Kognice z hlediska psychologie Zkusmé definice psychologie (podle míry metodické skeptičnosti) • Zkoumání subjektivní zkušenosti a objektivního chování • Zkoumání reprezentace a zpracování informací komplexními organismy • Tvorba pojmových modelů popisujících různé typy zkušeností Vstupy (smysly, receptory) Poznávání (zpracování, psychika, subjekt) Výstup (chování) Receptory • Mnohem více než základních pět • Elektromagnetické záření – Tyčinky, čípky • Chemické reakce – Chuťové pohárky, čichové buňky, chemoceptory v cévách (pocit dušení) • Termoceptory – Teplo, chlad • Mechanické podněty – Dotyk, tlak, bolest, rovnováha, poloha a napětí ve svalech a šlachách, tlak v cévách Členění psych. přístupů podle vztahu k subjektivní zkušenosti • Kognitivní přístupy – Berou vážně co druzí vypovídají o své subjektivní zkušenosti (hledisko 1. osoby, 1PP) – Introspektivní metody a psychoanalýza • Psycholog zkoumá i sám sebe – Kognitivní psychologie • Pozoruje objekt zvenčí, subjektivní zkušenosti chápe pouze jako koncepty pomáhající vysvětlit zpracování informace – Embodiment • Behaviorismus – Psycholog pozoruje objekt, ale netvoří hypotézy o subjektivní zkušenosti (hledisko 3. osoby, 3PP) Závislost poznávání na kontextu Racionalismus x Empirismus Nativismus x Tabula rasa Nature x Nurture Konstrukce x Reprezentace Průkopníci • Hermann Helmholtz – Rychlost nervových procesů – Závislost vnímání na kontextu • William James – Odlišení různých typů paměti – Adaptivní povaha poznávání Introspektivní přístupy • Wilhelm Wundt – Introspektivní metoda – Problémy: • Závislost na očekáváních • Skrytý „homunkulus“ • Sigmund Freud – Problém psychické dynamiky – Nevědomí a metoda psychoanalýzy Freudova a Jungova koncepce nevědomí Behaviorismus • B.F.Skinner • Snaha obejít se bez subjektivních zkušeností • Popis chování, soustředění se na reflexy a učení • Operantní podmiňování • Problémy: – Jak vysvětlit rozdílné reakce u složitějších kognitivních procesů, jako je třeba přesvědčení, nebo vnímání závislé na kontextu – „Homunkulus“ se vrací Vnímání závislé na kontextu Kognitivní psychologie • Metafora mozku jako hardware a myšlení jako software – Umožňuje objektivizovat zkoumání subjektivní zkušenosti poznávání – Různé druhy poznávání jsou chápány jako funkce specializovaných modulů • Problémy metafory: – Co to je informace? – Odpovídá jen velmi vágně neurální struktuře mozku – Jak jsou spolu v prožívání jednotlivé funkce spojeny? – Znovu nature x nurture Možné kontexty poznávání Nevědomí Emoce Kultura a jazyk Vzdělání, záměry a předpoklady Fyzický vývoj Jazyk a kognice • Úrovně zpracování jazyka – Fonémy (zvuky řeči, slabiky) – Morfémy (slova, předpony, přípony) • Nesou význam – Větné jednotky (větné členy, věty) • Složité významové vztahy • Závislost interpretace na kontextu – Kulturní odlišnosti ve vnímání fonémů – Vizuální interpretace slov – Osoba, záměr, situace, předchozí děj Osvojení jazyka u dětí • Učení fonémů – Specializace na fonémy z vlastního jazyka • Rozšiřování významů • Explozivní nárůst slovní zásoby mezi 1. a 6. rokem – Průměrně 10 nových slov denně – Přechod od dvouslovných spojení ke složitějším • Způsob učení – Napodobování a podmiňování – Testování hypotéz Vrozené faktory při vývoji jazyka • Vrozené schopnosti jsou natolik bohaté, že si děti ve skupině osvojí jazyk i pokud je nikdo neučí • Existují kritická období pro učení se jazyku • Mohou se jiné druhy naučit lidský jazyk? • Noam Chomsky – Zastánce vrozených gramatických struktur – Argument: Pokud by zvíře mělo schopnost z evolučního hlediska tak výhodnou jako je řeč a nepoužívalo, byl by to zázrak … – Námitka: Ovšem lidé měli stejné schopnosti jako dnes již před desítkami tisíc let a nekonstruovali tenkrát počítače Vývojová psychologie • Jean Piaget (1896-1980) • Sledování kognitivního vývoje jedince i společnosti – Kognitivní schopnosti získáváme konstrukcí na základě interakcí s vnějším prostředím (dítě jako malý vědec) – Vyhýbá se empirismu i nativismu • Vývojová stadia • Senzomotorické, 0-2 roky (egocentrismus, stálost objektů) • Předoperační, 2-7 let (jazyk, jeden rys objektů) • Konkrétní operace, 7-12 let ( stálost počtu, množství, hmotnosti) • Formální operace, 12 a více let (abstrakce, budoucnost, ideje) Alternativy k Piagetovi • Způsob zpracování informací – Některé úkoly vyžadují více kognitivních složek. Děti mohou některé mít jiné nikoliv. • Získávání poznatků – Děti se postupně lépe učí význam slov • Sociokulturní přístupy – Dítě se snaží osvojit si hlediska „své kultury“