Drazí přátelé,
děkujeme za Váš Velikonoční pozdrav i dárky. Všechno došlo v pořádku až na ty čokoládové
kočky, ale byly stejně dobré, i když byly rozdrobené na kousky. Zdeněk měl největší radost z cikády,
ale pořád tvrdí, že je to moucha. Třeba změní názor, až ji někdy uvidí v Provence.
O Velikonocích se u nás nehledají sladkosti v zahradě, ale kluci chodí se spletenými vrbovými
proutky vyšlehat holky a nebo taky polívat vodou, aby na ně prý přešla síla probouzející se země a
aby byly zdravé, krásné a silné. Za to dostávají od holek malovaná a zdobená vajíčka. Původně
vařená slepičí, ale to se už zvrtlo spíš na čokoládová a všelijaké králičky a bonbóny. (Což je trošku
paradox, protože Vás někdo zbije a Vy mu za to dáte ještě odměnu).
Milan se zvrátil z hor celý nadšený, opálený a rozhodnutý, že příští rok naučí Zdeňka lyžovat,
aby mohli jezdit spolu. (Já moc dobrý lyžař nejsem, ale jde mi stavění sněhuláků).
Pro Radka tento rok opravdu nezačal dobře. V lednu ho srazilo ve městě auto, když přecházel
ulici. Naštěstí ne ve velké rychlosti, zrovna se rozjíždělo z vedlejší silnice a náraz nebyl silný. I to ale
stačilo k tomu, že Radkovi rozdrtil nějaké kosti v koleně a kotníku levé nohy. Po operaci ještě nemůže
na nohu stoupnout ale už se naučil chodit o berlích a nemusí pořad ležet. (Už si dojde do ledničky pro
kozí sýr sám).
Je to pro něho ale velká změna, protože se do té doby staral o Zdeňka a každý den s ním
chodil ven na hřiště, jezdit na kole, v zimě sáňkovat... Když byl Zdeněk úplně malý a děda ho vozil
v kočárku, vyráželi na několikahodinové projížďky, vždycky aspoň 5-7 kilometrů. Radek tak zná Komín
a jeho okolí asi nejlépe z nás všech. Rehabilitace pokračuje dobře, tak všichni věříme, že děda brzy
,,vyrazí do terénu", jak říká.
Lenka teď má hodně práce, ale taky má jako vždy spoustu energie. Pomáhá nám s Zdeňkem,
protože do školky u nás chodí děti až od 3 let a to bude mít Zdeňka až příští rok. Dvakrát týdně chodí
do práce, aby prý v důchodu jen tak nezahálela a ještě organizuje stavební úpravy v malém bytě,
který s Radkem nedávno koupili. Patrik často cestuje : na Taiwan, do Holandska, Chorvatska,
Bulharska... a to zas Lenka jezdí za Alenu do Kohoutovic, aby nebyla sama doma s dvěma dětmi. No
prostě má pořád co dělat.
V květnu pojede babička na měsíc s Kájou do lázni v Luhačovicích. Káju tam poslala lékařka
už v loni na pobyt pro astmatické děti. Babička tam s ním jede opět jako doprovod. Děti chodí na
různé léčebné procedury, cvičit, plavat na bazén... V loni se jim tam líbilo, tak se už oba těší.
Alena nepracuje, je s Adélkou na mateřské dovolené. Adélka je hrozně hodné a pořád
spokojené a usměvavé dítě. Zrovna včera už udělala své první samostatné 3 kroky. Je to jasné, holky
jsou nějaké šikovnější. Adélka bude kolem svého 1. narozeninového dortu už běhat.
Děkujeme za Vaše opakované pozvání k návštěvě. Nevíme zatím, zda se nám podaří vydat
do Francie letos, protože koncem léta budou vrcholit práce na dokončení stavby domů a na podzim
bychom se chtěli stěhovat. Alena s rodinou taky, Ti ještě o trochu dřív, protože Kája by už od září ­ od
začátku nového školního roku měl začít chodit do školky v Komíně. To jsme Vám už psali, že budeme
s Alenou sousedé.
Staví se tady nová ulice řadových domků. Firma, která vykoupila stavební pozemky a
zpracovala projekty, začala výstavbu vloni na jaře. Kdo chtěl, mohl si nechat postavit celou stavbu na
klíč, nebo koupit jenom hrubou stavbu a pak si ji dokončit sám. My i Novákovi si dokončení řídíme
sami ­ letos se dodělávají vnitřní příčky, všechny instalace, podlahy, omítky... Pozemky na zahrádky
jsou úplně miniaturní, ale dokončení terénních úprav asi necháme až na příští rok.
Milan i já pracujeme, během pracovního týdne si Zdeňka moc neužijeme a vždycky se těšíme
na víkendy. Od věku 4 měsíců se Zdeňkem chodíme plavat do kurzu pro děti. Plavat je sice silné
slovo, spíš hrát ve vodě a potápět. Zdeněk se hodně podobá Milanovi a taky se ho snaží pořád ve
všem napodobit. Když doma Milan posiluje, tak i Zdeněk vzpírá aspoň vařečku místo činky, aby měl
svaly. Bude z něho taky počítačový maniak, protože už pomáhá tátovi v práci ťukat na klávesnici
,,enter" a je na to patřičně pyšný. Musím uznat, že dalším vzorem je děda Radek, protože Zdeněk chce
nosit károvanou flanelovou košili jako děda a taky vždycky nejdřív venku hledá nějaké 2 klacíky, aby
měl berle jako děda.
Je s ním fakt legrace. Hlavně když už teď umí mluvit. To si vždycky říkáme, že ty jeho rozumy
musíme někam zapisovat.
Jaro už vypuklo i u nás, i když aprílové počasí bývá vždycky nevypočitatelné. A letos tomu tak
opravdu je. Chvíli je nádherné slunečné počasí, teploty +17C, rozkvetou stromy a druhý den na ně
začne padat sníh. Teď zrovna prší.
Doufáme, že se Vám vede dobře. Jaké země se chystáte letos navštívit ? Kdybyste měli chuť
podívat se do nějaké méně exotické než obvykle, nezapomeňte, ze Milan by byl výborným průvodcem
například po jeho rodném Slovensku.
Těšíme se na novinky od Vás a srdečně Vás zdravíme. Líba