LITEVSKÁ DETERMINOVANÁ ADJEKTIVA

   

               Adjektiva, zájmena a participia mají gramatickou kategorii determinovanosti. Tu
   vyjadřují specifickými determinovanými tvary (viz „Skloňování Determinovaných přídavných jmen:
   Přehled“). Historicky tyto tvary vznikly ze syntagmat, tvořených adjektivem a zájmenem
   „jis/ji“: geras + jis → gerasis; gera + ji → geroji. V důsledku spojení obou
   složek jazykový systém přehodnotil morfologickou strukturu výsledného tvaru a vznikly nové,
   tzv. složité typy skloňování (lit. įvardžiuotinės formos).

   Nedeterminované adjektivní tvary vyjadřují vlastnosti věcí či osob; determinované tvary také
   vyjadřují vlastnosti věcí/osob, ale zároveň zdůrazňují, že se jedná o již známou/zmíněnou věc.
   Použitím determinovaného tvaru dosáhneme jednoho z dvou významových posunů: buď 1) vyčleníme
   jednu věc/osobu ze všech ostatních, anebo 2) zdůrazníme, že ta která věc/osoba byla již v řeči
   zmíněna dříve. (Tyto funkce determinovaných tvarů jsou blízké funkcím něm. a angl. určitého
   členu.)

   

   1. Věc nebo osobu můžeme vyčlenit podle tří kritérii:

   a) na základě větší intenzity či rozsahu té které vlastností:

   Valgysime didžiąjame kambaryje. (Budeme jíst ve velkém pokoji.)

   Pasiimk gerąsias pirštines. (Vezmi si ty lepší rukavice.)

   1939 m. prasidėjo Didysis karas. (V r. 1939 začala Velká vojna.)

   

   b) na základě opozičního protikladu dvou věcí (často se jedná o opozice párovitých věcí, např.
   rukou, noh a pod.):

   Mano senieji batai buvo patogesni už naujuosius. (Moje staré boty byly pohodlnější

   než nové.)

   Ji rašo kairiąja ranka. (Ona píše levou rukou.)

   Kultūros istorijoje vartojame terminus Mažoji ir Didžioji Lietuva. (V dějinách kultury
   používáme terminy Malá a Velká Litva.)

   

   c) na základě individuální, unikátní vlastností:

   Juk mane pažįsti! Aš Kriaučiūno dukra – to aukštojo. (Však mě znáš! Jsem dcera

   Kriaučiūnase – toho vysokého.)

   Jis iš toli pamatė jos mėlynąją palaidinę su baltais ruoželiais. (Zdaleka
   rozpoznal její

   modrou, bíle pruhovanou halenku.)

   Atostogavome prie Juodosios jūros. (Trávili jsme dovolenou u Černého moře.)

   

               Determinované tvary litevština používá především v terminologii, např.:

   a)      anksytvosios bulvės (ranní brambory); didžioji kuolinga (takový pták: Numenius
   arquata)

   b)      lengvoji atletika; sunkioji atletika (lehká a těžká atletika); trumpieji ir ilgieji
   balsiai (krátké a dlouhé samohlásky)

   c)      juodieji serbentai (černý rybíz); baltasis lokys (bílý (arktický) medvěd)

   

   2. Pokud zmíníme nějakou věc/osobu poprvé, použijeme zpravidla obyčejný adjektivní tvar. Dále
   však přejdeme do determinovaných tvarů, abychom zdůraznili, že se jedná o již známou, zmíněnou
   věc/osobu:

             

               Į universitetą atėjo dirbti naujas profesorius. Kadangi jis buvo labai
   mielas, naująjį profesorių visi studentai labai mėgo. (Do university
   nastoupil nový profesor. Jelikož byl velmi milý, všichni studenti ho měli rádi.)