Finština 3/5, četba 4. a 11.10.2005 -- Timo K. Mukka: Vuoden viimeisistä päivistä. Povídka ze sbírky Koiran kuolema (1. vyd. 1967). Vydal Gummerus v Jyväskylä roku 2004 spolu se sbírkou básní Punaista a další sbírkou povídek Ja kesän heinä kuolee. riihi stodola, sýpka s mlatem tympeä otrávený jännitys vzrušení lähettyvillä nablízku piitata nestarat se, nezajímat se omituinen divný nahistella přít se särkeä rozbít ajamiset asi žně varat prostředky järkkymätön neochvějný, neotřesitelný saamaton neschopný hankkia shánět, opatřit vihjailevasti v narážkách mikäli pokud näennäinen zdánlivý lausahdus výrok motkottaa hudrovat, hubovat sekaan do kopy, k tomu kahdesti nadvakrát karata utéct riipuksissa svěšený häpeillä stydět se vapista třást se kiihko vzrušení pudistaa potřást raossa mezi rako mezera, štěrbina purjehtia plavit se, plachtit lanne bok heilua kývat se napata popadnout nuuskia strkat nos huoata povzdechnout si välinpitämättömyys lhostejnost teeskentely přetvářka totinen vážný vati umyvadlo laita okraj hautoa nahřívat, obkládat ilkeä zlý huokailla vzdychat varvas prst (na noze) kipristellä ohýbat pöhöttyä opuchnout jäähtyä vychladnout lauha obleva ärtyisä nevrlý yrmeä nevlídný, hrubý inistä pískat, vydávat tichý vysoký hlas aikaansaada vyvolat keinutuoli houpací židle risainen odraný saita lakomý pilkkoa štípat valittaa naříkat Gen. + mittaan během tilkka krapet rallattaa pozpěvovat si (