naršýti
naršýti (naŕšo, -é) hrabat (se), přehra-bávat (se): n. láiškus přehrabávat dopisy, naršýti(s) pô kišenis (kišěnése) hrabat (se) v kapsách nařvas klec: liůtas narvi lev v kleci; nar-vělis 1. klícka: n. sú kanarělě klícka s kanárem; 2. matečník (buňka pro mateřskou larvu) nasral mn. tlama: vilko n. vlčí tlama, at-
vérti -üs otevřít tlamu nastürta bot. lichořeřišnice (Tropaeolum) náščiai mn. váhy (na nošení vody) našláité bot. maceška (Viola), violka troj-
barevná našláitis, -čio, našláité sirota, sirotek našl||áuti (-áuja, -ávo) být vdovcem, vdovou našlýs, -ě vdovec, vdova našlýsté vdovectví našta břímě, břemeno našůs 1. úrodný, plodný: -/ dirvá úrodná
půda; 2. plodotvorný, plodný natiurmörtas zátiší nátris chern. sodík, natrium (Na) nauda 1. užitek, prospěch: dúoti -ôs (náu-dq) přinést užitek, kienó náudai? ve prospěch koho, čeho?, sántykis bůvo 1:0 „Spártos" náudai výsledek byl 1:0 pro Spartu; 2. bohatství, majetnost naudlngas užitečný, prospěšný: kuö galiu júms báti n.? v čem vám mohu být užitečný?, -osios iškasenosníitečné nerosty naudiniňkas jaz. 3. pád (dativ) naúdmenos mn.: miškq n. užitkové lesy (lesní pozemky), těměs ákio n. zemědělské pozemky naudójímas(is) vykořisťování, využívání naudóyti (-ja, -jo) využívat, vykořisťovat: mašlnos vis tobuliaů -jamos stroje jsou stále dokonaleji využívány; naudó||tis (-jasi, -josi) využívat, vykořisťovat, kořistit: n. itaklngais draugals využívat vlivných přátel, n. próga využívat příležitosti, n. príešo klaidomis využívat chyby soupeře, n. archývíniais šaltlniais kořistit z archívních pramenů
502
naujädaras;tfz. neologismus naujágimis, -é novorozeně, novorozenec (novorozený chlapeček), novorozené děvčátko naujalp přísl. jinak, novým způsobem naujakurýs, -ř novousedlík, -líce naujakurýsté nové obydlí, oslava nastěhování do nového bytu naujamádiškas novomódní naujamétis, -čio novoroční naujäniiestis, -čio nové město, nová městská čtvrť naújas nový: nusipirkaů -q knýgq kaupil jsem si novou knihu, käs päs jus -a? co je u vás nového?, Naujásis Testameňtas Nový zákon, -íeji ámiiai nový věk (novověk), n. ámiius nové století, Iš -o znova, znovu, nanovo naujenýbé novota, novinka, novost naujépi (-ja, -jo) stávat se novým naujýbé v. naujúmas naujíena 1. novina (nová zpráva); 2. novota; 3. novina (nové pole) naujiňtelis úplně nový naujin||ti (-a, -o) činit novým, obnovovat naujókas, -é nováček, novačka, začátečník, -nice, voj. rekrut naujóvé novinka; naujóviškas novátorský,
avantgardní naujůmas novost navikas med. nádor: piktýbinis n. zhoubný
nádor ně čst. ne: kodél ně? proč ne?, ni mano reíkalas to není moje věc,jau ni valkas už není dítě, ně visái pavýkes baňdymas neúplně zdařilý pokus ne- předpona záporová ne-: 1. ne- u sloves: báti ař nebáti? být či nebýt?, taíjó nedómino to jej (ho) nezajímalo, nesu-tinku nesouhlasím; 2. ne- u přid. jmen: taísykllngas - netaisykllngas nepravidelný, jautrůs - nejautrus necitlivý; 3. ne- u podst. jmen: lietúvis - nelietuvis není Litevec, a\e:jls ni lietúvis, bět lén-kas není Litevec, je Polák; dárbas - nedárbas (nezaměstnanost), ale: jám ni dárbas rúpi stará se ne o práci
503
ní čst. ani: ni íiňgsnio atgaÍ! zpátky ani krok!,//« netitri ně krdnos nemá ani korunu neaklvaizdíninkas, -é posluchač, -ka dálkového studia, dalkář, -ka neakivaizdinis 1. dálkové studium; 2. na
dálku, v nepřítomnosti neapibréžtas neurčitý neapýkanta nenávist: jaüsti -q pociťovat
nenávist neapkeiičiamas nenáviděný neapkfsti (neapkeňčia, neápkentě) nenávidět: mirtinaín. nenávidět k smrti ne(ap)mókamas bezplatný: {ějimas ne-
mókamas bezplatný (volný) vstup neaprépiamas nezměrný, nesmírný neapsákomas nepopsatelný neapsižiuréjimas neopatrnost neapsižiuré||ti (neapsižiůri, -jo) neobzí-
rat se neatidéliótinas bezodkladný, neodkladný neatitalsomas nenapravitelný neátmenamas: nuó -if laikq od nepaměti,
od pradávna neatpaž(stantas proměněný k nepoznání neatskiriamas nerozlučný neatšaukiamas neodvolatelný nebe, nebe čst. již, už nenv. jisjaú n. valkas
už není dítě nebe- u slovesách už ne-: nebelýja už neprší, nebeiinaú, kadá talbúvo už nevím, kdy to bylo nebeňt čst. leda(že): bütinal atvaiiúosiu, n. susiřgčiau určitě přijedu, ledaže bych onemocněl; teň automobiliů nepatěksite, n. dldele apýlanka tam se autem nedostanete, leda byste jel velkou oklikou nebérá, neber už není, nejsou nebylýs, -é podst. němý, -á nebylýsté, nebylúmas němota, němost nebylůs němý
nebréndélis, -é, nebrendilä nedouk, nezralý mladík nebůtas nebývalý nebuvélis, -é: svěčias n. nebývalý host
nejsivaizdúojamas
nedalljamas nedělitelný: -iejifdndai nedělitelné fondy; nedalus nedělitelný: •íeji skalčiai mat. nedělitelná čísla nedárbas nezaměstnanost: -opaSalpá podpora v nezaměstnanosti (nezaměstna-necká podpora) nedarblngas práce neschopný; nedarbin-gümas pracovní neschopnost: -o lapělis potvrzení o pracovní neschopnosti nědegamas nehořlavý, ohnivzdorný: -óji
splnta ohnivzdorná pokladna nedeísiant pfisl. neprodleně, bez prodlení, ihned, bez otálení nedétas: niekuó n. namající nic společného nedórélis, -é dareba, -bnice, nezbeda,
-dnice nedovanótinas neomluvitelný, neodpustitelný negaištant přísl. neprodleně, bez prodlení, ihned, bez otálení něgalé, negaliá churavost; negallngas 1.
churavý; 2. nemohutný negal||úoti (-úoja, -ávo) churavět něganda pohroma, zhouba, záhuba négé zool. mihule (Lampetra fluvialis) něgi čst. cožpak, opravdu neginčijamas nesporný, nepopiratelný negirdomis přísl. bez povšimnutí negývélis, -é umrlec, mrtvola, nebožtík,
mrtvé tělo negražinamai, negrjžtaniaí přísl. nenávratně, nenavratitelně negů sp. než, nežli: geriaú véliau n..nieka-dá pozdě, ale přece, dárě daugiau, n. privaléjo dělal víc, než byl povinen neí sp. ani: neturiú nei lalko, nel noro nemám ani čas, ani chuť (nemám čas ani chuť) neigimas zápor, negace neiginýs jaz. zápor
neig||ti (-ia, -é) 1. popírat: káltinamasis -é sávo kalte obžalovaný popíral svou vinu; 2. odmítat, zavrhovat nejkáinojamas drahocenný neunänomas nemožný nejsivaizdúojamas nepředstavitelný