sůvo m -J X 1945 a- Soudcové i lidu iváíi íloďny nacistů Dr. Pfitzner pred Lidovým soudem Germanisátor Prahy se odpovídá ze svých činů Včera dopoledne se začalo před pražským mimořádným Lidnvvm *«„*„-, v němž na lavici obžalovaných usedl bývalý náměstek; primátoraM mľí » wPrvm P^eni, Josef Pfitzner. Jeho činnost je známa. amesteK P««»tora hl. mesta Prahy univ. prof. dr. Po projevu primátora dr. P. Zenkla promluvil k soudcům lid« hi™.,.- .. -„• - - . . dového soudu dr. Drábek. Srovnával naše soudy náš postoj ksDmřl^Jny ^S* Li" které provádčli Němci a vzpomínal na Osvěčím, na 'německé SziSce^pop^ště ' ******** »Byli jsme vždy přesvědčen, ze den, kdy Němci budou skládat účty přijíe Ten d™ «ř« , Budeme tvrdí, slibuji vam to. Jsme to dlužni svým rodičům, svým mrWým Nikdy se všafn! snížíme k tomu, aby spravedlnost se zvrátila v pomstu. Napravíme přehmaty íežL tnľň v T volučním kvasu staly. Naše L.doté soudy budou visitkou poválečné úroľné ňašeho náíoda l Líčení předsedá vrchní s. r. dr. VI. Koza k, obžalobu zastupuje hlavní veř. žalobce dr. Drábek, jako obhájce ex of fo funguje dr. H. Sedláček. Obžaloba. Obžaloba veř. žalobce viní dr. Pfitznera, že: I. V době zvýšeného ohrožení republiky, t. j. v době od 21. května 1938 a jindy dopustil se na území republiky přípravy úkladů tím, že se spolčil s německými význačnými politiky a rozhodujícími Činiteli k úkladům o republiku za okolností zvláště' přitěžujicích a vojenské zrady tím, že za války opatřoval nepříteli prospěch, v II. V téže době a tamtéž propagoval a podporoval nacistické hnutí a na veřejných shromážděních schvaloval a obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky v úmyslu, aby rozvrátil mravní, národní a státní vědomí československého lidu, a to za okolností zvláště přitěžujicích. ježto v této anosti po dlouhou dobu pokračoval. III. V téže době a tamtéž byl činovníkem a velitelem v or-ganisacích NSDAP, SdP, SA. IV. V téže době a tamtéž sám a v součinnosti s jinými ve službách a v zájmu Německa ■ a republice nepřátelského hnutí, jednaje s.obzvláštní horlivostí, nařízeními a správními rozhodnutími že hlavnímu městu Praze, tedy právnické osobě bylo proti zákonu republiky odňato zčásti jeho jmění, a to za okolnosti zvláště přitě- ovšem tvrdí, že jeho »Sudeten-medaile« je pouze upomínkovou medailí a že ty válečné záslužné kříže měl skoro každý. Jeho příjmy nebyly zrovna žebrácké. Dostával 130.000 K ročně jako náměstek primátora hlav. města Prahy, 110.000 K ročně obnášel jeho plat universitního profesora a 30.000 K ročně měl ze dvou. správních rad. Udává, že vlastnil 800.000 K a »domek« v jeho rodišti Petrovicich za 400.000 K. Připouští, že jeho paní odvezla nějaké skvosty. Co jeho paní odvezla, to se už nedozvíme, ale k posouzení stačí to, že ji stěhovalo v dubnu t. r. velké nákladní auto pražské obce do Unterachu v Horním Rakousku. Na otázku, zdali si byl vědom, co znamená hrob Neznámého vojína pro československý národ, odpověděl: »Vím, že ztělesňoval vojenskou tradici československého národa«. Vymlouvá se, že Frank a dr. Giesse sami mu nařídili, že hrob Neznámého vojína musí být odstraněn. Nemohl odporovat, jinak by se dostal do koncentračního tábora. Hrob byl roztříštěn, rakev rozřezár ha a ostatky• odvezeny autem gestapa. Neví, co se s ostatky provedlo. Ví, že tím bylo ublíženo československému národu. To byl však čin politický. Provedení bylo hlášeno Frankovi. Jeho poměr k primátoru dr: Klapkoví a presidiälnímu šéfovi hlavního města Prahy dr. ■ L. K r e m Id č k o v i byl vice než napjatý. Nenáviděl je. bdít ostřeji nad politickými názory a děním na radnici* Primátor Klapka odpověděl mužně: »Zastával jsem vždy zásadu spravedlnosti, at jsem měl moc v ruce Či nikoli a od této zásady neupustím!« __ Pfitzner si v r. 1940 usmyslil, že Praha dá Hitlerovi odlitek sochy sv. Jiří a že ji oba, t. j. dr. Klapka a Pfitzner dodají osobně Hitlerovi. Frank zařídil ochotně vše potřebné, avšak dr. Klapka prohlásil, že do Berlína nepojede a jako důvod uvedl, že kdyby byl primátor a jeho náměstek mimo Prahu, žebynebyloměstodo faře opatrováno. Pfitzner říká,, že měl pro to nepříjemnosti na nejvyšších místech, a napsal dr. Klapkoví: »Vaše cesta k Vůdci je již nežádoucí. Jedná-li se o cestu k Vůdci, nesmí být váhání a tím zvrácena hodnota té pocty!« A pražský magistrát poslal odlitek Hitlerovi poštou. Výmluvy začínají. Pfitzner vyzval dr. Kremlic-ku. a I pease a pohrozil mu, že v opačném případě půjde do koncentračního tábora. Dr. Kremlička napřed nechtěl, ale pak přece'jen-do pense šel, ale život si nezachránil, přisel do koncentračního tábora a tam zemřel ubitím. Ve své korespondenci dr. Klapkoví pjse Pfitzner dále: »Již dlouhou dobu jsem přesvědčen, ze dr. Kremlička je zralý nejen pro pensi«, tím ale nechtěl na ze by dr. Kremličku udal gestapu, chraň Bůh. O zatčen» dr. Kremličky se dověděl uredne a po důvodech nepátral. . presidenta bliky ze dne 19.* června 1945, IV. zločin proti majetku dle § 9 téhož dekretu a budiž za to dle'§ l/n. sazby téhož dekretu potrestán. Činnost obžalovaného. Pfitzner si vysloužil od Němců celou řadu vyznamenáni. Již v r. 1938 dostal medaili za zásluhy za obsazování Sudet. V r. 1942*vyznamenal ho sám Hitler Válečným záslužným křižem II. třidy a v r. 1944 do- města Prahy, ostře proti tomu 08Ž2"A"«2ř Mohu "si vzpomenout, že roz- Praze * ^c-n Rhípka a Půl .caz byl nějakým působem honu-£*«£« Df KJap, proveden* - vzpomíná si Pfitz- »»^"g^ peněz na Meg? - ner a poznamenal, že politické pouzütecWjPe yi ^ přesvědčení dr. Kremličky ne- j" P«£Ä£, nápoje, ku- T , ..____kU» c nrwvmi Sta- KU KUpuvt« j ... .„, ~ restV ka bylo v souhlase s novými stá toprávními poměry Dar Hitlerovi. pfitzner s primátorem dr. Klapkou se velmi nerad stýkal a většinou jen korespondo- hospodářskou Válečný 30 kr^X > df Vojtí§J StfS toužný kříž I. třídy. Byl ^ÄJdopisy uchová- zamestoanc* a pořádal zábavy a cesty Esta» H.-i zatčen, byla mu te.í £nľ^oHt,l»ikní^ *=*■*- jgS Ä ffäSSm-p Kreisleitrem NSDAP a Stan-dartenführerem SA. S SS nechtěl nic mit, tvrdi Pfitzner. protože prý hned po obsazeni republiky přišel na to. že SS »e teroristická orgai kovi byly ny- V dopise v lednu 1940 píše kuiturnírai Pfitzner dr. Klapkoví: »Ve fvémposledním rozhovoru s vSijľemnezaaechalpochyb- ,o Novém roce budu hlási nevinne. iní na item? &***' rokračúvuoi strany pi Odstranění pomníků bylo jednou z nejhlavnějších prací pfitznera. Zmizely pomníky: Denisův, Svecův, Palackého, WUsonův, Ríegrův, Čechův a Bílkův Mojžíš před staronovou synagogou. Část z těchto soch a pomníků, jako na př. Denisův, byly roztaveny a o Bílkovu Mojžíši se Pfitzner vyjádřil: »Připouštím, že jsem z vlastního popudu odstranil nějakou sochu na židovský motiv.« Odstranění pomníků odůvodňuje rozkazem Goringovým. Gerraanisátor Prahy Pfitzner pronásledoval české zaměstnance hlav. města Prahy. Ovšem že popírá, že dal vrátného Benáka zatknout, nechce nic vědět o smrtí dr. R a i-š 1 a, ani o uvěznění dr. W e-n i g a.. Českých 'zaměstnanců dal k disposici pro totální nasazení ne méně než 17 0 0 a v komisi, která pročesávala, jak říká, zaměstnance pražského magistrátu, neseděl ani jeden Cech. Ale když jednou Pfitzner uviděl dvojjazyčně psaný dopis stavebního referátu, řekl, že zřejmě má magistrát nadbytek sil, když páni mají dost času úřadovat dvojjazyčně. Byl to jeho návrh, aby se úřadovalo pouze německy. Svádí to sice na Franka a trval na rych» lém provedeni jen proto, aby Frankovi demonstroval nemožnost provedeni tohoto rozkazu. Rychlé přejmenování ulic ovšem bylo také dílem Pfitznera, on na tom trval a ani to nezapírá. S penězi pražské obce hospodařil Pfitzner všelijak. Obec byla donucena prodat ke své Škodě pozemky pro válečné účely, byla donucena dělat nevýhodné směny, ovšem pouze s Němci. A s peněžním hospodářstvím to nevypadalo lépe. 300 tisíc korun dal nějakému Němci z Postupimi za poradu ve věcech sadových. 500 tisíc ■ korun dal Hitlerově mládeži a 500 tisíc korun vdovo po zabitém Němci. Na otázku, co se stane s Čechy, vyhrají-li Němci válku, odpověděl: »Není mi to známo a ani jsem o této otázce jako historik nepřemýšlel. Je mně sice známo, Že po válce měl do Čech přijít velký počet Němců, ale nevím, zda mělo být na ně pamatováno u obce.« Svědci Po zahájení přelíčení vrch- s. r. dr. Kozákem navrhl prokurátor lidového soudu dr. Drábek potrestání- Žaloba navrhla 11 svědků, a to: archiváře hlav. m. Prahy prof, dr! V o j t í š k a, dr. D r n-c e, vrch. magistrátního radu C i p r a, dr. ÍA a 11 a, šoféra J i-ranka, garážmistra Pískovce, výpravčí autobusů Václava Šroubu a řidiče Růžičku, Svobodu, Boška a Slun-k a. Obhájce ex offo dr. Hynek Sedláček navrhl 3 svědky: Němce Kolos ku, Schicketanze a Lerche (všichni tři ve vazbě) o tom, že obžalovaný jednal z donucení. Soud se odebral ke krátké poradě a zamítl obhájcem navrhované svědky. Obžalovaný se ovšem vinen necítí. Dopis presidentu republiky 2. února 1936 napsal Pfitzner v časopise »Volk u. Führung« článek »Eduard Beneš a otázka menšin«. Článek mu byl zabaven na čtyřech místech. Nato napsal Pfitzner panu presidentovi--^, března 1936 dopis, ve kterém si stěžuje na zabavení a mimo jiné píše: »Z toho jeem přece musel vyvodit, že zde věda a její učení již není volné a ústava jakož zásada demokracie byla na závažném bodě porušena.« Odvolává se na dějepisce Pekaře a Šustu. Dále píše: »Byl bych Vám, velevážený, pane presidente, zavázán vřelými díky, kdybyste byl náhledu, že by se Vám nezdála osobní rozmluva zbytečnou.« Odvolává se nadále na dějepisce Šustu a cituje z jeho díla závěr: žeJiistorik musí uznat pravdu a musí ji šíti »padni komu padni«. (Citováno česky.. Dopis byl psán německy.) Vraždení českých studentů Pfitzner nechce ani slyšet o tom, že by vůbec o studentských demonstracích něco věděl. Ačkoliv je jeho výpověď — Pfitzner vypovídá česky a jen zřídka kdv prosí soudce o dovoleni, říci část věty německy — vyvrácena výpravčím autobusu Sroubou, kterému svědku tehdy vyhrožoval, že když neobstará do půl hodiny asi 20 autobusů, že pro něj pošle — svědek užil slovo »posádku« — trvá obžalovaný na svém. Pro tuto vyhrůžku rozšířil veřejný žalobce dr. Drábek žalobu na § 5. odst. I/a presidentova dekretu (vyhrožování újmami). Podobně jako svědek Šroub vypovídají svědkové Smítko a Pískovec. Obhajoba navrhla znovu slyšení Franka, dr. Giesseho a tajemníka Pfitznerova dr. Richtera o tom, že obžalovaný iednal z neodolatelného donucení. Soud i tento druhý návrh obhajoby zamítl a připustil pouze čtení Frankova protokolu. Frank se nepamatuje —- to je již nacistická zvyklost při výslechu — kdo dal rozkaz na zavedení němčiny na pražském magistráte, dokonce pochybuje, že to byl Pfitzner. Snad protektor sám. A tak slouží nepřítomný Neurath znovu a znovu k tomu, aby hájil Pfitznera a Frank ovšem si přitom svou polívčičku ohřívá. Pak přece si Pfitzner nejasně na nějaké studentské demonstrace ' vzpomíná. Nevěděl, 0 co se jedná, až když se šoféři vrátili, dozvěděl se, oč jde. Na dotaz předsedy soudu, že přece byl tak velkým pánem a musel vědět,"oč jde, odpovídá, že tak velkým pánem nebyl. Od primátora dr. Klapky se dověděl, že bylo něko- 1 i k studentů zastřeleno. Vyslovil primátorovi soustrast. Primátor dr. Klapka otevřeně vyslovil požadavek znovuotevřeni vysokých škol. Pfitzner řekl: Tato otevřená řeč primátorova se nám nehodila. Dr. Klapka dostal proto důtku od Franka, kterou Pfitzner tlumočil. Výpověď prof. dr. Vojtjába Svědecká výpověď byv. archiváře hl. města Prahy prof, dr. Václava ,Vojtíška byla největším přínosem. Zevrubně dokázal, že Pfitzner záměrně pod pláštíkem nacistické pavědy germanisoval všemi prostředky nejen magistrát, ale celou Prahu. Přejmenování ulic — Pfitzner se ovšem k tomu nepriznáva — bylo provedeno na Pfitznerův přjkazva záměrně byla volena jména českou veřejnostv urážející-Pfitzner nařídil řízení listu Anzeiger d. Hauptstadt Prag«, ktiTv sloužil jedině, aby oslavoval Pfitznera. Články jedna-lv pouze o něm a vysocí nacističtí činitelé začali f Když však jednou odbyl říšského protektora několika rad-ky a sám se oslavoval na celých sloupcích, bylo Uštu odzvoněno. Po 16. čísle byl za staven. Již r. 1940 dal do «>«**£ hl. města Prahy Pd°*" *£. ,iíci 30 mihonů K P™ ne mecké potřeby. Nacista »v záloze* Po výpovědích znalců z oboru zpravodajského o tom, est lépe řečeno co »>« NSĎAP. SdP a SA byio ľ s SA Standartenführern >JA jsem byl P°«» *£££ jí pfitzner — odročen wm^^m