ARCHEOLOGICKÁ METODOLOGIE • TERÉNNÍ PRŮZKUM (PROSPEKCE) • TERÉNNÍ VÝZKUM (EXKAVACE) - stratigrafie horizontální / vertikální • EVIDENCE, KONZERVACE A RESTAURACE PAMÁTEK • ANALÝZA A SYNTÉZA (TZV. ARCHEOLOGICKO-HISTORICKÝ VÝSTUP) - datování nálezů (relativní a absolutní chronologie) - kulturní / etnická příslušnost - duchovní život společnosti - hospodářské, ekonomické a sociální podmínky života společnosti ODLIŠNÉ METODY PALEOLITICKÉHO VÝZKUMU (JESKYNĚ KŮLNA A STRÁNSKÁ SKÁLA) SOUČASNÁ ORGANIZACE ARCHEOLOGIE • ORGANIZACE STÁTNÍ: - Archeologické ústavy Akademie věd ČR (Praha, Brno) - Ústavy archeologické památkové péče (Praha, Brno, Olomouc, Most) - muzea (centrální, regionální, městská) - univerzitní ústavy (Praha, Brno, Plzeň, Opava, nově Pardubice) - Památkové ústavy (Praha, Brno, Olomouc, Ostrava) • ORGANIZACE NESTÁTNÍ – obvykle status obecně prospěšné společnosti nebo občanského sdružení, eventuelně nadace; nejznámějším subjektem Archaia, o.p.s. OCHRANA AE PAMÁTEK V ČR ZÁKLADY V LEGISLATIVĚ: - § č. 21 – 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění (tj. ve znění novely č. 242/92 a dalších předpisů) – obecné podmínky ochrany, celková koncepce - § č. 37 a 38 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zvl. Novely č. 83/1998 Sb. - ochrana náhodných archeologických nálezů - § č. 3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – týká se i vlivů stavby, činnosti nebo technologie na kulturní památky; v praxi jen problematicky uplatňovaný - zákon č. 71/1994 Sb., o vývozu předmětů kulturní povahy MEZINÁRODNÍ USTANOVENÍ, PLATNÁ PRO ČR: - Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná Maltská konvence) PERIODIZACE PRAVĚKU A RANÉ DOBY DĚJINNÉ (PRO OBLAST STŘEDNÍ EVROPY) • PALEOLIT 1 000 000 – 8 000 př. Kr. (starý, střední, mladý) • MEZOLIT 8 000 – 6 000 př. Kr. • NEOLIT 5 700 – 4 200 př. Kr. (starší, střední, mladší) • ENEOLIT 4 200 – 2 000 př. Kr. (časný, starší, střední, mladší, pozdní) • DOBA BRONZOVÁ 2 000 – 750 př. Kr. (starší, střední, mladší, pozdní) • DOBA HALŠTATSKÁ 750 – 370 př. Kr. (starší, mladší, pozdní) • DOBA LATÉNSKÁ 400 – 50 př. Kr. (začátek expanze, plochá pohřebiště, období oppidální) • DOBA ŘÍMSKÁ 0 – 400 po Kr. (starší, mladší) • DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ 400 – 568 po Kr. • RANÝ STŘEDOVĚK 550 – 1 250 po Kr. (období raněslovanské, předvelkomoravské, velkomoravské, mladohradištní, pozdněhradištní) PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ V PRAVĚKU GEOLOGICKÉ OBDOBÍ ČLOVĚKA – ČTVRTOHORY ČTVRTOHORY: starší = pleistocén (diluvium), do konce paleolitu mladší = holocén (aluvium), od paleolitu dodnes PLEISTOCÉN - typické kolísání podnebí: doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály) / doby dešťů (pluviály) a sucha (interpluviály) - výkyvy způsobené zřejmě změnami slunečního záření (ale paralelně i jiné hypotézy – terestrické, astronomické) - v mírném pásu 4 glaciály: Günz (raný paleolit), Mindel (starý paleolit), Riss (střední paleolit), Würm (mladý paleolit) a 3 interglaciály ANTROPOGENEZE slovo z řeckého anthropos = člověk + genesion = vznik, vývoj • ZÁKLADNÍ NÁZORY NA VZNIK ČLOVĚKA: - kreacionismus - evolucionismus (+ Dänikenova teorie o zásahu mimozemšťanů J ) EVOLUCIONISMUS - počátky již ve starověku (Anaximandros, Lucretius, aj.) - V novodobých dějinách J.-B. Lamarck (1744 – 1829) a Ch. R. Darwin (1809 – 1882): O původu druhů přirozeným výběrem (1859), Původ člověka a pohlavní výběr (1871) JEAN-BAPTISTE LAMARCK A CHARLES DARWIN SOUČASNÝ ČLOVĚK V BIOLOGICKÉ TAXONOMII: nadčeleď hominoidea (= nejvyšší primáti) – čeleď hominidae (= lidé) – rod homo linnaeus 1758 – poddruh: homo sapiens sapiens Vývoj: praprimáti – primáti – vyšší primáti (od 50 mil. let B.P.) – hominoidea (od 25 mil. let B.P.) – hominidea (od 6-5 mil. let B.P.) – homo (od 2,3 mil. let B.P.) PROCES HOMINIZACE Z BIOLOGICKÉHO HLEDISKA: • přestavba pletence pažního a zploštění hrudníku – umožňuje plný krouživý pohyb paže • přestavba pánevního pletence a přechod k bipedii – důsledkem mj. pokles hrtanu a prodloužení rezonanční trubice = rozvoj řeči • změny lebky – neurokranium je větší než splanchnokranium, ústup nadočnicových oblouků, rozvoj bradového výběžku s úpony jazyka • „sapientace“ – dosažena pouze zástupci rodu Homo; zahrnuje rozvoj vlastní ruky a vznik a schopnost artikulované řeči (vystoupání patra, zkrácení zubního oblouku, uvolnění rtů a vystoupání jazyka), zároveň rozvoj mozkového centra řeči ve spánkovém laloku a principy chápání a paměti ROZVOJ KŮRY VELKÉHO MOZKU VE FYLOGENEZI ČLOVĚKA (S VYZNAČENÍM HLAVNÍCH ANALYZÁTORŮ) HOMINOIDÉ (od 25 mil. let B.P.) Afrika - Proconsul Africanus - Dendropithecus - Dryopithecus – vycestoval do Asie Asie - Ramapithecus - Sivapithecus - Gigantopithecus - aj. HOMINIDÉ (od 6 mil. let B.P.) - Ardipithecus ramidus (Etiopie) - Australopithecus anamensis (Keňa, jezero Turkana) - Australopithecus afarensis (Etiopie, Čad; fenomenální objev „Lucy“) - cca 3 mil. let B.P. dochází k dělení na gracilní a robustní formy - typické znaky: výrazný pohlavní dimorfismus a také rozdíly mezi jednotlivými druhy (100 cm/ 30 kg – 170 cm/ 65 kg), vzpřímený pohyb v nápadném předklonu, všežravci, užívání předmětů (kámen - doložené, kost, dřevo - předpokládané), ale ne záměrně vyráběných AUSTRALOPITHECUS AFARENSIS HOMO (cca od 2,3 mil. let B.P.) starší paleolit = archantropini střední paleolit = paleoantropini mladší paleolit = neantropini ARCHANTROPINI (do 500 000 B.P.; STARÝ PALEOLIT) - homo rudolphensis (2,5 – 1,7 mil. let B.P.) - homo habilis / ergaster (1,8 – 1,5 mil.let B.P.) PRVNÍ ZÁMĚRNĚ VYTVÁŘENÉ PŘEDMĚTY – KULTURA OLDOVAN: tzv. valounová industrie (sekáče, otloukače, aj.); výhradně africká kultura - homo erectus: cca 1,3-1,1 mil.let B.P. vycestoval z Afriky do Asie (hl. jižní a jihovýchodní) = 1. expanze ojediněle kolem 1 mil.let B.P., souvisleji od 780 000 B.P. proniká přes Přední východ do Evropy = 2. expanze; lokality: Mauer u Heidelbergu, Bilzingsleben, Vertésszölös, Petralona, Arago v rámci Československa se uvažovalo o nálezu erektida z lokality Přezletice (zub, přehodnocen jako zub medvěda); možný nález neandrtálce z lokality Dreveník u Spišského Podhradí (1936, ztraceno) - typické znaky: méně výrazný pohlavní dimorfismus, všežravec, 180 cm/ 80 kg, výrazné nadočnicové valy - znalosti: využívání a udržování ohně; KULTURA ACHEULÉEN: kombinace valounové i silexové industrie, technologie přitloukání – tzv. clactonské úštěpy, dále otloukání a technika měkkého otloukače; typickým předmětem pěstní klíny ACHEULÉEN HOMO ERECTUS PALEOANTROPINI = PRVOTNÍ SAPIENTI (500 000/250 000 – 40 000 B.P.; STARÝ / STŘEDNÍ PALEOLIT) - homo sapiens: vývojové modely – monocentrický (= kolébkou Afrika) - polycentrický ( = paralelně Afrika, Asie i Evropa) - hybridní ( = kombinace obojího) v Evropě několik rozlišovaných vývojových forem, např. homo sapiens ehringdorfiensis, homo sapiens neandrthalensis, aj. homo sapiens neandrthalensis - slepá vývojová větev, vznik v důsledku lokální adaptace na extrémně chladné podnebí glaciálů; ze střední a západní Evropy průnik na Přední východ (lok. Tabún, Kébara v Izraeli nebo Shanidar v Íráku) - v rámci Československa nálezy neandrtálců: Šaľa nad Váhom – části kalvy dvou jedinců Kůlna – zlomky kalvy, čelisti a 3 mléčné moláry z minimálně dvou jedinců Švédův stůl – opět zlomky lebky, minimálně dva jedinci Šipka – zlomek dolní čelisti dítěte - nejvýznamnější světové nálezy – první známé záměrné pohřby: La Ferassie (F) – rituální pohřeb muže s novorozencem Tešik-Taš (UZB) – pohřeb chlapce Shanidar (IZR) – 9 pohřbených jedinců s květinovými dary, pietně pohřbený skelet invalidního člověka HOMO SAPIENS NEANDRTHALENSIS KULTURY PALEOANTROPINŮ: moustérien – silexová technologie, metoda připraveného jádra ústící v levalloiskou štípací technologii (úštěpová technologie) taubachien – hlavně v oblastech minerálních pramenů, v teplých obdobích, drobnotvará industrie micoquien – dlouhé přežívání konzervativní nelevalloiské technologie - typické projevy: specializace lovu (medvědi, koně, sobi), v závěru první „protoumění“, pietní pohřby NEANTROPINI (od 40 000 B.P.; MLADÝ PALEOLIT) - homo sapiens sapiens: 2 vývojové modely – teorie „pramáti Evy“ nebo „Noemovy archy“ ( = vznik v Africe) - teorie multiregionální ( = paralelní vývoj v Africe a na Předním východě) V Evropě dvě větve – starší (homo předmostensis) - mladší (homo cromagnonensis) MAPA ŠÍŘENÍ MODERNÍHO ČLOVĚKA METODA SKLÁDÁNÍ ÚŠTĚPŮ A ČEPELÍ DO PŮVODNÍCH JADER – MOŽNOST REKONSTRUKCE PŮVODNÍCH TECHNOLOGIÍ DUCHOVNÍ A KULTURNÍ VÝVOJ STARÉHO A STŘEDNÍHO PALEOLITU • HOMINIDÉ (např. Australopithékové; nejstarší paleolit) - nejistota záměrného a plánovaného jednání (např. G. Isaac vs. L. Binford); o kultuře nebo duchovním životě nejsou doklady; absence záměrně vytvářených předmětů • ARCHANTROPINI (Homo rudolphensis, Homo habilis, homo erectus; starý paleolit) - na počátku kulturně období oldovanu (Afrika, nejstarší archeologická kultura, jádrová technologie, typické jednolící sekáče a kamenné otloukače) - erektidé nositelé kultury acheuléen (jádrová technologie, novinkou oboustranně opracované pěstní klíny; technika přitloukání – clactonské úštěpy, technika měkkého otloukače – dedukce podle výsledného úderu) technologie výroby nástrojů ukazuje na smysl pro předvídání a plánování, styl nástrojů zase svědčí o estetickém cítění; nejistá je výsledná schopnost symbolického myšlení a jazykově strukturovaného chování vlastní umělecké předměty známy nejsou; ojedinělé nálezy potencionálních symbolických předmětů – např. z lokality Stránská skála obratel slona se 7 paprsčitými rýhami (datace 730 000 B.P.) • PALEOANTHROPINI (Homo neandrthalensis, střední paleolit) - hlavním kulturním projevem moustérien (silexová úštěpová technologie; levalloiská štípací technika = metoda připraveného jádra) - stále nejistá schopnost symbolického myšlení klasických neandrtálců (vs. dřívější představy o kultech lebek, překlasifikované předměty „protoumění“ – ozdob, symbolických předmětů, rytin); jednoznačná zůstává stále především estetická kvalita nástrojů, používání minerálních barviv a sběr fosilií; unikátní skutečné symbolický předmět = čuringa (převzaté z terminologie Austrálců) z lokality Tata v Maďarsku – záměrně extrahovaná lamela sloní stoličky, vybroušená do oválného tvaru a pokrytá červeným barvivem - v závěru středního paleolitu první záměrné pohřby, např. lokality La Ferassie (F; muž + novorozenec), Tešik-Taš (UZB; chlapec), Shanidar (IZR; 9 jedinců s květinovými dary a červeným barvivem, skelet invalidního člověka) • NOSITELEM PROKAZATELNÝCH SYMBOLICKÝCH PROJEVŮ – UMĚNÍ, KULT – AŽ HOMO SAPIENS SAPIENS DOPORUČENÁ LITERATURA: • SVOBODA, J. 1999: Čas lovců. Brno. • SVOBODA, J. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Brno. • Průvodce expozicí Ústavu Anthropos (2007) • VALOCH, K. 1993: V záři ohňů nejstarších lovců. In: Pravěké dějiny Moravy, 11 – 70. Brno.