Mediální technologie jazyk nových médií IMK092 a IM092 (PS 2009) Mgr. František Kůst Teorie interaktivních médií Ústav hudební vědy Filozofické fakulty MU Brno Anotace Kurz se věnuje teoretickému a praktickému osvojení základních principů vizuálního zobrazování (tzv. vizuálního jazyka) při tvorbě nových médií. Cílem kurzu je přehledně zmapovat současné populární formy nových médií a etablovat tak tzv. jazyk nových médií. Navazuje na znalosti z kurzů Vizuální studia a Vizuální kultura, ev. Výrazové prostředky digitálního média a Kyberkultura. Osnova IMK092 25.9. 2009 Úvod Jazyk nových médií 23.10.2009 Komiks ­ strip, poster a cartoon Počítačové hry ­ gameplay a interaktivita Videoklipy: spektákl jako styl 13.11.2009 Multimedia a hypermedia v síti Teorie webu ­ web jako komunikační nástroj v DVK Síť ­ komunity, publika a uživatelé 11.12.2009 Projekty, Praktická cvičení (workshop) Ukončení kurzu Osnova IM092 6.10. 2009 Úvod a Jazyk nových médií 13.10.2009 Komiks ­ strip, poster a cartoon 20.10.2009 Počítačové hry ­ gameplay a interaktivita 27.10.2009 Videoklipy: spektákl jako styl 3.11.2009 Multimedia a hypermedia v síti 10.11.2009 Teorie webu ­ web jako komunikační nástroj 17.11.2009 Týden vědy ­ výuka zrušena děkanem // 18.11. Den hudební vědy 24.11.2009 Síť ­ komunity, publika a uživatelé 1.12.2009 Projekty, Praktická cvičení (workshop) 8.12.2009 Projekty, Praktická cvičení (workshop) 15.12.2009 Ukončení kurzu Typ výuky, ukončení, literatura Kurz je rozdělen na teoretickou část a praktickou část (závěrečný seminář s případovou studií) Kurz je ukončen odevzdáním závěrečné eseje do předem stanoveného termínu v ZO. Doporučená literatura: MANOVICH, Lev (2001): The Language of New Media, The MIT Press. LISTER, Martin et al.(2003): New Media: a critical introduction. London and New York, Routledge. Timothy Druckrey, editor. Electronic Culture: Technology & Visual Representation. New York: Aperture, 1997. ISBN: 0893816787 1. Úvod: Vizuální studia a kultura Kurz součástí tzv. vizuálních studií (visual studies nebo také visual culture) Vizuální studia nepředstavují samostatný obor, ale skrze svoji interdisciplinaritu, jsou spíše směrem zaměřující se na studium ,,vizuálna" a to z různých pohledů. VS jsou o vztahu kultury a obrazů, které jsou nedílnou součástí našeho života a nacházející se kolem nás. 1. Úvod: Vizuální studia a kultura Obrazy kromě své vizuální kvality spojují různé obsahy (politické, sociální, kulturní či ideologické) s technickým rozměrem svého provedení a užívání. Významné postavení obrazů v dnešní době je závislé na historickém vývoji zobrazovací tradice. Významy obrazů jsou spjaty s jejich vizuálními kódy ; jsou motivované a srozumitelnost závisí na mnoha faktorech (interpretace) 1. Úvod: Vizuální studia a kultura Existuje několik východisek pro vizuální studia: TIM: Pozornost na vizuální studia v kontextu kulturálních studií, na revizi dějin umění a to vše ve spojení s nástupem nových technologií spjatých s novými médii (ev. MoreMedia) Sledujeme objekty vizuální povahy, procesy a praktiky, které vymezují určitou kulturu 1. Úvod: Vizuální studia a kultura Studium vizuální kultury zahrnuje: 1. Systém označujících znaků - ,,jazyk", dovednosti a techniky (schopnost číst, dekódovat, dát smysl) 2. Zvyky a hodnoty v dané kultuře, které jsou spojeny s interpretací vizuálních obrazů 3. Schopnost ,,se dívat" (historická a kulturní specifičnost) 4. Způsob, jakým jsou používány technologie, média, ideje nebo ideologie k dalšímu rozšíření, zesílení či výběrovému omezení vizuálna 1. Úvod: Vizuální studia a kultura 1. Úvod: Vizuální studia a kultura Způsob, jakým se skrze obrazy díváme na skutečný svět, je zcela odlišný od způsobu jakým svět popisuje, jak jej slyšíme a jak o něm čteme. Vizuální svět má odlišný a svébytný jazyk (re) produkovaný skrze obrazy a jejich nositele (média). Vizuální studia jsou ale více než jen studium obrazů: Jde o významy, prožitky a zážitky, způsoby v konzumování obrazů a hledání významu a potěšení v aktivitě ,,dívání se" 1. Úvod: Vizuální studia a kultura V postmoderní době, kdy jsou obrazy všudypřítomné v mnoha odlišných podobách a formách, není vizuální kultura jen součástí našeho každodenního života, ale je naším každodenním životem. Blade Runner, Ridley Scott, 1982. Final cut edition, 2007 2. Jazyk nových médií Na jazyk pohlížíme buď sémioticky (popisem vztahu mezi jednotlivými elementy působícími v rámci procesu konstrukce významu ; znaky ­ kódy systémy) ; mediální pohled (Pierce, Jakobson, Saussere) = vztah jazyka a promluvy (langue/parole) Nebo na něj pohlížíme vizuálně a jednotlivé významy jsou sdělovány prostřednictvím: grafických symbolů a nehláskových znaků (figur). nosičů (médií) vzájemně propojených s nesenými obrazy 2. Jazyk nových médií - Piktogram V oblasti vizuální komunikace mají piktogramy výlučné postavení. Obsah symbolu je zprostředkován na základě společenského konsenzu a obsah figury je odvozen na základě podobnosti s realitou. Piktogramy jsou komunikačním ekvivalentem verbálního jazyka. Jsou neodmyslitelně spjaty s vizuálním prostředím. Tyto graficky stylizované obrázky jsou nedílnou součástí každodenního provozu ve veřejném prostoru, kde fungují jako informační a orientační ukazatelé. Dekódování figur na základě analogie se skutečností je univerzálnější, zatímco porozumění symbolům je vymezeno společensko-kulturním kontextem, takže nemusí být srozumitelné napříč kulturami. 2. Jazyk nových médií - Piktogram 2. Jazyk nových médií - Piktogram Piktogram jako stylizovaný obraz reálného objektu stál na počátku každého pokusu o písmo, je prvním stupněm ve vývoji písma. Spojováním jednotlivých znaků pak vznikl ideogram, jenž znakem vyjadřoval jednotlivá slova. Oproti piktogramu, který vyjadřuje konkrétní objekt, je ideogram vázán na pojem. Piktogramy a ideogramy byly stále obrázkovým písmem, kterým se poměrně složitě zaznamenávaly vnější jevy. Složitější komunikace si vyžádala rychlejší záznamy informací. Formální redukcí piktogramů vznikly písmena, fonetické znaky, které nyní tvoří gramatiku verbální komunikace. 2. Jazyk nových médií - Piktogram Z historického hlediska vývoje písma, které dosáhlo své dokonalosti ve formě hláskového písma, jsou piktogramy jako písmo obrázkové vnímány jako primitivní forma komunikace. Vznik fonetické abecedy ustavil společenskou hierarchii na gramotné a negramotné, přičemž obrázkové písmo po staletí fungovalo paralelně vedle privilegované vrstvy vzdělaných jako komunikace negramotných. Až ve dvacátém století proběhla rehabilitace obrázkového písma, ze kterého se stal plnohodnotný vizuální jazyk, rovnocenný jazyku verbálnímu. Tato nová funkce obrázkového písma napomohla profesionálnímu vývoji v oblasti grafického designu. Nezpochybnitelný význam měly aktivity rakouského sociologa, ekonoma a filosofa Oto Neuratha. 2. Jazyk nových médií - Piktogram Piktogram jako samostatná jednotka obrazového písma, která je označujícím konkrétního objektu se vrátil a v novém kulturním kontextu získal nové funkce a významy. V modernismu vznikl sice vizuální jazyk rovnocenný verbálnímu (často dokonce politicky významnější), nicméně jednotlivé znaky (piktogramy) však byly stále vnímány jako ikony (znak jako konkrétní zobrazení objektu). Z hlediska sémiotiky jsou však jednotlivé znaky více indexy než ikony. 2. Jazyk nových médií - Přerod Idea jediného univerzálního vizuálního jazyka, jak si představovali modernisté, je dnes vlivem poststrukturalismu dávno zpochybněna. Pro porozumnění znakům neexistuje jeden objektivní vzorec, nejsou to již ikony. Interpretace se odehrává v rovině vzájemných vztahů mezi znaky a v rovině symbolické, kdy dekódujeme význam znaku ve vztahu ke kulturnímu kontextu. V současné době se často hovoří o změnách ve vizuálním jazyce, které přinesl nástup nových digitálních médií. 2. Jazyk nových médií - Přerod Vedle tradičního lineárního vizuálního jazyka starých médií, jazyk nových médií specifikuje nelineární interaktivita, založená na hypertextové organizaci textu a obrazu. Modernisté zrovnoprávnili vizuální a verbální jazyk. Digitální logika nových médií tyto jazyky promíchala. Obrazy a texty již nestojí vedle sobe jako ekvivalenty, ale prolínají se, nahrazují a komunikačně zaměňují. V nových médiích se pak idea vizuálního jazyka transformovala do univerzálně srozumitelného digitálního jazyka Piktogram je tedy praotcem písma a praotcem grafického designu. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Myšlenka jazyka nových médií je založena na předpokladu, že všechny kulturní objekty, které jsou digitálně reprezentovány prostřednictvím počítačového rozhraní, sdílejí množství stejných kvalit. Kvalita objektů se dotýká jejich technické konstrukce a není nikterak spojená s neseným obsahem. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Numerická reprezentace jako abeceda Numerická reprezentace je základním principem celého procesu digitalizace. Digitalizace je proces transformace jakékoliv informace do numerického kódu. Ten je v současnosti z řady praktických důvodů založen na systému se dvěma čísly (tedy binárním systému), s jedničkou a nulou, do něhož jsou převáděny veškeré informace. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Modularita jako morfologie a syntax Princip modularity umožňuje konstrukci nových médií z jednotlivých objektů. Tyto objekty spojené do většího celku však i nadále zůstávají diskrétní, vzájemně kombinovatelné a snadno a odděleně modifikovatelné. Nespojitý charakter umožňuje použití dílčích objektů v různých formách nového média, čímž znesnadňuje jeho vymezení. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Automatizace jako slovní výstelky Automatizaci umožňují předchozí principy nových médií. V podstatě se jedná o automatické generování nových objektů nebo celých skupin objektů bez manuálního, mechanického zásahu. Při tvorbě bývá rozlišována nižší (low-level) a vyšší (high-level) úroveň automatizace, ale v obou rovinách se jedná o určitou míru umělé inteligence stroje. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Variabilita jako sazba (DTP) Variabilitu umožňuje princip modularity. Objekt tím, že není nikde pevně fixován, existuje v potenciálně nekonečném počtu verzí a jeho výstup tak může nabývat množství různých podob. Základním případem variability je skalárnost, tedy skutečnost, že stejný objekt může ve výsledku existovat v několika odlišných podobách (různé velikosti, úroveň detailů apod.). 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Kulturní transkódování jako úzus(kodifikace) Princip kulturního transkódování zásadně ovlivnil vztah člověka s počítačem. Smazal rozdíl mezi biologickým rozhraním člověka a technologickým rozhraním počítače, podnítil erozi hranice mezi tradičními způsoby lidské kultury a počítačovou reprezentací světa. 2. Jazyk nových médií ­ Nová média Uvedených pět principů představuje základní koncepční rámec pro uvažování o vlivu digitální technologie a nových médií na obrazy v současné vizuální kultuře. Příště konkrétní případy nových médií. Děkuji za pozornost.