Mgr. Dušan Vávra, Ústav religionistiky FF MU Přednáška v kurzu Náboženství Číny 21. 11. 2005: Taoismus -- Čuang-c' (Zhuangzi). Čuang-c' o vlastním jménem Čuang Čou (Zhuang Zhou), asi 370-301 př. n. l.; žádné spolehlivé biografické informace. o výraz "Čuang-c'" odkazuje i k dílu -- "dílo Čuang-c'". 3 části: Vnitřní, Vnější a Různé kapitoly, celkem 33 kap. Vnitřní kapitoly -- prvních sedm -- významově jednotné, obecně považovány za texty uchovávající vlastní Čuangovo myšlení. Další části díla -- řada textových vrstev s myšlením Vnitřních kapitol často jen volně spojených. Dochovaná redakce textu -- přelom 3. a 4. stol. n. l. o myšlení Vnitřních kapitol apolitické -- zájem o jednotlivce, individuální "pěstování života" => u Čuanga neplatí analogie vládce -- tao. o i u Čuanga platí základní protiklad tao -- věci; jedno -- mnohé; beztvaré, bezejmenné -- tvary, jména atd. Vnitřních kapitoly však nezdůrazňují kosmologickou roli taa (počátek, matka všech věcí), nýbrž jeho roli toho, co stojí nad všemi rozdíly projeveného světa => podle Zhuanga jsou veškeré rozdíly mezi věcmi bezvýznamné, mudrc nedává ničemu přednost před ničím druhým (včetně tak zásadních rozdílů jako bdění a spánek, život a smrt). Takový stav (postoj) nazývá Zhuang "osou taa" -- mudrc právě takový postoj zaujímá. o u Čuanga tedy chybí rozměr moci nad projeveným světem -- který je naopak typický pro další podoby taoismu. Svět je pouze neustálé proměňování, v němž není vůbec žádný řád, žádná věc není cennější než druhá, žádný určitý (pojmenovatelný) postoj není cennější než druhý (v protikladu k dílu Lao-c' -- zaujímání "místa dole", skrytost, neprojevovat se navenek -- to jsou postoje, jimiž se mudrc připodobňuje tau, což mu dává moc nad věcmi => idea vládce-mudrce). o tao u Čuanga: výraz pro ničím nepodmíněné proměňování věcí, absence jakékoliv "perspektivy moci" (jako je "neprojevování se" v díle Laozi). o mudrc u Čuanga: pouze přitakání tomuto nepodmíněnému proměňování, "procházení" různými podobami či perspektivami, aniž by dával něčemu přednost před druhým. o motiv "objímání jediného": odpovídá 2. fázi taoistické meditace (mystická zkušenost nerozlišené jednoty) -- viz obrazy Chun-tuna (Hundun, Chaos), člověka připomínajícího "navršený kopec hlíny" apod. o motiv "blažené volnosti": odpovídá 3. fázi taoistické meditace (udržení tohoto stavu i v běžných aktivitách lidského života) -- bezvýhradné přijímání všech proměn, kterými člověk prochází, nedávání přednosti ničemu před ničím. o konkrétní popis meditačního procesu (včetně 1. fáze) ve Vnitřních kapitolách pouze naznačen, jako pravděpodobná interpretace některých pasáží. o šen (shen) = "duch", "božstvo": ve Vnitřních kapitolách se objevují postavy ("šamani"), jež jsou specialisty na komunikaci s duchy => cílem participace na moci, jíž duchové disponují (výsledkem vědění přesahující běžnou zkušenost, zejména budoucnosti, prodloužení života, nadpřirozené schopnosti apod.). o texty jako Kuan-c' (viz) tvrdí, že týchž schopností je možné dosáhnout jinak než skrze komunikaci s vnější mocí -- pouze vnitřní kultivací, rozvinutím schopností vlastních každému člověku; tato schopnost mysli se rovněž označuje jako "šen" => moc, o kterou jde, je tatáž. o ve Vnitřních kapitolách rovněž pasáže popisující dokonalého člověka (mudrce) jako disponujícího mocí nad věcmi -- zde to však není cílem, nýbrž spíše "vedlejším produktem": dlouhověkost či transcendentní vědění, nic z toho není pro Čuanga důležité -- mudrc pouze "prochází proměnami", nic vnějšího se ho nemůže dotknout, avšak vnější svět je mu zároveň lhostejný, vůbec nijak se ho nedotýká. => takového člověka Čuang rovněž označuje jako "božského" (šen). Synkretisté ˙ označení pro jednu z textových vrstev díla Čuang-c' (kap. 12-15, 33); podobné myšlení rovněž v díle Chuaj-nan-c' (Huainanzi) (2. stol. př. n. l.) a v S'-ma Tchanově (Sima Tan) klasifikaci "filozofických škol" (rovněž 2. stol. př. n. l.). ˙ "umění taa" (tao-šu (daoshu)) vs. "umění metod" (fang-šu (fangshu)). "Metody" -- různá parciální umění; "umění taa" -- užívání těchto metod podle situace, tj. nelpění na určitém vymezeném přístupu. S'-ma Tchanova klasifikace: taoismus vs. ostatní školy -- analogický rozdíl. Stejný klasifikační princip obsažen i ve 33. kap. díla Čuang-c'. ˙ "správa těla" a "správa státu": tatáž metoda ("nezasahování") uplatněna v obou oblastech, mysl = vládce, smyslové orgány = ministerští úředníci. ˙ "podnět a odezva" (kan-jing (ganying)): vládce nejedná ("nezasahuje") sám od sebe, avšak jedná, pokud na něj působí vnější podnět (tj. reaguje příslušnou "metodou" podle situace, sám je v pozici "umění taa" (tao-šu)). ˙ zahrnuje ideje označované jako legalistické či konfuciánské -- proto "synkretismus". Doporučená literatura: Cook, Scott (ed.) Hiding the World in the World. Uneven Discourses on the Zhuangzi. Albany: SUNY Press, 2003. Graham, A. C. (přel.) Chuang-tzu: The Seven Inner Chapters and Other Writings from the Book Chuang-tzu. London: George Allen and Unwin, 1981. Graham, A. C. Disputers of the Tao. Philosophical Argument in Ancient China. Open Court Publishing, 1989. Kjellberg, Paul a P. J. Ivanhoe (ed.) Essays on Skepticism, Relativism, and Ethics in the Zhuangzi. Albany: SUNY Press, 1996. Král, Oldřich (přel.) Mistr Čuang: Vnitřní kapitoly. Praha: Odeon, 1992. Mair, Victor (ed.) Experimental Essays on the Chuang-tzu. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. Schwarz, Benjamin. The World of Thought in Ancient China. The Belknap Press of Harvard UP, 1985.