Číslo Osoba jednotné množné množně 3. ' 1. 2. Číslo Osoba jednotné 1. 2. 1. Slovesa Přítomný čas ČASOVÁNI I. časování HéJiaTt a fléjiaio oh fléjiaeT Mii #éJiaeM BW flénaeTe rOBOpŮTB roBopťb roBopáuib roBopÚT roBopÓM roBopHTe roBopÓT nncáTt nniný TBi fténaeiiií. nánieiiib niiHieT nňuieM nÉuieTe OHH flénaioT nňinyT II. časování HOCHTb HOHlý HÓCHIIIb HÓCHT HÓCHM HÓCHTe HÓCHT HeCTH Hecý Hecěiub HeceT HecéM HeceTe HecýT I. a II. časování se liší: a) koncovkami ve všech osobách kromě 1. os. jedn. čísla; b) změnou kmenové souhlásky, k níž dochází v I. časování ve všech osobách, II. časování pouze v 1. os. jedn. čísla. ve 74 Při časování zvratných sloves je po samohlásce částice -cb, po souhlásce částice -ca, např. cMeáTbca - a CMeíócb, tm CMeěnrbca, oh CMeeTCH, mbi CMeeMCH, bbi cMeěTecb, ohh cMeróTca. PŘEHLED ZMĚN KMENOVÉ SOUHLÁSKY I, časování II. časování K-1 njiáKaTb, nnáiy, -nenib, -nyT - X-IH naxáTb, nainý, -nierub, -iuyT - CK-m HciíáTb, míry, -meuib, -myr - C-IH nacáTB, rniHiý, -nienib, -myr HOCHTb, HOUlý, HÓCHHIb, -CHT 3-3K ciía3áTb, cKa>icý, -acenib, -xyT B03HTB, BOJKý, BÓ3HHIb, -3HT A->k rjio^Tb, rjioacý, raoxenib, -acyT XOftHTb, XOJKý, XOftHHIb, -flHT T_xj npáTaTb, npátry, -Henib, -*ryT nnaTHTb, njianý, njiáTHHib, -tht T-HT TpeneTáTb, -mý, -menib, -myT 3anpeTHTb, -perný, -peTÉmt, -tst 6-6n KoneoáTb, -6jiio, -öjienib, -6jik)t nBDÖHTb, -6jiío, -ÖHHib, -6ht n-nn cbinaTb, -nnio, -rnienib, -nniOT KynÉTb, -nnio, -narnb, -ikit M-MJI PpeMáTb, -MJIÍO, -MJieiHB, -mjhot KOpMHTb, -MJIÍO, -MHHIb, -MHT B-BJI - JIOBHTb, -BJIÍO, -BHUIb, -B5IT (p-dpji - rpacpÉTb, -cfwiib, -(pĚiHb, -cpáT Slovesa v infinitivu na -Hb patří k I. časování, avšak v 1. os. jedn. čísla a ve 3. os. mn. čísla se zakončení kmenové souhlásky r, k nemění v jk, i, srov.: MO*ib -Mory, Monteurs, MÓíiteT, MóaceM, MÓMíeTe, MóryT; ne^ib - neiíý, neienib, ..., neiíýT. K produktivnímu časování patří pět slovesných tříd: I. -aTb (-aro, -aeuib) - jjéJiaTb, oôéjjaTb, peniáTb, paoóTaTb; II. -eTb (-eio, -eemt) - KpacHéTb, OJie^nréTb, BecenéTb; III. -osaTb (-yK), -yenib) - ôecé^oBaTb, KpHTHKOBáTb, aHajiH3ÉpoBaTb; IV. -HyTb (-Hy, -Herub, min. čas -Hyn) - KpÓKHyTb, oTxojiHýTb; V. -HTb (-K>/-y/, -HUIb) - rOBOpHTb, peiHHTb, B03HTB, HOCHTb. První čtyři třídy patří k I. časování, V. třída k II. časování. 75 Pftl/AUK V TVARECH PŘÍTOMNÉHO ČASU Přízvuk stálý Číslo Osoba na kmeni na koncovce I. čas. II. čas. I. čas. II. čas. jednotné 1. a fléjiaro 6pómy Hecy rOBOpH) 2. TBi fténaemb 6pÓCHIHb Hecěuib rOBOpÚIHB 3. oh flénaeT SpÓCHT HecěT rOBOpÓT množné 1. mm HénaeM 6pÓCHM HecéM rOBOpHM 2. BM flénaeTe 6pócHTe HecéTe roBopÚTe 3. ohé flénaioT 6pÓCHT HecýT roBopáT Přízvuk pohyblivý Číslo Osoba I. čas. II. čas. jednotné 1. nniný BO>Ký 2. nÓHienib BÓ3HHIb 3. náuieT BÓ3HT množné 1. náuieM BÓ3HM 2. nóuiHTe BÓ3HTe 3. nániyT BÓ33T Slovesa se změnou kmenové souhlásky mají většinou přízvuk pohyblivý. Předpona bw- u sloves dokonavých je vždy prízvučná (BbiBe3TH, Bbme3y, BbiBe3enib). Správný přízvuk je třeba ověřit podle slovníku. 76 Minulý čas Minulý čas se tvoří od infinitivního kmene příponou -ji a koncovkami -a (ž. r.), -o (stř. r.), -h (mn. čísla pro všechny rody); slovesa na -th (hccth) a -Hb (mohb) nemají v m. r. příponu -ji: Infinitiv Muž. r. Žen. r. jjéjiajia Hecjiá Stř. r. jTénajio Hecjió Množné číslo fléJia-Tb Hec-TÉ HéjiaJi Hec Mor j^ejianH HeCJIH Morjiá Morjió MO-Hb MOrJIH POZNÁMKY: 1. Tvary minulého času musí mít při sobě podmet: oh flénan, oTéti nucán, wibi cnflénu, ohm MMTánu, Bce paoóTanw. 2. Slovesa eecTŇ, MecTw mají minulý čas Běn (-á, -ó, -m), Měn (-á, -ó, -v\). 3. Slovesa neproduktivního typu na -Hyrb, která označují změnu stavu, mají minulý čas bez -hv-: Měp3HyTb - Měp3, -na, -no, -nu; cóxHVTb - cox, -na, -no, -nu; noriíĎHyTb - noritó, -na, -no, -nu; MCMé3HyTb - ncMé3, -na, -no, -nu. 4. Slovesa na -epéTb tvoří minulý čas takto: ywiepéTb - ýwiep, -ná, -no, -nu; 3anepéTb - 3ánep, -ná, -no, -nu; CTepéTb - CTěp, -na, -no, -nu. 5. Sloveso pac™ (BbipacTu) má minulý čas poc, -ná, -nó, -nw, sloveso oujuöMTbcsi: oujižióca, -nacb, -nocb, -nwcb; sloveso cecTb: cen, -na, -no, -nu; ynácTb: ynán, -a, -o, -n; ecxb: en, éna, éno, énn; nesb, něr, nerná, nernó, nernúi. 6. Při vykání je sloveso v množném čísle: Kde jste byl (byla)? Tfle Bbi 6binn? 77 PRÍZVUK V TVARECH MINULÉHO ČASU Prízvuk stálý Prízvuk pohyblivý na kmeni na konci v ž. r. na koncovce, v ž.r. na koncovce, jinak na kmeni jinak na předponě flénaJi hoc coopáji npöHaji flénajia Hecjiá coopaná npHHajiá jréjiajio Hecjió coopáno npÁHajio fléjiajiH HecJiíí coopájiH npUHajiH K typu Hec patří slovesa s infinitivem na -th a -Mb: K typu coopáji patří např.: 6wji, 6paji, B3HJI, man, >khji, jihji, nHJi, cnaji. K typu npamui se řadí např. npn-6mji, npHflan, npóflaji, pó3,a;aji, có3^an, nórom, Hánaji. I Budoucí čas Od sloves nedokonavých se budoucí čas tvoří spojením tvaru slovesa Gliti, s infinitivem. a 6ýfly mrcáTb 2. Tbi Sýřenu, nncáTt oh (oHá, ohó) 6ýfleT nHcáTb 1. mm oý^eM nncáTL 2. BH 6ý^eTe nncáTb oh ň 6ýflyT nncáTb Tvary sloves dokonavých mají význam budoucího času: Haiminý, -menib...., no- CTáBJIK), -BHHIb... 78 Podmiňovací způsob Podmiňovací způsob se tvoří z tvarů minulého času a neměnné částice 6m: 2. 3. a 6bi cnfléji(a) Tbl 6bi CH^éji(a) 3. oh 6bi cHflén, OHá 6m cHfléjia, ohó 6bi CH^éno Mbi 6bi CH^éjm Bbl 6bl CHfléjIH OHH 6bl CHftéjIH Ve vedlejší větě následuje 6bi hned po spojce: ÉcnH 6bi Bbi xoTéJiH,... Rozkazovací způsob Tvary pro 2. os. jednotného a množného čísla se tvoří v ruštině takto: Zákon- U sloves zakončených v kmeni cení (před koncovkou přít. času): -ň (Te) samohláskou -i. (Te) souhláskou, je-li přízvuk v 1. os. jedn. čísla na kmeni -H (Te) a) souhláskou, je-li přízvuk v 1. os. na konci b) skupinou souhlásek Příklady flénaio - Hénaň(Te) Mámy - Máxb(Te) Bépio - Bépb(Te) oTBéiy - OTBéTb(Te) Hflý - HAH(Te) Kynjiíb - icyná(Te) nÓMHK) - nÓMHH(Te) POZNÁMKY: 1. Slovesa II. časování, u nichž dochází v 1. os. jedn. čísla ke změně kmenové souhlásky, tvoří rozkazovací způsob se stejnou souhláskou jako v infinitivu: ópócnTb - 6póiuy - ópócb(Te), Hocrub - Homý - HOCÚl(Te). 2. Některá slovesa tvoří rozkazovací způsob od jiného základu: BMfleTb - CMOTpŕl(Te) eCTb - éLUb(Te) on biLuaTb - criýtuarí(Te) xoTéTb - ynená\Á(Te) éxaTb - noe3>KáMTe(Te) nenb - nár(Te) Pro 1. os. mn. čísla, kdy vykonání děje se má zúčastnit i sám mluvčí, se tvoří takto: Slovesa nedokonavá Slovesa dokonavá ^aBáĚ(Te) neTb! flaBáHfre) cnoeM! 6ý,neM(Te) neTb! cnoeivt! cnoéMTe! Tvary s -Te používáme tehdy, jestliže se obracíme k několika osobám nebo k osobě, které vykáme. U několika sloves můžeme tento význam vyjádřit tvarem minulého času mn. čísla: riorujiá! IToéxajiH! Pro 3. os. jedn. a mn. čísla se tvoří částicí nycTb ve spojení s tvarem pro 3. osobu: riycTb oh npHAéT. IlycTb ohh npH^ýT. Ať přijde. Ať přijdou. V knižním jazyce pro vyjádření přání se užívá částice jja s významem ať, nechť, např.: TJ,a 3jj;páBCTByeT cóJiHue, ^a CKpóeTca TbMa! Ať žije slunce, ať zmizí tma! ______ Přehled nejdůležitějších nepravidelných sloves Infinitiv Minulý čas Rozkazovací Přítomný čas způsob SeiiíáTb 6erý, -okhiih», 6erýT ôescáji, -a, -o, -h 6erň 6hti» 6lk>, öbenib, 6biot 6hji, -a, -o, -h 6efi ÖJKOCTH ôjnopý, -flenib, -pýr 6jik>ji, -á, -ó, -h 6jiK)flá 80 Infinitiv Minuly cas Přítomný čas Rozkazovací způsob OOpÓTbCfl 6opK>cb, -penibCK, -proTca ÔOpÓJICH, -JiaCb, -JlOCb, -JIHCb 6opÉcb 6paTb 6epý, -pěniB, -pýT 6paji, -á, -o, -h 6epó fípHTÍ» 6péio, -éenib, -éiOT 6pHH, -a, -o, -h 6peň 6bITb ôýrjy, -flemt, -nyr obiji, -á, -o, -h 6y/Jb BeCTÍÍ Beflý, -Herab, -flýT Běn, -á, -ó, -á Be/iH B3HTb B03bMý, -Merab, -MýT B35ÜI, -á, -O, -H B03BMH BCTaTb BCTáHy, -Hemb, -HyT BCTan, -a, -o, -h BCTaHb ráOHyrb ráOHy, -Henib, -HyT th6, -na, -jio, -jih THÖHH raaTb rOHÍO, -HIHb, -H5IT rHaji, -á, -o, -n TOHO rpecTH rpeoý, -öeiub, -6ýT rpě6, -jiá, -ó, -h rpe6ó ^asáTb flafb, -erab, -k>t ítaBán, -a, -o, -h ^aBáň flaTb HaM, jranib, jiacT «aflÉM, «afláTe, mný? /raji, -á, -o, -h «aů 3eTb fléHy, -erab, -yr /reji, -a, -o, -h fleHb ecTb eM, erab, ecT ep,ŘM, e/iHTe, ep;áT eji, éjia, éno, éjiH enib éxaTb éfly, éjjenib, ényT éxaji, -a, -o, -h noe3>Káá 81 Infinitiv Přítomný čas jKaTb jKHy, acHenib, aoiyT JKaTb >KMy, JKMeuib, XMyT Hí^aTb síjry, ameniB, amyT IKCTb aery, acacenib, xryr IKHTb 2KHH >KMH 3KÍTH xěr, >Krjia, -o, -h scth JKHJI, -á, -O, -H 3áH3JI, -á, -O, -H 3Baji, -á, -o, -h KJian, -a, -o, -h kojióji, -a, -o, -h icpbiJi, -a, -o, -H uran, -á, -o, -h jier, jierná, -ó, -É moji, -á, -ó, -á 2CHBH 3aĚMH 3ánep, -ná, -no, -jih 3anpá 30BH ingji, nijia, iiijio, niJiH hhé KJianá KOJIH KpOH jiní jiar MeTH 82 Infinitiv Přítomný čas Minulý čas Rozkazovací způsob MOJlÓTb MejíK), MéJiemb, -JiíOT mojióji, -a, -O, -H MejiH MOHb Mory, -aceiiib, -ryT Mor, Morjiá, -ó, -É (no)Morň HaiáTb HaHHý, -Henib, -HýT Hánaji, -á, -o, -h HaHHÉ OÖHHTb OOHHMý, OÖHHMeiUb, -MyT ÓOH5IJI, -á, -O, -H OÔHHMH o6ýTb o6ýio, -erab, -k>t ooýji, -a, -o, -h o6ýŘ O^éTb onéHy, -Henib, -HyT onéji, -a, -o, -h OfléHb oTnepéTb oTonpý, oTonpeinb, -npýT ÓTnep, -ná, -o, -h OTonpň oui[i5iin.c5i oiiiHOýcb, -6ěnibCH, -6ýTca omáoca, -Gjiacb, -ÖJIOCb, -ÖJIHCb OIHHÖHCb naCTb uajsý, -neiiib, -RýT nají, -a, -o, -h naná neib noíb, noenit, noíOT nejí, -a, -o, -h non neib nesý, -něnib, -KýT neK, -jiá, -no, -jih neKH njiecTii nneTý, -Tenib, -TýT njieji, -á, -ó, -h njieTÉ njiwTb njitiBý, -Benib, -BýT njibiji, -á, -o, -h njibiBH pacTH pacTý, -Tenib, -TýT poc, -ná, -Ó, -H pacTH cecTb cápy, cánenib, cányT ceji, -a, -o, -h CHHb 83 Infinitiv Přítomný čas Minulý čas Rozkazovací způsob céflTh céio, céenib, céiOT céaji, -a, -o, -h cen cjiaTb iiijíK), nijiěnib, lujiioT cjiaji, -a, -o, -h IHJIH cnacTH cnacý, -cénib, -cýT cnac, -Jiá, -jió, -ú cnacH cnaTb cnjíK), cnniiib, cnaT cnan, -á, -o, -h cnH CTaTb CTáHy, -Henib, -hvt CTan, -a, -o, -h CTaHb cTepéTb COTpý, -Tpeuib, -TpýT cTěp, -na, -no, -jih COTpH Tepéľb Tpy, Tpěnib, TpyT Tep, -Jia, -jió, -jih TpH TKaTb Ticy, Ticemb, TicyT Ticaji, -á, -o, -h TKH y3Háxb y3Háio, -áeuib, -áiox y3Háji, -a, -o, -H y3Háň yMepéTb yMpý, -penib, -pýT ýMep, -Jiá, -jio, -jih yMpá yqécTb y^rrý, yHTemb, yHTýT yněji, ynjiá, -ó, -h yHTH XOTéľb xoný, xó^emb, xóneT, XOTHM, XOTÉTe, XOTHT xotóji, -a, -o, -h xejiáň ireeCTH HBeTý, -Tenib, -TýT UBeji, -á, -Ó, -H HBeTH 84 Slovesa, která se časují jako: ÖHTb: nHTb, BHTb, JIHTb, HIHTb 6wTb: npnöÖTb, 3a6wTb, npoôtiTb apod. ráÔHyTb: rnóxHyTb, HOCTHrayTb, 3aMÓJiicHyTb, H36érayTb, HCHé3HyTb, KpénHyTb, Mép3HyTb, MÓKHyTb, OTBéprHyTb, náxHyTb, npHBÓKHyTB, pacTóprHyTb, cjiáÔHyTb, cóxRyrb aj. flaßaTb: npnp;aBáTb, 3anaBáTb, npenoRaBáTb a jiná předponová slovesa; BCTaBáTb, oTCTaBáTb, npncTaBáTb, y3HaBáTb j^aTb: co3,a,áTb, nepejiáTb, oTjTáTb, cjiaTb a jiná předponová slovesa 3aHHTb: HaHHTb, nOHHTb, npHHaTb KpWTb: MbITb, pbITb, BbITb, HbITb Moib: ôepéMb, crepé^b, crpHHb, xeib OOHÁTb! OTHHTb, TIOJTHáTb, CHÜTb nenb: BJienb, cenb, Tenb, TOJióHb cjiaTb: nocnáTb, npncjiáTb, OTOCJiáTb eraTb: OTCTáTb, nepecTáTb lovesny via, ^^i^^^^i- i U sloves rozlišujeme dokonavý a nedokonavý vid. Některá slovesa mají pouze dokonavý vid (3anéTb, onóMHHTbca, oiHýTbca, cocToáTbca) nebo pouze nedokonavý vid (3aBáceTb, nepenácbiBaTbca, npncýTCTBOBaTb, npHHafl-jieaíáTb), jiná mohou být obouvidová (ôeacáTb, ôenéTb, B03ßencTBOBaTb, HcnóJib30BaTb, HCCJiéij;oBaTb, o6pa30BáTb, coji;éHCTBOBaTb a slovesa cizího původu na -osáTb, -ňpoBaTb, -H3ÓpoBaTb: opraHH30BáTb, jiHKBHftápoBaTb, pauHOHajiH3HpoBaTb). "Většina sloves však může tvořit vidové dvojice. TVOŘENÍ VIDOVÝCH DVOJIC 1. Tvoření dokonavých sloves a) předponami: péjiaTb - cjié^aTb, KpénHyTb - oKpenayrb, cTpóHTb -nocTpóHTb, HHTáTb - npoHHTáTb, nHcáTb - HanacáTb; b) příponou Hy-: icpn^áTb - KpáKHyTb, icacáTbca - KOCHýTbca, OTflbixáTb -OTp;oxHýTb; c) změnou v kmeni: coonpáTb - coôpáTb, npHHHMáTb - npnHáTb, nocwjiáTb - nocjiáTb, HaHHHáTb - Ha^áTb; 85 d) různými slovesy: ôpaľb - b3htb, roBOpÉTt - CKa3áTb, jiobhti, - noĚMáTb, KJiaCTb - nOJIOJKHTb, CTaHOBHTbCH - CTaTb, JIOJKHTbCa - JieHb, CaRHTbCH - cecTb, B03BpamáTbca - BepHýTbca, HCKáTb - HaŘTH. V několika případech nemá čeština k ruskému dokonavému slovesu dokonavý protějšek: xoTéTb - 3axoTéTb (chtít), Mont - CMOHb (moci), yivtéTb - cyMéTb (dovést), HpáBHTbca - noHpáBHTbCH (líbit se). Srov.: Hto 3axoný, to h cflénaio. -Co budu chtít, to také udělám; Oh He cmčokct npHHTH. - Nebude moci přijít; S He cyMéK) OTBéTHTb. - Nebudu umět odpovědět; 3tot cpHJibM BaM He no-HpáBHTCH. - Ten film se vám nebude líbit. 2. Tvoření nedokonavých sloves a) příponou -MBa- (-iiBa-): paccKa3áTb - pacciíá3MBaTb, BOcnHTáTb - boc-nŘTbiBaTb, cnpocÉTb - cnpániHBaTb, ynnaTÉTb - ynnáHHBaTb, 3apa6óTaTb - 3apa6áTbiBaTb, nepecTpÓHTb - nepecTpáHBaTb. Může zde docházet ke změně -o- v -a- v kořeni a ke změně kmenových souhlásek. b) příponou -Ba-: flaTb - /iaBáTL, o,o;éTb - ofleBáľb, 3a6biTb - 3a6biBáTb, pa3-6áTb - pa30HBáTb, oôýTb - oôyBáTb. Tvoří se od sloves s jednoslabičným kmenem zakončeným na -a, -e, -h, -ti, -y. c) příponou -a- (-H-): nonynÉTb - nojiynáTb, H3yHÉTb - H3ynáTb, peniáTb -pernáTb, noceTHTb - noceináTb, HcnpáBHTt - HcnpaBjíáTb, noöejiHTb - no-6eaqjáTt>, 3ainHTHTb - 3airnim,áTb. Může zde docházet ke změně kmenové souhlásky. d) příponou -h- současně se změnou kmene: npHBe3TÉ - npHB03ÉTb, npHHecTá - npHHOCHTb, BbIBe3TH - BbIB03ÉTb, yHTÉ - yXOflHTb. 3. Podstatná jména slovesná Ruská podstatná jména slovesná jsou vidově neutrální. Zatímco v češtině je můžeme tvořit od sloves obou vidů (tvoření - vytvoření, řešení - vyřešení), v ruštině máme zpravidla jen jednu podobu, která podle kontextu má význam buď dokonavého nebo nedokonavého vidu (nepenncjiéHae - od nepeHHCJiHTb i nepe^nic-jiáTb, cocTaBjíéHHe - od cocTáBHTb i cocTaBJíHTb, peméHHe - od peuiáTb i pemáTb, oö'bejjHHeHHe - od oo-bejiHHHTb i oo-bejiHHáTb apod.). Srov.: Mm HMéeM b BH^iý ^JiHTejibHWH nponécc iiue/mérnni BMCOKOTexHOjiornqecKHx npOH3BÓ,ncTB. Máme na mysli dlouhodobý proces zavádění výrob se špičkovou technologií. BHeflpemie TexHHHecKOH hobhhkh cpá3y npHHecjió npáobijií,. Zavedení technické novinky přineslo ihned zisk. 86 Slovesný rod Význam trpného a činného rodu rozlišují jen přechodná slovesa (spojují se s bez-předložkovým 4. pádem). 1. Trpný rod se tvoří: a) od sloves nedokonavých připojením částice -ch: ^eTájiH npoH3BÓAHTCH - součástky se vyrábějí, jsou vyráběny; jjeTájiH npoH3BOHHJiHCb - součástky se vyráběly, byly vyráběny; ^eTájiH 6ý,n,yT npoH3BO^HTbC5i - součástky se budou vyrábět, budou vyráběny; b) od sloves dokonavých pomocí příčestí minulých trpných: 3aBÓp, nocTpóeH - závod je postaven; 3aBÓn 6wji noerpóeH - závod byl postaven; 3aBÓjt 6ýneT nocTpóeH - závod bude postaven. 2. Zvratná slovesa mohou vyjadřovat trpný rod slovesa (viz bod 1 a), ale mohou mít i významy jiné (o^eBáTbca, MbiTbca, oOHHMáTbca, yflápHTbca apod.). Některá slovesa jsou pouze zvratná (6oáTbca, CMeáTbca, CTapáTbca). Mezi ruštinou a češtinou jsou zde četné rozdíly: v ruštině zvratné v češtině nezvratné 6opÓTbCK bojovat HajíéaTbCH (Ha hto) doufat (v co) ocTáTbca zůstat ^ooÉTbCH (ycnéxa) dosáhnout TpyjiHTLca pracovat nóJib30BaTbCH (neu) používat (čeho) 3a6nyflÉTbca zabloudit HanáTbca (se substantivem) začít KÓHHHTbCH (se substantivem) skončit npoHOJiacáTbca (se substantivem) pokračovat 3a6ÓTHTt>C5i (o h6m) pečovat (o co) CTpeMÉTbca (k neMý) usilovat (o co) 87 COMHeBáTbCS (b höm) corjiacHTbca npocTyjiHTbca CTVHáTbCa ToponÉTbca pa3^áTbca py^áTbCH CHHTáTbCa (c qeM) OTKa3áTbca (ot neró) cnoTKHýTbca jiHiuáTbca (kotó, neró) v ruštině nezvratné ono3fláTb CTaTb npoacáTb noTéTb jieHb cecTb cnpocHTb peuiÉTb H36eráTb (neró) ycTáTb nonácTb CMOTpéTb HýMaTb HrpáTb yCBÓHTb npocjiýiuaTb BCnÓMHHTb 3anÓMHHTb B33TB Ha,néTb pochybovat (o čem) souhlasit prochladnout, nachladnout klepat spěchat zaznít ručit počítat (s čím) odmítnout (co) zakopnout ztratit (koho, co) v češtině zvratné zpozdit se stát se chvět se potit se lehnout si sednout si zeptat se rozhodnout se vyhýbat se (čemu) unavit se dostat se dívat se myslet si hrát si osvojit si vyslechnout si vzpomenout si zapamatovat si vzít si obléci si 88 Přídavná jména slovesná a příčestí Wéěěěě PŘÍDAVNÁ JMÉNA SLOVESNÁ PŘÍTOMNÁ Tvoří se pouze od sloves nedokonavých (dokonavá slovesa nemají význam přítomného času). a) ČINNÁ 1. časování ohh ,n;éjia-iOT fléjiaiomiiH, -aa, -ee, -ne ohé nÉin-yT náuiymyň, -aH, -ee, -ne II. časování OHH rOBOp-HT roBopÁiiniň, -a«? -ee, -He OHH KTJHH-áT KpHHáiuHH, -an> -ee, -ne TRPNÁ (od sloves přechodných): 1. časování mm H3yaá-eM H3yHáeMMH, -aa, -oe, -bie mm Hec-eM HecÓMbiů, -au, -oe, -we mm co3na-eM co3^aBáeMbiii, -aa, -oe, -we II. časování MM npOH3BÓA-HM npoH3BOHHMMH, -aa, -oe, -we POZNÁMKY: 1. Prízvuk u I. časování je jako ve 2. osobě (Tbl nrnuewb - nrnuy^uří, Tbl pHcýeoib - pucýewibiři), u II. časování jako v infinitivu (npocrrrb -npocáiHurí, npoBOflMTb - npwBOflúiivibiíí). Výjimek není mnoho. 2. Přídavná jména slovesná jsou typická pro odborný styl. V češtině jim odpovídají buď rovněž přídavná jména slovesná, nebo vedlejší vztažná věta. 89