Přehled slovenských vokálů - ve fonetické transkripci slovenštiny

(dle Kráľ, A., Sabol, J. Fonetika a fonológia, Bratislava: SPN,1989)



Monoftongy  x diftongy  - nutno odlišit.


Monoftongy (jednohlásky)


                                     horizontálny pohyb jazyka



                                              predné

                                              stredné

                                               zadné

vysoké

i,  í



                         u , ú


prostredné

          e, é


          o, ó

nízke


             ä, a, á










NUTNO URČIT: postavení ve vokalickém trojúhelníku, kvantitu

            NENÍ NUTNO URČOVAT:

                 orálnost (ústnost) – ve slovenštině není nazálnost vokálů

                labializáciu (zaokrúhlenie) – ve slovenštině je doprovodná k zadnosti



Diftongy (dvojhlásky)


Všechny jsou stoupavé, podle trvání dlouhé.


Další určení je podle směru a polohy artikulačního orgánu:


[ĭe]  predná

[ĭu]  vysoká

[ĭa]  stredná

[ŭo]  zadná


Pozor: „ou“ ve slovenštině je kombinací vokálu + [ŭ], realizace „v“ na konci slabiky.



Slovný prízvuk


se značí  doplňkovou značkou:  [slovenská ¹fonetická ¹transkripcia]


Intonace


se obvykle značí schematicky šipkami naznačujícími průběh melodému.