Diplomový seminář • SHRNUTÍ 1. HODINY A DOMÁCÍ ÚLOHA PRO VŠECHNY: • 1.) Zorientovat se v tématických okruzích a formulovat alespoň v hrubých obrysech téma/ta své diplom.(obor.) práce • 2.) Kontaktovat vhodné vedoucí práce a na základě pohovoru upřesnit téma práce: • Pomůcka: Jak postupovat při výběru témat? • Rozmysli si: • Které téma tě zajímá? • Máš ke zvolenému tématu dostatek kvalitních zdrojů informací? • Do jaké míry se téma vztahuje k tvému osobnímu a odbornému zaměření? • Které téma je v současné době pro tebe nejdostupnější (tj. nejsnadněji zpracovatelné)? • /Psal jsi proseminární, ročníkovou nebo jinou písemnou práci na téma, které tě zaujalo, ale nevyčerpal jsi všechny jeho možnosti? Můžeš na ni navázat? Zaujala tě nějaké témata z přednášky na oboru TIM. Možná, že je můžeš zpracovat v Bc. práci…/ • Analyzuj otázku: • Zřetelně si zformuluj CO budeš dělat: Jakému tématu se budeš věnovat? • Formulace úvodní otázky určuje způsob výstavby odpovědi. • Téma práce by proto mělo obsahovat OHRANIČUJÍCÍ FORMULACE: Do jaké míry/šíře téma zpracuji? Jakému časovému úseku se budu věnovat? Jaké skupině děl se budu věnovat? V jakém kontextu se budu pohybovat? • Zhodnoť šíři informací a zdroje, které využíváš. • Ujasni si přesné významy pojmů, se kterými pracuješ: TERMINOLOGIE. • Všímej si instruktivních slov, která použiješ: • Objasnit-analyzovat-formulovat-tvrdit-(kriticky)zhodnotit-srovnat-určit (definovat) –popsat-uvažovat o-rozlišit-zrekapitulovat-přezkoumat-prozkoumat-ilustrovat-naznačit-interpretovat-komentovat…. • Příklad anotace/zadání diplomové práce: • Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art • Anotace: V rámci magisterské diplomové práce se budeme zabývat otázkami vhodného přístupu k dokumentaci děl performance art v kontextu oblasti live art. Budeme popisovat specifika performance art a reflektovat možnosti vytváření reprezentace performančního díla pomocí mediálního záznamu (fotografického, videa) a jeho vystavování. Způsob práce s dokumentací a interpretací performance art budeme ilustrovat na projektu Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“. Uvedeme možnosti archivů mediálního umění, které vznikají na Internetu. • Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art • Magisterská diplomová práce mapuje aktuální debatu teoretiků performance art a mediálního umění o možnostech a limitech médií dokumentace (re-prezentace) živé performance. Úvodní kapitoly představí základní úhly pohledu, ze kterých je vztah mezi živou performancí a médiem záznamu v současné debatě zkoumán. Teoretické přístupy a poznatky budeme následně aplikovat na projekt Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“, na kterém ukážeme různé konstelace, do kterých může performance a jeho re-produkce (médium záznamu a zpřítomnění) vstoupit. Vztah performance art a médií představíme také z hlediska mediálních archivů. Mediální archivy jsou příkladem snah o zasazení performance art do historie umění skrze přemístění a přivlastnění živé události médiem záznamu a současně snah o překonání limitů médií (fotografie, video). Představíme nové internetové projekty, které reagují na současnou debatu o vztahu media-performance a mají ambici stát se /mediální/ alternativou tradičních médií záznamu. • Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art • V magisterské diplomové práci si klademe otázku: Jaká média a způsoby záznamu /reprezentace/ jsou adekvátním prostředkem archivace a reprodukce živého performance? Jakým způsobem se performanční umění stává součástí historie umění? V první části práce zmapujeme aktuální debatu teoretiků performance art a mediálního umění o možnostech a limitech médií dokumentace (re-prezentace) živé performance. Úvodní kapitoly představí základní úhly pohledu, ze kterých je vztah mezi živou performancí a médiem záznamu v současné debatě zkoumán. Teoretické přístupy a poznatky budeme následně aplikovat na projekt Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“, na kterém ukážeme různé konstelace, do kterých může performance a jeho re-produkce (médium záznamu a zpřítomnění) vstoupit. Vztah performance art a médií představíme také z hlediska mediálních archivů. Mediální archivy jsou příkladem snah o zasazení performance art do historie umění skrze přemístění a přivlastnění živé události médiem záznamu a současně snah o překonání limitů médií (fotografie, video). Představíme nové internetové projekty, které reagují na současnou debatu o vztahu media-performance a mají ambici stát se /mediální/ alternativou tradičních médií záznamu. • Vytvoř si předběžný koncept • Téma: • Úvod: (asi 10 %) • Hlavní text: (asi 80 %) – uspořádání odstavců v logickém sledu, rozvíjejícím a ilustrujícím úvodní tezi. • Shrnutí/závěr: (asi 10%) – na základě předcházejícího textu znovu formulovaná úvodní teze a její zobecnění. • Připrav si hrubý náčrt textu • napiš nejdříve hlavní text. (jednotlivé odstavce/kapitoly mají postupně vést čtenáře k přijetí – obhájení závěrečného tvrzení). Odstavce/kapitoly obvykle začínají větou, formulující hlavní téma odstavce/kapitoly. Následují podpůrné a rozšiřující informace. • Napiš úvodní odstavec, který obsahuje: • Stručně naznačený kontext tématu. Úvodní tezi, naznačující autorův postoj k tématu. Náznak metody/argumentace, která povede k podpoření úvodního tvrzení. Definice důležitých pojmů. • Závěr-shrnutí: Znovu formulovaná úvodní teze. Shrnutí hlavních argumentů. Důsledky. Zasazení tvrzení do širšího kontextu. • RADY PRO PSANÍ • Nejdůležitějším předpokladem je myšlenka a znalost toho, co chceme psát. • Dále si musíme uvědomit, které kapitoly budou hlavní, které budou podkapitoly a vztahy mezi jednotlivými částmi práce. (To znamená, že si, než začneme psát, vytvoříme sled hlavních myšlenek, osnovu textu.) • Každou myšlenku musíme určitým způsobem vysvětlit, popsat, prokázat. Seminář k diplom. práci I Formální požadavky týkající se průběhu semináře k diplomové práci I a jeho úspěšného ukončení: • Diplomanti navštěvují výuku: účast studentů v hodinách je povinná. (viz Studijní a zkušební řád MU: http://www.muni.cz/general/legal_standards/study_examination_regulations) • Diplomanti aktivně spolupracují s vedoucím práce na formulaci tématu a metodologie práce do formátu: název + anotace. • Registrují se k tématu v IS ve stanoveném termínu. Letos do 16.11. 2009. • Konzultují s vedoucím práce alespoň jednou během zkouškového období. • Do určeného termínu, tj. do 12.2.2010 odevzdají: – osnovu práce (ze které vyplývá zvolená metodologie a znalost formálních pravidel psaní diplom. práce). Viz http://www.phil.muni.cz/music/data/pravidla.doc – seznam literatury a pramenů ve formátu vyžadovaném u všech prací studentů ÚHV. Viz: • http://www.phil.muni.cz/music/staticpages/index.php?page=pravidla_citovani – jednu kapitolu práce Podmínky pro ukončení Semináře k oborové práci: • Spolupráce s vedoucím práce na formulaci tématu a metodologie práce do formátu: název + anotace. Registrace k tématu v IS ve stanoveném termínu. • Alespoň jedna konzultace s vedoucím práce. • Odevzdání oborové práce: oborové práce jsou odevzdávány v jednom exempláři. Musí být svázány tzv. kroužkovou vazbou, rozsah bakalářských oborových prací je 27 000 znaků /magisterských obor. prací 55 000 znaků, povinnou součástí práce je české a cizojazyčné resumé. • Deadline pro odevzdání práce: 14.12., 12.00 hod. Práce se odevzdávají na sekretariátě ÚHV. Rozsah diplomových/oborových prací, vazba, exempláře, resumé: – Závěrečné oborové práce jsou odevzdávány v jednom exempláři. Musí být svázány tzv. kroužkovou vazbou. – Bakalářské a magisterské diplomové práce jsou odevzdávány ve dvou exemplářích. Jsou svázány knihařsky. – Rozsah bakalářských diplomových prací je min. 70 000 znaků, rozsah bakalářských oborových prací je 27 000 znaků, povinnou součástí obou typů prací je české a cizojazyčné resumé. – Rozsah magisterských oborových prací z nediplomního dvouoborového studia je min. 55 000 znaků, povinnou součástí je české a cizojazyčné resumé. – Rozsah magisterských diplomových prací je min. 140 000 znaků, je vyžadováno české a 2 cizojazyčná resumé. • Motto: • Kritéria pro vědecký charakter nějakého zkoumání podle U. Eca: 1.) Předmětem výzkumu musí být poznatelný, či identifikovatelný objekt – definovaný tak, aby byl poznatelný a identifikovatelný i pro ostatní. 2.) výzkum by měl o svém výsledku sdělit více, než bylo dosud řečeno, respektive se podívat novým pohledem na věci, které již řečeny byly. 3.) výsledky výzkumu by měly být prospěšné pro ostatní a přinášet nové poznatky. 4.) vědecký výzkum by měl poskytovat podklady pro potvrzení nebo vyvrácení předpokladů, z nichž vychází, a tak umožnit, aby kdokoli jiný mohl v daném výzkumu pokračovat. • Eco, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia 1997. • Motto_2 • „Někdy se má za to, že fakta mluví sama za sebe a že vědecký popis reality, je-li vypracován poctivě a detailně, je prostě odrazem reality. Ve skutečnosti je třeba vypracovat si rétoriku, tj. vyvinout přesvědčivý styl pro vědecký článek. Zdá se, že jevy nabývají statutu faktu jen díky konsensu a že tohoto konsensu nelze dosáhnout bez rétorické přesvědčivosti. Umění spočívá v tom, vyvolat ve čtenáři přesvědčení, že tu nejde o žádnou rétoriku a že článek o vědeckém výzkumu je ´nulové psaní´.“ (Barthes, R. The Pleasures of the text. New York: 1975) Struktura písemných prací: • /podrobně viz: http://www.phil.muni.cz/music/data/pravidla.doc / • Titulní strana. • Obsah. • Předmluva (není povinná). • Úvod. • Stať (jednotlivé kapitoly). • Závěr. • Resumé. • Seznam vyobrazení (není nutný). • Seznam pramenů a literatury. • Přílohy (nejsou nutné). Ad Titulní strana /strany/ - viz PDF dokument/ • a. Název oboru, ústavu, fakulty a univerzity (v záhlaví, každý údaj na samostatném řádku), a sice v následujícím pořadí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia/ Hudební věda/ Teorie a provozovací praxe staré hudby/ Teorie interaktivních médií/ Management v kultuře) b. Jméno studenta. c. Označení práce (Bc., Mgr., Dr., seminární práce). d. Název práce (uprostřed stránky). e. Jméno vedoucího práce. f. Jména konsultantů (nemusí být). g. Rok odevzdání práce. Ad Obsah : doporučuje se využít tzv. Deweyův číselný systém. Tzn. • 1. Úvod • 2. Metody a materiál 2.1. Metody 2.2. Materiál 3. Dílčí kroky/výzkum 3.1. 4. 4.1. 4.2. 5. Závěr atd…. Ad Úvod • Úvod má stručně uvádět do pojednávaného problému. Může také obsahovat zdůvodnění aktuálnosti tématu. Nutná je metodologická úvaha o řešení problematiky: tj. jaký cíl si autor stanovuje a jaké metody k jeho dosažení volí, v jakém kontextu pozoruje své téma, na jaké teorie odkazuje. Důležitá je i velmi stručná kritika literatury, která tvoří podklad pro autorovy argumentace. ad 5. Stať • Stať sestává z jednotlivých kapitol písemné práce, kde student samostatně zpracovává zkoumanou problematiku. V této části prokazuje schopnost aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům. • Stať je obvykle rozdělena na kapitoly, jež mohou být samostatně nadepsány. • Členění stati na kapitoly (jednotlivé kapitoly se zabývají charakteristikou materiálu, ozřejměním použitých metod a postupů, popisem dosavadního stavu bádání, souvislostmi, shodami a neshodami s literaturou, zdůrazněním nových pohledů, postupů, nových výkladů pramenů či literatury. Stanovené téma musí být sledováno v soustředěném výkladu a ten je docílen jen pečlivě zvoleným kontextem, zasazujícím téma do patřičných souvislostí. Ty teprve dovolují autorovi argumentovat ve prospěch určitých teorií.) Abstrakt / ad resumé • Obsahová struktura abstraktu (resumé): Obsahuje postupně zhruba tyto body: problém, metody, výsledky, závěry. Vždy musí obsahovat informaci o cíli a rozsahu výzkumu, o užitých metodách, o nejdůležitějších zjištěních a výsledcích, zhodnocení výsledků a naznačení dalších možností. Kompoziční struktura abstraktu: • /Příklad lineárního, informativního abstraktu/ Tzn. autor postupuje lineárně ve shodě s hlavním textem a současně předkládá výsledky výzkumu./ • Problém: Formulace daného problému. Návrh na jeho řešení . • Metodický postup: Výběr a charakteristika zvolených postupů, popis průběhu procesu aplikace dané metody… • Výsledky: Čeho jsme tímto postupem dosáhli? Co zůstává nedořešeno? • Závěry: typu „Přes omezené výsledky přináší nová metoda pacientům zřetelnou úlevu.“ Příklad lineárního, tematického abstraktu • Tzn. autor pouze uvede výčet témat, kterým se věnuje, ale neuvede výsledky, ke kterým dospěl./ má povahu přeformulovaného „obsahu“/ • „Příspěvek je věnován novým přístupům ke zrychlení číslicového zpracování signálu pomocí paralelismu. Zabývá se základním pohledem na danou problematiku a snaží se klasifikovat jednotlivé přístupy. Jádro příspěvku se konkrétněji zabývá vlastnostmi sériových a paralelních algoritmů, včetně jejich vzájemného vztahu.“ Nelineární tematické abstrakty: • abstrakt tematický /srov. s částí úvod/ • „V autentické konverzaci (…) mají podílení se na konfliktu a vyhýbání se mu významnou úlohu a vedou k modifikaci komunikativní (ilokuční) funkce jednotlivých řečových aktů. Ve své studii navrhuji sémantickou interpretaci typu modifikace nazývaného „hedging (zmírňování)“, vzhledem k všudypřítomným principům kooperace a zdvořilosti.“ • abstrakt rematický /srov. s částí závěr/ • „Tato studie pojednává o sémantické interpretaci modifikace komunikační (ilokuční) funkce v neformální anglické konverzaci. Předběžná analýza textů z London-Lund Corpus ukazuje, že běžnou modifikační kategorií je tu zmírňování (hedging). Přestože repertoár příslušných prostředků má poměrně omezený rozsah, tyto prostředky umožňují v relevantních kontextech velmi jemnou diferenciaci. Dichotomie referenční funkce versus afektivní funkce se ukázala užitečná v tom smyslu, že jisté významy (nejistota, domněnka, uvedení nové myšlenky, vágnost) mají spíše charakter referenční, kdežto negativní zdvořilost, odstup, sebehodnocení, depersonalizace, sarkasmus a kontrast jsou primárně postojové (afektivní).“ • Délka abstraktu: většinou jeden odstavec (pouze u celé knihy bývá delší). Kompozice vědeckého textu • Obecně: • Model: problém – řešení • Model: Dogma – nesoulad – krize – hledání – nový model Kompozice vědeckého textu 2 • IMRAD: Introduction – Methods – Results – Discussion • Úvod /Jaký problém byl studován?/ • Metody (a materiál): Jak byl problém studován? • Výsledky: Co se zjistilo? • Diskuse: Co tato zjištění znamenají? Úvod • CARS /create a research space/ Vytvoření výzkumného prostoru se děje ve třech fázích: • Vytvoř si výzkumný prostor: • Fáze 1: Vytyčení teritoria • Krok 1: teze o centrálnosti. Krok 2: zobecnění tématu. Krok 3: přehled předchozího výzkumu. (a/nebo) • Fáze 2: Vymezení místa • Krok 1: protikladné tvrzení. Krok 2: poukázání na mezeru. Krok 3: Položení otázky. Krok 4: Pokračování v tradici. (a/nebo) • Fáze 3: Zaujetí místa • Krok 1: vyznačení cílů/nebo ohlášení aktuálního výzkumu. Krok 2: Ohlášení zásadních objevů. Krok 3: Naznačení struktury článku. … nebo • ….větší důraz na kontext vědecké komunity: • Vyložit podstatu problému • Zhodnotit dosavadní literaturu • Popsat metody výzkumu • Uvést základní myšlenky výzkumu • Konstatovat závěry vyplývající z výsledků výzkumu. TEMATICKÁ VÝSTAVBA: • Téma – argumentace • Téma – argumentace • Téma-argumentace • Jde o vystavění argumentace skrze řetězení /logicky navazující sled výpovědí, vzájemně spolu souvisejících. /…/ Jinými slovy, při vytváření textu se snažíme, aby vznikl text vnitřně souvislý, soudržný neboli koherentní. • Příklad 1: • „Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku. Ukázal, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ • „Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku. Ukázal totiž, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ • /druhou větou autor vysvětluje tvrzení obsažené ve větě první./ • „Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku, protože ukázal, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ • Příklad 2: • (1) Lidské stárnutí je jevem biologickým. • (2) Stárne celý organismus, jeho funkce fyziologické i psychologické. • (3) Slábne zrak i sluch, látková výměna se zpomaluje, paměť hůře pracuje, zmenšuje se celková adaptační schopnost atd. • (4) Avšak stárnutí není jenom jevem biologickým. • (5.) Naopak je důležitým jevem společenským. • (6) Z toho plyne, že je i závažným faktorem ekonomickým. • (7) Proto mu společnost musí věnovat náležitou pozornost. Vypracováno s využitím informací na stránkách ÚHV týkajících se psaní písemných prací a na základě knihy: Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J.: Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999.