Zájmena zastupuji ve větě podstatná jména, přídavná jména nebo celé významové celky. Podobně jako v češtině se zájmena v němčině dělí na osobní a zvratná, přivlastňovací, tázací, ukazovací, vztažná a neurčitá.
3.1  Zájmena osobní, zvratné zájmeno sich, reciproční zájmeno einander
3.1.1   Skloňování osobních zájmen
1.p.	ich	du	er	sie	es
2.P.	meiner	deiner	seiner	ihrer	seiner
3.P.	mir	dir	ihm	ihr	ihm
4.p.	mich	dich	ihn	sie	es
					
1-P.	wir	ihr	sie	Sie	
2.p.	unser	euer	ihrer	Ihrer	
3.p.	uns	euch	ihnen	Ihnen	
4.p.	uns	euch	sie	Sie	
3.1.2   Pravidla skloňování a užití osobních zájmen
Zájmeno pro 2. osobu množného čísla ihr používáme, oslo-vujeme-li více lidí, kterým všem jednotlivě tykáme (děti, přátelé, příbuzní).
Pro vykání v jednotném i množném čísle používáme zájmena Sie (vykání odpovídá v němčině zastaralému českému onikání). Ve všech pádech se píše velké písmeno: Sie, Ihrer, Ihnen, Sie.
V češtině ve větách typu Jdeme s kamarádkou do kina používáme 1. osoby množ. čísla. Není pak jasné, zda se míní já a kamarádka nebo my a kamarádka. V němčině se toto přesně rozlišuje:
Ich gehe mit der Freundin ins Kino, (já a kamarádku)
Ale:
Wir gehen mit der Freundin ins Kino, (my a kamarádka)
Zájmena 1. a 2. osoby jednotného a množného čísla zastupují pouze osoby, zájmena 3. osoby obou čísel zastupuji životná i neživotná podstatná jména. V jednotném čísle je třeba si uvědomit rod podstatného jména v němčině:
To je novú košile. Vezmu šiji dnes.
Das ist ein neues Hemd, leh trage es heute.
Jsou-li ve větě dva předměty, jsou v pořadí 3. pád, 4. pád:
Ich kaufe meinem Mann ein Fahrrad.
Koupím svému muri kolo.
V případě, že předmět ve 4. pádě nahradíme osobním zájmenem, pořadí pádů se obrací. Je tedy 4. pád, 3. pád:
leh kaufe es ihm. Koupím mu ho.
3.1.3   Použití zájmena es
Es nahrazuje ve větě podstatné jméno rodu středního:
Das ist ein schönes Bild. Es gefallt mir. To je krásný obraz. Libí se mi.
Dále má funkci formálního podmětu ve větách a ustálených spojeních typu:
Es friert. Mrzne.
Es regnet. Prší.
Es ist halb zehn. Je půl desáté.
Wie spät ist es?
Kolik je hodin?
Wie geht es Ihnen?
Jak se vám daří?
Was gibt es zum Abendbrot?
Co je k večeři'.'
3.1.4   Zvratné zájmeno
Zvratná zájmena se ve větě vztahuji k podmětu. Němčina má pouze jedno zvratné zájmeno sich, které se používá ve spojení s infinitivem a ve 3. osobě jednotného a množného čísla:
sich erkälten                er / sie / es erkältet sich
sie erkälten sich
34
V 1. a ve 2. osobě obou čísel se používá 3. a 4. pádu osobních zájmen:
ich erkälte mich                   ich kaufe mir
du erkältest dich                  du kaufst dir
wir erkälten uns                  wir kaufen uns
ihr erkältet euch                  ihr kauft euch
Pozor na 3. a 4. pád (si, se) v 1. a 2. osobě jednotného čísla (mir x mich, dir x dich):
Ich wasche mich.
Myji se.
Ich wasche mir die Hände.
Myji si ruce.
Du erkältest dich.
Nachladíš se.
Kaufst du dir das Buch? Koupíš si tu knižku'/
(viz 6.3)
3.1.5   Reciproční (vzájemnostni) zájmeno einander
Vzájemnost lze v němčině vyjádřit osobními zájmeny uns a euch, zvratným zájmenem sich:
Wir helfen uns. Pomáháme si.
Sie lieben sich. Miluji se.
Pro jednoznačnost se mohou kombinovat s příslovcem gegenseitig:
Sie helfen sich gegenseitig.
Pomáhají si navzájem.
Je také možné použít zájmena einander, které lze spojit podle významu s vhodnou předložkou:
Sie helfen einander. Pomáhají si. Sie lieben einander. Miluji se.
Sie sit/en nebeneinander. Sedí vedle sebe.
3.2  Zájmena přivlastňovací
Ke každému osobnímu zájmenu patří příslušné přivlastňovací zájmeno:
ich    ►    mein (můj)
du    -*   dein   (tvůj)
er     -*   sein   (jeho)
sie    -»    ihr     (jeji)
es    -♦   sein   (jeho)
sein 'Hut
3.2.1   Skloňování přivlastňovacích zájmen
Přivlastňovací zájmena se skloňují v jednotném čísle jako člen neurčitý a v množném jako člen určitý.
wir	►   unser (náš)
ihr	*   euer   (váš)
sie	►    ihr      (jejich)
Sie	►    Ihr     (Váš)
■ H,*
unser •/"//<£
		Jnotné číslo		množné číslo
l.p. 2.P. 3.P. 4.p.	ill	ill	III	ill
	meinem meinen	meiner meine	meinem mein	meinen meine
Jako mein se skloňuji i ostatní přivlastňovací zájmena.
U zájmen unser a zejména euer se v ostatních pádech může vypustit kmenové -e-:
uns(e)re Kinder
mit eu(e)rer Tochter
die Freundin eu(e)res Sohnes
für unsie iren freund
35
3.2.2   Použití přivlastňovacích zájmen
Na rozdíl od češtiny nemá němčina zvratné přivlastňovací zájmeno svůj, které se v češtině používá pro přivlastňováni podmětu:
Já mám své problémy a vy mále své problémy.
V němčině se v tomto případě vždy použije přivlastňovací zájmeno příslušné osoby:
Ich habe meine Probleme und ihr habt eure Probleme.
Místo přivlastňovacích zájmen sein a ihr se někdy kvůli jednoznačnosti používá ukazovacích zájmen dessen a deren:
Heute komm! Ivan mil seinem Kollegen und dessen Freundin.
Dnes přijde Ivan se svým kolegou a jeho přítelkyní, (toho kolegy)
Ale:
Heute kommt Ivan mil seinem Kollegen und seiner Freundin.
Dnes přijde han se svým kolegou a se svou přítelkyní.
i
Dnes přijde Ivan se svým kolegou a jeho přítelkyni.
Je nutné dobře rozlišovat významy zájmena ihr (její, jejich) a v mluveném projevu i Váš (při vykám-):
Wir besuchen ihre Eltern. Navštívíme její /jejich rodiče.
Wir besuchen Ihre Eltern. Navštívíme Vaše rodiče.
Použijeme-li přivlastňovacích zájmen samostatně, musí mít v 1. pádě mužského rodu a v 1. a 4. pádě středního rodu rodovou koncovku:
Wessen Wagen ist das?
Das ist meiner. Das ist unserer.
Cvičení k 3.1 - 3.2
Cvičení 30
^™ Reagujte podle vzoru:
Ist Jens sympathisch?
-» Ja, er ist sympathisch.
-» Ja, ich finde ihn sympathisch.
1.  Ist Sabine schön?
2.  Sind die neuen Kollegen nett?
3.  Ist dein neuer Chef streng?
4.  Ist unser Haus schön?
5.  Ist deine neue Arbeit schwer?
6. Sind die Medikamente wirksam?
7.  Ist das Problem ernst?
8.  Ist der Vorschlag gut?
Cvičení 31
^* Odpovězte podle vzoru:
Wie geht es dem Vater? ■* Es geht ihm ganz gut.
1.  Wie geht es dem Opa?
2.  Wie geht es Martina.'
3.  Wie geht es den Patienten?
4.  Wie geht es Ihrer Schwiegermutter?
5.  Wie geht es dir?
6.  Wie geht es Ihnen?
7.  Wie geht es euch?
8.  Wie geht es dem Kind?
I Cvičení 32
^^ Reagujte podle vzoru:
Schenkst du deiner Freundin die Ohrringe? -» Ja, ich schenke sie ihr.
1.  Zeigst du deinen Eltern die Fotos?
2.  Gönnst du deinem Kollegen das Stipendium.'
3.  Zeigt ihr uns euren Arbeitsplatz?
4.  Bringst du den Gästen Kaffee?
5.  Schicken Sie Ihrer Familie ein Telegramm?
6.  Schenkt ihr eurem Sohn die Gitarre?
7.  Bringst du dem Chef die Unterlagen?
8.  Zeigst du mir das neue Computerspiel.'
I Cvičení 33
" Dejte zájmeno v závorce do správného tvaru:
1.  Ist er bei (er) oder bei (sie)?
2.  Deine Frau fragt nach (du).
3.  (ihr) würde es auch nicht gefallen.
36
4.  Es gelallt (sie) nicht, dass er oft ohne (sie) ausgeht.
5.  Sie hat immer Prohleme mit (er).
6.  Sie kann sich auf (er) nicht verlassen.
7.  Wir rechnen mit (sie - mn. č.).
8.  Wartet ihr auf (ich)?
Cvičení 34
B Preložte:
1.  Zeptám se ho.
2.  Poprosím ji.
3.  Zavoláš nám'1
4.  Ano, zavolám vám.
5.  Počítáme s vámi.
6.  Řeknu mu to.
7.  Řekni nám to taky.
8.  Přeji jí to.
9.  Děti. co tomu říkáte, líbí se vám to?
Cvičeni 35
Dosaďte zájmeno einander ve spojeni s vhodnou předložkou a přeložte:
Die Bücher liegen________.
Die Bücher liegen aufeinander.
1.  Die Patienten treten________ins Sprechzimmer ein.
2.  Die Kinder sitzen________in der ersten Reihe.
3.  Die Fachleute sprechen________viel über
diesen lall.
4.  In einer Diskussion soll man nicht________
reden.
5.  Die beiden sind________verliebt und sie passen sehr gut________.
6.  Sie mögen sich nicht. Sie haben etwas
ji| Cvičení 36
Doplňte príslušné přivlastňovací zájmeno:
1.  ich und_______      Hund
2.  du und______
3.  wir und_____
4.  Sie und_____
5. er und______
6.  ihr und______
7. es und______
H. MC und_____
_ Problem _ Kinder _ Laune Liebe _ Sorgen Spielzeug Schloss
Cvičeni 37
Obměňte spojení ze cvičení 36 podle vzoru:
►  ich mit meinem Hund
Cvičení 38
m Odpovězte podle vzoru:
Wen kann man fragen?   ich / Mann
►  Ich frage meinen Mann.
1.  er / Geschwister
2.  du / Schwager
3.  Sie / Chef
4.  ihr/ Eltern
5.  sie / Tochter
6.  wir / Nachbarn
7.  ich / Kollege
8.  sie (mn. č.) / Schüler
b Cvičení 39
Doplňte příslušné přivlastňovací zájmeno; přivlastňujte podmětu:
1.  Ich hole jetzt__________Gepäck ab.
2.  Wir fahren in__________Hotel.
3.  Sie nimmt__________Auto.
4.  Er fragt__________Sohn.
5.  Ihr geht jetzt in__________Zimmer.
6.  Seid ihr mit____
7.  Wir sind mit___
8.  Sie sind noch in _
9.  Wir wollen etwas
Arbeit zufrieden? _ Arbeit zufrieden.
____Firma.
_ Kindern kaufen.
I Cvičení 40
Doplňte vhodné přivlastňovací zájmeno:
1.  Peter, ist das__________Büro?
2.  Ist das__________Handy, Frau Kurz?
Chef sprechen, Herr
3.  Ich möchte______
Möller.
4.  Hast du die Telefonnummer von Erika? Ich brauche__________Telefonnummer.
5.  Herr Wagner ist nicht da. Hier ist aber
__________Aktenkoffer. Bringen Sie ihn bitte
in__________Büro!
6.  Ich will unsere Geschäftspartner anrufen. Ich brauche__________Telefonnummer.
7.  Herr Kunz. ist das__________Notizbuch oder
ist das__________Notizbuch?
37
Cvičeni 41
Doplňte správné tvary osobních zájmen:
1.  Jens wartet auf seine Freundin Gisela.
2.  Er ist mit__________/um Abendbrot verabredet.
3.  Sie hat nämlich Geburtstag und er hat ein Geschenk für__________.
4.  Er will_____________________vor dem
Abendbrot geben.
5.  Gisela kommt mit Verspätung und entschuldigt sich bei__________.
6.  „Verzeih__________. Jens. Meine Arbeitskollegen haben__________aufgehalten. Sie wollten __________zum Geburtstag gratulieren.
Das war nett von__________, nicht wahr?"
7.  „Das macht nichts. Gisela. Schau mal. das ist für__________. Wie gefallt es__________V
Cvičení 42
1     Doplňte správný tvar vhodného zájmena (osobního, zvratného, přivlastňovacího, recipročního):
I. Peter und Martina unterhalten__________
über
2.  Er stellt es _ vor.
3.  „Wir laden nur.
4.
Hochzeit. _____ein bisschen anders
und
Eltern ein"', wünscht „Wie stellst du_____
Peter.
ei-
gentlich vor?", wundert
Martina. Ge-
„Wir müssen natürlich auch_______
schwister mit__________Familien einladen.
Und die Oma sagt oft: .Ich freue__________
so sehr auf__________Hochzeit." Das können
wir
nicht antun, dass wir
nicht einladen. Und Tante Marie Tochter und__________
mit________
Mann muss auch dabei sein!"' „Wie du willst. Ich will mit _ streiten", sagt Peter. „Ich liebe Wir lieben doch__________!"
. nicht t
, Cvičení 43
B Přeložte:
a) Jak se daří ...?
1.  tvé přítelkyni
2.  vašemu tchánovi
3. jeho ženě
4. jejich dědečkovi
5.  našemu chlapci
6.  vašim hostům
7. její tetě
b)
1.  Co je s tebou a s tvými plány?
2.  Jak si to představuješ?
3.  Mohu vám o svých plánech něco říci.
4.  Rád bych znal vaše mínění.
5.  Co tomu říkáte?
6.  V kanceláři o tom spolu často diskutujeme.
7. Jste spokojen s jejich výrobky?
38
3.3 Zájmena ukazovací
Zájmena ukazovací stojí na místě členu určitého a ukazují ještě přesněji na osobu či věc než člen určitý. V mluveném projevu jsou pak zdůrazněna.
K zájmenům ukazovacím patří:
der. die, das (ten, ta, to) dieser, diese, dieses (tento, tato, toto) jener, jene, jenes (onen. ona. ono) solcher, solche, solches (takový, ...) derselbe, dieselbe, dasselbe (tentýž. ...) derjenige, diejenige, dasjenige (ten. ta. to) selbst, selber (sám)
3.3.1   Der, die, das
jednotné číslo	množné číslo
1.p.     der            die	das          die
2. p     dessen     deren	dessen     deren/derer
3. p.     dem          der	dem          denen
4. p.    den           die	das           die
Skloňování ukazovacích zájmen se kromě označených tvarů shoduje s tvary členu určitého.
Das ist ihr Mann.
To je její mul
Den kenne ich
nicht.
Tulíc neznám.
Dem sage ich es
nicht.
Tamil to ne řeknu.
Sie ist sich dessen bewusst. Je si toho vědoma.
Helft denen, die es brauchen. Pomozte těm, kteří to potřebuji.
Wir gedenken derer, die nicht unter uns sind. Vzpomeneme na ty. kteří nejsou mezi námi.
Ukazovací zájmena der, die, das se mohou používat jako samostatný podmět nebo předmět a vztahují se k předtím uvedenému větnému členu nebo k následující vztažné větě:
Das ist Petras Freund. Den kenne ich nicht. Helft denen, die es brauchen.
Ukazovací zájmena der, die, das máji stejné tvary jako vztažná zájmena, ale nelze je s nimi zaměňovat (viz 14.2.10).
Kennst du den Roman? Nein, den kenne ich nicht. Znáš ten román'.' Ne. ten neznám. Ale:
Über einen Roman, den ich nicht kenne, kann ich
nichts sagen.
O románu, který neznám, nemůžu nic říci.
Ukazovací zájmena der, die, das použijeme, pokud nechceme v další části věty opakovat stejné podstatné jméno:
Seine Denkweise ist ähnlich der seines Vaters, (der Denkweise)
Způsob jeho myslení se podobü způsobu myšleni jeho otce.
Je třeba rozlišovat použití das a es. Das se vztahuje k nějaké předešlé souvislosti:
Kannst du die Arbeit bis Ende Juli fertig haben? Můžeš tu práci dokončit do konce července?
Nein, das ist unmöglich. Ne, to je nemožně. Ale:
Es ist unmöglich, dass ich die Arbeit bis Ende Juli
fertig habe.
Je nemožně, abych tu práci dokončil do konce
července.
Tvary 2. pádu dessen a deren se používají méně (místo nich stojí přivlastňovací zájmena):
Herr Professor mit dessen / seiner Erau (pan profesor se svou ženou)
fo^nr mit seiner Trau    J/,
39
Tyto tvary se používají, pokud by mohlo dojít k záměně (viz 3.2.2):
Heule komml mein Kollege mit seinem Sohn und dessen Freund, (der Freund des Sohns)
Zvláštní tvar 2. pádu množného čísla derer odkazuje na následující vztažnou větu. Odpovídá tvaru 2. pádu množného čísla zájmena derjenige (viz 3.3.3):
die Deulschkenninisse derer, die unseren Kurs
besuchen (derjenigen, die ...)
(znalosti nemčiny tich, kteří navštěvuji náš kurz)
Tvar 2. pádu množného čísla deren poukazuje na to, co předcházelo:
Weiß! du eine Lösung? Es gibt deren viele. Víš o nějakém řešení? Těch je mnoho.
3.3.2  Zájmena dieser, jener a solcher
Ukazovací zájmena dieser, -e, -es (tento, tato, toto), jener, -e, -es (onen, ona, ono) a solcher, -e, -es (takový, -á, -é) se skloňují jako člen určitý.
Jednotné číslo:
l.p.   dieser
!2. p.   dieses
3. p.   diesem
4. p.   diesen
Množné číslo:
l.p.   diese Pläne
2.  p.   dieser Pläne
3.  p.   diesen Plänen
4.  p.   diese Pläne
Ich habe diesen Roman noch nicht gelesen.
Tento romein jsem ještě nečetl.
Er hat jenes Bild gekauft.
Koupil onen obraz.
Er hatte solchen Hunger, dass es ihm schlecht
wurde.
Měl takový hlad, že se mu udělalo špatně.
Místo solcher, -e, -es můžeme použít neskloňovaný tvar solch, stojící většinou před neurčitým členem. V tomto případě se tvar solch často nahrazuje slovem so:
Solch einen Menschen brauchen wir. So einen Menschen brauchen wir. Takového člověka potřebujeme.
'.p.	dieser Plan	diese Lösung	dieses Programm
li	dieses Planes	dieser Losung	dieses Programms diesem Programm
	diesem Plan	dieser Lösung	
4. p.	diesen Plan	diese Lösung	dieses Programm
Tvar solch- je také možné použit jako přívlastek po členu neurčitém; pak se skloňuje jako přídavné jméno po členu neurčitém (viz 4.1.3):
Ein solcher Mensch gefallt uns. Takový člověk se nam libí.
Mit einer solchen Frau kann man nicht leben. S takovou ženou nelze žit.
3.3.3   Zájmena derselbe, dieselbe,
dasselbe, dieselben a derjenige, diejenige, dasjenige, diejenigen
Zájmeno derselbe (tentýž) označuje totožnost. Skloňuje se jako člen určitý s přídavným jménem (viz 4.1.1):
Das ist derselbe Wagen, den ich schon vor Jahren hatte.
To je týž vůz, který jsem měl před lety.
Wir wohnen immer in demselben Hotel. Bydlíme vždy v tomtéž, hotelu.
Je třeba rozlišovat derselbe, dieselbe, dasselbe a der gleiche, die gleiche, das gleiche (psáno dvěma slovy). První označuje identickou věc nebo osobu. Der gleiche označuje osobu nebo věc stejného druhu:
Sie trägt seit einer Woche dasselbe Kleid. Už týden nosí tytéž šaty.
Ale:
Sie hat sich das gleiche Kleid gekauft wie ich. Koupila si stejné šaty jako já.
Zájmeno derjenige se používá v hlavni větě, po které následuje věta vztažná (viz 14.2.10). Můžeme ho použít i samostatně:
Derjenige Student, der sich dafür interessiert. ... Ten student, který' se o to zajímá, ... Diejenigen, die heute die Prüfung machen, ... 7i. kteří dnes dělají zkoušku, ...
3.3.4  Zájmeno selbst (selber)
Selbst (a hovorový tvar selber) znamenají sám, osobně, bez cizí pomoci. Na rozdíl od češtiny je zájmeno selbst nesklon-né. Zdůrazňuje podstatné jméno nebo zájmeno. Obyčejně stojí za nim, a to buď bezprostředné nebo volně ve větě:
Ich selbst habe nichts /u sagen. Mi osobně nemám co říct.
40
In der Stadt selbst hal sich nichts verändert. V městě samém se nic nezměnilo. Du musst dich selbst entscheiden. Musíš se sám rozhodnout.
Pokud stojí selbst před větným členem, má význam dokonce, ani:
Selbst unsere kleine Tochter versteh! es. Dokonce i naše maid dcera tomu rozumí.
Er hat damit selbst dann nicht aulgehört, ... Nepřestal s tím ani pak. ...
Je třeba rozlišovat mezi významem selbst a allein:
Er lebt don allein.
Žije tam sani.
(nikdo jiný tam s ním není)
3.4 Zájmena tázací
K zájmenům tázacím patří wer (kdo), was (co), welcher, welche, welches (který, -á, -é) a was für ein, was für eine, was für ein (jaký, á, -é).
3.4.1   Skloňovaní a užití zájmen wer a was
2.1	wer	was
	wessen	-
3.  P. 4.  p.	wem	-
	wen	was
Wer kann es machen? Kdo to může udělat'.'
Wessen Auto ist das? Cije to auto?
Wem soll ich helfen? Komu mám pomoci?
Wen fragst du? Koho se zeptáš?
V předložkových pádech se místo zájmena was používá zájmenných příslovci, která ukazují na neosoby (viz 8.4):
Worauf treust du dich? Na co se těšíš?
Womit bist du nicht zufrieden? S čím nejsi spokojen ?
3.4.2   Skloňování a použití welcher a was für ein
Zájmeno welcher, welche, welches (který, která, které) vybírá z určitého počtu a skloňuje se jako člen určitý:
Welches Kleid ziehst du an. das rote oder das
weiße?
Které šaty si oblékneš, ty cenené, neho ty bílé?
In welchem Hotel wohnen Sie? Im Hotel Central? Ve kterém hotelu bydlíte? V hotelu Central?
Neutrální tvar welches se může vztahovat k podstatným jménům ve všech rodech i v množném čísle, pokud je za nim sloveso sein:
Welches (i welcher) ist der höchste Berg in den
Alpen?
Která hora je v Alpách nejvyšší?
Welches (i welche) ist die schönste Frau? Která žena je nejkrásnější?
Welches (i welche) sind die wichtigsten Angaben? Které údaje jsou nejdůležitější.'
Při zvolání zůstává welch nesklonné, jestliže hned za ním následuje neurčitý člen nebo přídavné jméno:
Welch ein Mensch! Jaký i to) člověk! Welch schöner Tag! Jaký krásný den!
Pomoci was für ein se ptáme na vlastnosti osob a věcí (jaký, jaká, jaké). Skloňuje se jako člen neurčitý, v množném čísle ein odpadá:
Was für ein Kleid brauchst du? Ein Abendkleid. Jaké šaty potřebuješ? (Nějaké) večerní šaty.
Was für ein Hotel ist das? Ist es modern? Jaký je to hotel? Je moderní? Was für Wünsche hast du? Jaká máš přáni?
Při samostatném použití má was für ein v 1. pádě rodovou koncovku:
Dort ist ein Geschäft.               Was für ein(e)s?
3.5 Zájmena vztažná
Ve funkci vztažných zájmen se používá ukazovacích zájmen der, die, das a tázacích zájmen wer a was. Uvádějí vedlejší věty vztažné (viz 14.2.10).
41
3.6 Zájmena neurčitá
Neurčitá zájmena ukazují, že osoby nebo věci jsou blíže neurčené nebo neznámé, že je nechceme nebo neumíme pojmenovat. K neurčitým zájmenům patří:
neurčitá zájmena, která se používají samostatně: man. jemand, niemand, einer, keiner, etwas, nichts, irgendwer
neurčitá zájmena, která se používají samostatně nebo ve spojení s podstatným jménem. V tomto případě přebírají funkci členu:
irgendein, irgendwelcher, jeder, -e. -es. kein, mancher, -e. -es. alles, alle (mn. č.), all-, beide, einige, etliche, mehrere, sämtliche, viele, wenige, einzelne
3.6.1   Skloňovaní a použití neurčitých zájmen
Man označuje souhrn více neznámých osob. Sloveso po něm stoji ve 3. osobě jedn. čísla. Man se používá pro 1. pád, ostatní pády jsou vyjádřeny tvary zájmena einer. Do češtiny se překládá různými způsoby vyjádření neurčitého a všeobecného podmětu (viz 10.3):
Man spricht darüber. Mluví se o tom. Mluví o loni.
So etwas kann einem gefallen.
Něco lakového se může (člověku) Ubit.
Hier verkauft man Hamburger.
Tady prodávají / se prodávají hamburgry.
Zájmena jemand (někdo) a niemand (nikdo) se používají jen v jednotném čísle a skloňují se takto:
l.p. 2.P.	jemand jemand(e)s	niemand niemand(e)s
3.P. 4.P.	jemand(em) jemand(en)	niemand(em) niemand(en)
Koncovky 3. a 4. pádu se mohou vypouštět:
Ich will mit jemand«.em) sprechen. Chci s někým mluvit. Ich habe niemand(en) getroffen. Nepotkal jsem nikoho.
Ve 2. páde koncovka být musí:
Ich kann mit niemand(e)s Hilfe rechnen. Nemohu počítat s ničí pomoci.
Einer, eine, eines se používá samostatně. Proto musí být v 1. pádě rodová koncovka.
Ist er ein guter Fachmann? Ja. er ist einer.
Je dohry odborník'.' Ano, je.
Hast du ein Fahrrad? Ja. ich habe ein(e)s. Máš kolo? Ano. mám.
Často se ve spojeních s 2. pádem množného čísla používá ve významu jeden z více:
einer unserer guten Fachleute
(jeden z našich dobrých odborníků)
Obdobně se používá záporné keiner, keine, kein(e)s (žádný, -á, -é):
Keiner von uns weiß davon. Nikdo z nás o tom neví.
Hast du ein Auto? Nein, ich habe kein(e)s. Máš auto ? Ne. nemám.
Stažené tvary středního rodu eins, keins jsou hovorovější. Ve spojení s podstatným jménem se zájmeno kein v jednotném čísle chová jako člen neurčitý a v množném čísle jako člen určitý (viz 2.):
Ich habe kein Problem. Wir haben keine Probleme.
Jeder, jede, jedes (každý, -á, -é) se používá pouze v jednotném čísle a chová se jako člen určitý:
Jeder Schüler muss helfen. Každý žák musí pomoci.
Jedes Wochenende fahrt er weg. Každý víkend jezdi pryč. In jeder freien Minute macht er Deutsch. Každou volnou minulu dělá němčinu.
Irgendein (nějaký), irgendwer (někdo), irgendwas (něco) a irgendwelcher (nějaký, některý) se skloňuji jako jejich základní slova (ein, wer, was, welcher). Wer, was, welcher se v hovorové němčině mohou použít jako neurčitá zájmena.
Hast du irgendwelche Fragen? Hast du welche Fragen? Máš nějaké otázky.'
Hat er dir irgendwas mitgebracht? Hat er dir was mitgebracht? Přinesl ti něco'.'
42
Alle (všichni) se skloňuje jako člen určitý v množném čísle:
l.p. 2.p. 3.p. 4.p.
alle Freunde aller Freunde allen Freunden alle Freunde
Wir haben alle Probleme gelöst. Všechny problémy jsme vyřešili.
Der Zustand aller Patienten ist gut. Slav všech pacientů je dohry.
Wir sagen es allen Freunden. Řekneme to všem přátelům.
Alles (všechno/.
Ich sage dir alles. Řeknu ti všechno. Er ist mit allem zufrieden. Je se vším spokojen.
All- se v jednotném čisle skloňuje jako určitý člen, kromě 2. pádu mužského a středního rodu, kde má zakončeni -en. Spojuje se hlavně s abstraktními podstatnými jmény a zpodstatnělými přídavnými jmény:
Aller Anfang isi schwer. Každý začátek je těžký.
Alles Gute! Všechno nejlepší'.'
mit aller Mühe (se vši námahou) trotz allen Mutes (přes všechnu odvahu)
Neskloňovaná forma all se používá před členem nebo zájmenem:
all die schönen Geschenke (všechny ty krásné dárky)
all mein Glück (všechno moje štěstí)
Zájmeno sämtlich (veškerý) má podobný význam jako all-, ale je více zdůrazněný:
sämtliches Material (veškerý materiál)
sämtliche Kollegen
(všichni kolegové - bez výjimky)
Zájmeno mancher, manche, manches; manche (mnohý, -á, -é) se skloňuje jako člen určitý:
mancher Fall in manchem Fall manche Wünsche mit manchen Wünschen
Zájmeno ander- (jiný) se používá v jednotném čísle pouze ve spojení s určitým nebo neurčitým členem a skloňuje se jako přídavné jméno:
ein anderes Beispiel
der andere Stoff
kein anderer Stoff
Ich meine einen anderen Film.
České jeden - druhý překládáme der eine - der andere.
V tomto případě se nejedná o řadovou číslovku:
Der eine war klein und dick und der andere gro 1.1
und mager.
Jeden byl malý a tlustý, druhý velký a hubený.
Was sagen die anderen?
Co říkají druzí t ostatní)'.'
Je třeba rozlišovat mezi tvarem anderes (jiné) a příslovcem anders (jinak).
Das ist etwas anderes. To je něco jiného.
Ich sage es anders. Řeknu to jinak.
Tvar množného čísla andere (druzi, ostatní) a stejné tak zájmena einige (někteří), einzelne (jednotliví), mehrere (více, několik), viele (mnozí, mnohé, mnoho), wenige (málo, málokteří) mají koncovky členu určitého:
l.p. 2.p. 3.p.
4.p.
viele Freunde vieler Freunde vielen Freunden viele Freunde
die Lösung ein/einer Probleme (řešení jednotlivých problémů) mit anderen Mitteln (jinými prostředky)
in einigen Ländern (v někteiých zemích)
mehrere sind dagegen (vice lidi je proti)
43
in wenigen Fällen (v málo případechl
Tvary viel, wenig a mehr (bez koncovky) se spojují s nepo-čitatelnými podstatnými jmény, používanými ve tvaru jednotného čísla a v obecném významu bez členu:
Er hat mehr Zeit. Má vice času.
Er trinkt wenig Alkohol und isst viel Gemüse. Pije málo alkoholu a ji hodně zeleniny.
Cvičení k 3.3 - 3.6
Cvičení 44
™ Obměňujte podle vzoru (tvořte ženský rod a množné číslo):
dieser Kollege ■► diese Kollegin, diese Kollegen
1.  mit diesem Kollegen
2.  ein solcher Schüler
3.  von jenem Beamten
4.  derselbe Lehrer
5. jener Student
6.  mit demjenigen Nachbarn
7.  bei jedem Mann
8.  mancher Sportler
Cvičení 45
^™ Ptejte se na zvýrazněná slova:
1.  Ich schreibe meinem Freund.
2.  Er fragt nach dem Herrn Prokuristen.
3.  Das ist der Wagen unseres Nachbarn.
4.  Meine Freundin arbeitet bei der Firma Stavex.
5.  Das ist die Frau meines Chefs.
6.  Ich warte auf dich vor jenem Restaurant.
7.  Ich berate mich mit meinem Itruder.
8.  Ich möchte mir ein schwarzes Abendkleid kaufen.
I Cvičení 46
^* Odpovězte záporně:
1.  Gefüllt dir etwas?
2.  Hast du eine Frage?
3.  Hast du Lust dazu?
4.  Kommt jemand mit dir?
5.  Hast du dort jemand(en) getroffen?
6.  Hast du damit Probleme?
7.  Wohnt sie in einem Hotel?
8.  Erzählst du es jemand(em)?
Cvičení 47
Odpovězte, v odpovědi neopakujte podstatné jméno:
Ist das dein Fahrrad? Ja. ... / Nein. ... -* Ja, das ist meines.
Nein, das ist nicht meines.
1.  Gibt es hier ein Restaurant? Ja, ...
2.  Ist das dein Kugelschreiber? Ja, ...
3.  Habt ihr ein Wochenendhaus? Nein, ...
44
4.  Ist er ein guter Fachmann? Ja, ...
5.  Habt ihr einen Farbfernseher? Ja, ...
6.  Ist das dein Auto? Nein. ...
7.  Möchtest du ein Bier? Ja, ...
8.  Mochtest du einen Wodka? Nein. ...
9.  Ist er ein moderner Mann? Nein, ...
I Cvičeni 48 Doplňte selbst nebo aliein a přeložte:
1.  Seit drei Jahren lebt sie___________.
2.  Sie muss sich_______
3.  In der Firma_______
verändert.
4.  Warum sitzt sie hier so___________?
5.  Ich bin     _________überrascht.
3. Ich achte die Arbeit d_
. entscheiden, hat sich nicht viel
6.  Lass ihn, er will es
7.  Es kommt________
8.  Ich will hier _ 9._______
machen.
der Direktor. _ nicht warten.
unser kleiner Sohn schafft es.
I Cvičení 49
Ptejte se na zvýrazněná slova pomoci was für ein nebo welcher:
1.  Ich linde die Prüfung in Deutsch leicht.
2.  Wir sollen bald eine Wohnung bekommen.
3.  Er wohnt im Hotel Astoria.
4.  Ich will diesen Pullover kaufen.
5.  Ich brauche einen Pullover.
6.  Ich lese einen spannenden Krimi.
7.  Ich habe einen Krimi von Agatha Christie mit.
8.  Dort gibt es auch einige Geschäfte.
I Cvičení 50
Doplňte koncovky:
a i
Warum trügst du immer d_______selb_
Schlips? D_______möchte ich wissen.
2. Ich trage dies___
D________ Muster und d
Schlips am liebsten.
____Farbe gefallen mir. Ich habe ihn in jen________Geschäft
in Köln gekauft. Weißt du, in welch________?
b)
1.  Mit w_____
2.  Mit Peter; d
Wir haben von dies
hast du dich unterhalten?
_ Vater ist Umweltschützer. ____und jen________
Umwelt etwas tun. SoIch_ wundere ich. Solch______
ein
, die für unsere ___Leute beArbeit
möchte ich auch machen.
Cvičení 51
Přeložte:
s ničí pomocí
jeden z našich přátel
nikdo / nich
být spokojen s málem
se vší námahou
v jednotlivých případech
mnohý / odborníků
takový úspěch
řešeni všech problémů
Žije sám.
Nemá nikoho.
Nikdo se o něho nestará.
Ke všemu neštěstí je nemocný.
Takový život je těžký.
Cí je to vina?
Nezapomínejte na ty, kteří mají takový osud.
Pomáhejte těm, kteří to potřebují.
Člověk nesmí myslet jen sám na sebe.
Každý někoho potřebuje.
S těmito problémy se musí něco dělat.
Jsme si toho vědomi.
Existuje řešení?
Těch je mnoho.
I Cvičení 52
m Přeložte:
1.  Pracuje už mnoho lei v té samé firmě.
2.  Vyrábí se tam zemědělské stroje.
3.  Co je to za firmu?
4.  Jaké stroje se tam vyrábí?
5.  Ve kterém městě je ona firma?
6.  Má nějaké partnery v zahraničí?
7.  Ano, veškerá produkce se vyveze do zahraničí.
al I.
2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
b»
I.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9. 10. II. 12. 13. 14.
Problemen gesprochen.
45