FREKVENTATIV

   

   Derivační schéma:

   

                             +---------------------------------------+
                             |                    |       | |-au|-ome|
                             |                    |       | |---+----|
                             |Kmen infinitivu – ti|+ -dav-|+|-ai|-ote|
                             |                    |       | |--------|
                             |                    |       | |   -o   |
                             +---------------------------------------+



   kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo → kalbė- ti  + -dav- + #
                   → kalbė́davau, kalbė́davai […]

 sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė-
      ti  + -dav- + # → sėdė́davau, sėdė́davai […]

       rašýti, rãšo, rãšė → rašy- ti  + -dav- + # →
                               rašýdavau, rašýdavai […]

   

   

   Frekventativní tvary vždy přebírají prozodickou charakteristiku infinitivu. Frekventativem
   vyjadřujeme opakovanou činnost v minulosti, pokud počet opakování není určen nebo není znám.

   

   Výklad:

   

   a) „Frekventativem se vyjadřuje opakovaná činnost v minulosti […]“ Tzn., použijeme
   frekventativ, pokud chceme zdůraznit periodicitu činnosti. Sémantika frekventativu vynikne při
   srovnání s préteritem, který opakování obyčejně nezdůrazňuje:

   

            Vasarą važiuodavome prie jūros. // Vasarą važiavome prie jūros.

               [V létě jsme jezdívali k moři.    //        V létě jsme jeli k moři.]



                  Studentai skaitydavo tekstus. // Studentai skaitė tekstus.

                     [Studenti čítávali texty.    //     Studenti četli texty.]



       Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. // Mama darė tešlą ir kepė pyragą.

            [Matka dělávala těsto a pekávala koláč. // Matka dělala těsto a pekla koláč.

   

   b) „[…], počet opakování není určen nebo není znám.“ Tzn., použijeme frekventativ, pokud
   nechceme (nemůžeme) upřesnit, kolikrát činnost se v minulosti opakovala. Opačně: pokud alespoň
   přibližně určíme, kolikrát v minulosti k dotyčné činnosti došlo, použije se préteritum, por.:

   

+--------------------------------------------------------------------------------------------------+
|Mes dažnai važiuodavome pas močiutę.        |Mes tris (penkis, kelis) kartus važiavome pas        |
|                                            |močiutę.                                             |
|[Často jsme jezdívali k babičce.]           |                                                     |
|                                            |[Tři (pět, několik)-krát jsme jeli k babičce.]       |
|--------------------------------------------+-----------------------------------------------------|
|Studentai kasdien rašydavo testus.          |Studentai tris (penkis, kelis) kartus rašė     |
|                                            |testus.                                              |
|[Studenti každý den psávali testy.]         |                                                     |
|                                            |[Studenti tři (pět, několik)-krát psali testy.]      |
|--------------------------------------------+-----------------------------------------------------|
|Mama vakarais darydavo tešlą ir kepdavo     |Mama tris (penkis, kelis) kartus darė tešlą ir |
|pyragą.                                     |kepė pyragą.                                   |
|                                            |                                                     |
|[Matka po večerech dělávala těsto a pekávala|[Matka tři (pět, několik)-krát dělala těsto a pekla  |
|koláč.]                                     |koláč.]                                              |
+--------------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   

   c) Synonymie frekventativa a préterita

   Oba časy spadají do sémantického prostoru vyjadřování minulosti a jejich rozdíl vyjadřuje
   základní protiklad „opakované“ a „neopakované“ činnosti v minulosti. Pokud se tento protiklad
   zruší, vzniká synonymie frekventativa a préterita. K tomu dochází zejména:

   

   1.      pokud je obtížné určit, zda činnost byla „opakována“ či „neopakována“, např.:

   

+--------------------------------------------------------------------------------------------------+
|Anksčiau studentai studijuodavo lotynų  |        |Anksčiau studentai studijavo lotynų |
|ir graikų kalbas.                       |        |ir graikų kalbas.                   |
|                                              |≈|                                          |
|[Dříve studenti „studovávali“ latinu a        |        |[Dříve studenti studovali latinu a        |
|řečtinu.]                                     |        |řečtinu.]                                 |
|----------------------------------------------+--------+------------------------------------------|
|Lietuva eksportuodavo medų, o           |        |Lietuva eksportavo medų, o importavo|
|importuodavo metalus.                         |        |metalus.                                  |
|                                              |≈|                                          |
|[Litva „exportovávala“ med a „importovávala“  |        |[Litva exportovala med a importovala      |
|kovy.]                                        |        |kovy.]                                    |
|----------------------------------------------+--------+------------------------------------------|
|Senovėje žmonės rašydavo          |        |Senovėje žmonės rašė    |
|plunksnomis.                                  |≈|plunksnomis.                              |
|                                              |        |                                          |
|[V minulosti lidé psávali perem.]             |        |[V minulosti lidé psali perem.]           |
+--------------------------------------------------------------------------------------------------+

             

   2.      pokud použijeme dodatečných prostředků pro vyjadřování periodicity:

   

   Mes dažnai važiuodavome prie jūros. ≈ Mes dažnai važiavome prie jūros.

   [Často jsme jezdívali k moři ≈ Často jsme jeli k moři.]

   

   Studentai retkarčiais skaitydavo tekstus. ≈ Studentai retkarčiais skaitė tekstus.

   [Studenti občas čítávali texty ≈ Studenti občas četli texty.]

   

   Mama kai kada darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≈ Mama kai kada darė tešlą ir
   kepė pyragą.

   [Matka někdy dělávala těsto a pekávala koláč. ≈ Matka někdy dělala těsto a pekla
   koláč.]

   

   Zde použitá slova dažnai (často), retkačiais (občas) a kai kada (někdy) vyjadřují periodicitu
   a spolu s préteritními tvary vytvářejí konstrukce, které jsou schopné plnit funkci
   frekventativu. Pokud zmíněná dodatečná slova vypustíme, zanikne rovněž synonymie:

   

            Mes važiuodavome prie jūros. ≠ Mes važiavome prie jūros.

               Studentai skaitydavo tekstus. ≠ Studentai skaitė tekstus.

    Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≠ Mama darė tešlą ir kepė pyragą.

   

   Cvičení:

   Doplňte mezery préteritem nebo frekventativem uvedených slov

   

   Kai Saulius buvo mažas, dažnai (žaisti) _____________ su draugais kieme. Jie (žaisti)
   _________ krepšinį, (važinėti) _____________ dviračiais, (eiti) _____________
   maudytis. Mokykloje jie dažnai (rašyti) _____________ diktantus ir (skaityti) _____________
   daug knygų.

   Kai Saulius (užaugti) _____________, jis (pradėti) _____________ studijuoti
   universitete. Saulius kasdien (eiti) _____________ į fizikos fakultetą. Čia jis pusę
   metų (studijuoti) _____________ kvantinę fiziką.

   Kartą Saulius (perskaityti) _____________ knygą apie Čekiją. Knyga jam labai (patikti)_______.
   Po dviejų mėnesių Saulius (iškeliauti) _____________ į Prahą. Ten jis
   (gyventi) _____________ dvi savaites. Saulius (eiti) _____________ į
   muziejus,(važinėti) _____________ metro ir dažnai (gerti) ____ čekišką alų.
   Čekijoje (būti) _____________ puiku!

   Po to Saulius dar kelis kartus (būti) _____________ Čekijoje. Kai jis (atvažiuoti)
   _____________, stotyje jį visada (pasitikti) _____________ draugai. Saulius (aplankyti)
   ____________ Brno, Pilzeną, Olomoucę ir kitus šalies miestus.