David Bordwell: Narration in the Fiction Film (1985) * model kognitivní psychologie * narace jako proces, v němž film předkládá divákovi kroky, které mu pomohou rekonstruovat příběh. * ústřední kognitivní cíl pro diváka: konstrukce rozeznatelného příběhu * schémata: automatizované a v paměti internalizované struktury dat, které organizují zpracovávání informace * Schémata jsou aktivována vodítky. (především mezery (gaps)) * tvorba hypotéz a jejich přehodnocování * schéma "canonical story format" -- formát kanonického příběhu Syžet ("plot") * aktuální forma, v níž jsou události prezentovány. (syžet -- ruský formalismus) * Poskytuje informace, které vedou divákovu narativní aktivitu * aktivita tvorby hypotéz je vedena vodítky, které syžet poskytuje o kauzalitě, času a prostoru Fabule ("story") * příběh, rekonstruovaný divákem * logicky a chronologicky uspořádaný syžet * Fabule je mentální reprezentace. Divák konstruuje fabuli na základě vodítek v syžetu a stylu v interakci s narativním schématem. * Role vztahu fabule a syžetu: zda syžet umožňuje, nebo spíše blokuje konstrukci fabule. * styl - systematické užití filmových prostředků. interaguje se syžetem * syžet --------------------- fabule * narace * styl * ------------------------------------------------ "excess" Narace = proces vzájemné interakce syžetu a stylu za účelem poskytování vodítek pro konstrukci fabule divákem. * při vnímání narativního textu -- divák konstruuje vztahy mezi událostmi. Syžet je základem pro tuto aktivitu. Tři typy principů, které vztahují syžet k fabuli: * 1. narativní logika * Konstrukce vztahů mezi událostmi - primárně kauzální vztahy. Divák předpokládá, že událost je konsekvencí jiné události, rysu postavy nebo celkové logiky. Syžet může konstrukci kauz. vztahů posílit nebo oslabit. * narativní logika také zahrnuje abstraktnější principy podobnosti a diference - paralelismus. * 2. čas * Syžet vede diváka ke konstrukci událostí fabule: * v různém pořadí * v různém rozpětí v čase tyto prvky mohou pomáhat nebo blokovat konstrukci času fabule. 3. prostor: konstrukce prostoru fabule, okolí, pozice, cesty činitelů. Okno do dvora: omezuje naše možnosti a míru vědění omezením prostoru * Filmová technika - obvykle využita k vykonávání úkolů syžetu -zajištění informací, vedení hypotéz ... * Ale filmová technika není jen nástrojem syžetu - existují-li alternativní techniky pro daný syžetový úkol, je rozdíl, jaká bude vybrána. * Např. když mají být uvedeny dvě události jako odehrávající se zároveň: může být zvolen: * křížový střih, * obě akce v hloubi pole, * rozdělené plátno, * nebo užití zvláštního předmětu na scéně -např. TV která ukáže vysílání "živé" události. taktika konstrukce syžetu * jak syžet řeší svůj základní úkol: presentovat logiku příběhu, prostor a čas? * korespondence mezi fabulí a syžetem * jsou zde nějaké disparity, nekompatibility, nedostatky synchronizace? * každý syžet vybírá určité události fabule, které presentuje a navzájem je různě kombinuje. Výběr vytváří mezery (gaps) Mezery: * ČASOVÉ * PROSTOROVÉ (prostorové - odepře znalost toho, kde je postava, nebo nedefinuje místo, kde se odehrává děj). * Mezery -- DOČASNÉ x TRVALÉ (jsou na konci filmu rozřešeny, uzavřeny?) * ROZPTÝLENÉ (diffused) x ZAOSTŘENÉ, zaměřené (focused) * OKÁZALE PŘEDVÁDĚNÉ (flaunted gaps) x POTLAČENÉ, skryté (suppressed gaps) ROZPTÝLENÉ (diffused) x ZAOSTŘENÉ, zaměřené (focused) * rozptýlené - vede diváka k vytváření neexkluzivních hypotéz * zaostřené - jasně definované, vede k vytváření exkluzivních hypotéz. OKÁZALE PŘEDVÁDĚNÉ (flaunted gaps) x POTLAČENÉ, skryté (suppressed gaps) * okázale předváděné - divák je veden k uvědomění si toho, že je potřeba určitá informace o fabuli; upozorňují na svoji důležitost, poutají pozornost * Potlačené - mezera na sebe neupozorňuje * principy, které ovládají kompozici syžetu (v kterémkoli médiu): * Retardace, zdržování * Redundance, nadbytečnost * syžet (v kterémkoli médiu) - kontroluje množství informací které obdržíme; vytváří určité typy mezer v konstrukci fabule; kombinuje informace v souladu s principy retardace a redundance. Všechny tyto funkce vedou divákovu narativní aktivitu. VĚDĚNÍ (KNOWLEDGE) * rozsah - jaký rozsah (range) vědění poskytne narace k dispozici? Je vědění (znalost) (knowledge) omezena na to, co ví některá postava o událostech fabule (omezená narace), nebo překračuje to, co ví kterákoli postava (vševědoucí narace)? * hloubka - jak hluboké toto vědění je? záležitost hloubky, stupně subjektivity a objektivity. ) Je toto vědění hluboké (noří se do mentálního života postavy?) x nebo zůstává na povrchu (čili jen ukazuje chování postavy)? SEBEVĚDOMÍ (SELF-CONSCIOUSNESS) * narace se vztahuje "rétoricky" k vnímateli. Do jaké míry narace ukazuje, přiznává, že oslovuje publikum? - míra sebevědomí. * self-consciousness - když narace ukazuje své vědomí toho, že oslovuje publikum - vodítka sebevědomí zahrnují např. postavu dívající se do kamery, voice-over oslovující diváka, frontální pozice postav. * SV je otázka míry, ne absolutních hodnot. Všechny filmové narace jsou sebevědomé, jen v různé míře KOMUNIKATIVNOST (COMMUNICATIVENESS) * i když má narace dostupné určité informace, nemusí je všechny sdělovat. * Příklady: * Neomezená narace Zrození národa je vysoce komunikativní; * ale vysoce komunikativní je i silně omezená (restricted) narace Okna do dvora - říká nám vše, co Jeff ví (pokud by narace zatajila např. nějaké jeho důležité jednání, byla by narace méně komunikativní). Takže jak "vševědoucí", tak silně omezená narace můžou být komunikativní - záleží na kontextu. Narace a čas * fabule: události jsou uspořádány bud simultánně, nebo sukcesivně. * v syžetu může být podána jakkoli. tak vznikají 4 možné situace: * fabule syžet * A. simultánní události simultánní prezetnace * B. sukcesivní události simultánní prezetnace * C. simultánní události sukcesivní prezentace * D. sukcesivní události sukcesivní prezentace * tři varianty: * trvání fabule * trvání syžetu * trvání projekce * TRVÁNÍ FABULE: čas, který podle diváka zaujímá příběh - den, hodiny, týdny, století.. * TVÁNÍ SYŽETU: čas dramatizovaný filmem - např. z deseti let, které předpokládaně zaujímá jednání fabule, může syžet dramatizovat jen několik měsíců nebo týdnů. Př. - V pravé poledne Elsaesser -- Buckland: Cognitive Theories of Narration. In: Studying Contemporary American Film. A Guide to Movie Analysis. Lost Higway, 1997, David Lynch * Vědění je hluboké a omezené * syžet je komunikativní - poskytuje divákovi přístup k vědění. * Mezery ve fabuli jsou - za prvé - prostorové. * Tato prostorová mezera je pro diváka evidentní - je tedy "flaunted" - okázale předváděná, nikoli potlačená mezera. * je to jasně zaostřená, vymezená mezera (spíš než difuzní, rozptýlená) * je to dočasná, ne permanentní mezera - je nakonec ve filmu vyplněna. * je to hypotéza založená na napětí - protože očekáváme, že bude vyřešena v budoucnosti- anticipujeme vyplnění této hypotézy; * je neexkluzivní - protože tou osobu mohl být kdokoli * je na makrorovině - protože se klene přes celý film. * A je nepravděpodbná - těžko bude divák tvořit hypotézu, že Fred je také venku a zvoní na zvonek.