RLB70 - Přednáška č. 4 a 5 - (30. 10. 08)

       Monasteriologie I, II a III: klášterní síť Ladaku, školy tibetského buddhismu, život
                             mnichů-hierarchie, sakrální architektura



                                    Školy tibetského buddhismu:

•       Ňingmapa (stará škola) – Šántarakšita, Padmasambhava, 8. století (Osm mahájóga tanter,
Dzogčhen; kánonická linie-kama, linie pokladů-terma, linie čistých vizí-dagnang atd.)

•       Kadampa (škola vázaná příkazy) – Atíša, Domtön, 11. stol. – v 15. stol. vstřebána linií
Gelugpa (Lodžong-skrze transformaci atd.)

•       Sakjapa (škola šedé země) – Könčhog Gjalpo, Dogmi, Sakja Pandita, 11. stol. (Lamdä-cesta a
její plody atd.)

•       Kagjüpa (škola předaných příkazů) – Tilopa – Naropa – Marpa – Milaräpa – Gampopa, 11. stol.
(Mahámudra, Šest jóg Náropy atd.; linie Digung Kagjü, Dugpa Kagjü atd.)

•       Gelugpa (škola vzorné řehole/ctnosti) – Congkhapa, 14. a 15. století (jednota súter a
tanter; Mádhjamaka)

                           Tři klenoty (sa. triratna, tib. könčhog sum)

•       Buddha (tib. sanggjä /sangs rgjas/) – tedy také učitelé, lamové, guruové atd.

•       Dharma (tib. čhö /čhos/) – tedy nauka, doktrína, správný a ladný řád, zákon atd.

•       Sangha (tib. gedün /dge ´dun/) – tedy společenstvo mnichů, obec a komunita náboženských
profesionálů a ordinovaných praktikujících – mužů i žen atd.

                    Buddhistický kánon/Trojí koš (sa. tripitaka, tib. denö sum)

Pálijský kánon sthavirů – sanskrtský kánon sarvástivádinů – kánon mahásánghiků v čínštině

•        Vinajapitaka – vznik sanghy, pravidla pro mnichy, mnišky (1. koncil r. 480 př. n. l.)

•        Sútrapitaka – rozpravy Buddhy a jeho učedníků, uspořádán do pěti sbírek (1. koncil r. 480
př. n. l.)

•        Abhidharmapitaka – kompendium buddh. psychologie a filozofie (? jako 1. a 2.)



                             Tibetský buddh. Kánon – Kandžur a Tandžur

•        Vytvoření tib. písma Thönmi Sambhótou v 7. stol.

•        Songcän Gampo (7. stol.) – Thisong Decän (8. stol.) a „první šíření buddhismu (tib.
ngadar)“ viz Padmasambhava a „druhé pozdější šíření buddh. (tib. čhidar)“ po Atíšovi viz linie

•        První seznamy (tib. karčhagy) z 8. a 9. století

•        První kodifikace – Kandžur (překlady slov Buddhových – Künga Dordže) a Tandžur (překlady
komentářů – Butön Rinčhendub) ve 14. stol. v klášteře Narthang - mnoho dalších revizí

                                   Složení Kandžuru a Tandžuru:

•       Např. dle Dergeského Kandžuru a Tandžuru

–   Kandžur: Devět oddílů z nichž nejdůležitější je např. Dulwa (vinaja-pravidla), Šerčhin
(Pradžňápáramitá-morální filozofie), Do (sútry-naukové texty), Gjü (tantra-magické a esoterické
texty, rituální praktiky)

–   Tandžur: Čtrnáct oddílů z nichž nejdůležitější se týkají např. tanter, pradžňápáramitá, súter,
vinaji, džátak, gramatiky, poetiky, historie, astrologie, medicíny a farmakologie, literárních
příběhů atd.

                                        Mnišská hierarchie:

•        Mnich začátečník: Bhikšu/Bhikšuní (tib. gelong/gelong ma – gelob ma) či ctnostný mnich v
celibátu plně ordinovaný: gelong

•        Novic: Šramanera/ tib. gecchul

•        Novicka: Šramanerika/ tib. gecchul ma

•        Učitel/mnich: lama/dapa

•        Učitel/dohlížeč: gegän

•        Představený kláštera/opat: khänpo

•        Studovaný mnich: geše (viz gewa´i šeňen)







                           Tibetská buddhistická architektura v Ladaku:

•       Architektura rané fáze (r. 1000 – 1300)

–   Ladak: klášter Alči, Lamajuru/Senggegang, Manggjü

–   Guge/Lahaul a Spiti: klášter Tabo, Lhalün

•       Architektura pozdní fáze (po r. 1400)

•       Architektura 20. a 21. století

                                  Školy tib. buddhismu v Ladaku:

•       Kadampa – klášter Alči (Alči Čhökhor), v 11. stol. založen Rinčhen Zangpem (resp. žákem
Kaldän Šerabem, od 15. stol. Gelugpa

•       Gelugpa – klášter Spituk i Likir (původně Kadampa) založen ve 12. stol. za vlády Lhačhen
Gjalpa/Bum De