Kino Pon repo (Bartolomejská, P raha) V páté k 24 . 11.2006,9:00- 17:00 9:00 Smrt v sedle 10:30 Pochodně 12:30 Valčík pro milion 14:00 A pátý jezdec je strach 15:45 Sen noci svatojánské PSANÍ o barvě Učebnice filmové techniky František Hruša (1 967), Barevný film. In: Týž, Filmová technika pro II. ročník střední průmyslové školy filmové. Praha: SPN, s. 54-83. Kapitoly Barevné vlastnosti světla Barevný filmový materiál Technika snímání barevných filmů Promítání barevných filmů Ošetřování barevných kopií Barevný filmový materiál Dnešní způsoby (60. léta): bílé světlo, jemuž do cesty klademe barviva, propouštějící jen část spektra (tzv. SUBTRAKTIVNÍ tvorba barevných odstínů). a) Vícevrstevný filmový materiál s barvotvorným vyvoláváním (Fomacolor, Agfacolor, Gevacolor, Sakuracolor,...) b) Hydrotypický postup a) Vícevrstevný materiál s barvoŤvorným vyvoláváním Vrstva citlivá k Vznikne barva M 2 N C A Podklad Lakový nátěr — ochrana proti světelným kruhům (antihalační vrstva) Nesenzibilována, má tedy přirozenou citlivost pouze k modrému konci spektra, je do ní přidána barvotvorná složka, která se ve vývojce změní na osvitnutých místech ve žluté barvivo. Žlutý filtr, který zadržuje modrou část spektra. Ortochromatický materiál a obsahuje barevnou složku dávající purpurový (nachový) obraz Panchromatický materiál, s nižší citlivostí k zelené barvě. Osvit vznikne pouze červenou složkou, vznikne azurový obraz. Vznik barviva i. Haloid stříbra + vyvolávací činidlo — redukované kovové stříbro + oxidační zplodiny vyvolávání ii. Oxidační zplodiny + barvotvorná složka = barvivo Laboratorní zpracování: i. Vyvolávání v barvotvorné vývojce 2. Praní, popř. zastavovací lázeň 3. Odstranění vyloučeného stříbra a filtrační vrstvy bělením 4. Praní 5. Rozpouštění zbývajících solí stříbra v ustalovači 6. Závěrečné praní a sušení Barevný negativ 119 1 S 3 4 5 6 T tirrtA*| iltttá ] Silva* |«uiwi| ao&ri\ bll-í |f«rflÉ V}-Talmi- D*t*tiT 14 2* J* ** 5* *■ T* | Hutí | Hutá | UuU | a-SbarrAúti fLltro*in4 rrmírm a^dtí ŮAchOT* BMStifflá nMchurá HHHVi UUTOTJ »nirtííJ BWtjt OtjitlTU uurerá | moir* \ a*ti*awá\ £*rraná | iLuti | Sira* | tríl*" Pozitivní materiál □ Stejné složení a uspořádání vrstev jako negativní □ Menší citlivost, odlišná citlivost k jednotlivým částem spektra Barevný pozitiv u z £ k z £ n ľ i h s C mi Mit m z C injrív* telfrlii [ 1 ! h l r «ti^-jí* ■ : ! v B#£IWt( -V ■tflfaM 1 ! J ri»l-!T-,1Vj Tf , 1 « i iSuuf H flau ! ■ í 5" : ■ fH£*tÍT i: íij« tmu iLutál 1 J F Slutá' narhůíi 1 «4- É HITŮ»* 6 u rati ■rH JKHjtlT hnu 1 Bgfefl 1 iifiiai uurorá 1 modři 1 tili 1 5 M ba. ' b) Hydrotypický postup □ Technicolor, Kodak Dye Transfer Technika snímání barevnýcl V ateliéru 3 Podobně jako u CB filmu, rozdíl ve: způsobu osvětlení, provedení a barvě dekorací, barvě kostýmů a líčidel, v optice a stanovení osvitu 3 Bílé světlo (barevné mění barvy snímaných předmětů) 3 Barevné světlo snižuje množství barevných odstínů snímaných předmětů 3 Správnost barevného podání se usuzuje podle hercova obličeje Osvětlení v ateliéru □ Nejčastěji vysokointenzitní obloukové lampy, ve světlometech opatřených stupňovitými (fresnelovými) čočkami □ Přebytek modrých paprsků lze vyrovnat filtry □ Užívání svítidel se žárovkami se považovalo za nehospodárne, dokud byla citlivost barevného materiálu nízká □ Napětí v síti musí být dostatečně stabilní a nezávislé na odebíraném příkonu — aby nedošlo ke zkreslení barevného podání b) V exteriéru 3 Jen při dostatečném osvětlení, pouze někdy lze použít svítidla 3 Nepřetržité změny přirozeného osvětlení Snímání barevných kombinovaných snímků 3 Zadní projekce nevhodná —způsobuje barevnou degradaci 3 Makety se zmenšují nejvýše 5x Promítání barevných filmů □ U ČB filmů — nutné zajistit správný jas promítaného obrazu □ U barevného obrazu — kromě jasu také správné barevné podání Goldovskij(1952), s. 56: Podklad 35 mm kinematografického filmu u jeho rozměry jsou stejné jak u barevné tak u černobílé kopie. Emulsní vrstva u vícevrstevného positivního filmu je sice nepatrně (o několik mikronů) tlustší ne vrstva černobílého positivu, ale to nemá pro exploataci praktický význam. Tedy barevné filmy, zhotovené na vícevrstevném filmu nebo hydrotypickým způsobem, se dají předváděti na obyčejných kinematografických zařízeních k promítání 35 mm filmů. Avšak promítání barevných filmů má své osobité zvláštnosti, spojené s možností vzniku skreslení barevného podání obrazu, pozorovaného na promítací ploše. Některé z těchto vad jsou určovány charakteristikami záření a podmínkami využití světelných zdrojů při promítání. Tyto vady lze zcela nebo jen částečně vyloučiti. Další skreslení barevného podání vzniká z osobitých metod kinematografického promítání a zvláštní úlohy zrakového orgánu diváka při vidění. 27 K této problematice viz též překlady: E. M. Goldovskij (1 960), Barevná kinematografie. Praha: Československý film. Týž (1 952), Předvádění barevných filmů. Praha: Československý státní film. Periodický tisk 30. a 40. léta: Kinorevue 50. léta: Film a doba 30. a 40. léta: Kinorevue Jaro Kovář, O barevnosti ve filmu. Kino revue, r. I (1934/35), č. 48, s. 429-432. Harald J. Salemson, Revoluce barev ve filmu. Kinorevue, r. I (1934/35), č. 49, s. 441- 444. R., Rozpaky z objevu. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 48, s. 377. Veit Harlan, Zázrak barev. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 49, s. 390. Jaroslav Brož, Barvy mluví novou řečí. Kinorevue, r. IX (1942/43), č. 50, s. 396-397, obálka. -b-, Režisér o základních problémech barevného filmu. Kinorevue, r. X (1943/44), č. 3, s. 18. Vladimír Vlček, V zajetí barev. Kinorevue, r. X (1943/44), č. 19, s. 148-149. Bedřich Rádi, K estetice barevného filmu. Kinorevue, r. XI (1944/45), č. 12, s. 90-91. Willi Forst, Barva není žádná filmová hvězda. Kinorevue, r. XI (1944/45), č. 23, s. 179. Jaro Kovář: O barevnosti ve filmu „Má-li film být koncipován barevně, musí se hned pomýšlet na to, aby barevnost nebyla koloritem černobílého obrazu, ale aby barvitost byla barevností úplnou." Barvitost — značí sílu, charakterisující intenzitu, a rozdílnost barev Barevnost — značí odstínovou hodnotu celkového obrazu Harold J. Salemson: Revoluce barev ve filmu Rozhovor s Roubeném Mamoulianem a Miriam Hopkinsovou o natáčení filmu Becky Sharp („první velký film v přírodních barvách") „Hned při vchodu do ateliéru vidíme, že natáčecí podmínky jsou zde poněkud jiné než obyčejně bývají. Osvětlení je zde třikrát silnější než při natáčení černobílého filmu a kamera je dvakrát větší, poněvadž současně se snímá na tři filmová pásma, jež dohromady dávají úplnou barevnou stupnici. A pak barva je novinkou, pouze jeden nebo dva kameramani jsou s ní obeznámeni do té míry, aby s ní mohli pracovat." (Salemson) „V nejbližší budoucnosti barva otevře oči všem, kteří chodili do biografu s černými brýlemi. Dosud viděli pouze siluety, zítra uvidí skutečnou krásu světa." (Mamoulian) „Hleďte, co děláme v Becky Sharp, aby si obecenstvo zvyklo na barvy. V prvních scénách používáme pouze nejjemnějších barevných nuancí [...] Divákovy oči si tak postupně zvyknou na barvu a spíše přijmou ostřejší tóny dramatických scén." (Mamoulian) „Budoucnost vidím růžově a právě barevný film mohl by nám ji ukázat v tónech nejoptimističtějších." (Mamoulian) R.: Rozpaky z objevu Útržky z rozhovoru s Veidtem Harlanem a další názory. „Harlan rozeznává dvě skupiny barevných filmů: první druh, který si zvolil sám, stupňuje barvou realismus a dává obecenstvu téměř zapomenout na to, že sedí v biografu. Naproti tomu druhá skupina stupňuje barvou irrealitu, a dává tím filmu pohádkové, neskutečné zabarvení." „Barva musí sama za sebe něco vyjadřovati, jinak by bylo lépe zůstat u černobílého filmu." Jaroslav Brož: Barvy mluví novou řečí Podtitul: „Film na Prahu nové vývojové etapy" „Systém Agfacolor, který je k dispozici německým filmařům, dostal se do jejich rukou technicky už vyzkoušený, [...] a záleží teď jen na tom, objevit přímo při práci v ateliéru jeho široké možnosti a odstranit všechny nesnáze s natáčením v barvách spojené." Willi Forst: Barva není žádná filmová hvězda! „...zvuk je něco nepochybného, stabilního, změřitelného, je to konstantní veličina. Barva naproti tomu plyne. Normální A má podle pevného fysikálního zákona počet kmitů 870 za vteřinu. Dáte-li mu zaznít při měsíčním svitu, nebo v jasném poledním slunci, zní pokaždé stejně: Ale zkuste to s červenou vázankou!" „Dvojí nebezpečí hrozí barevnému filmu: střízlivá objektivnost techniky a jen relativně fungující lidská schopnost vidění." Veit Harlan: Zázrak barev K premiéře filmu Dům u jezera. „Kdo chce tvořit barevné filmy, musí umět komponovat; musí umět sloučit obraz a zvuk, oba základní prvky černobílého filmového obrazu, s prvkem třetím, barvou, v harmonickou jednotu." Vladimír Vlček: V zajetí barev „Věřím v barevný film jako v nové filmové umění. Věřím, že právě tímto vynálezem se film přiblížil malířství a že tak, jako už po staletí vznikají na plátnech barevné básně, které okouzlují svět, tak jednou i barevný film se stane hodným slova umění." „Víme, že jsme pořád ještě v zajetí barev', ale až nám technika uvolní pouta a otevře cestu rozletu, těšíme se na nové básně — na nové umění: barevný film!" Co mají společného? □ Přirovnávání k nástupu zvuku ve filmu: □ Obdobné protesty některých tvůrců. □ Zpočátku technická nedokonalost. □ Barva jako prvek rovnocenný obrazu a zvuku. □ Obecenstvo si musí na barevný film zvykat, učit se na něj dívat. □ Ještě v pol. 40. let jsou barevné filmy označovány jako „pokusy" a očekává se další technický vývoj. 50. léta: Film a doba Jiří Weiss, V barvách nebo barevně? Film a doba, r. 1954, č. 2, s. 321-325. KL, Střih v barevném filmu. Film a doba, r. 1 956, č. 6, s. 353-354. KL, Barevné filmy ano, ale s rozmyslem. Film a doba, r. 1956, č. 6, s. 426. -os-, Ať se mistři perou s barvou. Film a doba, r. 1956, č. 10, s. 714. Jan Kliment, K problému barevného filmu. Film a doba, r. 1957, č. 4, s. 229-232. Jiří Weiss: V barvách nebo barevně? „Československá kinematografie přechází rychle do barevné éry. Jakmile bude dostatek lamp, budeme natáčet barevně — a ti, kdo poukazují na nádherná díla, natočená např. v Itálii dosud černobíle, stojí na stejně reakčních pozicích, jako největší filmoví umělci třicátých let, kteří se nostalgicky bránili příchodu zvuku." □ Příklady práce s barvou: □ Jindřich V., □ Skladatel Glinka □ Moulin Rouge □ Vlastní filmy: □ Mládí a Píseň o sletu □ Můj přítel Fabián Píseň o sletu „Základní poznatek, ke kterému jsme došli a který snad stojí za všeobecnou úvahu, je souvislost mezi barevným obrazem a hudbou. Ve střižně se nám zdálo, že barevný záběr má asi o třicet procent větší nosnost než záběr černobílý. Znamená to tedy, že např. statický záběr barevné krajiny je nutno nechat o třicet procent déle na plátně než týž záběr černobílý, a že při střihu montáže je zapotřebí nechat divákovi delší dobu k vnímání než u montáže černobílé. Se střihačem Hájkem jsme udělali zajímavou zkušenost, že barva, střižená mimo rytmus, působí vysloveně disharmonický a bolestně, zatímco kontrapunkticky střižená barva při přesném úderu rytmu, ať už na začátku taktu nebo v synkopě, působí jako zvláštní výrazový prostředek." Můj přítel Fabián „Byli jsme si vědomi toho, že každá barevná složka, na příklad kostýmy, má ve filmu ze skutečného života hluboký dramatický význam. Stačí, aby někde na ulici stál červeně natřený nákladní automobil, kterého si nikdo ze štábu nevšimne, a divákova pozornost je svedena od herecké akce v popředí k červené skvrně, která nehraje vůbec žádnou roli. A proto když jsem tedy oblékl herečce červenou radiovku v jinak šedivé scéně, vedla mě snaha použít barvu jako dramatickou složku." KL: Střih v barevném filmu Küii/m.1 k ^ík.m „iní, /r u Mnaimŕ,, ĺM» uttrd jjwäü tíftJm ti. Aby ti Air ŕfclui j.;. w-"~ ■>4'üJ, *vltm )i*i HiIľ—&e *W tfi n___ M tUtMit k>*JUMn ttíMm liWtm tik, J* urirn w j*td? *•"* Hit «fŕ m rém MlHkPhftnri'MíiiWlprjliM- *KfcMH [P*ď M*é j*£*Utf Kftí U»i iWa, eWt i*tJumr * Uli pla jffliu tftOi* iSási ímta On «kTJMi. Ttít hKUi, iwW f*iei K^vMjMf dMt«, m Innf irtíprnťtilf-n—*- T^if^■>m- Jil/aJ UHľflrJ^ Afc: »«Witd Eŕnb-DK kr«JJ. ,1í jiuu ,rtfHfote<&W H*utť\ /tii «é » jhwAh jwjŕH Jií"f-M. f fniUw.m WdJtW Aai nU rfMM' KM. U____ MCA mín jtf la* ÍMtt, b MKMH* Hrmí KL: Barevné filmy ano, ale s rozmyslem JVí ptnclmim pdtuuwf ty It m&ii* '44' MC HyttW t*mfttit jw *a4}**kt*ttf b*r d r*£jirí i ■FIW4 >f rfi-h-í «E-ií«:r.t7y. Wníi ., íí lláirJ iJÍM*» Mt H*** M ŕlM- ■ •■-I ni" í>.:- -'iL;-, r..1:, di,M> ffrrfíÉ ^ muk - i«bh lCR 3s?™S •MIL PJU, jMMi /Hb HjAM *tW £wrr ImwÜh *Wfff j—AU »hftjř, jr/i». uŕUdS'xdlJjJ, jtf* i* lJkAM ítA.'ŕ- miJr fw/J. iiliájŘi ámilm i nltortm**- ■h.rJrŕ. i-l J. I ŕ-i kí r '-■' !v I -.'J-.Tl^.'- J:.':. T« ífrfAí» rf*V ir,"- »™4U* MUrfd M FFŕf n")^jr)->. .4 ŕ'" ***** ** ™» "T- w */-,p »n' pMmißi. rmthtitví. Ktiití .wiŕŕA ,W**W iDrfnU cüM^e k-■1H ajiMinß ndtb íy mpty rtíLm, ■ ^íí», ŕfTH". *J Jv*l ■ -T^^V P"1 #&>!«/, imf, bn^p™j«juídtí. d/l M'Xmfr.. ŕ«/ b/ M UHI UHHHt JÍM H jÉbjf. Uif, fd>ľ w-í-Y: ["j w*íh*J irŕ-VriiíÍKl — - üixMiy. fcPui« mndbtl4- tuty d hdbaf- Mdbl. Pŕijrii#*ir 1 iarri m jíľ"r «JhpH HÍÍ ř/iTJj! ,VLi7£ľ r wSTüSpf D lnmr J* turtnf JI* Jdi* ftjWmfjf «ifc- ni^d ■* LWd divfi Aép briuMM. trhr ľ.HP*H 41*4 ŕK "*V- íÍ"£pkií «J ti«. íl liTj: 4*Mt AmArrtJ wytUä/l 4 NM J^lf PMthí ;-:U : „.:■'...:: v--,-!'-.,, y r.-.r-.t ;,::• ftůn* íí iď"»- fíí tnJiiM nl JlTnf *_v*ib lÉŕlmUL Jl djir««fii finUl ,* d Ed J* rfJ>-iV /*»« tJÍ" «Ulli». Četba na příště: Jan Kliment, K problému barevného filmu. Film a doba, r. 1957, č. 4, s. 229-232. Budeme porovnávat... -os-: Ať se mistři perou s barvou ßliy Siiiilod na etúlku, M Ji mL Jiii rcn Äídlíiinii zdmiinf, oJůoyiditi pyMi u.-l j-tJV túrilni. U jim* ttbtu* na paitiika jtjka fritnf. CtrrmtW film xuitiva-Spm thy diváka « tltiiim ladini d ntjenam It ttnwtíli ladfa' " ArjiinjřiH lílnftl na {ťiVdiw, aft >*n«(iíícŕ ŕiíMŕfli1^ firmu, ŕľaffwraihLtftf i jrjurff ť'Í4rt«l>*fl fiímtíA kmpúňMjt zábíry i ŕŕ«rry. Ait Vinikí ar0-Wm Jbm>. JWMM /sMjÍ *inwrf Airrjnoitfi itdtnfi!m<,*Ý aktfJ, hýbrifilfitfiinnvi kar^-traptinht, Htiý tmí*, plinúii divAku wttnv » L irr.-- .'rij.-vť .:i .-.ni-žií!',- j ŕ/:'.■:.- nflMIfíírti. řfr Kůídtn 7h>afm aŕŕí« jiotŕ hiJfmJ íaoíŕAím míní if JiltíÍLrra flig iiiyJfjr trů ÜU pírůrci dcifjAo, dh VjírUm to, Mí( rrfíwJŕjlrfrE Joitfní ni feřííJtjf ijW™ Jf tlříiAli iiÍLTifiyr ktttá by Vp tadf Juľíŕ u ;tj(n j Titl'iriíjtíhäŕfŕj p^ frfŕ^a pmitti fiitnu, i käyttaUm fy Urobiti xůitáwtf mac flitry. FW drabant pnbli-my Jmu praíinaíky ľ tfBMMÉa Jiintu, Kát tt rlW* iminí Wů fliPtiKwi iiTíhW*m jifAnK^, ťrlŕ ti» a prívi akáit pftbytfm duůji bvtv-nvtii, ja% }ějti iiftr výtvarní, maUrtky budí psíftba ttyiltt pfi kiidim iabfr\i, kaídun «braní a tím tátavtA tetka, bůHvniumJltciy íainptrňDwiifiv ;1'-.:;. eiviík, kttry smít pfti obraxtm, fnínrf a+rai a im na nEÁo půfoťl altovým Aatmtm-Tak, nijak by m/I bqrtvný film půxtbft » i/litinu tt Hrt JfpJAa. fímjtnom «rým rfe>m> rt-ia a nirtckými Týkaný, nit n>OH ujtvarnoilí. Wird —aNrjt/infv/ntůrajtfai — iiv pany' ba fljBMfjWi DMA us--