Hrvati u  Švicarskoj

–     Chorvati přicházeli na území dnešního Švýcarska už v 16. stol., později v 19. stol., Eugen
Kvaternik pracovně fungoval několik let v Zurichu

–     také Ivan Mažuranić a AGM působili několik let ve Švýcarsku

–     o autochtonní menšině ve Švýcarsku však nemůžeme hovořit

–     Větší vlna chorvatských emigrantů směřovala do Chorvatska po 2. sv. válce, jedná se o
politické emigranty (Lucijan Kordić – spisovatel, Jure Petričević – ekonom)

–     začátkem 60tých let se Švýcarsko otvírá vůči cizí pracovní síle, v polovině šedesátých let
bylo ve Švýcarsku kolem tisíce chorvatských pracovníků, o rok později jich bylo už 2 500

–     nejvíce chorvatské pracovní síly přišlo do Švýcarska v letech 1965-1970, na začátku 70tých
let žilo ve Švýcarsku přes 13 tisíc Chorvatů

–     další vlna pak přišla během války v 90tých letech

–     dnes se předpokládá, že žije ve Švýcarsku okolo 44 tisíc Chorvatů s chorvatským pasem
(předpokládá se počet je větší – až 30tisíc, část Chorvatů přijala švýcarské občanství, stále jsou
však v kontaktu s domáckou zemí) Hovoří se tedy, že ve Švýcarsku žije 75 tisíc Chorvatů)

–     Chorvati ve Švýcarsku často dosáhli velkých úspěchů ve vědě (inženýři, technici, lékaři,
spisovatelé). Dr. Leopold Růžička narozen ve Vukovaru získal Nobelovu cenu za chemii (1937)

Spolky

–     Hrvatska kulturna zajednica u Švicarskoj

–     funguje zde fotbalový klub Croatia

–     Fala – kulturno-umjetničko društvo

–     od roku 1977 se ve Švýcarsku každoročně koná sraz chorvatské mládeže „Rumeni list“.

–     Ve Švýcarsku funguje také Hrvatski svjetski kongres –  organizace, která ze Švýcarska
koordinuje fungovaní všech svých odnoží po celém světě

–     podobně jako v jiných zemí, funguje ve Švýcarsku řada chorvatských katolických misí jazyka,
právě ty se pak podílejí na výuce chorvatského jazyka, kultury, dějin...

                                         Hrvati u Norskoj

–     Chorvati přišli do Norska v 50tých a 60tých letech 20tého stol. jako političtí emigranti.

–     největší vlna však následovala koncem 60tých a  především v průběhu 70tých let 20. stol. - v
tomto případě se jednalo o ekonomickou emigraci

–     Odhaduje se, že dnes žije v Norsku 1500-2000 Chorvatů (první a druhá generace), do tohoto
počtu zahrnujeme také válečné uprchlíky z 1. pol. 90tých let 20tého stol., mezi ně počítáme také
Chorvaty z BiH.

–     Nejvíce Chorvatů žije v Oslu a jeho okolí

–     velké množství Chorvatů v Norsku pracuje v automobilovém průmyslu, papírnách, pivovarech

–     většinu tvoří kvalifikovaná pracovní síla, menší počet je vysokoškolsky vzdělaných lidí

–     také v Norsku se Chorvati proslavili: Zdenko Peharda – zakladatel opery v Oslu, Krešimir
Šipuš – ředitel operní akademie, Melita Kunc – operní zpěvačka...

Spolky

–     Vzhledem k tomu, že první generace Chorvatů emigrovala do Norska z politických důvodů, také
první spolky, které zde zakládali tomu dopovídaly. Političtí lídři této emigrace byli: Josip
Ljubas, Vinko Marić.

–     NK Croatia

–     Hrvatska zajednica u Norveškoj (1989)

–     Hrvatski informativni centar u Norveškoj