272 • SLOVESNÉ VAZBY (11) Příklady: N'ayez pas peur de lui. N'ayez pas peur pour lui. Elle a change. Elle s'est changée. T\i crois ä cela ? Mélez-vous de ce qui vous regarde. Cela les regarde. Jouez-vous au tennis? Jouez-vous ďun instrument? J'ai servi de guide á mes amis. A quoi sert cette machine? Ne pleurez pas, cela ne sert ä rien. Vous étes-vous jamais servi de cet instrument? A mon avis, on ne doit pas traiter durement ses enfants. Quel médecin a traite ce malade? II faudrait traiter cette question á fond. Comment peut-on traiter ce mineral? Pourquoi a-t-il traité son voisin de menteur? Cet ouvrage traite des ordinateurs. Le Conferencier va traiter des droits de ľhomme. La prochaine conference va traiter de la cooperation économique entre les pays européens. Nebojte se ho. Nebojte se o něho. Změnila se. Převlékla se. Ty na to dáš? (Ty tomu věříš?) Nepleťte se do věcí, do kterých vám nic není. (Starejte se o své věci.) To se jich týká. Hrajete tenis? Hrajete na nějaký nástroj? Dělal jsem přátelům průvodce. K čemu je (slouží) tento stroj? Neplačte, to není k ničemu (to nepomůže). Použil(a) jste někdy tohoto nástroje? Podle mého názoru se nemá zacházet (jednat) s dětmi tvrdě. Který lékař léčil tohoto pacienta? Tuhle otázku by bylo třeba důkladně projednat (rozebrat). Jak lze zpracovat tuto rudu? Proč nazval svého souseda lhářem? Toto dílo pojednává o počítačích. Přednášející pojedná o lidských právech. Příští konference bude jednat o hospodářské spolupráci mezi evropskými zeměmi Uvedené příklady i předcházející seznam hlavních slovesných vazeb naznačují jejich složitost, zároveň však i důležitost pro jejich užívání. K jejich osvojení může posloužit především dobrý slovník s vhodnými příklady. 448 PŘÍSLOVCE »DRUHY PŘÍSLOVCÍ • 273 • 274 Příslovce Příslovce jsou neohebná slova, která vyjadřují bližší okolnosti děje, stavu, stupeň vlastnosti ne^bo míru jevů. Rozlišujeme tyto jejich druhy: 273 PŘÍSLOVCE MÍSTA ailleurs jinde, jinam ' ici autour okolo ďici; par ici autre part jinde, jinam lá (au-)dedans uvnitř de iá; par lá (au-)dehors venku lá-bas derriěre vzadu lá-haut (ci-)dessous (zde) vespod, (se m) dolů loin (lä-)dessous (tam) vespod, (tezím) dolů nulle part (ci-)dessus (zde) nahoře, (se-m) nahoru partout (lá-)dessus (tam) nahoře, (tcmm) nahoru pres en odtamtud quelque part en arriěre vzadu, zpět y zde odtud; tudy tam odtamtud; tamtudy tam(hle) tam nahoře daleko nikde, nikam všude blízko někde, někam tam 214 příslovce Času alors tehdy apres potom aprés-demain pozítří aujourďhui dnes auparavant dříve, předtím aussitôt ihned autrefois kdysi avant předem, dříoe avant-hier předevčírem bientôt brzy déjá již domain zítra depuis od tě doby désormais nadále dorénavant napříště enfin konečně ensuite poté hier včera jadis [-s] kdysi jamais (vůbec) kdy, nikdy longtemps dlouho maintenant nyní parfois někdy puis pak quelquefois někdy seulement teprve, až soudain náhle souvent často tard pozdě tôt brzy toujours vždy(cky), stále, pořád (ještě) . sir^ 449 275 - 279 • příslovce - druhy příslovcí PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU ainsi tak(to) lentement pomalu bien dobře mal špatně debout vstoje pas mal ne špatně, docela dobře ensemble společně vite rychle expres úmyslně, naschvál volontiers rád, ochotně 276 PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY assez dost autant tolik beaucoup mnoho bien značne davantage více (u sloves) environ kolem, asi guěre sotva, ne mnoho, moc ne pas mal dost, hodně peu málo presque téměř tant tolik tout naprosto, docela trés velmi trop příliš 277 příslovce srovnávací mieux lépe moins mene pis hůře )lus více )lutôt spise 1 tak, tolik 278 PŘÍSLOVCE TAZACI combien kolik comment jak oů kde, kam ďoů ; parou pourquoi qua rul odkud; kudy proč kdy 279 PŘÍSLOVCE VĚTNÁ (MODÁLNI) assurément certainement certes en effet évidemment [evidama] heureusement malheureusement parfaitement tout ä fait jistě určitě ovšem, ovšemže vskutku, totiž, ovšem, vždyť zřejmě, jasně naštěstí naneštěstí, bohužel naprosto, zajisté zcela, úplně; správně 450 r TVOŘENI PŘÍSLOVCÍ • 280 peut-étre précisément probablement sans doute surement volontiers vraiment snad, možná správně; právě, zrovna pravděpodobně bezpochyby, zřejmě určitě rád (-a, -i, -y) opravdu, skutečně Sem řadíme* rovněž tzv. příslovce přitakací oui, odporovací si (viz 290, 291) a záporová (záporky) ne, non, pas, point (viz 292, 293, 294, 297). 280 TVORENÍ PŘÍSLOVCÍ Vedle příslovcí majících původní tvar (bien, mal apod.) má francouzština též příslovce odvozená od některých přídavných jmen příponou -ment. Tato přípona se připojuje nejčastěji k jejich ženskému rodu: actif — active - activement činně, aktivně certain — certaine - certainement jistě courageux — courageuse - courageusement statečně doux — douce — doucement mírně, jemně pomalu, tiše franc — franche — franchement upřímně tel - teile — tellement tolik Je-li přídavné jméno zakončeno již v mužském rodě samohláskou, přípona -ment se spojuje s tímto tvarem: absolu - absolument , . naprosto, rozhodně carré - carrément rovnou poli — poliment M zdvořile rapide — rapidement - rychle . 7 vrai — vraiment opravdu ferme — fermement pevně, jistě Pozn. 1. Podobně: du - düment náležitě, assidu - assidument pilně (obě příslovce mají lomené znaménko: Ü). 451 280 • TVOŘENÍ PŘÍSLOVCÍ Přípony -amment, -emment Přídavná jména zakončená na -ant tvoří příslovce příponou -amment [arna]: constant — constamment stále courant — couramment běžně, plynně galant — galamment dvorně, galantně méchant — méchamment zle, zlomyslně savant — savamment učeně süffisant — suffisamment dostatečně Pozn. 2. Podobně vznikl i tvar notamment (ob)zvlášte, zejména. Přídavná jména zakončená na -ent tvoří příslovce příponou -emment [amä]: evident — évidemment [evidamä] zřejmě frequent — fréquemment [frekamä] často ,,.,.ř. innocent — innocemment [inosamä] nevinně patient - patiemment [pasjamä] trpělivě prudent — prudemment [prüdamä] opatrně recent - récemment [resamä] nedávno violent — viol emment [vjolamä] prudce , Pozn. 3. Lent - lentement pomalu. Přípona -ément slouží k tvoření příslovcí u některých přídavných jmen, např.: commode — commodément pohodlně commun - communément obyčejně, běžně conforme - conformément (ä qc) v souhlase, podle čeho énorme - énormément ohromne express — expressément výslovně intense — intensément usilovně précis — précisément přesně, právě profond — profondément hluboce ' ' •' 452 JINÉ PROSTŘEIZX KY VYJADŘOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ • 281 Pozn. 4. Zvláštní případy: briěvement strim^ne, gaiement vesele, gentiment roztomile, griěvement (blessé) vážně (zraněn). 5. Některé příslovečné výrazy mají příponu —on(s) : ä califourchon obkročmo, ä reculons pozpátku, ä tätons tápavé. 6. Lidová řeč vytvořila příslovce i od podstatrm^Pch jmen: diablement čertovsky (po čertech), vachement strašně, hrozně (moc). 281 JINÉ PROSTŘEDKY VYJADŘOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ Čeština má značné množství prostých příslovcí, neboť je snadno tvoří. Naproti tomu francouzština, v níž s£z příslovcí tvořených příponami tak často neužívá (pro jejich relativní d é=lku), vyjadřuje příslovečné určení ještě jinými prostředky. K nim p»tří především: 1. přídavné jméno chanter juste čistě zpívat chanter faux falešně zpiv c^it coüter eher být drahý, sMát mnoho en dire long výmluvně st létdčit noter large "' mírně znárr&fckovat noter serré přísně známkovat parier bas mluvit šepte^n parier haut mluvit nahlccr s parier fran^ais ■"■-h mluvit franco mužsky sentir bon vonět sentir mauvais páchnout tenir ferme pevně držet travailler dur ! těžce pracom at vivre heureux šťastně žít voir clair jasně vidět voir rouge vidět rudě, *twít vztek aj Někdy vedle sebe existují vazba s přídavným jménem a vazba s příslovcem. Význam obou může b y^t stejný, např.: travailler dur = travailler durement, ale častěji se liší, nap P.: parier bas mluvit šeptem parier bassement * mluvit nízce (podle) -.*$ 453 281 • JINÉ PROSTŘEDKY VYJADŘOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ payer eher payer che řemen t sentir bon sentir bíen platit hodně peněz draze platit (přeneseně) vonět mít dobrý čich Pozn. 1. Vazby, ve kterých přídavné jméno plní úlohu příslovce, jsou stále užívanější. V češtině jim nemusí vždy odpovídat příslovce: chausser grand nosit velké boty, manger froid jíst něco studeného, voter socialiste hlasovat pro socialisty (volit socialisty) apod. 2. Hranice mezi přídavným jménem a příslovcem je ve francouzštině pružná; hovorový jazyk užívá naopak příslovce ve funkci přídavného jména: ce sont des gens bien jsou to slušní lidé; ce n'est pas mal to není špatné apod. 2. slovní spojení typu ďune facon -f přídavné jméno ďune facon (de 1 acon) impertinente drze d'une maniere (de maniere) insup- nesnesitelně -■. ..'.■■'■:■■" portable d'un air surpris překvapeně d'un pas presse spěšně d'un ton moqueur výsměšně 3. předložk< 3vá spojení ä côté vedie de preference nejraději ä demi napůl de suite po sobě : * á la fois najednou de temps en temps občas á moitié zpola de travers šikmo, úkosem á part stranou en bas dole, dolů á peine sotva en dehors venku, ven á peu pres asi en francais francouzsky ä present nyní en general (vše) obecně á propos vhod en haut nahoře, nahoru á tort neprávem en vain marně au devant napřed, vstříc par cceur nazpaměť avec colěre zlostně par hasard náhodou avec plaisir s radostí peu á peu poznenáhlu ďabord předně, nejprve sans cesse neustále ďhabitude obvykle sans doute bezpochyby, asi de côté stranou sans pitie nemilosrdně 454 STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ • 282 sans le savoir nevědomky tout á fait docela tout á coup náhle tout de suite ihned Pozn. Některá slovní spojení se liší svým významem od jednoslovných příslovcí, např.: avec curiosité zvědavě — curieusement (po)divně, kupodivu. 4. sloveso (slovesná vazba) J'aime lire. II n'arrive pas á comprendre. Aidez ce vieux monsieur: il a de la peine á se baisser. Marie ne cesse de chanter. Elle a commence par rire, mais eile a Hni par pleurer. Rád čtu. ■■' ' ""'-l Pořád nechápe. Pomozte tomu starému pánovi; těžko se (mu) shýbá. Marie (si) pořád (neustále) zpívá. Nejdříve se smála, ale nakonec plakala. Pozn. Nezaměňovat commencer par, ílnir par s vazbami commencer á začínat, finir de končit! Continuez á raconter! J'étais en train de lire. Son ills ne ferait que jouer au football. Ľ auto a manqué de déraper. (Viz 239-5) Vypravujte dál! Právě jsem četl. Jeho syn by pořád jen hrál kopanou. Auto málem dostalo smyk. 282 STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ 1. Nepravidelné (původní) stupňování mají jen čtyři příslovce: beaucoup mnoho — plus více — le plus nejvíce peu málo — moins mene — le moins nejméně bien dobře — mieux lépe — le mieux nejlépe mal špatně — pis hůře — le pis nejhůře Tvarů plus, le plus se užívá ke tvoření pravidelného, opisného stupňování; tvarů moins, le moins ke tvoření pravidelného, opisného sestupňování. (Viz 94, 95) Pozn. 1. Jako u přídavných jmen, také u příslovcí existuje komparativ stejnosti: Je le vois aussi clairement que vous. Vidím to tak jasně Jako vy. Je ne le vois pas si clairement que vous. Nevidím to tak jasně jako vy. (Viz 94-1-a) 455 283 • POSTAVENÍ PŘÍSLOVCÍ VE VĚTĚ 2. Tvary pis, le pis se dnes pociťují jako knižní. Běžné jsou jen v ustálených spojeních; au pis aller v nejhorším případě, de mal en pis čím dál hůře, tant pis tak ať, co se dá dělat. Jinak se užívá pravidelně stupňovaných tvarů plus mal, le plus mal. (Viz 94-1-b) 2. Pravidelné (opisné) stupňování (sestupňování) se tvoří podobně jako u přídavných jmen, tj. 2. stupeň pomocí plus (moins), 3. stupeň pomocí le plus (le moins): vite rychle plus vite rychleji le plus vite nejrychleji vite rychle moins vite méně rychle le moins vite nejméně rychle Pozn. 1. U sestupňování existuje jen forma opisná. - Srov. moins vite méně rychle, pomaleji. 2. Zesilovací co ve 3. stupni se vyjadřuje pomocí possible : le plus vite possible co (možná) nejrychleji. Též: au plus vite. - Srov. le plus rapide possible co nejrychlejší. 283 POSTAVENI PŘÍSLOVCÍ VE VĚTĚ Příslovce stojí obvykle 1. před určovaným přídavným jménem nebo příslovcem: Ce film est franchement mauvais. Cest absolument mal compris. 2. za určovaným slovesem: Marc parle couramment fransais. Elle fait toujours le méme travail. Tenhle film je vysloveně (vyloženě) špatný. To je naprosto špatně pochopeno. Marek mluví plynně francouzsky. Dělá pořád stejnou práci. 3. mezi pomocným slovesem a příčestím slovesa významového u složených časů (zvláště je-li příslovce krátké, tj. jednoslabičné nebo dvojslabičné) : Votre belle-sceur est déjá partie? Vaše švagrová už odjela? Ils ont vite oublié. Rychle zapomněli. Toto pořadí může být změněno z důvodů slohových (pro zdůraznění), rytmických ap.: Ils ont complětement oublié. Ils ont oublié complětement. Úplně zapomněli. 456 ľ UŽÍVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ • PŘÍSLOVCE MÍSTA • PŘÍSLOVCE ČASU • 284 • 285 I 4. na začátku věty stávají příslovce místa a času; bývají oddělena čárkou: ^Dehors, tu prendras froid. Venku nastydneš. Hier, aprěs le diner, tout le monde Včera po večeři šli všichni ven. est sorti. UŽÍVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ 284 PŘÍSLOVCE MÍSTA lei — má význam místní i časový: ďici demain d'iciquinze jours ďici (ä) ľan 2020 d'ici la Někdy s předložkou á: d'ici á deux mois do zítřka do čtrnácti dnů do roku 2020 do té doby (od nynějška) (od nynějška) za dva měsíce Pozn. Čeština obvykle označuje jen budoucí okamžik; francouzština okamžik výchozí i budoucí. 285 PŘÍSLOVCE ČASU T^rá pozdě, tj. v pozdní dobu. En retard pozdě, tj. se zpožděním (proti stanovené době). Settlement teprve, až, např.: Cest seulement vers 10 h qu'il est rentré. Vrátil se teprve (až) k desáté hodině. - Též: Ce n'est que vers 10 h qu'il... Jamais nikdy; původně: vůbec někdy. Tento kladný význam dodnes přetrvává v některých obratech, např.: A-t-on jamais vu cela? Viděl to někdo někdy? Kdo to kdy viděl? Sait-on jamais? Kdo ví? Kdo to může vědět? Déjájiz, už (tj. proti předpokladu nebo očekávání) Vous étes déjá de retour? Vy už jste zpátky? K označení časového údaje v minulosti se klade il y a, popř. ve spojení s déjá: II y a (déjá) un an que je ne ľai vu. Je tomu už rok, co jsem ho neviděl, II y a longtemps qu'il n'est venu. Je to dlouho, co tu nebyl. Pozn. 1. Neužívání pas viz 301. 457 286 • PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU - UŽÍVÁNÍ Trvá-li situace (děj) dosud, vyjadřuje ji příslovce depuis: Mon collégue a eu un accident; Můj kolega měl nehodu; depuis, il boite. | od té áoby kulM il boite depuis. J Pozn. 2. Depuis jako předložka s časovým údajem: Paul travaille dans cette entreprise depuis six mois. (... už půl roku.) 286 příslovce způsobu Ainsi tak (to), a tak Faites-le ainsi. Ainsi, j'ai tout appris. Udělejte to takto. A tak jsem se všechno dozvěděl. Dobře jsi udělal. Mnoho žáků se v tom mýlí. Bien dobře Tu as bien fait. Další významy bien 1. mnoho; hodně: Bien des élěves s'y trompent. 2. docela, opravdu (oslabení významu): Je les aime bien. Mám je docela rád. 3. sice, ovšem (obvykle ve spojení se spojkou mais): Je les ai bien vus, mais je ne les ai Viděl jsem je sice, ale nepoznal jsem pas reconnus. je. 4. velmi, mnohem, daleko, skutečně (před příd. jménem, příslovcem nebo jejich druhým stupněm): Cest bien facile. Thérěse le fera bien mieux que toi. Cest bien lui! 5. však, vždyť: Mon mari vous montrera bien quel-que chose. To je velmi snadné. Terezka to udělá mnohem (daleko) lip než ty. Je to (skutečně) on! To je celý on! Však (on už) vám manžel něco ukáže. Pozn. 1. Částice viz 367. 458 PŘÍSLOVCE ZPÜSOBU - UŽÍVÁNI • 286 6. citoslovce na začátku věty: Eh bien, continuez ! Jen pokračujte! Eh bien, qu'est-ce que vous en dites ? Tak co vy na to (říkáte)? Méme dokonce, i, ba i 1. u podstatného jména: Méme ses rivaux le voient. Vidí to i jeho odpůrci. Pozn. 2. Méme za podst. jménem představuje přívlastek a shoduje se zpravidla s podst, jménem: Ses rivaux méme(s) le voient. Vidí to i (sami) jeho odpůrci. - Viz též 133. 2. u slovesa: Je suis trěs content; on peut méme dire ravi. 3. u přídavného jména: Une faute, méme légěre, peut fausser tout le résultat. 4. u záporek: La plupart des employes ne gagnent pas méme (méme pas) cette somme. Pas mal ne špatně, dost dobře Tu ne ferais pas mal de te presser. Plutôt spíše, dost Cest un film plutôt stupide. Jsem velmi spokojen, ba možno říci nadšen. Chyba, třeba i nepatrná, může celý výsledek zkreslit. Většina zaměstnanců si nevydělá ani tolik (tuhle částku). Udělal bys dobře, kdyby sis pospíšil. Je to dost hloupý film. Pozn. 3. Nutno rozlišovat plus tôt dříve - plutôt spíše. ti^S Quelque přibližně, asi (tak) Cest ä quelque 50 metres de lä-bas. Je to odtamtud asi tak 50 metrů. S přídavným jménem nebo s příslovcem (viz 446): Quelque courageux qu'il soit, il ne s'avisera pas de faire ceci. Pozn. 4. Quelque jako určovatel viz 131. Vite! Faites vite ! Viens vite ! Ať je sebe odvážnější, tohle se neodváží udělat. Rychle, honem! Dělejte rychle! Pojď honem! Pozn. 5. Nezaměňovat vite rychle a rapide rychlý: Cest une voiture trěs rapide. Je to velmi rychlý vůz. Cette voiture marche (roule) trěs vite. Tenhle vůz jezdí velmi rychle. 459 287 • příslovce množství nebo míry - užívání 287 PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY Assez dost Používá se ho u sloves, podstatných a přídavných jmen i příslovcí: Vous avez assez travaillé pour Dnes jste se (už) dost napracoval aujourďhui. Cen est assez. Už je toho dost. Cet enfant ne mange pas assez. Tohle dítě dost nejí (... nejí dost). II y aura assez de travail. Bude (tam) dost práce. Suzanne est assez précoce pour son Zuzana je na svůj věk dost vyspělá. age. II est déjá assez tard. Už je dost pozdě. Beaucoup (velmi) mnoho 1. doprovází sloveso: La Vieille Ville plaít beaucoup aux Staré Město se cizincům velmi líbí. étr angers. 2. následuje-li po beaucoup podstatné jméno, pojí se s předložkou de (většinou bez členu): Ses enfants lui causent beaucoup de (Jeho) děti mu působí velmi mnoho soucis. starostí. Pozn. 1. Beaucoup nemůže být zesilováno dalším příslovcem kromě trop; české velmi mnoho se vyjádří buď prostým beaucoup nebo výrazem infiniment, énormément ap. Přípustné je pouze beaucoup trop příliš mnoho. 3. de beaucoup + třetí stupeň — ve významu zdaleka: Ciaire est de beaucoup la plus intel- Klára je zdaleka nejchytřejší: ligente. Bien značně, mnoho, velmi Klade se před podstatná jména s předložkou de (a členem určitým), přídavná jména i příslovce: Bien des savants n'en sont pas sürs. Hodně vědců si tím není jisto. Cest bien possible. To je (docela, velmi) dobře možné. Bien souvent, il en est ainsi. Velmi často tomu tak bývá. 460 PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY - UZNÁNÍ • 287 Srovnání bien - beaucoup 1. Bien v ustálených spojeních: bien des fois velmi (dost) často; bien da vantage daleko více; bien meilleur(e) mnohem lepší; il a bien chaud (froid)ye mu velmi horko (zima); ovšem také: il a trěs chaud, trěs froid. 2. Beaucoup ve spojení se zájmenným příslovcem en: Lui-méme n'a pas de soucis, mais On sám starosti nemá, zato jeho žena sa femme en a beaucoup. jich má mnoho. Fort velice, silně; značně (knižní výraz) Cest fort probable. Je to velmi pravděpodobné. Vous Pavez fort bien expliqué. Velice dobře jste to vysvětlil ■ ■ Je doute fort qu'il soit ä ľheure. Silně pochybuji, že tu bude včas. Pas mal dost, hodně (hovorově) Paul a pas mal voyage. Pas mal de gens pensent comme moi. Pavel hodně cestoval. Hodně lidí smýšlí jako já. Plus více, moins méně Obě příslovce slouží k pravidelnému stupňování přídavných jmen a příslovcí. (Viz 94, 95, 96, 283) Pro přirovnání se užívá u druhého stupně spojky que než: II voudrait une voiture plus moderně que celle-lä. Před číslovkou bývá předložka de: II y avait plus de dix mille personnes. Tout sera termine en moins de quinze jours. Chtěl by nějaké modernější auto, než je toto. Bylo tam přes deset tisíc lidí. Všechno bude hotovo ani ne za čtrnáct dní. (...za necelé dva týdny.) Pozn. 2. Ne ... plus již ne, už ne: Son pere ne travaillé plus. Jeho otec už nepracuje. -Vzhledem k tomu, že lidová francouzština první záporku vynechává a užívá jen pas, plus ap., cítí se dnes plus stále více jako zápor. Odtud spojení: Plus de questions ? Už (nejsou) žádné otázky? Plus de concessions ! Už dost ústupků! - Má-li být vyjádřen pojem více, musí se formulovat jinak: Encore des questions ? Des questions, il y en a bien davantage. 3. Au moins aspoň (nejméně) - du moins aspoň (zato však): Je veux au moins cela. (Já) chci aspoň tohle. Son travail est difficile, (mais) du moins il gagne beaucoup. Práci má těžkou, ale aspoň (zato) si hodně vydělá. 461 287 • příslovce množství nebo míry - užívání Que de kolik (co, tolik) Obvykle ve větách zvolacích: Que de monde ! Que de patience faut-il avoir avant de réussir! Seulement jen, pouze Cest seulement pour les invites. J'ai seulement cent francs sur moi. To je (ale) lidí! (Tolik lidí!) Kolik (co) trpělivosti je třeba, než se to podaří (povede)! To je jen pro zvané. Mám u sebe jen sto franků. Pozn. 4. Na začátku věty se užívá příd. jména seul, které se shoduje s příslušným jménem podstatným: Tout le monde est venu, seule Renée est restée ä la maison. Přišli všichni, jenom Renáta zůstala doma. - Seulement na začátku věty má totiž význam jen(om)že: Je serais venu également, seulement, je n'avais pas le temps. Byl bych přišel taky, jenže jsem neměl čas. 5. Seulement v časovém významu teprve, až viz 285. Tout zcela, cele, plně Jako příslovce se nemění: Paul Paulette est tout occupe. Pavel je plně zaměstnán. zamestnaná. occupée. Pavlína Před přídavným jménem v ženském rodě, začíná-li souhláskou nebo dyšným h, dochází ke shodě v rodě a v čísle, tj. tout se mění v toute(s): Paulette est toute pale. Pavlína je celá bledá. Les deux jeunes filles étaient toutes Obě dívky byly celé zahanbené. honteuses. Trěs velmi, velice, moc Připojuje se k přídavným jménům a k příslovcím: Ma belle-soeur est trěs difficile sur la Moje švagrová je velmi vybíravá nourriture. v jídle. On les a trěs mal accueillis. Velmi špatně je přijali. Trop příliš, nadmíru (mnoho, moc) České příliš znamená, že byla překročena určitá (vhodná či povolená) mez. Francouzské trop kromě toho ještě vyjadřuje vysoký stupeň vlastnosti. Shodně je tedy v obou jazycích: Ces souliers sont trop étroits. Tyhle boty jsou příliš těsně. Rozdílně lze formulovat: II portait son pantalon trop large. Měl na sobě širokánské kalhoty. 462 PŘÍSLOVCE TÁZACÍ - UŽÍVÁNÍ • 288 Pozn. 6. La voiture est trop chargée. Vůz je přetížen. II est trop tard. Je (příliš) pozdě. Vous étes trop aimable. Jste velice laskav. Cest un peu trop. To je trochu moc. PŘÍSLOVCE TÁZACÍ Oů? kde? kam? Uvádí tázací věty: OÜ travaille votre frěre? Oů va Madame Martel? Ve funkci vztažného příslovce: Cest la ville oů je suis né. Le pays d'oü je viens. Kde pracuje váš bratr? Kam jde paní Martelová ? To je to městoy ve kterém jsem se narodil. Země, odkud přicházím. Pozn. 1. Pozor na spojení: le jour oü den, kdy (toho dne, kdy); le moment oů okamžik, kdy; au moment oů v okamžiku, kdy. Příslovce oů navazuje na časový údaj vyjádřený podst. jménem s členem určitým. Je-li podst. jméno doprovázeno členem neurčitým, nutno navázat pomocí que, např. un jour que jednoho dne, když ; un soir que jednoho večera (jednou večer), když; une fois que jednou, když apod. Comment? jak? Comment est-ce possible? Comment allez-vous? Comment expliquer tout cela? Ve větě zvolací: Comment? II a fait une chose pareil-le? Vous voudriez aller á Paris? Et comment! Jak je to možné? Jak se máte ? Jak tohle všechno vysvětlit? Jakže? On udělal něco takového? (On provedl takovouhle věc?) ^f\ Vy byste chtěl jet do Paříže? A jak! (Aby ne!) Pozn. 2. Comment se neužívá s přídavným jménem ani s příslovcem: Quelle est la hauteur de cette maison ? (Cette maison, combien a-t-elle de haut ?) Jak vysoký je tento dum? Quelle est la distance de Prague ä Brno? (Quelle distance y a-t-il de Prague ä Brno?) Jak daleko je z Prahy do Brna? 3. Nezaměňovat tázací comment ? se srovnávacím comme ! Viz níže. 4. Comment ve významu y'fí&v? viz 130-P4. Combien (de)? kolik? Ve spojení s podstatným jménem a předložkou de: Combien ďélěves sont absents? Kolik žáků chybí? 463