Mgr. Dušan Vávra, Ústav religionistiky FF MU

   

   Přednáška v kurzu Náboženství Číny 21. 11. 2005: Taoismus -- Čuang-c' (Zhuangzi).

   

   

   Čuang-c'

     o vlastním jménem Čuang Čou (Zhuang Zhou), asi 370-301 př. n. l.; žádné spolehlivé
       biografické informace.
     o výraz "Čuang-c'" odkazuje i k dílu -- "dílo Čuang-c'". 3 části: Vnitřní, Vnější a Různé
       kapitoly, celkem 33 kap. Vnitřní kapitoly -- prvních sedm -- významově jednotné, obecně
       považovány za texty uchovávající vlastní Čuangovo myšlení. Další části díla -- řada
       textových vrstev s myšlením Vnitřních kapitol často jen volně spojených. Dochovaná redakce
       textu -- přelom 3. a 4. stol. n. l.
     o myšlení Vnitřních kapitol apolitické -- zájem o jednotlivce, individuální "pěstování
       života" => u Čuanga neplatí analogie vládce -- tao.
     o i u Čuanga platí základní protiklad tao -- věci; jedno -- mnohé; beztvaré, bezejmenné --
       tvary, jména atd. Vnitřních kapitoly však nezdůrazňují kosmologickou roli taa (počátek,
       matka všech věcí), nýbrž jeho roli toho, co stojí nad všemi rozdíly projeveného světa =>
       podle Zhuanga jsou veškeré rozdíly mezi věcmi bezvýznamné, mudrc nedává ničemu přednost
       před ničím druhým (včetně tak zásadních rozdílů jako bdění a spánek, život a smrt). Takový
       stav (postoj) nazývá Zhuang "osou taa" -- mudrc právě takový postoj zaujímá.
     o u Čuanga tedy chybí rozměr moci nad projeveným světem -- který je naopak typický pro další
       podoby taoismu. Svět je pouze neustálé proměňování, v němž není vůbec žádný řád, žádná věc
       není cennější než druhá, žádný určitý (pojmenovatelný) postoj není cennější než druhý (v
       protikladu k dílu Lao-c' -- zaujímání "místa dole", skrytost, neprojevovat se navenek -- to
       jsou postoje, jimiž se mudrc připodobňuje tau, což mu dává moc nad věcmi => idea
       vládce-mudrce).
     o tao u Čuanga: výraz pro ničím nepodmíněné proměňování věcí, absence jakékoliv "perspektivy
       moci" (jako je "neprojevování se" v díle Laozi).
     o mudrc u Čuanga: pouze přitakání tomuto nepodmíněnému proměňování, "procházení" různými
       podobami či perspektivami, aniž by dával něčemu přednost před druhým.
     o motiv "objímání jediného": odpovídá 2. fázi taoistické meditace (mystická zkušenost
       nerozlišené jednoty) -- viz obrazy Chun-tuna (Hundun, Chaos), člověka připomínajícího
       "navršený kopec hlíny" apod. 
     o motiv "blažené volnosti": odpovídá 3. fázi taoistické meditace (udržení tohoto stavu i
       v běžných aktivitách lidského života) -- bezvýhradné přijímání všech proměn, kterými člověk
       prochází, nedávání přednosti ničemu před ničím.
     o konkrétní popis meditačního procesu (včetně 1. fáze) ve Vnitřních kapitolách pouze
       naznačen, jako pravděpodobná interpretace některých pasáží.
     o šen (shen) = "duch", "božstvo": ve Vnitřních kapitolách se objevují postavy ("šamani"),
       jež jsou specialisty na komunikaci s duchy => cílem participace na moci, jíž duchové
       disponují (výsledkem vědění přesahující běžnou zkušenost, zejména budoucnosti, prodloužení
       života, nadpřirozené schopnosti apod.).
     o texty jako Kuan-c' (viz) tvrdí, že týchž schopností je možné dosáhnout jinak než skrze
       komunikaci s vnější mocí -- pouze vnitřní kultivací, rozvinutím schopností vlastních
       každému člověku; tato schopnost mysli se rovněž označuje jako "šen" => moc, o kterou jde,
       je tatáž.
     o ve Vnitřních kapitolách rovněž pasáže popisující dokonalého člověka (mudrce) jako
       disponujícího mocí nad věcmi -- zde to však není cílem, nýbrž spíše "vedlejším produktem":
       dlouhověkost či transcendentní vědění, nic z toho není pro Čuanga důležité -- mudrc pouze
       "prochází proměnami", nic vnějšího se ho nemůže dotknout, avšak vnější svět je mu zároveň
       lhostejný, vůbec nijak se ho nedotýká. => takového člověka Čuang rovněž označuje jako
       "božského" (šen).

   

   Synkretisté

   ˙        označení pro jednu z textových vrstev díla Čuang-c' (kap. 12-15, 33); podobné myšlení
   rovněž v díle Chuaj-nan-c' (Huainanzi) (2. stol. př. n. l.) a v S'-ma Tchanově (Sima Tan)
   klasifikaci "filozofických škol" (rovněž 2. stol. př. n. l.).

   ˙        "umění taa" (tao-šu (daoshu)) vs. "umění metod" (fang-šu (fangshu)). "Metody" -- různá
   parciální umění; "umění taa" -- užívání těchto metod podle situace, tj. nelpění na určitém
   vymezeném přístupu. S'-ma Tchanova klasifikace: taoismus vs. ostatní školy -- analogický
   rozdíl. Stejný klasifikační princip obsažen i ve 33. kap. díla Čuang-c'.

   ˙        "správa těla" a "správa státu": tatáž metoda ("nezasahování") uplatněna v obou
   oblastech, mysl = vládce, smyslové orgány = ministerští úředníci.

   ˙        "podnět a odezva" (kan-jing (ganying)): vládce nejedná ("nezasahuje") sám od sebe,
   avšak jedná, pokud na něj působí vnější podnět (tj. reaguje příslušnou "metodou" podle
   situace, sám je v pozici "umění taa" (tao-šu)).

   ˙        zahrnuje ideje označované jako legalistické či konfuciánské -- proto "synkretismus".

   

   

   

   Doporučená literatura:

   

   Cook, Scott (ed.) Hiding the World in the World. Uneven Discourses on the Zhuangzi. Albany:
   SUNY Press, 2003.

   Graham, A. C. (přel.)  Chuang-tzu: The Seven Inner Chapters and Other Writings from the Book
   Chuang-tzu. London: George Allen and Unwin, 1981.

   Graham, A. C. Disputers of the Tao. Philosophical Argument in Ancient China. Open Court
   Publishing, 1989.

   Kjellberg, Paul a P. J. Ivanhoe (ed.) Essays on Skepticism, Relativism, and Ethics in the
   Zhuangzi. Albany: SUNY Press, 1996.

   Král, Oldřich (přel.) Mistr Čuang: Vnitřní kapitoly. Praha: Odeon, 1992.

   Mair, Victor (ed.) Experimental Essays on the Chuang-tzu. Honolulu: University of Hawaii
   Press, 1983.

   Schwarz, Benjamin. The World of Thought in Ancient China. The Belknap Press of Harvard UP,
   1985.