Setkání č. 3

V první polovině našeho setkání se dotkneme britského pojetí kultury v podání Matthew Arnolda (19.
století) a F.R. Leavise (1. pol. 20 století). Seznámíme se také s jedním z jednodušších textů
představitele Frankfurtské školy Theodora Adorna. V druhé polovině setkání se budeme zabývat
postavami, které stály u zrodu britských kulturálních studií jako takových (Hoggart, Williams,
Thompson).


Povinně: Arnold NEBO Leavis, Adorno, Hoggart, Williams / Nepovinně: Thompson


Literatura:

Arnold, Matthew (1869): Culture and Anarchy. London: Smith, Elder and comp. (vybrané odstavce)

Leavis, F. R. (1933): Mass Civilisation and Minority Culture. Cambridge: Minority Press. (vybrané
odstavce)

Adorno, Theodor W. (1941): "On Popular Music", Studies in Philosophy and Social Science, no. 9.


Existuje zvláštní druh lidí, které můžeme označit jako "kulturní"? Pokud ano, jak jsou na tom
ostatní? Proud "Culture and Civilization" dominoval britské literární teorii téměř celé jedno
století, takže není od věci se s ním trochu seznámit. Nejprve se podívejte na Arnolda:

􀀠 Jak Arnold definuje kulturu? Souhlasíte s jeho definicí? Zkuste rekapitulovat argumenty v její
prospěch a v její neprospěch (viz první setkání).

􀀠 Co říkáte na Arnoldovo pojetí anarchie? Jak by se dala nazvat Arnoldova pozice?

􀀠 Co by asi řekl o Arnoldovi Marx?

􀀠 Říká Arnold něco o těch, kdo kulturu produkují?


Nyní si prolistujte Leavisův text, který byl napsán o více než šedesát let později, a srovnávejte.

􀀠 Jaký je váš názor na Leavisovo zhroucení autorit ("collapse of authority")?

􀀠 Také cítíte "nebezpečí" ze strany masové civilizace? Anebo stojíte na její straně? A souhlasíte s
myšlenkou, že tu kdysi byl kulturní "zlatý věk"?

􀀠 Našli jste nějaký posun ve vztahu k Arnoldovi?


Přečtěte si také Adorna, hlavního představitele Frankfurtské školy, a všímejte si – kromě jiných
věcí – také shod a rozdílů mezi britským literárním kriticismem a německou Frankfurtskou školou.

􀀠 Srovnejte perspektivy Arnolda, Lewise – a Adorna.

􀀠 Jak Adorno vidí vztah mezi ziskem a kulturou?

􀀠 Je Adorno elitář? Nebo marxista? Nebo obojí? Nebo se to nedá poznat?

􀀠 Jste konzumenty masové kultury? A je vám to líto? Co byste řekli Adornovi, kdyby vás přistihl,
jak se díváte na MTV?


Hoggart, Richard (1957): The Uses of Literacy. London: Chatto and Windus. (pp. 144-9, 246-500)

Thompson, E.P. (1963): The Making of the English Working Class. London: Victor Gollancz. (pp.
8-13).

Williams, Raymond (1961): The Long Revolution. London: Chatto and Windus. (pp. 57-70)


􀀠 Když srovnáte Hoggarta s Arnoldem a Lewisem, vidíte něco, co mají všichni tři společného? Zaměřte
se na jejich hodnocení minulosti a současnosti a na hodnocení dělnické třídy a její kultury.

􀀠 V čem se Hoggart od Arnolda s Lewisem liší?

􀀠 V čem podle něj spočívá problém masové kultury? Srovnejte jeho pohled s Adornem: mají stejný
názor, nebo se liší?


Přečtěte si i Williamse a vzpomeňte si na naši diskuzi na prvním setkání:

􀀠 Jaké jsou tři "obecné kategorie" ("general categories") v definici kultury? A která je klíčová
pro vývoj kulturálních studií?

􀀠 Co je podle Williamse cílem kulturální analýzy?


A pokud vám to ještě nestačilo, přečtěte si i Thompsona:

􀀠 Zdůrazňuje Thompson strukturu nebo aktéry (problém structure vs. agency)? Je v tom konzistentní s
klasickým marxismem?

􀀠 Pokud srovnáte Thompsonovu "kulturu" a Gramsciho "hegemonii", v čem je rozdíl? Podívejte se na
dělnickou třídu a její ideje/kulturu.

􀀠 Podle Thompsona existuje pouze jedna kultura, nebo více kultur? A proč?