HA 5E ZENA K Mlži JAKO ľHIKODA k ľ. KULTU ft E?
proces osvojováni Ženských rolí kontinuitu ■ vývoj vztahu dívky k matce a podporuje ztotožnění s matkou jako jedincem; není to osvojování charak-teriatik zvnějšku definované role (Chodorow, str. Í>1). Takový vzor dívku
připravuje na její sociální situaci v pozdějším životě, tato situace jej nadále upevňuje ■ dívka M nelení do světa žen, který se vyznačuje malými formal-ii í ii i i rozdíly mezi rolemi (Kosaldo, .str. 29) a který po ní v mateřství znovu vyžaduje »osobni ztotožnění" s jejími dětmi. A tak se cyklus obnovuje.
Chodorow alespoň k mému uspokojení demonstruje, že femininní osob-nost. charakterizovanou personalismem a partikularismem, lze vysvětlovat jako osobnost, kterou \\tvořily -píše socioslrukturální systémy než vrozené biologické faktory. () této otázce mni třeba dale hovořit. Ale pokud platí,
be „femininní osobnost" je téměř univerzálním faktem, pak lze tvrdit. >>■
její rysy možná dále přispěl] k názoru, že ženy jsou jaksi méně kulturní než muži. To znamená, že ženy mají sklon vytvářet se světem vztahy, které může kultura chápal jako vztahy, kleté jsou spíše ..jako příroda" - imanentní a tkvící ve věcech jako takových - než „jako kulturu", která věci trans cenduje a transformuje vrstvením abstraktních kategorií a neosobních hodnot Vztah] ten) tíhnou jako příroda k relativní bezprostřednosti, pn-nio-ti. zatímco muž nejenže tíhne k vytvářeni vztahů mnohem zpro-tícdko-vanějiích, ale ve skutečnosti si často důsledněji a pevněji než k samotným lidem a věcem vytváří vztahy ke zprostředkujícím kategoriím a formám.
I.zc tedy snadno pozorovat, jak femininní osobnost značnou mému přispěla k tomu. že se na ženu pohlíží jako na bytost „bližší přírodě". Av-ak současné ml/e popřít, že ženskí- způsoby utváření vztahů mají v kulturním procesu mocnou a významnou úlohu. Neboť pravě lak jako je relativně bezprostřední utváření vztahů v jistém sm\-lu na nižším stupni spektra duchovních funkcí člověka, zakotvene a ipffe zacházející do podrobnosti než llan-cciiiliijii i .1 syntetizující, stoji lakový způsob utváření vztahů KNlěaSttě i na aejvyuím slupni tohoto spektra. Vezměme v úvahu vztah mezi matkou a dítětem. Matky mají sklon oddat m svým dětem jako jedmeům bez. ohledu na pohlaví, věk. krásu, rodovou příbuznost nebo jiné kategorie, které
by bylo možno k dítěti vztahovat Takic jakýkolh vxtah ■ touto vlastností -
nejen vztah malka-dílě, ale jakýkoliv druh vysoce osobni, relativně bezprostřední oddaností - lze povazoval z.i vzpouru proti kultuře .1 ipoleěnosti
..zezdola", pokud jde o dílčí iudividuáhií oddanost v protikladu k solid,ui-lě skupiny. Vztah matka-dítě lze však také chápal jako činitel, který ztělesňuje a syntetizuje kulturu a společnost ,,-e-hora" v tom smyslu, že před-la-
1 0 8
Sumu) /;. Ohtneh
vujc vieobecné lidské hodnoty, které přesahují hranice oddanosti k specifickým -01 1.ilním kategoriím. Každá spolei no-t musí mil sociální kategorie, které transcendují osobní projevy věrnosti, ale každá společnost musí rovněž u všech svých členů pěstoval -in\-l pro svrchovanou morální jednotu, přesahující hranice těchto sociálnu li kategorií. Takže zdánlivě typicky žen.-ký psychický modus, který tíhne k přehlížení kategorií a k vyhledávání ..kontaktu" (Chodorow, str. í>5, podle liakana. 1966) s jinými osobami přímo a osobně, bývá současně spojován s nejvyššími stupni kulturního procesu, i když se může z určitého hlediska jevil jako nedostatečně kulturní.
IMPLIKACE INTERMEDIÄRE OSTÍ
V léto slati se v první řadě pokouším objasnil příčin) univerzálně druhořadého statusu Ion. Intelektuálně a osobně jsem cítila, že mne tento problém nesmírné provokuje: cílila j-em. že j-em nucena -e jím zabývat dn\e. než provedu analvzu postavení ženy v nějaké specifické společnosti. Mi-uu proměnné ekonomickú li. ekologických, historických, politických a SOt 1,líních Struktur, hodnot a světového názoru by mohly vysvětlit obměny v tom
univerzálním, ale tamo univerzální !>\ vysvětlil nemohly. A jestliže jsme nechtěli přijmout ideologii biologického determinismu, pak se mi zdalo, že bj se ve vysvětlení mohlo pokročit odkazem na jim- univerzálie lid-ké kultury. PrOtO bylv EOVrubné rysj přístupu - i když samozřejmě nebylo nabídnulo specifické re-em - determinovány problémem samým a nikoliv nějakou mojí vlastni zálibou \ globální abstraktní strukturální analyze.
Tvrdila j-em. že univerzální devalvování žen by mohlo být vysvětleno předpokladem, ><■ leny jsou považovány za bytosti, které mají k přírodě bií
že než. muži. zahrne o inuzi j-011 jednoznačnčji považováni /..\ Iv. kdo zaujímají \\--i sféru kultury. Rozlišování kultur) od přírody je samo o sobě produktem kultury,  nejstručněji definovane jako lr.in-icndeiu e přirozených
daností života prostřednictvím systémů myšleni a techniky. To je samozřejmě analytická definice, já jsem se vsak snažila dokázal, že na určité úrovni dokáže každá kultura v lé nebo oné formě Iransceildoval přírodu, třeba
jen prováděním rituálu jako formy prosazení schopností člověka ovládat iy-
1 0 9
9
8
1
80