7. HODINA DOBA HALŠTATSKÁ CHARAKTERISTIKA • starší doba železná, mladší metalikum • hlavní výrobní surovinou se stává železo • Středomoří civilizační náskok – hlavním hybatelem Řecko (archaické a počátek klasického období; velká řecká kolonizace, období dipylské, orientalizující, černofigurové a červenofigurové), v Itálii se z kultury Villanova vyvíjejí Etruskové, cca 754/3 př.Kr. založení Říma • obchodní tepny se Středomořím: jantarová stezka (její ukončení v Aquileji), povodí Rhóny od nově založené řecké kolonie Massilie (dnešní Marseille) CHARAKTERISTIKA • starší doba železná, mladší metalikum • hlavní výrobní surovinou se stává železo • eponymní lokalita Hallstatt (Horní Rakousko) solné doly od PP do 19.stol., objevy konzervovaných pravěkých dělníků, předmětů z organických materiálů – dřevěné lopaty, palice, louče na svícení, textilie (včetně hedvábí a brokátu), kožešiny, vlněné čepice, kožené vaky na sůl (až 45 kg), aj., zásobování většiny střední Evropy ZPŮSOB TĚŽBY SOLI • kromě dolů rozsáhlé pohřebiště (přes 3000 pohřbů, pozdní bronz až latén) – silná sociální stratifikace (majitelé dolů a jejich rodiny, obchodníci, horníci), obecně bohatá výbava – šperky, keramické a hl. bronzové nádoby, zbraně unikátní bronzový podstavec s prolamovanými stěnami a nejstarší skleněné nádoby ve střední Evropě CHARAKTERISTIKA • silná společenská stratifikace – rodově-kmenová aristokracie obklopená bojovnickými družinami, dvorským prostředím, sluhy, otroky • typické projevy: sídlištní – vznik „hradů“, sídel knížat; funerální – bohaté mohyly s knížecími pohřby Strettweg (Horní Štýrsko) – knížecí hrobka 5×5m pod monumentální mohylou, spálený velmož pohřben s doprovodnými osobami, zlatými šperky, zbraněmi a nejméně 13 bronzovými nádobami, unikátní byl bronzový vozík se zobrazením pohřebního průvodu a bohyní nebo kněžkou ve středu Hochdorf (Baden-Württemberg) – kníže na řeckém bronzovém lehátku, kromě dalšího bronzový kotel s medovinou, 9 picích rohů a zlatý pektorál Vix (Burgundsko) – princezna v dřevěné komoře na vozovém plató se zlatým diadémem, bronzovými a černofigurálními řeckými nádobami, vynikal obří kratér (164 cm, 208 kg, 1100 l vína) – přímý řecký import sestavovaný až na místě CHARAKTERISTIKA • Střední Evropa – 3 okruhy: SEVERNÍ LUŽICKÝ (areál LPP – Polsko, sever ČR, SR) ZÁPADNÍ PROTOKELTSKÝ (Z Francie – Horní Rakousko, vč. Čech) VÝCHODNÍ VENETO-ILLYRSKÝ (Dolní Rakousko – Dalmácie, vč. Moravy) ŽELEZO • meteorické železo známé od 3.tis.př.Kr. na Předním východě – užití jen ke kultovním účelům • vlastní železářství vzniklo u Chetitů v Arménii a východní Anatolii cca v 15.stol.př.Kr., od počátku 1.tis.př.Kr. se šíří do Evropy, u nás železné předměty soustavněji od 8.stol.př.Kr., vlastní výroba až od 7.stol.př.Kr. • zisk rudy: sběr, povrchová i hlubinná těžba (až od laténu, hl. doba římská) • zpracování: tavba 1. přímou metodou v tavících jámách (nečisté Fe se struskou, měkké) nebo 2. nepřímou metodou v uzavřených tavících pecích (oddělení strusky, víceuhličité = tvrdší Fe); v halštatu jen přímá metoda v jámách • další zpracování kováním – kovářské dílny HMOTNÁ KULTURA - KOVY • ZBRANĚ A VÝSTROJ: meče, dýky, kopí, sekery, pancíře, náholenice, přilby • ŠPERKY: spony, jehlice, náramky, pásové zápony TOREUTIKA: šálky, misky, kotlíky, cedníky, konvice, vědra, situly, cisty, talířové mísy, aj. SOUČÁSTI KOŇSKÉHO POSTROJE A VOZU: puklice a knoflíky uzdění, otěžový vodící kruh, ozdoby řemení, průvlečky, udidla, postranice udidla, výzdoba jha; železná obruč kola, zákolníky, koncovky, HMOTNÁ KULTURA - KERAMIKA • typická trojčlenná profilace keramiky, výzdoba geometrická malovaná • Centra malované keramiky: • slezské – malba černou barvou na světlý podklad, motivy drobnotvaré (šrafované trojúhelníky s „beraními rohy“, metopovité trojúhelníky, trikvetra, svastiky, sluneční terče) • hornodunajské – polychromní malba v kombinaci s vrubořezem • středodunajské – černé malování na karmínově natřeném nebo přírodním povrchu, motivy jednodušší pásové (pruhy, V-motivy, mřížování, atd.) KULTURNÍ PŘEHLED • HORÁKOVSKÁ KULTURA • J Morava • pohřebiště: hl. pramen, birituální + velmožské mohyly - hlavní hrob kostrový, konstrukce dřevo/kámen, bohatá výbava (keramika, plechové nádoby, šperky, koňské postroje, NEJSOU vozy), vykrádané lokalita Hlásnica u Horákova – kostrový pohřeb s jezdeckou výbavou, pancířem, souborem nádob a kopími společně s žárovým hrobem s Au prstenem • keramika: amforovité zásobnice zavalitého těla s límcovitým hrdlem, vnitřní výzdoba misek, kombinace pásové podunajské výzdoby a drobnějších motivů slezských • Kovy: talířovité mísy s okrajem zdobeným sluneční symbolikou, harfovitá a loďkovitá spona, jehlice s jantarovou hlavicí, aj. BYLANSKÁ KULTURA • V, střední a SZ Čechy • pohřebiště: typické komorové hrobky – knížecí pohřby na vozech, překryté mohylou, bohatá výbava (keramika, bronzové nádoby, toaletní soupravy, součásti vozů, koňské postroje, aj.), také přídavné pohřby dalších osob lokalita Hradenín – mj. 3 mimořádné hroby – čtyřkolové vozy, meče, přídavné pohřby (oběti?), až 70 nádob, zbytky dřevěného jha potaženého kůží pobitého plechem a cvočky • keramika: zaškrcení a rozevření hrdel zásobnic, mísy s přehrnutým okrajem JIHOČESKÁ MOHYLOVÁ KULTURA • Etnicky protokeltská, J a Z Čechy • Pohřebiště: absence pohřbů na vozech, vznik bohatých mohyl časně laténského horizontu lokalita Hradiště u Písku – zobákovitá etruská konvice, aj. kovové nádoby (včetně Ag cedníku), Au ženské šperky, železný kozlík, aj. • kult: lokalita Burkovák u Nemějic – unikátní kultovní místo, cca 6000 ks závěsných keramických předmětů (zlomky i celé, zvířata, lidské postavy, cívky, ozubená kolečka, korálky, hvězdice, aj.), interpretace: přírodní svatyně (posvátný strom?) se zavěšenými amulety LPP – PLATĚNICKÁ KULTURA • S Čech, Moravy, Slovenska, Polsko • stagnace vývoje, tlak z jižních center halštatu, rozvoj hl. na jantarové stezce, vlastní rozvinutá metalurgie • pohřebiště: PP, také doklad příchodu bojovníků z Podunají – „knížecí“ mohyly, komorové hrobky • keramika: severní centrum drobnotvarého malování (dokonalé – tzv. „pravěký porcelán“), tuhovaný povrch, nápadná barevnost – uvnitř světlé, vně tmavé • pozdní halštat úpadkový – přerušení jantarové stezky (Skýtové), rozpad do lokálních skupin – předpůchovský horizont na S Slovensku KALENDEBERSKÝ OKRUH • Dolní Rakousko, Maďarsko • pohřebiště: srubové „domy mrtvých“, velké mohyly • keramika: typická pompézní pohřební keramika – nádoby s býčími aplikacemi, keramografická keramika, antropomorfní nádoby, závěsné řetízky, „mondidoly“ SKÝTOVÉ • nomádské kmeny íránského původu (oblast Persie) • od 8.stol. př. Kr. putování do Příčernomoří a dále na Z • bohaté písemné prameny – př. Hérodotos • kolem r. 550 počátek vpádů do Karpatské kotliny, postupné okupování halštatského obyvatelstva, označení jako VEKERZUGSKÁ KULTURA SKÝTOVÉ VEKERZUGSKÁ KULTURA • Skýtský kmen Sigynnů • pohřebiště: hl. pramen, typické kostrové hroby, někdy i pohřeb s koněm, charakteristická výbava – mečíky Akinaki, křížová kování toulců, trojkřídlé šipky, sekeromlaty čakany, štítové emblémy, hádkovité náušnice, terčovitá zrcadla, mušle Kauri, zoomorfní kování a ozdoby šatu, pintadery, aj. BÝČÍ SKÁLA • jeskyně Moravského krasu • roku 1869 amatérský objev bronzového býčka, od roku 1872 výzkum J. Wankela • nálezová situace: jeskyně pod vápencovým závalem, pod ním vrstva zuhelnatělého obilí a uhlíků, propálená jeskynní spraš; pozůstatky 2 žárovišť – ve větším zbytky vozu a člověka, keramika, šperky, jantarové a skleněné perly, zbytky textilu a kosti dalších lidí a zvířat; menší žároviště s železnými nástroji, skleněnými perlami, keramikou a snad původně i s býčkem vydlážděná plocha – kostra muže a vepře, další lidské kosti BÝČÍ SKÁLA uprostřed „oltář“ (kamenný podstavec) – šperky, 2 ozdobené lidské paže, část lebky (pohár?) dále kumulace bronzových nádob (v jedné lebka, v dalších obilí) a 40 lidských skeletů a 2 skelety koní s usekanými končetinami a hlavami, mezi tím bohatství šperků (Au, jantar), obilí, střepy depot kovářského a kovotepeckého náčiní BÝČÍ SKÁLA - INTERPRETACE HISTORIE • J. Wankel – pohřeb velmože s krvavými obřady, nakonec zavalení prostoru balvany a zasypání štěrkem • skupina uprchlíků s rodinami a zásobami dostižena pronásledovateli a pobita • cizí železáři přepadeni a zmasakrováni místním obyvatelstvem • obětní síň s doklady antropofagie • skupina majetných lidí usmrcena pádem stropu jeskyně po výbuchu důlních plynů DNES • důležitá nová fakta: 1. vstup v halštatu možný jen „oknem“ vedle dnešních vrat 2. vypálené vápno je tzv. plastický sintr – přírodní vápenitá sraženina 3. balvany napadaly do prostoru komínem přirozeně • závěr: pravděpodobně ústřední obětiště nebo kmenový poklad • výrazné nálezy nejen místní, ale i západohalštatské, italské, skýtské, baltské a středomořské provenience unikáty: bronzová přilba, bronzové žezlo, figurka býčka