2. 11. 2009 (první výuková dvouhodinovka) - K. Sabatová Metody povrchového archeologického průzkumu a vzorkování povrchových vrstev AEA_73 Metodologie archeologické prospekce a exkavace: workshop I - prospekce Tento:' '" a sUrnmi roipoilen čeke rcp EVROPSKÁ UNIE 90^0 ■ f€0 llttVII#V4(4MW9#6M INVESTICE DO ROZVOJE V Z D É l A V Á N i Definice pojmu povrchový průzkum/výzkum antropogenních tvarů reliéfu Základní literatura KUNA, M. a kolektiv 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha. kap. 7. Povrchový výzkum reliéfních tvarů (autoři kapitoly: M. Kuna, M. Tomášek) povrchový průzkum (prospekce) - zaužívaný termín, který reflektoval původní poslání této metody, a to vyhledávání nadzemních památek v krajině, dnes postupně opouštěn x povrchový výzkum - důraz kladen na svébytnost metodiky, která umožňuje specifický výzkum prostoru pre- a historické krajiny • povrchový průzkum/výzkum antropogenních tvarů reliéfu - termín preferovaný v monografii „Nedestruktivní archeologie" • rozhodující pro použití termínu průzkum nebo výzkum by měl cíl archeologické aktivity (např. průzkum za cílem památkové ochrany x systematický výzkum regionu) geodeticko-topograflcký průzkum/výzkum - využití plošného zaměření reliéfu Metoda povrchového průzkum/výzkumu antropogenních tvarů reliéfu schopnost rozeznávat a interpretovat antropogenní reliéfní tvary závisí na zkušenostech archeologa {tvar reliéfu, ale i jeho prostorový kontext, povrchový vzhled, případné povrchové nálezy oj.) analytický postup: - použití formalizovaného popisu terénních tvarů nikoliv jen v terénu, ale i dodatečně nad plánem, - využitím počítačových analytických metod - GIS pro interpretaci nutná kombinace metod prameny písemné, ikonografické a kartografické příklad formální klasifikace antropogenních tvarů, přejatý z antropogenní geomorfologie, uvádějí Z. Smetánka a J. Klápště (1979). Tab. 7.1. Terminologie reliéfních tvarů, odvozená z antropogenní geomorfologie (podle Smetánky a Klápštěho 1979). - Tab. 7.1. The terminology of relief forms, taken from anthropogenic geomorphology (aftef Smetánka & Klápště 1979). KOMPLEXITA VELIKOST TVAR jednotlivé velké konvexní konkávni zrcadla plochy s neklidným povrchem malé plošné konvexní konkávni zrcadla liniové konvexní konkávni terasové hrany komplexy PRAVEK Krátký přehled: Areál Objekt Pravěká a raně středověká opevnění Opevnění Vnitřní zástavba Pravěká a raně středověká pohřebiště Mohyla Pravěké těžební areály Sejp Šachta Obval Valy, příkopy, včetně bran Cisterny, obytné budovy, kultovní stavby Konvexní, zpravidla kruhový tvar Halda prorýžováného materiálu Hluboký kolmý či šikmý vytěžený prostor Vkleslina šachtice a odval (vyházená hlušina) Pravěká a raně středověká ohrazení ve volné krajině velká pravěká příkopová ohrazení (např. rondely) se většinou vyskytují v rovinatém terénu mimo dominantní polohy Hradisko u Kroměříže *^-v.< 4i& Čejč 1 a 2 ve volné krajině jen výjimečně patrné zbytky teras a valů na tělese valu např. současná komunikace: Pohansko u Břeclavi, Staré Zámky u Líšně vhodnější predikce lokalit, letecká prospekce obr. použit y z kalendářů ÚAPP Brno 2004 a 2007 Pravěká a raně středověká ohrazení v zalesněné krajině zalesněná krajina umožňuje plné využití povrchového průzkumu hradiště - dominantní polohy nebo dobře bránitelné polohy - častěji mimo zemědělsky využívanou krajinu - dochované ohrazení valy a příkopy - ohrazení nemusí ohraničovat jen samotné hradiště, pásy opevnění mohou být i na svazích, tvořit předhradí - využívání přirozeného terénu při budování opevnění - navazují na skalní útvary - dnešní stav opevnění je odrazem místních podmínek: opevnění může erodovat po příkrém svahu - proto nej častěj i nacházeny jen šíjové valy, hlinitá konstrukce se může rozplavovat - jen mírná terénní vlna atd. - brány: přerušení, kde větší síla valu, ulicové, klešťovité - současná cesta a brána do areálu může být i původním vstupem do opevnění, ale zpravidla jen stěží lze potvrdit, že nejde o mladší aktivitu i dominantní poloha mohla být pouze osídlená a nemusela být opevněná! Typy hradišť podle polohy v terénu problematikou determinace hradišť se u nás nejvíce zabýval Z. Smrž (1992; 1995) na Moravě příliš nerozpracováno: J. Nekvasil (1982), V. Dohnal (1984) a nejnověji obecně M. Cižmář (2004) ÄWftf ""fe%^ využití vhodného terénu ^W^tltlIIIIIJIiV'// OĎr. 7. 2. Geomorfologické typy polohy hradišť. 1: blatné hradiště, 2: na vrcholu kopce (stolové hory), 3: na ostrožně, 4: na spočinku svahu, 5: na vysoké říční terase, 6: na soutoku. Podle: Coblenz 1982. - Fig. 7.2. Geomorphologicaí types of hill-fort location in the Bronze Age. 1: river meander (fenland, floodplain), 2: hilltop (table), 3: spur, 4: hill-side, 5: high river terrace, 6: confluence. After Coblenz 1982. německý archeolog W. Coblenz vytvořil svoje schema na základě průzkumu lokalit v Sazsku obr. použit z Kuna a kol. 2004 dominantní poloha s několika pásy opevnění na vrcholku kopce Boletice -- Raziberg dokumentace P. Hrubý Stržíšek, obec Brloh čelní část kamenno-hlinité hrad dokumentace P. Hmbý Pravěká a raně středověká ohrazení Doporučená literatura CIZMAR, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Brno. DOHNAL, V. 1984: Povrchové sběry na hradiscích kultury lužických popelnicových polí na Moravě, Přehled výzkumů 1982, 29-30. HRUBY, P. 1998: Výšinné lokality pozdní doby halštatské a časné doby laténské v jižních Cechách, Zprávy České společnosti archeologické - Supplement 34, Praha. NEKVASIL, J. 1982: Bemerkungen zu den Burgwällen der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Beiträge zum bronzezeitlichen burgenbau in Mitteleuropa. Berlin-Nitra, 311-330. PARMA, D. 2007: Výšinné lokality mladšího pravěku na jihovýchodní Moravě - současný stav, Pravěk 17/2007, 99-114. PROCHÁZKA, R. 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku, Spisy AU AV CR Brno 38. Brno. SMRŽ, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické 83, 88-104. SMRŽ, Z. 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen, Památky archeologické 86, 38-80. Mohyly Tvořihrázský les . m ^7*y. m&* xs&s •,.-> «*3SL-£/ —*- J. ■ ', ■ Mohyly a mohylníky navršený kruhový pahorek, výjimečně oválný - KNP použití místního materiálu! - zánik hlinitých mohyl rychlejší největší mohylou je Zuráň - mauzoleum z DSN, které dosahuje průměru 65 m běžná velikost mohyl v dnešním terénu je několik metrů, výška od nenápadného několika cm zvýšení po 2 m výjimečně kolem raně středověkých mohyl může být patrný žlábek zpravidla se nenacházejí osamoceně -> vytvářejí mohylníky pravěké mohylníky tvoří zpravidla spíše shluky, mohylníky raného středověku mohou tvořit i řady počet rozpoznaných mohyl se může zvýšit při opakovaném průzkumu, nebo přesným topografickým zaměřením ty dobře viditelné bývají často porušeny starými amatérskými výzkumy mohylníky bývají na dříve dobře viditelných místech v krajině (vrcholky kopců, terasy) sekundární ukazatel - mohylová pohřebiště sloužila jako orientační bod, často se vyskytují v blízkosti mladších cest v současnosti dochovány zpravidla v lesním porostu , * .V* T'' 1 I ?■- ,™ * raný středověk obr. dokumentace převzata z webu W Erš, Tursko Pravěké těžební areály výzkum zaniklých těžebních areálů, průkopníkem tohoto oboru u nás je zejména Jaroslav Kudrnáč (1983) KUDRNAC, J. 1983: Přehled archeologického zkoumání památek po těžbě zlata v jižních Cechách 1972-1982, Archeologické výzkumy v jižních Cechách, 7-15. terénní doklady těžby rud v pravěku u nás jen výjimečně, překryty mladší těžbou unikátní jsou relikty pravěké těžby rohovce v oblasti Krumlovského lesa, zjištěné v 70. a prozkoumané v 90. a 00 letech (Oliva - Neruda - Přichystal 1999) OLIVA, M. - NERUDA, P. - PŘICHYSTAL, A. 1999: Paradoxy těžby a distribuce rohovce z Krumlovského lesa, Památky archeologické 90, 229-318. Středověká sídla Areál Objekt Popis Zaniklá středověká ves Usedlost Shluk objektů (obytné a hospodářské budovy, studna) Rybník Hráz Mlýn Skupina objektů v souvislosti s vodním tokem Rezidenční sídla Panský dvůr Tvrz Hrad Zbytky mohutnější, členitější architektury, někdy ve strategické poloze, často v blízkosti vsi Zaniklé plužiny Mezní pás Liniový valový, nebo schodovitý, hlinitý nebo kamenitý útvar rozčleňuj ící plužinu Záhon Konvexní, liniový útvar Terasa Umělá schodovitá úprava svahu &r Zaniklá středověká ves vesnice složena z usedlostí (shluky objektů), z nich rozpoznatelné prospekcí nejlépe kamenné konstrukce (vyvýšeniny) dřevěné konstrukce pozitivní reliéf nevytvářejí (vklesliny) *v ■ í V Pfafenschlag obr. dokumentace převzata z webu indikovat zaniklou ves mohou znaky v extravilánu: plužiny (viz dále) úpravy vodního toku jako náhon (případně i s budovou mlýna, pily), hráz - rybník (může existovat dodnes!) úvozy (zejména jejich sbíhání), kamenolom blízká přítomnost panského sídla reziduálni zástavba - novověký velkostatek aj. tf 3 Ü C ó * ü * t *■ P ri #t *■' * // U d «, u d f O * M M n J r» n " "J - t! i- P B • l-.i "Iľ" "■Ľ fľ tirirrrrrrrwir rrrrrr •■.J ;aI|k.....■■•'■i' D -~ ■ *■■*■■* ^ÜlüJtfJ^ I \ . u I VI *ŕrfÍT&&* Oív. 7.9/). Půdorysná schémata středověkých vesnic. A: Lesní lánová ves; B: krátká dvojřadá lesní lánová ves; C: lesní lánová návesní ves; D: silniční ves; E: silniční návesovka; F: ulicovka; G: ves s řádkovým půdorysem; H: návesovka; I: okrouhlíce. Podle: Černý 1973. - Fig. 7.9b. Schematic plans of medieval villages. Ate Černý 1973. Rezidenční sídla tvrz v zázemí vsi fortifikací zpravidla příkop a val ffi okumentace převzata z webu í - pravěké hradisko s relikty johanitského hradu obr. použit z kalendáře UAPP Brno 2003 hrad není prostorově vázán na stratregické polohy Středověká plužina PLUZINY jsou nedílnou součástí extravilánu vsí, charakterizují jejich hospodářské zázemí v naší krajině je možné sledovat systémy plužin vzniklý ve vrcholném středověku, které jsou děleny do parcel mezními pásy mezní pásy jsou prvkem nejvýrazněji sledovatelným při terénní prospekci mezní pásy mohou mít charakter valu (na rovině nebo mírném svahu), nebo schodu či terasy (na svahu), často jsou kamenité a ve volné krajině mohou být zarostlé krovinami jako snos je označována hromada nebo i pás kamenů odstraňovaných z orané plochy pole (může být součástí mezního pásu) Obr. 7.14a. Půdorysná schémata středověkých plužin. A: Úseková plužina; B: plužina dělených úseků; C: traťová plužina; D: nepravá traťová plužina; E: délková plužina; F: záhumeni-cová plužina lesní lánové vsi; G: záhumenicová plužina klínová (severní část) a pásová (jižní část) s třemi přidanými tratěmi u krátké dvojřadé lesní lánové vsi; H: paprsčitě záhumenková plužina u lesní návesní vsi. Podle: Černý 1973. - Fig. 7.14a. Types of the medieval field systems in the Czech Republic. After Černý 1973. pružiny mohou indikovat zaniklou ves, ale např. tzv. záhumenicové plužiny jsou součíástí i dosud žijících vsí mapování středověkých plužin v regionu Drahanské vrchoviny se dlouhodobě věnoval významný archeolog-amatér, lékař Ervín Černý Středověká vesnice a plužina Doporučená literatura CERNY, E. 1993: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno. NEKUDA, R. - NEKUDA, V. 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno. NEKUDA, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno. NEKUDA, V. 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění. Brno. NEKUDA, V. 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno. NEKUDA, V. 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno. SMETANKA, Z. 1974: K metodice povrchového výzkumu raně středověké vesnice, Památková péče 5, 297-303. SMETÁNKA, Z. - KLÁPŠTĚ, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, Archeologické rozhledy 31, 614-631. SMETÁNKA, Z. - ŠKABRADA, J. 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum), Archeologické rozhledy 27, 72-85. SIMANA, M. 1979: Provádění geodeticko-topografického průzkumu na zaniklých středověkých osadách, Archeologické rozhledy 31, 631-639. Těžba a zpracování surovin Areál Objekt Popis Těžba surovin Lom Větší vytěžený prostor Sejp Halda prorýžováného materiálu Kutací objekt Rýha nebo jáma, souvisí s hledáním ložiska Sachtice (šachta), štola Hlubší kolmý či šikmý vytěžený prostor umožňující přístup k hlubinnému ložisku Obval Vkleslina šachtice a odval (vyházená hlušina) Dědičná štola Štola zajišťující odvodnění hlubinného dolu Propadlina - pinka Sníženina vzniklá propadem podpovrchových prostor Zpracování Sklárna Tavící pece, chladící pece, haldy surovin Dehtařská pec Kupovitý útvar, 2-4 m v průměru , s vnitřní kamennou konstrukcí Milíř Okrouhlá plošina, někdy na okrajích zvýšená v terénu sledovatelné zejména pozůstatky těžby Doklady rýžování rýžování je povrchová dobývka, tedy získávání volného kovu promýváním rozsypových ložisek haldy prorýžovaného materiálu, charakteristické pro tento způsob těžby se nazývají sejpy sejpy lemují zpravidla vodní toky dokumentace P. Hrubý ^n ■n ■ *•>.» obr. dokumentace převzata z webu Vojenská zařízení a komunikace Areál Objekt Popis Vojenská zařízení Středověké obléhací tábory Větší útvary s valy a příkopy Novověké polní opevnění Otevřené i uzavřené Doporučená literatura Matoušek, V. 2005: Bitva u Třebele v roce 1647 - obraz a realita. Příspěvek ks studiu vedut v díle Theatrum Europaeum, Historická geografie, 249 - 280. Matoušek, V. 2005: Několik poznámek k archeologickým metodám studia novověké krajiny, Historická geografie, 410 - 420. Matoušek, V. 2006: Building a Model of a Field Fortification of the "Thirty Years War" near Olbramov, Czech Republic. In: T. Pollard -1. Banks (eds.), Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict, Leiden - Boston, 115-132. F O 50 m Obr. 7.18. Části komplexů středověkých obléhacích prací se stanovišti velitele. A: Zbořený Kostelec (k. u Týnec n. Sázavou, okr. Benešov); B: Sión (k. ú. Chlistovice, okr. Kutná Hora); C-E: Konopiště (okr. Benešov F: Český Šternberk (okr. Benešov); G-H: Cornštejn; I: Stará Duba (k. ú. Přestavlky, okr. Benešov). Podle: Meduna 1994, 247, obr. 5. - Fig. 7.18. Parts of medieval siege works with a command post. A: Zbořený Kostelec (Týnec nad Sázavou cadaster, Benešov district); B: Sión (Chlístovice cadaster, Kutná Hora district); C-E: Konopiště (Bere-šov district); F: Český Šternberk (Benešov district); G-H: Cornštejn; I: Staré Duba (Přestavlky cadaster, Benešov district After Meduna 1994. Obr. 7.19. Schéma upevňovacích prací barokních a mladších fortifikací. A. Otevřené. 1: přímá linie, 2: redan (2a-d: varianty forem), 3: redan s oblým čelem, 4: redan s plochým čelem, 5: luneta, 6: rohy tvořené bastiony, 7-8: zapojení bastionu do fort-fikace. B. Uzavřené. Typ reduta a jeho formy kombinované s bastiony. Různé lokality. Podle: Meduna 1991, 77-79, Tab. 1-2. - Fig. 7.19. Defensive fortifications of the Baroque and later periods. A. Open fortifications. 1: Straight line, 2: redan, 3: redan with rounded face, 4: redan with flat front, 5: lunette, 6: comers formed by bastions, 7-8: the connection of bastions to the fortification system, B. Closed fortifications. The redoubt and its combinations with bastions. Various sites. After Meduna 1991. r. dokumentace převzata z webu Areál Komunikace Cesta Staré a zaniklé stezky 53 : I fe» . ««KÍ Popis úvozy, terasy Staré a zaniklé stezky dálkové trasy místní spojnice sledovatelnost komunikací je závislá na podobě terénu úvoz (holweg) - původní vozová cesta zahlubující se do terénu, charakteristický je mísovitý nebo neckovitý profil RmiiKiiiBiiwmiBi Rakousku nově uvažována souvislost současné podoby silniční sítě s halštatskými centry Doporučená literatura o v KUBU, F. - ZAVREL, P. 2001: Der goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges. 1. Die Strecke Prachatitz - Staatsgrenze - Passau. VELIMSKY, T. 1992: Studium středověkých cest a problematika vývoje osídlení levobřežní části oblasti labských pískovců, Archeológia Historica 17, 349-364. Proč je potřeba věnovat se prospekci v krajině právě dnes? vznik postagrární krajiny - posledních dvacet let se zvýšenou intenzitou extrémní rozšiřování osídlení do volné zemědělské krajiny - ztrácí význam samozásobitelství zemědělskými produkty, zánik významu záhumenicových plužin ve vesnicích - výstavba nových řad domků intenzifikace těžby v lesních porostech - těženy lesní porosty staré 70-100 let - byly vysazovány ručně na počátku 20. stol. - v současnosti používána intenzivní příprava půdy orbou, porušuje intaktní lesní porost, který konzervuje nadzemní reliéfní tvary samovolná sukcese - zaplevelování a následné postupné zalesňování ploch, které nejsou dále zemědělsky využívané Metody vzorkování povrchových vrstev vzorkování povrchové vrstvy půdy mikro vrypy nebo sondážemi. zkušební vrty a sondáže různého typu ke zjištění přítomnosti podpovrchových komplexů, a to i ve větší hloubce - pedologická sonda, geologický vrták, vyhledávací sondáže). vyhledávací sondáže (např. rýhování) patří technicky spíše již k postupům destruktivním, pokud však probíhají v plošně omezené míře a při dodržení určitého vzorkovacího postupu, mají po metodické stránce mnoho společného s postupy nedestruktivními prostředky k indikaci antropogenní činnosti Mikrosondáže mikrovryp (mikrosonda) - orientační vzorkování obsahu povrchové vrstvy mikrosondy stojí na hranici s nedestruktivními metodami a neměli by přesáhnout rozměry a hloubku 50 cm (Kuna a kol. 2004, 353-362). mikrosondáž je možné provádět v předem vytyčené síti, nebo jednotlivé mikrosondy zaměřit maximální dosažená hloubka nemusí znamenat dosažení podloží, nemělo by dojít k vážnějšímu narušení intaktních vrstev