Svět barokní opery – okruhy:

   

   1. Italská opera jako barokní Gesamtkunstwerk. Pojmy „opera seria“ a „dramma per musica“,
   jejich význam a užití. Pojem Gesamtkunstwerk, jeho význam a aplikace na barokní operu (opera
   jako spojení básnictví, hudby, pohybového a výtvarného umění).

   

   2. Počátky opery: hlavní myšlenka (vyjádření textu hudbou) a její antické kořeny. Hlavní
   osobnosti florentské cameraty, první opery a jejich tvůrci (libreta, hudba). Pronikání opery
   do Evropy: Benátky, Paříž, Vídeň.

   

   3. Dramma per musica jako literární druh. Základní pojmy italské metriky, veršová struktura
   recitativu a árie. Obsahový rozdíl mezi recitativem a árií (recitativy posouvají děj, árie ho
   komentují). Princip árie da capo: základní myšlenka (přirovnání k přírodním dějům), střední
   kontrastní díl (psychologizace). utvrzení základní myšlenky.

   

   4. Libretistika barokní opery. Dualita pojmu libreto: 1. doklad o provedení určitého díla, 2.
   text opery. Pojem libretistika a její metodologická východiska (Vladimír Helfert: Opera o Donu
   Juanu). Základní okruhy libretistiky vycházející z duality pojmu libreto: 1. historické údaje
   o provedení, interpreti, scénická stránka, konkrétní podoba provozovaného díla (doklad o
   putujících áriích); 2) literárně-historická kritika textu, děj opery a jeho historické či
   mytologické podklady versus schématická zápletka.

   

   5. Dramaturgie barokního libreta: výstavba scén, shromažďování osob, árie před odchodem
   z jeviště. Hlavní námětové okruhy: historie, mytologie, pastorále. Oblíbené scény barokní
   opery (bouřka, spánek, scéna s jedem, dýkou).

   

   6. Hlavní libretisté italské opery. Pietro Metastasio, Apostolo Zeno: působiště, základní
   historická data, nejdůležitější díla.

   

   7. Provozní praxe barokní opery. Rozložení rolí a jejich hlasové charakteristiky. Hlavní
   pěvecké osobnosti barokní opery: Carlo Broschi-Farinelli, Francesco Bernardi-Senesino, Gaetano
   Orsini, Faustina Bordoni, Francesca Cuzzoni. Orchestrální praxe, rozesazení a řízení
   orchestru.

   

   8. Scénická praxe barokní opery. Hlavní prameny poznání barokní scénografie: dochovaná
   divadla, ikonografie (návrhy scén, záznamy konkrétních představení, plány divadel), libreta a
   partitury, písemné prameny (inventáře, účty, korespondence). Pojem kulisové divadlo, jeho
   hlavní součásti (kulisy, prospekt, sufity). Počet scénických výměn, základní jevištní stroje
   (vítr, déšť, hrom, vlny na moři).

   

   9. Barokní scénické dekorace. Hlavní principy barokní scénografie: perspektiva, iluzivní
   malba. Historie pojmu (Furtenbach), druhy perspektivy (1. středová, 2. úhelná – „per angolo“,
   uvedení do divadelního výtvarnictví: Ferdinando Galli-Bibiena). Dekorace tzv. „obecného typu“:
   exteriérové (ulice, les, zahrada, přístav, vojenský tábor, nádvoří), interiérové (sál, chrám,
   kabinet, žalář, komnata), alegorické (nebe, peklo).

   

   10. Hlavní osobnosti barokní scénografie: Giacomo Torelli (vynálezce okamžité výměny scény,
   Paříž, Teatro della Fortuna), Lodovico Ottavio Burnacini (Vídeň), Filippo Juvarra (Řím,
   Neapol), Ferdinando a Giuseppe Galli-Bibena (Vídeň, Bologna, Bayreuth, Berlín).

   

   11. Tanec v barokní opeře. Okolnosti vzniku „la belle danse“, osobnosti spojené se vznikem
   taneční notace (Beauchamp, Feuillet). Princip tance v opeře: mezi akty, kostýmy a atributy
   tanečníků. Hlavní choreografové barokní italské opery: G. Grossatesta (Benátky), A. Philebois
   a P. S. Levassori della Motta (Vídeň).

   

   12. Hudba. Italská opera seria 1. polovina 18. století, centra a osobnosti. Benátky, Neapol,
   Vídeň, Drážďany. Hlavní osobnosti: A. Scarlatti, G. F. Händel, A. Vivaldi, J. A. Hasse, A.
   Caldara. Základní životní data, působiště.

   

   

   Povinná literatura:

   Hesla „Oper“ a „Opera“ v MGG a NG.

   Encyklopedický atlas hudby, s. 275–287, 338–339.

   Marcello, Benedetto: Teatro alla moda, Benátky c. 1720. Česky jako Divadlo podle módy, překlad
   Alena Hartmanová, Praha 1970.

   Hesla o nejdůležitějších libretistech (Zeno, Metastasio) a skladatelích (Scarlatti, Händel,
   Vivaldi, Hasse, Caldara) v NG a MGG

   

   Doporučená literatura:

   Libretistika: Helfert, Vladimír: Opera o Donu Juanu v Brně r. 1734 (ČMM 41-42, 1917-18)

   Principy kulisového divadla: Spáčilová, Jana: Divadlo vyšlé z módy. Historie a současnost
   kulisového divadla v Evropě, OM 2002, č. 5, s. 72-78.

   Barokní scénografie: Hilmera, Jiří: Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách, Praha
   1965.

   Tanec: Kazárová, Helena: Barokní taneční formy, AMU Praha 2005.