Širokoúhlý film
T E R M I N O L O G I E , D E F I N I C E , D Ě J I N Y
Terminologie
Široký: všechny filmy širší než 1:1,37
Širokoúhlý: CinemaScope (1:2 35; 1:2 55)Širokoúhlý: CinemaScope (1:2,35; 1:2,55)
Širokoplochý: maskované formáty (1:1,66; 1:1,85)
Širokoformátový: 70 mm (ToddAO)
Panoramatický: Cinerama
CinemaScope
,,scope" ­ jakýkoliv systém užívající anamorfózu,, p j ý y j
U nás se často používalo označení ,,cinemascope" pro
všechny anamorfotické filmy, ačkoliv byly natočeny v jiném
systému
Širokoúhlý film ve světě
Hypergonar
ř l 20 30 l 20 l í (H i Ch é i )Přelom 20. a 30. let 20. století (Henri Chrétien)
Cinerama
1952
CinemaScope
1953
Širokoúhlý film v Sovětském svazu
,,Dynamický čtverec"
4. srpna 1952: předvedení Hypergonaru sovětské delegacip p yp g g
Červenec 1955 ­ první ŠÚ kina v Moskvě:
,,Chudožestvěnnyj" a ,,Forum"; přestavba kin ,,Udarnik" a ,,Moskva"
1955 (Moskva): projekce prvních ŠÚ dokumentů
Pod sluncem Jihu (Ilja Gutman)
V překrásném městě (Ilja Kopalin)
1956: první celovečerní filmy
Ilja Muromec (Alexander Ptuško)  DyaliScope
Prolog (Efim Dzigan)  DyaliScope
Don Quijote (Grogorij Kozincev)
Polovina 60. let
Širokoúhlý film u nás
1956 ­ projekce: firma Zeiss, Karlovy Vary, Alfa Panorama
v Prazev Praze
1956 ­ krátký pokusný dokument (Sváteční den)+
maskovaný formát (Hra o život)
1957 ­ čs.fr. koprodukce (V proudech)
Plán technického rozvoje, zavádění nových
technologií
František Pilát, v Praze 31. května 1956
Plán se týká zavádění:Plán se týká zavádění:
Magnetického záznamu a reprodukce zvuku
Stereofonního magnetického záznamu a reprodukce
Širokoúhlého filmu anamorfotického snímání, zpracování a
promítání v kinech
... výroba...
Úkol Čs. státního filmu v návrhu státního plánu na druhý 5
letý plán: natočit první pokusný širokoúhlý film
(anamorfotický) v roce 1956 se 4kanálovým stereofonním
zvukem (pro film je užito normy Cinemascope, t.j. výsledný
obraz v projekci při čkanálovém záznamu má formát 1:2,55,
při jednokanálovém světelném záznamu nebo magnetickém
záznamu má formát 1:2,35); zahájit normální výrobu
širokoúhlých filmů časově takto rozdělenou:
1957: 1 film1957: 1 film
1958: 2 filmy
1959: 3 filmy
1960: 4 filmy
...a kinofikace...
Souhrnný úkol do konce r. 1960 je výroba 10 širokoúhlých
hraných filmů. Výroba loutkových, kreslených, vědecko
populárních a zpravodajských širokoúhlých filmů není úkolypopulárních a zpravodajských širokoúhlých filmů není úkoly
státního filmu dosud stanovena.
Zřídit do konce r. 1960 40 kin pro širokoúhlý film se
stereofonním záznamem. Navrhované časové rozdělení úkolů:
1 kino pokusné: 1956
10 kin 1957
10 kin 1958
10 kin 195910 kin 1959
10 kin 1960
Kina v r. 1957 a 1958 budou vybavena zařízením z dovozu z
NDR, kina od r. 1959 v počtu 20 budou vybavena zařízením
československým.
Psaní o širokoúhlém filmu
Periodizace
1. Před rokem 1956: ,,Čteme o širokoúhlém filmu"
2 Rok 1956: Vidíme první širokoúhlé filmy"2. Rok 1956: ,,Vidíme první širokoúhlé filmy
3. Po roce 1956: ,,Zvykáme si..."
4. ,,Kino a divák"
5. ,,Tvoříme širokoúhlé filmy"
Čteme o širokoúhlém filmu
(d 1956)(do r. 1956)
P Ř E D Š I R O K O Ú H L Ý M F I L M E M , V Č A S O P I S E C H K I N O A F I L M
A D O B A
1953
ˇ J A R O S L A V B R O Ž , P L A S T I C K Ý F I L M U H R A N U L
H O L L Y W O O D I . ­ I I I . , K I N O 1 9 5 3 , Č . 1 1 , S . 1 7 3  1 7 4 ;
K I N O 1 9 5 3 , Č . 1 2 , S . 1 8 8  1 8 9 ; K I N O 1 9 5 3 , Č . 1 3 , S . 2 0 4 
2 0 5 .
ˇ B Ž . : P A N O R A M A T I C K Ý A P L A S T I C K Ý F I L M V D N E Š N Í F Á Z I
S V É H O R O Z V O J E . F I L M A D O B A 1 9 5 3 , Č . 6 , S . 9 1 1 .
Plastický film uhranul Hollywood I.III.
Vynález plastického či stereoskopického (anebo v některých
případech panoramatického) filmu není něčím novým, něčím,
co by právě v této rozhodující chvíli techničtí odborníci byli
vynalezli a hollywoodským podnikatelům nabídli. Tak jako
vynález zvukového filmu ležel v zásuvkách amerických
filmových podnikatelů již drahnou dobu před tím, než se v
roce 1928 rozhodli jej na široké bazi obchodně exploitovat,
jsou i různé pokusy s plastickým filmem dávno známy z let
dřívějších.dřívějších.
2 skupiny ,,plastických" systémů:
1. Hloubkový, stereoskopický film (plastický)
2. Panoramatický film, plastičnost předstírající
I. díl: 3D
,,Hračky pro velké děti"
Provoz kin zkomplikován potřebou polarizačních brýlíProvoz kin zkomplikován potřebou polarizačních brýlí,
které současně zvyšují náklady.
NaturalVision: Bwana, ďábel džungle (Bwana Devil)
,,Pokud obsah filmu zůstane nezměněný, nabaží se diváci
rychle i třetího rozměru "rychle i třetího rozměru.
II. díl: Panoramatické filmy a Cinerama
Cinéorama ­ Světová výstava v Paříži 1900
Lumiére: kino s kruhovým plátnem 1903Lumiére: kino s kruhovým plátnem 1903
Ganceův Napoleon (u nás promítán na tři plátna jen v
pražském premiérovém kinu Avion ­ dnešní Letka ­ a v
několika málo dalších kinech)
Grandeurfilm
,,prostorový", nikoliv ,,hloubkový" dojem, posílený i
prostorově přijímaným zvukem
III. díl: CinemaScope
Hypergonar (1927) ­ Claude AutantLara (Vytváření ohně,
Costruire feu)Costruire feu)
,,Uvedení prvních plastických resp. panoramatických
filmů v amerických kinech vyvolalo jistou zvědavost u
obecenstva. Poněvadž však uvádění těchto novinek se
dálo překotně, bez patřičné přípravy, a poněvadž se záhyp , p p p y, p y
ukázalo, že po obsahové stránce jsou tyto filmy ještě
stupidnější než filmy ploché, zájem o ně rychle upadá."
Panoramatický a plastický film v dnešní fázi svého
rozvoje
,,Mluvíme tu vědomě o prudkém rozmachu výroby
panoramatických a plastických filmů v Hollywoodu jako o módní
vlně neboť po technické stránce tu nejde o žádné převratnévlně, neboť po technické stránce tu nejde o žádné převratné
novinky..."
Panoramatický film ,,byl uveden do praxe jako injekce, vstříknutá
do vyschlých žil chorého těla filmového podnikání. Vynálezy a
objevy, známé již po deset, patnáct či dvacet let ve Spojených
státech právě tak jako na evropském kontinentu, byly náhle
vyhrabány z archivů a s nebývalým spěchem uvedeny v praxi k
rozvinutí této atraktivní novinky filmové podívané."
Již d lé d í h d t í,,Již dnes, po necelém roce od prvních demonstrací
trojrozměrnosti v amerických kinech vidíme, že hollywoodští
podnikatelé hleděli příliš důvěřivě na příští rozvoj těchto objevů.
Zájem diváků sotva natrvalo udrží trojrozměrnost standardních
hollywoodských filmových hvězd sestupujících k divákovi z
projekčních stěn, jestliže příběhy, v nichž tyto hvězdy hrají,
zůstávají nadále tak zoufale ploché a bezduché."
... závěrem...
Již dnes, po necelém roce od prvních demonstrací
,,trojrozměrnosti" v amerických kinech vidíme, že
hollywoodští podnikatelé hleděli příliš důvěřivě na příští
rozvoj těchto ,,objevů". Zájem diváků sotva natrvalo udrží
,,trojrozměrnost" standardních hollywoodských filmových
hvězd ,,sestupujících k divákovi z projekčních stěn", jestliže
příběhy, v nichž tyto hvězdy hrají, zůstávají nadále tak zoufale
ploché a bezduché.
Následuje článek S. P. Ivanova ,,Sovětský plastický film" a poté
článek neznámého autora ,,Panoramatické a plastické filmy a
stereofonický zvuk"
1954
ˇ N O V Á T E C H N IK A , S T A R Ý O B S A H . K I N O 1 9 5 4 , Č . 2 4 , S .
3 7 0 .
Nová technika, starý obsah
,,Tisk v zemích, kde se již promítají hollywoodské výtvory na
obrovská plátna, se shoduje v názoru, že nové systémy majíp , j , y y j
pramálo společného s filmovým uměním a že je sotva obohatí
o nové hodnoty. Tak na příklad britský konservativní deník
Times napsal o cineramě, že sotva bude mít budoucnost.
Daily Telegraph si stěžuje, že nový systém namáhá zrak a
cineramu zle kritizuje i ostatní britský tisk."
Ale ani tento šlágr neuspěl a sotva mu pokvete štěstí,,Ale ani tento šlágr neuspěl a sotva mu pokvete štěstí,
dokud bude v rukou Hollywoodu, protože prostí diváci na
celém světě jsou již syti výplodů amerického způsobu života
ať již na normálním, či na širokém plátně."
pokračování
1955
ˇ V L A D I M Í R V L Č E K : Š I R O K É P L Á T N O N A S T U P U J E . F I L M A
D O B A 1 9 5 5 , Č . 9  1 0 , S . 4 3 3 .
ˇ A L B E R T W I L K E N IN G : O T Á Z K Y P L A S T I C K É H O A
Š I R O K O Ú H L É H O F I L M U . F I L M A D O B A 1 9 5 5 , Č . 9  1 0 , S .
4 3 8  4 3 9 .
Široké plátno nastupuje...
,,Letos na Světovém festivalu mládeže ve Varšavě nám polští filmaři
ukázali svůj hotový film na široké plátno. Byl to dokumentární záznam
oslav jedenáctého výročí osvobození Polska Sovětskou armádou aj ý
mohutná panoramata nové Varšavy filmovaná s věže Paláce vědy a
kultury. Ukázali nám nejdříve tentýž film natočený na normální černobílý
materiál a pak barevně na široké plátno ­ a ještě k tomu bez přestávky
těsně za sebou, takže rozdíl byl opravdu působivý. Na širokém plátně byla
zachycena v celé své kráse mohutná architektura velkorysého daru
Sovětského svazu polskému lidu ­ Paláce vědy a kultury s jeho rozsáhlými
křídly, schodišti a fontánami. Na širokém plátně také mnohem silněji
působila přehlídka polské lidové armády i manifestace varšavských
pracujících. Znovu se potvrdilo, že jsou náměty, které přímo volají popracujících. Znovu se potvrdilo, že jsou náměty, které přímo volají po
tomto způsobu filmového ztvárnění. Nelze ovšem tento systém používat
na všechny látky. Rozhodně se například nehodí na komorní psychologický
film, který pracuje hodně s detaily a velkými detaily."
...
,,Jako příchod barevného filmu, tak v mnohem větší míře
nástup širokého plátna bude znamenat i jiný způsob filmové
montáže Předpokládám co nejdelší záběry a co nejmenšímontáže. Předpokládám co nejdelší záběry a co nejmenší
střídání detailů, které nevypadají zatím výtvarně příliš krásně.
Prázdná, neostrá prostora na obou stranách ­ zatím co
uprostřed širokého plátna je ostrý velký detail ­ není jistě
výtvarně nijak působivá. Bude třeba zřejmě používat spíš
dvojdetailů, když bude nutno přiblížit co nejvíce herce
divákovi. Také při sledování velkých bitev trvá někdy chvíli,
než najdeme hrdinu, o němž vypráví děj."j , yp j
,,Škoda, že u nás takový film ještě nemáme. S radostí jsme
slyšeli proto zprávu, že už byly povoleny investice na zavedení
tohoto způsobu filmové práce i u nás. Pozdě, ale přece."
Otázky plastického a širokoúhlého filmu
,,Každý, kdo viděl film v tomto rozšířeném formátu
[cinemascope], dochází ke zjištění, že krajinné záběry ­ a
vůbec exteriérové záběry ­ působí vcelku podstatně silněji než
v dosavadním formátu. Příčina spočívá v tom, že při celkových
záběrech nezaměřuje divák svou pozornost na určitý bod
obrazu, nýbrž pozoruje celý obraz a proto získává při
rozšířeném obrazu více dojmů než dosud. Naproti tomu při
detailech a velkých detailech usměrňuje režisér a kameraman
divákovu pozornost záměrně na určitou část obrazu. Proto jedivákovu pozornost záměrně na určitou část obrazu. Proto je
při detailech a velkých detailech dosavadní formát
uspokojivější, neboť divákovu pozornost neodvádějí
podřadnosti, které se nutně vyskytují v oblasti, o kterou je
obraz rozšířen."
... 2 možnosti řešení:
1. ... přizpůsobit formát filmovému žánru. Filmy, kde se
pracuje většinou s celky, působily by snad silněji vp j y, p y y j
rozšířeném formátu, kdežto filmy, které se více soustřeďují
na interiéry ­ tudíž na detaily a velké detaily ­ jsou naproti
tomu působivější v dosavadním formátu.
2. To by byla jedna možnost. Jiná cesta by spočívala v tom, že
by se v průběhu promítání formát měnil. Existuje proto již i
celá řada technických předpokladů Tento postup bycelá řada technických předpokladů. Tento postup by
poskytoval možnost stanovit případ od případu
nejvhodnější formát a na ten pak mít při promítání zřetel.
Rozšiřování po světě (titulky z Kina 1955)
František Pilát: Plán technického
rozvoje, zavádění nových technologií
P R A H A , 3 1 . K V Ě T N A 1 9 5 6
Plán
Výroba Kinofikace
1957: 1 film
1958: 2 filmy
1959: 3 filmy
1960: 4 filmy
1 kino pokusné: 1956
10 kin 1957
10 kin 1958
10 kin 1959
10 kin 196010 kin 1960
2 etapy
V první etapě současně s natáčením cinemascopickým
bude natáčen druhý negativ formátu 1:1,37.
V druhé etapě vývoje budou filmy natáčeny pouze
cinemascopicky a pro získání duplikačního negativu s
normálním poměrem stran 1:1,37 bude prováděno
výběrové optické překopírování anamorfickou optikou.
Proces druhé etapy bude vyvíjen.
Ve vývoji bude dále sledována otázka užití velké plochyVe vývoji bude dále sledována otázka užití velké plochy
negativu, především systém s vodorovným posunem
35mm pásu a otázka využití širokého filmu a to v souladu
se světovým vývojem a vývojem v SSSR a LDS.
Technická zařízení a potřeba
1) Objektivy či předsádkové optické soustavy pro
anamorfotické natáčení,
2) kamery,
3) filmový materiál,
4) stroje a zařízení pro laboratorní zpracování filmu,
5) anamorfotické předsádkové objektivy pro promítání
6) projektory,
7) osvětlovací stroje7) osvětlovací stroje,
8) promítací plochy,
9) zdroje stejnosměrného proudu,
10) standardní projekty novostaveb kin a projekty úprav kin.
ad 1) Objektivy nebo předsádkové optické soustavy
pro anamorfotické natáčení
Stav k 31. 5. 1956:
1 sada objektivů SATEC Dyaliskop a Dyaligonal s ohniskovými1 sada objektivů SATEC Dyaliskop a Dyaligonal s ohniskovými
vzdálenostmi 50, 75 a 100 mm.
1 objektiv AGASCOPE f 50mm, zapůjčen fou AGABaltic na 3 měsíce.
Dále schváleny a objednány:
2 předsádkové anamorfotické soustavy TotalvisionParis Serie III pro
vzdálenost 2m  ,
2 předsádkové anamorfotické soustavy Totalvision Paris pro2 předsádkové anamorfotické soustavy TotalvisionParis pro
vzdálenost 0,75 ­ 2,5m.
4 anamorfotické lupy pro kamery typ Parvo L, upravitelné pro
kamery typu BR. Dodávka je očekávána v červnu t.r.
Zkoušky VÚZORT
Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční
techniky (od r. 1953)
Informace o jakosti jednotlivých značek získané ze
zahraničí se příliš lišily
,, Podle výsledků zkoušek prvních anamorfotických
objektivů bude provedena objednávka buď objektivů
Dyliskop nebo dalších předsádek Totalvision v tomto
roce na základě již uvolněného obnosu do částky Kčsroce, na základě již uvolněného obnosu do částky Kčs
230.000,. Alternativně bude objednána buď 1 sada
objektivů Dyaliskop nebo 6 předsádek Totalvision s
příslušnými objektivy a anamorfotickými lupami."
ad 2) Kamery
Pro natáčení širokoúhlých filmů je třeba upravených kamer s
velmi klidným obrazem, vybavených nejlépe reflexními
Řhledáčky s desanamorfotickými lupami. Řešení je dvojí: pro
objektivové monobloky a předsádkové anamorfotické
soustavy. Zaostřování s revolverovou hlavou není pro
nepřesnost výhodné.
Rozdělení:
Ateliérové (BT; dovoz: Super Parvo Color  Debrie, Eclair Came 300 Reflex)
Speciální (rychloběžná Mitchell; vývoj ve Filmovém průmyslu)Speciální (rychloběžná Mitchell; vývoj ve Filmovém průmyslu)
Exteriérové (přechodně kamery BR)
Ruční (Cameflex ­ úprava; Arriflex ­ pro H & Z)
Kamery pro výhledové technologie (VistaVision a široký film)
ad 3) Filmová surovina
Širokoúhlý film klade značná nárok na rozlišovací
schopnost a barevné podání; dále na exaktnostschopnost a barevné podání; dále na exaktnost
technologických postupů i kontrolu celého procesu
zpracování.
Užívané barevné materiály Agfacolor tyto požadavky
nesplňují optimálně, ale jen na spodní hranici užitelnosti.
Hydrotypická (hydrotypní) metoda příliš nákladnáy yp ( y yp ) p
Opatření:
a) Použití nejlepších dostupných vícevrstvých filmů
b) Zdokonalení postupu zpracování
Porovnávací zkoušky
Agfa (Německo)
Sovcolor (SSSR)
( )Eastman (USA)
Gevaert (Belgie)
Ferrania (Itálie)
Ze zkoušek a natočených snímků budou učiněny závěry pro
dovoz filmových materiálů a o užitelnosti jednotlivých druhů
pro širokoúhlý film.
V procesu laboratorního zpracování filmů je třeba obsáhleV procesu laboratorního zpracování filmů je třeba obsáhle
uplatnit vývojové pracoviště laboratoří i VÚZORT zejména v
otázkách barevné sensitometrie, chemického procesu
kontroly, předpisů pro kontrolu apod.
ad 4) Stroje a zařízení pro laboratorní zpracování
filmu
Kopírky
Dovoz: Matipo Color (Debrie), Trucap
Úprava standardního kopírovací stroje (osvětlovací soustava)
,,Pro positivní perforaci typu Cinemascope je třeba upravit
transportní bubínky, drapáky a okeničky, u kopírek, transportní
bubínky u automatických strojů pro volání filmu a dalších strojů a
zařízení."
Titulkový stroj
K d t ě í í ké j k ti ž ý h tit lků lášť h jí í h ři,,K odstranění nízké jakosti ražených titulků, zvlášť nevyhovujících při
širokoúhlém filmu, bude zavedena technologie titulků leptaných. K
tomu účelu bude dovezen ze Švédska titulkový stroj a podle
výrobcovy technologie uveden do provozu."
ad 5) Anamorfotické předsádkové objektivy pro
promítání širokoúhlého filmu
Vývojový úkol byl zadán ÚVOJMu prostřednictvím
ministerstva přesného strojírenství. ÚVOJMu bylyministerstva přesného strojírenství. ÚVOJMu byly
obstarány vzory zahraničních předsádek.
Se zřetelem k obtížnosti technologie broušení
cylindrických ploch byl dán souhlas k vývoji hranolové
předsádkové soustavy. Dle předběžného termínového
plánu min. přesného strojírenství má vývoj skončit do 31.
12. 1956. Do zahájení domácí výroby bude potřeba kryta
dovozem z NDR 20 kusů 1956, 150 kusů 1957. Potřeba je
kryta plánem dovozu.
ad 6) Projektory
Vyvinut těžký typ projektoru FP 1, kterým je možné promítat:
1) normální filmy 1:1,37 s fotografickým záznamem zvuku,y , g ý ,
2) normální filmy 1:1,37 s jednokanálovým magnetickým záznamem
zvuku,
3) filmy maskované s formátem 1:1,65 a 1:1,85 s fotografickým nebo
jednokanálovým mg záznamem zvuku,
4) filmy anamorfotické s poměrem stran 1:2,55 se 4kanálovým mg
záznamem zvuku, nebo filmy anamorfotické s poměrem stran 1:2,35 a
fotografickým či jednokanálovým mg záznamem zvuku,g ý j ý g ,
5) filmy plastické, způsob promítání na dvou projektorech mechanicky
spojených,
6) filmy, u nichž zvukový zázname (např. 7kanálový) je na druhém pásu.
Užívá se opět mechanického spojení projektorů.
Stroj FP (FTP 1)
Upravený stroj ETA 47 (Jan Bradáč, Barrandov)
Funkční prototyp dokončen k 1. 2. 1956Funkční prototyp dokončen k 1. 2. 1956
Upravená oblouková lampa
Lepší chlazení filmové dráhy
Bubny na 1300 m filmu (promítání stereofilmu bez
přestávky)
Na objektiv možno nasadit jakoukoliv anamorfotickou
předsádku
Optický budič zvuku (pro 4 magn. stopy ve vývoji)
Do konce roku 10 ks
Meopton III
,,Jediný v současné době u nás vyráběný projektor 35
mm."mm.
Požadavek na rekonstrukci, výroba od r. 1958
Požadavek dodávek:
1956 300 ks Meopton III s úpravami
1957 200 ´´
1958 350 ´´ Meopton IIIA rekonstruovaný
1959 350 ´´
1960 400 ´´
FTP 1 a Meopton III
ad 7) Světelné zdroje
Meopton III A doplněn novou lampou 75 A (vývoj zahájen
1956, sériová výroba 1958)1956, sériová výroba 1958)
Vývoj vysokotlakých xenonových výbojek
Vývoj osvětlovacích zdrojů pro natáčení
ad 8) Promítací plochy
,,Pro kina pro širokoúhlý film zvláště pro případy, kde šíře plochy
přesahuje 8,5 m, je třeba promítacích ploch s účelně řízenou
směrovou odrazivostí tedy ploch z plastických hmot s optickýmisměrovou odrazivostí, tedy ploch z plastických hmot, s optickými
čočkovými rastry a metalisovaným povrchem."
,,Vývoje ploch z umělých hmot byl u nás zahájen v roce 1953
VÚZORTem dle požadavků ČSF. Výsledkem vývoje jsou projekční
plochy PVC, bílé, barvené titanovou bělobou, neprůzvučné, s
dobrými optickými i mechanickými vlastnostmi. Výroba byla
zahájena. Jediná perforační stroj v ČSR je v opravě v brněnské
Zbrojovce."
P k ě b l b k j kč í h l h li d i ký,,Pokusně byly vyrobeny vzorky projekčních ploch s cylindrickým
rastrem a hliníkovým povrchem dle návrhů VÚZORT. Výzkum a
vývoj je přerušen odchodem pracovníka, který tuto práci vedl. Je
třeba v krátké době rozhodnout o tvaru rastru, organisovat další
vývoj a zahájení poloprovozu do konce r. 1957."
ad 9) Zdroje stejnosměrného proudu
Dosavadní typy usměrňovačů nestačí pro požadované
velké světelné toky. Paralelní řazení jednotekvelké světelné toky. Paralelní řazení jednotek
nevyhovuje. Je třeba vyvinout a zajistit výrobu
usměrňovačů pro obloukové lampy 100 A a zadáním
vývoje n. p. Křižík s vyžádaným počtem seriové výroby v r.
1958 150 ks, 1959 150 ks, 1960 200 ks. Specifikaci
požadavku provede správa kin.
Vývojově je třeba sledovati usměrňovače polovodičové,
zejména germaniové v souladu s výzkumem přesného
strojírenství.
ad 10) Standardní projekty novostaveb a úprav kin
Potřeba základní směrnice určující:
a) stanovení rozměrů projekční plochy, vzdálenost první a poslednía) stanovení rozměrů projekční plochy, vzdálenost první a poslední
řady,
b) přípustné horizontální a vertikální úhly pozorování a projekce,
c) poloměr zakřivení projekční plochy,
d) jas projekční plochy,
e) stoupání podlahy hlediště směrem k zadním řadám,
f) výšky projekčních ploch od podlahyf) výšky projekčních ploch od podlahy,
g) dobu dozvuku,
h) základní rozměry promítárny,
i) základní instrum. vybavení promítárny.
Podle závazných směrnic je třeba vypracovat dva ideální
typové projekty kina pro 500 míst a 1000 míst, kterétypové projekty kina pro 500 míst a 1000 míst, které
budou užity jako vzorové při řešení konkrétních úkolů
výstavby.
Následuje rekapitulace úkolů pro jednotlivé složky Čs.
státního filmu
První širokoúhlá promítání u nás
R O K 1 9 5 6
Zeiss Jena ­ výstava v Domě energetiků
J. Němec (1956), Výstava Zeissových přístrojů v Praze.
Jemná mechanika a optika, č. 1, s. 3536.Jemná mechanika a optika, č. 1, s. 35 36.
Astronomické, lékařské, geodetické, fyzikální přístroje,
pro dílenská a kontrolní měření, mikroskopy
,,V promítací síni výstavy měli návštěvníci poprvé
příležitost vidět ukázku širokoúhlé projekce, dále
diaprojektor pro barevnou plastickou projekci, úplnoup j p p p j , p
dokumentační soupravu, projektor pro roentgenový film
a řadu projektorů obvyklých typů."
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
J. S. (1956), První ,,široké plátno". Kino, č. 1516, s. 2445.
Jiří Hrbas (1956) Karlovarská filmová soutěž Film a dobaJiří Hrbas (1956), Karlovarská filmová soutěž. Film a doba
č. 78, s. 525539.
J. K. (1956), Co ukázaly filmy na široké plátno v Karlových
Varech. Film a doba, č. 11, s. 787.
První ,,široké plátno"
,,12. července 1956 spatřili naši diváci poprvé filmy promítané na široké
plátno. K IX. mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech
b l b d á é l t í ki dál é j ěk lik i t hů dbylo vybudováno nové letní kino, vzdálené jen několik minut chůze od
střediska festivalového ruchu. Pohled na ně byl imposantní  nejen
večer, když před představením zářily reflektory se čtyř vysokých
stožárů, ale i ve dne, kdy bylo ztichlé a prázdné. Amfitheatr, kam se
vejde 3500 diváků (pět set z nich sedí na kryté tribuně), se zužuje k
plátnu, které má úctyhodné rozměry: šířku 22 metrů, výšku 8 metrů. Ze
spolupráce techniků Čs. státního filmu a pracovníků Pozemních staveb
vznikl v překvapivě krátké době důstojný stánek filmového umění, který
na hony převyšuje improvisovaně působící přírodní kino, jak se na ně
j i lý h f i lů N é l í ki j b l épamatujeme z minulých festivalů. Nové letní kino je bytelné,
architektonicky ladné a po technické stránce vyhovuje nejnáročnějším
požadavkům. Mohou se v něm promítat všechny druhy filmů  od
černobílých ve starém formátu, až po barevné širokoúhlé filmy se
čtyřstopým zvukovým záznamem. Zvuk je rozváděn devíti
reproduktory, rozmístěnými vpředu, po stranách i vzadu."
Karlovarská filmová soutěž (s. 534535)
,,Z těchto kusých a neúplných dojmů ­ vždyť výběr byl
nahodilý a nevyčerpávající ­ nelze dělat nějaké vážné a
definitivní závěry. Jedno je jisté ­ ani o jednom promítaném
filmu, ať dlouhém či krátkém nebo soutěžním či nesoutěžním,
nelze říci, že plně a především umělecky nově vytěžil z
možností nové techniky. Ale ve všech ­ i těch námětově a
umělecky slabých ­ byly záběry, scény, situace, které
naznačovaly, že nová filmová technika, dubeli jí vhodně a
účelně umělecky užito, dá velké perspektivy filmovémuúčelně umělecky užito, dá velké perspektivy filmovému
umění. Takových záběrů, nad nimiž se nám náhle zatajil dech
a které nás okamžitě vtáhly do děje nebo do prostředí, do
krajiny či města, bylo v těchto filmech dost."
,,Letošní podzim, kdy má být v Praze otevřeno první kino
širokoúhlých filmů, bude znamenat další etapu ve vývojiširokoúhlých filmů, bude znamenat další etapu ve vývoji
nových technických výbojů a diváci, kritika i filmoví
umělci budou mít konečně i v Československu možnost
zamyslit se nad tímto novým prostředkem obohacení
filmového umění."
Co ukázaly filmy na široké plátno v KV
,,Po zkušenostech z letošního festivalu v Karlových Varech, kde prvně u
nás byly promítány filmy natočené systémem širokoúhlého snímání,
nezdá se, že by názor o revolučnosti byl zrovna oprávněný.", y y p ý
,,Zásadně dojem, kterým na diváka při prvním zhlédnutí široké plátno
působí, je mocný. Šířka je imposantní, překvapivá. Ale velmi rychle si
člověk zvykne a asi v polovině prvního filmu, který vidí, má jaksi nejasný
dojem, že to není nic nového, že tohle vlastně viděl vždycky. Totiž ­ zatím
není, podle toho, jak jeho možnosti využívaly filmy, které jsme mohli v
Karlových Varech vidět. Bude otázkou filmových tvůrců, aby dovedli
nových možností, které jim širší obraz jistě dává, plněji využívat. To ovšem
bude vyžadovat času a experimentování. Vcelku tedy je široké plátno
novinka která jistě není k zahození Mluvit však o nějaké revoluci venovinka, která jistě není k zahození. Mluvit však o nějaké revoluci ve
filmovém umění ­ to je, myslím, při systému Cinémascope při nejmenším
značně přehnané."
Karlovarské ,,široké plátno" očima kreslíře. Kino
1956, č. 17, s. 271.
Celkový pohled na promítací plochu a část hlediště
(Filmový technik)
Krytá tribuna pro 500 osob (Filmový technik)
MFF KV (časopis Kino)
Promítač Vorel a promítací
stroj Bauer
Historický okamžik
Promítací stroje Bauer B 12 (Filmový technik)
Záběr ze sovětského filmu Pod plnými plachtami o
životě školní lodi ,,Tovaryš" (Kino)
Kino Panorama Alfa zahajuje
(1956), Kino Panorama Alfa zahajuje! Kino, č. 24, s. 371.
hbs (1956) První kino pro široké plátno Film a doba čhbs (1956), První kino pro široké plátno. Film a doba, č.
12, s. 857858.
Kino Panorama Alfa zahajuje!
,,Ve čtvrtek 8. listopadu bylo zahájeno pravidelné
promítání v nově upraveném pražském kinu Alfa, jehož
nový název je KINO PANORAMA ALFA. Pražští diváci se
zde po prvé seznamují se širokoúhlými filmy, z nichž velká
část je i s plastickým zvukem. V zahajovacím programu je
dopoledne uváděno pásmo Pod plnými plachtami, ve
kterém vedle tří sovětských filmů spatří diváci i prvý
český pokusný širokoúhlý film, kterým je filmový fejeton
o Praze Sváteční den. V odpoledních a večerních
pořadech je uváděn francouzský film režiséra Yvese
Allégreta Nejlepší část."
(Filmový technik)
Pohled od promítací plochy (Filmový technik)
Promítárna kina Panorama Alfa se dvěma promítacími stroji Bauer
B 12 a zesilovacím zařízením Klang (Filmový technik)
První kino pro široké plátno
,,Toto kino má nyní nově upravený sál s 820 sedadly. Rozměry plátna pro
promítání širokoúhlých filmů jsou 13 m šíře a 5,10 m výše. Promítací a
zvuková aparatura byly převzaty z Karlových Var. Slavnostní představeníp y y p y ý p
bylo uspořádáno ve středu 7. listopadu a v dalších týdnech zde běžel dvojí
program, ..."
,,Zahájení prvního kina pro širokoúhlé filmy v Praze je jistě v životě
filmového Československa významnou událostí. Přicházíme dosti pozdě,
ale přece ne tak pozdě, jak se ještě na začátku tohoto roku ukazovalo.
Letní kino v Karlových Varech bylo vybudováno opravdu rychle, během tří
měsíců, a kino Alfa bylo upraveno přes léto."
,,U nás je zcela jiná situace než na západě, kde široké plátno často
b j l hl ě ti t l i i t l j l í Mbojovalo hlavně proti televisi a stalo se jenom planou sensací. My se
pochopitelně nepostavíme zády k novým technickým vymoženostem, ale
budeme se pouze ptát, co nám to dává umělecky ­ jak tohoto nového
prostředku chceme a můžeme umělecky využít. Proto naše diskuse na
toto thema bude i v novém ročníku Filmu a doby pokračovat."
Kino 1956, č.
21, s. 323.
Psaní po roce 1956
Vývoj po roce 1956
František Pilát: Zpráva o technickém
rozvoji čs. kinematografie
( A S I 1 9 5 9  1 9 6 0 )
,,Oproti původně předpokládanému zřízení 40 širokoúhlých kin do
roku 1960 bylo do provozu uvedeno již 256 širokoúhlých kin,
zejména na základě přímé iniciativy národních výborů které dozejména na základě přímé iniciativy národních výborů, které do
obnovy technického zařízení a zejména do stavebních úprav
investovaly daleko větší částky, než bylo původně
předpokládáno..."
,,Počet širokoúhlých filmů bude se od roku 1960 v českých krajích
rozšiřovat ročně o 1 film, až v roce 1960 dosáhne počtu 8
širokoúhlých filmů. [...] Současně bude vyráběn též úměrný počet
krátkých širokoúhlých filmů všech druhů. Technologie výroby bude
zdokonalována "zdokonalována.
,,Zvýšená výroba širokoúhlých filmů vyžaduje doplnění kamer,
optiky, kopírek, osvětlovacích těles pro barevný film i zvukového
zařízení. Základní technologie širokoúhlého filmu nebude měněna a
bude užíváno i nadále systémů s optickou anamorfozou."
Harmonogram některých hlavních úkolů technického
rozvoje čs. kinematografie
název úkolu 1961 1962 1963 1964 1965
Vý bVýroba
širokoúhl.
filmů, počet
ročně 5 6 7 8 10
Zřizování
širokoúhlých
kin, celkový
stav 414 47? 537 585 627stav 414 47? 537 585 627
Zavádění 70
mm filmu Provedení
Pokusný
snímek Zavádění do provozu
František Pilát: Investiční výstavba
Českého filmu
M A T E R I Á L P R O 3 0 . S C H Ů Z I V T K M K ( 1 9 7 2 )
,,Od roku 1957 poklesla v ČSR návštěvnost kin ze 148 milionů
návštěvníků na 84,2 mil. v roce 1970. Pokles, i když se v
posledních létech zpomalil a je menší než ve státech západní
Evropy, dosud stále pokračuje. Návštěvnost je analyticky
sledována s užitím počítače a může být jen v nevelkém
rozsahu ovlivnitelná kvalitou programů. Hlavní příčinou
poklesu návštěvnosti je vzrůst počtu televizních přijímačů,
který dosáhl 3,1 mil. Druhým podstatným vlivem je zanedbání
výstavby kin v nových sídlištích, ve kterých bydlí převážněvýstavby kin v nových sídlištích, ve kterých bydlí převážně
mladší věková skupina obyvatelstva, potencionálně
nejdůležitější pro návštěvu kin. Pokles počtu diváků i
požadavky televize změnily ekonomickou strukturu
kinematografie..."
,,Na základě analýzy světového vývoje a konfrontace s
očekávaným vývojem v ČSSR je kinematografie perspektivně
zaměřena v technické a výrobní oblasti na tyto hlavní směry:
1. Český film bude nadále vyrábět hrané filmy pro kina v dosavadní nebo
stupňované míře, tj. 3035 hraných filmů ročně.
2. Počet koprodukčních filmů vyráběných ve spolupráci s ostatními
socialistickými kinematografiemi bude stoupat.
3. Počet širokoúhlých filmů bude se zřetelem na využití v televizi snížen.
Filmy budou vyráběny na klasických formátech, vhodných pro televizní
obrazovku přičemž pro promítání v kinech bude užit poměr stranobrazovku, přičemž pro promítání v kinech bude užit poměr stran
obrazu 1:1,66.
4. Ve výrobě hraných filmů i ostatních druhů filmů přejde čs.
kinematografie po rozšíření možnosti dovozu filmové suroviny na
barevný film."
Kino a divák
Z M Ě N Y S N Á S T U P E M Š I R O K O Ú H L É H O F I L M U
Rudolf Bláha (1955), Ekonomika čs. kinematografie. Učebnice pro III. a IV. ročník
Průmyslové filmové školy v Čimelicích a příručka pro filmové pracovníky. Praha:
Československý státní film, s. 4748.
,,Kvalita vnímání promítaného obrazu závisí na vzdálenosti
sedadla od plátna a na zorném úhlu, vytvořeném mezi
Šnejzazším okrajem plátna a osou očí diváka. Šířka plátna činí
jednu pětinu délky hlediště. První řada sedadel musí míti
vzdálenost od plátna, která se rovná 1  šířky plátna. Dolní
okraj plátna musí býti v horizontální rovině očí diváka,
sedícího v prvé řadě. Nejlepší místa jsou ta, která jsou
umístěna ve vzdálenosti 2   4  násobku šíře plátna. Méně
kvalitní pásma jsou ve vzdálenosti 1,5 ­ 1,9 násobku šířekvalitní pásma jsou ve vzdálenosti 1,5 1,9 násobku šíře
plátna. Zorný úhel k vodorovným a svislým hranám masky
plátna nesmí býti menší, než 45 stupňů, aby nenastalo citelné
porušení perspektivy obrazu."
Nejlepší místa
Kino před ŠÚ filmem (,,shoebox shaped")
František Pilát (1972), Studie dlouhodobého rozvoje filmové techniky. Praha:
Československý film, s. 18 (Nové výrazové prostředky kinematografie, s. 1).
!Od padesátých let byl v kinematografii zaváděn
panoramatický a širokoúhlý film jako nový výrazový
prostředek filmového umění V tomto období kinematografieprostředek filmového umění. V tomto období kinematografie
začala opouštět klasický formát obrazu s poměrem stran
promítací plochy 1:1,38 a přecházela k promítacím plochám s
vyšším poměrem stran, v extrémním případě až 1:3.
Promítnutý obraz lépe vyplňoval zrakové pole binokulárního
vidění, které má 90° ve vertikálním a 180° v horizontálním
směru a vyvolával tzv. efekt účasti diváka na reprodukovaném
ději. Touto technologií se kinematografie chtěla výrazněj g g ý
odlišit od televize, při které obraz na stínítku obrazovky s
poměrem stran 3:4 při normálních podmínkách pozorování ve
vzdálenosti 2,5 ­ 3 m má malý úhlový rozměr a vyplňuje jen
střední část zrakového pole."
Cinemascopické kino