CHARAKTERISTIKA • ZÁPADNÍ EVROPA = FRANSKÁ ŘÍŠE Frankové s vládnoucí dynastií (Chlodvík 482-511), rozdělení na oblasti Austrasie, Neustrie a Burgundie Dagobert (628-639) – boje se Sámem 732 – bitva u Poitiers, zastavení útoku Arabů z Pyrenej.pol., majordomus Karel Martell Pipin Krátký (751-768) – syn Karla Martella, zakladatel Karlovců Karel Veliký (768-814, od 800 císař) – porážka Langobardů (Itálie), Bavorů, Sasů, udržování hranice s Araby, 791-795/6 porážka Avarů, boje se Slovany 843 – Verdunská smlouva, dělení říše na Z, V a střed Východofranská říše – boje s VM: Ludvík II. Němec, Karloman, Arnulf CHARAKTERISTIKA • VÝCHODNÍ EVROPA = KYJEVSKÁ RUS od 30.let 6.stol. obsazení území Slovany, od 7.stol. první kmenové svazy (hl. obrana před Avary) v 9.stol. 2 centra: Kyjev a Novgorod – impulsy pro vznik státu obchodování s Vikingy (=Varjagové), Varjag Rurik zakladatelem vládnoucí dynastie Rurikovců 882 – vznik Kyjevské Rusi (spojení Kyjeva a Novgorodu), multietnický stát, celý středověk boje s Byzancí kníže Vladimir (980-1015) – přijetí křesťanství • JIŽNÍ EVROPA = BYZANC CHARAKTERISTIKA • AVAŘI mongolský kmen (střední Asie), v Evropě od pol. 6.stol., s nimi přichází Bulhaři dlouhodobé boje s Byzancí (kulminace bojů po pol. 6.stol., ale i nadále - př. bitvy o Konstantinopol roku 608, 626) 567 – langobardsko-avarské spojenectví proti Gepidům, Gepidé poraženi, Avaři se nasouvají do Karpatské kotliny 568 – Langobardi odcházejí do Itálie, Avaři vytváří v KK kaganát (Z hranice Vídeňský les, Tulln-Enže = nárazníkové území nikoho) tvůrci tzv. kestehelské kultury boje s Franskou říší Karla Velikého, porážka Avarů 791-795/6 SLOVANÉ VZNIK • cca do 700 př.Kr. – balto-slovanská kulturní i jazyková jednota, několik společných archeologických kultur (lužická, trziniecko-komarowská, černoleská, bělogrudovská, vysocká, aj.) • 700-400 př.Kr. – „protoslovanské“ období, kulturní návaznost na LPP, hl. kultura podkloszowych hrobů • do slovanské expanze tzv. „staroslovanské“ období, slavinita jednotlivých ae kultur nejasná (hl. se uvažuje o kultuře zarubiněcké; dříve také przeworská a čerňachovská, které ale patřily spíše Germánům) EXPANZE • alochtonistická (migrační) teorie původu: vznik Slovanů na malém území středodněperského pravobřeží, hl. oblast řek Pripjať, horního Bugu, horního Prutu (dnešní Ukrajina, jižní Bělorusko, východní Polsko) • expanze v prvních desetiletích 6.stol., hl. ve 30.letech, krátká, jednorázová, nejasná koexistence s Germány • hl. 2 směry: jižní (Balkán, s Avary útoky na Byzanc), západní (do Poodří, Polabí, Posálí + boční proudy do Čech, na Moravu a SR) = vznik jižních, východních a západních Slovanů PERIODIZACE • RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ - DO 670 (dříve předhradištní) • PŘEDVELKOMORAVSKÉ OBDOBÍ – 670-800 (dříve starohradištní) • VELKOMORAVSKÉ OBDOBÍ – 800-950 (dříve středohradištní) • MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ – 950-1200 RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ • průnik Slovanů na naše území cca ve 30.letech 6.stol., ve stejném období ústup Langobardů do KK (526) • období „keramiky pražského typu“ – v ruce tvarovaná hrubá keramika, nezdobená s nízkým hrdlem, jinak chudé nálezy (obdobou typ Korčak na Ukrajině, typ Meteoru na Balkáně, aj.) RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ • SÍDLIŠTĚ: otevřené nechráněné osady, čtvercové nebo obdélné zemnice/polozemnice, cca 10-15 m^2, uvnitř pravidelně ohniště nebo pec př. lokalita Roztoky u Prahy, Březno u Loun, etc. RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ • POHŘEBIŠTĚ: žárové pohřby v popelnicích (nádobách pražského typu), častý mohylový násyp • HK: hlavně keramika pražského typu, nekeramický inventář – chudý, nože, ocílky, KPI, aj., ojedinělé depoty železných nástrojů (kosa, radlice, ovčácké nůžky, srpy, aj.) RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ SÁMOVA ŘÍŠE • písemné prameny: Fredegarova kronika, Gesta Dagoberti • Sámo: „homo nomen Samo, natione Francos, de pago Senonago“ (Fredegar) = zřejmě franský kupec, snad romanizovaný Kelt • defenziva Avarů (poraženi u Cařihradu) – úspěšné vojenské vystopení Sáma, r. 623 zvolen „králem Vinidů“ • Rozsah Sámovy říše: Morava, Dolní Rak. Po Dunaj, Z SR, některé české kmeny, korutanští Slované, po b.u Wogastisburgu i západní Srbové (kníže Dervan) RANĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ • ústředí Sámovy říše nejasné (Mikulčice?, Olomouc-Povel?) • třídenní bitva u Wogastisburgu – r. 631, nejasná lokalizace, zřejmě oblast Poohří – Rubín u Podbořan (silná koncentrace ostruh s háčky) porážka krále Dagoberta • ústup z franských pramenů po smrti Sáma (658), zřejmě rozložení do více samostatných celků DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • pokračování státotvorných tendencí, proces intenzivní hl. na J Moravě a Z Slovensku (Mikulčice, Devín, aj.), ale zcela chybí písemné prameny • období vlivu avarského kaganátu z Karpatské kotliny (přímý zásah na J Slovensko) AVARSKÝ KAGANÁT: pohřebiště: rozsáhlá kostrová (až 6000 hrobů), typické jezdecké pohřby s koněm hmotná kultura: typické lité pásové garnitury (přezky, úzká jazykovitá nákončí, výzdoba rostlinná a figurální asijského původu), náušnice s přívěsky, štíhlé meče, šavle, reflexní luky a šípy s trojhrannými střelami, koňské postroje (postranice, třmeny, ozdoby řemení), vědra s obručemi, vlasové spony DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • avarsko-slovanská pohřebiště – tzv. kestehelská kultura, rozšířené v celém období, • lokality: Devínská Nová Ves, Štúrovo, Holiare, Želovce, Žitavská Toň, aj., na Moravě Dolní Dunajovice, Hevlín, také Rakousko - Zillingtal DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • slovanská HK: keramika podunajského typu – hrncovité nádoby esovité profilace, zdobené svazky rýh a vlnic (vlivy provinciální tradice), obtáčení na pomalém kruhu; ostruhy s háčky, zbraně hlavně avarského, ale i franského typu DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • SÍDLIŠTĚ: prostá otevřená (již i víceprostorové domy), od 8.stol. opevněná (výšinná) hradiska (dřevohlinitá hradba, palisáda) – Hradsko u Mšena, Klučov, Mikulčice, Staré Zámky u Líšně, Zelená Hora u Vyškova, Uherské Hradiště – ostrov sv. Jiří, Pobedim, Nitra; usazování jízdních družin – typická HK ostruhy s háčky • POHŘEBIŠTĚ: žárové pohřby pod mohylou (dlouho přežívají na periferii), ale postupně přibývání inhumací, pod vlivem z KK (později se přidává i vliv křesťanství) DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • růst výroby, specializované dílny, hlavně hutnictví – pece želechovického typu s podkovovitým prostorem pro výrobu oceli (Želechovice, Olomučany), depoty Fe předmětů (Brankovice, aj.) • nárůst exkluzivních předmětů – př. depot byzantských importů ze Zemianského Vrbovoku (Ag nádoby, šperky, 18 Ag mincí ze 7.stol.) DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ • kostrový pohřební ritus + vznik hradisek s bojovnickými jednotkami + keramika podunajského typu + antropologicky odlišná nová populace = doklady příchodu nového lidu, zřejmě z oblasti KK, tzv. druhá expanze na naše území DOBA VELKOMORAVSKÁ • písemné prameny shromážděné v MMFH (Magnae Moraviae Fontes Historici), hl. Fuldské anály • ABSOLUTNÍ DATA: 822 – Moravané poprvé uváděni na Frankfurtském sněmu 830-846 ? – MOJMÍR I. dokončení státotvorného procesu, vypuzení Pribiny z Nitry (usazení v Panonii) 846-870 – ROSTISLAV boje s Franky (Ludvík Němec) neúspěšná jednání o vyslání misionářů na Moravu s papežem Mikulášem I., proto žádost vyslána do Byzance k císaři Michalovi III.– příchod Konstantina a Metoděje r. 863 potíže se synovcem Svatoplukem, správcem Nitranska, Rostislav zajat Franky, uvězněn a oslepen, na knížecí stolec dosazen Svatopluk • 870-894 – SVATOPLUK dosazenec Karlomana, VM pod správcovstvím franských markrabat, proti vzbouřencům v čele franského tažení sám Svatopluk, který ale přechází na stranu velkomoravskou a poráží Franky DOBA VELKOMORAVSKÁ série bojů Franků a VM dočasně ukončena r. 874 tzv. Forchheimským mírem, Moravané slibují věrnost a odvod poplatků boje o slovanskou liturgii a církevní nezávislost (Metoděj biskupem panonským), 880 – bula Industriae tuae – povolení slovanské liturgie a očištění Metoděje 880-885 – rozkvět VM říše (slabá franská vláda Karla IV. Tlustého), pod VM také Čechy – křest Bořivoje (po roce 880, někde na Moravě), 884 – Svatopluk získává Panonii, spory Svatopluka a Metoděje, 6.4.885 umírá Metoděj, 888 – vyhnání Metodějových žáků po nástupu Arnulfa na trůn (887) nová vlna bojů VM vs. Frankové 894 Svatopluk umírá • 894-906 – MOJMÍR II. opět série bojů s Franky (Arnulf, od 893 císař), po brzké Arnulfově smrti se stávají hlavním nebezpečím Maďaři 901 – po vyplenění východní marky uzavřen mír mezi VM a Franky 902 – první maďarský nájezd na VM, odražen, ale další už ne 906 – přes území VM se převalili Maďaři (spojenci severních Glomačů proti Frankům), zánik VM, mizí z písemných pramenů DOBA VELKOMORAVSKÁ • SÍDLIŠTĚ: centrální – opevněné hradištní aglomerace, politická, duchovní, hospodářská centra Mikulčice-Valy – akropole - knížecí palác, dohromady min.8 kostelů, využití slepých ramen Moravy jako opevňovacího systému, mosty, brány, opevněná předhradí, kostelní hřbitovy i pohřebiště, obytné dvorce, řemeslnické dílny, jezdecké družiny, možné centrum VM Uherské Hradiště-Sady – Staré Město – církevní komplex (sídlo Metoděje?) s řemeslným okrskem + staroměstská aglomerace, valem chráněných minimálně 8 osad, palácová stavba, další minimálně 3 kostely (polohy Na Dědině, Na Valách a Na Špitálkách), možné centrum VM DOBA VELKOMORAVSKÁ Pohansko u Břeclavi – opevněná akropole s velmožským dvorcem a kostelem, SV a J předhradí, obytné dvorce, výrobní areály, pohřebiště, obchodní a řemeslné centrum dále: Staré Zámky u Líšně, Olomouc-Povel, Znojmo - Hradiště sv. Hypolita, aj. venkovská sídliště – zemědělci, řemeslníci, stále převažují jednoprostorové domy cca 9-12 m^2, převážně roubené nebo fošnové, omazané mazanicí, jednoprostorové DOBA VELKOMORAVSKÁ • POHŘEBIŠTĚ: kostrový pohřební ritus, natažená poloha na zádech, úpravy hrobů – rakve, prkna, vydřevení komory, podkládání hlavy, ukládání předmětů – šperky, zbraně, ostruhy, nádoby, etc. centrální nekropole v rámci aglomerací, často kolem kostelů, ale i venkovská pohřebiště, hrobky, rodinné skupiny, doklady pohanství i křesťanství DOBA VELKOMORAVSKÁ • POHANSTVÍ vs. KŘESŤANSTVÍ doklady pohanství: součásti pohřební výbavy – nádoby (na potravu/nápoje), apotropaické prostředky (rolničky, snad i ostré kovové předměty), specifika v pohřebním ritu (kremace – hlavně na venkově, nepietní polohy – skrčená, na břiše, snad i specifické úpravy hrobu – kameny, závaly, zvířecí pohřby, aj.), eventuelně bohatství výbavy (mimo součást oděvu) doklady křesťanství – pohřby u kostelů, křížky, mizející výbava hrobů (jen osobní šperk, součásti oděvu, ostruhy, eventuelně zcela bez výbavy) DOBA VELKOMORAVSKÁ - KOSTELY DOBA VELKOMORAVSKÁ DOBA VELKOMORAVSKÁ – OPASKOVÁ KOVÁNÍ, MEČE DOBA VELKOMORAVSKÁ DOBA VELKOMORAVSKÁ - KERAMIKA • BLUČINSKÝ TYP – výzdoba, strmé vlnovky a vodorovné rýhy • POMORAVSKÝ TYP – výzdoba sporadická • KERAMIKA ANTICKÝCH TVARŮ – z jemně plavené hlíny, světlé barvy, různé tvary – láhve, čutory, amfory, etc. • STAVEBNÍ KERAMIKA – střešní kritina (taebulae, prejzy, hřebenáče – kostelní architektura) VELKOMORAVSKÉ OBDOBÍ - IMPORTY • KAROLINSKÉ – meče, kopí, opasková kování, křížky, skleněné nádoby • POBALTSKÉ – jantar • BYZANTSKÉ – křížky, šperky, mince MAĎAŘI • = UHŘI; ugrofinské etnikum z oblasti střední Asie, ovlivnění nejvíce turkotatarskou kulturou, součástí říší Hunů, Avarů, Bulharů a Chazarů • na dolním Dunaji cca od pol. 9.stol., odtud útoky na Balkán a do středního Podunají • útoky mj. i na Velkou Moravu, její rozvrácení při tažení ke Glomačům (západní Slované, povolali Maďary proti Sasům) r. 906 • 953 přijali Maďaři v Konstantinopoli křesťanství • 955 poraženi na Lechu, postupné usazování, od 10.století budování Uherského státu, v čele rod Arpádovců MAĎAŘI MAĎAŘI – NÁLEZY Z ÚZEMÍ ČR • hroty šípů – Valy u Mikulčic, Staré Zámky u Líšně, Znojmo-Hradiště sv. Hypolita, Břeclav-Pohansko, Hradiště u Nemětic, aj. • kostěné obložení reflexního luku – Libice n. Cidlinou • šavle – Olomouc-Nemilany • keramika • koňské postroje MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ • konsolidace Čech, těžiště vývoje se přesouvá do středních, východních a severních Čech • Bořivoj pokřtěný na Velké Moravě zakladatelem dynastie Přemyslovců, postupná kristianizace Čech (první kostely na Levém Hradci, v Budči a v Praze) • první přemyslovští panovníci: Spytihněv, Vratislav, sv. Václav, Boleslav I. – III., etc. • výrazný vstup písemných pramenů – Kristiánova legenda, Kosmova kronika, Gumpoldova legenda, Diffundente sole, etc. MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ • SÍDLIŠTĚ: centrální hradiště – správní a obranná funkce, budování hradské soustavy, církevní architektura venkovská sídliště – postupný rozvoj víceprostorových domů • POHŘEBIŠTĚ: kostrová, natažená poloha na zádech, křesťanská – v okolí kostelů, chudá výbava, mizí prvky pohanství (výrazný pouze fenomén tzv. cháronovy mince – ukládání mincí zemřelému do úst, ruky, aj.), typickým šperkem záušnice MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ – HMOTNÁ KULTURA MLADOHRADIŠTNÍ OBDOBÍ - KERAMIKA • LIBOČANSKÝ TYP – dvojkónické nádoby se silně prohnutým ostře odděleným hrdlem zdobeným vlnicí • LITOMĚŘICKÝ TYP – hrncovitá nádoba s prožlabeným okrajem, 2 ryté hřebenové pásy • ZÁBRUŠANSKÝ TYP – dvojkónický hrnec s kolkovanou a rytou výzdobou – esovitá, větvičky, šikmé linie