9.HODINA DOBA ŘÍMSKÁ CHARAKTERISTIKA CHARAKTERISTIKA • PRAMENY: římské P.C.Tacitus (55-117 po Kr.) – Germania (info o životě, vzhledu, chování, vojenství, aj.) Klaudios Ptolemaios (90-160 po Kr.) – Géográfiké hyfégésis (topografie Velké Germánie, řeky: Albis, Danubis, Vistula; pohoří: Gabréta, Hercynský les, aj.) Valleius Patercullus – Tiberiovo tažení proti Marobudovi Tabula Pentigeriana – mapa řím. vojevůdce M.V.Agrippy, topografické údaje PERIODIZACE • E. Droberjar (1999): • ČASNÁ DŘ 35/25 př.Kr. – 50/70 po Kr. (mj. Marobudova říše) • STARŠÍ DŘ 50/70 – 150/160 • PŘECHODNÝ HORIZONT – MARKOMANSKÉ VÁLKY 150/160 – 180/200 • MLADŠÍ DŘ 180/200 – 300/320 • POZDNÍ DŘ 300/320 – 380/400 ABSOLUTNÍ DATA • Germáni zmiňováni po boku Keltů již u Caesara, r.58 př.Kr. poráží Caesar Markomany vedené Ariovistem • před začátkem letopočtu časté srážky Římané vs. Germáni na Rýně, po r. 16 př.Kr. stavba prvních pevností na Rýně – počátek limitu • 12-9 př. Kr. Drusovy výpravy za Rýn = příchod ohrožených Markomanů v čele s Marobudem do Boiohaema (+ další germán.kmeny) • Marobudova říše – Marobud vychován v Římě = buduje silnou říši po římském vzoru, budí nelibost Říma; r. 6 po Kr. vojenské tažení proti Marobudovi (12 legií = 120 000 vojáků, pokus o sevření), nedošlo k boji; Marobud pro pasivitu po bitvě v Teutoburském lese terčem opozice v čele s Arminiem, r. 18/19 prchá do římského exilu – konec Marobudovy říše • r. 9 po Kr. – bitva v Teutoburském lese = vyústění tvrdé římské politiky místodržícího P.Q.Vara, vzpoura Cherusků pod vedením Arminia; bitva lokalizována do Kalkriese u Osnabrücku; střet 3 legií + 9 pomocných sborů (cca 20 000 vojáků) s Germány, Římané zmasakrováni, Varus zabit (Vare, Vare, kde jsou mé legie?) důsledky – konec expanze Římanů do Svobodné Germánie, pasivní budování limitu ABSOLUTNÍ DATA • neshody mezi Germány – vznik „klientských států“ Říma s dosazeným vůdcem, např. Vanniovo království (oblast Moravy až Váhu, do r. 50) • r. 43 velké tažení do Británie = úbytek vojsk na Rýně, řešení – najmutí části Svébů do římské armády – romanizace a vznik „nárazníkových pásem“ tvořených najatými Germány • 2.pol.1.stol. až pol. 2.stol. – lokální konflikty, budování limitu • Markomanské války – 166-180 po Kr., hl. motivem vznik provincií Markomanie, Kvádie a Sarmatie na území Svobodné Germánie (Marcus Aurelius), záminkou vpád Germánů za limit roku 166 po Kr. 166-172 – Germáni za limitem, postupně vytlačováni 172-175 – expeditio germanica prima 177-180 – expeditio germanica secunda, invaze Římanů za limit, vítězství ukončena smrtí Marca Aurelia (Vindobona, 17.3.180), hranicí opět limit • nová vlna germánských útoků od 2.pol.3.stol., Římané stále méně obranyschopní, masivní vznik vazalských germánských států a usazování Germánů přímo v provinciích; po smrti posledního vzdorujícího císaře Valentiniána r. 374 limit fakticky přestává existovat • konec 4.stol. – pacifikovaní Germáni v provinciích za účelem obrany říše proti asijským nomádům, r. 395 dělení Říma na východní a západní, r. 476 západořímská říše formálně zaniká GERMÁNI • mýtický původ od boha Tuista zrozeného ze země a jeho syna Manna (Hermioni, Istveoni, Ingveoni) • archeologický původ v protogermánských kulturách: JASTOROWSKÁ OKSYWSKÁ PRZEWORSKÁ - rozšíření S Německo až Polsko - vývoj od laténu • další kultury rozvoj v DŘ – profilace do germánských kmenů činných v DSN: WIELBARSKÁ ČERŇACHOVSKÁ, aj. GERMÁNI • střední Evropa – hlavně Svébové (Langobardi, Semnoni, Hermunduři, Markomani, Kvádové, Vandalové, Alamani, aj.), Chattové a Cheruskové • Markomani, Kvádové – území ČR a SR v DŘ • společenské uspořádání: v DŘ vývoj od rodové společnosti ke kmenové aristokracii s vojenskou družinou, voleni nebo dosazeni „králové“ (shromážděním bojovníků – „thingy“), v mladší DŘ vznik kmenových svazů GERMÁNI • POHŘEBIŠTĚ: žárový pohřeb.ritus, kremace v urnách, od počátku sociální kontext – bohaté hroby kostrově, inhumace sílí po Markomanských válkách Tacitus popisuje průběh pohřbu – významní mužové spalováni určitým druhem dřev, jinak strohost rozsáhlá pohřebiště – ústřední pro větší skupiny kremace v urně, uložena jen její část s osobními předměty – deformované meče, slitky skleněných nádob, hřebeny, aj. lokality: Plotiště n.L. (přes 1000 hrobů), Třebusice (500 hrobů), Přešťovice (520 hrobů), Kostelec na Hané (430 hrobů) GERMÁNI • BOHATÉ KOSTROVÉ HROBY • 2 časové horizonty: • Lubyševský (Lübsowský) – starší DŘ, kostrové hroby v komorách mimo pohřebiště, ukládání římských importů (toreutika, zrcátka, skleněné poháry), picích rohů, CHYBÍ zbraně a mince • Leuna-Hassleben-Stráže – mladší DŘ, velké vydřevené komory s kostrovými pohřby a bohatou výbavou – zbraně, mince, šperky, společenské hry, etc. GERMÁNI • SÍDLIŠTĚ: rovinná, ohrazená příkopy a palisádami, chybí opevněná výšinná hradiska (silnější opevnění za Markomanských válek), typické terasy nad vodními toky domy: mírně zahloubené chaty, obdélné, cca 6×4m, nosná konstrukce ze 6 dřevěných sloupů, někdy vchodový výklenek GERMÁNI • KERAMIKA plaňanská keramika – s příchodem Markomanů na přelomu letopočtu, typický pohár na vysoké štíhlé nožce starší DŘ – vázovité, situlovité tvary, mísy, většinou bezuché, někdy nožky; výzdoba: radélkování (meandry), hrubé ryté mřížkování, „barbotino“, motiv „rybích šupin“ mladší DŘ – teriny s ostrými lomy, mísy se zataženým okrajem; výzdoba: šikmé žlábkování, mřížkování, vtlačování; profesionální dílny – Jiříkovice, Blažice, Igolomie, aj. = na kruhu točená, dobře pálená šedá keramika, výzdoba hustými vlnicemi a kolky GERMÁNI • KOVY šperky: dominují spony, dále prsteny, opasková kování GERMÁNI • KOVY zbraně: meč, kopí, oštěp, luk a šípy, sekery, štít ŘÍMSKÉ IMPORTY ŘÍMSKÉ IMPORTY ŘÍMSKÉ IMPORTY ŘÍMSKÉ IMPORTY ŘÍMSKÉ IMPORTY ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINICIE • provincie = Římany obsazené území • Limes romanus = římský limit, hranice římské říše dolnogermánský limit hornogermánsko-raetský limit Agri decumates noricko-panonský limit dácko-moeský limit ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE • vzhled limitu: 1. pouze strážní věže 2. terénní fortifikace (příkop + val + palisáda), za fortifikací pevnosti 3. souvislá stěna se zabudovanými pevnostmi • typy staveb na limitu: strážní věže (burgus) pomocné auxiliární tábory (castellum) legionářské tábory (castrum) civilní útvary (canabae, municipium, kolonie) NORICKO-PANONSKÝ LIMIT ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE ŘÍMSKÉ VOJENSKÉ STAVBY ZA LIMITEM V RÁMCI ČR A SR: • Iža-Leányvár – předsunutý kastel s 5 pochodovými tábory • Bratislava-Devín – strážní pevnost, vojenská cihelna • Bratislava-intravilán – neurčitý objekt, snad dokonce auxiliární kastel nebo leg.tábor • Trenčín (=Laugaritio) – nejasný vojenský objekt, dochovaný nápis na skále Victoriae augustorum z r. 179 • MUŠOV – několik typů zástavby v několika tratích: auxiliární kastel (Burgstahl), dřevohlinitá stavba z doby tažení proti Marobudovi (Neuriesen), vojenské příkopy (Pasohlávky), 3 polní tábory (Na pískách), „královský hrob“ – pohřeb romanizovaného Germána z doby Markomanských válek ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE • NEVOJENSKÉ ŘÍMSKÉ STAVBY ZA LIMITEM: Stupava – dvorec hospodářsko-obchodní funkce: palác, lázně, vodní cisterna, ohrazení Bratislava-Dúbravka – villa rustica (=usedlost), římsko-germánský charakter (Germán-provinciál?) Cífer-Pác – 13 staveb, ohrazený komplex budov, opět hospodářsko-obchodní funkce aj. ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE ŘÍMSKÝ LIMIT A PROVINCIE • LEGIONÁŘSKÝ TÁBOR / AUXILIÁRNÍ KASTEL • porta praetoria – k nepříteli praetorium – velitelství principia – pokladnice, insignie horreum – skladiště valetudinarium - nemocnice ŘÍMANÉ • v kontaktu s barbarikem: legionáři, provinciálové • LEGIONÁŘ – římský občan (tj. Řím, Hispánie, Galie, do r. 212), min. 170 cm výšky, bezúhonný ČLEN AUXILIÍ – i neobčan (občanství uděleno po 25 letech služby), výška min. 165 cm délka služby kolísala, 16-25 let výhody: vysoký plat (1/3 výdajů Říma na platy vojáků), možnost zisku občanství, prestiž ŘÍMANÉ • VÝBAVA ŘÍMSKÉHO VOJÁKA: pancíř = lorika (segmentata – šupiny, hamata – kroužková, squamata – šupiny našité na kůži, thorax) ŘÍMANÉ ŘÍMANÉ ŘÍMANÉ