AD AMITECH   A  JEJICH   VYHUBENI                              u
Potom téhož roku, když přemnozí, od táborského kněze Martina svedeni, zle smýšleli o svátosti oltářni a upadli do kacířství některých pikartů, o nichž se stala zmínka výše, někteří lidé obojího pohlaví, bratří a sestry, byvše vyhnáni ze společného bydlení bratří na Táboře, začali obývati ostrov ležící mezi Věse/ !ím a Jindřichovým Hradcem1. A když způsobili sousedním krajům přemnoho škod, vzali na sebe přirozenost hovädskou, a jsouce svedeni od jednoho sedláka, který se nazýval Mojžíšem, upadli z vnuknutí dábla, jejich otce, nadto do bludů a kacířství předtím nikdy neslýchaných, jak bude zřejmě patrné z nížepsaných článků, které po jejich usmrcení poslal napsány Pražanům Zižka, slepý táborský hejtman. A ty byly v českém jazyce složeny takto:
„Najprvé, že jsú svedeni knězem Martínkem Loquis o přijímaní těla a krve pána Ježíše, chléb obecní nazývajíc tělem Božím i každú krmi. Kněh ižádných nemají, aniž jich tbají, neb zákon Boží v srdci psaný mají, tak oni dějí. Páteř2 když pějí, tehda takto nekají: Otče náš, jenž jsi v nás, osvěť nás, bud vuole tvá, chléb náš daj nám všem etc.
Item viery3 neřiekají, neb naši vieru za blud mají.
Item svátkuov ižádných netbají, než den jako den mají a sedmý den sedmým věkem vykládají.
Item postuov ižádných nemají, vše napořád, což mají, vždycky žerú.
Item nebe nad sebú střechu nazývají, a že Boha v nebi a čertóv v pekle nenie, jedno v lidech zlých a Buoh v dobrých, to pravie.
Item cierkev svatů již opravenú jsú svědčili a zde sě věčně živu býti věřili i za to měli.
Item Petra4 Ježíšem, synem Božím, a Mikuláše5 Mojžiešem jsú jme/ novali a za zprávu všeho světa měli.
Item Pána Ježíše Krista bratrem svým jsú nazývali, ale nedověřilým, protože jest umřel, a praviec, že Duch svatý nikdy neumře a z Ducha svatého má býti syn Boží.
Item zákon svuoj jsú na rufiánství zakládali, že Čtenie jest:6 .rufiáni a nevěstky předejdu vás do nebeského královstvie'. A protož jsú ižádného, ktož by rufianem nebo kurvu nebyla, v svuoj zákon přijieti nechtěli, né i děvčička najmenší, kterúž jsú k sobě přijali, musila porušena býti a s nimi smilniti. A zákcn svuoj takto jsú vedli: všichni, mužie i ženy, svlekúce se nazí okolo ohně tancovali a k tanci pieseň prikázanie Desatera Božieho jsú zpievali, potom u ohně
O
262 ÄK 263
stojiece jeden na druha hleděli a, měl-li který muž rúšce,7 ženy jemu ztrhaly a řkúce: .Vypusť vězně a daj mi ducha svého a přijmi ducha mého!', každý s lec/ kterús a každá s leckterýms jsú hřešiti běželi. Ale prvé sě v sodomských žádos/ těch zaněcovali neb zapalovali, lásku a vuolí Boží skutek ten nazývajíc, dábla jsú páchali a potom sě v řece kúpali. Ale po času již jsú sě Mojžiešem otdávali a vždy jsú sě jeden druhého v tom skutku nestyděli, neb jsú spolu všichni v jedné budě léhali.
Item pravili jsú, že oni hroby svatých otvierají.
Item čas sedmého anjela báně vylitie v Zjevení svatého Jana8 praviec, že bude krev po všie zemi až do uzd koňských, kosu na vešken svět již poslanú pravili a sě anjely Božími nazývali ku pomstě poslanými všeho světa a k vy; mietání z královstvie Božieho všech pohoršení; ižádnému neotpúštěli, než vše napořád, muže, ženy i dietky, jsú mordovali, vsi, města i lidi jsú pálili v noci, pravíc, že Písmo dí: ,0 puolnoci pokřik se stal'9 etc.
Item v noci mordy a ve dne smilstvo sú páchali. Item boj svuoj a mordy své svaté nazývali, ale pro zákon Boží boj za proklatý jsú měli.
Item kněžie naše dábly vtělenými jsú nazývali, a proto jsú kněze Jana10 mezi sebú zabili.
Item prijímanie těla Božieho chlebnicí nazývali a Hekali.
Item jedna žena mezi jinými Marijí sě nazývala, a noc s jedním pře/ leževši, hlavu svú za to dala, neb jsú ji sami stěli.
Item o Zděni11 pravili, že některé z nich k vieře pravé tiehla, kteráž na Příběnicích s jinými upálena.
Item Žigmunda z Řepan tovaryšem věrným pravie, jedno kromě manželstvie.
Item pravili svým věrným, že když na ně nepřátelé potáhnu, že vši/ chni oslnú a jim nic nebudú moci učiniti, když právě v svém otci stanú.
Item zimy ani horka se nebáli, než nazí po světě těkati se nadali jako Adam s Evú v ráji. A to sú všecko v hrdlo selhali, a protož jsú hanebnú smrt ten úterý po sv. Lukáši vzali anno domini MCCCCXXI."12
Když svrchuřečené osoby prováděly bez jakékoli překážky uvedené bludy a kacířstva, jak bylo pověděno, přihodilo se, že jeden rakouský pán, zvaný Krajíř, oblehl s měšťany z Budějovic, jinak Budweis, hrad Lomnici, kterého bratr Zižka dobyl a který osadil svými lidmi. A když se ta zpráva dostala k bratru Ziž/ kovi, hned spěšně vytáhl, ačkoli byl na obě oči slepý, přibrav své pomocníky, z Čáslavského kraje, kde tehdy byl, k hradu Lomnici svým lidem na pomoc.
í