Morfologie I (CJA006) M. Ziková, podzim 2006 1. Vnitřní struktura slova morfologie slova = způsob uspořádání jeho vnitřní struktury intuitivní znalost: slova mají určitou strukturu, ,,z něčeho se skládají" ­ ,,slovo nastavitelný má složitější strukturu než slovo hrad", ,,slova učitel, navrhovatel, dodavatel mají analogickou strukturu" atd. Z čeho se skládají slova? louka - řetězec 5 písmen: l, o, u, k, a - řetězec 4 hlásek: /l/ /ou/ /k/ /a/ - řetězec 2 slabik: (lóu)(ka) Ani jedna z těchto vlastností struktury slova ruka nemá vliv na jeho chování v syntaxi, tzn. neovlivňuje jeho kombinovatelnost s jinými slovy. Neexistují žádná syntaktická pravidla typu ,,v pozici objektu verba může stát jen slovo, které má tolik a tolik grafémů/hlásek/slabik", ,,slovo může být modifikováno adjektivem, má-li min. n slabik", ,,zájmeno 3. os. sg. může odkazovat jen ke slovům, která se skládají přesně z 5 hlásek", ... Co tvoří morfologickou strukturu slova? louka - 2 morfologické jednotky ­ kořen LOUK a koncovka -a: [[louk]a] Morfologické jednotky, z nichž se dané slovo skládá, mají určitý (lexikální) význam a vyjadřují určité gramatické rysy (významy), které jsou relevantní pro jeho chování v syntaxi. Jakým způsobem přispívají kořen louk a koncovka -a k lexikálnímu významu slova louka a jaký mají vliv na jeho fungování v syntaxi, tzn. jaké mají gramatické rysy? kořen: `lexikální význam` + gramatické rysy koncovka: gramatické rysy louk: `pozemek s porostem trav' + femininum [Fem] -a: nominativ, singulár [Nom Sg] Jak víme, že morfologickou strukturu slova louka tvoří právě kombinace kořene, který má formu louk, význam `pozemek s porostem trav' a vyjadřuje gramatický rod [Fem], a koncovky, která má formu a a vyjadřuje 2 gramatické rysy [Nom Sg]? a) týž kořen se objevuje i v kontextu jiných morfologických jednotek: louk-y, louk-ách; luk, louc-e, louč-ka, luč-ní b) táž koncovka se objevuje i v kontextu jiných morfologických jednotek: noh-a, rozbrušovačk-a, snowboardistk-a; sluh-a, maharádž-a, hokejist-a Pro popis distribuce morfologických jednotek se používá komutační test: a) jakými jinými jednotkami lze určitou jednotku v daném kontextu nahradit b) v jakých kontextech se daná jednotka může objevit 2. Morfémy ­ základní jednotky vnitřní struktury slova strukturalistický model morfologie Bloomfield, L (1933): Language. New York: Henry Holt Erhart, A. (1990): Základy jazykovědy. Praha: SPN, s. 69-78. Černý, J. (1996): Dějiny jazykovědy. Olomouc: Votobia, s. 140-144, 204-213. 1. morfologické jednotky = morfémy slova se beze zbytku skládají z morfémů: hokej-ist-a, ne-ode-šl-i, ruk-o-děl-n-ý 2. morfémy jsou jazykové znaky mají určitou formu, s níž je asociován určitý význam, a gramatické rysy (viz de Saussure a jeho definice jazykového znaku: zvuková forma signifiant + význam signifié) 2 typy morfémů: kořeny (lexikální m.): sémantické rysy + gramatické rysy gramatické morfémy: gramatické rysy 3. morfémy jsou základní (minimální) znaky vztah mezi jejich formou a tím, jaké rysy vyjadřují, je arbitrární, tj. neodvoditelný (viz Bloomfield: ,,morpheme is a minimal meaningful element") srov. české ­ost (chytr-ost), anglické ­ness (clever-ness), německé ­heit (Klug-heit) 4. spojováním morfémů vznikají slova, tj. komplexní znaky vztah mezi jejich formou, jejich významem a jejich gramatickými rysy je dán uspořádáním jejich vnitřní struktury, je z ní odvoditelný Co lze z 1 - 4 vyvodit pro model jazyka? Morfémy jakožto základní znaky tvoří databázi jazyka (jeho slovník, lexikon), z níž lze podle určitých pravidel odvozovat (derivovat, generovat) komplexní znaky ­ slova, syntaktické celky. Jednotky slovníku: /louk/ `louka' [Fem], /a/ [Nom Sg] Derivace komplexní struktury: /louk/ `louka' [Fem] + /a/ [Nom Sg] `louka' [Fem Nom Sg] Jednotky slovníku: /louk/ `louka' [Fem], /n/ [A(dj)], /í/ [Nom Sg] Derivace komplexní struktury: 1. krok: /louk/ `louka' [Fem] + /n/ [A] `lučn' [Fem, A] 2. krok: /lučn/ `lučn' [Fem, A] + /í/ [Nom Sg] `lučn' [Fem, A, Nom Sg] Problém Gramatický rys kořene LOUK, jeho gramatický rod [Fem], je relevantní pro syntaktické chování jména louka, ale není relevantní pro syntaktické chování adjektiva luční ­ uvnitř adjektiva luční je rod kořene pro syntax neviditelný Louka, co ji/*ho/*jej/*je bratr zdědil po otci. Louka byla/*byl/*bylo posekána/*-n/*-no minulý týden. *Donesl [luč]i ní kvítí, kteroui bratr zdědil po otci. Co z toho vyplývá? Spojování morfémů ve slova prosté spojování jejich gramatických vlastností struktura slova je budována postupně, je hierarchická (i když je na první pohled lineární ­ řetězec po sobě jdoucích morfémů) derivační fáze = přidání jednoho morfému řazení morfémů odráží sled jednotlivých derivačních fází ­ rekonstrukce sledu derivačních fází = rozklad slova na bezprostřední složky (Immediate Constituents) [[[[houb]ař]k]a] [[houbařk]a]: houbařk-a, houbařk-ách; služk-a, láv-a [houbař]k]: houbař, houbař-ský; hrobař-ka, nosič-ka [houb]ař]: houb-a, houb-ový; pálka-ař, knih-ař houbařka se skládá ze 4 morfémů: kořen HOUB, sufixy ­ař, -k, -a Některé morfémy tvoří bariéru - blokují přístup ke gramatickým rysům morfémů, které se spojily v některé z předchozích derivačních fází, přes jiné jsou tyto rysy prostupné. viz příklad luční ­ adjektivní sufix -n, který uzavírá jednu derivační fázi, tvoří bariéru gramatický rod kořene nemůže být syntakticky aktivní, je pro syntax přes bariéru neviditelný (A) Příklady morfémů, které jsou prostupné (Aa) Půjčil si bez dovolení [soused]iovo auto a jemui/j to vůbec nevadilo. Půjčil si bez dovolení [dceř]iino auto a jíi/j to vůbec nevadilo. jemu může odkazovat (referovat) dovnitř posesivního A sousedův a jí dovnitř posesivního A dceřin posesivní morfémy -ův, -in nejsou bariérami, protože gramatický rod kořene je viditelný i přes ně (Ab) syn [Mask] synek [Mask], ruka [Fem] ručka [Fem], srdce [Neu] srdí/éčko [Neu] gramatický rod deminutiva se shoduje s gramatickým rodem kořene deminutivní sufix ­k není bariérou, protože gramatický rod kořene se přes něj kopíruje na celé jméno srov. deminutiva v něm., kde deminutivní sufix ­chen je naopak bariérou der Sohn das Söhnchen, die Hand das Händchen, das Herz das Herzchen (B) Příklady morfémů, které jsou bariérami Sedl si na okeni ní parapetj a tím ho*i/j/k rozbil. *Přijede v pět jihlaviským autobusem, ve kteréi byl na školení. Úkol 1. Uveďte příklady slov, která mají následující vnitřní strukturu a) [[[kořen]přípona]koncovka] b) [kořen] c) [[předpona[kořen]]koncovka] d) [[[[kořen] [kořen]]přípona]koncovka] 2. Uveďte příklady slov, jejich bezprostředními složkami jsou kořen a koncovka.