6. HODINA DOBA BRONZOVÁ CHARAKTERISTIKA • začátek éry „mladšího pravěku“ – zdynamičtění vývoje; období „staršího metalika“; použití bronzu • Středomoří a Přední východ stále v popředí – Babylónská říše, Střední a Nová říše v Egyptě, mínójská kultura na Krétě a mykénská kultura v jižním a středním Řecku CHARAKTERISTIKA • stoupá význam koně a čtyřkolového vozu i bojového dvoukoláku (jejich užití také propojeno s kultem) • nárůst podílu specializovaných řemesel: těžba a zpracování rudy, solivarnictví i hornická těžba soli, zpracování dřeva, výroba kamenných nástrojů, někdy také výroba keramiky podomácká výroba – textilnictví, kosťařství, zpracování kůže, výroba keramiky • rozvoj obchodu a předmincovních platidel (ve střední Evropě měděné hřivny, žebra, zlaté osmičky, bronzové kruhy, kroužky, ve Středomoří např. kůže skotu a jejich kovové napodobeniny – H desky, aj. ) • etnogenetické procesy: rozpad indoevropské jazykové jednoty, vydělování etnických skupin Řeků, Thráků, Ilyrů, Venetů, Keltů, Kimmerijců, aj. (severní a východní oblasti s Pragermány, Prabalty a Praslovany ještě nevyděleny) • výrazná společenská stratifikace: zemědělci, řemeslníci, obchodníci, ozbrojené družiny, velmoži, duchovní CHARAKTERISTIKA • duchovní život: polyteismus a ceremonialismus př. sluneční kult – „apollónské bárky“ = kultovní čtyřkoláky či tříkoláky s ptačími protomami a vozatajem (analogie z oblasti Středomoří, sluneční božstvo v celé Evropě nejsilnější); kult k přivolání deště = vozíky s nádobami existence samostatných religiózních center s doklady rituálních praktik – obětování lidí, zvířat, sakrální depoty bronzů, keramiky, rituální tavba, antropofagie, atd. KULTOVNÍ VOZÍKY DOBY BRONZOVÉ BRONZ • bronz: slitina mědi a cínu; cca 88 – 92 % Cu a 8 – 12 % Sn; čím více cínu, tím větší tvrdost, ale také křehkost (Sn > 12% = bílý kov) • těžba: 1. povrchová – kutání v terénních rýhách 2. hlubinná – v šachtách rozpukání horniny ohněm a vodou, vylamování parohovými a dřevěnými špičáky, roztloukání kamennými palicemi BRONZ • hutnictví: zbavení hlušiny, plavení, tavba v hutnických píckách • zpracování: měď zpočátku tepáním za studena, později odléváním, také bronzové předměty odlévány do forem (ingoty, kadluby); kadluby – hlavně z pískovce (méně kovové, hliněné), jedno- i vícedílné • velmi vysoká úroveň: lití prolamovaných předmětů, řetízků, severské lury, atd. BRONZ • metalogenní oblasti Cu s pravěkou těžbou: Alpy (Rakousko, lokalita Mitterberg), Rodopy (Bulharsko, lokalita Ai-Bunar), Sedmihradsko, Kavkaz, Chorvatsko, jižní Polsko, střední Německo, aj., u nás průkazně jen Nízké Tatry - lokality Špania dolina, Španie Pole, ale předpoklad i jinde: Slovenské rudohoří, Jeseníky, Krušné hory, atd. • Sn vzácnější: Sýrie, Anatolie, Španělsko, Anglie (Cornwall), Krušné hory – složitý dálkový obchod • doklady těžby: 1. přímé - hlubinné šachty (Mitterberg, Ai-Bunar – i s doklady důlních neštěstí) 2. nepřímé – mlaty se žlábkem k drcení rudy, koncentrace výskytu kovových předmětů, měděné koláče z tavících pícek, aj. BRONZOVÁ INDUSTRIE • ŠPERKY: JEHLICE, SPONY, ZÁVĚSKY, NÁŠIVKY, SPIRÁLKY, NÁUŠNICE, ZÁUŠNICE, NÁRAMKY, NÁPAŽNÍKY, ZÁPONY, PRSTENY DVOUDÍLNÉ SPONY NÁRAMKY, NÁPAŽNÍKY, PRSTENY, ZÁVĚSKY, NÁUŠNICE ODĚV DOBY BRONZOVÉ BRONZOVÁ INDUSTRIE • ZBRANĚ: DÝKY, MEČE, KOPÍ, OŠTĚPY, HROTY ŠÍPŮ • ZBROJ: PŘILBA, PANCÍŘ, ŠTÍT, NÁHOLENICE MEČE S PLNOU LITOU RUKOJETÍ MEČE S JAZYKOVITOU RUKOJETÍ KOPÍ DÝKY BIMETALICKÉ DÝKY / MEČÍKY S KŘÍŽOVOU RUKOJETÍ SEKEROMLATY BRONZOVÁ INDUSTRIE • NÁSTROJE: SEKERY, SRPY, NOŽE, BŘITVY SRPY NOŽE BŘITVY BRONZOVÁ INDUSTRIE NÁDOBY PERIODIZACE – STŘEDNÍ EVROPA • periodické systémy O. Montelia (severní Evropa) a P. Reinecka (střední Evropa) • STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ – 2000-1550 př. Kr., BA • STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ – 1550-1300 př. Kr., BB, BC • MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ – 1300-1000 př. Kr., BD, HA = starší doba popelnicových polí • POZDNÍ DOBA BRONZOVÁ – 1000-750 př. Kr., HB = mladší doba popelnicových polí STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ • ÚNĚTICKÁ KULTURA střední Německo, Velkopolsko, oblast ČR, na jihu po Dunaj = několik místních skupin hospodářsky a ideologicky výrazná populace s jednotným pohřebním ritem a hmotnou kulturou pohřebiště: hlavním pramenem; kostrová, poloha mírně skrčená na pravém boku; typické „rodinné“ skupiny po 20-40 hrobech v rámci většího pohřebiště, ukládání do stromových sarkofágů, původně označení hrobů na povrchu, někdy i vícenásobné pohřby; milodary: 2-4 nádoby, Cu a bronzový šperk, zbraně, nástroje; časté vykrádání hrobů Doklady sociální stratifikace: Mušov – unikátní hrob o rozměrech 360×220 cm a hloubce 420 cm; výplň jámy mj. vápencem z Pavlovských vrchů, vyloupený, přesto objeven jediný exemplář dýky s litou rukojetí z Moravy Trstenice – hrob ženy, obložený kameny, na kostře: hřivna coby nákrčník, náhrdelník z trubiček, několik párů drátěných vlasových ozdob, spirálové nárameníky, manžetovité náramky, spirálovité prsteny + dále v prostoru 2 nákrčníky, jehlice a 10 keramických nádob • sídliště: hustá síť korespondující s pohřebišti, 2 typy obytných staveb – nadzemní kůlové a polozahloubené; časté zásobní jámy (lokalita Velešovice – 200 kg obilí v jedné zásobnici) anomální jevy na sídlištích – pohřby v objektech, lokalita Cezavy u Blučiny – sídlištní jáma s ostatky 11 dětí (2-6 let) a 1 dospělého, kosti rozlámané, opálené • keramika: kvalitní, tmavý leštěný povrch, typický únětický koflík s nízko položeným lomem a s ouškem • bronzy: noppenringy, jehlice (únětické, s hlavicí svinutou v očko / svislou trubičku, cyperské, aj.), náramky (C-náramky, borotického typu), nákrčníky, korálky z náhrdelníku triangulární dýčky, dlátka, šídla, sekerky, jehly • EPIŠŇŮROVÝ KULTURNÍ OKRUH zahrnuje skupiny: nitranskou, košťanskou, Leithaprodersdorf, mierzanowickou, počapskou původ odvozený od KŠK typická rozsáhlá kostrová pohřebiště (až 1000 hrobů), poloha skrčená – muži na pravém, ženy na levém boku; shodná KPI – několikařadé šňůry kostěných korálek s rozdělovači, půlměsícovité závěsky, jehlice, knoflíky, mušle ze Středomoří, čelenky z kančích klů; stejná i Cu industrie ve tvaru vrbového listu (vlasové ozdoby, náramky, prsteny, náušnice, nožíky, dýky) absence sídlišť, téměř akeramické skupiny, výzdoba keramiky šňůrou PROTOURBÁNNÍ HORIZONT • období BA 3, tj. 16. stol.př.Kr., zásah výrazných vlivů ze Středomoří (mykénská kultura) a z Příčernomoří • důsledky: zánik ustáleného pohřebního ritu (např. pohřby v pithoi, lidské oběti), průnik urbánních stavebních principů, přímé importy a vlivy v HK (kovové nádoby, strmá mykénská vlnice) • několik kulturních okruhů: otomansko-füzeszabonyský (otomanská kultura), maďarovsko-věteřovský a panonský inkrustovaný (SPIK, JPIK) OTOMANSKÁ KULTURA • V a S Slovensko, SV Maďarsko, Z Rumunsko • sídliště: hlavním pramenem výšinná hradiště – urbánní principy (plánovitá „městská“ zástavba), centra kovovýroby a kultu, silně opevněná Spišský Štvrtok = „slovenské Mykény“ – dvojitá kamenná hradba se dvěma bastiony u brány, zlatnické a bronzařské dílny, sakrální jáma s pozůstatky lidských obětin další lokality: Barca u Košic, Nižná Myšla, Včelince, aj. • pohřebiště: zpočátku kostrová, postupný přechod ke kremaci, známé elitní pohřby kovolitců • keramika: výrazně zdobená trnovitými vypnulinami lemovanými spirálou, velké množství sakrálních tvarů – pícky pyrauny, asky, modely vozíku, chlebové idoly, aj. • kovy: časté, šperky – vlasové závěsky, lunicové závěsky, jehlice, sekery, sekeromlaty, aj. Gánovce u Popradu – v kultovní studni objeven první středoevropský import železného předmětu (Přední východ) – rukojeť dýky či srpu, uložený s nádobami z březové kůry a lidskou lebkou • KPI: rozvinutá – postranice udidel, válcovité zděře, knoflíky, zápony, pouzdra, nášivky oděvu; častý motiv strmé mykénské vlnice SEVEROPANONSKÁ INKRUSTOVANÁ KERAMIKA • J Slovensko až Balaton (na ni navazuje JPIK) • pohřebiště: žárová s bohatou keramickou výbavou (až 60 nádob v jednom hrobě) • keramika: specifická, kombinace kolkování a inkrustace bílou pastou (importy až na Moravě) • bronzy: také specifické – ještěrkovitá jehlice, drobné hřebeny, lunicovité, terčovité a prsovité závěsky MAĎAROVSKO-VĚTEŘOVSKÝ KOMPLEX • Morava, Dolní Rakousko, JZ Slovensko, zásahy do Slezska a Malopolska • sídliště: opevněná hradiště – centra řemesel (hrnčířství, kosťařství, méně kovovýroba), lokality: Nitrianský Hrádok, Veselé, Nové Hory u Věteřova, Cezavy u Blučiny, aj. • pohřebiště: nejednotný ritus (inhumace prosté i pod mohylami, dětské v pithoi, anomální nebo hromadné hroby) • keramika: technologicky dokonalá, samostatné řemeslo, typy – koflík (se širokým ústím, s vlnovitě prohýbanými stěnami), hrnek (soudkovitý), džbánek (maďarovský), aj. • rozvinuté kosťařství, méně kovovýroba STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ • diferenciace střední Evropy na 2 části: 1. prostor mohylových kultur (Z Francie až JZ Slovensko) 2. prostor jihovýchodních PP (od Poiplí na V) • mohylové kultury symbolem návratu k pasteveckému „venkovskému“ životu, naopak PP progresivní s kontakty se Středomořím STŘEDODUNAJSKÁ MOHYLOVÁ KULTURA • Pováží, SZ Maďarsko, Dolní Rakousko, Morava, enkláva střední Čechy • pohřebiště: hl. pramen, převažují kostrové mohylníky, velikost mohyl i celých nekropolí různorodá (až 200 mohyl – Pitten, Rak., u nás největší Čeložnice – 77 mohyl), konstrukce pouze hlinitá (v Z Evropě i kamenné), zemřelí v natažené poloze na zádech s hlavou k východu, postupný nárůst kremací; objevují se i velmi bohaté „knížecí“ mohyly • sídliště: téměř výhradně nížinná, neopevněná, doloženy líčené omítky (bílé i barevné), vyskytují se i sakrální objekty • depoty: časté keramické i kovové, keramické dílenské (velké množství předmětů jednoho druhu) nebo sakrální (různorodé menší depoty) • keramika: typický matně kožovitě lesklý povrch, ryté motivy přesýpacích hodin, šrafovaného trojúhelníku, větévky, podkovovitých vypnulin; typy – amfory, mísy s lalokovitě vykrajovaným okrajem, šálky typu Maisbirbaum, aj. • bronzy: závěsky (srdcovité, terčovité), nášivky „tutuli“, jehlice s ouškem nebo otvorem v krčku (pečetítková, hřebíkovitá, kuželovitá, aj.), kolínkovité jehlice s terčovitou hlavicí, plechové nápažníky, první nože, srpy, sekery se schůdkem nebo středovými laloky, první meče ČESKO-FALCKÁ MOHYLOVÁ KULTURA • součástí středozápadoevropských mohylových kultur (jihoněmecká, bavorská), zásah do Z a J Čech, dokončení jejich kolonizace • pohřebiště: hl. pramenem, rozsáhlá mohylová (Křtěnov –největší, cca 400 mohyl, Hosty, Plzeň-Nová Hospoda, aj.), mohyly s kamennou konstrukcí, inhumace • sídliště: nevýrazná; časté bronzové i keramické depoty; časté nálezy Au šperků – zřejmě rýžování na Otavě (sejpy u Zábrdí – středobronzová jehlice) • keramika: typická geometrická výzdoba – žebříček, přesýpací hodiny, trojúhelník, provedení kombinací vrubořezu, rytí a kolků; tvary – český džbánek, mísa na nožce, široká amforka, aj. • bronzy: dominují jehlice (s tordovanou jehlou, s kolečkovitou hlavicí, kolínkovité s terčovitou hlavicí, se spirálovitou hlavicí), horizontálně členěné náramky s růžicemi na koncích, aj. OKRUH JIHOVÝCHODNÍCH PP PILIŇSKÁ KULTURA • návaznost na OK, V a S Slovensko, S Maďarsko • těžba kovů ve Slovenském rudohoří a na Spiši - metalurgická velmoc; BB1 = kosziderský horizont (hl. podle kovových výrobků), bronzy: kosákovité jehlice, srdcovité závěsky, sekeromlaty s kotoučovým týlem, dvojramenné sekeromlaty, šalgotarjánské kruhy, spirálovité nápažníky s růžicemi, sekeromlat s vějířovým týlem, aj. • pohřebiště: hlavní pramen, rozsáhlá PP – např. Radzovce cca 2000 hrobů, časté kamenné úpravy nebo skříňky • keramika: ostrá profilace, trnovité vypnuliny, časté vykrajované okraje KULTURA SUCIU DE SUS • S Rumunsko, Zakarpatí, JV Slovensko • známá z žárových nekropolí, Velké Raškovce – unikátní „sluneční“ urna s rytinou dvojkolového vozu se zápřahem KARPATSKÁ MOHYLOVÁ KULTURA • Přechod mezi mohylovými kulturami a PP, Slovensko východně od Váhu, Maďarsko • rychlý přechod od inhumace ke kremaci MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ • = starší popelnicová pole • zobecnění žehu v celé Evropě, unifikace duchovního a kulturního života; rozsáhlá pohřebiště = popelnicová pole • vrchol ekonomiky a bronzové metalurgie, růst populace • několik okruhů PP: • lužický – Labe-Visla-Balt, také sever Čech, Moravy, Slovenska • hornodunajský – Německo, Švýcarsko, Tyrolsko, Horní Rakousko, také jižní a střední Čechy • středodunajský – jižní Morava, Dolní Rakousko, JZ Slovensko, Panonie • karpatský – J, V Slovensko, Transdanubie, Rumunsko LUŽICKÝ OKRUH LUŽICKÁ KULTURA • pohřebiště: hl.pramen, typická kremace v urně s přídavnými nádobami a dalšími milodary v prostých hrobových jámách, lokality rozsáhlé, užívané dlouhodobě (ještě v halštatu, např. Moravičany – 1260 hrobů, po celá PP) • sídliště: brzy budovaná výšinná hradiště Skalka u Velimi – kruhové opevnění se 4 vchody podle světových stran, v příkopech jámy s lidskými kostmi, doklady antropofagie • typické depoty bronzů – zlomky (sběrový materiál), specializované artefakty (dílenské, např. jehlice, sekery, náramky, atd.), votivní (hl. meče liptovského typu ukládané k vodním tokům) • keramika: vznik prototypů nádob PP – teriny, okříny, osudí, květináče, mísy, džbánky, šálky, aj.; postupný vývoj od ostré profilace s „prsovitými“ vypnulinami k měkké profilaci se svislou kanelací • bronzy: mnoho, sekery s laloky, sekery s tulejí a ouškem, břitvy, meče s jazykovitou i plnou litou rukojetí (se třemi žebry, liptovského typu, dýky typu Peschiera, jehlice (s kulovitou, dvojkónickou, kotoučovitou, vřetenovitou, bohatě profilovanou hlavicí), spony (spindlersfeldská, s osmičkovitě vinutým lučíkem, typ Přestavlky, růžicové se závěsky), diadémy, součásti koňských postrojů, toreutika (koflík, mísa, cedník, vědro) HORNODUNAJSKÁ PP KNOVÍZSKÁ KULTURA • střední, jižní Čechy • sídliště: značná hustota (cca 600 známých lokalit), nížinná, někdy ohrazená, vydělení obytného a výrobního areálu, nadzemní i zahloubené domy, líčené omítky domů, lokalita Čakovice – kruhový sakrální areál výšinná sídliště – silně opevněná • pohřebiště: PP, velmožské pohřby, ale také množství zohavených a neúplných nespálených skeletů na sídlištích (vyvrácené klouby, čtvrcení, rozsekaná a opět sestavená těla, zohavené děti); vysvětlení několik – genocida nepřátel, tresty provinilců nebo rituální oběti – nejpravděpodobnější • keramika: specifická etážovitá osudí (vývoj z amfor s válcovitým hrdlem), mísy s tordovaným okrajem, tordovanými uchy; dojem „barokizace“ tvarů; bohatá výzdoba – „attinský“ ornament, hřebenování, prstování, žlábkování • časté depoty bronzů (zlomky, dílenské, aj.) i keramiky (např. soupravy picích nádobek) MILAVEČSKÁ KULTURA • západní Čechy, periferní kultura • pohřebiště: dlouho přetrvává mohyla s žárovými pohřby uvnitř (jámové i urnové), postupný vznik plochých hrobů Milavče – pod mohylou pohřeb vůdčího bojovníka s mečem, pancířem, nožem, toreutikou, množstvím keramiky, ale hlavně s bronzovým vozíkem s kotlem • keramika blízká knovízské – etážovitá osudí, etc. STŘEDODUNAJSKÝ OKRUH VELATICKÁ KULTURA • J Morava, JZ Slovensko po Váh (příbuzné kultury Dolní Rakousko, Burgenland, Transdanubie) • sídliště: detailní výzkum lokality Lovčičky – 48 kůlových staveb, značná část obytných nadzemních domů kůlové konstrukce, ve 3 případech seskupení do dvorce, uprostřed osady náves s velkou halovou stavbou (shromaždiště); současně stálo cca 6-12 domů, v jednom žilo 6-8 osob, tj. osadu tvořilo cca 40-90 obyvatel existence hradišť – Brno-Obřany, Tabulová hora u Klentnice, aj.; Cezavy u Blučiny – kultovní středisko, neopevněné, bez obytných budov, zato plošné kumulace spáleného obilí, kamenů, lidských i zvířecích skeletů, depotů bronzů (známých 18) • pohřebiště: žárová PP, v jejich rámci i jednotlivé bohaté hroby, unikátní eponymní mohyla Velatice – v hrobové komoře 33 nádob, bronzový šálek typu Fridrichsruhe, meč typu Liptov, plamenovité kopí, aj. • keramika: technicky dokonalá, typické tenkostěnné koflíky s vysokými uchy (napodobení kovových předloh, součást picích servisů); tvary ostře profilované, zdobení kanelací, hřebenováním a drsněním spodků KARPATSKÁ PP ČAKANSKÁ KULTURA • Slovensko Pováží-Poiplí, Maďarsko po Balaton a Rakousko po Neziderské jezero • velké zalidnění, silná sociální stratifikace – knížecí vrstva s bojovnickou družinou • pohřebiště: hlavním pramenem „knížecí“ mohyly s ústřední kremací velmože s pancířem, mečem, dýkou, kopím, sekerou, šperky a nádobami, v blízkosti přídavné kremace, pohřby vždy jámové (tj. bez urny), pravidelně vykradené; lokality: Čaka, Kolta, Dedinka, Čápor, Lužany v Rakousku skříňkové hrobky s rytými kamennými deskami také běžná plochá pohřebiště • keramika: vykrajované okraje, šikmá vlnitá kanelace výdutí, specifický lom výdutě • absence kovů a stop kovolitectví = surovinová krize, v HA1 ČK náhle mizí z archeologických pramenů teorie J.Paulíka: odchod společenské elity k jihu, postupně silný proud posledních nových osadníků Řecka – dórská vlna v Attice (obdobně nositelé kultury Gava měli odejít do Malé Asie – vlna „mořských národů“ a velatičtí bojovníci do Itálie) GÁVSKÁ KULTURA • JV Slovensko, Z Ukrajina, maďarské Potisí • sídliště hlavním pramenem: nížinná i opevněná hradiska • metalurgická centra Cu – obrovské depoty bronzů (až 800 kg hmotnost) • keramika: typická gávská amfora, prototyp budoucí urny kultury Villanova v Itálii (spoluútok bojovníků gávských s velatickými) POZDNÍ DOBA BRONZOVÁ • završení mladobronzového vývoje, vrchol a postupný ústup PP • počátek surovinové krize – nedostatek rud barevných kovů, průnik železných a bimetalických předmětů • v průběhu 9. stol.př.Kr. nájezdy Kimmerijců do Karpatské kotliny LUŽICKÁ PP SLEZSKÁ KULTURA • vrchol rozkvětu LPP, nárůst populace, expanze k J • pohřebiště: hl. pramenem, PP s urnovými pohřby • sídliště: známá rozsáhlá nížinná, ale hl. období budování hradišť – ekonomická a politická centra; lokality: Holý kopec u Buchlovic, Hradisko u Velkých Opatovic, Kotouč u Štramberka, Mužský u Mnichova Hradiště, aj. • keramika: plynulá esovitá profilace přechází ve trojdílné členění (typické pro halštat), výzdoba rytím, žlábkováním, puklicemi, zdobené hl. šálky (uvnitř i vně, napodobení kovových nádob), černě hlazený povrch vrchol sakrálních keramických předmětů – štěrchátka, závěsné „kadidelnice“, picí rohy, zoomorfní nádobky, aj. • bronzy: vrchol metalurgie LPP, tzv. lištovo-puklicová toreutika, obří spony, aj., postupně útlum typologie: šperky – jehlice (s vázičkovitou, cibulovitou, kyjovitou, pastýřskou hlavicí), spony (typu Křenůvky-Domaniža, Gamów-Práčov, sedlovitá, brýlovitá, importy růžicových spon se závěsky), čelenky, nákrčníky, náramky, nápažníky, nášivky, závěsky, aj.; nástroje – srpy typu Boskovice, nože „nákolního“ typu, sekery s tulejí a ouškem, půlměsícovité břitvy; militária (meče s číškovitou rukojetí, s anténami, bimetalické kimmerijské dýky typu Gamów a Golovjatino, přilba, pancíř, náholenice, štíty), součásti koňských postrojů a také prvních pohřebních vozů • toreutika: lištovo-puklicový horizont; šálky typu Jenišovice-Kirkendrup, typu Fuchstadt, misky a lampy typu Štramberk, vědra typu Kurd a Hajduböszörmény, misky typu Třtěno, koflíky typu Stillfried, kotlíky s pohyblivými držadly, dřevěné cisty pobité plechy STŘEDODUNAJSKÁ PP PODOLSKÁ KULTURA • areál podobný jako u velatické, mírný ústup ze střední Moravy – posun LPP, na Slovensku vylidnění díky odchodu ČK a VK = nerovnoměrné osídlení • sídliště: centrální metropole – Brno-Obřany, Stillfried, aj., v podobě výšinných hradišť, terčem útoků předskýtských nájezdníků Brno-Obřany – 42 ha, dřevohlinitá hradba s 5 branami, stovky sídlištních jam, kovolitectví a železářství (kamenné kadluby), unikátní bronzová plastika koníka; přiléhající PP s cca 2000 hroby • pohřebiště: klasická PP, ale také pohřby bojovníků pod mohylami HORNODUNAJSKÁ PP ŠTÍTARSKÁ KULTURA • bývalý areál knovízské kultury, obohacený o příchod protokeltů • pokračuje výskyt lidských skeletů a jejich částí na sídlištích • keramika: amfory s kvadratickou výdutí, typická výzdoba hřebenováním • jižní a západní Čechy v populační krizi – periferní NYNICKÁ SKUPINA KIMMERIJCI = KOMPLEX MEZÖCSÁT • Kimmerijci byli indo-íránští kočovníci, původem z Příčernomoří, vytlačeni Skýty, nasunutí do střední Evropy, zmiňováni v Homérově Odysseii, u Hérodota i Strabóna, od 9.stol.př.Kr. v Karpatské kotlině • komplex Mezöcsát – HK v KK, hl. pramenem pohřebiště (kostrová, v natažené poloze na zádech, výjimečně tzv. žabí poloha) a depoty typu Fögöd; sídliště nejsou známá • typické kovy: často bimetalické předměty, dýky s křížovou rukojetí, mečíky, luk a šípy, udidla, postranice, faléry, rolničky, knoflíky, kování holí – skipetary, „žezla“ • KPI: zdobené destičky ze zvířecích žeber z ženských hrobů