Počátky barvy a širokoúhlých
formátů v českém filmu
Ukončení kurzu
Kolokvium
5 filmů (nejlépe viděných na plátně) barevných nebo5 filmů (nejlépe viděných na plátně) barevných nebo
širokoúhlých
Texty z čítanka
Žádná technika = žádný pohyb
T E C H N I C K É D Ě J I N Y F I L M U : T E R M I N O L O G I E A M E T O D Y
Technika nebo technologie?
Technologie ­ pracovní postupy
Technika ­ jednak postupy (technologie) ale také strojeTechnika ­ jednak postupy (technologie), ale také stroje,
vybavení a vědomosti
!!! Anglická terminologie !!!
Technologie ~ technique
Technika ~ technologyTechnika technology
ALTMAN, Rick (1984), Toward a Theory of the History of
Representational Technologies. Iris, č. 2, s. 111­125.
Technika a společnost
SCOT (Social Construction of Technology)
1 Změna/pokračování1. Změna/pokračování
2. Symetrie
3. Prvek/struktura
4. Bezešvá síť
Wiebe E. Bijker (1997), Of Bycicles, Bakelites, and Bulbs.
Toward a Theory of Sociotechnical Change. Cambridge
­ London: MIT Press
Cíl nebo náhoda?
Technická změna:
1 Racionální aktivita zaměřená na výsledek1. Racionální aktivita zaměřená na výsledek
2. Proces pokusů a omylů, jako výsledek nahromadění malýcha
spíše náhodných změn
Druhý přístup spíše odpovídá charakteru společnosti
Kombinace obou přístupůp p
Zavedení nové techniky
Model Douglase Gomeryho:
1 Vynalezení (invention)1. Vynalezení (invention)
2. Inovace (innovation)
3. Rozšíření (diffusion)
Ekonomika české (československé)
kinematografie
Poslání čs. filmu
,,Výchova nového, uvědomělého občana republiky,
obětavého budovatele socialismu, milujícího svouobětavého budovatele socialismu, milujícího svou
svobodnou vlast a odhodlaného bránit ji kdykoliv proti
útokům nepřátel.
Čs. státní film plní tento úkol vytvářením ideových,
aktuálních, pravdivých a hluboce lidských filmů a jejich
šířením mezi lid až do nejmenších míst naší republiky, aby
byl obohacen kulturní a společenský život a zajištěna jeho
pestrost, zajímavost a radostnost."
Rudolf Bláha (1955): Ekonomika čs. filmu, s. 12.
Poválečný vývoj
Během války zvýšení výrobních nákladů
Od r 1947 kina provozována místními národními výbory;Od r. 1947 kina provozována místními národními výbory;
16 mm kina masových organisací
Provedena úprava vstupného (jiné třídy, zrušení poplatku
za šatnu, slevy pro mládež)
Nedostatek promítacích strojů: 16 mm kina (1946: 165,
pol 50 let: 1 451)pol. 50. let: 1.451)
Rozdělení:
1. Výroba filmové suroviny,
ý b táč í h ít í h l b t í h2. výroba natáčecích, promítacích a laboratorních
technických zařízení,
3. filmová tvorba,
4. laboratorní zpracování.
Distribuce a síť kin
Průměrné použití jedné kopie: 600 představení u 35 mm,
400 představení u 16 mm.400 představení u 16 mm.
Při 20 kopiích je 35 mm film vyexploitován za 18 měsíců.
Jen u velmi atraktivních filmů lze dosáhnout výnosu (tj.
pokrytí výrobních nákladů), a to za cca dvojnásobek
expoitační doby.
1. Malá exploitační základna
2. Nízké vstupné
3. Vysoké výrobní náklady
HOSPODÁŘSKÁ ZÁVISLOST NA
DISTRIBUCI ZAHRANIČNÍCH
FILMŮ
Poválečný vývoj
1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953
Kina stálá 1.642 1.720 1.797 1.880 2.014 2.067 2.379 2.422
Kina putovní  3 4 4 6 78 122 125
Počet návštěvníků
v mil. osob
110 126 130 122 99 101 105 108
Docílené vstupné kin
v mil. Kčs nové měny
156 181 277 261 206 223 248 253
Dokončené 10 17 18 23 20 7 15 15
celovečerní filmy
hrané
Z toho barevné  1  2 1 2 4 6
Průměrný náklad
černobílého filmu
v mil. Kčs nové měny
1,7 1,7 1,7 1,8 2,3 2,6 3,3 3,2
Síť kin
,,Funkce sítě kin spočívá v zajištění pravidelného a
technicky kvalitního předvádění filmů všemutechnicky kvalitního předvádění filmů všemu
obyvatelstvu." (s. 45)
35 mm a 16 mm kina
Provozovatelé:
Československý státní film
Revoluční odborové hnutí (RHO)( )
Ostatní organizace (osvětové besedy, Svaz československo
sovětského přátelství, JZD, Armádní domy, STS, ...)
,,Kina schopná promítati barevné filmy" (s. 45)
VÝROBA
Výroba - barevné filmy
rok
dlouhé
krátké
z toho
hrané jiné
české slovenské
dlouhé
krátké
dlouhé
krátké
hrané jiné hrané jiné
1947 1 1 6 1 1 6 0 0 0
1948 0 1 7 0 1 7 0 0 0
1949 0 2 8 0 2 7 0 0 11949 0 2 8 0 2 7 0 0 1
1950 0 2 7 0 1 7 0 1 0
1951 2 1 15 2 1 15 0 0 0
1952 4 4 11 4 3 11 0 1 0
1953 7 4 31 6 3 26 1 1 5
1954 10 5 49 9 5 42 1 0 7
1955 5 5 81 5 4 76 0 1 5
1956 7 2 138 7 2 119 0 0 19
1957 9 1 137 7 0 115 2 1 22
1958 7 3 213 5 2 117 2 1 36
1959 9 2 267 8 2 241 1 0 26
1960 7 1 281 6 1 269 1 0 12
1961 7 3 214 5 2 192 2 1 22
1962 8 2 232 6 2 219 2 0 13
1963 4 0 238 3 0 216 1 0 22
1964 3 0 217 3 0 193 0 0 24
Výroba - širokoúhlé filmy
rok
dlouhé
krátké
z toho
hrané jiné
české slovenské
dlouhé
krátké
dlouhé
krátké
hrané jiné hrané jinéj j
1956 0 0 2 0 0 2 0 0 0
1957 1 0 2 1 0 2 0 0 0
1958 2 0 13 2 0 12 0 0 1
1959 2 1 8 2 1 6 0 0 2
1960 4 0 9 4 0 8 0 0 1
1961 8 2 7 7 1 6 1 1 1
1962 9 0 3 7 0 2 2 0 1
1963 10 0 2 8 0 0 2 0 2
1964 9 0 5 9 0 4 0 0 1
dlouhé hrané filmy
rok celkem z toho barevné z toho širokoúhlé % barevné % širokoúhlé
1945 3 0 0 0 0
1946 10 0 0 0 0
1947 18 1 0 5,6 0
1948 18 0 0 0 0
1949 22 0 0 0 0
1950 24 0 0 0 0
1951 8 2 0 25 0
1952 16 4 0 25 0
1953 18 7 0 39 0
1954 14 10 0 71 0
1955 15 5 0 33 0
1956 21 7 0 33 0
1957 24 9 1 38 41957 24 9 1 38 4
1958 29 7 2 24 7
1959 33 9 2 27 6
1960 31 7 4 23 13
1961 39 7 8 18 21
1962 38 8 9 21 24
1963 37 4 10 11 27
1964 42 3 9 7 21
Vývoj výroby (celovečerní hrané filmy) ­ počet
40
45
15
20
25
30
35
celkem
barevné
širokoúhlé
0
5
10
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Vývoj výroby (celovečerní hrané filmy) ­ procenta
70
80
30
40
50
60
barevné
širokoúhlé
0
10
20
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
dlouhé jiné filmy
rok celkem barevné širokoúhlé % barevné % širokoúhlé
1945 2 0 0 0 0
1946 1 0 0 0 0
1947 2 1 0 50 0
1948 1 1 0 100 0
1949 6 2 0 33 0
1950 7 2 0 29 01950 7 2 0 29 0
1951 4 1 0 25 0
1952 9 4 0 44 0
1953 8 4 0 50 0
1954 8 5 0 63 0
1955 6 5 0 83 0
1956 4 2 0 50 0
1957 3 1 0 33 01957 3 1 0 33 0
1958 4 3 0 75 0
1959 2 2 1 100 50
1960 1 1 0 100 0
1961 5 3 2 60 40
1962 2 2 0 100 0
1963 3 0 0 0 0
1964 2 0 0 0 0
Vývoj výroby (celovečerní jiné filmy) ­ počet
9
10
3
4
5
6
7
8
celkem
barevné
širokoúhlé
0
1
2
3
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Vývoj výroby (celovečerní jiné filmy)  %
120
40
60
80
100
barevné
širokoúhlé
0
20
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
krátké filmy
rok celkem barevné širokoúhlé % barevné % širokoúhlé
1945 27 0 0 0 0
1946 78 0 0 0 0
1947 99 6 0 6 0
1948 109 7 0 6 0
1949 179 8 0 4 0
1950 163 7 0 4 0
1951 205 15 0 7 0
1952 224 11 0 5 0
1953 249 31 0 12 0
1954 271 49 0 18 0
1955 371 81 0 22 0
1956 393 138 2 35 0,5
1957 467 137 2 29 0 41957 467 137 2 29 0,4
1958 510 213 13 42 2,5
1959 568 267 8 47 1,4
1960 700 281 9 40 1,3
1961 595 214 7 36 1,2
1962 592 232 3 39 0,5
1963 543 238 2 44 0,4
1964 672 217 5 32 0,7
Výroba (krátké filmy)  počet
700
800
300
400
500
600
celkem
barevné
širokoúhlé
0
100
200
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Výroba (krátké filmy) ­ procento
45
50
15
20
25
30
35
40
barevné
širokoúhlé
0
5
10
15
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
DISTRIBUCE
filmy v distribuci
rok dlouhé hrané z toho ČS barevné z toho ČS širokoúhlé z toho ČS
1945 48 4 1 0 0 0
1946 145 11 0 0 0 0
1947 184 19 10 0 0 0
1948 89 11 6 1 0 0
1949 84 21 2 3 0 0
1950 61 12 5 1 0 0
1951 56 20 11 5 0 0
1952 66 11 13 4 0 0
1953 100 18 16 8 0 0
1954 96 15 44 9 0 0
1955 100 15 50 18 0 0
1956 129 25 48 12 2 0
1957 148 26 66 14 10 01957 148 26 66 14 10 0
1958 144 26 35 6 12 1
1959 157 26 40 5 16 2
1960 171 32 55 10 7 4
1961 173 36 53 7 25 6
1962 182 37 45 11 37 12
1963 168 37 29 6 30 10
1964 173 40 41 7 39 6
Filmy celkem (počet)
180
200
60
80
100
120
140
160
dlouhé hrané
z toho ČS
% českých
0
20
40
60
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Barevné filmy (počet)
60
70
20
30
40
50
60
barevné filmy
z toho ČS
0
10
20
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Širokoúhlé filmy (počet)
40
45
15
20
25
30
35
širokoúhlé filmy
z toho ČS
0
5
10
1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964
Vývoj?
P I L Á T , F R A N T I Š E K ( 1 9 7 2 ) : S T U D I E D L O U H O D O B É H O
R O Z V O J E F I L M O V É T E C H N I K Y . P R A H A :
Č E S K O S L O V E N S K Ý F I L M .
Barevný film
,,Umělecky zvládnutý barevný obraz stal se u hraných a
krátkých filmů, určených pro kina a televizi normálnímkrátkých filmů, určených pro kina a televizi normálním
výrazovým prostředkem, odpovídajícím zrakovému
smyslu člověka. Přechod k barvě lze nyní již pokládat za
jev stálý, neměnný. V některých zemích byl
v kinematografii již prakticky ukončen, v jiných zemích je
v konečném stadiu."
Problémy
Technická základna
Osvětlovací technika a proudové zdrojeOsvětlovací technika a proudové zdroje
Výměny a vylepšení u snímacích kamer, vyvolávacích a kopírovacích
strojů
Barevná surovina
Přenosové vlastnosti filmového pásu ovlivňují značně výslednou
podobu obrazového i zvukového záznamu.
V zemích socialistického tábora zpoždění zavádění barevného filmuV zemích socialistického tábora zpoždění zavádění barevného filmu
kvůli nedostatku barevné suroviny.
Dodavatel pozitivu: ORWO; problematický negativ a kopírovací
materiály (1972!!!)
Širokoúhlý film
,,Promítnutý obraz lépe vyplňoval zrakové pole
binokulárního vidění, které má 90° ve vertikálním a 180°binokulárního vidění, které má 90 ve vertikálním a 180
v horizontálním směru a vyvolával tzv. efekt účasti diváka
na reprodukovaném ději. Touto technologií se
kinematografie chtěla výrazně odlišit od televize...
V průběhu doby se prokázalo, že panoramatické systémy
s vodorovným úhlem pozorování až 146° jsou pouze
atrakcí, která zejména pro omezený výběr dramatických
látek nemá naději na obecné uplatnění."
Problémy
Nižší optická kvalita obrazu
Omezené využití v televiziOmezené využití v televizi
Omezené využití pro 16 mm a tzv. ,,kazetovou televizi"
,,V ČSSR podle stavu ke 30. 6. 1972 bylo z celkového
počtu kin 2.043 pro 35 mm film upraveno 944 kin pro
promítání širokoúhlého filmu. Pro širokoúhlý film
adaptacemi upravená a v malém počtu nově postavená
kina soustřeďují 64% tržeb celé sítě kin (3.400 kin). Jsou
proto jedním z rozhodujících činitelů v ekonomice
kinematografie. Důsledným dodržováním státní normy
pro širokoúhlá kina bylo dosaženo mimořádně dobrých
výsledků, zejména ve viditelnosti obrazu, v uspořádání
plochy sedadel v hledišti a v umístění i rozměrech
projekční plochy. Úpravami se podstatně zlepšila
technika, estetická a hygienická úroveň kin."
Barevný film
FOTOGRAFICKÝ OBRAZ
Monochromatický obraz (čb)
Krystalky stříbra ­ konkrétní odstín šedé podle jejichKrystalky stříbra ­ konkrétní odstín šedé podle jejich
množství
Barva před nástupem zvuku:
,,Umělé" barvy (obarvený filmový materiál)
,,Fotografické" barvy (snaha zachytit a reprodukovat reálné barvy)
UMĚLE BARVENÝ FILM
Základní metody
Ruční barveníRuční barvení
Barvení pomocí patron
Virážování
Tónování
Virážování
+ tónování
BAREVNÝ FOTOGRAFICKÝ OBRAZ
2 procesy:
Zaznamenání barevné informaceZaznamenání barevné informace
Reprodukce barevné informace
Aditivní a subtraktivní metoda
ADITIVNÍ (doplňková) METODA
Přidávání červeného,
d éh l éhmodrého a zeleného
světla k černé
Stejné množství červené,
modré a zelené vytvoří
bílou
B TVBarva v TV
SUBTRAKTIVNÍ METODA
Použití filtrů a odstranění
bílé čá tí č éz bílé částí červené,
modré a zelené
Všechny barevné filmy
dnes
Azurová (cyan),
á ( )purpurová (magenta) a
žlutá
Barevný film po 2. světové válce
Hydrotypická metoda (Technicolor)
Třívrstvé materiály (Agfacolor Eastmancolor )Třívrstvé materiály (Agfacolor, Eastmancolor, ...)
TECHNICOLOR 4 (19321955)
Separování každé barvy jako černobílého negativu
(subtraktivní negativy primární barev)(subtraktivní negativy primární barev)
Z každého negativu matrice (reliéf: tloušťka želatiny
odpovídala hustotě stříbrných krystalků)
Matrice byla ponořena do barvy (nasála ji tolik, kolik
dovolovala tloušťka)
Kopie obsahovaly čb emulzi pro zvukovou stopu aKopie obsahovaly čb emulzi pro zvukovou stopu a
uniformní želatinu, která měla vstřebat barvu z matric
AGFA
,,Agfacolor Neu" (1936)
Pro fotografii, inverzníPro fotografii, inverzní
Materiály Agfa obsahovaly barvotvorné částečky, které byly během
vyvolávání ,,aktivovány"
1939: negativnípozitivní verze systému
Münchhausen (1943, Josef von Baky)
Kolberg (1945, Veit Harlan)
Struktura
vrstev
AGFA
V r. 1945 byly pražské filmové laboratoře jediným
místem, které dovedly Agfacolor zpracovávat, pražské
ateliéry pak jediným místem, kde se na Agfacolor
natáčelo
Sovcolor, Anscocolor (Ansco, USA), Gevacolor a
Gevachrome (Gevaert, Belgie), Ferraniacolor (Ferrania,
Itálie), Orwocolor a Orwochrom (Orwo,
Německo)Fomacolor)
Eastmancolor (1950)
BAREVNÝ FILM DNES
Od 70. let je čb film spíše výjimkou
Proces konverze k barvě urychlen barevnou televizíProces konverze k barvě urychlen barevnou televizí
Černobílý materiál dnes užíván jako součást autorova
záměru
Kolorizace starších filmů (80. léta)
Výroba a předvádění barevných
filmů
Technika snímání barevných filmů
a) V ateliéru
Podobně jako u ČB filmu, rozdíl ve: způsobu osvětlení, provedení aPodobně jako u ČB filmu, rozdíl ve: způsobu osvětlení, provedení a
barvě dekorací, barvě kostýmů a líčidel, v optice a stanovení osvitu
Bílé světlo (barevné mění barvy snímaných předmětů)
Barevné světlo snižuje množství barevných odstínů snímaných
předmětů
Správnost barevného podání se usuzuje podle hercova obličeje
Osvětlení v ateliéru
Nejčastěji vysokointenzitní obloukové lampy, ve
světlometech opatřených stupňovitými (fresnelovými)světlometech opatřených stupňovitými (fresnelovými)
čočkami
Přebytek modrých paprsků lze vyrovnat filtry
Užívání svítidel se žárovkami se považovalo za
nehospodárné, dokud byla citlivost barevného materiálu
nízká
Napětí v síti musí být dostatečně stabilní a nezávislé na odebíraném
příkonu ­ aby nedošlo ke zkreslení barevného podání
b) V exteriéru
Jen při dostatečném osvětlení, pouze někdy lze použít svítidlaJen při dostatečném osvětlení, pouze někdy lze použít svítidla
Nepřetržité změny přirozeného osvětlení
c) Snímání barevných kombinovaných snímků
Zadní projekce nevhodná ­ způsobuje barevnou degradaciZadní projekce nevhodná způsobuje barevnou degradaci
Makety se zmenšují nejvýše 5x
Promítání barevných filmů
U ČB filmů ­ nutné zajistit správný jas promítaného
obrazuobrazu
U barevného obrazu ­ kromě jasu také správné barevné
podání
Goldovskij (1952), s. 56:
Podklad 35 mm kinematografického filmu u jeho rozměry jsou stejné jak u barevné tak u
černobílé kopie. Emulsní vrstva u vícevrstevného positivního filmu je sice nepatrně (o
několik mikronů) tlustší ne vrstva černobílého positivu ale to nemá pro exploataciněkolik mikronů) tlustší ne vrstva černobílého positivu, ale to nemá pro exploataci
praktický význam. Tedy barevné filmy, zhotovené na vícevrstevném filmu nebo
hydrotypickým způsobem, se dají předváděti na obyčejných kinematografických
zařízeních k promítání 35 mm filmů.
Avšak promítání barevných filmů má své osobité zvláštnosti, spojené s možností vzniku
skreslení barevného podání obrazu, pozorovaného na promítací ploše. Některé z těchto
vad jsou určovány charakteristikami záření a podmínkami využití světelných zdrojů při
promítání. Tyto vady lze zcela nebo jen částečně vyloučiti. Další skreslení barevného
podání vzniká z osobitých metod kinematografického promítání a zvláštní úlohypodání vzniká z osobitých metod kinematografického promítání a zvláštní úlohy
zrakového orgánu diváka při vidění.
Psaní o barevném filmu
30. a 40. léta: Kinorevue
ˇ Jaro Kovář, O barevnosti ve filmu. Kinorevue, r. I (1934/35), č. 48, s. 429432.
ˇ Harold J. Salemson, Revoluce barev ve filmu. Kinorevue, r. I (1934/35), č. 49, s. 441
444444.
ˇ R., Rozpaky z objevu. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 48, s. 377.
ˇ Veit Harlan, Zázrak barev. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 49, s. 390.
ˇ Jaroslav Brož, Barvy mluví novou řečí. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 50, s. 396397,
obálka.
ˇ b, Režisér o základních problémech barevného filmu. Kinorevue, r. X (1943/44), č. 3,
s. 18.
ˇ Vladimír Vlček, V zajetí barev. Kinorevue, r. X (1943/44), č. 19, s. 148149.Vladimír Vlček, V zajetí barev. Kinorevue, r. X (1943/44), č. 19, s. 148 149.
ˇ Bedřich Rádl, K estetice barevného filmu. Kinorevue, r. XI (1944/45), č. 12, s. 9091.
ˇ Willi Forst, Barva není žádná filmová hvězda. Kinorevue, r. XI (1944/45), č. 23, s. 179.
Jaro Kovář: O barevnosti ve filmu
,,Máli film být koncipován barevně, musí se hned pomýšlet
na to, aby barevnost nebyla koloritem černobíléhona to, aby barevnost nebyla koloritem černobílého
obrazu, ale aby barvitost byla barevností úplnou."
Barvitost ­ značí sílu, charakterisující intenzitu, a rozdílnost
barev
Barevnost ­ značí odstínovou hodnotu celkového obrazu
Harold J. Salemson: Revoluce barev ve filmu
Rozhovor s Roubenem Mamoulianem a Miriam Hopkinsovou o
natáčení filmu Becky Sharp (,,první velký film v přírodních
barvách")barvách )
,,Hned při vchodu do ateliéru vidíme, že natáčecí podmínky jsou
zde poněkud jiné než obyčejně bývají. Osvětlení je zde třikrát
silnější než při natáčení černobílého filmu a kamera je dvakrát
větší, poněvadž současně se snímá na tři filmová pásma, jež
dohromady dávají úplnou barevnou stupnici. A pak barva je
novinkou, pouze jeden nebo dva kameramani jsou s ní
obeznámeni do té míry aby s ní mohli pracovat " (Salemson)obeznámeni do té míry, aby s ní mohli pracovat. (Salemson)
,,V nejbližší budoucnosti barva otevře oči všem, kteří chodili do
biografu s černými brýlemi. Dosud viděli pouze siluety, zítra
uvidí skutečnou krásu světa." (Mamoulian)
,,Hleďte, co děláme v Becky Sharp, aby si obecenstvo zvyklo
na barvy. V prvních scénách používáme pouzena barvy. V prvních scénách používáme pouze
nejjemnějších barevných nuancí [...] Divákovy oči si tak
postupně zvyknou na barvu a spíše přijmou ostřejší tóny
dramatických scén." (Mamoulian)
,,Budoucnost vidím růžově a právě barevný film mohl by
nám ji ukázat v tónech nejoptimističtějších." (Mamoulian)
R.: Rozpaky z objevu
Útržky z rozhovoru s Veidtem Harlanem a další názory.
Harlan rozeznává dvě skupiny barevných filmů: první druh,,Harlan rozeznává dvě skupiny barevných filmů: první druh,
který si zvolil sám, stupňuje barvou realismus a dává
obecenstvu téměř zapomenout na to, že sedí v biografu.
Naproti tomu druhá skupina stupňuje barvou irrealitu, a
dává tím filmu pohádkové, neskutečné zabarvení."
,,Barva musí sama za sebe něco vyjadřovati, jinak by bylo,, yj , j y y
lépe zůstat u černobílého filmu."
Veit Harlan: Zázrak barev
K premiéře filmu Dům u jezera.
Kdo chce tvořit barevné filmy musí umět komponovat;,,Kdo chce tvořit barevné filmy, musí umět komponovat;
musí umět sloučit obraz a zvuk, oba základní prvky
černobílého filmového obrazu, s prvkem třetím, barvou, v
harmonickou jednotu."
Jaroslav Brož: Barvy mluví novou řečí
Podtitul: ,,Film na Prahu nové vývojové etapy"
Systém Agfacolor který je k dispozici německým filmařům,,Systém Agfacolor, který je k dispozici německým filmařům,
dostal se do jejich rukou technicky už vyzkoušený, [...] a
záleží teď jen na tom, objevit přímo při práci v ateliéru
jeho široké možnosti a odstranit všechny nesnáze s
natáčením v barvách spojené."
Vladimír Vlček: V zajetí barev
,,Věřím v barevný film jako v nové filmové umění. Věřím, že
právě tímto vynálezem se film přiblížil malířství a že tak,právě tímto vynálezem se film přiblížil malířství a že tak,
jako už po staletí vznikají na plátnech barevné básně,
které okouzlují svět, tak jednou i barevný film se stane
hodným slova úmění´."
,,Víme, že jsme pořád ještě ´v zajetí barev´, ale až nám
technika uvolní pouta a otevře cestu rozletu, těšíme se na
nové básně ­ na nové umění: barevný film!"
Willi Forst: Barva není žádná filmová hvězda!
,,...zvuk je něco nepochybného, stabilního, změřitelného, je
to konstantní veličina. Barva naproti tomu plyne.to konstantní veličina. Barva naproti tomu plyne.
Normální A má podle pevného fysikálního zákona počet
kmitů 870 za vteřinu. Dáteli mu zaznít při měsíčním
svitu, nebo v jasném poledním slunci, zní pokaždé stejně:
Ale zkuste to s červenou vázankou!"
,,Dvojí nebezpečí hrozí barevnému filmu: střízlivá
objektivnost techniky a jen relativně fungující lidská
schopnost vidění."
Co mají společného?
Přirovnávání k nástupu zvuku ve filmu:
Obdobné protesty některých tvůrců.Obdobné protesty některých tvůrců.
Zpočátku technická nedokonalost.
Barva jako prvek rovnocenný obrazu a zvuku.
Obecenstvo si musí na barevný film zvykat, učit se na něj
dívat.
Ještě v pol. 40. let jsou barevné filmy označovány jakoJeště v pol. 40. let jsou barevné filmy označovány jako
,,pokusy" a očekává se další technický vývoj.
50. léta: Film a doba
ˇ Jiří Weiss, V barvách nebo barevně? Film a doba, r. 1954,
č. 2, s. 321325.č. 2, s. 321 325.
ˇ Kl., Střih v barevném filmu. Film a doba, r. 1956, č. 6, s.
353354.
ˇ Kl., Barevné filmy ano, ale s rozmyslem. Film a doba, r.
1956, č. 6, s. 426.
ˇ os Ať se mistři perou s barvou Film a doba r 1956 čos , Ať se mistři perou s barvou. Film a doba, r. 1956, č.
10, s. 714.
ˇ Jan Kliment, K problému barevného filmu. Film a doba, r.
1957, č. 4, s. 229232.
Jiří Weiss: V barvách nebo barevně?
,,Československá kinematografie přechází rychle do
barevné éry. Jakmile bude dostatek lamp, budemebarevné éry. Jakmile bude dostatek lamp, budeme
natáčet barevně ­ a ti, kdo poukazují na nádherná díla,
natočená např. v Italii dosud černobíle, stojí na stejně
reakčních pozicích, jako největší filmoví umělci třicátých
let, kteří se nostalgicky bránili příchodu zvuku."
Příklady práce s barvou:
Jindřich V.,Jindřich V.,
Skladatel Glinka
Moulin Rouge
Vlastní filmy:
Mládí a Píseň o sletu
Můj přítel Fabián
Píseň o sletu
,,Základní poznatek, ke kterému jsme došli a který snad stojí za
všeobecnou úvahu, je souvislost mezi barevným obrazem a
hudbou. Ve střižně se nám zdálo, že barevný záběr má asi o
třicet procent větší nosnost než záběr černobílý. Znamená to
tedy, že např. statický záběr barevné krajiny je nutno nechat o
třicet procent déle na plátně než týž záběr černobílý, a že při
střihu montáže je zapotřebí nechat divákovi delší dobu k
vnímání než u montáže černobílé. Se střihačem Hájkem jsme
udělali zajímavou zkušenost, že barva, střižená mimo rytmus,udělali zajímavou zkušenost, že barva, střižená mimo rytmus,
působí vysloveně disharmonicky a bolestně, zatímco
kontrapunkticky střižená barva při přesném úderu rytmu, ať
už na začátku taktu nebo v synkopě, působí jako zvláštní
výrazový prostředek."
Můj přítel Fabián
,,Byli jsme si vědomi toho, že každá barevná složka, na
příklad kostýmy, má ve filmu ze skutečného životapříklad kostýmy, má ve filmu ze skutečného života
hluboký dramatický význam. Stačí, aby někde na ulici stál
červeně natřený nákladní automobil, kterého si nikdo ze
štábu nevšimne, a divákova pozornost je svedena od
herecké akce v popředí k červené skvrně, která nehraje
vůbec žádnou roli. A proto když jsem tedy oblékl herečce
č di k ji k š di é é ě dl ě hčervenou radiovku v jinak šedivé scéně, vedla mě snaha
použít barvu jako dramatickou složku."
Výroba barevných filmů
Agfacolor
Materiál k dispozici v zemích tzv. východního bloku
Nevhodný pro systémy širokoúhlého filmu i jinakNevhodný pro systémy širokoúhlého filmu, i jinak
problematický
Testy jiných barevných materiálů
Natáčení v Eastmancoloru (negativy)
Používání různých materiálů pro pozitivy
Filmové ukázky
Až přijde kocour (Eastmancolor)
Starci na chmelu (Agfacolor)Starci na chmelu (Agfacolor)
Oba filmy CinemaScope, stejné období