Synopse přednášky VYBRANÉ SOCIOPROFESNÍ SKUPINY I. / D. Drápala

   Téma IV. / VANDROVNÍ TOVARYŠI

   _____________________________________________________________________

   

     o součást řemeslnického vzdělávání, prvopočátky již ve středověku
     o sorty vandrovních tovaryšů (mladší, starší, kárníci)
     o délka vandru proměnlivá, liší dle jednotlivých druhů řemesel i regulí, trasy dle
       jednotlivých řemesel (každé mělo vybraná místa, pověstná řemeslnická centra atd.)
     o nutnost vybavení dokumenty, doklady tovaryšů na vandru: rajsepas, kundšaft, později
       vandrovní knížka, bez dokladů obviňováni z potulky a žebrání
     o organizační a podpůrná role řemeslnických cechů
     o řemesla šenkovní a nešenkovní
     o herberky a cechovny, útočiště a útulek na cestách, do doby zajištění stálého místa
       v lokalitě, hierarchické uspořádání, zvyklosti a rituály při příchodu a odchodu
     o podmínky cest vandrovncíh tovaryšů a jejich nástrahy
     o krize a úpadek vandru s rozvojem tovární výroby a vytvořením hranic po roce 1918

   

   

   Z. STOKLÁSKOVÁ: "... neboť je léto a milo vandrovati." Vandrovní tovaryši a státní instituce.
   In: Pocta Janu Janákovi. Brno 2002, s. 347-354.

   B. ŠTIESS: Pestré cesty cínařského tovaryše v 19. století. ČL 56, 1969, s. 242-243.

   

   Edice vzpomínek

   J. PŠENIČKA: Z čech do Vídně. Životní vzpomínky kováře Josefa Pšeničky. Brno 2001.

   A. BEER: Na vandru. Praha 1973.

   L. FUNDER: Aus meinem Burschenleben. Gesellenwanderung und Brautwanderung eines Grazer
   Zuckerbäckers 1862-1869. Wien -- Köln -- Weimar 2000.

   

   Doporučuji přečíst pasáž z Pšeničkových vzpomínek vztahující se k vandorvním létům: s. 40-52.