Poslanci schválil Barrosa předsedou Komise Evropský parlament schválil jmenování José Manuela Barrosa do funkce předsedy Evropské komise na druhý pětiletý mandát. José Manuel Barroso byl zvolen 382 hlasy ve prospěch, 219 proti, 117 se zdrželo hlasování. Volba se konala tajným hlasováním. Pro zvolení byla nezbytná prostá většina odevzdaných hlasů v hlasování, které proběhlo v souladu s pravidly Smlouvy z Nice. Hlasy poslanců, kteří se zdrželi hlasování nejsou při počítání zohledněny. Předchozí hlasování o předsedovi Komise: 22. července 2004 José Manuel Barroso 413–251–44 5. května 1999 Romano Prodi 392–72–41 21. července 1994 Jacques Santer 260–238–23 Včerejší debata před hlasováním Evropský Parlament již v úterý debatoval prohlášení José Manuela Barrosa před středečním hlasováním o jeho jmenování předsedou Komise. José Manuel Barroso dnes představil své politické cíle celé sněmovně poté, co zahájil jejich obhajobu při jednání politických skupin minulý týden. Politické skupiny vyjádřily jak podporu tak i nedostatek víry v Barrosa a některé požadovaly další konkrétní kroky. Barroso se zaměřil na ekonomické oživení v kombinaci se sociálním trhem, přičemž prezentoval návrhy, které chce realizovat v případě svého zvolení. "Jsem odhodlán bojovat proti sociálnímu dumpingu," řekl a oznámil revizi směrnice o pracovní době. Slíbil také iniciativy směřující k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Pokud jde o rozpočet EU, pan Barroso navrhl "přechod na přístup založený na solidaritě". Zdůraznil, že "EU musí mít více transparentní a efektivní způsob financování svých politik". Předseda Barroso také slíbil změny ve struktuře Komise související se jmenováním komisaře pro spravedlnost, základních práva a občanské svobody, komisaře pro vnitřní záležitosti a migraci, komisaře pro otázky klimatu jakož i "vědeckého poradce pro výzkum a inovace". Lídři politických skupin Předseda parlamentní frakce EPP-ED Joseph DAUL (FR) potvrdil, že jeho skupina bude podporovat kandidaturu Barrosa, i když varoval, že "to není bianko šek, a budete muset splnit naše očekávání". Také vyzval pana Barrosa, aby neztrácel čas a okamžitě začal sestavovat nové kolegium komisařů. "Evropští občané vystoupili v červnu ve prospěch EPP" a "my jsme teď podporujeme pana Barrosa", protože se ukázal jako "kandidát s vysokým profilem". Martin SCHULZ (DE) uvedl, že José Manuel Barroso nemá podporu skupiny SD, ačkoli sdělil, že skupina se sejde dnes večer, aby přijala své konečné rozhodnutí. "Evropa potřebuje skutečnou změnu směru" a pan Barroso bude hodnocen na tomto základě, uvedl Schulz. Pokračoval zdůrazněním potřeby nové evropské legislativy, jako je směrnice o veřejných službách: "Jedná se o Váš program, pane Barroso, nemůžeme Evropu redukovat jen na jednoho člověka". Guy VERHOFSTADT (BE) vysvětlil, že skupina ALDE podpoří kandidaturu Barrosa za předpokladu, že bude reagovat na její specifické požadavky ohledně společného plánu na vyčištění bankovního systému a posílení bankovního dohledu. "Některé frakce nejsou přesvědčeny programem pana Barrosa, ale máme povinnost přijmout konečné rozhodnutí co nejdříve". "Skupina Zelení/EFA ve Vás nemá víru ", řekl Daniel COHN-BENDIT (FR) a dodal, že "si myslíme, že si zasloužíme někoho lepšího, než jste vy". Požadoval také odložení hlasování, aby se mohl zohlednit výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě. "Pokud irský lid řekne své 'ano' pro Lisabon, budeme mít novou situaci pro Komisi". Michał Tomasz KAMINSKI (PL) ze skupiny ECR vyjádřil svou podporu jmenování prezidenta Barrosa. "Existuje mnoho otázek, ve kterých nesouhlasíme s panem Barrosem, například Lisabonská smlouva, ale on je proti národnímu sobectví a to je důvod, proč ho podporujeme." Lothar BISKY (DE, GUE/NGL) podtrhl, že je třeba "Evropy sociální, mírové a přátelské k životnímu prostředí" a pan Barroso je "špatným člověkem na předsedu, pokud chceme takovou Evropu". Nigel FARAGE (UK), jménem EFD řekl, že by EP neměl hlasovat o kandidatuře pana Barrosa, dokud irský lid nerozhodne o Lisabonské smlouvě. Krisztina MORVAI (HU, NI) podpořila "zásadní změnu" v Evropě a zdůraznila, že "musíme podporovat základní lidská práva". Rada Cecilia Malmström, hovořící jménem Rady, opět zdůraznila, že pan Barroso byl zvolen jednomyslně 27 hlavami států a vlád z různých politických stran. Důležitost istoty, stability a účinné akce byly některé ze slov použitých švédskou ministryní pro evropské záležitosti, když hovořila o nutnosti vyřešit jmenování předsedy Komise. WIFT: nová dohoda EU-USA se bude znovu projednána příští rok (Plenární zasedání) Spravedlnost a vnitřní věci - 17-09-2009 - 14:19 Stáhnout článek ve formátu pdf Na nátlak poslanců Evropského parlamentu souhlasila Rada ministrů EU s tím, že příští rok znovu s USA projedná dohodu o předávání bankovních údajů. V té době již Parlament dle Lisabonské smlouvy může mít poslední slovo u těchto dohod. Mezitím Parlament přijal usnesení stanovující pravidla, kterými se zajistí, že v rámci v současné době projednávaného řešení nebude ohroženo soukromí občanů. V usnesení dnes poslanci zopakovali, že data přenesená americkým úřadům by měla být zpracována "pouze v boji proti terorismu" a že "skladování a použití nesmí být nepřiměřené" k tomuto cíli. Poslanci připomněli potřebu "správné rovnováhy mezi bezpečnostními opatřeními a ochranou občanských svobod a základních práv". Občanům a podnikům EU by měla být poskytnuta stejná úroveň obhajoby práv, a měl by být zřízen "institut soudních žalob", aby se zabránilo zneužívání. Během několika diskusí ve Výboru pro občanské svobody, poslanci vyjádřili své znepokojení nad tím, že Parlament byl zcela mimo jednání EU-USA o prozatímní dohodě o předávání bankovních údajů. Beatrice Ask, švédská ministrině spravedlnosti, včera oznámila, že text v současné době projednávaný se Spojenými státy "nebude v platnosti po dobu delší než 12 měsíců". Potom se podle komisaře Barrota, "bude konat okamžité opětovné projednání v rámci Lisabonské smlouvy", což by dalo Parlamentu poslední slovo ohledně znění dohody. Poslanci zpochybnili volbu právního základu Radou: v červenci se ministři EU jednomyslně rozhodli dát Evropské komisi mandát k jednání bez účasti Evropského parlamentu. Toto je, jak říká usnesení, v rozporu se stanoviskem právní služby Rady, které znělo ve smyslu, že tato věc je v pravomoci Společenství. Pozadí: Otázka kolem SWIFT poprvé vznikla v roce 2006, kdy média odhalila, že vláda USA přistupovala přes finanční síť SWIFT k údajům o evropských občanech bez jejich vědomí. V důsledku nátlaku ze strany Evropského parlamentu byly dány záruky ochrany osobních údajů s tím, že získané údaje budou použity výhradně pro anti-teroristické účely. V červenci letošního roku se v médiích objevily články naznačující, že by měla být sjednána nová smlouva v důsledku změn ve struktuře o společnosti SWIFT, která staví nové skladovací centrum pro své evropské údaje ve Švýcarsku. WIFT: nová dohoda EU-USA se bude znovu projednána příští rok (Plenární zasedání) Spravedlnost a vnitřní věci - 17-09-2009 - 14:19 Stáhnout článek ve formátu pdf Na nátlak poslanců Evropského parlamentu souhlasila Rada ministrů EU s tím, že příští rok znovu s USA projedná dohodu o předávání bankovních údajů. V té době již Parlament dle Lisabonské smlouvy může mít poslední slovo u těchto dohod. Mezitím Parlament přijal usnesení stanovující pravidla, kterými se zajistí, že v rámci v současné době projednávaného řešení nebude ohroženo soukromí občanů. V usnesení dnes poslanci zopakovali, že data přenesená americkým úřadům by měla být zpracována "pouze v boji proti terorismu" a že "skladování a použití nesmí být nepřiměřené" k tomuto cíli. Poslanci připomněli potřebu "správné rovnováhy mezi bezpečnostními opatřeními a ochranou občanských svobod a základních práv". Občanům a podnikům EU by měla být poskytnuta stejná úroveň obhajoby práv, a měl by být zřízen "institut soudních žalob", aby se zabránilo zneužívání. Během několika diskusí ve Výboru pro občanské svobody, poslanci vyjádřili své znepokojení nad tím, že Parlament byl zcela mimo jednání EU-USA o prozatímní dohodě o předávání bankovních údajů. Beatrice Ask, švédská ministrině spravedlnosti, včera oznámila, že text v současné době projednávaný se Spojenými státy "nebude v platnosti po dobu delší než 12 měsíců". Potom se podle komisaře Barrota, "bude konat okamžité opětovné projednání v rámci Lisabonské smlouvy", což by dalo Parlamentu poslední slovo ohledně znění dohody. Poslanci zpochybnili volbu právního základu Radou: v červenci se ministři EU jednomyslně rozhodli dát Evropské komisi mandát k jednání bez účasti Evropského parlamentu. Toto je, jak říká usnesení, v rozporu se stanoviskem právní služby Rady, které znělo ve smyslu, že tato věc je v pravomoci Společenství. Pozadí: Otázka kolem SWIFT poprvé vznikla v roce 2006, kdy média odhalila, že vláda USA přistupovala přes finanční síť SWIFT k údajům o evropských občanech bez jejich vědomí. V důsledku nátlaku ze strany Evropského parlamentu byly dány záruky ochrany osobních údajů s tím, že získané údaje budou použity výhradně pro anti-teroristické účely. V červenci letošního roku se v médiích objevily články naznačující, že by měla být sjednána nová smlouva v důsledku změn ve struktuře o společnosti SWIFT, která staví nové skladovací centrum pro své evropské údaje ve Švýcarsku.