Přehled italských poválečných dějin 40.léta: Celkové zhodnocení situace (krize, zemědělství, chudoba, dvojí invaze) počátek transformace: akumulace, urbanizace, sekularizace familismo (rodinný způsob chování) qualunquismo (lhostejnost) „tři Itálie“ Poválečná situace: Ztráty územní, hospodářské i lidské Vznik CLNAI z hnutí odporu (význam levice, kom., soc., strana činu, liberálové a DC) Bonomi (promonarchista) nahrazen Parrim (Strana činu, pro radikální reformy) Slábnutí vlivu levice v důsledku spojenecké intervence (studená válka) Poraženo hnutí odporu, posun do prava – De Gasperi (DC) v čele vlády 1946 referendum o státní formě – vznik republiky 18.6.46 volby do parlamentu: DC, PSI, PCI (Togliatti, překvapivý úspěch 19%) 1947 vzniká nová ústava Neshody mezi stranami: roztržka mezi DC a levicí Také na poli práce mezi CGIL (odbory) a Confindustria (podnikatelé) Oslabení socialistů 1947 se štěpí Sociální demokracie (Saragat), která podporuje pravici De Gasperi vyprovokoval vládní krizi a ustavil jednobarevnou vládu DC Volby 1948: 2 soupeři – Lidová fronta socialistů a komunistů versus DC Výhra DC (48%) – orientace na Západ, vstup do NATO Vzniká tak polarita: 1. kapitalisté – DC – USA 2. dělníci – PCI – Rusko Možné otázky: Co je to CLNAI, jaké strany obsahuje a jaká je jeho funkce a politická orientace? Jaké jsou politické pravo-levé tendence po válce (vývoj od levice k pravici, proč)? O čem se rozhodovalo v referendu roku 1946, jaké byly výsledky? Jaký panuje vztah mezi stranami levice a DC na poli politiky a práce? Kdo soupeřil mezi sebou v kampani voleb 1948? Jaký byl výsledek voleb a jaké jsou následky Vysvětlete význam pojmů familismo a qualunquismo. Je hospodářská situace stejná po celé Itálii? 50. léta Pozemková reforma 1950, rolnické nepokoje Strategie DC – democrazia protetta, legge truffa, volby 1953 – posílila však krajní pravice i levice, pokles DC na 40% Nicméně dochází k fúzi DC a státu, spolupracuje s podnikateli (Confindustria) Ekonomické zásahy státu: Cassa per il Mezzogiorno, ENI. Hospodářský zázrak: oživení ekonomiky 1954-1965, (1956 vstup do EHS, konjunktura, vznikají mamutí společnosti Eni, Fiat, Olivetti) Emigrace z jihu na sever, z venkova do měst Protagonisté zázraku Mattei, Fellini Rozporuplnost - stinné stránky, vzestup komunismu 60. léta Sociální problémy a důsledky zázraku Amintore Fanfani – snaha otevřít se levici, narazí na odpor pravice Uvnitř DC vítězí frakce Dorotei (podnikatelská vrstva a církevní hierarchie) Aldo Moro (1963-68 premiérem) – pravicový politik, nicméně začíná se rýsovat orientace centro-sinistra, spolupráce se soc. Církev: Jan XXII. (Roncalli, skromnost a pokora), „apertura alla sinistra“, II.vatikánský koncil 1962, encyklika Pacem in Terris 1963 1963 volby, posílení levice, levicový trend – DC spolupracuje se socialisty (kongres v Napoli) Následkem toho se odštěpilo od socialistů levé křídlo – PSIUP (unita proletaria) 1964 umírá Togliatti – těžká rána pro komunisty, které vedl 40 let – dále Longo, Berlinguer 1966 se sjednocují socialisté (PSI, PSDI) do Sjednocené socialistické strany (PSU), ale v roce 1969 se opět rozpadá. Ve volbách 1968 odchází z vlády, i když ji podporují. Studentské nepokoje (situace na univerzitách) 67 – 69 ( Milano, Tridente, potenciál sociologie) Reakce na neřešení soc.otázek (nedostatečné zdravotnictví a školství) Požadavek na strukturní změny celé společnosti ... vření 1969 Berlinguer (PCI) odmítá sovětskou invazi do ČSSR, snaha o pokojnou cestu k socialismu horký podzim – dělnické protesty 1969 Bomba na Piazza Fontana v Miláně (17 mrtvých) – extrémní pravice tak reaguje na výbojnost levicových sil (studenti a dělníci) ... zahájení období teroru 70. léta Období nejistot – předčasné volby za hledáním solidní většinové vlády (72, 76, 79) - fáze ekonomické recese – nezaměstnanost a inflace stoupají - nedůvěra lidí vládě a stranám – neprůhledné financování vládních stran ze strany petrolejářských společností výměnou za jistá privilegia - skandál Lockehead – americká společnost (letadla) uplácí it.vládu Z této atmosféry se rodí fenomén „anni di piombo“ 1973-80 – pravicový (neofašisté) i levicový (Rudé brigády) ozbrojený terorismus za účelem destabilizace politického systému Hlavní fáze terorismu 1974 – 82. Bomby v Brescii a ve vlaku Italicus 1974 1976 Rudé brigády vraždí soudce Znovuzrození studentského hnutí 1977 s násilnými excesy. Historický kompromis (návrh Berlinguera kř.demokratům na společnou vládu mezi komunisty a dalšími stranami centro - sinistra) – 1973 Komunisté přechází z opozice k podpoře DC. Rumor (68-70) a Andreotti (72-73) – ve vedení DC Ztroskotání DC vlády v referendu o rozvodu (dosud nepřípustném) – veřejnost byla „pro“ (1974) ... porážka církve i DC Vystřídán kabinetem Alda Mora (1974) bez socialistů, ale s republikány Craxi v čele PSI. 1978 ministrem Andreotti – s parlamentní podporou komunistů únos Alda Mora a jeho zavraždění (Rudými brigádami) – konec dialogu mezi DC a PCI začátek pontifikátu Jana Pavla II. zákon o potratech 1978-80 čas Rudých brigád 80. léta krveprolití v Bologni 1980 velké zemětřesení na Sicílii vražda generála Dalla Chiesa s manželkou 1982 1983-87 ministrem Craxi (socialista) vzniká nová strana Lega Nord 1987 A komunisté se přejmenovali na Stranu demokratické levice (PDS) 90. léta 92 akce čisté ruce – pozavírána většina DC a PSI politiků za kontakty s mafií zavraždění soudce Falconeho prezidentem Scalfaro vítězí ve volbách Lega Nord 93/94 reforma volebního systému (opuštění proporčního systému) konec DC a zrození Lidové strany (Partito popolare) 94 Berlusconi zakládá Forza Italia ve volbách vítězí koalice: Forza Italia, Alleanza Nazionale a Lega Nord 96 ustavena první levicová vláda v dějinách poválečné Itálie další témata: - mafie (její vývoj a proměna od tradiční mafie k podnikání) - umění 20.století (hlavní proudy, protagonisté)