Institutum Studiorum Classicorum Universitatis Masarykianae Ars Grammatica Lectio quinta Nomen et cognomen auditoris: Die: Doplňte české významy následujících jmenných tvarů a tvary určete: flori (flōs, ōris m. květ) undis (unda, ae f. Welle) soceri (socer, erī m. tchán) felis (fēlis, lis f. kočka) flori (flōrus, a, um světlý, plavý) tetricis (tetricus, a, um pochmurný) abieti (abiēs, ĕtis f. jedle) Vytvořte gen. pl.: piscis, cis m. ryba: nox, noctis f. noc: văs, vădis m. rukojmí: linter, ntris m. člun: sīdus, deris n. hvězda: vectīgal, gālis n. daň: Přeložte: Nemyslím, že hory jsou nepřátelé horolezců (ascēnsor, ōris m.). Není dobré kozla (hircus, ī m.) učinit (creāre) zahradníkem (hortīliō, ōnis m.). Nemohla předpokládat, že v našem lese žijí (užijte habitare) různí zlí živočichové. Slovesa 3. konjugace s tvary 4. konjugace: Několik sloves 3. konjugace má některé tvary utvořené podle 4. konjugace, a to: 1. os. sg. a 3. pl. ind. préz. akt., ve všech osobách konj. préz. akt. i pas., ve všech os. ind. impf. akt. i pas., ve všech os. ind. fut. I. akt. i pas., v participiu préz. a v gerundiu / gerundivu. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |CAPIŌ, CAPERE | |--------------------------------------------------------------------------------------------| |ind. préz. akt. |capiō, capis, capit, capimus, capitis, capiunt | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |konj. préz. akt. |capiam, capiās, capiat, capiāmus, capiātis, capiant | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |konj. préz. pas. |capiar, capiāris, capiātur, capiāmur, | | |capiāminī, capiantur | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |ind. impf. akt. |capiēbam, capiēbās, capiēbat, | | |capiēbāmus, capiēbātis, capiēbant | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |ind. impf. pas. |capiēbar, capiēbaris, capiēbatur, | | |capiēbāmur,capiēbāminī,capiēbantur | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |ind. fut. I. akt.|capiam, capiēs, capiet, capiēmus, capiētis, capient | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |ind. fut. I. pas.|capiar, capiēris, capiētur, capiēmur, | | |capiēminī, capientur | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |ptc. préz. |capiēns, capiĕntis | |-----------------+--------------------------------------------------------------------------| |gerundi|um/vum |Capiendum | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Konjunktiv prézenta a imperfekta sloves třetí a čtvrté konjugace: Aktivum a pasivum Legō, legĕre (číst) - 3. konjugace; audiō, audīre (poslouchat, slyšet) - 4. konjugace. +---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | |KONJUNKTIV PRÉZENTA |KONJUNKTIV IMPERFEKTA | | |----------------------------------------------------+----------------------------------------------------| | |aktivum |pasivum |Aktivum |pasivum | |-----------+----------------------+-----------------------------+----------------------+-----------------------------| |legere|sg.:|leg-a-m |leg-a-r |legerĕ-m |legerĕ-r | |(3) | 1.| | | | | | | |leg-ā-s |leg-ā-ris |legerē-s |legerē-ris | | | 2.| | | | | | | |leg-a-t |leg-ā-tur |legerĕ-t |legerē-tur | | | 3.| | | | | | |----+----------------------+-----------------------------+----------------------+-----------------------------| | |pl.:|leg-ā-mus |leg-ā-mur |legerē-mus |legerē-mur | | | 1.| | | | | | | |leg-ā-tis |leg-ā-minī |legerē-tis |legerē-minī | | | 2.| | | | | | | |leg-a-nt |leg-a-ntur |legerĕ-nt |legerĕ-ntur | | | 3.| | | | | |------+----+----------------------+-----------------------------+----------------------+-----------------------------| |audire|sg.:|audĭ-a-m |audĭ-a-r |audīrĕ-m |audīrĕ-r | |(4) | 1.| | | | | | | |audĭ-ā-s |audĭ-ā-ris |audīrē-s |audīrē-ris | | | 2.| | | | | | | |audĭ-a-t |audĭ-ā-tur |audīrĕ-t |audīrē-tur | | | 3.| | | | | | |----+----------------------+-----------------------------+----------------------+-----------------------------| | |pl.:|audĭ-ā-mus|audĭ-ā-mur |audīrē-mus|audīrē-mur | | | 1.| | | | | | | |audĭ-ā-tis|audĭ-ā-minī|audīrē-tis|audīrē-minī| | | 2.| | | | | | | |audĭ-a-nt |audĭ-a-ntur |audīrĕ-nt |audīrĕ-ntur | | | 3.| | | | | +---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ Nepravidelný imperativ ve 2. os. sg.: Tři slovesa 3. konjugace (dīcere, dūcere, facere) a nepravidelné sloveso ferre odsouvají ve 2. os. sg. imp. koncové –e: dīc! (řekni; místo dīce), dūc! (veď; místo dūce), fac! (dělej; místo face) a fer! (nes; místo fere); tvary 2. os. pl. imp. jsou pravidelné: dīcite, dūcite, facite, ferte. Slovesa odvozená od těchto mají ve 2. os. sg. imp. tvary stejné jako základní slovesa (abdūc – odveď, effer – vynes, condīc – smluv, atd.), jen slovesa odvozená od facere, pokud nezachovávají -a- v kmeni, mají pravidelné zakončení (cōnfice – zhotov, atd.[1]). Vedlejší věty účelové: VV účelové vyjadřují účel děje věty řídící (hlavní); jsou uvozeny spojkou ut (v záporu nē). Přísudkové sloveso v těchto VV je vždy v konjunktivu, jenž zde plní čistě syntaktickou roli. Druh konjunktivu ve VV je dán časem věty nadřízené (HV), a to: - je-li děj věty nadřízené v čase hlavním (ind. préz., ind. fut., konj. préz., imperativ), pak je přísudkové sloveso v konj. préz., - je-li děj věty nadřízené v čase vedlejším (ind. impf., konj. impf.), pak je sloveso v konj. impf: Monē filiam, ut taceat (tacēre-mlčet). Napomeň dceru, ať mlčí. Monēbat filiam, ut taceret. Napomínala dceru, aby mlčela. Toto pravidlo, které určuje, v jakém konjunktivu bude sloveso věty vedlejší účelové je pouze dílčí výsek z obecného pravidla, jímž se určuje typ konjunktivu v přísudku VV (VV se slovesným přísudkem v konjunktivu jsou v latině velmi rozšířené). Ono pravidlo se obvykle nazývá Pravidlo o konjunktivní souslednosti časové, a vypadá v přehledu následovně: (přehledná tabulka je na následující straně) Pravidlo o konjunktivní souslednosti časové +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | | | | | | | druh konjunktivu slovesa VV | | |------------------------------------------------------------------| | | | | | | | | | | | čas HV |současnost děje VV |předčasnost děje VV|následnost děje VV s dějem| | | s dějem HV | s dějem HV | HV | | | | | | | | | | | |-------------------------+-------------------+-------------------+--------------------------| |ČAS HLAVNÍ: | | | | | | | | | |ind. préz., ind. fut. (I.|konjunktiv prézenta| konjunktiv |konjunktiv préz. opisného | |a II.), ind. préz. | | | časování činného | |opisného časování činného| (laudem) | perfekta | | |(-ūrus sum), konj. | |(laudāverim) | (laudātūrus | |préz., konj. préz. opis. | | | sim) | |časov. činn. (-ūrus| | | | |sim), imperativ | | | | |-------------------------+-------------------+-------------------+--------------------------| |ČAS VEDLEJŠÍ: | | | | | | | | | |ind. impf., ind. pf., | konjunktiv | konjunktiv |konjunktiv impf. opisného | |ind. plpf., konj. impf., | imperfekta |plusquamperfekta (| časování | |konj. pf., konj. plpf., | (laudārem) |laudāvissem) | činného | |ind. a konj. impf. a pf. | | | (laudātūrus| |opisného časov. činn. | | | essem) | |(-ūrus eram, | | | | |-ūrus essem, | | | | |-ūrus fuī, | | | | |-ūrus fuerim) | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Výše uvedeným pravidlem se řídí téměř veškeré VV konjunktivní (a ty převládají nad indikativními) s výjimkou vět způsobových. Non possum (čas hlavní) te non interrogare, ubi totum vesperem affueris (předčasnost děje). Musím se tě zeptat, kde jsi celý večer byl. Numquam coram eos promptu habebat (čas vedlejší), quid existimaret (současnost děje). Nikdy v jejich přítomnosti nedával najevo, co si myslí. Nemo umquam sciebat (čas vedlejší), quid quando dicturus esset (následnost děje). Nikdo nikdy nevěděl, co kdy řekne. ------------------------------- [1] Zřejmě proto, že se mění samohláska v kmeni (bylo by totiž cōnfic, a zde by se zřejmě oslabovalo povědomí o příslušnosti ke slovesu conficere).