Futurum Derivační schéma: +-------------------------------------+ | | | |-iu|-ime| | | | |---+----| |Kmen infinitivu – ti|+ -s-|+|-i |-ite| | | | |--------| | | | | -(0) | +-------------------------------------+ kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo → kalbė- ti + -s- + # → kalbė́siu, kalbė́si, kalbė̃s (...) sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė- ti + -s- + # → sėdė́siu, sėdė́si sėdė̃s (...) rašýti, rãšo, rãšė → rašy- ti + -s- + # → rašýsiu, rašýsi rašỹs (...) Komentář 1. Třetí osoba končí na sufix, nemá žádnou koncovku. 2. Pokud infinitivní kmen končí na souhlásky s, z, š, ž, dochází k reakci se sufixem -s- : -s- + s → s: mesti → mes - ti → mes -s- # → aš mesiu, tu mesi (...) [hodit] -z- + s → s: megzti → megz - ti → megz -s- # → aš megsiu, tu megsi (...) [plést] -š- + s → š: nešti → neš - ti → neš -s- # → aš nešiu, tu neši (...) [nést] -ž- + s → š: grįžti → grįž - ti →grįž -s- # → aš grįšiu, tu grįši (...) [vrátit se] 3. Třetí osobu futura postihují dva foneticko-prozodické procesy: (a) slovesa o jednoslabičném infinitivním kmeni (předponu nepočítáme) na -ūti, -yti, v třetí osobě futura mají krátké -u-, -i-: būti → bus [být]; griūti → grius [padat; chátrat] lyti → lis [pršet]; gyti → gis [hojit se] Poznámka. Tento proces postihuje uzavřenou skupinu sloves: būti, yra; buvo [být]; žūti, žūva, žuvo [zahynout]; griūti, griūva, griuvo [padat; chátrat]; pūti, pūva, puvo [hnít]; kliūti, kliūva, kliuvo [zachytit se, zavadit za něco]; lyti, lyja, lijo [pršet]; gyti, gyja, gijo [hojit se]; ryti, ryja, rijo [polykat]. (b) v třetí osobě futura dochází k metatonii (proměně intonace): klesavá intonace (akut) se mění na stoupavou (cirkumflex). Ostatní gr. osoby zachovají prozodické charakteristiky infinitivu: sakýti → sakýsiu, sakýsi, sakỹs [říkat]; kláusti → kláusiu, kláusi, klaũs [ptát se] Poznámka. Metatonie v tomto případě funguje pouze „jednosměrně“, tzn. infinitivní akut se mění na cirkumflex v 3. os. fut., ale infinitivní cirkumflex zůstává beze změn: šáuti → šaũs [střílet], ale šaũkti → šaũks [kříčet] Také musíme pamatovat, že metatonie nepostihuje tvary o krátké přízvučné slabice, na které se intonace vůbec nemůže projevit. To platí, např., pro slovesa, vyjmenovana pod bodem (a). Cvičení. Vyčasujte ve futuru: láukti, láukia, láukė [čekat]; ródyti, ródo, ródė [ukazovat]; válgyti, válgo,válgė [jíst]; bū́ti, yrà, bùvo [být]; vèžti, vẽža, vẽžė [vézt]; pèšti, pẽša, pẽšė [škubat]; dainúoti, dainúoja, dainãvo [zpívat]; lýti, lỹja, lìjo [pršet]; zir̃zti, zir̃zia, zir̃zė [bzučet]; gýti, gỹja, gìjo [hojit se]