Poznámky k testu z 2.11.2009 (JAP201a): Několik obecných poznámek: * Slovesa 貸す – „půjčit“ (např. 百円を貸して下さい。 – „Půjčte mi, prosím, sto jenů.“) a 借りる – „(vy)půjčit si“ (např. これを借りてもいいですか。 – „Smím si toto půjčit?“). Pokud vám to pomůže, můžete si zkusit asociovat 貸す s anglickým „lend“ a 借りる s anglickým „borrow“. * Jakékoliv gramaticky správné řešení překladu, které plnilo žádanou pragmatickou funkci, jsem hodnotil jako správné. Promluva „rád bych si půjčil…“ tedy mohla být přeložena různě. Např. pomocí potenciálu v otázce (「~借りられますか?」 – „Mohu si půjčit…?“), pomocí deziderativu s explikátorem (「~借りたいんです。」 – „Chtěl bych si půjčit…“), pomocí dotazu na svolení (「~借りてもいいですか。」 – „Směl bych si půjčit…?“) apod. * Ve většině případů jsem pokládal za poněkud nevhodné (či nepřirozené) omluvy, které jste použili v druhé replice („Je mi to moc líto, ale…“). Nehodnotil jsem to jako chybu, ale dovolím si na toto téma promluvit na středečním cvičení. * Spousta z vás překládala „nemohu přijít“ jako 行けません. Za chybu jsem to nehodnotil, ale domnívám se, že rozdíl mezi „jít“ a „přijít“ je v češtině přibližně stejný jako mezi 行く a 来る v japonštině (věta měla samozřejmě otestovat, zda dokážete vytvořit potenciál od nepravidelného slovesa 来る). * Ještě i tentokrát někteří z vás doplnili kontextovou partikuli は tam, kde bylo v zadání doplnit partikule pádové. Ještě jednou (snad naposled) na téma klasifikace základních partikulí promluvím na středeční hodině. * Drtivá většina z vás se nechala chytit do pasti dichotomie partikulí が a を v tranzitivních/intranzitivních konstrukcích. Překlad z japonštiny vám potom naprosto neodpovídal japonské větě s doplněnou partikulí. Budiž to pro vás poučením, že ani japonština se nedá dělat slepě strojově, nýbrž jedině s ohledem na význam a situačnost. P.S.: Připravte se na to, že ve středu se budu ptát na význam věty 「お母さんを冷やしたんです。」. Hodnocení: 335897 – Zaměnila jste slovesa „půjčit si“ a „půjčit“. V první větě jste nedodržela zdvořilost (nenechte se mást tykáním) a k intranzitivnímu „být vychlazený“ jste doplnila partikuli を. Jinak solidní výkon. 330821 – Netrefila jste sloveso „půjčit si“ a k intranzitivnímu „být vychlazený“ jste doplnila partikuli を. Jinak solidní výkon. 330940 – Nevhodně jste užil konstrukci 「~てみる」 (jistě již víte, že nevyjadřuje potenciál) a týká se vás chybné významové užití partikule を v tranzitivní větě. 321398 – Zdá se, že k užití 「~んです」 Vás zřejmě nepřiměju. Také se Vás týká případ s を, ale jinak pěkný výkon. 321959 – Týká se Vás užití partikule を v intranzitivní konstrukci. Výraz nejistoty či dohadu でしょう nelze užít u deziderativu v první osobě (člověk si je přeci vždy jistý tím, co sám chce). Jinak dobré. 343536 – Slabší výkon. Potenciál jste užila i tam, kde být neměl (a chybně utvořený). Tam kde být měl, jste použila chybné sloveso (a navíc chybně utvořený). Také se Vás týká případ partikule を. 330878 – Týká se Vás partikule を v intranzitivní vazbě a pár drobností. Jinak ale dobrý výkon. 103420 – Týká se Vás rozdíl mezi „půjčit si“ a „půjčit“, a také případ s partikulí を. Jinak solidní výkon. 330873 – Netrefil jste demonstrativum (あの lze jenom těžko překládat jako „toto“, viz Genki, lekce č. 2). Výraz でも se užívá pouze na začátku věty (a ve specifických kontextech), nikdy ne uprostřed souvětí. Partikule は tam, kde jste ji zasadil, by sice kontextově ladila, ale nejedná se o partikuli pádovou. 219661 – Týká se Vás rozdíl mezi „půjčit si“ a „půjčit“, a totéž, co 330873 s partikulí は. 261115 – Zaměnila jste かす a かりる. Partikule は není pádová, ale jinak dobré. 325106 – V podstatě bez chyby. 323888 – Utvořil jste nesprávný tvar potenciálu slovesa 貸す. Jinak OK. 263692 – Zcela nevhodně jste užila slovesa もらう. V 9. lekci učebnice Genki si můžete ověřit význam tohoto slovesa, ale budeme se jím ještě hlouběji zabývat v následující lekci. O partikuli は viz výše. V minulém komentáři jsem omylem uvedl, že se uvidíme v úterý. Měl jsem samozřejmě na mysli středeční cvičení (v úterý míváme cvičení s 1. ročníkem). Omlouvám se. J. Matela