Kniha To\ ačovská, imcb Pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova zemského hejtmana markrabství Moravského SEPSANÍ obyčejů, řádů, zvyklostí starodávných a práv markrabství Moravského. Dle rukopisu u Moravských desk zemských v Brno v-111 KAREL JOSEF DEMUTH, ci*. Vr, ztlíti Ai k i \Vh a kiiMi j . lUkotuk^ «Ik« úmU d«lto u uinřm i r« i*W lpol«%DO*tl ; (W, polftii i , . odboru tri ipoleiiHoti, ft fodflcl (y AFodnfkA pro opfttl L» :t pro podporwAní Jich rdo» * drolk Nákladem historicko -statistického odboru. V Brné 1858. V kommissí knöhkupcctvi Nitscho :i Grosse. TUkom ilř-lici iiuJvlí* Kölner*. XV A» ()l)s;ili dle nápisov. Stránka l Předmluva n - <>-l pánům, a tint k Miuli ICftlánl řC pnřínii |,(,|.,.|..... 1 f Kdj; pán u i" ľ /< m. , .1 icmé oalHc................ 2 ■rPHpIi linu kdy* Berné <»>iiie................... 3 jT* b „k lantľrldu...................... — jrPHpll lantľ/ídu, kdyl aeml bez pána jc»t............... 4 //' licm kde bi kladú lanifridnl Hitové n přiznávající............ ü *ý (í dfidlcích po Miirli krále BÓataJfcfa aoeb volení voleného novcho krále .... *p7PrípÍ« listu, k d y X krÄl joft \)l»rán a EVOlcn BI kralc........... 7 z^. Itozdtcl mezi králem EÓital/m dédiŕnfm » bdovu zvoteofm........ h a <> ijazdu \ íe """' do Brut neb jinam............... to jý 'luh. jol pNpli svobod /rm-k>ili, klen'/ kiiil Moravák»- /'mi pHpHjímánle »vím dává U xi/ ľíipí liftto ivobod knéze Pavla le Ml. pány.............. 17 fiťj Tutu Ji/ n Vídáni hajt01BnilVÍfi hajtmana............... \H n/f o rodí zorník ó, klerůl *»bv král vybrati muoi . . . . ,........ XÝ Pritalia do nuly . . . %.................... I1' ptj Pŕiieha hajtmana k úradu..................... 4M# PHcpU U*tu nu bajUnanstvfo.................... 40 MO bajttnanu.......................... '-'i XA Zprávě hejtmani o spolčící..................... 23 jiX Tirnilo /puiiřolii m xj.olkoVÍ ntaji '')*'................ : *y'o úřada boMebteic....................... nrfPřHaha hofrichUH....................... — toCjVit>»Uu manaká........................ 24 jtxit " DTtdo pndkomorivlio..................... ýxv PHsahe podkoraoHeho laková jeei.................. 35 >«/' Pii»;«ii.i obcí méeukých v roarkrabjTvíe Moravakén............. *xý' KtO /mih bez pána zpraiujc.................... Itnw Z ľ markrabatvlo Voraveká irobodni |e»t............... jui/K O lámclcch narkrabiofeb. (Koma úřednici xavázánl bfti mají)........ 27 XX* (Úředníci l paniku rudú inajl bjlij Uř;>/uii............... M*/' (O berní, kJcrak »o zachovává)................... jOBjfr (Z kterých pHíin lantfrld ic delá)................. — «ray PH««!« liito lutMdolebo ta krále Václava............... 29 äjU/k Kterak »o práva KCmaktí provolávají, » takto mají vtUcna hjti........ S3 A/*A Který den pó provolání mů »C auéati k puohonótfl............ KXty Klo pólumy /.< «-li niajl..................... ťl XX*>ý' 0 pohoniech. (Kterak *c roznáitjl)................. ^WW/'b „ Ktcriik u b cebo n k Čemu »c poliámc........... 34 20 \Y1 Stránka .......35 >*- *•f ..........;........36 i nl krílc • ' ...•■■■'■' ........— -—iaw- ■;...■•.......;.......37 Pohon k to- ■ ■ ' ■ .....•■••'• .......- ■ O ^' !omí- ' ■ ..-■••••'■* ......3S «kpH"W-'' ' ". . ..........' .....- ; ,. u.*.* «* -*— ;....••■..........1 Qf»m*»*** ' ;M naIcicni býti mají - •......; . . . . 40 ' Opubonicchpo^^a.^ ........ _ t o hostech . ■ • • • \L " * w dfl jednati mí........ KdM k poohonotó uk ahedie, co .......... ........'* * "ľb; «Kdy udalo o Mcr,ho »volení, .» n . ,- ^ U,. jaká pHwhu páni novt, •« »»ľ .......... 41 ku poctou. pHjímin. býti..... _........... - ^ Q íť,hmpan>Um......' ' j.............. 44 ^ Panské niUtetíe...... ............. (Prisahi nových pánuOT) ...-••• ............46 Zahájenie »audu..... .............. .< M pamké k saudu......' ............-T 0 ckitit pH saudu) •■••;.'' ............« - "3S5Ä^ — — ;;;;;; • Nile«......-......■",'.'.-'■.........n0 Žaloba takto w vesii «>■'....... ..........- ,,.,., viavachproaeoieprco- prixtmj • • • • .......:,, Kterak U nale« pan-ki pile a od koho ...... ......53 KierA v ia*kjcli.................., G& O diMiinjrh ihoiich, panirch, prodaji................ _ (O vkládání do desk řpolku)......•............ 66 O posudciech, co se na níeli jedná................. CS Přísaha rjticřřkri........................ _ Slova Xaké bet přísaháme nekterá lide íinili mají, kdy* se jim najde..... — O přísaze s svŕdky...................,-.. — O UVh, kteří pře ztraiic neh zi;ti na posudku, (co) konali mají....... 6f O iTOdé........................... — Odhad............................ 70 0 přidčdCni na dídictví..................... 71 Kterak fe na zástavách zvody a odhadové déjl............. — Zvod a odhad na ustavení královské.......... ..... 71 Tutu o odboji, nč kto jej urinil a neb kto úředníky vc»li chlrl v neberpe£né i v pokojné Časy........................ — O platu zivoluiem....................... 73 (O odboji).......................... — O opatrenie úředníkův na svodech............... - 74 0 j-trave" pántiom úředníkům..................« — (I bránénii kdy! »o právo dovede na lidech.............. 75 Kdy právo konali »c má.....................— Item úřednici se na meze iádajf takto................ 76 O vinných práviceh....................... 78 O nápadiech vrnnych......................01 Nález na to.........................— Jíl tuto o jiném psáti se bude» ponfvadi práva sHezenir poloieno jel .... — O dédieich..........................— O olei a syniech........................**3 O bratřích dielnych....................... Přiepis listu »vobod je*t napřed napsán před tieni, kdež hajtman poŕfná ut infra . 64 i\álcz starý podle svobod..................... Druh)' nález......................... Hozuin .»vohnd ten jest.................. • • &> Kdyl co na koho spolkem přijde................. Jcsčc viec o nápadiccb..................... 0 poruienslvi......................... 0 ukázání porucenstvio.....................**' Tuto o sirolcieeh, jak jich statkoví mají opatřeni byli, a jak po nich spadají. . . Kd)z sirotci bez poruíonslvic zuoslanú, kto k nim právo jmá........ PKcpb listu na slaiek sirotci ujiSOcný jim............... 0 poruíenslvie........................ÍJI O lislech zemských obecných, n najprv na správná sbuoiio........ Přiepis listu Rprávnleho na zhozie jislcc i rukojmí« • erby......... UM správný obyčejný, klerýi »e njnie na zprávná zbotie diU .... W ! ' \V11I StNoti. ..............* Í^, w. *r*** - •*' ' ........• ■......9g 2. í - *.«*-♦ f—- ■ ;;;.......... m SÄ'^"**,áM*ľ v...... ......- E«^^^^^"*'' •;;;:........u* .;tffc ,- «Icf «*»5Ch. . - • ".............— 0 Ustffh neobvífjnj'ch........ ^.........JOS 0 tírajch rekách......................— OnAojmieťh........ ..........J09 ftifit obrcc) k-i'.aneie .....'■ * " ' " " ....__ 0 .rflicirch a remesWcich . o jinVch prM* . - - ■ - • -■ ■■.....^ 0 »aaijcb sedlieiech..............' "......]n 0 aeobj tejnem odpatfcol...... ___ 0 UMČascii sídlících...........' 112 Jak ji»i má bjti sedtakca» • «b ruestsk)m flovŕkem........... 0 «4^1** aaexi zemi a zemskírm pány a mc^ly............ 0 pcrkrecaaich penězích............. 0 sirotcích penězích. ............... 0 mntíkk letech.................... (0 gfajta neobyíejne»)..................... 0 I "kick.......................... "" (0 pobídkách)........................I15 0 Mríenl zUho lole......................,l6 0 vojaách.......................... 0 Mech sJnzebnjeb......................117 0 Wffb, kvíif po sluibáeh jiezdie................. — Oodpovŕdi k ^ff......................n8 Odpoiéd íepriteUka...................... 0 *ikli »eniie» priiví..............t ... ... — 0 ze»»kto »fpul................... 122 0 k»*|eutvie Opavskem............. í( docU^oiem přivé...... .23 0 laso e »j........... |24 P>Uaba za ii^'cí eeb za UJCf ....... ...... ' |J5 0 sešlosti rodeov XIX II« Obsah listín, které co formuláre v tomže rukopisu ac nalczaji. Stránka. Uai /právny na prodaj zbotí dŕdičního................ľi'J List na prodaj zbožie »irotíicho.................. ]20 \.\-i na penieze f urokcm, * vjípovť-di puol leta............. |31 Lftl opatrení platu ukázanie do livota................ \;\2 Litlcrc donacioni»........................ Super silua..........................133 Arbitrium »uper Silua in Biluwicz.................. I : Ľl'jtovn) od pana bajuna&a.................134 List na \ŕno, » néml zastavuje stí zboiie............ . . '. Lisi na véno, v némt zapisuje »vé Tlaslnie zboiie a dŕdictvir........— Dobra Miole na list vŕnný.....................1 ■ Lial na véno plat ukázati..................... Úst gkjtOYOl královský komu*koli daný................137 I ■ ~t glejtovDl od kniezete daný................... Uli na prodaj odumrtl...................... I i*t dobré vuolc n» zbotie dfdiíné iptipnC-, kterŕi je>t na lúttcfa tapiáno .; r* dakj nCYtlIo..........................138 Dobrá vuolc na dluh zö*Ialj na lisle, a diel toho dluhu na týt list zaplaceno jc»l . l.i>i na penieze bez úrokuov....................139 U»t zprávný na zástavu rbozie dŕdiíního r pcnŕzích........... Uai na xáttavu vsi v penezich do roka. a po roce vVpovŕó* puol leta.....MO J.ittcnc »uper Thcloneum ..................... Crcdcncia................,.......... Suppliracio quedam....................... Credencia.......................... !4l Promotoria Kcdrownij......................— Alia promotoria Kedrovvnij.................... Credencia..........................— LUt podporíif od jistce..................... 142 Uai na penic/e pod >t.ttk:.mi t úrokem do roka............. LUt na vŕno.........................143 Uai na \0 List na prodaj dvoru...................... List poruŕný k saudu......................151 List »lib(| do listu dokonáni*................... XX M« r**0" [ a . - ■ • ' ' ..... Ll,r.. .-»'■' . . . . ■ • • ;.M od p»nl »•) v. t»-u»a v*i Mr . . _,„i omit. ■ ■ " ■■■ ■>"::,*S i~ -*■ »-*.....::: Abí pv, ,»w » '■ tóJmMi,«...... i;:;:..:!^;ius..:. -.*■—;•;;; >..,(! «bo pon.«»»" • ; • ' " ........ 1 ,: wUtti o f<* právo •••;••'*■ ' * ' jteéma rfp itickího odtc Tulo předmluva oa žádosl pánuoy. a jim k vuoli sepsání se počíná pořád. K žádosti vaší, duostojný pane pane Tfaaso, biskupe Olomúcký, a urození páni: pane Pertholtc % Lipého, najvyšší maršálku krúlov-Stvie Českého, pane Václave z Bozkovic, najvyššie komorníče cúdy Olomúcké a pane Viléme z Pcrnštcina, najvyššie komorníče cúdy Brnenské, pane Henrišc z LicbtenSteína, pane Markvarlhe z Lompnicc, pane Jane Kuno z Kunstalu, pane Hcricliu s líielova, pane Hynku K Valdšteina a z lírlnicc, pane Wolfganka z Krajku, pane Dobeši z Iiozkovic, pane Albrechte starší z Šternberka, pane Jane z Pernštejna, pane Karle z Vlašimě, pane Jindrišc z Sovince, pane Jane Bithovský, pane Bočku starší % Kanstata, pane Hynku z Valdštcina Zidlochovský, pane Albrechte z Bozkovic, pane Oldřiáe z Boskovic, pane Jane Bočku mladší z Kunstalu, pane Albrechte mladší z Šternberka, pane Jane z Lompnicc Mezirícký. pane Puotho z Líchtenbarka, pano Beneši z Bozkovic, pane Lacka z l.ompnice, pane Jane Pňov-ský z Sovince, pane Jimramc z Dúbravice, pane Hynku z Lndanic n pane Puotho z Sovince, pane Perlholtc z Tvorkova a pane Zikmunde z Dúbravice a pane Pribíku z MiliČína dra, páni a bratři moji milí, a vám stateční a slovutní panoše z rytieřstvo a obyvatelé mar-krabstvie tohoto .Moravského! Já Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman téhož markrabstvie, poněvadž jmieli ráčíte panu-f mu* sepsánu, tak jak pamatuji a svčdom jsem obyčcjuov a zvyklostí starodávniech, které jsú $o za našich predkuov zachovávaly a vskutku daly, kteréž jsem já očima svýma viděl, a při nich osobně byl, pii prijímanie za pána krále Ladislava Uherského a Českého &c, krále a kniežcle Rakúskeho a markrabie Moravského v pokojnú zemi pána dědičného v městě Brně, a potom po smrti téhož krále opčt za krále Jiŕieho, voleného krále a pána země koruny České, kterýž vojensky se byl ! • n„-.nob« J ^ ^ ^ a pnn J;u| % pcm_ vovaB pamí.,i SVÚ pna J kud ... io s pam.ti byIo vyš|0> jako. ileina, jeJU) jiným pan« » ř ^ ^ ^.^ a nap||ljcm vllo|i vaä a i ny„ic Iřch» íasuoT -. -■ s|or. a 7acho_ •—í* »T t J« wc. 'a «oho se dal optati, a bndeli víc vaIé lidi «emanske k 2LTa in toto vnáhle k vaši žádosti se- Til vice opan-toji . H* "■* l-j** k.^'° .7 P«""ř« Lßi: jakož mniem, že toho dos.i bade jesíc moc. potrebného na-loJno býti, kteréi se také časem svým nc/.amlíic. I ráčíš na tomto sepsinie svú práci jmicli. * \ • Kdy/ pán umře zenu1, a zeme osirie. Hajtman, který/, jest zemský, když král umře, jmá hned po smrti p:ína zenu všem oznámiti smrt pána a krále, a jo všechny obeslali lislem svým tuto duolepsnným podle zápisu tohoto. A když se páni sjedu do města ') Brna, tu se mojí všichni sjíti do kláštera svatého Michala, a tu hajtman země učiniti jiná řeč o smrti pána, a zemi hajt-manstvic vzdá. Kdežto páni '-) moc jmicli budu sobe hajtmana zvoliti a usadili, bud prvniebo neb jiného, koho/, se jim zdáti bude, z jcdnostajul vuole najhodnejšieho k tomu úřadu. A toho vy hlásíc slíbíc poslúchati, coiby s radú jich činil, jemu pomocní býti mají, v ničemž jeho ncopiíščejíc, a spolky ten jmá moc dávali až do pána budiícieho i práva pustiti, ač zeme mírná jest. A hned se lantfrid udělá pro podstata zemi- a stvrzení pokoje takým spuosobem, jakož tuto psáno 3) jest prípis jeho, kterýž byl po smrti krále Albrechta udělán za pana Jana /, Cimburka Tovačovského. O jiných úřadech bez pána, duolo jinde se sire oznámic, nčby který úředník umřel. ]) .v-ítpdao * of* vymtfao: „Oinnúcc ncb.-■) N»dcp»: ,a rjticřHvo.- ?> Připiš listu když zemé osiřie. Službu svú vzkazuji. Urozený pane bratře muoj milý! Jakož mniem,1) že vás lajno není, že s dopuščení pána líuoha všcmohúcieho král pán náš milostivý etc. 2), kdež tato země v sirohě po jeho milosti jest zuostala, n já jakožto hajtman od jeho milosti u vás 3) usazený v lejž sirobě zuostal jsem, n maje já péči, abych úřadu svému došli učinil, a zemi tuto opatřil, aby škody a obtížnosti všelijaké od zlých lidí vyvarovány byly, a jich ujíti mohli, zdá mi so slušné a hodné, aby všichni obyvatelé, páni, preláti, ryticřstvo i města markrabstvic tohoto spolu spěšné so shledali a videli, a to jmenovité ten pondčli po druhé neděli po velicenoci, totiž len pondělí po svatém Jii'ie. Protož prosím, žádám í přikazuji z úřadu svého, abyste podlo povinnosti tej, kteráž zemi povinni jste, i tudiei závazku a pečeti svěj a lantfrid u učiněnému, u kteréhož pečet tvá i priznanie jména tvého jest, na ten den již psaný nikterak! nezmeškával v městě Drně byli. A tu já z radií všech obyvateluov i lvu také společně abychom před se vzali to, cožby najužitočnejšieho k řádu a ku pokoji býti mohlo tejto zemi. Také počel ten, kterýž na vás jest položen, jízdných i pěších, pohotové ráčil jmicti, klerýžbychkoli den na vás požádal, aby hned beze všeho odtahovánie a omlúvánie jej poslal. Neb já proliv všelikým ákuodcicm země této s iíuožic pomocí mieniem brániti, aby se žádnému nedala škoda, k tomu také sám osobně i se všemi lidmi svými pohotově, branně bud i s vozy, bylaliby toho dalšie potřeba, abychom všichni podlo najvyššieho přemoženi svého pohromadě byli, a křivdy sobe činiti ncdopúáčcli. Také což na té jest položeno peněz k placení dluhuov, že nezmeškáš toho položiti u výhercích, tak jakož zuostáno jest, a k témuž zemany své jméj, af na sjezdu jsú, pomoc •Jadie i pohotově jsú etc. Prípis listu k iantfridu.. My páni, ryticřstvo, i města markrabstvic Moravského jeden obecný zápis nebo lantfrid spuosobiti a učinili jsú ráčili, pro řád a pokoj i ') 1 vymsxino ■» ptep*áno ť. »»■ lo ni -) Koxomíj: /« nih I | I . d \.<- * jeti vymazáno. I" 36 bohatému spravedlivé sc dalo, n v nrti- *H*^ÍfÍ£l «Hdili jrt rííui. IW svrchupsnnf N. Kulcfli v lom i^' ^ ^ neb |an,Wdu «ivojiujo, vyslovuje a (o vř.cko. coi v tom •• - n 8Cnva|ujj a |(e všcm„ ,„„,. I,,** i»»»» ř pomdbali, Uk j»ko by I» li-l sr/r sľiľíi-»V r ;rrk rr Í a listo i**- byla. A jestli^ bych já kom« *•* I J Uvli chtěl, topilclc svého k tonu, jmám drzot, a pmvsh oby H DřtaWl v m slova, jakožto i tento muoj tel jest k tonn, hntfndu přiložen, a v lom ve vScm aby se zachoval, jako, ja svrchu psaný. Tom., na jistotu a zdrženie svú vlastnic pcčcC přivěsiti jsem kázal k tomuto listu. Jenž jest etc. Když- 90 tak iřídíe země podle svrchu psaného spuosobu, jest polřebic utvrzení, aby země do pána země budúcicho pevne stali mohla. I za času pána Jana /. ľimburka a % Tovačova páni jsú jeden obecný lanlfrid učinili, a na lom se ustanovili, aby do pána budu-cieho lak se na potom dalo. Protož toho lanlfridu jest tuto pNpís položen a napsán. Připiš lanlfridu. když zeme bez pána jest. j Vc jméno Booiio Amen. My Pavel z Buožie milosti biskup Olomúcký, a my Jan /. Cimburka a z Tovačova, hajtman mnrkrab-stvie Moravského, Jan z Lompnícc, Jan ■/. Lichtenburka a z Corštcina, Albrecht z Šternberka a /. Láková, Dobeš z Meziříčí a z Trnávky, Kristofor z I.ichtenstcina, Raimprccht z Ebcrštorfa a z Ostroha, Jink z Kravař a z Strážnice, Jan z Hradce, Petr z Konice, Hcralt z Kun-stat« a z I.isic, l.íjcek z .Šternberka, Jan z Bozkovic a z Lauky, Jan a Miroslav bratři© % Cimburka, Beneš a Vaněk bratříc z Bozkovic, Hynek z ValdôWna, Boček a Kuna z Kunstatu, Zdenek z Yaldšlcina, Stepán z Vartnova. Pavel a Yok z Sovince, llcralt z Sovincc a t Dubrav.ce, Smil z Dúbravke, Milota z Tvorkova, Pročck z Kuu-sutu b x Opatovic, JoSI z Rosic, Mikuláš Pročck z Vitmberka, Jaroslav z Sebnberka, Snnl z Moravan, Mikuláš z Vlaílme, a my Václav :> z Kukvlc podkomořic mnrkrabstvie Moravského, Jan Kužel /. Žeravic a z Kvasíc, Markvart ze Zvolc etc. n my purkmistři a rady mést Olomúce, Brna, Znojma, Jihlavy, Hradišče, Uničovo, Litovle, Kjvančic, vyznáváme t i «into listem všichni zespolka přede všemi, kloz jej uzrie a ětúc slyšeli budú. Jakož pro naše hriechy a z dopuščení Buožicho lato naše země po smrti najjasnejšieho kniežoto a pána krále Albrechta slavné pamětí Římského, Uherského, českého, Dalmátskeho, Cbarvatského etc. krále, knicžclc Hakúského, pán:i našeho milostivého, jest osiřela, a my vidúc a znamenajíc záhuby a škody, kteréž se ději od některých v tejto zemi, í takó do jiných zemi, chtíce rádi, aby ty záhuby nynější i budúcic, nčby které znikly, ukroceny a slaveny byly. I učinili jsme byli sněm obecný, svolánie zeman i mést markrabslvie Moravského v městě Brně ái-n svaté panny Lucie, na kterémžto sněme darem Ituožieui všichni společně vstúpili jsme v jednotu a je-dnostajně smluvili jsme so za jeden člověk, a slíbili jsme sobě tu jednotu držeti a zachovati ctně, věrně a křesťansky, tak abychom hrdly i statky svými jednali a skutečně pomáhali pokojiti země tejto, tak aby každý na svém došli jmčl až do přijeli pána budúcicho, kteréhož zo spolka přijíti jmeme, řádně, právně a spravedlivé, s naší clí, a tak učiniti jmáme a chemo bez zmatku. A jsúc v tej jednotě učinili jsme druhý sněm obecný země tejto v Brně na den svatých Šebestiána a Fabiána, mučedlníkuov Božích, na kterémžto sněmu potvrdili jsme a moci tohoto listu polvr/.njcin tej svrchupsanó jednoty, a slibujem v té jednotě státi, a skutečně pomáhali každý z nás vedle své možnosti tuto sirů zemi pokojiti, aby každý v svých rádiech a práviech zuostal. A ty všecky Yěci svrchu psané slibujem každý z nás a společně sobě zdrželi ctné a věrné a křcsíunsky, svú dobrú a čicstú vierú jako dobřie lidé. Pakli by který z nás toho neučinil, jehož pane Buožo nedaj, tehdy len nejma jmieli žádného práva a žádné svobody v tejto zemi, a slibujem sobě na takového zespolka pomoci hrdly i stalky svými. A tato svrchu psaná jednota a UStavonie i jednanie tak, jakož se svrchu píše, jiná trvali a slibujem v tom státi až do budúcicho pána, kteréhož ze spolka jmáme řádně přijíti tak, jakož se svrchu píše. Také kložby chtěl v tejto zemi v tuto jednotu a ustavení k nám vslúpiti, ježtoby nebylo jméno jeho napsáno v tomto listu, len jiná svój list Otevřený s svú pečetí ■ 6 J° "ť ehono v tomto lis« bvlo »a^no . pcčct jeho pHve-iak° "V i , by ľterf Počet nedošla k tomuto listu, to tonu, *""" I ■, rfnoíŕ Í wednánte nejma škodné byli, než proto tento 'Lv byly A toho väeho, col v tomto listu svrchu psano jest, ľ, vedomie • ji^otu naše vlastni pečeti prives.!, jsme k tomuto ,,<„," Jen* jest dán a psín v Brne löte od narozeni syna Buožieho HCl "ITU" (Hl<>) pocflnjicc, v ten čtvrtek po hodu svatého Pavla na vieru obracení. Item kde sc kladú lantiVidni listové a přiznávající. Item Ianlfridní listové ku priznanie lantľridu kladú sc také na místech tich, kdež lantľrid iika/.uje; protož formo jeho duolc se při druhém lantfriJu, kterýž se pri krAli delá, najde a s toho pŕiepis jmá vzat býti. 0 dědicích po smrtí krále zóstalých a neb volení voleného nového krále. Když zeme osirie po pánu a bez pána jest, budc-Ii dedičný pín. syn královský, — páni, preláti, zemane, mesta tu, kdež pán jich budúcic jest v zemi, neb jinde k lotům pŕišlý a neb znovu volený, mojí ze všech řádaov1) s sebe vyslali lam, kdež jeho milost, osoby znamenite a hodné s pänuov, prelátuov, rylicŕstva i mest, — a jeho potrebu zemskú, milosti svobody slarodávnic, dobré obyčeje zvyklé země i jiné potreby oznámiti, s jeho milostí srovnati, aby li aneb nejměli, a nás za svó many pokládajíce a úd koruny, takto vScbi pravíme, že což jsme učinili, že jsme učinili slušné, řádně a prav,, anii js,„c vás povinni byli v tom co čekati, ani po vás jíti, neb my učinili pánu svému dedičnému to, co jsmo otci jeho milosti a jeho m,!osti dědicóm slibovali, kterýž dědic led sloji. Od jeho 1111- Ü losti nikdy jsme so v jebo mladých letech nedělili, ani lučili, nic jsme se drželi, spravujíce se v ráda našem až do let jeho milosti; nni žádných pánuov jiných hledajíc, jakož jste vy to páni Cechové činili, hledajíc sobě pánuov *) a krále jiného, v letech jeho milosti mladých: jakožto knieže Albrechta Mnichovského i jiných ▼ M5i kniežat. K tomu se známe, že jsme úd koruny, a ve viem urození i v statcích i v místech, tak svobodní jako vy páni Cesií, ale nejsme žádní manové, než svobodní páni tak dobře, jako i vy, a nenie nám potřebie Y dedičných pánuov našich nikdy v žádných slibicli yíts čekati, než svobodně muožem. A udaloli-by se i trž jako nynic pána dědičného dočekali, léi bychom jej přijali, neb vám proti dedičnému nic zavázáni nejsme. Než když pán nás král jeho milost k lctóm přisel, vzali jsme jeho milost, za pána jmáme a jmicti cheme, jako verní a poddaní jeho milosti, slib jeho milosti učinic, ne vám, ani komu jinému, ne vaší zemi Českej, ale v naši Moravské. Protož pro taková slova, která/, se nám od vás stala bezprávná, prosíme krále jeho milosti a vás žádáme, abyste nám je napravili jako tem, ježto jsme nic jiného neučinili, než jako ti, což věrným a poddaným pánu svému dědičnému příslušelo."— Tu král Ladislav, maje Uherské i Kakúské pány, ten strk a ruoznici srovnati jest ráčil, ač o to dosti dlúho mezi stranami bylo jednáno, že pán Ales Holický opět slovy svými ku pánóm a otcům našim mluvil jest: „Páni Moravané! Slyšeli jsme reč vaši, z kterých příčin jsto krále jeho milost za pána před námi a prvé než my přijali. I v lom jiného neznáme, než že jste to slušně a spravedlivé učinili, a my Vás za žádné many nejmáme, než za naše milé bralřie a příbuzné i dobré přálely, a poněvadž se králi jeho milosti tak zdá, aby mezi námi větších slrkuov ani řečí nebylo, my se k vám ve všem rádi jmicti cheme tak znajíc, že v urozeni i ve všem přátclstvic sobě rovní jsme, a o to více mezi námi žádných nesnázi býti nejma." — A tu jsú na tom oboji přestali. Ale při pánu voleném jiný řád jmá zachován hýli, že když se pán volí v Praze na rathause, a on s jednostejné vuole, ten se nese, budcli z cizie země knížetem-J královstvic Českého, a tu na mezech Českých přísahu učiní, a kdy/, ku ') „paouov* pfopsdno * ..pána." a) >!m\.i: „a on s jedoOfUjné — kniiclein" jmui opravena I»klo: n Boni * jc«lno>tajnú vuole *c WOftli, »mleli t činíc zemt-, m* naiim »)'li kmenem.- (| ľrM ptoaha druhú, . pH korunovanie Prwe p»»*" m«, i ^ korunován bude-, lopruov do na hradč P»***» ,r' ''. • korunovanie n neb jinač po- SAU . den .».-«n, . ^4 j 0 sjezdu všie země do Brna neb jinam. K to*, dni určeniu . pred „icm do .ŕita') Brn. všichni páni, «,f .čerstvo i meste Reduce », podlo obeslán.e hajtmanov« C ' SI. » Pociivos,, kdv« hr. h n,,,, pojede, pod. pr0,i jeho riM vyjedú, j-koíto » jednn mi a tnkpovzda väioknl J konUdajice proti králi péiky j«i ■«, a král jeho »tort take s k0BÍ „en jmá. a ruky své podati, a potom slušnú a krátku rečí n potrebnú jma jeho milost vítán býti skr/.c hajtmana neb j.ného pána bodni vjmhivnébo. Potom use jeho milost na kuoň jmá vsésU, i páni take, a tu jeti dále k městu, kdež procesie s kněžstvem jeho milosti pred městem čeká, kteráž procesie jmá býti strojná. Cechová napred, žákovstvo, kněžstvo, po nich /.c všech kiáštcruov opatové zemití, podbiskupie i sám biskup, a to což nejpoctivěji množ zřízeno býti. A ku procesí pŕijcda jmá jeho milost s koně ssésti a pncem políbiti od najznamenitťjšieho preláta, a tu jeho milost opět od kněžstva ta jako od pánuov jmá vítán byli, i též od měščan, do kteréhož mesta jede. Tu potom kněžstvo „Te Dcum laudamus" začnú, a jiná svá k tomu obyčejná spievanie jdú, a král na kuoň Yscde, a páni pěšky za procesí okolo jeho milosti jdú, a hajtman země kuoň za uzdu držie až do kostela svatého Petra, 2) kdež kanovntci jsú. Tu opět král ssedo do kostela, a po modlitbách obyčejných jeho milost do hospody své jede, a pan hajtman i páni okolo jeho milosti, jako na hoře dotčeno, a potom jeho milost ten den v svém kvasu pokojně, jakžjmit-ti ráčí, stráví. Xazajlric sejdúcc se obyvatelé markrabstvic Moravského, i jdú k králi jeho milosti, a smluvte, který čas račic a kde vedle obyčeje starodávnicho slib od pánuov, prelátov, ryticřslva přijieti. Tu přijdúc napredjo kostela, mši mu prvé slyšíce, jdú na miesto určené, 2) ,•*- Pel/*- imaiáoo. l 11 přijde král, a pan hajtman ode všio země jmá řeč slušnú začíti, kterak z dani ISuožieho cle, a kterak všichni jsú jeho milosti, každý podle s\ej povahy povinnost hotov jest učiniti. Než napřed vedle starého obyčeje jma král zemi potvrzeni listem pod svým majestátem na svobody a pravá dali, a ten tu hotov jma býti; a kancléř jej vezma, čicsli jma predo všemi, a hledáno hýli jmá, jest—li vedle starých li-Stuov a v taž slova. A kral ten list vezma svú rukú, jma jej v ruku hajtmana dáli, a řka: „Ted již potvrzenie naše jmátc, učihtež nám svú povinnost." A hned potom král na svaté čtení ruce své poloze, přísahu duolc psanú učinie. Přísaha královská neb markrabina, ktcrúž udělal král Mathias. .My Mathias, slibujeme a přiesaháme na tomto svatém čtení, že všecky obyvatele země tejto markrabstvic Moravského, pány, preláty, rytieřstvo i města, bohaté i chudé, duchovníc i svěcké, všecky spolu, i každého zvlásče jinámc a chemo při jich svobodách, rádiech a dobrých slarodávniech obyčejích zachovati, ani v čem mimo spravedlivost obtěžovali, aic při pravé jich a spravedlnosti je zachovati, jako pán jich milostivý a spravedlivý. Tak nám pán Buoh pomáhaj, matka Buoiie i všichni svatí. Tiilo jest připiš svobod zemských, kteréž král Moravské zemi při prijímanie svém dává. My Mathiáš s Buožie milosti Uherský, Český, Dalmátsky, Chorvatský etc. král, morkrabie Moravský, Lucemburský a Slezský vývoda. i také Lužický markrabie etc. k večnej památce věci stálé. A po* névadž předešlých lidí toto jest bylo přirození, netoliko posluhujíc sobě, ale milujíc se rovným úmyslem, sebe zase milovati, čicm viecc královského povýšenie duostojcnslvic, kteréžto urozeniem jasné krve bývá pohnulo a napomínáno, a zvlásče k těm, kteřížto stkvějí se povýšenější urozeností, a kteříž jsú nám přítomností svú znamenite okazovali služby, i také minulých časuov proti nepřátelům ciiokraj-ným i domáciem postavovali se, anobrž až do ztracení statkuov, častokrát až do poniežení stáli, — abychom se k iiicra nachýlili slito-vánicm, a zvlásče, že jsme prošeni od ctihodného a urozených na- íeiíbo .Kvvy^iol-o «-'^; K , Kunstalu, Václava , '* , . lli4klipfl Olomúckčho, Cliborn z Cimburk», rich milých: H+SJZLm. ř*** " l*ého* krf,0V,,vie ni (V Eovic ****•*["'niljvyříit.ho komorníka desk a práva -ääst^ OÚ!, (iuclr,; "t 4, kterému jmény byliby jmenován, pokorne a s sna no«, Z ľS*): *!*-** °MamánÍe' SVOb0dy' ľ ' T ' Lil. W», hamfešlóm, dopuščcnicm i väcm právom od „ajjas- Lih králuov n osvícených markrabie Moravských, prcdkuov na-igk, obdrzcnicm. pnlvrxcnic a upevnění naše dáti ráčili, a jim je opatřili, a zvláště na svobodné listy a jich potvrzeni v tomto lista položené, jichžto zněni napsáno jest v tato slova: .My Jiřie. i Huožie milosti Český král a markrabie Moravský, Lucemburský a Slezský vývoda a Lužický markrabie, k véčné památce věci stál,;. Moravanov znamenitá ctnost a skutky jasnými stará a okrášleni urozenost, kteříž jsú knicžalóm svým, předkům našim, s sláhi vierú vždycky poslušní jsiícc službu ukazovali, hodně nás hotovo činic a k hotovosti přivodic, abychom pevnosti jich svobodám a jich pravém rádi a dobrovolně a dobrotivě ráčili potvrditi. Protož poněvadž osvícené kníže, a urození Šlechticové věrní naši milí: Proček vývoda Těšínský, Jan z Cimburka odjinad i Tovačova, Jindřich /. J.ipé. Jiřík z Kravař odjinud z Strážnice, Hcncš i. IJozkovic odjinud % Cernéhory. Kuna z Kunstatu odjinud z líolchlavic, Jan % Pernios, Vaněk x Boskovic odjinud z Lctovic, Přemek % Kunstalu, Smil z Ucbleoborka odjinud z Bietova, Jan z Kunstalu příjmie Za-jíoaí, Markvart i Lompnice, Karel z Vlašimě, Jan % Valdšteina, Sčepán z Lichtenburka odjinud z Čoršteinn, Vok z Sovince odjinad % Ilollcnšteina, a jiní mnozí páni urození, šlechticovo, rytieri, panoše a zemane-, obyvatelé- markrabstvic Moravského, tak svými jmény jako mí _ p:(l,fni- Jl0lJ n tiia/utlt. i:t jiných pánuov, šlechlicuov, rylicruov i panoší, i jiných všech zema-nuov a obyvnteluov markrabstvic Horárskeho, duchovních i světských,— velebnosti naší pokorně a snažné jsú prosili: abychom zvyklého království© povýšení dobrotivostí ráčili potvrditi, upevniti, ujistiti ty všecky milosti, zproscení, svobody, zvyklosti, obdarovanie, puojěení, listy, ham resty, dopuščení i práva všecka, kterážto od najjasnejších králuov Českých n osvícených markrabí Moravských, prcdkuov našich jim daná a puojčcná byla, a zvlášče tŕí listuov najjasnejšieho krále Jana, kterýchž jsú tak»'* potvrdili šěastné paměti předkové naši: Václav, Albrecht a Ladislav, jichžto znění píšo se y tato slova, — prvnie totižto: My Jan z liuožie milosti Český a Polský král, svatého císarstvic na Horách obecný náměstek a Lucemburský hrabě všem vespolek královstvie Českého a markrabstvic Moravského věrným, jiaiž znáti jest potřebné: pozdravenie a oznámení věcí duolcpsaných ku povýšení berly a koruny královské zřízení a zpuosobenie Buožské milostivosti jsúce povýšeni k tomu vrúcimi žádostmi patřieme, aby naším královstvím, za našich časuov našemu panovanie poddaným, žádostivá svoboda přišla, nebezpečenstvie byla vyvarována, i také od zlostných lidí překážky jsúce obráněni pokojně seděli, sedíce odpočívali, a v pěknosli pokoje a v příbytcích duofánie a časného statku v pokoji hojném požívajíc přebývali, a tak věříme, že užitečněji a spravedli-Věji bude moci zpuosobeno a zjednáno býti, když právo puojčcno a puščeno bylo jednomu každému, aby před právo nebyl hnán a trápen, — to zdravě rozjímajíc všecky královstvie našeho Českého a markrabstvic Moravského kniežatá, duchovníc a světská, pány urozené, šlechtice, panoše, zemany, preláty, kněžie i všecky našemu panovanie poddané, jo příznivě k sobě hrnúce, jim slibujem: že všecka jich práva, navyklosti, kteréž a která od našich jměli a jmieti zvykli jsú prcdkuov pevně jmieti a držeti chemo, a táž práva nepohnutá a nepřerušená zachovati, i také, aby všechni jich hamfeštové a obdarovanie, kteráž od našich prcdkuov mají, našimi pcčcfmi byly potvrzeny (sic), a také, aby naši poddaní hojnější naši milostí poznali dobrovolcnstvic, slibujeme, aby žádného šosu, jenž obecnú reci berně slove, nedávali, jediné leeby so nám přihodilo manželku pojímali, neb naše děti, syny nebo dcery k manžel- II Mm* *" **** nli , lenili, tehda od nich budeme moci berní ,4Cho královstvio obyvatele k dobrovot poHW. W»e, -by o ; ,.„, našcho kr;Uovs.vi,, n,m **!*» *r*r2 Mornvčici v Moravé Udnŕho úřada * „ikdy Wdnému j. '» »* g ^^ . ,dostj rodicuov žádnjfclchj přij„i »ej«*«»« **"*w jich .padlo ibuoiie i úřadové, milostiv« 8by skr.« n^pnd •»« P° °" ^J d-.,; \vliy i dcery, budlo na bra.řic povotajema chemo: J ^^' pokolenio, „ékterého poddaného nCb0 ^i.TL'ko k ním příleiíci spad! a přicházel, jediné leeby nn,ol,o statek nko k P bndc a do nn§( "Ser" Ä Potn. na* s^.Mlži.knov pokoji pn.Wby.i, tu jsme jim umiem ji milost učinili /vleční, aby přes meze královslvie inVh0 Českého a markrabstvic Moravského, k J.chžto^obrane n,e-L a pani, šlechticové a vladyky královslv.o našeho Českého a nnrkrabslvic Moravského protiv všelikému člověku postavit, se věrné «líbili a k podmanení některé «mě ci/.okrajinnó bezděčné prou jich vuoli' žádným vobyčejem nebudem jich nutiti a připalovati. Naj-po\-ii\i*« i vicm -i.iw-u i.....krab- itvic ttorawkrho, tc ebei elc.* 2* 15 39 au Ptíepia listo na hajtmanstvie. Mv Václav i Bnoiie milosti etc, známo činfcme cle. Aby Sytící, páni, rytieH, panoše, wmané, p^b^jfcí obyvatelé a podole rnartobslvie našeho Morevského verní, milí, kteréhožkoh stavo, rtto d tDebo povahy by«-by, bei naši pMtomnosli, be* oiitku potreba opatrnosti newoatafi, ale raději v ulěšeného pokoje rozkošném - staě odpočívali; M; t viery a ■/ pravé dovlipnosli uro-»50ého Petra / Kravař b t Strážnice, věrného našeho milého, »c-p ] bnd duostojnost majíce zvláščnieho duofaoie, jej Petra y úča-Stenstvie naše pečlivosti zvolivše, jemu ne skrze omyl aneb neopatrnost, ale s dobrým rozmyslem a s zdravú kniežat a šlechlicuov a věrných našich radú, předpověděné markrabstvíe naše Moravské s jeho obývajícími obyvateli všemi, tak duochovními jako světskými, od bezpráví, útiskaov a kvalluov klcrýchžkoli k zřízení, obhajovanie a spravovanie, — poručili jsme, n jej markrabstvíe našeho Moravského hejtmanem činíme a oslavujeme hlavniem a najvyŠŠiem do libosti naší královskej velebnosti, dávajíce jemu o všem plnú svobodu a všeliké moc. každé a všeliké pre a žaloby v predřečeném markrabstvíe našem Moravském k sobě přijieli, konali, rozdělovati a končiti, a každému, tak bohatému jako chudému, plnú a dostatečné spravedlnosti posluhovati, jakož jeho dovlípnosli najlépc a nejužitečněji a nejslušněji zdáli se bude puosobiti, kromě pŕí, k naší komoře královskej příslušejících,—kterýžto již řečený Petr s statečným rytieřem Oldřichem, pŕedŕečcného markrabstvíe podkomoŕicm, a neb ktožby tu v tu dobu podkomoŕicm byl, věrného našeho milého radú a pomocí jednati, konati a věrné končiti budú jmieti,—pevné a vzácné majíce a jmieti chtíce, cožkoli skrze predrečené Petra a Oldřicha pod-komořieho a neb podkomořie, kteřižby ty časy byli v předpověděném markrabstvíe našem, jakož se svrchu píše, rozeznáno a zn-vneno bylo-by, jakobychom sami pritom byli osobu naší. Všelijaké ■ každé zvláščc postupovanie zbuožic a ssíupky nebo spolky - - i-red jíž jm^ovaným Petrem hejtmanem Moravským učiněné; tľ'Ľ ľľ- T S*1-- S0 BW* "* d0 »aiPrvnějšieho ; — ba™ našeho Moravského otevřenie a vepLie zvy- Meho v« obdrželi jmieti budú všelijaké mocnosti pevnost. A Z 21 tož prikazujeme všem vuobec a každému zvláščc. šlcchticóm. pá-nóm, rytieřóm, panošiem, zemanóm, obývajícicm, obyvatelem a poddaným řečeného inarkrabslvic našeho, kleréžkolí povahy byliby, věrným našim milým, tiemlo listem pevně a prísne, aby oni v každých přech svých, potrebách a jednanie k predřečenému Petrovi, jakožto hejtmanu jich, bez naší přítomnosti útočišče a zřenie jmieli, n k němu o své obhajovanie a obranu hleděli, i v jiných věcech, kteréžby predřečenému markrabstvíe našemu k dobrému stavu a upokojení i potřebnosti a pokoji zřeli, tolikrát, kolikrát by toho potřebnost času žádala a potřebovala, našim jménem bez odporností všelijakých poslušní byli a se pričinili tak dlúho , dokudžby on v již řečeném markrabstvíe '), úřadu bylby. A klomu aby předřečený Petr již jmenovaným inarkrabstvicm naším vládl, a jo s jeho 'zemany n obyvateli, jakož se svrchu píše, ticm pokojněji říditi, zpravovali a obhajovati mohl a moc jměl: jemu s dobrým rozmyslem a s naším jistým vědomiem osm set hřiven Moravských s dvacíti drejlinky vína na pomoc k již rcčenej jeho zprávě a zřízeni uložili jsme a ticmto listem uložujem milostivé, aby on od řečeného Oldřicha podkomo-řieho, n neb ktožby na ten čas podkomoŕicm byl, kterýž také činže, platy, duochody, berné, sumy a lozunky nám po poctivých opatiech, abatyších i jiných klášteřích, miestech nahoře jmenovaných, vybic-rali jmá, — a v svú moc jménem naším jiná polovici na svat. Jiric, najprv pŕicští, a druhú polovici na svatého Havla, hned potom přic-šlicho, s dvatecti drejlinky vína na již řečená a každá zvlášče léta, dokudžby on v již řečeném úřadu hajtmanstvie byl. k zdviehánie a bránic v celosti a úplné bez všelijaké překážky. Toho listu dániem pod majestátem královslvie naších Českého padesátého čtvrtého léto a Himského XLL° O hajlmaiiu. Slušic věděti, že z tohoto prípisu, kterýž jest v registfích v Českej kanceláři, hajtman jmá moc nado všemi právy i súdu komory jeho milosti spolu s podkomoŕicm. Ale práva jsú v zemi rozličná, jedna ješto slušie k dědičným zbuožiem; druhá k manskému právu markrabími, biskupovu, jakož se v tom duole oznámie; ») Rozumej: „hajlniwwlvic.11 2 22 • xun-í ««stok«; P*M o sloiobné véci. Proto* by-E**! ;„ ,,.....«........»vie, neb jinébo, a kom» rip*« nepáči«»« Wvd. by se dol.: jma «o hojt- „, ,oho k «um« PHP««... n k ktorému* právu .o pHs.uS.e to i podlo práv« «oho: nebo «ameni.ô odvolá» . pravo Brnôn-,kébo juTa« »esvédčl nei «a podkomorieho. Ale uejmá hajtman , ho práva v Mid jiň* vl:>l.«.v:lli. ne* v kterém začato jesl, a podle toho práv«, jinak by ?e právo kaidé bud manské, duchovni« nob mestské rtóilo. A prolož tu pritom slusic opMnu»sl a /.vy-kkal hajtmana, nob jesl on nado všecky úřady, jako ton, drže ...ar-kralino místo. Zpráva hajtmana o spolcích. Hajtman muo/. spolku podali na jakovýžkolvék statek, kterýž na děrfictvio jest, bod mnoho neb málo, kromě inanstvic, a len so takto n üemto pořádem dieli jma. Item, když hajtman koli jesl v zemi, a v mezech markrnbstvio Moravského, tu přijde pán neb zeman pred hajtmana, a jiná reci: „Pane hajtmane! Prosím, rač mi spolku příti na zámek, mesto neb res,* —jmenuje jménem, kteréž se jemu zdá, a kterak mu říkají,— „chci přijdi Pelra neb Jakuba,0 — a neb kohož jmenuje na jmenováno zbooiie, —■ „a na to na vše, k čemuž já tu a neb kde jindo právo jmám. a neb jeftfe jmieti budu." Hajtman odpovie: „Kde lo zbuožie jmáš. ve dskách-li, čili kterak jinak, jmá-li v tej vsi kto také co více?- On odpovie: „Že jmám ve dskách neb nejmám, žádný jiný oei já sáro,ft — pakli jmá kto tu, ten jmá tolik o tolik. — Tu hajtman odpovie. „K čemu ty právo jmáš, na tof já spolku přeji.« _ proslc pánuov, at jsú poslové ko dskám. — Tu ten dvú pAnuov zemných hospodářuov prosí a řka: ..Milý pane Markvarlo « pane Jane Kuno, prosím račte poslové ke dskám býti.« Ti dějí: «K*di.pane hajtmane. káleS-li a rozkazuješ-«.« Kterýž die: „Káži.« Tu hned spolek napíše Üemto spuosobem. 23 Tiemto zpuosobem spolkové mají hýli. Václav z N. přijal na pravý spolek .Mikuláše a Petra na ves Sáhrady i na to na všecko, což jmá :i neb jmieti bude, a neb k čemuž právo jmá. Poslové ke dskám Mark vart z Lompnico a pan Jan Kuna z Kunstalu a na Hodoníně. Ale jmá znamenáno býti. na kterém hradě a neb městě a neb vsi len spolek se stal, a kterého léta a který den, a kterému to právu přfslušic. Také jmá vědíno byli, že spolkové od hajtmana dáti se nemohu, když král a pán v zemi jesl Moravskej, než před samým králům dieli se mají. ale proto v táž registra hajlmanova vepsáni býti mají. Také když hajtman z země jest, v přes meze v jinej zemi, žádného spolku žádnému dopřieti ncmuož, by pak i všichni páni Moravščio přitom byli. Než pfíbodilolfby se, a jaká potřeba spolku byla. a byl hajtman blízko mezí Moravských, muo/, vjeti přes meze do země, do neklcrcj vsi neboli městečka a na pole u vsi, a tu spolku přičti. Než král a pán země ten muož v zemi i z země, by pak i za mořem byl. spolku přieti. když ráčie posly též k spolku dadúce a hajtmana psániem svým oznámie. O spolcích duolo se více najde. O úřadu hofrichléře. Má král jeho milost lined tu také při prijímanie svém za pána mnnóm svým hoFrichléře udělati, a dáli člověka dolného, pána zachovalého, kterýž na maustvie jmá; kteréhož přísaha taková jest: Prisahá hofrichtén. Slibuji a přisahám najjasnejšiemu etc., že chci úřad hofrichtéř-stvic spravedlivě vésti, chudému i bohatému v něm spravedlivě činiti, pokudž najdál muoj rozum slačie, pravdu velebiti a křivdu tupili, a mimo to žádnému se líbiti nechtieti a proti jeho milosti věrné so jmieti, o na nápady a jiné věci k úřadu mému příslušné so pláli. Tak mi pán Huoh etc. ul supra. Ten hofrichtér jmá moc: přísahy bez přítomnosti královskej od 6848 78 56 59 M Mimu «drin jtefc J"»«1'1- •** ,,,:"IS,,'1 oín/OVi,IÍ- "'!,1y rsrjssí J-• ••......-** w*r ****** -......■* pŕteka tokov* jert: Přísaha manská. JA tí na lom pHsehém, le chci věren n poddán hýli najjasnejší 'etc*. * jeho milosti dedičom, králóm Českým a mnrkrabicni Moravským n jich milosti dobrého roden a pomočen býti, dobrého dopomáhati, *Iého vystřihati a jako verný a poddaný nun. k jeho milosti se zachovati. Tak mi pán Buoh pomáhaj, etc. O úřadu podkomořieho. Když jeho milost opalŕic stavy rytierske, dědičné i manské, a rád pánuov a rytieřstva, jmá jeho milost také opatřili rád duchovní i místek J, kteříž slovil komora jeho milosti, preláti a mesta, a těm také jmá dan býti úředník, klerýž slovc podkomořic, a ten muož býti z panského a neb rytierskeho rádu, človek hodný, kterýž komoru jeho milosti tu zpravovati, užitky jeho milosti hráli, z nich počet činiti a vydávati vedle jeho milosti vuole. Ptáti se také jmá nn jeho milosti duochody a oznámili nápady, a na miste jeho milosti jich dobývati sudem neb jiným slušným během; sám také jmá komoru jeho milosti súdili, spravedlivé jiným od nich činili, v lom Kvlášěe, co ku právu zemskému nepříslušte a v mezích městských jest Ton také úředník, jest-!i pán, místo své mezi pány jměj, jakož jeholrta jsú. so zachovaj; pakli rádu rytierskeho, také vedle toho se zachovaj; a když na sněmích jest a pri obecních jednanie, co se je4*á obecného dobrého, nenie-li pan, s preláty a městy jmá pode pány s jedné sírany seděli na pravé straně, a zemane na levej straně pánoov. A když se rozjímá věc která v radě, a vystúpení polřc-jjft m s preláty a s městy vyslúpiti, a o to se poraditi. Jakož SÍTITI ** teké *"*" ~° *»*** ■ — so *^«jd«<*, P- první hlas a radu svú mají pověděti; po nich 25 rytiořslvo druhý hlas; pak on podkomorie po nírh s preláty a městy tretí hlas; a každá strana jmá věrně raditi, což muož najlépe pověděli radú, a srovnajíc bcfc rozdieluov, toho sobě, na čem se ustnnovic, mají věrně pomáhati a ruoznic v se žádných nedopúáčoti. Také když pře která jest králova neb markrahina, a so súdili jmá, podkomorie, by pak i pán byl, jmá od pánuov z rady vyslúpiti; též také když se koho dotýčc, ježto k komore krnlovskcj příslušic, nejma mezi pány podkomorie býti, ale vedle nich státi a jich pře vésti. Proto jest o tom úřadě tak mnoho tuto vypsáno, aby potom v jiných věcech jimi jiné zaneprázdění nebylo. Přísaha podkomořieho laková jest: Já N. slibuji a přisehám najjasnejšiemu etc.1), žo ťiřad podko-morstvie chci spravedlivě vésti, chudému i bohatému, duchovniemu i světskému spravedlivé činiti, pokudž muoj rozum najdál stalčie pravdu velebili, křivdu tupili, na jeho milosti nápady se ptáti, sic všecky jiné věci k tomu úřadu podkomořstvie příslušné věrné a právě k jeho milosti dobrému a poctivému zpravovati. Tak mi pán Buoh pomáhaj ul supra. A když již úředníky jeho milost zpravio. král a pán země, ráči-li, muož jíti mezi obec na ralhauz neb na jiné místo, kdež obci býti rozkáže. Ale král Ladislav, král Jiřie i král Mathiáš v Brně na rathauzi osobně býti ráčili. Tu méščané a obec mají jeho milosti klíče od města položiti a dáti, a komuž jeho milost poručic, jmá k obci mluviti, na nich holdu a slibu žádati, kteříž všichni dole stojíc mají učinili, a každý dva prsty zdvihnuti a přiséci přísahu duole-psanú, l\> lej přísaze, ráčí-li jeho milost konšely nové saditi a neb starých nechati, to pri vuoli jeho milosti jest, přijmu přísahu od nich konselskú, kterúž oni na rathauzi sepsánu mají. Tej tuto není potřebí psáti. ') ľiil'/tioxtí -k!;n!áui ptfaahy |.ni!k«iiu>hho, bezpochyby v r. 1578, pKp;ána byla into slota: _Nt-jj;i*iii'j-iimi knfxcti ;i pánu panu Rudolfovi druhému, Římskému »<--■■ í, l btnkému, Čokt-inu «e. kuli, markrabí Uorav»kému,a m:lh» obcí mestských v markrabstvie j Moravském. , Sfibajem . p««**» P*- Bwho' ",;,lc° Boo*íe| i ľ*" ?" H.f£«£- tC a jeho mUosti erb6m a ded.c..... pravé a Tmlé i na ■ hold. vieru a upHmnost poddanost a po- ****> • «I* mih»« *•**». «*y -i« .jeho nulo* Lb. k jeho Wosli dobrému, jeho milosti jménem rozkázali, k tomu kho '«Hostí dobré přivodili, rié odvoditi a ve viem Se v tom I „chovati. jako M lidi mestské rtraé a poddané pánu svému slufl uchovati Tak sán pán Booh etc. Pakliby jeho milost sám tu ocráčil osobné býti, ale poručic to k b podkomoří svému, a neb by pak tak skúro podkomořicho n, . a!e komuž by se jeho milosti zdálo, aby to tuk, jakž se píše. na jeho Dil 5Ü nfsté zjednal, a tak dále do jiných měst mu ros :i. kohož se jeho milosti /dáti bude. Ti také v každém mé-5té tak učiňte, a hold tímž obyčejem přijměte na královském místé. Kto zemi bez pána zpravuje. Jakož napřed dotčeno jest, dukudž laké zeme bez pána jest, a neb pán dédičný let nejma, zemská práva slojí při svolení obecném, kohož za hajtman vezmú, a kohož podkomořicm us ta vie; xl.ni také pána země budúcieho poplatky, což nad úřad a sic riošaé semské útraty zbude, brníte kladeni a jeho milosti chovanie, a každý. Lloí je vydávati jmá, neb jimi vlasti, opatŕ se, aby z nich au budúciemu počet učinil a zpravil se. Také váickni úřadové, ačby klerí v osiřeni zemé byli rozdáni, v přijetí pána brníte sliby i pří- imi, jakož na který slušic, obnoveni: té« spolkové potvrzeni 1 majestáte», trž také všelijaké osoby svobod, jakožto kln- tteraftr, mest i jiných vedle jich privilegií buďte potvrzeny. Že markrabstvie Moravské svobodné jest. ' fc^rozimUno býti muože z tčchlo starých svrchupsaných oby-P* le zemé tato byla Udycky svobodná, jakikoli jest od křl 27 lovstvic u koruny své padla, a žádnému pánu ani kteréj zemi podmaněna nebyla. Neb páni. rylierslvo a preláti žádných přísah pánu svému nečinie, též jako Cechové, než prostý slib poddanosti a po-alusenstvíe, ani žádné jinej zemi, než lomu pána a dědicem od něho řádné poálým, a to V zemí svěj Moravskej a nikdicž jinde, a miesta téí, krom přísahy podle obyčeje jich. Také práva svá země jmá svobodná beze VŠÍ pŕekáiky pána svého a všelijakého odvolanie, ani k císařové milosti ani ksvómu vlastoitmu pánu; jakož se o těch práviech duole šíře psáti bude. O zámciech markrabiných.1) Také zámčí, kleřížby bylí markrab&čie a po pánu země osiřeli, jakož jich nynie málo znoslává, nebo králové a markrabie naši, neráčíc na se hleděti, v rozličné je zástavy uvodie, % milostí své jimi poddané své daruji; ale za hajtmanstvie pana Jana Tovačovského jeáfce někteří byli jsú, jakožto hrad Spimberk. To hned po pánu země mají úředníci zámkóv markrabských obesláni býti, a s těmi zámky hajtmana, kteréhož země zvolí, a pánóm jich zstúpiti, a páni loch zámknov těm úředníkům svěřiti mohu, neb komu jinému jich milosti zdáti se bude; jakož pak byl Spilmherk sslúpen po smrti krále Albrechta, a ten z vuole panské byl sstúpen a dán k chováme a poručen mcSčanóm Brněnským, a na to jim jich lozunk scházel, A když král Ladislav za pána byl přijat, hned jeho milosti v moc postúpcn. a jeho milost úředníky své z pánuov na něm jest zdělal; též i král Jiříe. Prolož jiná se při pánu země o to pilně starati, aby zámčí markrabščí tak zavazovánie byli, a na nich úřednici, jakož svobody ukazuji, aby potom země po paních smrtí o to /.matku nej mela. 2) Když se nahořepsané věci o prijímanie krále již tak k chvále Buožie a k zemskému dobrému dokonají, pán země jmá Be starali o práva země a puščenf jich, a jmá se pláli najprv na úředníky zemské, kteřil na právě seděti mají, neb bez práv a toho zrizcnie 'j 1 riji-iiiin: »Komu '-"<■ MT»I 2) Jblolto litu] j. [>»áno: J . ■ . radů m»ji uiatem býti." ■ .Mil »nü tat Irvnvŕ: — nnpřcd ..n píny komorníky, ■^ÍíTo jej usaditi: jrn^ se jich lake pUWi, majíli oni tnké if«* áředotky'), «die, písaře, jakoi jest obyôcj starodávny *é porkmbia Olomáckého i Brnenského'). A (o zrídč jeho nuiost, M opatfNI rfm skne sa n neb hajtmana svého, aby práva zemské provolána neb puSfcna byla, chudému i bohatému k spravedlivosti. «J Nei obyčej jest. jakožto svobody ukazují, že berné pánu země starodávná se dává při přijímání jeho za pána, i mají so všichni obyvatelé s jeho milosti umluviti o berni zemskú obyéejnú ku pomoci jeho milosti podle svobod, aby i ochrana tem dostatečnější ku práva býti mohla, i jeho milost své potřeby k lepšímu svému 3 dostatkem jednal. K kterejžto berni vybieránio výherci mají se dáti a ji provolati, aby jim nesena byla. Tu vyberúc mají počet z nic jeho milosti učiniti a jeho milosti jic vydati, a jeho milost s nie Učiň, což se jeho milosti líbiti bude, a dokudž na nie sedú, mají % nie ztravu jmieti a pro písaře z každého poddymie jeden haléř''), a kdy/by k uvažovanie0) prialo, nemají více bráti, než po II. gr. drobných od dobytka velikého, koní a krav; a menšieho, jako ovce i svinie, po I. gr. též drobných, ľakliby kto odboj učinil, ten jmá na milosti pána země býti s hrdlem i s statkem jedniem z tuho. j 7) Ale nalézá so v mnohých příčinách pamět, že když se páni země v tuto zemi uvazovali, že mnozí se z pánuov zprolivovali a jich podniknuti nechtěli, ai mnohé k tomu i mocí připravovali muoscli pány i utne. I jest náleženo proti tomu lekarstvie, že obecný zápis neb Irmtfrid se dělá, a ten se královnu a panskými pečetmi i rvlieřstvn 1 prelátuov i mést utvrzuje, pro takové vytržené lidi i pro ty, kteří by je zastávati neb fedrovaü v čem chtěli, aby nemohli. Proto/, ": -O kw-, kto* .e Mcl........,- ■■.' ■ ■■ _ 2y pánuov zeme jest to Jich panovanie nnjjislie utvrzenie takový zápis obecný, kteréhož jsem led připiš položil; a po tém/, králi Václavovi \ Mekni králi také lantfridy dělali. Přiepis listu lanlfridnieho za krále Václava. My Václav z Huožie milosti král lUmský a Český etc., po vše časy svaté říše rozmnoiitel, Lacck z Kravař, svrchovaného krále hofmistr a starosta země Moravské. Konrád biskup Olomúcký, Johannes hrabě z Ilardeko, purkrobie Mnjdburský, Oldřich z Hradce« lleralt /, Kunstalu, Jan % Hradce, Vilém z Pernfteína, Henrich z Lichtcnšteina řečený z Niklšpurka, Jan z Lonmnicc, Petr z Kravař sedéním na Strážnici, Hynek z Lipé, Albrecht z Cimhurka odjinud z Tovnčova, Vaněk z líozkovic řečený z Crnéhory, Albrecht z Šternberka odjinud z Lukova, Jindřich z Kravař sedením na Plumlově, Jiřík z Kunstatu, Předbor z ťimburka odjinud z Křiedla, ľroček z Kunstatu řc- irný z l.isic, Jan Puška z Kunstatu, UeraltPuško z Kunstatu, Beneš z Kravař odjinud z Plumlova, lío/.kovccz Brandýsa, Vilém Zajíc z Valdeka sedením na Žjdlochovicích, Jan Ptáček z Pirštoina sedením na Polné etc. Vyznáváme, že jsmo tylo duolepsané věcí Inkto smluvili a zjednali: Najprvé, aby žádný žádnému mocí, duchovniemu, ani světskému v Moravské zemi nepřekážel ani ven z země, než aby právem hledal a na právě dosti j měl. A toho jmá hledati právem zemským před královu milostí, a na jeho místě před jeho starostů a před pány země Moravskej. Pakliby komu co ven z země škodilo, to aby vznesl na královu milost neb na jeho starostu a pány Moravské, aby se jemu stalo rovné; pakliby se jemu stáli rovné nemohlo po lom našem obeslánic, tehda jemu králova milost, starosta, biskup i páni Moravščí pomoci i radili mají, aby se jemu rovné stalo; ač on ten polom ven z země co uěi-nie, licm lantfridu nezruší, ľakliby kto pies to překážel a které války činil, nebo která mocí v zemi jímal nebo bral nebo jeho bezprávné dobyl, a nechtěl na právě došli jmieti, aby jemu to za bezprávie položeno bylo, a králova milost, starosto se všemi pány mají k němu jako k bezprávnieku a jako k zemskému zhúbei. Také, jmá voláno hýli po všech miestach zde Moravských, králových, biskupových i také panských, kdežby kterého nalezli, 90 16 ■ Ml neboli bubil, nebo More be*právie ««silné komni- i;v;;;ľtt.....n......-..—......*k-"r „* K.in i-iko k zemském« zhübci. j, . ;„i% mé^h .»i v, vsecb, pakliby klo co kanp.« oby to 2 dar.no navr-UI, n k lomu, aby pan jeho k némn poprav.1. Tlll, kdeiby ii byli, je*toby W« v méstech nob v ""'s,°-řkaeh nebo v vseeb,nemajíce pánnov svých «de v *cmi Moravskej; a bledéli snad Udského noácesH, »by li stavováni a jímáni byli jako Také, ktoiby přechovával ly. ješlo v lemi Škody 6inic, a byl královu milosti neho jeho staroslú, neboli pany Moravskými obeslán, aby ly jista «babce stavil; pakliby toho neučinil: lehdo. bylli-by pan nebo vladyka, »by panského neb vladyckého rádu ncjmél, n pravo své panské nebo vladycké aby Hrotil, a víc práva žádného aby nejmél, a k lomu. aby k němu popraveno bylo, jako ke zlému. A ívlášče, aby všecky silnice byly svobodné, aby chudý i bohatý jimi mohli jeti i jiti, bez škody své potřeby jednati, tak aby iidnj pro iédnú nepH/.eíi na nich nepřekážel. Pakliby kto komu nu nich překážel, aby jemu to bylo za zlodejstvo položeno, i k minu popraveno. Item, také laiipilliby kto a brál komu lúpežne na ccslc noh jinde kdež. kolvěk zde v zemi. a pokřik po něm byl, neboli nebyl, kamž by se ten kolvěk obrátil, na které hrady, tvrze nebo miesta s Item laopežeo), cožby vzal. kdeiby kolvěk s tiem nalezen byl, bud jeden nebo jich více, tu mají žádati li, jichž jest to, aby bylo ven % j dáno to. což jest vzato, a těm aby bylo vráceno, čicž jcsl: a jata nad nimi popraveno býti tu, kdež budú nalezeni, jakož nn zlo staue. Než chtělíliby úředníci královi neboli starostovi je mučiti, aby se více zlých doptali, jmá jim toho příti ten, kložby byl toho bradu, nesla neboli ivrzc pán. Pakliby len jistý, jchožby brad, mé*, neb tvrz byla. nechtěl jeho ani toho což pobráno jcsl vydati, , an, na d I.eu, zlý.u popraviti, ani jich dáti .„učiti, ten juta hned psán - »yvotan b,U, a j,„, „ad niem jako nad ,,y,„ 6lovékem popraveno býti. *'■ ^ kr",ÜV>' »""«> ««rošty, biskupa neboli pansky „cb 31 kteréhožkolvěk zemanfna zde v Moravě, tehda i hned králova milost, Starosta, biskup, nechtělliby tu sani bjti, ale mají podali své úřed-níky a svá moc; a páni všichni, ješlo jich pečeti jsú pri tomto listu, mají k lomu hradu prilécf k méslu neb k lvr/.i. nebo svá moc poslati a jeho dobývati královým nákladem a stravu lidská a konskú obyčejná, a odtud nikam nemají odjic/.déli, jeli/by dobyli prvé, neb dokudž-by se králové milosti neb jeho starostě a pánóm nápodobné zdálo; a když toho dobudu, tehda jmá postúpcno byli tomu, eicí jest bylo. Také« laupllliby z svého hradu, města neb tvr/.e. a neb lupe/.-niky prechovával, lehdy králova milost, starosta, biskup, nechlélliby tu sám býti, ale mají poslati své úředníky a svá moc. a páni, jen/. jsú psáni v tomto listu. jakož jest dříve řečeno, mají přilťci i hned bez prodléváme k tomu hradu, města nebo tvrzi a neb svú moc poslati; n tu panům, jich lidem i konóm jmá králova milost stravu i potřebu obyčejnú dáti, a odtad nil am ncodjicžděti, léčby prvé dobyli toho, a neb dokudžby se králově milosti, starostě i pánóm zá-podohné -/.'lálo. A když ten hrad, město neboli tvrz dobyta bude, jmá na královu milost spadnuli, a ten z toho hradu, města neboli tvrze množ učiniti, což ráčie, jako pán zemi Moravskej. Pakliby ten hrnd. mesto nebo tvr/.e manství e královo bylo, biskupovo nebo jiného pána z těch, ješto jsú jich pečeti při tomto listu: tehda králova milost jmá pánóm i jich lidem i konúm potřebu a stravu obyčejná dáti a té potřeby, ješto slušio k dobývání dobyli. A když podle toho běhu, jakož svrchupsáno jest, hradu, města neboli lé tvrze dobude, tehda jmá králova milost tomu po-lápiti, jehož man-stvie bylo. Item, bylliby kterýž pán, rytier neb panoše, ješto by zde v zemi usedl, ještoby s králová milostí, biskupem neb Starostů a gc pány v tomto zápisu nechtěl státi ani toho ustanoveni držeti, a pres to chtěl proti těmto zápisóft y zemi co škoditi a které zámky dělali, ten nejma žádného panského práva jmicti ani/, se mají páni jeho držeti, ale jmá beze cti býti, a kdežby jeho dosáhli, tu máji k nemu popraviti jako k zlému, a to což jiná, v to se jmá králova milost nebo jeho starosta uvázali. Také všickni svrchupsani jmámc a siihujem dobrú vierá ten 90 , .r . ,lo ...n lei «d d«nio IW« ^hoto držeti, n k - "> '""t, \vl I.......«■" - ** k"fWlu Jak°Ž SC """U '"""' 1 ň .v «nás »vrcl.ups.nich kterého pcíet nc- Vľ „ vieU—ó lista, «len, tanta hm.frld «K «• "",""1'0 "** nei imá v svoj plnej moci x.o- ÄÍ2 v "...mi h* M« P—' ***» 7,Í.«,C°ľl P0,0m í ti,; K-nifrid« cb.il privésiU, to jmá ..ké mocna b t. jako nymo 4M** bylaby, n jakoby prvé jméno jeho napsáno bylo. P v „.ch viech veci na potvnenie peôeli noäe s védom.em „:,;„n pHvfeüi jsme k lomnio lista, Jeni jesl dán v Brne léta od „roJ Baotfeho poéltajlco MCCCCXH" lét« ten den na hromn.ee hodu matky BüOÜe. Kterak se práva zemská provolávají, a laklo mají zřízena býti. [tem, oajprvé když krťíl neb markrobina milost a neb pani a tmě ku práva pristúpili chlie, jmá voláno byli po všech městech, mestečkách i tu. kdež se kteří Ifhové dojí: že král i pani svolili so právo propustili a péhonové íe mají jiti. a to lak, jakož se jemu cedule dá od pana hajtmana, že všem oznamuje, kterak z vuolo krále jeho milosti, pana hajtmana, pánuov, práva zemská puščenn jsú, a ku póhonóm zasezeno hade den tento etc. Protož jmá-Ii kto co při tom pravé činili, nmož puohon v/.ieli etc., a lined týž týden opři v trhový den v mesté lírné také býti jmá týmž obyčejem provu láno, a tak po trikrát v každém lěch měst po tri téhodni a po tři trhy. Který den po provolání má se zasčsti k puohonóm« Z příčin hodných jest zuosláno n ustaveno, aby hned po třetiom proTolánie najprv v mesté Olomúci ku póhonóm aby zasezeno bylo v pnrkrabieho domé, ale již nynie vzali sobě v obyčej u písaře1), low: .% porkrtbiebo - p... ■■ )ioi vj na. 83 n to v pátek prvnie po provolánic Iřetiem, a hned druhý pátek v Brně, a tak po tři pátky v Olomúci vždy ve dvě neděli, a vždy po tři pátky v lírné, druhý pátek po Olomiíckém pátku; aby bylo na pohonech sedieno v obú městech po sest pátkuov pořád zběhlých. A z ló příčiny nejda póhonové v jedny pálky i v Olomúci i y Brně, aby li z Olomúckého kraje, jměliliby koho z čeho pohnati, pohonného pálka nezmeškali v Olomúci, a jmieliliby klo též z Brnenského krajo co v Olomúci činili, aby z svého kraje póhonuov nezmeškali. Po těch šesti palcích jest puohon slunečný, ten so čtvrtý pátek děje; o tom se také duolc oznámic. Klo pohony zasésli mají. Pohony zasésli mají v Olomúci komorník, sudí, též menši písař, totiž menší úřednici. A při nich jmá býti purkrabio Olomúcký o') písař zemský, mají registra pohonná udělati a puohony v nô vepsati, a každého puohon, jakž dá ceduli, tak vepsati, nic ncují-majíc ani přičinějic, neb každému puohon jeho brní k zisku neb k ztrátě. A což póhonuov dadie, to mají ncrozjieždějíce se vepsali, a zřidio je písař zemský množ odjeti i přijeli, když se jemu líbic. Než též také úředníci menší práva Brněnského i purkrabie2) druhý pátek v Urně jako v Olomúci zasésli mají, lýmž obyčejem všicm a pořádem. O p óh o ni e cli3). V Olomúckém právě jsú póhončio a volavci, ješto na lo zpupné dědiny mají; a ti mají puohony roznášeli v tom kraji Olomúckém, a od mile II peníze toliko brali, a mají na ceduli mieli napsáno, koho klo pohonič; a ten póhončio ukáže ceduli tomu, i jmá jemu zase cedule vrácena býti, oby dalo s nie běžel k jiným, kteříž v nie popsáni jsú, kteříž v tej ceduli pohnáni jsú a napsáni. A ten póhončio jmá osvědčili, že u něho byl a puohon ohlásil; než chtélliby ') Slova: „purkrabie Olomúcký »J jsou Yjmaiána. ') Slova: „i purkrabie- jsou vvniimuia. *) pHpffEno: ^kiornk ic roxnfUejf." 3 7 34 •■ r , «* oéhončieho nechtěl k wbč pustili a neb zapříti, *2ľľli1-*Zéieho ohlésltí, aby jemu povědíno bylo. njľe nby to prokláli mohl, ie tam byl; pokl.by kto tomu £ jestli leky póhoncie tam nebyl a zmenka! v Urnám po pohonu vydanie pohonu dáti, a neb selhal, že tam byl a nebyl, Jmá při prfv* kyjem bit bvti. a dvě nedeli na rathause sedeli a jiného nieslo sebe k druhému pátku zjednali, aby pohony miesto neho rp*-nesl. Ale v kraji Brněnském o některých slyšeti také póhončfch, ale li se tiem tnjie, i jmá se na to ptáno býti. Ale posly se puo-honové zpravuji, a dává se jim od mile I gr., jako jiným poslóm od míle se platie. 0 póhoniech. Kterak a z čeho a k čemu se pohánie. Tu kterýž poháněli chce, jmá na ceduli puohon sepsati a no po poslu, ani po listu ani po žádném příteli, než jmá sám jeho osobné úředníkům, kteříž ješče na póhoniech sedie, podati a ŕéci: „led pohoniem a žádám, aby mi tento puohon vepsán byl,a A úředníci mají jej od něho vzicli a zjevné čiesli a polom vepsati, a od pohonu jmá vzato býti k úřadu, když se škody opoviedají VII gr., a bez škod opovídánic V gr. A pohnati se muož z těchto věcí: z dědin, z zaslav, z základu, od kúpenie, z slibu, ze rčení, z škody učinenej na něčem súsedu na statku: ke dskám, k listu, k svedomie, k přísaze, k pánskému nálezu. — Ale jménem křestným jmá se jmenovali každý, i toho, kohož pohonič, n titul odkud, i poctivost, úřad i urození poloze, a tu u obojieho práva, i Olomúckého i Brněnského, neb to právo jedno jako druhé jest. A druzí pohonič ku prvniemu pm»-rnu snemu, protož jakž jedno právo při póhoniech se zachovává, i druhé, nebo škody se kladú a opoviedají prolo v póhoních, eslb že by ,lch položeno nebylo, polom by z nich pohnali nemohl. fe*ft proto kIadc jcdcn ne|jo jjcfi vícc7 na mísio od l-an,bo bez jeho přítomnosti právo vésti mohli. A on tu muož 3r> sám nebýti, a oni na zisk i na ztrátu túi plnú moc mají se sňditi. Item, když ty věci úřadu pohonnému se slanú, pro neobyčcjnosl mnohých položeny jsú tuto pohony, kterýmiž pohnáno býti jmá, jak a oč. Jak se král pohoní, a kým má pohnán hýli. Item, takoví póhonovó na krále neb markrabí byli mohu, a takoví bývali a neb bývají. Ale póhončicho nejmá sláti k jeho milosti, než dva pány urozená posláni býlí mají; pakli lehčí k jeho milosti se pošlí, obrání se pohonu. Ale jestli v zemi jeho milost, jmá jemu skrze pány dva zemská oznámen býti. Pakli v zemi není, tehdy len, ktož krále pohonič, přijeda ke dvěma pánoma jmá jich žádati, nby v listu svém puohon zavřeli a jeho milosti poslali; a ti zavrúc poslati jmnjí na jeho groš. K kterémuž jióhonu povinen jest jeho milost odpoviednti jako i jiný* obyčejem svým. A ti páni, na kteréž se ukazuje, mají bez odporu to učiniti a jeho milosti oznámiti. Puohon na krále. Já Kcpina pohoniem najjasnejšieho kniežeto pana J., markrabí Moravského, pána mého milostivého, z dědin i z zaslav, i odovšud, kdež co jmá, ješto slušíc cle, z desíti sel hřiven groši širokých, dobrých, stříbrných; a lu jeho milosti vinu dávám, že se uvázal v opravu, v oddiel a nápad kněze Vilémuov v základ muoj. Kdež jmám postihali dluhu svého, což mi jest kněz Vilém povinovat, a jeho milost knieže Vilémovy dluhy podstúpiv jiným plalic a mne platiti neráčio. Zná-li se jeho milost, zná se v pravdě, pakli při, nčbych toho svedomie jměl, chci na tom dosti jméti, což mi páni za právo najdu; škody opoviedám, poručniky činicm: pana N. x Ojnic o pana Jana Svojiše z Zahrádky, na zisk i na ztrátu. Puohon na krále. Herbort z Horky pohoniem najjasnejšieho kniežcle pana Jirieho, pána mého najmiloslivéjšieho, markrabí markrabstvie Moravského, odtud odevšud, kdež co jmá, ješto slušic k Olomúckému právu, ku 3*