DOTAZNÍK pro respondenty narozené před rokem 1931 (rozhovory s pamětníky narozenými 1932-1933 se zaměří na dětskou zkušenost a budou prováděny s respondenty Bláhova sociologického výzkumu) obecné poznámky, vysvětlivky, postup při vedení rozhovoru: 1. kurzivou jsou psány podotázky, které položte explicitně v případě, že nebudou zodpovězeny v reakci na hlavní otázku 2. menším písmem jsou uvedeny poznámky, které vysvětlují důvod položení otázky a jakou informaci chceme získat 3. V úvodu jsou otázky vztažené k dětské zkušenosti návštěvy kina – tím je míněno období od první vzpomínky na kino do ukončení obecné školy, tj. do věku cca 9-10 let. 4. Všechny následující otázky se týkají období od ukončení obecné školy do roku 1945 – většina rozhovoru bude tedy vztažena k respondentovu věku 10-25 let, většinou ale kratšímu (od 10 do 15-20 let). Pokud u nějakého velmi konkrétního údaje či popisu nebude jasné, kdy se událost odehrála, požádejte o upřesnění – to není nutné, pokud bude uveden název filmu, zde odvodíme rok podle data uvedení v kině. 5. Pokud budete dopředu znát tehdejší bydliště respondenta, seznamte se prosím s tím, jaká kina byla v okolí bydliště a na kterých ulicích a jak měnila názvy (často se stane, že respondent bude usilovně vzpomínat na název kina, do kterého chodil, název ulice – v tom případě je možné vzpomínání pomoci; kromě toho posílí jeho důvěru v tazatele a jeho sdílnost, pokud budete dávat najevo, že víte, o čem hovoří) 6. Otázek je v této verzi hodně – po prvních testovacích rozhovorech uvidíme, jestli je možné dotazník zkrátit. Pokud by respondent dával najevo únavu, pokuste se s ním dohodnout na druhou návštěvu – a ihned domluvit konkrétní termín! Pokud by měl pamětník živé vzpomínky na kina a byl ochotný k druhému setkání, je takové rozdělení na dvě sezení rozhodně vhodnější. Doba, po kterou je možné vést efektivně rozhovor, se bude samozřejmě velmi lišit podle stáří respondenta – ovšem i u mladších pamětníků je nejzazší hranice kolem 90 minut. údaje, které většinou budou tazateli rámcově známé před zahájením rozhovoru – budou ale při rozhovoru ještě ověřeny: jméno, rok narození, bydliště do 1945, navštěvovaná škola/školy do r. 1945, popř. zaměstnání (včetně toho, na které ulici, popř. alespoň v které čtvrti – pokud si ulici respondent nepamatuje – se škola či pracoviště nacházely) - rekapitulace a ověření osobních údajů; především: bydliště do r. 1945, a pokud to přichází v úvahu z hlediska věku respondenta, pak: sňatek, děti – do r. 1945 - jaké bylo povolání vašich rodičů? [v době před r. 1945] - Měl jste bratra, sestru? V kterém roce se narodili? - jakého vzdělání jste dosáhl? - Jaké bylo vaše povolání? (stručný přehled povolání od skončení školní docházky do odchodu do důchodu: stačí nám v zásadě obecná charakteristika typu dělník, úředník – respondenti ale budou mít tendenci ke konkrétnímu a podrobnému popisu; naznačte předem, že podrobnosti nejsou nutné, ale poté je už násilně nepřerušujte; v případě, že by uvedli pouze zaměstnavatele, např. Zbrojovka Brno, ujistěte se, jestli pracovali jako dělníci, administrativní pracovníci…) - kdy pro vás skončilo pravidelné navštěvování kina? (do jakého roku chodil respondent pravidelně do kina? Zjistíme, jakou roli hrála návštěva kina v jeho životě, a to i po období 1918-45 – i pozdější vztah ke kinu ovlivňuje jeho vzpomínky na období do r. 1945) I. okruh otázek – dětská zkušenost – období do cca 10 let, do ukončení obecné školy A/ - Vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina? (pokud ne) jaké jsou vaše nejstarší vzpomínky na kino? B/ - jak často jste jako dítě do svých cca 10 let, tj. do ukončení obecné školy, chodil do kina? C/ - s kým jste v tomto období chodil do kina? - možno rozvést a konkretizovat, pokud neodpoví respondent v první reakci: proč jste chodil/nechodil do kina s rodiči, sourozenci, přáteli, sám? D/ - které kino jste navštěvoval? E/ - proč právě toto kino / tato kina? F/ -Jaký byl názor rodičů na film a na kina? podporovali vaše chození do kina, nebo vás od něj odrazovali? G/ -Jaký byl postoj školy k filmu a ke kinům: vyjadřovali se učitelé k filmu nebo ke kinům? Jak? H/ -Byl film pro vás v tomto dětském věku důležitý? Pokud ano – proč byl důležitý, jak se to projevovalo ve vašem chování, zvycích, hrách, rozhovorech s kamarády? - napodoboval/a jste některé herce nebo herečky, jejich chování nebo oděv? byly vaše dětské hry ovlivněny filmem? byla znalost filmů důležitá v rozhovorech s kamarády? zpívali jste filmové písničky? tyto podotázky jsou silně návodné, použijte je až v případě, že respondent sám nezačne s nějakou konkrétní vzpomínkou. Pokud sám nějaké téma začne, navažte na už otevřené téma: např. pokud řekne, že s kamarády soutěžili, kdo viděl více filmů – ptejte se, jak ta soutěž probíhala, jak se hodnotila, s kým a proč takto soutěžili… II. okruh otázek - divácké návyky (kdy, kde, s kým navštěvoval respondent kino) Následující otázky budou položeny výslovně ve vztahu k období po ukončení obecné školy. Pokud by šlo o respondenta, který je starší a došlo u něj k výrazné změně v osobním životě – tj. nástup do zaměstnání, svatba, stěhování do jiné části města: u otázek, označených /X2, se po jejich zodpovězení zeptejte, jestli se pro ně situace (např. četnost návštěvy kina, volba kin, s kým chodili do kina) změnila po onom nástupu do práce, svatbě, stěhování. Pokud se respondent odstěhoval z Brna, není pro nás nutné znát podrobnosti o kinech a jejich provozu – ptejte se spíše u jednotlivých otázek na rozdílnost od zkušenosti v Brně, tj. jestli chodil méně/více do kina, proč, jestli se kina lišila od brněnských, jestli měl oblíbené kino a jak se lišilo od oblíbeného kina v Brně apod. A/X2 - Jak často jste chodil/a do kina v tomto období, tj. ve vašem věku cca 10-1X, tj. mezi rokem 19xx – 19xx? (Půjde o řádový odhad četnosti – např. 1x týdně, 2x týdně, denně, 2x měsíčně apod.) /X2 – změnilo se to poté, co jste nastoupil do zaměstnání/uzavřel sňatek/přestěhoval jste se? - proč u vás došlo ke změně v počtu návštěv kina? tuto otázku položíte, pokud se výrazně změnila četnost návštěvy po nástupu do zaměstnání, sňatku, přestěhování. B/ - Která kina jste navštěvoval? X2 – došlo ke změně…? C/ -měl jste svoje oblíbené kino? Co se vám na něm líbilo? X2 – zůstávalo i nadále vaším oblíbeným kinem? Proč? D/ – bylo naopak v Brně kino, které jste neměl rád? Nebo kino, do kterého jste zásadně nechodil? Proč? X2 – došlo ke změně…? E/ - chodil/a jste do různých kin podle toho, jestli jste šel/šla sám/sama, s rodiči, sourozenci, kamarády, přítelem/přítelkyní? F/ - Jak jste se obvykle v kině choval: tj. měl jste ve zvyku v kině konzumovat jídlo či nápoje? bavil/a jste se během projekce filmu s jinými diváky? reagovali jste vy nebo jiní diváci hlasitě na promítaný film? ozýval se během filmu nebo po jeho skončení potlesk? Jestliže ano, u kterého filmu? G/ potkával/a jste v kině své známé? Hovořili jste spolu v kině nebo cestou z kina? (cílem je zjistit, jestli kino fungovalo jako sociální prostor, kde hrálo roli setkávání se známými, udržování kontaktů, konverzace, popř. jestli se tématem rozhovorů stávaly samotné filmy – tímto směrem zaměřte případné doplňující a upřesňující otázky: např. jestli takovéto rozhovory vedli rodiče respondentů, pokud byli společně v kině) Chodil/a jste jako dítě na nepřístupné filmy? Jestliže ano: S kým jste na nepřístupné filmy chodil/a? Jakým způsobem jste se mohl/a do kina na nepřístupný film dostat? Byla v Brně kina, o kterých se vědělo, že je v nich snazší dostat se na nepřístupný film? Jaký jste měl/a pocit při návštěvě nepřístupného filmu? chodil/a jste do kina bez placení? Jestliže ano: Do kterých kin? Jakým způsobem jste se do kina bez placení dostával/a? Proč jste chodil/a bez placení? (nemuselo to být z finančních důvodů, ale i jako určitá recese) Jaký jste měl/a pocit při návštěvě kina bez placení? chodil/a jste do kostela? jestliže ano: Jak často? Který den? Stávalo se, že by vám návštěva kostela zabránila jít do kina nebo naopak, že by jste šel/šla do kina místo do kostela? Ke které církvi jste se hlásil/a? (80% samozřejmě k římskokatolické, ale početná byla i Československá církev a zajímá nás především případ evangelíků, zejména Českobratrské církve – zdá se, že jejich vztah ke kinu byl mnohem vlažnější) Ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často jste chodil do kina a jaké filmy jste si vybíral/a? Pamatujete si, že by se promítaly filmy na faře? (na některých farách promítal farář nebo katecheta dětem příležitostně filmy, zřejmě hlavně pohádky, mohly to být ale taky filmy s náboženskou tematikou) III. Filmy, jejich výběr, recepce A/ - Jak jste si vybíral/a konkrétní film, na který jste šel do kina? -bylo důležitější kino, jeho poloha, atmosféra? - nebo bylo hlavní, jaký film se hraje? B/ -Kde jste získával informace o filmech, čím jste se při výběru řídil? -noviny a časopisy, přátelé, vývěsky s programem, plakáty, fotografiemi, známými písněmi C/ - Bylo při výběru filmu důležité, kdo ve filmu hrál? Měl jste své oblíbené herce nebo herečky, na které jste chodil do kina? (pokud ano – rozvést téma: na které filmy s tímto hercem/herečkou si vzpomínáte? který se vám nejvíce líbil a proč? čím vás tento herec/herečka zaujal/a? čím se lišil/a od ostatních herců? chodil/a jste na jeho/její filmy opakovaně?) D/ - Bylo pro vás důležité, jestli šlo o film černobílý nebo barevný? E/ - Bylo pro vás důležité, jestli šlo o film němý nebo zvukový? F/ - Jakou roli hrálo pro vás to, v které zemi daný film vznikl? jestli se jednalo o film český, německý, americký, francouzský,… G/ - které filmy jste měl rád a které ne? Co dělalo film „dobrým filmem“? H/ - šel jste na nějaký film vícekrát? I/ - Jaké jiné druhy zábavy jste měl/a rád/a? Dával/a jste jim přednost před kinem? /divadlo, taneční zábavy, poslech rozhlasu, četba, sport, výlety, koníčky…/ IV. Kina a filmová představení A/ - Jaké byly rozdíly v místních kinech? - lišil se interiér kin (sál kina, pokladna, foyer) a přístup zaměstnanců? Čím? - hrály tyto vlastnosti, které jste zmínil/a, roli při vašem výběru kina? tato otázka se částečně kryje s otázkou II/B a II/C, berte to prosím v úvahu – pokud se k tomu respondent už vyjádřil, připomeňte to a požádejte o doplnění B/ -Z čeho se skládal obvykle program projekce, co se dělo o přestávce? (živá vystoupení, hudební doprovod, reklama /diapozitivy/, foršpan – reklamní ukázky z filmů, týdeník, krátký film, hlavní film, přestávka…) G/ měl jste o tyto doprovodné části programu zájem? Bavilo vás je sledovat? Které a proč? I - Byl jste někdy přítomný promítání filmů v domácnosti? Tj. měli jste vy nebo kdokoli z vašich známých doma filmovou promítačku? (je to velmi nepravděpodobné, většina respondentů se bude divit, že by něco takového vůbec připadalo v úvahu – nicméně promítačky v domácnostech občas byly a např. firma Pathé měla i půjčovny filmů úzkého formátu; a už jsme se s tím u jednoho pamětníka setkali; pokud měli, vyptejte se na způsob jejího použití, jaké filmy promítali, při jaké příležitosti, kde je získávali) V. PROTEKTORÁT (u následujících otázek můžete nejprve připomenout a zrekapitulovat, co už respondent mohl o návštěvě kina za protektorátu uvést u dřívějších otázek – ovšem jen v takové míře, aby nehrozilo zkreslení; a odtud případně navázat konkrétní otázkou): A/ - Jak na Vás působily změny po roce 1939, když začaly platit protektorátní předpisy? - byla některá kina „německá“ a některá „česká“? (tj. předpokládalo se o některých kinech, že do nich chodí spíše Němci a do jiných spíše Češi?) (Zajímají nás otázky jazyka (povinná němčina v titulcích, názvech, reklamách), německých týdeníků, změn v chování diváků, zákaz vstupu židovského obyvatelstva a jeho dodržování...) B/ -Chodil/a jste do kina více, nebo méně než dříve? (Proč, co způsobilo tuto změnu?) C/ -Změnil se výběr filmů, na které jste chodil? Jestliže ano: proč jste si vybíral jiné filmy? Co rozhodovalo? Jak se diváci v kině v době Protektorátu chovali? Pamatujete si na nějaké hlasité projevy diváků, např. potlesk, smích? Zajímalo by mě, jestli si vzpomínáte na to, že by se za protektorátu v kině „hajlovalo“, když se např. v týdeníku objevil Hitler. Mnozí čeští návštěvníci kina se zřejmě spíše ze strachu přidávali. Vzpomínáte si na takové situace? Jak jste se při nich choval vy i ostatní diváci? D/ - Jak se vaše chození do kina a chování diváků měnily s blížícím se koncem války? E/ - Vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození a jejich atmosféru? VI. Seznam filmů – evokace vzpomínek Přečtěte si prosím tento seznam filmů – jde o filmy, které byly promítané v českých kinech v letech 19xx-1945 (přichystat seznam od roku, kdy respondentovi bylo cca 5 let) Můžete mezi nimi označit ty, které patřily k vašim oblíbeným filmům? Vzpomenete si, kde nebo s kým jste tyto filmy viděl? Proč se vám líbily? (zdůraznit, že se nám jedná o vzpomínku na sledování filmu před rokem 1945) Viděl jste některý z nich vícekrát? Vzpomínáte si, kdy, kde, s kým jste ten film viděl? Co pro vás znamenal?) VII. Chtěl by jste dodat něco, o čem jsme dosud nehovořili? škola měšťanská x nižší škola střední měšťanská škola – povinná pro vyšší stupeň obecné měš. škola zůstala přípravou pro praktická povolání školy pokračovací – měly praktické zaměření – všeobecné (obvykle dvouleté) a odborné (většinou tříleté) střední škola typu gymnázia, reálného a reformního reálného gymnázia -----