Indikativ praeteritum

   

   V litevštině se slovesa v préteritu časují podle dvou vzorů: voru -o a vzoru -ė (podle
   koncovky výchozího tvaru, viz tabulku se vzory časování). 3. os. préteritu patří k tzv.
   hlavním tvarům slovesa, které musíme znát. Tvary ostatních gramatických osob vznikají
   tradičně: ke kmeni dodáváme koncovky jednoho či druhého vzoru:

             

               rašyti, rašo, rašė  [psát]

               → raš-ė → aš raš-iau, tu raš-ei (etc.)

   

   skaityti, skaito, skaitė [číst]

   → skait-ė → aš skaič-iau, tu skait-ei (etc.)

   

   studijuoti, studijuoja, studijavo [studovat]

   → studijav-o → aš studijav-au, tu studijav-ai (etc.)

   

   galvoti, galvoja, galvojo  [myslet]

   → galvoj-o → aš galvoj-au, tu galvoj-ai (etc.)

   

   

   Tvary préterita můžou označovat jak jednorázovou (a) tak opakovanou (b) činnost:

   

   (a) Išgirdau, kad koridoriuje kalba brolis. [Zaslechl jsem, že na chodbě mluví bratr.] Jis
   pasakė, kad atvažiavo trumpam. [Řekl, že přijel na chvíli.]

   (b) Kaime žmonės viską gamino patys. [Na vesnici lidé všechno vyráběli sami.]
   Romėnai daug kariavo. [Římané hodně válčili.]