Poznámky k testu z 23.11.2009 (JAP102a): Pondělní test měl za cíl ověřit míru vašich schopností naučit se i větší objem lexika samostatně. Testy, které byly napsány v podstatě bez chyby dokazují, že nároky nebyly přehnaně vysoké. Neznalost výrazu よる v překladu z japonštiny nebyla hodnocena (výraz byl do testu zařazen omylem, není součástí doposud probraného lexika). Benevolentní jsem byl též k transkripci názvu „Jeseníky“ do japonštiny. Za správné jsem bral verze イエセニーキ, イェセニーキ nebo ponechání v latince. Na manuálu pro transkripci cizích slov do japonštiny se pracuje (posléze vám bude dán k dispozici), pravidlo o dodržování fonetické délky samohlásek byste však měli znát a dodržovat (tedy varianty typu *イエセニキ správné nejsou). Několik z vás stále ještě píše chybně některé znaky kany. Jedná se především o katakanové セ, které u některých z vás vypadá jako kandži pro číslici 7 (七). Překlad z japonštiny obsahoval sloveso あじわう (vychutnat si), které je součástí doplňkového materiálu, jenž všichni máte k dispozici. Znalost (pro tuto chvíli pouze pasivní) dotyčných sloves se od vás očekává, některá z nich mohou být součástí závěrečné zkoušky. Další konkrétní poznámky: * Minulý čas predikativů jsme začali brát teprve na včerejší hodině. Přesto někteří z vás opět překládali japonskou větu se slovesem v neminulém tvaru ～ます minulým časem. Zbytečná chyba. * Výraz „můj bratr“ byl v mnoha případech překládán s pomocí の. To samozřejmě není chyba (a jako chyba to ani hodnoceno nebylo), ale v japonštině se v těchto situacích asi běžněji užívá výrazu うちの. Dle kontextu může také „můj“ zůstat implicitní (nevyjádřeno). * Věta „V úterý přijede můj bratr z Německa.“ může být dle kontextu přeložena jak s pomocí slovesa る, tak s pomocí slovesa る. Obojí bylo hodnoceno jako „správně“. Překládat sloveso „přijet“ výrazem く nicméně vhodné není, a bylo hodnoceno jako chyba (především s ohledem na předchozí výklad). * Jelikož výraz „lyžovat“ nebyl uveden jako příklad nepravidelného slovesa (jako např. 勉強する), bylo nutno jej překládat jako „dělat lyžování“. V takovém případě je nutno nevynechávat akuzativní partikuli を (tedy スキーをする). * Nemálo z vás se navzdory mým předchozím upozorněním naučili některá slovíčka nesprávně (týká se to především výrazu あさって, který byl nejednou zapsán jako *あっさて). Na nutnost učit se slovíčka ve správném tvaru (včetně sokuon či dlouhých samohlásek) již do budoucna nehodlám upozorňovat. * Kolega 361926 v překladu z japonštiny přeložil výraz たいてい jako „obvikle“. Vezměte prosím na vědomí, že podobné hrubé chyby v ortografii jsou jedním z nejjednodušších způsobů, jak vyučujícího na VŠ rozladit (a to zajisté není ve vašem zájmu). Nechcete-li riskovat, že z důvodu takovéhoto „rozladění“ bude automaticky váš test ohodnocen jako NG, doporučuji vám se do budoucna podobných chyb vyvarovat. Výsledky testu: OK: Na hranici úspěšnosti: 321422 361679 172693 361825 361453 361894 361876 361926 179286 255464 220090 342195 357545 361581 361897 361964 324430 359374 262500 361040 255493 Všechny ostatní odevzdané testy byly ohodnoceny jako NG. Nadprůměrnou absenci přikládám chřipkové sezóně. Stále nicméně platí, že není-li test dopsán v dotyčném týdnu, je zapotřebí se v dotyčném týdnu alespoň písemně omluvit. V případě neomluvené absence nebudu dávat příležitost si testy dopsat dodatečně. V případě jakéhokoliv dotazu mne můžete jako vždy kontaktovat mailem, případně osobně v čase mých konzultačních hodin. J. Matela