Fundraising Fundraising n Nauka o tom, jak úspěšně přesvědčit druhé, že by měli přispět právě Vaší organizaci n zahrnuje různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskovým organizací. Kdo podpoří vaší organizaci? 1. Krok v nás samotných Zásady: • Přesvědčit druhé může jen ten, kdo je sám přesvědčený. • Vytvořit pocit důvěry v to, že pracujeme efektivně. Zkuste si zodpovědět otázku „Proč by vám měl někdo dávat?“ n Kdy a co jste darovali vaší organizaci? Byla to osobní pomoc, čas, nějaká věc a nebo také peníze? Když peníze, tak kolik? n Uveďte příklady vašich darů jiným NO. Vzpomeňte si, kdo vás žádal a jakým způsobem jste jej podpořili. n Kdy jste řekl(a) jiné organizaci NE a proč? n Vyjmenujte několik důvodů, proč právě vám a vaší organizaci by měl někdo něco dát. n Zeptejte se svých přátel, jestli by podpořili vaši organizaci a nebo ne a proč. Dobře si zapamatujte jejich důvody. Hledání podpory Zásady: • Pokud chceme někoho přesvědčit, aby nás podpořil, měli bychom na jeho žebříčku hodnot figurovat na předních místech. • Nezískáváme tedy (v prvním plánu) peníze, ale člověka. Potřeby a hodnoty Žebříček hodnot: n Jaký je váš žebříček hodnot? Které činnosti NO považujete za důležité a které za zbytečné? n Jaký je žebříček hodnot lidí ve vašem okolí? Které činnosti považují oni za důležité a které za zbytečné? Máte-li peníze a čas, můžete na toto téma udělat průzkum veřejného mínění. Hodnoty n 1 – jednoznačná priorita, rozhodně potřebná činnost, je třeba na ni vynaložit dostatek prostředků n 2 – činnost potřebná, ale ne prioritní, zaslouží si průběžnou podporu, aby nezanikla n 3 – činnost potřebná, realizovatelná, až na ni bude dostatek prostředků n 4 – činnost, která není důležitá, není třeba ji podporovat n 5 – činnost nepotřebná, v žádném případě nepodporovat Rozdělení příjmů neziskového sektoru v USA (2004) Členové NNO uvádějí nejčastěji jako svou motivaci k dávání: n radost z dávání, n pocit užitečnosti, n vyjádření postojů, morálních hodnot a přesvědčení n osobní uspokojení, n chuť pomoci jiným, n snahu vyřešit problém. Obecně lidé dávají peníze: n jestliže k tomu mají významný a neodkladný důvod, n jsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti, n vidí ostatní, jak přispívají na tutéž činnost svým časem a penězi, n vědí, že jim bude neodkladně poděkováno n že budou viditelně spojováni s úspěchem projektu, n že budou pravidelně informováni o rozvoji organizace, n vědí přesně, na co budou jejich peníze použity a že budou využity rozumně a šetrně, n naplnění společných cílů, n že podpořená organizace je prosycená nadšením a optimismem a že jistě získá potřebné finance i od ostatních. Co víme o individuálních dárcích? n Průměrný roční dar se pohybuje kolem 2 % ročního příjmu dárce. n Toto procento se snižuje s narůstajícím příjmem dárce. n Relativní roční výše daru se naopak zvyšuje s věkem dárce. n Lidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní. n Členové různých NO a lidé věřící dávají v průměru více nežli lidé, kteří nejsou členy nějaké NO nebo jsou bez vyznání. n Lidé, kteří někdy dobrovolně pomáhali v nějaké NO, dávají více než ti, kteří dobrovolných prací neúčastní. Co víme o firemních dárcích? Když si zodpovíte následující otázky, pomůže vám to najít své místo na trhu: n Kdo je vaším „majitelem“, kdo vás vlastní? n Kdo jsou vaši příznivci a dárci? n Kdo další přispívá k vašemu úspěchu? n Komu se vaše činnost nelíbí? n Kdo jsou vaši konkurenti? n Od koho se můžete hodně naučit? Hledáme své dárce Ač se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to, je správně vytipovat, oslovit a následně s nimi dále komunikovat. Proto: Tradiční okruhy dárců: n mají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím - nadace, orgány veřejné správy, případně některé podniky. n nemají vymezené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je - podnikatelé a podniky, obchodní společnosti, banky, individuální dárci, příznivci, členové, veřejnost. Další vhodné členění je na ty, kteří: n jsou dárci potencionální - domníváme se, že by nám mohli poskytnout podporu, n dávají poprvé, n dali již v minulosti . Tři stupně ve vztahu žádosti neziskové organizace k dárci (sponzorovi): n nezisková organizace mu nemůže nabídnout nic – volí tedy formu prosby, protože očekává čistý dar, n může nabídnout určitou protihodnotu, ale podstatně nižší – volí proto vztah „kvazipartnerství“, kdy např. prodává lístek na dobročinný koncert za přemrštěnou cenu, přičemž to ví i kupující, který se na koncert možná ani nedostaví, n nabízí srovnatelnou protihodnotu – vede tedy obchodní jednání, aby získala např. placený inzerát do sponzorované knihy. Zdroje financování neziskových organizací můžeme dělit na následující skupiny: n členské příspěvky, n příspěvky státního a obecního rozpočtu, fondů (většinou v podobě dotací), n nadace (podoba grantů) n dary od občanů a firem, či jiných NNO (církve, občanská sdružení) n tržby z vlastní činnosti. Metody fundraisingu I. • Inzerce = nejméně účinná metoda, protože kontakt mezi dárcem a organizací či námi je anonymní. Osobu, kterou žádáme o podporu, nevidíme. Výhodou této metody však je, že oslovíme velký počet potencionálních dárců. • Direct mail, tj. přímý poštovní styk = hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, někdy s vloženou obálkou pro odpověď a/nebo s poštovní poukázkou. • Vyhlášení veřejné sbírky (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) sdělovacími prostředky (včetně plakátů a letáků) – vyžadují dobrou organizační přípravu, využití více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce, svědomité pracovníky, dostatek fin. pr. a bezúhonnost organizace; Metody fundraisingu II. • Kampaň = má všechny atributy veřejné sbírky, jen má větší rozsah. Lze u ní nalézt i rysy benefice: • Benefiční akce (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) – vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, min. jednu známou osobnost v programu, bezchybný průběh akce a dostatečnou prezentaci dobročinného účelu celé akce, viz. dále. • fundraising „od dveří ke dveřím“ = nevýhoda vstupování do soukromí potencionálních dárců. Metody fundraisingu III. • Osobní dopis či telefonický rozhovor (tzv. telefonní fundraising) = předpokladem úspěchu je předcházející znalost dárce, který už dar poskytl a nyní žádáme o obnovení daru. Někdy se však podaří prolomit "ledy" a získat příslib finanční podpory i od nově oslovených dárců. • Písemná žádost o grant = velmi byrokratický postup, který však přinese vysoké finanční sumy, možnost dlouhodobé spolupráce • Osobní setkání, resp. návštěva předem vytipovaných možných dárců = spolu s žádostí o grant nejúčinnější způsob, Metody fundraisingu IV. • Členství = má velkou výhodu dlouhodobého vztahu mezi dárcem a naší organizací. Je velmi užitečné s našimi členy udržovat pravidelný kontakt, setkávat se s nimi, napsat jim občas dopis nebo zatelefonovat. • Vlastní příjmy, tzv. samofinancování = cesty k dlouhodobé stabilitě NNO • „Testament-fundraising" = odkaz majetku, tj. získávání příslibu odkazu majetku. Vybrané odkazy n http://www.fundraising.cz/ n http://www.fundraiserhelp.com/ n http://www.fundsnetservices.com/fundrais.htm Plánování fundraisingu: • definovat poslání organizace – stručně, jasně, výstižně, aby s ním byl srozuměn každý člen organizace a uměl ho reprodukovat, • určit konkrétní a měřitelné cíle – dárci bude jasné, že jsou dosažitelné, • vypracovat realizačního a časového plánu aktivit, na základě čehož se zpracuje roční rozpočet, • ověřit, zda naše organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti, Plánování fundraisingu: • uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí, • vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody, • sestavit seznamu možných zdrojů, • specifikovat okruh dárců, • požádat o dar, • informovat dárce o použití jeho daru, • snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru.