Litevské sloveso

                                             Infinitiv

                                        Indikativ praesens


Hlavní slovesní tvary:


infinitiv – 3. osoba indikativ praesens – 3. osoba indikativ praeteritum


kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo [mluvit]

mylė́ti, mýli, mylė́jo [milovat]

rašýti, rãšo, rãšė [psát]


Infinitiv ve spisovné litevštině vždy má koncovku -ti:

            nešti [nést], gerti [pít], valgyti [jíst], studijuoti [studovat]

Hovorově je infinitiv často (ale nedůsledně) krácen na -t:

            nešt [nést], gert [pít], valgyt [jíst], studijuot [studovat]

U reflexivních tvarů za koncovkou -ti ještě může následovat reflexivní částice s:

            neštis [nést si], kalbėtis [povídat se], juoktis [smát se]


Praesens má tři konjugační vzory. Rozlišujeme je podle koncovky 3. osoby, která může být:

            -a : kalba [mluví], neša [nese], duoda [dává]

                 existuje také palatální varianta -ia : kelia [zvedá], audžia [přede], pučia
[fouká]

            -i : myli [miluje], sėdi [sedí], girdi [slyší]

            -o : bijo [bojí se], rodo [ukazuje], sako [říká]


Výchozí tvar, podle kterého určíme konjugační vzor každého slovesa, je třeba znát. Každý konjugační
vzor má svou sadu koncovek pro jednotlivé gramatické osoby (viz tabulku s přehledem lit. slovesa).
Koncovky je třeba znát. Jednotlivé tvary pak vznikají dodáváním koncovek ke praesentnímu kmeni
slovesa:


kalba → kalb-a → kalb-# → kalbu, kalbi, kalba, kalbame, kalbate, kalba


Cvičení. Vyčasujte v přítomném čase:

skaityti, skaito, skaitė [číst];

rašyti, rašo, rašė [psát];

spausdinti, spausdina, spausdino [tisknout];

laukti, laukia, laukė [čekat];

sėdėti, sėdi, sėdėjo [sedět];

studijuoti, studijuoja, studijavo [studovat];

norėti, nori, norėjo [chtít];

važiuoti, važiuoja, važiavo [jet];

dirbti, dirba, dirbo [pracovat];

gulėti, guli, gulėjo [ležet];

rodyti, rodo, rodė [ukazovat];

galėti, gali, galėjo [moci];

šokti, šoka, šoko [tančit];

virti, verda, virė [vařit];

jausti, jaučia, jautė [cítit];

pūsti, pučia, pūtė [foukat];

austi, audžia, audė [příst];

drausti, draudžia, draudė [zakazovat];

žiūrėti, žiūri, žiūrėjo [dívat se];

pamiršti, pamiršta, pamiršo [zapomenout];

nekęsti, nekenčia, nekentė [nenávidět];

klausyti, klauso, klausė [poslouchat];

klausti, klausia, klausė [ptát se];

augti, auga, augo [růst];

gyventi, gyvena, gyveno [bydlet; žít];

skambinti, skambina, skambino [telefonovat];

girdėti, girdi, girdėjo [slišet];

prašyti, prašo, prašė [prosit];

pirkti, perka, pirko [kupovat]