Ročník 2006 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 37 Rozeslána dne 31. března 2006 Cena Kč 81,- OBS AH: 107. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 108. Zákon o sociálních službách 109. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách 110. Zákon o životním a existenčním minimu 111. Zákon o pomoci v hmotné nouzi 112. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi 113. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů 114. Vyhláška o poctivé prezentaci investičních doporučení Strana 1250 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Částka 37 107 ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O JEDNOSTRANNÉM ZVYŠOVÁNÍ NÁJEMNÉHO Z BYTU §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje postup při jednostranném zvyšování nájemného z bytu (dále jen „nájemné"). (2) Tento zákon se nevztahuje na nájemné v bytech a) pronajatých společníkům, členům nebo zakladatelům právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s byty, b) bytových družstev zřízených po roce 1958, jde-li o byty postavené s finanční, úvěrovou a jinou pomocí poskytnutou podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě, které jsou v nájmu jejich členů, c) bytových družstev označovaných podle dřívějších právních předpisů jako lidová bytová družstva, které jsou v nájmu jejich členů, d) jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů na výstavbu nájemních bytů, a to po dobu platnosti podmínek poskytnuté dotace, e) zvláštního určení a bytech v domech zvláštního určení, jejichž výstavba byla povolena před 30. červnem 1993. §2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nájemným cena za užívání pronajatého bytu, b) aktuálním nájemným za 1 m2 podlahové plochy bytu pro konkrétní byt podíl placeného nájemného, bez úhrady za vybavení bytu, a podlahové plochy bytu, c) cílovou hodnotou měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu takové nájemné, kterého může být dosaženo při jednostranném zvyšování nájemného nejdříve k 1. lednu 2010, d) podlahovou plochou bytu součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho příslušenství ), a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou, e) bytem se sníženou kvalitou byt bez ústředního vytápění a s částečným nebo společným základním příslušenstvím, nebo byt bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství, nebo byt s ústředním vytápěním bez základního příslušenství, f) základním příslušenstvím koupelna nebo koupelnový, popřípadě sprchový kout a splachovací záchod; základní příslušenství se považuje za součást bytu, i když je v domě mimo byt, avšak užívá jej jen nájemce bytu, g) ústředním vytápěním vytápění zdrojem tepla, který je umístěn mimo byt, nebo který je umístěn v místnosti k tomu určené, včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem, nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. §3 Jednostranné zvýšení nájemného (1) Jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem lze uplatnit v období, které začíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a končí dnem 31. prosince 2010. (2) Pronajímatel je oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později, avšak nikoliv zpětně za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na změně nájemného nedohodne jinak. (3) Jednostranné zvýšení nájemného v každém vymezeném období 12 měsíců nesmí být vyšší než maximální přírůstek měsíčního nájemného stanovený pro každou konkrétní hodnotu aktuálního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu ve vztahu k odpovída- 1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku. Částka 37 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Strana 1251 jící cílové hodnotě měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu. (4) Způsob výpočtu cílových hodnot měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu a maximálních přírůstků měsíčního nájemného je uveden v příloze k tomuto zákonu. (5) Oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného musí mít písemnou formu a musí obsahovat zdůvodnění, že byla řádně stanovena výše nájemného na základě maximálního přírůstku měsíčního nájemného. (6) Povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. §4 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje a zveřejňuje formou sdělení ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. července kalendářního roku a) základní ceny za 1 m2 podlahové plochy bytů vyjadřující střední hodnoty kupních cen nemovitostí vycházející ze statistiky cen nemovitostí, b) cílové hodnoty měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze k tomuto zákonu, a to v členění podle velikostních skupin obcí za jednotlivé kraje, v případě hlavního města Prahy a Brna v členění na části města, c) maximální přírůstky měsíčního nájemného vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze k tomuto zákonu, d) územní rozčlenění obcí seskupením katastrálních území převzaté z členění používaného pro účely oceňování majetku, e) roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, f) postup při vyhledání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt. ČÁST DRUHÁ Změna občanského zákoníku §5 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/ /l990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/ /1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/ /2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/ /2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/ /2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se mění takto: 1. § 685 zní: „S 685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele. (2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. (3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně. (4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.". 2. Za § 686 se vkládá nový § 686a, který zní: „§ 686a (1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu. (2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. (3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky Strana 1252 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Částka 37 má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce. (4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. (5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky. (6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2).". 3. § 687 zní: -S 687 (1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. (2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a povinností. (3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis. (4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených, upravují stanovy družstva.". 4. § 689 zní: »S 689 (1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno. (2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob. (3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle § 711 odst. 2 písm. b).". 5. § 696 zní: »S 696 (1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. (2) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.". 6. V § 706 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.". 7. V § 706 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky nájemce.". Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. § 708 zní: »S 708 Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.". 9. § 710 zní: -S 710 (1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí. Částka 37 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Strana 1253 (2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi. (3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby. (4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele. (5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat. (6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.". 10. § 711 zní: 4 711 (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně. (2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu: a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě; b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtu podle § 686a odst. 3; c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt; d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas; e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba. (3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. (4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování. (5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.". 11. Za § 711 se vkládá nový § 711a, který zní: „S 711a (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech: a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence; b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat; c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat; d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. (2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2). (3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě. (4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního Strana 1254 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Částka 37 určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu. (5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu, uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu. (6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.". 12. V § 712 odstavec 2 zní: „(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.". 13. V § 712 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.". 14. V § 712 odst. 5 větě druhé se za slova „může soud" vkládají slova „na návrh nájemce", na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt.". 15. § 714 zní: -S 714 Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v § 712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.". 16. § 718 zní: »S 718 Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.". 17. § 719 zní: -S 719 (1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle § 711 odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2. (2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby. (3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.". §6 Přechodná ustanovení k části druhé (1) Ustanovení § 706 odst. 2 věta třetí se u nájemních smluv, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které nájemce přijal do společné domácnosti před účinností tohoto zákona. (2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle § 711 se řídí dosavadními právními předpisy. (3) Ustanovení § 719 odst. 1 věta třetí se vztahuje na podnájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona. Částka 37 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Strana 1255 ČÁST TŘETÍ ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ ÚČINNOST Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 2006. (2) Část první tohoto zákona pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2010. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Strana 1256 Sbírka zákonů č. 107 / 2006 Částka 37 Příloha k zákonu č. 107/2006 Sb. Postup stanovení cílových hodnot měsíčního nájemného za m podlahové plochy bytu a maximálních přírůstků měsíčního nájemného 9 9 Cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m se vypočítá podle vzorce CN = 1/12 * p * ZC, kde: CN je cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu, ZC je základní cena za 1 m podlahové plochy bytu, p je koeficient vyjadřující podíl ročního nájemného na základní ceně bytu; p má hodnotu: a) p = 0,026 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 1 vymezeném sdělením, b) p = 0,0325 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 2 vymezeném sdělením, c) p = 0,041 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 6 vymezeném sdělením, ď)p = 0,045 u všech ostatních bytů se sníženou kvalitou, e) p = 0,029 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 1 vymezeném sdělením, f) p = 0,0365 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 2 vymezeném sdělením, g) p = 0,046 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 6 vymezeném sdělením, h)p = 0,05 u všech ostatních bytů. Maximální přírůstek měsíčního nájemného vyjádřený v % se vypočítá podle vzorce MP = (4~k^CN/AN -1) * 100, kde: MP j e maximální přírůstek měsíčního náj emného vyj ádřený v %, CN je cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m2, AN je aktuální hodnota měsíčního nájemného za 1 m podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m2, k je pořadový rok v rámci platnosti části první zákona, přičemž k=\ pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007, k=2 pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, k=3 pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, k=4 pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1257 108 ZÁKON ze dne 14. března 2006 o sociálních službách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba") prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. (2) Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních. §2 Základní zásady (1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. §3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, b) nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením, c) dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost, d) přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým1), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, e) sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný, f) sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace, g) zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby, h) plánem rozvoje sociálních služeb výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanove- 1) § 116 občanského zákoníku. Strana 1258 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 ném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Okruh oprávněných osob (1) Sociální služby a příspěvek na péči jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a) b) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů2), osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu3), c) cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva4), d) občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství ), e) rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie7), pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství ), f) cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského^ státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce. (2) Sociální služby uvedené v § 57, 59 až 63 a § 69 jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také osobám legálně pobývajícím na území České republiky podle zvláštního právního předpisu5). Působnost v oblasti sociálních služeb (1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo"), b) krajské úřady, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) úřady práce. (2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (3) V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje. Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. CAST DRUHA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI HLAVA I PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI (1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek") se 2) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například Příloha Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.). 5) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ) ČI. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě. 7) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1259 poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. (2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8. (3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. (4) O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. (1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) příprava stravy, b) podávání, porcování stravy, c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, d) mytí těla, e) koupání nebo sprchování, f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení, g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, j) stání, schopnost vydržet stát, k) přemisťování předmětů denní potřeby, 1) chůze po rovině, m) chůze po schodech nahoru a dolů, n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, p) orientace v přirozeném prostředí, q) provedení si jednoduchého ošetření, r) dodržování léčebného režimu. (2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) komunikace slovní, písemná, neverbální, b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, d) obstarávání osobních záležitostí, uspořádání času, plánování života, f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), vaření, ohřívání jednoduchého jídla, mytí nádobí, j) běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo, přepírání drobného prádla, m) péče o lůžko, n) obsluha běžných domácích spotřebičů, o) manipulace s kohouty a vypínači, p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, udržování pořádku v domácnosti, nakládáni s odpady, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. (3) Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti podle § 8 se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony podle odstavců 1 a 2. (4) Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti podle § 8 se úkony podle odstavců 1 a 2 sčítají. Při hodnocení úkonů podle odstavců 1 a 2 se úkony uvedené v jednotlivých písmenech považují za jeden úkon. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. Strana 1260 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 (5) Bližší vymezení úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis. §10 U osoby do 18 let věku se při posuzování potřeby pomoci a dohledu podle § 9 pro účely stanovení stupně závislosti porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu, kterou je třeba věnovat posuzované osobě, s pomocí a dohledem, který je poskytován zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k pomoci a dohledu při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, které vyplývají z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. HLAVA II VÝŠE PŘÍSPĚVKU §11 (1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). (2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc a) 2 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). HLAVA III ZVYŠOVÁNI PŘÍSPĚVKU §12 (1) Částky příspěvku stanovené v § 11 vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle růstu indexu spotřebitelských cen sociální péče ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že tento růst dosáhne od počátku rozhodného období alespoň 5 %. (2) Vláda může nařízením částky příspěvku stanovené v § 11 zvýšit též v mimořádném termínu. (3) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek pří- spěvku a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek příspěvku je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení částek příspěvku. (4) Růst indexu spotřebitelských cen sociální péče se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. HLAVA IV NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU §13 (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8. (2) Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odstavce 1, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku. §14 Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu (1) Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo jeho zvýšení. (2) Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen. (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být zvýšen, provede se zvýšení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala. (4) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala. §15 Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu (1) Nárok na příspěvek nezaniká uplynutím času. (2) Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží, nejde-li o případy podle § 14 odst. 1. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o příspěvku. Částka 37 Sbírka zákonů ě. 108 / 2006 Strana 1261 §16 Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu (1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení o příspěvku a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně její manžel nebo manželka, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. (2) Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům její rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1. (3) Nárok na příspěvek není předmětem dědictví. §17 Postoupení a srážky (1) Nárok na příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí a nemůže být předmětem dohody o srážkách. HLAVA V VÝPLATA PŘÍSPĚVKU §18 Způsob výplaty příspěvku (1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. (2) Příspěvek vyplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je příslušný k rozhodnutí o příspěvku. (3) Příspěvek se vyplácí v české měně, a to v hotovosti nebo se poukazuje na účet u banky nebo u spořitelního nebo úvěrního družstva určený příjemcem příspěvku. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen provést změnu způsobu výplaty příspěvku od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž mu byla taková žádost doručena. §19 Příjemce příspěvku (1) Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak. (2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku a) zákonný zástupce, nebo b) jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. §20 Výplata příspěvku zvláštnímu příjemci (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, a) nemůže příspěvek přijímat, nebo b) nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci. (2) S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b). Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. (4) Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený podle odstavce 1 písm. a) používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4. HLAVA VI POVINNOSTI ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU §21 (1) Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni a) podrobit se sociálnímu šetření, b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce nebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce nebo jinému odbornému vyšetření, Strana 1262 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 je-li k tomu úřadem práce vyzván, a to ve lhůtě, kterou úřad práce určí, c) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností. (2) Je-li žadatelem o příspěvek občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu5), nebo je-li žadatelemjeho rodinný příslušník7), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ), je povinen dát písemný souhlas s tím, aby obecní úřad obce s rozšířenou působností zjišťoval údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému příspěvku podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému"); to neplatí, jde-li o žadatele z členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, který je na území České republiky hlášen k trvalému pobytu. (3) Příjemce příspěvku je povinen a) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, b) na výzvu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu delší, c) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci. (4) Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3. §22 Přeplatky (1) Příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit. (2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě. (3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácel. (4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit přeplatek, jde-li o částku do 20 000 Kč v každém jednotlivém případě nebo na základě předchozího souhlasu ministerstva, jde-li o částku nad 20 000 Kč v každém jednotlivém případě. (6) Vrácené částky přeplatku jsou příjmem státního rozpočtu, a to i v případě, kdy k vrácení přeplatku došlo v jiném kalendářním roce, než ve kterém byl příspěvek vyplacen. HLAVA VII ŘÍZENI O PŘÍSPĚVKU §23 (1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem; pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci. (2) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. (3) Využívá-li nezletilá osoba pobytové služby (§ 48, 50, 52), vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností osobu uvedenou v odstavci 2 nebo zákonného zástupce, aby požádali o příspěvek nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení výzvy. Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo pokud pobyt zákonného zástupce této osoby anebo osoby uvedené v odstavci 2 není znám, zastupuje tuto osobu v řízení o příspěvku zařízení sociálních služeb. §24 Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat a) označení osoby blízké nebo jiné fyzické osoby anebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat péči, pokud je tato skutečnost známa při podání žádosti, b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen. §25 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely rozhodování o příspěvku sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální šetření provádí sociální pracovník. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za- Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1263 šle příslušnému úřadu práce ) žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. (3) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází úřad práce ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. (4) Úřad práce sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osoby. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření také, pokud o to úřad práce požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby. §26 Obecní úřad obce s rozšířenou působností přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou úřad práce posuzuje stupeň závislosti osoby. §27 Exekučním správním orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností. §28 (1) O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad. (2) Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje na žádost krajského úřadu ministerstvo ). HLAVA VIII KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU §29 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje, zda příspěvek byl využit na zajištění pomoci a zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti. Zjistí-li obecní úřad obce s rozšířenou působností při šetření nedostatky velmi závažného charakteru v poskytovaných službách, je povinen neprodleně informovat orgán, který rozhodl o registraci (§ 78). (2) Příjemce příspěvku je povinen pro účely kon- troly využívání příspěvku písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc, a jakým způsobem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek. V této lhůtě je příjemce příspěvku povinen písemně ohlásit změny ve způsobu zajištění pomoci. (3) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Zaměstnanci obce jsou povinni prokázat se zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, které obsahuje označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, fotografii zaměstnance, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení. (4) Poskytuj e-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká1) nebo jiná fyzická osoba, která s oprávněnou osobou žije v domácnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely zdravotního pojištění a důchodového pojištění; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. (5) Vzor zvláštního oprávnění zaměstnance obce podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IX INFORMAČNÍ SYSTÉM O PŘÍSPĚVKU §30 (1) Ministerstvo je správcem informačního systému o příspěvku, v němž jsou vedeny údaje o příjemcích příspěvku a výši příspěvku. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku, včetně osobních údajů, v informačním systému o příspěvku, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajištujícím ochranu osobních údajů °). (2) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady počítačový program (software), potřebný pro rozhodování o příspěvku, jeho výplatu a kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje bezplatně tento program obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny používat při řízení o příspěvku, 8) § 7 odst. 3 a § 8 odst. 1 písm. n) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 109/2006 Sb. 9) § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb. 10) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1264 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 při jeho výplatě a kontrole tento program, kterým je ministerstvo vybaví. Počítačový program podle věty první je součástí informačního systému pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. (3) Ministerstvo vnitra pro účely příspěvku poskytuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům údaje z informačního systému evidence obyvatel podle zákona upravujícího evidenci obyvatel ), a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ministerstvo vnitra dále pro účely příspěvku poskytuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům z registru rodných čísel12) údaje o osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 3. Pokud to umožňuje technický stav registru rodných čísel, poskytují se údaje podle věty první pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Poskytovanými údaji podle odstavců 3 a 4 jsou a) u státních občanů České republiky 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, 6. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 8. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 9. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 10. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 11. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, n) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/; 12. rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho narození, 13. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 14. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, b) u cizinců, kteří jsou obyvateli, 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a stát, na jehož území se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, 6. druh a adresa místa pobytu, 7. číslo a platnost povolení k pobytu, 8. počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 11. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 12. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 13. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 14. datum, místo a. okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 15. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, 16. jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, ktejý byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1265 cizinec s povolením k pobytu na území České republiky, 17. jméno, popřípadě jména, příjmení osamělého cizince staršího 65 let bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky, 18. jméno, popřípadě jména, příjmení cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 19. jméno, popřípadě jména, příjmení rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, c) u osob uvedených v odstavci 4 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. den, měsíc a rok narození, 3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, 4. rodné číslo. (6) Z poskytovaných údajů podle odstavce 5 lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou nezbytné k rozhodnutí o příspěvku. (7) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o příspěvku po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu ). HLAVA X POSUZOVÁNÍ NEODŮVODNITELNÉ ZÁTĚŽE SYSTÉMU §31 (1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nebojeho rodinný příslušník ), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce, obecní úřad obce s rozšířenou působností současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému; to neplatí, jde-li o žadatele z členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, který je na území České republiky hlášen k trvalému pobytu. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže a) je účastná nemocenského pojištění ), nebo je jako osoba samostatně výdělečně činná účastná důchodového pojištění15) anebo je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství6), nebo b) před zahájením řízení o příspěvku byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o příspěvku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o příspěvku nejméně po dobu 1 roku účastná nemocenského pojištění ), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění15) a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti: a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu ) na území České republiky, b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky, c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání16) na území České republiky, d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti. 13) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. ) Zákon o nemocenském pojištění. 15) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1266 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 (4) Při bodovém hodnocení obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje tak, že a) započte^ v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu 1. od 1 do 3 let, 2 body, 2. od 3 do 6 let, 4 body, 3. od 6 do 8 let, 6 bodů, 4. 8 nebo více let, 8 bodů, b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání ) po dobu 1. 12 až 24 měsíců, 4 body, 2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů, 3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů, 4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů, c) započte v případě osoby, která 1. nemá kvalifikaci, 0 bodů, 2. má střední vzdělání, 2 body, 3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body 4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů, d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu ), 4 body, e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup 1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů, 2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body, 3. byla vyšší jiež 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body, 4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů. (5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů. (6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne podle osobních okolností posuzovaného, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při posuzování, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se berou v úvahu^také její vazby na osoby blízké1), které pobývají v České republice, skutečnost, zda se jedná o dočasné obtíže, a potenciální zatížení systému poskytnutím příspěvku dotčené osobě. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně sděluje Policii České republiky zjištění, že osoba se stala neodůvodnitelnou zátěží systému. (9) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému ), je Policie České republiky povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností sdělit ukončení přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu ). Policie České republiky neprodleně sdělí na žádost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku nebo které je příspěvek poskytován, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu5) pobyt na území České republiky. (10) Posouzení neodůvodnitelné zátěže systému má formu rozhodnutí ve správním řízení. CAST TRETI SOCIÁLNÍ SLUŽBY HLAVA I DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ÚHRADA NÁKLADŮ ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Díl 1 Základní druhy a formy sociálních služeb §32 Sociální služby zahrnují 17) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. 18) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1267 a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. §33 Formy poskytování sociálních služeb (1) Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. (2) Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. (3) Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. (4) Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. §34 Zařízení sociálních služeb (1) Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče. (2) Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. m n o P q r §35 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb (1) Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, e) pomoc při zajištění chodu domácnosti, f) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, g) sociální poradenství, h) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, i) sociálně terapeutické činnosti, j) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, k) telefonická krizová pomoc, 1) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, m) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. (2) Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis. (3) Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb v § 37, 39 až 52 a § 54 až 70 jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit. (4) Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti. §36 Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové služby v zařízeních sociálních služeb uvedených v § 34 odst. 1 písm. c) až f). Tuto povinnost plní formou zvláštní ambulantní péče poskytované podle zvláštního právního předpisu1 ) a) prostřednictvím zdravotnického zařízení, b) jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči především prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnic- 19) § 22 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1268 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 kého povolání podle zvláštního právního předpisu20); rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění stanoví zvláštní právní předpis19)' 21). Díl 2 Sociální poradenství §37 (1) Sociální poradenství zahrnuje a) základní sociální poradenství, b) odborné sociální poradenství. (2) Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. (3) Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. (4) Služba podle odstavce 3 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Díl 3 Služby sociální péče §38 Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vy- lučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. §39 Osobní asistence (1) Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně, c) pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §40 Pečovatelská služba (1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. 20) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 21) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1269 §41 Tísňová péče (1) Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, b) sociální poradenství, c) sociálně terapeutické činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §42 Průvodcovské a předčitatelské služby (1) Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §43 Podpora samostatného bydlení (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §44 Odlehčovací služby (1) Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. §45 Centra denních služeb (1) V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) sociálně terapeutické činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §46 Denní stacionáře (1) V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Strana 1270 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §47 Týdenní stacionáře (1) V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením (1) V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (3) Nezaopatřeným dětem se v domovech pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jejich potřebám. Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra. Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře ). (4) V domovech pro osoby se zdravotním postižením může být vykonávána ústavní výchova podle zvláštních právních předpisů23). Pro výkon ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením platí přiměřeně ustanovení o právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy podle zvláštního právního předpisu24). §49 Domovy pro seniory (1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, 22) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb. 23) § 46 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. § 29 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 20 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Částka 37 Sbírka zákonů ě. 108 / 2006 Strana 1271 d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §50 Domovy se zvláštním režimem (1) V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §51 Chráněné bydlení (1) Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (1) Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče ) do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Díl 4 Služby sociální prevence §53 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit spo- ') § 27 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Strana 1272 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 lečnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. §54 Raná péče (1) Raná péče je terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §55 Telefonická krizová pomoc (1) Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) telefonickou krizovou pomoc, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §56 Tlumočnické služby (1) Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §57 Azylové domy (1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §58 Domy na půl cesty (1) Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. §59 Kontaktní centra (1) Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) sociálně terapeutické činnosti, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, c) poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. §60 Krizová pomoc (1) Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1273 nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu26), je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí. V tomto případě je součástí služby koordinace pomoci poskytované orgány veřejné správy a dalšími právnickými a fyzickými osobami osobě ohrožené útokem. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §61 Nízkoprahová denní centra (1) Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. §62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §63 Noclehárny (1) Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí přenocování. §64 Služby následné péče (1) Služby následné péče jsou terénní služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) sociálně terapeutické činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (1) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. ') § 21a a 21b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1274 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 §66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (1) Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §67 Sociálně terapeutické dílny (1) Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. §68 Terapeutické komunity (1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy, b) poskytnutí ubytování, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §69 Terénní programy (1) Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. §70 Sociální rehabilitace (1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti: a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1275 Díl 5 Úhrada nákladů za sociální služby §71 (1) Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. (2) Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91. (3) Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. (4) Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu 7), s výjimkou příspěvku. §72 Sociální služby poskytované bez úhrady Bez úhrady nákladů se poskytují a) sociální poradenství (§ 37), b) raná péče (§ 54), c) telefonická krizová pomoc (§ 55), d) tlumočnické služby (§ 56), e) krizová pomoc (§ 60), f) služby následné péče (§ 64), g) sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65), h) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66), i) terénní programy (§ 69), j) sociální rehabilitace (§ 70), s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 70 odst. 3, k) sociální služby v kontaktních centrech (§ 59) a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež (§ 62), 1) služby sociálně terapeutických dílen (§ 67), s výjimkou základní činnosti poskytované podle § 67 odst. 2 písm. b). Sociální služby poskytované za úhradu §73 (1) Za pobytové služby poskytované v a) týdenních stacionářích (§ 47), b) domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48), c) domovech pro seniory (§ 49), d) domovech se zvláštním režimem (§ 50), e) chráněném bydlení (§ 51), f) zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52), g) centrech sociálně rehabilitačních služeb (§ 70), hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. (2) Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí základní činnosti uvedené v § 35 odst. 1 písm. a), b), f) a h) až j). (3) Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu. (4) Úhrada za péči se stanoví při poskytování a) pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku, b) pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku. §74 (1) Za pobytové služby poskytované nezaopatřenému dítěti ) v týdenních stacionářích (§ 47), centrech sociálně rehabilitačních služeb (§ 70) a domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) hradí rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte, úhradu za stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích (§ 47) nezaopatřenému dítěti, které je svěřeno do péče fyzické osoby, která má z tohoto důvodu nárok na dávky pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu ), hradí úhradu podle věty první tato fyzická osoba. (2) Je-li dítě umístěno do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, stanoví úhradu za stravu a za péči rozhodnutím obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu dítěte. (3) Maximální výši úhrady za stravu podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. Pokud se zařízení sociálních služeb, ve kterém je nezaopatřené ) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 28) § 43 zákona č. 117/1995 Sb. Strana 1276 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 dítě umístěno, vyplácí podle zvláštního právního předpisu přídavek na dítě2 ), snižuje se úhrada o jeho výši. (4) Úhrada za péči nezaopatřenému dítěti22) se stanoví při poskytování a) pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v centrech sociálně rehabilitačních služeb ve výši přiznaného příspěvku, b) pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku. Ustanovení § 73 odst. 2 platí obdobně. (5) Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích (§ 47) a domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) dítěti, které není nezaopatřeným dítětem22), a dítěti, které je poživatelem sirotčích důchodů po obou rodičích, hradí úhradu toto dítě podle §73. §75 (1) Za poskytování a) osobní asistence (§ 39), b) pečovatelské služby (§ 40), c) tísňové péče (§ 41), d) průvodcovských a předčitatelských služeb (§ 42), e) podpory samostatného bydlení (§ 43), f) odlehčovacích služeb (§ 44), g) služeb v centrech denních služeb (§ 45), h) služeb v denních stacionářích (§ 46), hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pečovatelská služba se poskytuje bez úhrady a) rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí, b) účastníkům odboje30), c) osobám, které jsou účastný rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastný rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, d) osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila 12 měsíců, e) pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v písmenech b) až d) starším 70 let. §76 (1) Za poskytování sociálních služeb v a) azylových domech (§ 57), b) domech na půl cesty (§ 58), c) terapeutických komunitách (§ 68) hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. (2) Za poskytování sociálních služeb v noclehárnách (§ 63) hradí osoby úhradu ve výši stanovené poskytovatelem. (3) Za poskytování sociálních služeb v nízkopra-hových denních centrech (§61) hradí osoby úhradu za stravu ve výši stanovené poskytovatelem. $77 Úhrada za fakultativní činnosti může být stanovena v plné výši nákladů na tyto služby. HLAVA II PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Díl 1 Registrace Oddíl 1 Podmínky registrace §78 (1) Sociální služby lze poskytovat jen na základě 29) § 19 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb. ) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1277 oprávnění k poskytování sociálních služeb, není-li v § 83 a 84 stanoveno jinak; toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. (2) O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky; v případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo (dále jen „registrující orgán"). §79 (1) Podmínkou registrace je a) podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5, b) bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, c) zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, d) vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, e) zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, f) skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro a) úmyslný trestný čin, ani b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného člen- 31) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání c ského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu31). (4) Odborná způsobilost se posuzuje podle § 110 odst. 4 a 5, § 116 odst. 5 a § 117. (5) Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady: a) je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo a statutární orgán, b) je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození, c) je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky, d) údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou 1. název a místo zařízení nebo místo poskytování sociálních služeb, 2. druhy poskytovaných sociálních služeb, 3. okruh osob, pro které je sociální služba určena, 4. popis realizace poskytování sociálních služeb, 5. popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb, 6. časový rozsah poskytování sociálních služeb, 7. kapacita poskytovaných sociálních služeb, 8. finanční rozvaha k zajištění provozu, 9. způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f), e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), f) doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), g) rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb vydané orgánem ochrany veřejného zdraví, h) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat, i) je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o re- a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské idborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Strana 1278 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 gistraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, j) doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, k) čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. f). (6) Není-li listina, která má být předložena v řízení o registraci, vyhotovena v českém jazyce, je žadatel povinen předložit i úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka, pokud krajský úřad, který rozhoduje o registraci, v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí. §80 Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb; toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby podle tohoto zákona. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu. §81 (1) Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, jestliže žadatel prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 79 odst. 1. (2) Rozhodnutí o registraci obsahuje a) označení poskytovatele sociálních služeb s uvedením údajů podle § 79 odst. 5 písm. a), b) nebo c), b) název a místo zařízení nebo místo poskytování sociálních služeb, c) druhy sociálních služeb, které budou poskytovány, d) okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány, e) údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb. §82 (1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů písemně oznámit registrujícímu orgánu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o registraci a údajů obsažených v žádosti o registraci a změny v dokladech předkládaných podle § 79 odst. 5 a doložit tyto změny příslušnými doklady. Ustanovení § 79 odst. 6 platí obdobně. (2) Registrující orgán rozhodne o změně registrace na základě oznámení podle odstavce 1 nebo na žádost poskytovatele sociálních služeb. (3) Registrující orgán rozhodne o zrušení registrace, jestliže a) poskytovatel sociálních služeb přestane splňovat podmínky uvedené v § 79 a 80, b) poskytovateli sociálních služeb byla uložena sankce za správní delikt v případě zvlášť závažného porušení povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb, c) poskytovatel sociálních služeb nesplňuje standardy kvality (§ 99) a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb, nebo d) poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace; tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. (4) Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby. §83 Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel32). §84 (1) Registrace podle § 79 se rovněž nevyžaduje u fyzické nebo právnické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže poskytuje sociální služby ve smyslu tohoto zákona na území České republiky dočasně a ojediněle, pokud prokáže, že je a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, b) držitelem oprávnění k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (2) Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 je povinna oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa poskytování sociálních služeb zahájení činnosti na území České republiky a předložit doklad, který ji opravňuje k poskytování sociálních služeb v jiném členském státě Evropské unie, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne zahájení této činnosti. (3) Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 může tuto činnost vykonávat nejdéle po dobu 1 roku ode dne, kdy příslušnému krajskému úřadu oznámila zahájení činnosti na území České republiky; !) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1279 při této činnosti je povinna dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb podle § 88 a 89. (4) Krajský úřad rozhodne o pozastavení výkonu činnosti právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 na území České republiky, jestliže zjistí, že pozbyla oprávnění k výkonu činnosti ve státě, kde je usazena, nebo jestliže zjistí závažné porušení povinností uvedených v § 88 a 89. (5) Registrace podle § 78 a 79 se dále nevyžaduje u poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52. Při poskytování sociálních služeb jsou tato zdravotnická zařízení povinna dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb v § 88 písm. b), c), h) a i). Oddíl 2 Registr poskytovatelů sociálních služeb §85 (1) Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen „registr"), do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnické a fyzické osoby uvedené v § 84. (2) Registr je veden v listinné a elektronické podobě. Krajský úřad je správcem listinné podoby registru a zpracovatelem elektronické podoby registru. Při zpracování údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu ). (3) Registr v listinné podobě obsahuje a) údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d), b) dokumenty uvedené v § 79 odst. 5 písm. e) až k) a §80, c) kopii inspekční zprávy o provedené inspekci. (4) Registr v elektronické podobě obsahuje údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d) a informaci o výsledku provedené inspekce. Krajský úřad zapisuje do registru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu. §86 (1) Ministerstvo je správcem elektronické podoby registru. (2) Ministerstvo zajišťuje na vlastní náklady počítačový program (software) zpracování údajů potřebný pro vedení registru a poskytuje bezplatně tento program, včetně jeho aktualizací, krajským úřadům. Kraj- ské úřady jsou povinny používat při vedení registru program, kterým je ministerstvo vybaví. §87 (1) Registr je veden v informačním systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu33). (2) Registr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d) bez uvedení údaje o datu a místě narození poskytovatele sociálních služeb, který je fyzickou osobou; tyto údaje zveřejňuje ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Na požádání se z veřejné části registru vydá úřední výpis nebo opis. Díl 2 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni a) zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby, b) informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným, c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby, d) zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, e) zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, f) plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohle- ) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1280 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 dem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců, g) vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3 písm. b), h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb, i) uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3. §89 Opatření omezující pohyb osob (1) Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob. (2) Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb. (3) Před použitím opatření omezujícího pohyb osob je zapotřebí souhlasu lékaře, kterého je poskytovatel sociálních služeb vždy povinen přivolat, pokud nepostačuje postup podle odstavce 2. (4) Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě na základě ordinace lékaře lze použít léky. (5) Poskytovatel sociálních služeb je povinen poskytovat sociální služby tak, aby metody poskytování těchto služeb předcházely situacím, ve kterých je nezbytné použít opatření omezující pohyb osob. (6) Poskytovatel sociálních služeb je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce osoby, které jsou poskytovány sociální služby, nebo jde-li o nezletilou osobu, která byla svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, tuto osobu. (7) Poskytovatel sociálních služeb je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby, b) datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob, c) důvod použití opatření omezujícího pohyb osob, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila, e) souhlas lékaře, f) datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob, g) popis bezprostředně předcházející situace, h) záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 6, i) popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob, a umožnit nahlížení do této evidence zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři a Veřejnému ochránci práv. Díl 3 Smlouva o poskytnutí sociální služby §90 Osoba může požádat o poskytnutí sociální služby poskytovatele sociálních služeb nebo může požádat obec, ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, o zprostředkování možnosti poskytnutí sociální služby anebo o zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb. §91 (1) O poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 54, 56, 65 a 70 musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne. (2) Smlouva obsahuje tyto náležitosti: a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby, c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1281 f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) dobu platnosti smlouvy. (3) Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá, nebo c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. (4) Osoba je povinna před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího praktického lékaře o zdravotním stavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení podle § 52. (5) Pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku. (6) Osobu, která není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností. (7) Jestliže poskytovatel sociálních služeb odmítne uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v odstavci 3, vydá o tom osobě na její žádost písemné oznámení s uvedením důvodu odmítnutí uzavření smlouvy. Díl 4 Působnost při zajišťování sociálních služeb §92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeň- skou službou České republiky, Probační a médiami službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky, c) na základě oznámení zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu ) zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna. §93 Krajský úřad a) zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, příslušnou podle místa hlášeného pobytu osob, poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb, b) koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. §94 Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. §95 Kraj a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, Strana 1282 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb. §96 Ministerstvo a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních služeb, b) zpracovává střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, c) spolupracuje s Ministerstvem vnitra při optimalizaci dostupnosti místních veřejných služeb. CAST CTVRTA INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB §97 (1) Inspekci poskytování sociálních služeb (dále jen „inspekce") provádí u poskytovatelů sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 a) krajský úřad, s výjimkou uvedenou v písmenu b), b) ministerstvo u poskytovatelů sociálních služeb, vůči nimž kraj vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele. (2) Předmětem inspekce u poskytovatelů sociálních služeb je a) plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů sociálních služeb, nejde-li o poskytovatele sociálních služeb, u kterého se registrace podle § 84 nevyžaduje, b) plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb stanovených v § 88 a 89, c) kvalita poskytovaných sociálních služeb. §98 (1) Postup při provádění inspekce podle tohoto zákona se řídí zákonem o státní kontrole ), není-li dále stanoveno jinak. (2) Inspekce se provádí vždy v místě poskytování sociálních služeb. (3) Inspekci v každém jednotlivém případě provádí inspekční tým, který tvoří nejméně 3 členové. Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem kraje nebo při provádění inspekce podle § 97 odst. 1 písm. b) zaměstnancem ministerstva. (4) Inspektor nesmí být v pracovněprávním ani obdobném vztahu k žádnému z poskytovatelů sociálních služeb v kraji, v němž vykonává inspekci. (5) V zájmu odborného posouzení věci mohou být k účasti na inspekci přizváni specializovaní odborníci. Přizvaný odborník nesmí být podjatý vůči poskytovateli sociálních služeb, u kterého je prováděna inspekce. Poskytovatel sociálních služeb, u kterého je prováděna inspekce, je povinen umožnit přizvanému odborníkovi, aby se podílel na provádění inspekce. (6) O výsledku inspekce se pořizuje inspekční zpráva, na kterou se vztahují ustanovení o protokolu podle zákona o státní kontrole. §99 (1) Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. (2) Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů. (3) Obsah jednotlivých standardů kvality a bodové hodnocení stanoví prováděcí právní předpis. CAST PATA MLČENLIVOST § 100 (1) Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále 4) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1283 stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavci 1 platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou poskytovateli sociálních služeb nebo se jako přizvaní odborníci účastní inspekce. (3) Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon35); jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek. (4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost. ČÁST ŠESTÁ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB § 101 (1) Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. (2) Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. (3) Dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a^ 2 je poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti. (4) Žádost o poskytnutí dotace na příslušné následující rozpočtové období předkládá krajský úřad ministerstvu. Žádost obsahuje zejména a) název kraje, jeho sídlo, identifikační číslo a číslo účtu, b) zpracovaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění, c) výši požadavku na dotaci. (5) Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se stanoví na základě a) celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, b) zpracovaného střednědobého plánu rozvoje služeb kraje, c) počtu vyplácených příspěvků a jejich finančního objemu, d) počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru, a jejich kapacit, e) kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. (6) Dotace do rozpočtu kraje se poskytuje na základě rozhodnutí36). (7) Prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro stanovení výše dotace, účelu dotace, členění dotace a způsobu poskytování dotace. § 102 Na zajištění povinnosti uvedené v § 93 písm. a) se krajům poskytuje dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu ). §103 Na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a) se obcím s rozšířenou působností poskytuje dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu 7). Dotace ze státního rozpočtu je obcím s rozšířenou působností poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje; tato činnost krajů je činností vykonávanou v přenesené působnosti. §104 (1) Ze státního rozpočtu mohou být podle zvláštního právního předpisu ) poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. stvo. (2) Dotace podle odstavce 1 poskytuje minister- i. (3) Dotaci lze poskytnout 35) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu. 36) § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) § 7 odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 218/2000 Sb. Strana 1284 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 a) na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter, b) na činnosti, které mají rozvojovou povahu, zejména na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na podporu kvality sociálních služeb a na zpracování střednědobých plánů krajů a plánů obcí v oblasti sociálních služeb, c) v případě mimořádných situací; mimořádnou situací se rozumí zejména živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie. (4) Na financování činností podle odstavce 3 v oblasti poskytování sociálních služeb se mohou podílet také programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství. (5) Na poskytnutí dotace není právní nárok ). §105 Obec nebo kraj může poskytnout ze svého rozpočtu účelové dotace podle zvláštního zákona ) k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. ČÁST SEDMÁ SPRÁVNÍ DELIKTY §106 (1) Zaměstnanec uvedený v § 100 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 100 odst. 1. (2) Přizvaný odborník uvedený v § 100 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 100 odst. 2. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. §107 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poskytuje sociální služby bez oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že a) neposkytuje sociální služby v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o registraci podle § 81 odst. 2, b) nevede záznamy podle § 88 písm. f), c) nevede evidenci žadatelů o sociální službu podle § 88 písm. g), d) neuzavře s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby podle § 88 písm. i), e) použije opatření omezující pohyb osob v rozporu s § 89 odst. 1 až 4, f) nepodá informaci o použití opatření omezujících pohyb osob podle § 89 odst. 6, nebo g) nevede evidenci nebo neumožní nahlížení do evidence podle § 89 odst. 7. (3) Podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 100 odst. 2. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a c), b) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), d), f) a g), c) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, d) 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. e). § 108 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže příslušný orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají v rozsahu své působnosti krajský úřad a ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby3 ) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti nebo postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který pokutu uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. ') § 9 odst. 1 písm. i) a § 10 odst. 1 písm. e) a j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1285 ČÁST OSMÁ PŘEDPOKLADY PRO VÝKON POVOLÁNÍ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA HLAVA I SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK § 109 Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace. § 110 (1) Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona. (2) Bezúhonnost se posuzuje a prokazuje podle § 79 odst. 2 a 3. (3) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař a u zaměstnanců lékař závodní preventivní péče. (4) Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu40) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu41), c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při vý- konu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) u manželského a rodinného poradce vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia jednooborové psychologie nebo magisterského programu na vysoké škole humanitního zaměření současně s absolvováním postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 hodin nebo obdobného dlouhodobého psychoterapeutického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví. (5) Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu ). (6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu31). HLAVA II DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA § 111 (1) Sociální pracovník má povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. (2) Další vzdělávání se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen „vzdělávací zařízení"). (3) Formy dalšího vzdělávání jsou a) specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, účast v akreditovaných kurzech, b) c) odborné stáže v zařízeních sociálních služeb, 40) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. ) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 42) § 5, 10, § 43 odst. 2 písm. d) a § 96 zákona č. 96/2004 Sb. Strana 1286 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 d) účast na školicích akcích. (4) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 3 se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu ). (5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 3 je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo. HLAVA III AKREDITACE VZDĚLÁVACÍCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ § 112 (1) Ministerstvo pro účely tohoto zákona rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů (dále jen „akreditace"). (2) Písemná žádost o akreditaci obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatelem fyzická osoba, b) obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, identifikační číslo, statutární orgán, je-li žadatelem právnická osoba, c) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu44), d) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci, e) název, druh a formu vzdělávacího programu, který žadatel hodlá uskutečňovat, f) doklady o materiálním a technickém zabezpečení vzdělávacího programu, g) seznam fyzických osob, které se budou podílet na vzdělávání, a doklady o jejich odborné způsobilosti nebo osvědčení o uznání odborné kvalifikace, h) předpokládanou výši nákladů na 1 účastníka. §113 (1) Na udělení akreditace není právní nárok. (2) Akreditace se uděluje na dobu 4 let. (3) Akreditace je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce. (4) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích zařízení při uskutečňování akreditovaných programů. (5) Ministerstvo rozhodne o odejmutí akreditace, jestliže ') § 141a zákoníku práce. f) Například zákon č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. a) zjistí nedodržování vzdělávacího programu, b) akreditované vzdělávací zařízení nesplňuje podmínky, za nichž mu byla akreditace udělena, c) akreditované vzdělávací zařízení požádá o odejmutí akreditace. §114 (1) Akreditované vzdělávací zařízení vede evidenci vydaných osvědčení. (2) Ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam akreditovaných vzdělávacích zařízení, dobu, na kterou byla akreditace udělena, a seznam vzdělávacích zařízení, kterým byla akreditace odejmuta. ČÁST DEVÁTÁ PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH §115 Okruh pracovníků V sociálních službách vykonávají odbornou činnost a) sociální pracovníci za podmínek stanovených v § 109 a 110, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotničtí pracovníci, d) pedagogičtí pracovníci. §116 Pracovníci v sociálních službách (1) Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb, b) základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení Sb., zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Strana 1287 osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti a provádění osobní asistence, c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti. (2) Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona. (3) Bezúhonnost se posuzuje a prokazuje podle § 79 odst. 2 a 3. (4) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař a u zaměstnanců lékař závodní preventivní péče. (5) Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) je základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) je střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu ) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, c) uvedeného v odstavci 1 písm. c) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu ) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel. (6) Obsah kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 a jeho minimální rozsah stanoví prováděcí právní předpis. (7) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu ). §117 Podmínky výkonu činnosti zdravotnických pracovníků a pedagogických pracovníků stanoví zvláštní právní předpisy 7). CAST DESATA SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 118 V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu ), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. § 119 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 101 odst. 7. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5, § 29 odst. 5, § 35 odst. 2, § 73 odst. 3, § 74 odst. 3, § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, § 91 odst. 3 písm. c), § 99 odst. 3 a § 116 odst. 6. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 120 (1) Řízení o poskytnutí služeb sociální péče zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 45) § 36 zákona č. 96/2004 Sb. 46) § 7 zákona č. 96/2004 Sb. 47) Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb. Strana 1288 Sbírka zákonů č. 108 / 2006 Částka 37 (2) Osoby, kterým ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné, b) ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné, c) ve stupni III (těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné. (3) Dítě, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo podle dosavadních právních předpisů považováno za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost). (4) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží osobám uvedeným v odstavcích 2 a 3 příspěvek ve výši podle § 11 odpovídající stanovenému stupni závislosti podle odstavců 2 a 3, pokud není na základě kontroly posouzení zdravotního stavu stanoven jiný stupeň závislosti a vydáno rozhodnutí o výši příspěvku podle takto stanoveného stupně závislosti, nebo pokud není dále stanoveno jinak. Osobám uvedeným v odstavci 2 písm. a), které jsou starší 80 let a o něž pečuje fyzická osoba, které z tohoto důvodu náležel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, náleží příspěvek ve výši podle stupně závislosti II (středně těžká závislost). Osobám uvedeným v odstavci 2 písm. b), o něž pečuje fyzická osoba, které z tohoto důvodu náležel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle dosavadních právních předpisů, náleží po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek ve výši podle stupně závislosti III (těžká závislost); po uplynutí této doby náleží těmto osobám příspěvek ve výši podle stupně závislosti stanoveného na základě kontroly posouzení zdravotního stavu. (5) Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovaly služby sociální péče nebo sociální služby podle dosavadních právních předpisů a hodlají v této činnosti pokračovat i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat žádost o registraci ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v této lhůtě jsou rovněž povinny uzavřít pojistnou smlouvu podle § 80. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do vydání rozhodnutí o registraci se tyto právnické a fyzické osoby považují za poskytovatele sociálních služeb podle tohoto zákona. (6) Rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování sociálních služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4. (7) Rozhodnutí o poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a zdravotnické zařízení nedohodnou jinak. Osoba, které je poskytována sociální péče podle věty první a které byl přiznán příspěvek, je povinna kromě úhrady podle dosavadních právních předpisů hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdravotnickému zařízení také úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4. (8) Pořadníky čekatelů na umístění do ústavu sociální péče vedené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let. Zřizovatelé ústavů sociálních služeb, kteří vedli tyto pořadníky, předají tyto pořadníky ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb a o této skutečnosti vyrozumí ve stejné lhůtě osoby zapsané do pořadníku. (9) Ústavy sociální péče podle dosavadních právních předpisů se považují za zařízení sociálních služeb uvedené v § 34 odst. 1 písm. c) až f). (10) Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby poskytují pečovatelskou službu podle dosavadních právních předpisů i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (11) Zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával činnost, na niž se vztahuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 110 odst. 4, a tento předpoklad nesplňuje, je povinen splnit tento kvalifikační předpoklad ve lhůtě a) 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nezískal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, b) 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním. (12) Ustanovení odstavce 11 neplatí, jestliže ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanec uvedený v odstavci 11 písm. a) a b) dosáhl věku 50 let; u těchto osob se považuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 110 odst. 4 za splněný. (13) Pro účely prvního zvýšení částek příspěvku podle tohoto zákona je prvním měsícem rozhodného období říjen 2006. Částka 37 Sbírka zákonů ě. 108 / 2006 Strana 1289 HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 121 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška ě. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče. 2. Vyhláška č. 138/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/ /1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče. 3. Vyhláška č. 146/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 138/1994 Sb. 4. Vyhláška č. 66/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/ /1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 262/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/ /1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 205/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/ /1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 145/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 172/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhláška č. 73/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 10. Vyhláška č. 425/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 11. Vyhláška č. 551/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 12. Vyhláška č. 5/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 34/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 14. Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče. 15. Vyhláška č. 139/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/ /1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče. 16. Vyhláška č. 147/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/ /i993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 139/1994 Sb. 17. Vyhláška č. 263/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/ /1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 146/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 19. Vyhláška č. 6/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. 20. Vyhláška č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních. 21. Vyhláška č. 7/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. § 122 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Strana 1290 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Částka 37 109 ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálním zabezpečení ČI. I Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/ /1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/ /l995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 258/ /2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 213/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb. a zákona č. 47/ /2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) ab). 2. Část druhá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 55a se zrušuje. 3. V § 73 odst. 5 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou, písmena a) a c) až e) se zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene b). 4. V § 73 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „a služby" zrušují. 5. V § 73 odst. 6 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) až i) a k) se zrušují. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno c). 6. § 73a a 73b včetně poznámek pod čarou č. 48, 48a, 49 a 50 se zrušují. 7. V části třetí se hlava druhá a hlava čtvrtá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 55 až 58, 63, 66, 69, 69a a 70 zrušují. 8. V části třetí se v nadpisu hlavy páté slova „a staré občany" zrušují. 9. V § 86 odst. 1 větě první se slova „ , poskytují příslušné státní orgány služby," nahrazují slovy „se poskytují" a věta druhá se zrušuje. 10. § 86a až 89a se zrušují. 11. V části třetí se hlava šestá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zrušuje. 12. § 92 zní: 4 92 Peněžité a věcné dávky a mimořádné výhody se poskytují bez úhrady nákladů.". 13. § 93 a 93a včetně poznámky pod čarou č. 40 se zrušují. 14. V části čtvrté v nadpisu hlavy první se slova „a poskytování služeb sociálního zabezpečení" zrušují. 15. V § 94 odst. 3 se slova „a dávka uvedená v § 80" zrušují. 16. § 94a se zrušuje. 17. V nadpisu § 103 se slova „a služby" zrušují. 18. V § 103 odst. 1 se slova „a služby" zrušují. 19. V § 103 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 20. V § 106 odst. 1 se slova „nebo služby sociální péče" a slova „nebo službu sociální péče" zrušují. 21. V § 106 odst. 2 se slova „nebo službu sociální péče" a slova „ , popřípadě poskytování služby sociální péče," zrušují. 22. V § 106 odst. 3 se slova „nebo poskytování služby sociální péče" zrušují. 23. V § 106 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 40a zrušují. 24. V § 107 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 25. V § 107 odst. 4 se slova „odstavců 2 a 4" nahrazují slovy „odstavce 2". 26. § 108, 109, 111 až 113 a 122 včetně nadpisů se zrušují. 27. V § 124 písm. a) se slova „nebo služba sociální péče" zrušují. Částka 37 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Strana 1291 28. V § 124 písm. b) se slova „nebo služby sociální péče" a slova „nebo osoby zdravotně znevýhodněné" zrušují. 29. V § 125 odst. 1 se slova „a službách sociální péče" zrušují. 30. V § 125 odst. 2 se slova „nebo se pro potřeby tohoto orgánu podrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření" zrušují. 31. V § 127 odst. 1 se slova „nebo službu" zrušují. 32. V § 142 se odstavec 7 zrušuje. 33. V § 177a odst. 1 se slova „§ 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1," a slova „ , § 108 odst. 2" zrušují. 34. V § 177a odst. 2 se slova „ , výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče" zrušují. 35. V § 177a se odstavec 3 zrušuje. ČI. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o zvýšení důchodu pro bezmocnost zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. ledna 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. ledna 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. Na řízení o žádosti o zvýšení důchodu pro bezmocnost nebo o úpravu dosavadní částky zvýšení důchodu pro bezmocnost za dobu před 1. lednem 2007 na základě žádosti uplatněné po 31. prosinci 2006 se vztahují dosavadní právní předpisy. 4. Zvýšení důchodu pro bezmocnost náleží naposledy při splátce důchodu splatné v prosinci 2006. 5. Nárok na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu zaniká v kalendářním měsíci, v němž byl přiznán příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách osobě, o kterou příjemce příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu pečoval, nejpozději však dnem 31. prosince 2008. 6. Česká správa sociálního zabezpečení předá prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení ke dni 1. ledna 2007 příslušným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností seznam osob, kterým ke dni 31. prosince 2006 náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost; seznamy těchto osob předají ke dni 1. ledna 2007 příslušným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností rovněž Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany v oborech své působnosti. 7. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností oznámí příslušným pověřeným obecním úřadům zahá- jení řízení o příspěvku na péči v případech, kdy z důvodu péče o osobu, která žádá o příspěvek na péči, je poskytován příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení ČI. III Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/ /1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/ /2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 47/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena e) a f) včetně poznámky pod čarou č. 6 se zrušují. 2. V § 3 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 3. V § 3 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 4. V § 4a se slova „a obec při poskytování služeb sociální péče" zrušují a slovo „poskytují" se nahrazuje slovem „poskytuje". 5. V § 14 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 6. § 15 se zrušuje. 7. V § 32 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena a), e) a f) včetně poznámky pod čarou č. 21a se zrušují. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 8. § 37, 40, 42 až 48, 51 a 52 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 22 se zrušují. 9. V § 54 odst. 1 písm. d) se slova „ , jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně", slova „a službách" a slova „nebo služby" zrušují. 10. V § 54 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 11. V § 54 odst. 1 písm. f) se slova „ , popřípadě služby sociální péče," zrušují. Strana 1292 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Částka 37 12. V § 54 odst. 2 se slova „nebo službu", slova „nebo služby" a slova „nebo služba" zrušují. 13. V § 54 odst. 4 se slova „a e)" zrušují. 14. § 55a včetně poznámky pod čarou č. 52 se zrušuje. 15. V § 56 odst. 1 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 16. V § 56 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 17. V § 56 odst. 2 se slova „nebo službu sociální péče" zrušují. 18. V § 56c se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 19. V § 58 písm. a) se slova „a služeb" zrušují. 20. V § 58 se na konci písmene a) nahrazuje čárka tečkou, písmena c) až e) a ch) se zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene a). ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona ČI. IV V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/ /1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/ /2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se na konci písmene af) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ag), které včetně poznámky pod čarou č. 23p zní: „ag) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu p). 23p) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.". ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ČI. V Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/ /1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/ /2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/ /2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/ /2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/ /2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. b) se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost náležející podle zákona o sociálním zabezpečeni )" včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují. 2. V § 4 odst. 2 se čárka za slovem „pojištění" nahrazuje slovem „a" a slova „lékaře okresní správy sociálního zabezpečení" se nahrazují slovy „úřadu práce podle zvláštních právních předpisů )". Poznámka pod čarou č. 46 zní: "46) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.". 3. V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 11 se za slova „do čtyř let," vkládají slova „ , jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995, a o době a rozsahu" a na konci se doplňují slova „do 31. prosince 2006". 4. V § 6 odst. 4 písm. a) bod 12 včetně poznámky pod čarou č. 52b zní: „12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52 ) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006. 52b) § 8 zákona č. 108/2006 Sb.". 5. V § 6 odst. 4 písm. a) se bod 19 včetně poznámky po čarou č. 52a zrušuje. 6. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova Částka 37 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Strana 1293 „ , státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče" zrušují. 7. V § 8 odst. 1 se písmena b) a d) až i) zrušují. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. V § 8 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle úřadu práce do 7 dnů kopii posudku vydaného podle § 8 odst. 1, pokud o to úřad práce požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely sociální péče, státní sociální podpory, posouzení stupně závislosti na péči jiné osoby nebo posouzení osoby zdravotně znevýhodněné.". 9. V § 12 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 10. V § 16 odst. 1 větě první se za slova „dávkách sociálního zabezpečení" vkládají slova „a pro účely odvolacího řízení správního podle zvláštních právních předpisů (§ 4 odst. 2)", slova „o dávce sociálního zabezpečení" se nahrazují slovy „v těchto řízeních" a slovo „osmi" se nahrazuje číslovkou „15". 11. V § 16 odst. 1 se věta druhá a třetí zrušují. 12. V § 16a odst. 1 se slova „základních pravidel činnosti správních orgánů" nahrazují slovy „ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o spisu". 13. V § 16a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předseda posudkové komise je oprávněn vyzvat fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován pro účely vydání posudku podle § 4 odst. 2, aby se a) podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékaři posudkové komise, b) podrobila vyšetření svého zdravotního stavu v určeném zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření, nebo c) poskytla jinou součinnost, která je potřebná k podání posudku; tato osoba je povinna výzvě vyhovět.". Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 14. § 16b se zrušuje. 15. V § 48 odst. 1 písm. e) se slova „a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu" zrušují. 16. V § 53 odst. 2 se slova „a občan, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě občan, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou" zrušují. 17. V § 89 odst. 1 se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost" zrušují. 18. V § 89 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 19. V § 89 odst. 4 v úvodní části ustanovení se slova „a důchodového zabezpečení" zrušují. 20. V § 107 se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost" zrušují. 21. V § 116 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 22. V § 118a se odstavec 5 zrušuje. 23. § 125 se zrušuje. ČI. VI Přechodná ustanovení 1. Posuzování zdravotního stavu podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006, zahájená před tímto dnem se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Posuzování bezmocnosti a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči zahájená před 1. lednem 2007 se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. července 2006 se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 4. Okresní správy sociálního zabezpečení předají bezúplatně příslušným úřadům práce a) ke dni 1. července 2006 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006, b) ke dni 1. ledna 2007 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne 1. července 2006. 5. Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují pro účely důchodového pojištění podle dosavadních právních předpisů bezmocnost a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, jde-li o dobu před 1. lednem 2007. 6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, k jejichž pracovním úkolům patří posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory, sociální péče a zaměstnanosti a výkon činností s tím souvisejících, přechází dnem 1. července 2006 z České správy sociálního zabezpečení na úřady práce a na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo"). Česká správa^sociálního zabezpečení dohodne se zaměstnancem v České správě sociálního zabezpečení podle věty první, zda výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde na úřad práce a na Strana 1294 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Částka 37 který úřad práce nebo zda přejde výkon těchto práv a povinností na ministerstvo. 7. Česká správa sociálního zabezpečení na základě dohody podle odstavce 6 provede delimitaci zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce a na ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná. 8. Nedojde-li k dohodě podle odstavce 6 nejpozději do 31. května 2006^ stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce a na ministerstvo na návrh ředitele České správy sociálního zabezpečení ministerstvo. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů ČI. VII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/ /l993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/ /1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/ /1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/ /2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/ /2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/ /2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/ /2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/ /2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/ /2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/ /2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/ /2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/ /2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/ /2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „a služby sociální péče," nahrazují slovy „sociální péče, sociální služby,". 2. V § 35ba odst. 1 písm. b) větě druhé se slova „nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče" nahrazují slovy „nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příspěvek na péči, sociální služby". ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře ČI. VIII V § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 204/2005 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže dítěti, o které pečuje, byl podle zvláštního právního předpisu přiznán příspěvek na péči ve výši podle stupně II (středně těžká závislost) nebo stupně III (těžká závislost) anebo stupně IV (úplná závislost).". ČÁST SEDMÁ Změna zákona o důchodovém pojištění ČI. IX Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/ /2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/ /2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 24/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. r) se slova „nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči" zrušují. 2. V § 5 odst. 1 písmeno s) včetně poznámek pod čarou č. 5c a 5d zní: ,,s) osoby pečující osobně o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)50), pokud spolu žijí v do- Částka 37 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Strana 1295 mácnosti ); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu, 5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5 ) § 115 občanského zákoníku.". 3. V § 9 odst. 6 písm. c) se slova „nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,150)" nahrazují slovy „nebo osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)50)," a poznámka pod čarou č. 15c se zrušuje. 4. V § 14 odst. 2 větě druhé se slova „o bezmocnou osobu" zrušují. 5. V § 50 odst. 2 písmena b) a c) znějí: ,,b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)50), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) °),". 6. Za § 102 se vkládá nový § 102a, který zní: „§ 102a Účast osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.". 7. V § 108 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). ČI. X Přechodná ustanovení 1. Nárok na vdovský a vdovecký důchod za dobu před 1. lednem 2007 na základě žádosti uplatněné po 31. prosinci 2006 se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. 2. Poživatelům vdovských a vdoveckých důchodů, kteří po 31. prosinci 2006 nesplňují podmínky nároků na tyto důchody, náleží výplata těchto důchodů naposledy při splátce důchodu splatné v prosinci 2006. ČÁST OSMÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ČI. XI Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/ /1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/ /2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/ /2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/ /2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 47/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: ,,g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) ), a osoby pečující o tyto osoby, n) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.". 2. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky pod čarou č. 28a zní: -S 17a Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb s po-bytovými^službami uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České repupbliky a ostatní zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona28) zvláštní smlouvy s těmito zařízeními sociálních služeb. Příslušná zdravotní pojišťovna zvláštní smlouvu uzavře, pokud o to zařízení sociálních služeb požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská a rehabilitační zdravotní péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky zařízení sociálních služeb, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů28*). ,a) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zá- Strana 1296 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Částka 37 kon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.". 3. V § 22 písmeno d) zní: ,,d) zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb,". 4. V § 22 se tečka za písmenem d) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: ,,e) ošetřovatelská a rehabilitační zdravotní péče poskytovaná na základě ordinace ošetřujícího lékaře pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb odborně způsobilými zaměstnanci těchto zařízení, pokud k tomu tato zařízení uzavřou zvláštní smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou podle § 17a.". ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o péči o zdraví lidu ČI. XII Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/ /1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/ /1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/ /2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 260/2001 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 290/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/ /2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 156/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 379/ /2005 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. la) zní: „Zdravotní péči poskytují dále zařízení sociálních služeb s pobytovými službami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči o pojištěnce v nich umístěné, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu a). la) § 17a a § 22 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.". 2. Za § 67e se vkládá nový § 67f, který zní: »S 67f Ustanovení § 67a až 67e se použijí přiměřeně pro poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče zařízením sociálních služeb podle § 11 odst. 1 věty třetí.". CAST DESATA Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů ČI. XIII V § 20 odst. 9 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 52/2004 Sb., se slova „příslušným orgánům sociálního zabezpečení ) poskytovat odsouzeným služby sociální péče" nahrazují slovy „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby )". Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.". ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ČI. XIV V § 9 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se za slova „státních sociálních dávek," vkládají slova „sociálních služeb,". ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze ČI. XV V § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., se slova „služby sociální péče" nahrazují slovy „sociální služby". ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje ČI. XVI V § 3 písm. h) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se slova „služeb sociální péče a sociální pomoci" nahrazují slovy „sociálních služeb". ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty ČI. XVII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., Částka 37 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Strana 1297 zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb., se mění takto: 1. § 59 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47 zní: 4 59 Sociální pomoc Službami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu47) poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. 47) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.". 2. V § 113 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o zaměstnanosti ČI. XVIII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/ /2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 3 se za slovo „vykonáváno," vkládají slova „nebo bydlištěm fyzické osoby, jejíž zdravotní stav úřad práce posuzuje,". 2. V § 8 odst. 1 se za písmeno 1) vkládají nová písmena m) a n), která znějí: ,,m) posuzuje a rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou [§ 67 odst. 2 písm. c)], a v případech uvedených v § 9 odst. 7 o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, n) posuzuje pro účely poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů 1. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte, 2. zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací, 3. zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu, 4. zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné, 5. stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči,". Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno o). 3. V části první hlava V včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 a 14a zní: „HLAVA V POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB §9 (1) Při posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. m) a při posuzování podle § 8 odst. 1 písm. n) vychází úřad práce z podkladů vypracovaných lékařem určeným úřadem práce. (2) Posuzování podle § 8 odst. 1 písm. n) se provádí na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán, nebo zjistí-li lékař určený úřadem práce anebo ministerstvo posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontroly původního posouzení. (3) Úřad práce je oprávněn vyzvat fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován pro účely vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n), aby a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce, b) se podle požadavku lékaře určeného úřadem práce podrobila vyšetření svého zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení nebo jinému odbornému vyšetření, nebo c) poskytla jinou součinnost, která je potřebná k podání posudku; tato fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět. (4) Nepodrobí-li se fyzická osoba uvedená v odstavci 3 vyšetření zdravotního stavu podle odstavce 3 písm. a) nebo b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 3 písm. c), sdělí úřad práce tuto skutečnost správnímu orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán. (5) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav je posuzován v řízení, zda je osobou zdravotně znevýhodněnou, a pro fyzickou osobu, která byla uznána zdravotně znevýhodněnou, v případech kontroly původního posouzení. (6) Jestliže se fyzická osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován v řízení, zda je osobou zdravotně znevýhodněnou, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byla k tomuto vyšetření vyzvána, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se fyzická osoba tomuto vyšetření podrobí, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna. Trvalo-li přerušení řízení podle věty první alespoň 12 měsíců, lze řízení zastavit. (7) Jestliže se fyzická osoba, která byla uznána Strana 1298 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Částka 37 osobou zdravotně znevýhodněnou, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí úřadu práce za osobu zdravotně znevýhodněnou; podmínkou však je, že na tuto možnost byla tato osoba nebo její zákonný zástupce upozorněn. §9a (1) Na postup při vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) se nevztahuje správní řád, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci a ustanovení o spisu. (2) Lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) činí 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí úřad práce neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, jinou lhůtu. (3) Úřad práce zašle orgánu, který o vydání posudku podle § 8 odst. 1 písm. n) požádal, pouze ty části posudku, které neobsahují údaje o zdravotním stavu posuzované fyzické osoby. (4) Úřad práce zašle okresní správě sociálního zabezpečení do 7 dnů kopii posudku vyhotoveného podle § 8 odst. 1 písm. n), pokud o to tato správa požádá z důvodu zjištění zdravotního stavu fyzické osoby pro účely důchodového a nemocenského pojištění. §9b (1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadu práce nebo lékaře určeného úřadem práce a) provést vyšetření zdravotního stavu fyzické oso- by, b) zpracovat lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby. (2) Zdravotnická zařízení jsou povinna bezplatně lékaři uvedenému v odstavci 1 na jeho žádost sdělit informace potřebné pro posouzení zdravotního stavu, umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby. (3) Zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavců 1 a 2 ve lhůtě určené úřadem práce nebo lékařem uvedeným v odstavci 1, a není-li tato lhůta určena, do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy obdrželo žádost. (4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami14) a zvláštními právními předpisy14*). Úhradu poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením. To platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2. 14) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.". 4. V § 67 odst. 2 písm. c) se slova „orgánu sociálního zabezpečení" nahrazují slovy „úřadu práce". 5. V § 67 odst. 5 se za slovo „postižením" vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a) a b)" a na konci odstavce se doplňuje věta „Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.". 6. V § 139 odst. 5 písmena c) a d) znějí: ,,c) podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, d) podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,". 7. V § 140 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že a) neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9b odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3, b) nesplní povinnost zpracovat lékařské podklady podle § 9b odst. 1 písm. b) nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3, nebo c) nesplní povinnost sdělit informace, umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo zapůjčit zdravotnickou dokumentaci podle § 9b odst. 2 nebo nesplní tuto povinnost ve lhůtě uvedené v § 9b odst. 3.". Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 140 odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: ,,d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.". 9. V § 142 se za slova „§ 124 odst. 1," vkládají slova „na rozhodování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou podle § 8 odst. 1 písm. m),". 10. V příloze 2 a) v bodu 6 se slova „Úřad práce v Mostě" nahrazují slovy „Úřad práce v Ústí nad Labem", b) v bodu 11 se slova „Úřad práce Brno-venkov" nahrazují slovy „Úřad práce Brno-město". Částka 37 Sbírka zákonů č. 109 / 2006 Strana 1299 ČI. XIX Přechodné ustanovení Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby zdravotně znevýhodněné, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích ČI. XX Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/ /2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „sociálně--právní ochraně dětí," vkládají slova „o sociálních službách,". 2. V příloze v Položce 3 se za slova „ochrany zvířat," vkládají slova „sociálních služeb,". 3. V příloze v Položce 4 se za slova „ochrany zvířat," vkládají slova „sociálních služeb,". 4. V příloze v Položce 5 se za slova „ochrany zvířat," vkládají slova „sociálních služeb,". CAST SEDMNÁCTÁ ÚČINNOST ČI. XXI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení či. I, či. II bodů 1 až 3, 5 a 7, či. III a IV, či. V bodů 1, 3, 4, bodu 7, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b) a d), bodů 15, 17 až 23, či. VI bodu 2, bodu 4 písm. b) a bodu 5, či. VII až XVI, či. XVII bodu 1, či. XVIII bodu 2, pokud jde o § 8 odst. 1 písm n) bod 5, a či. XX, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou či. VI bodů 6 až 8, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou či. XVlI bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Strana 1300 Sbírka zákonů č. 110 / 2006 Částka 37 110 ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů (dále jen „příjem") fyzických osob (dále jen „osoba") k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. (2) Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. (3) Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy1). §2 Životní minimum jednotlivce Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4. Životní minimum společně posuzovaných osob §3 (1) Pokud je osoba pro účely tohoto zákona posuzována společně s jinými osobami (§ 4), jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v ka- lendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. (2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880 Kč. (3) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. (4) Životní minimum osob, které se pro účely tohoto zákona posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob. (5) Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře ). §4 (1) Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, b) manželé, c) rodiče a 1. nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené, 2. zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d), d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 110 / 2006 Strana 1301 osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby3). (2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. (3) Pokud bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s druhým rodičem, nestanoví-li tento zákon jinak. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů. Rodiče mohou měnit toto prohlášení nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce. Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního předpisu ), že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby3). (4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; v tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče ), b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte6), c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně--právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení ), d) rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poruční-kem8), e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu ), f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně--právní ochranu dětí o dočasném svěření dítěte 3) § 115 občanského zákoníku. 4) Například § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příj 5) § 45 zákona o rodině. 6) § 63 a 74 zákona o rodině. 7) § 69 zákona o rodině. 8) § 78 zákona o rodině. 9) § 45 a zákona o rodině. 10) § 45b odst. 2 zákona o rodině. n) § 45 zákona o rodině. § 76a občanského soudního řádu. do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, podle zvláštního právního předpisu10), g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě11). (5) Nezaopatřené dítě se neposuzuje společně s rodiči, pokud je na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuj e-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (6) Pokud společně užívají byt osoby, které lze společně posuzovat v rámci dvou nebo více okruhů společně posuzovaných osob, má přednost společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí; v ostatních případech se okruh společně posuzovaných osob stanoví podle jejich souhlasného prohlášení. Osamělý rodič společně užívající byt se svými rodiči se však posuzuje i s dítětem společně s rodiči. U vícegenerační rodiny, která trvale užívá byt, se rodina starobního důchodce posuzuje samostatně. (7) Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, jakož i z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení. (8) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc; to neplatí, jde-li o společné posuzování matek s dětmi, které mají ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Existenční minimum (1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 020 Kč. (2) Existenční minimum nelze použít u nezaopa- ů, ve znění zákona č. 669/2004 Sb. Strana 1302 Sbírka zákonů č. 110 / 2006 Částka 37 třeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Posuzování příjmů (1) Pro posouzení toho, zda příjem osoby dosahuje částky životního minima nebo existenčního minima, se porovnává úhrn jejích započitatelných příjmů s částkou životního minima nebo existenčního minima. Pokud jsou však osoby posuzovány podle tohoto zákona společně, porovnává se úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob. (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, zjišťují se příjmy posuzovaných osob vyplacené v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž se posuzuje, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. (1) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují a) příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů ), b) funkční požitky uvedené v zákoně o daních z příjmů13), c) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů ), d) příjmy z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů ), pokud nejde o plnění ze zákonného pojištění, e) příjmy z pronájmu uvedené v zákoně o daních z příjmů16), f) ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku ), a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zákona o daních z příjmů18), předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou. (2) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona dále považují a) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění, b) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci19), c) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, d) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce, e) dávky státní sociální podpory, s výjimkou příspěvku na bydlení a jednorázových dávek, f) příspěvek na živobytí1), g) mzdové nároky vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů20), h) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou od této daně osvobozeny2 ), s výjimkou 1. příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků osvobozených od daně z příjmů fyzických osob ), kromě příjmu uvedeného v písmenu i), 2. příjmů z prodeje nemovitostí a z odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, 3. přijaté náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škody a finančních pro- 12) § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) a h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) § 9 odst. 1 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 110 / 2006 Strana 1303 středků na odstranění následků živelní pohromy, 4. peněžní pomoci obětem trestné činnosti, 5. sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, 6. podpory a příspěvků z prostředků nadací a občanských sdružení, 7. stipendií, 8. odměn vyplácených dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, 9. náhrad (příspěvků) pobytových výloh poskytovaných orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie, 10. příjmu plynoucího ve formě daňového bonusu, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů ), i) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu24), a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů23), j) další opakující se nebo pravidelné příjmy. (3) Za příjem se považují též příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavcích 1 a 2 v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v odstavcích 1 a 2. (4) Je-li příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 vyplácen v cizí měně, přepočte se na^ českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlasuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok. (5) Za příjem se nepovažuje příspěvek na péči25), část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů ), dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu2 ) a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů ). Způsob zápočtu příjmů z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c), považuje a) částka odpovídající měsíčnímu průměru těchto příjmů za období uvedené v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c), b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob stanovené paušální částkou podle zákona o daních z pří- f oliv r r jmu ), není-li dále stanoveno jinak. (2) Za započitatelný příjem osoby uvedené v odstavci 1 se však považuje nejméně částka ve výši 50 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok s tím, že tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Tato částka se považuje za minimální příjem osoby uvedené v odstavci 1 vždy od 1. července roku, v němž došlo k vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, do 30. června následujícího kalendářního roku. Částka 23) § 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 26) § 22 odst. 1 a § 37 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 28) Část první hlava druhá zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. Strana 1304 Sbírka zákonů č. 110 / 2006 Částka 37 uvedená ve větě první se nepoužije, jde-li o osobu vykonávající výdělečnou činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost ), nebo o osobu, jejíž činnost se nepovažuje podle zákona o důchodovém pojištění za činnost osoby samostatně výdělečně činné proto, že tuto činnost nevykonává soustavně30). (3) U osoby samostatně výdělečně činné, která nemá příjem ze samostatné výdělečné činnosti, ale nepřerušila výkon této činnosti, se za příjem považuje částka uvedená v odstavci 2; to neplatí, jde-li o osobu vykonávající činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost2 ), nebo o osobu, jejíž činnost se nepovažuje podle zákona o důchodovém pojištění za činnost osoby samostatně výdělečně činné proto, že tuto činnost nevykonává soustavně30). (4) U osoby, která má příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a ještě za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období, nejméně však z poloviny částky uvedené v odstavci 2. Zvýšení částek životního a existenčního minima (1) Částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „příslušný index spotřebitelských cen") ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. (2) Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 zvýšit též v mimořádném termínu. (3) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek životního minima a existenčního minima a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek životního minima a existenčního minima v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima; v případě, kdy došlo ke zvýšení životního minima a existenčního minima v mimořádném termínu, je prvním měsícem tohoto období kalendářní měsíc následující po posledním měsíci zohledněném mimořádným zvýšením. (4) Růst příslušného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. §10 Přechodné ustanovení Pro účely prvního zvýšení částek životního minima a existenčního minima podle tohoto zákona je prvním měsícem rozhodného období říjen 2006. §11 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu. 2. Nařízení vlády č. 245/1994 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a dávky pěstounské péče. 3. Nařízení vlády č. 281/1995 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 4. Nařízení vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 5. Nařízení vlády č. 123/1997 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 6. Nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 7. Nařízení vlády č. 56/2000 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 8. Nařízení vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 9. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 10. Nařízení vlády č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima. r §12 Účinnost Tento zH&on nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 29) § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 9 odst. 3 písm. d) a f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1305 111 ZÁKON ze dne 14. března 2006 o pomoci v hmotné nouzi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek ) fyzickým osobám (dále jen „osoba"), které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi (dále jen „dávka"). (2) Každý má nárok na sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. §2 Hmotná nouze (1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu ), pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo, nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služby s bydlením bezprostředně spojené (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení"). (3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s ohledem na nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. (4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. (5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. (6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména a) je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon 1) ČI. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 2) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Strana 1306 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Osoba, která není v hmotné nouzi (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osob uvedených v § 11 odst. 3, b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, ani na mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ), a odmítla bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, které odpovídá jejímu zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, anebo odmítla účast v cíleném programu k řešení zaměstnanosti4), c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§ 11), d) je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění, e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu5), a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce, f) nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc, g) je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení, nebo h) je umístěna ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo obdobném zařízení, kde je jí poskytována sociální péče, a tato skutečnost trvá po celý kalendářní měsíc. (2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně, při stanovení výše dávky se však k této osobě nepřihlíží. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e) bude považovat za osobu v hmotné nouzi. (4) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat. §4 Dávky (1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou a) příspěvek na živobytí, b) doplatek na bydlení, c) mimořádná okamžitá pomoc. (2) Náklady na dávky hradí stát, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu ). Okruh oprávněných osob (1) Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění tímto zákonem stanovených podmínek a) osoba, která je na území České republiky hlášena 3) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 5) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 112/2006 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1307 k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů7), b) osoba, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu8), c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva, d) občan členského ^státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství10), e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie1 ), pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství1 ). (2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má nárok při splnění dále stanovených podmínek a) osoba uvedená v odstavci 1, b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu ). (3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze poskytnout osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2. (4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze poskytnout i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2. (5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst. 6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2. Orgány pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou a) pověřené obecní úřady, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) krajské úřady, d) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo"). Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům je výkonem přenesené působnosti. ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ §8 Společně posuzované osoby (1) Z okruhu společně posuzovaných osob jsou vyloučeny osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. f) až h). (2) Pro účely doplatku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaného podle zvláštního právního předpisu ), s výjimkou situace uvedené v § 33 odst. 5. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případech hodných zvláštního zřetele z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit na žádost žadatele o dávku tu osobu, u které žadatel prokáže, že společně s ním neužívá byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb. (4) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že nastane situace, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob ), do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob. 7) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) ČI. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě. ") § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb. 12) § 24 a 25 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Strana 1308 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 §9 Příjem (1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje a) 70 % příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů 4), a to po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ), b) 80 % příjmu 1. z dávky nemocenského pojištění15), 2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu ), s výjimkou příspěvku na živobytí. (2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují skutečné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. (3) Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou a) sociálního příplatku a dávek pěstounské péče17), b) příjmu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. d) zákona o životním a existenčním minimu a c) příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním a existenčním minimu. §10 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzování vzniku nároku na dávku, je a) období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku, nebo b) pokud došlo u osoby nebo společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, období kalendářního měsíce, v němž byla podána žádost o dávku; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku. I v tomto případě se však pro účely posouzení podle § 21 odst. 2 zjišťuje současně rovněž příjem za období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku. §11 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním (1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 až 7, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. (2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu a) vlastní prací, b) řádným uplatněním nároků a pohledávek, c) prodejem nebo jiným využitím majetku. (3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování hmotné nouze osoby, která je a) starší 65 let, b) poživatelem starobního důchodu, c) plně invalidní, d) rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno z vážných důvodů v mateřské škole, nebo o dítě, které se pro účely zvláštních právních předpisů o důchodovém pojištění považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči; za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, která se za rodiče považuje podle zákona o životním a existenčním minimu, e) osobou celodenně osobně a řádně pečující o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo o osobu starší 80 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), f) nezaopatřeným dítětem, g) uznána dočasně práce neschopnou. 14) § 6 odst. 1 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. ) Zákon o nemocenském pojištění. ) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 17) § 20, 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů ě. 111 / 2006 Strana 1309 (4) Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u a) nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení, b) prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zvláštního právního předpisu18), c) zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní pomůckou se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek podle zvláštního právního předpisu ), d) úprav a vybavení bytu, na jejichž pořízení by mohl být poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu1 ), a dále u vybavení bytu, na které se neposkytuje příspěvek podle zvláštního právního předpisu, jde však o vybavení bytu nezbytné vzhledem ke zdravotnímu postižení některé z osob společně posuzovaných, e) motorového vozidla, kterým se dopravuje těžce zdravotně postižená osoba, které by s ohledem na její postižení mohl být na zakoupení, celkovou opravu nebo zvláštní úpravu motorového vozidla poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu ), f) motorového vozidla, na jehož provoz pobírá žadatel nebo osoba společně posuzovaná (§ 2 odst. 1) příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu1 ), g) motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajisti-telné dopravě do školy nebo zaměstnání, h) uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem20). (5) Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob. (6) Možnost využití prodeje nebo jiného využití nemovitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, není-li dále stanoveno jinak, až po uplynutí 3 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá. Možnost využití prodeje nebo jiného využití movitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, není-li dále stanoveno jinak, až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá. (7) Možnost zvýšení příjmu využitím nemovitého a movitého majetku prodejem se neposuzuje po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a po dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, pokud tato doba, s výjimkou doby pobírání nemocenského po uplynutí podpůrci doby podle zvláštního právního předpisu ), nepřesahuje 12 měsíců po sobě jdoucích. Doby pobírání těchto dávek se mimo výjimku uvedenou ve větě první sčítají. (8) Možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá; v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než desetinásobek částky životního minima společně posuzovaných osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned. §12 Zvýšení příjmu vlastní prací (1) Jako možnost zvýšení příjmu vlastní prací se posuzuje a) započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, b) zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti, c) možnosti vykonávat lépe placenou výdělečnou činnost. (2) Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti ve smyslu odstavce 1, zejména využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli, b) plnění povinností uchazeče o zaměstnání, c) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce, d) výkon dobrovolnické práce ), je-li tato práce vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin týdně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku uvedenou v písmenu a). ) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. ) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů. Strana 1310 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 §13 Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (1) Zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se rozumí uplatnění a) nároku na dávky nemocenského pojištění, b) nároku na dávky důchodového pojištění (zabezpečení), s výjimkou starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku, c) nároku na dávky státní sociální podpory, d) nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce; pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje vyživovací povinnost podle zákona o rodině, e) nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3), f) nároku z jiných pohledávek. (2) Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat. §14 Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku (1) Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí ). (2) Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat. §15 Celkové sociální a majetkové poměry (1) Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových sociálních poměrů příslušný orgán !) § 321 a 322 občanského soudního řádu. ') Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění f) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve zn pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké. (2) Pro účely tohoto zákona se celkovými majetkovými poměry rozumí hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny23), kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti. Z movitého a nemovitého majetku, uvedeného ve větě první, je vyloučen majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Pokud jde podle poměrů osoby o běžný nemovitý nebo movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního právního předpisu23) zjišťována. §16 Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi (1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník ), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu delší než 3 měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda tato osoba není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému"); to neplatí, je-li tato osoba na území České republiky hlášena k trvalému pobytu. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže a) je účastná nemocenského pojištění ), nebo je jako osoba samostatně výdělečně činná účastná důchodového pojištění24), anebo je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství10), nebo b) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku účastná nemocenského pojištění15), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění ) a nemá ke dni zahájení řízení nedo- jzdějších předpisů, í pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1311 plátek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu ) na území České republiky, b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky, c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání25) na území České republiky, d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti. (4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že a) započte^ v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) po dobu 1. od 1 do 3 let, 2 body, 2. od 3 do 6 let, 4 body, 3. od 6 do 8 let, 6 bodů, 4. 8 nebo více let, 8 bodů, b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání25) po dobu 1. 12 až 24 měsíců, 4 body, 2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů, 3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů, 4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů, c) započte v případě osoby, která 1. nemá kvalifikaci, 0 bodů, 2. má střední vzdělání, 2 body, 3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body, 4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů, d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu26), 4 body, e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního předpisu ) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci před- cházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup 1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů, 2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body, 3. byla vyšší jiež 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body, 4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů. (5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů. (6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké27), které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže, a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému pomoci v hmotné nouzi. (7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů. (8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky, obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud příslušný orgán oznámí Policii České republiky, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému28), je Policie České republiky povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení přechodného pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu ). Policie České republiky neprodleně sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které je tato dávka poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu ) pobyt na území České republiky. 25) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. 27) § 116 občanského zákoníku. 28) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006 Sb. Strana 1312 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 §17 Zdravotní stav (1) Posouzení schopnosti osoby zvýšit si příjem vlastní prací vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu provádí orgán stanovený zvláštním právním předpisem29). (2) Posouzení schopnosti osoby zvýšit si příjem vlastní prací vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu zahrnuje posouzení zdravotního stavu ve vztahu ke schopnosti a) započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, b) zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti, c) vykonávat zaměstnání odpovídající kvalifikaci. §18 Nezaopatřené dítě Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře30). §19 Aktivizační plán (1) Aktivizační plán vypracuje příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi na základě zjištěných skutečností vždy, pokud je příspěvek na živobytí poskytován déle než 6 měsíců; příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi může s osobou v hmotné nouzi s jejím souhlasem vypracovat aktivizační plán i před uplynutím této lhůty. U osob uvedených v § 11 odst. 3 může příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi v odůvodněných případech od vypracování aktivizačního plánu upustit. (2) Obsahem aktivizačního plánu směřujícího ke zvýšení možností osoby řešit stav hmotné nouze je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření, cílů, které mají být při řešení hmotné nouze osoby dosaženy, aktivit na straně příjemce nebo společně posuzované osoby a nástrojů a opatření, které budou ze strany orgánu pomoci v hmotné nouzi použity, včetně rozsahu spolupráce s tímto orgánem. Rámcový obsah aktivizačního plánu stanoví prováděcí právní předpis. §20 Program individuálního motivačního postupu (1) Příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi sestavuje na základě zjištěných skutečností v úzké spolupráci s osobou v hmotné nouzi uvedenou v § 2 odst. 6 žádající mimořádnou okamžitou pomoc program individuálního motivačního postupu s cílem předejít jejímu sociálnímu vyloučení. Sestavení a plnění programu in- dividuálního motivačního postupu je u osob v hmotné nouzi uvedených v § 2 odst. 6 možné stanovit jako podmínku poskytnutí mimořádné okamžité pomoci. (2) Obsah programu individuálního motivačního postupu osoby uvedené v § 2 odst. 6 zacílený na zabránění sociálního vyloučení je zejména ve stanovení konkrétních dílčích kroků a časového rozpisu plnění jednotlivých přijatých ustanovení, zejména aktivit na straně příjemce mimořádné okamžité pomoci, včetně rozsahu spolupráce s příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi. Rámcový obsah programu individuálního motivačního postupu stanoví prováděcí právní předpis. (3) Příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi může za předpokladu dostatečně motivovaného přístupu osoby v hmotné nouzi k řešení vlastní nepříznivé situace od sestavení programu individuálního motivačního postupu upustit, zejména u osoby uvedené v § 2 odst. 6 písm. e). ČÁST TŘETÍ DÁVKY HLAVA I PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ §21 Podmínky nároku na příspěvek na živobytí (1) Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. (2) Nárok na výplatu příspěvku na živobytí nevznikne v kalendářním měsíci, pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima společně posuzovaných osob. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně posuzovaných osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, který o příspěvku na živobytí rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná. 29) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1313 §22 Povinnost vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část (1) Osobě, která se nachází v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a), avšak lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav hmotné nouze, se poskytne příspěvek na živobytí podle § 21 s tím, že tato osoba je povinna za podmínek stanovených v odstavci 3 vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část orgánu pomoci v hmotné nouzi, který příspěvek na živobytí vyplatil. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na živobytí podle věty první je, že očekávaný příjem má být poskytnut zpětně a v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku. (2) Za přechodný stav hmotné nouze se považuje stav, kdy lze na základě zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že osoba nabude v krátké době znovu soběstačnosti v uspokojování svých základních životních potřeb. (3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný příjem, je povinen bezodkladně vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil. Pokud skutečný získaný příjem bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část nebo pokud osoba nezíská do 3 let od uplatnění předmětného nároku nebo pohledávky žádný příjem podle odstavce 1, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká. §23 Výše příspěvku na živobytí Výše příspěvku na živobytí činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní měsíc rozdíl mezi a) částkou živobytí osoby (§ 24 odst. 1) a příjmem osoby (§ 9 odst. 2), není-li osoba společně posuzována s jinými osobami (§ 2 odst. 1), b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (§ 24 odst. 2) a příjmem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2). §24 Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob (1) Částka živobytí osoby činí a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29, b) u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§11 odst. 3), s výjimkou nezaopatřených dětí, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby ) a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 31, c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b), částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 31. (2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými. §25 Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací (1) Osobě, která má příjem z výdělečné činnosti a prokazatelně se snaží využít možnosti zvýšení příjmu vlastní prací (§ 12), se zvyšuje částka živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby ) a existenčním minimem. (2) Osobě, která je uchazečem o zaměstnání, se zvyšuje částka živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby ) a existenčním minimem, a pokud se tato osoba prokazatelně snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací podle § 12 odst. 2 písm. a) a c), o dalších 20 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby ) a existenčním minimem. §26 Hodnocení možnosti využití majetku (1) Nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem mají a) první 3 měsíce pobírání příspěvku na živobytí všechny osoby, b) prvních 12 měsíců pobírání příspěvku na živobytí osoba po dobu, po kterou pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci a po dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, pokud doba, s výjimkou doby pobírání nemocenského po uplynutí podpůrci doby podle zvláštního právního předpisu ), nepřesahuje 12 měsíců po sobě jdoucích; doby pobírání těchto dávek se s výjimkou uvedenou ve větě první sčítají, c) od čtvrtého měsíce pobírání příspěvku na živobytí osoba, která majetek 1. nemá, 2. má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu, 3. má a využívá jej ke zvýšení příjmu. (2) Pokud nedojde k využití nemovitého majetku do uplynutí 3 měsíců, za které pobírá osoba nebo spo- 31) § 2 nebo 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Strana 1314 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 léčně s ní posuzovaná osoba příspěvek na živobytí, nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b), má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). (3) Pokud nedojde k využití movitého majetku do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba příspěvek na živobytí, nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b), má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). §27 Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek (1) Nárok na zvýšení částky živobytí o 20 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem mají osoby, které a) nemají nároky ani pohledávky, b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnily. (2) Pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba příspěvek na živobytí, má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). §28 Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezaopatřených dětí Pokud není využíván majetek nezaopatřeného dítěte, přestože by mohl být ve prospěch společně posuzovaných osob využíván, nebo nejsou řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte, nezapočítává se příslušná částka zvýšení podle § 26 nebo 27 u ostatních společně posuzovaných osob. Při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku nebo nároků a pohledávek u nezaopatřených dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen spolupracovat s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí32). §29 Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety. !) § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně §30 Zvýšení částky živobytí osoby hledající zaměstnání Částka živobytí osoby se zvyšuje o 300 Kč u osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání, zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci. §31 Zvýšení částky živobytí osoby při dlouhodobém setrvání ve stavu hmotné nouze Částka živobytí osoby se zvyšuje o 600 Kč u osoby, která je podle vyjádření úřadu práce osobou, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, po roce nepřetržitého vedení v evidenci uchazečů a po roce současného pobírání příspěvku na živobytí. §32 Část příspěvku na živobytí nahrazující neplacené výživné (1) Je-li jednou ze společně posuzovaných osob nezaopatřené dítě, kterému není déle než 3 měsíce placeno soudem stanovené výživné, určuje se pro účely příspěvku na živobytí nejprve částka nahrazující neplacené výživné nebo jeho část, která bude poskytována jako součást příspěvku na živobytí. Výše části příspěvku na živobytí nahrazující neplacené výživné se stanoví ve výši soudem stanoveného výživného, nejvýše však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem. (2) V případě přijetí dlužného výživného je příjemce příspěvku na živobytí povinen vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi, který vyplatil příspěvek na živobytí, částky, které mu byly poskytnuty podle odstavce 1, a to až do výše přijatého dlužného výživného. Povinnosti podle věty první předchází možnost snížit o částku uvedenou ve větě první výši příspěvku na živobytí, na kterou vznikl nárok v následujícím období. (3) Pro účely stanovení části příspěvku na živobytí nahrazující neplacené výživné se za příjem dítěte považuje poměrná část z úhrnu příjmů společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2). HLAVA II DOPLATEK NA BYDLENÍ §33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení (1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník :í, ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1315 nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl a) jeho příjem (§ 9 odst. 1) nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo b) příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24). (2) Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu33). (3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení podle zvláštního právního předpisu 2). Doplatek na bydlení lze přiznat, s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům, také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl l,3násobek částky živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Ustanovení věty třetí se nepoužije u osob uvedených v § 11 odst. 3 písm. a) a b). Obec, v níž má osoba trvalý pobyt, je pro tento účel povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho vyzvání sdělit, zda ji osoba o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení požádala, zda osobě nabídka takového bydlení ze strany obce učiněna byla a zda tato nabídka byla osobou akceptována. (4) Není-li příspěvek na živobytí poskytován, činí částka živobytí osoby její existenční minimum. V případě, že je osoba společně posuzována s dalšími osobami (§ 2 odst. 1), činí jejich živobytí součet existenčních minim osob, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a součet životních minim nezaopatřených dětí. (5) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Ustanovení odstavce 3 věty první a třetí v tomto případě neplatí. (6) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v odstavcích 1, 3 a 8 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo ') § 717 občanského zákoníku. l) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování náj ve znění pozdějších předpisů. vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. (7) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží doplatek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná. (8) Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena k pobytu podle zvláštních právních předpisů. §34 (1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává a) nájemné až do výše cílového nájemného a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, a b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá. (2) Výše cílového nájemného se stanoví v období do 31. prosince 2010 jako součin cílové hodnoty měsíčního nájemného platné pro daný kalendářní rok, stanovené podle zvláštního právního předpisu34), a podlahové plochy bytu. (3) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií. (4) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavců 2 a 3 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc iO z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Strana 1316 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 osoby a vyšší spotřeba z důvodu těžkého zdravotního postižení. (5) Nárok na výplatu doplatku na bydlení nevznikne v kalendářním měsíci, pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. §35 Výše doplatku na bydlení Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení ) náležející za předchozí kalendářní měsíc, a částkou, o kterou příjem a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob. HLAVA III MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC §36 Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc (1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má a) osoba uvedená v § 2 odst. 3, b) osoba uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je uznána za osobu v hmotné nouzi, c) osoba uvedená v § 2 odst. 6, pokud je možno ji uznat za osobu v hmotné nouzi. (2) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze podle § 2 odst. 4. §37 Výše mimořádné okamžité pomoci Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené a) v § 2 odst. 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima, b) v § 2 odst. 4 se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednot- c) v § 2 odst. 5 písm. a) se stanoví až do výše jednorázového výdaje, d) v § 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v § 2 odst. 5 písm. b), s tím, že součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce35), e) v § 2 odst. 6 se stanoví jednorázově ve výši 1 000 Kč s ohledem na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytntých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce35). ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH §38 Nárok na dávku a její výplatu (1) Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi. (3) Dávka, na kterou vzniká nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem (odstavec 1), náleží osobě ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však od prvního dne měsíce, v němž bylo zahájeno řízení o přiznání dávky. (4) Dávka, na kterou vzniká nárok rozhodnutím příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi (odstavec 2), se přizná a vyplatí nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o poskytnutí této dávky. §39 Minimální výše příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce. §40 Příjemce a zvláštní příjemce (1) Příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána. ') § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1317 (2) Orgán pomoci v hmotné nouzi namísto příjemce uvedeného v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž prospěch je příjemce dávky povinen dávku používat, anebo nemůže-li příjemce výplatu přijímat. Souhlas příjemce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud příjemce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. (3) Příjemce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch osoby nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána. (4) Zvláštní příjemce ustanovený příjemci, který nemůže výplatu přijímat, je povinen používat dávku podle pokynů příjemce. (5) Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí. §41 Souhlas se sdělováním údajů Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li takové osoby, s tím, aby státní orgány, obce a kraje a jejich orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 72, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o nároku na dávku, její výši a výplatu. Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ), neboj eho rodinný příslušník ), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ), je podmínkou nároku na dávku písemný souhlas s tím, aby příslušný orgán zjišťoval údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému; to neplatí, je-li tento žadatel na území České republiky hlášen k trvalému pobytu. §42 Formy poskytování dávek (1) Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. (2) Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v průběhu poskytování peněžité formy dávky bude tato dávka používána k jinému účelu, než byla poskytnuta, postupuje se obdobně, a to i s využitím institutu zvláštního příjemce. (3) Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajimateli nebo poskytovateli služeb. (4) Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. §43 Výplata dávek (1) Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé, že příjemce nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit, lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně. (2) Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Se souhlasem příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuj e-li jeho výše 100 Kč, vyplacen najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období. (3) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně. (4) Dávka se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána. Způsob výplaty určuje plátce dávky. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je plátce dávky povinen, neroz-hodne-li se nezměnit způsob výplaty, provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu způsobu výplaty doručena. (5) Dojde-li v době, ve které je vyplácen příspěvek na živobytí nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová, ke změně místa, kde je příjemce dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce dávky, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně pobytu příjemce dozvěděl. Plátce dávky uvedený ve větě první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému podle místa pobytu příjemce kopie podkladů, na jejichž základě byla dávka přiznána. Plátce dávky vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena. Strana 1318 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výši §44 (1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne následujícího po období, za které již byla poslední výplata dávky provedena. (2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala. (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po období, za které již byla dávka v původní výši vyplacena. (4) Změní-li se v průběhu pobírání dávky výše příjmů, posoudí se znovu nárok na dávku, a to tak, že se posoudí nový měsíční průměrný příjem ze 3 kalendářních měsíců, a to z příjmu v měsíci, v němž došlo ke změně výše příjmu, a z příjmu ve dvou předcházejících kalendářních měsících. Nedosáhne-li změna nově zjištěného průměrného příjmu výše 100 Kč, výše vyplácené dávky se nemění. (5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. (6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (7) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše za 3 měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy příjemce nebo žadatel o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena. §45 (1) Dávka neprávem a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, c) odepřená, nebo d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky zpětně ode dne, kdy orgán rozhodující o dávkách tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky příjemce nebo žadatel požádal. (2) Dávka neprávem a) přiznaná, b) vyplácená, nebo c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení o odpovědnosti příjemce a společně posuzovaných osob za přeplatek tím není dotčeno. §46 Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce (1) Zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti, stává se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob společně posuzovaných se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou--li se společně posuzované osoby jinak. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je nejstarší z osob společně posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak. (3) Nároky na dávky nejsou předmětem dědictví. (4) Není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým příjemcem nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká. §47 Zánik nároku na dávku, zánik nároku na výplatu dávky (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li tímto zákonem stanoveno jinak, uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou osobě, která musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. (3) Je-li příjemce nebo společně posuzovaná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, stává se osobou uvedenou v § 3 odst. 1 písm. f) ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuj e-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první sčítají. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1319 §48 Postoupení a srážky (1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny. (2) Nároky na dávky nelze dát do zástavy. (3) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách. (4) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí. §49 Povinnosti a odpovědnost žadatele, příjemce dávky a osoby společně posuzované (1) Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu, dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav, b) podrobit se na vyzvání orgánu pomoci v hmotné nouzi vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení, zda si nemůže zvýšit příjem vlastní prací vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a dostavit se na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi k posouzení nebo přezkoumání zdravotního stavu k orgánu stanovenému zvláštním právním předpisem ). (2) Příjemce dávky je povinen a) písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl, b) vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. (3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, b) písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a), c) udělit písemný souhlas podle § 41. (4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání příjemce. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti spl- nila do 8 dnů ode dne vyzvání; orgán pomoci v hmotné nouzi může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo. (5) Nesplní-li osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena, nebo dávka odejmuta. (6) Orgán pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad v případě, že jsou příslušní k rozhodování ve věcech hmotné nouze, mohou žadateli, příjemci nebo společně posuzované osobě uložit pořádkovou pokutu až do 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4. Pokutu nelze uložit, jestliže příjemci nebo společně posuzované osobě vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost uhradit přeplatek na dávce. Pro vybírání a vymáhání pokut platí § 59 odst. 5 a 6 obdobně. §50 Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob (1) Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, sdělují na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem pomoci v hmotné nouzi, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní právní předpisy18). Údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu se rozumí údaje o výši příjmu osob, údaje o skutečnostech prokazujících nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém zdravotním stavu osob a údaje o přihlášení osob k pobytu. (2) Jestliže orgán pomoci v hmotné nouzi písemně státnímu orgánu, orgánům obce a kraje nebo dalším právnickým a fyzickým osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, dala podle § 41 písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou státní orgány, orgány obce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto údaje příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu osoby, jíž se týkají. §51 Přeplatky (1) Jestliže příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že tato dávka byla Strana 1320 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. (2) Jestliže osoba společně posuzovaná s příjemcem dávky způsobila, že dávka byla poskytována neprávem, ačkoliv to musela z okolností předpokládat, je povinna neoprávněně poskytnuté částky vrátit. (3) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 společně, odpovídají orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. (4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (5) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky; ustanovení § 299 a 317 občanského soudního řádu se použijí obdobně. Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí. (6) Povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, po dobu řízení o výkonu rozhodnutí a jeho provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo jiného příjmu. §52 Informační systém pomoci v hmotné nouzi (1) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajištujícím ochranu osobních údajů ). (2) Ministerstvo je správcem informačního systému pomoci v hmotné nouzi, který obsahuje údaje o dávkách a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s řízením o dávkách, a to v rozsahu nezbytném pro řízení o dávkách. (3) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v hmotné nouzi. Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat. (4) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému pomoci v hmotné nouzi, které byly získány na základě zpracování údajů o hmotné nouzi (odstavec 2), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu. §53 Údaje poskytované Ministerstvem vnitra (1) Ministerstvo vnitra pro účely pomoci v hmotné nouzi poskytuje orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje z informačního systému evidence obyvatel37) o a) státních občanech České republiky38), b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu )v a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky8), a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Ministerstvo vnitra dále pro účely pomoci v hmotné nouzi poskytuje orgánům pomoci v hmotné nouzi z registru rodných čísel ) údaje o osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou a) u státních občanů České republiky 36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů ě. 111 / 2006 Strana 1321 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, 6. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 8. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 9. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 10. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 11. rodinný stav, 12. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho narození, 13. rodné číslo dítěte; je-li dítětem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména a příjmení a datum jeho narození, 14. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 15. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, b) u cizinců, kteří jsou obyvateli, 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a stát, na jehož území se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, 6. druh a adresa místa pobytu, 7. číslo a platnost povolení k pobytu, 8. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 11. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození manžela, 12. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 13. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 14. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 15. datum, místo a. okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 16. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, 17. jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilého cizince, ktejý byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky, 18. jméno, popřípadě jména, příjmení osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky, 19. jméno, popřípadě jména, příjmení cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 20. jméno, popřípadě jména, příjmení rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu8), a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, c) u osob uvedených v odstavci 2 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. den, měsíc a rok narození, 3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, 4. rodné číslo. (4) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné k posouzení nároku na dávku a výši dávky. Strana 1322 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 §54 (1) Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymáhají neprávem poskytnuté dávky nebo dávky poskytnuté v nesprávné výši a rozhodují o upuštění od vymáhání těchto dávek. (2) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu, a to i v případě jejich vrácení nebo vymožení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen orgán, který je vymohl, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. (3) O upuštění od vymáhání prostředků podle odstavce 1 v částce do 10 000 Kč v každém jednotlivém případě u dávek příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc rozhoduje pověřený obecní úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností; o upuštění od vymáhání prostředků podle odstavce 1 v částce vyšší než 10 000 Kč v každém jednotlivém případě u dávek příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc může pověřený obecní úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout jen s předchozím souhlasem ministerstva. §55 Mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob, státních orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis ) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem příjemce dávky, společně posuzované osoby, státního orgánu nebo dalších fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení41) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách, b) obecním úřadům, krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí4 ), c) obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách, d) správcům daně z příjmů ) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, e) zdravotním pojišťovnám ) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, f) úřadům práce ) údaje potřebné pro nároky vyplývající z právních předpisů o zaměstnanosti, g) orgánům činným v trestním řízeni ) údaje potřebné pro trestní řízení, h) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní řízení, i) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu47) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, j) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jsou povinny a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán pomoci v hmotné nouzi získá při své čin- 40) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu. 41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. 42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ) § 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 44) § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb. 46) § 12 trestního řádu. 47) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1323 nosti; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1, b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu47) ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi informace potřebné k provádění této kontroly, c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou, nebo zákonného zástupce této osoby, vydat pro účely stanovené zvláštním právním předpisem ) potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou. (5) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu. (6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány pomoci v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost. §56 Kontrolní činnost (1) Na kontrolu podkladů poskytovaných jinými státními orgány, obcemi a kraji a jejich orgány a dalšími právnickými a fyzickými osobami a na kontrolu poskytování dávek se vztahují zvláštní právní předpisy o provádění kontroly4 ). (2) Zaměstnanci zařazení v orgánech pomoci v hmotné nouzi pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u státních orgánů, obcí a krajů a jejich orgánů a dalších právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 50; státní orgány, orgány obce a kraje a další právnické a fyzické osoby jsou povinny umožnit těmto zaměstnancům nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat jim potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 50 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Správní delikty §57 (1) Zaměstnanec uvedený v § 55 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 55 odst. 1. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50 odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. §58 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že na výzvu podle § 50 odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč. §59 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Přestupky uvedené v § 57 odst. 2 a správní delikty uvedené v § 58 odst. 1 projednávají příslušné orgány pomoci v hmotné nouzi, na jejichž výzvu nebyla povinnost splněna. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán pomoci v hmotné nouzi, který je uložil. (6) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. CAST PATA ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HLAVA I ORGANIZACE §60 Ministerstvo Ministerstvo a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné nouzi, ) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. ) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Strana 1324 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 b) zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České republiky, c) zabezpečuje jednotný aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v hmotné nouzi (§ 52 odst. 3), d) stanovuje jednotné tiskopisy žádostí o dávky a zveřejní je na internetu, e) je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši, f) vydá metodický pokyn určující optimální počty zaměstnanců vzhledem k počtu adresátů dávek. §61 Pověřený obecní úřad (1) Pověřený obecní úřad a) rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu, b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení, c) posuzuje, zda se občan členského^ státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ), nebo jeho^rodinný příslušník ), který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu ), nestal neodůvodnitelnou zátěží systému, d) písemně sděluje Policii České republiky28) zjištění, že osoba uvedená v písmenu c) se stala neodůvodnitelnou zátěží systému, e) vypracovává aktivizační plán (§ 19). (2) Pověřený obecní úřad je oprávněn provést posouzení a oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně. §62 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) rozhoduje o přiznání a výši mimořádné okamžité pomoci osobám v hmotné nouzi uvedeným v § 2 odst. 6 a provádí její výplatu, b) poskytuje osobám v hmotné nouzi uvedeným v § 2 odst. 6 informace potřebné k překonání jejich okamžité nepříznivé životní situace, c) vypracovává program individuálního motivačního postupu k dosažení cílů, které jsou při řešení aktuální situace osoby v hmotné nouzi uvedené v § 2 odst. 6 určeny k odvrácení jejího sociálního vyloučení (§ 20). HLAVA II POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ ORGÁNŮ POMOCI V HMOTNÉ NOUZI A JEJICH ZAMĚSTNANCŮ §63 (1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření. Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi konají tuto činnost na základě zvláštního oprávnění vydaného příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi. Náležitosti průkazu, kterým se prokazují zaměstnanci oprávnění k provádění sociálního šetření podle věty první, stanoví prováděcí právní předpis. O sociálním šetření podle věty první se vždy učiní záznam ve spise. (2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše. §64 Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti s poskytováním dávek povinni a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení a zachovávat mlčenlivost, nesta-noví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, b) informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti, c) respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení, a to bez ohledu na skutečnost, jak se tato osoba podílí na životě společnosti, d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo se již ve stavu hmotné nouze nacházejí, e) spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné nouzi nachází. §65 Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny a) zabezpečit, aby jejich zaměstnanci při řešení Částka 37 Sbírka zákonů ě. 111 / 2006 Strana 1325 hmotné nouze osoby dodržovali povinnosti uvedené v § 64, b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve věci hmotné nouze, c) využívat pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné nouzi. HLAVA III ŘÍZENI §66 Použití správního řádu V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. §67 Místní příslušnost (1) Místní příslušnost pověřeného obecního úřadu se řídí a) místem, kde je žadatel o dávku hlášen k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů7), b) není-li žadatel hlášen podle písmene a), pak jiným místem, kde je hlášen podle zvláštního právního předpisu ), c) není-li žadatel hlášen podle písmene a) ani b), pak místem, kde je zaměstnán, d) není-li žadatel hlášen podle písmene a) ani b), ani není na území České republiky zaměstnán, místem, kde na území České republiky bydlí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Místní příslušnost pověřeného obecního úřadu při postupu podle § 61 odst. 1 písm. c) a d) se řídí místem pobytu ) osoby uvedené v § 61 odst. 1 písm. c). (3) Místní příslušnost pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností při řízení o mimořádnou okamžitou pomoc se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu. Jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu, v němž je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušným ten pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu k této situaci došlo. §68 Účastníci řízení Osoby společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem (§ 2 odst. 1) jsou účastníky řízení o dávkách, jen jde-li o řízení o přeplatku na dávce. §69 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti osoby, není-li dále stanoveno jinak (§ 70), podané příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na tiskopisu předepsaném ministerstvem. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh příjemce, zvláštního příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední. §70 Zastupování (1) Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, je oprávněna uplatnit nárok nezletilé oprávněné osoby a zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato fyzická osoba. (2) Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je oprávněn uplatnit nárok nezletilé oprávněné osoby a zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav v případě, že zákonný zástupce nepožádal o dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva pověřeného obecního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce není znám. (3) Řízení zahájené z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán učinil vůči osobě první písemný úkon. §71 Podání a jiné úkony Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též a) se souhlasem orgánu příslušného k řízení o dávkách na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem, b) v elektronické podobě elektronicky podepsané podle zvláštního právního předpisu ), pokud mi- ') Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Strana 1326 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 nisterstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě. §72 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo žadatele, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu žadatele, b) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, c) souhlas žadatele podle § 41, d) určení, jakým způsobem by měla být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena. (2) Žádost o dávku dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku spolu s žadatelem společně posuzované osoby, a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodná čísla společně posuzovaných osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého pobytu, c) souhlas společně s ním posuzovaných osob podle §41. (3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto doklady: a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období, b) doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení, c) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv, d) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování. (4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto doklady: a) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, b) doklad o tom, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení, popřípadě sdělení, že na příspěvek na bydlení nevzniká žadateli nárok (§ 33 odst. 2), c) doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení, d) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv, e) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno zvýšení podle § 34 odst. 4, f) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě žijící v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého dítěte; ustanovení odstavce 1 písm. c) v tomto případě neplatí. (5) Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis vážné mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná okamžitá pomoc použita, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 4, nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní situace, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 6. (6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů51) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení. (7) Je-li žadatelem nebo osobou společně posuzovanou osoba, které nebylo přiděleno rodné číslo, uvede tato osoba číslo dokladu opravňujícího osobu k pobytu na území České republiky. §73 Důkazní prostředky V řízení o dávkách lze použít k důkazu též záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny. §74 Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, jedná-li se pouze o podklady, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení. §75 Vydávání rozhodnutí Rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána, b) dávka byla odejmuta, c) dávka byla snížena, d) výplata dávky byla zastavena, ) Například § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. Částka 37 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Strana 1327 e) jde o přeplatek na dávce, f) jde o rozhodnutí podle § 16, g) jde o rozhodnutí podle § 76 odst. 3, h) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2). §76 Oznámení a námitky (1) Rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. (3) Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce. $77 Opravné prostředky (1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení a) pověřenými obecními úřady, b) obecními úřady obcí s rozšířenou působností přezkoumává v odvolacím řízení krajský úřad. (2) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona úřady městských částí hlavního města Prahy přezkoumává v odvolacím řízení Magistrát hlavního města Prahy, rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona úřady městských částí statutárních měst přezkoumávají v odvolacím řízení magistráty statutárních měst. (3) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona nemá odkladný účinek. §78 Výkon rozhodnutí (1) Správní rozhodnutí vydaná orgány pomoci v hmotné nouzi vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. (2) Výkon rozhodnutí provádí ten orgán pomoci v hmotné nouzi, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení. §79 Náklady řízení (1) Náklady řízení o příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení nese stát. (2) Orgány pomoci v hmotné nouzi nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách. ČÁST ŠESTÁ ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ §80 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 29 a § 63 odst. 1. §81 Přechodná ustanovení (1) Řízení o žádostech o dávky sociální péče podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „dávky sociální péče") uplatněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebylo příslušným správním orgánem prvního stupně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, dokončí orgán pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla. Při rozhodování o nároku a výši dávky sociální péče v řízení zahájeném a pravomocně neskončeném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se od podání žádosti do 31. prosince 2006 postupuje podle dosavadních právních předpisů a od 1. ledna 2007 se postupuje podle tohoto zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v těchto případech prodlužují o 30 dnů. (2) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím vydaným o dávkách sociální péče přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí příslušný odvolací orgán podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2007. (3) Pokud byla dávka sociální péče pravomocně přiznána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na ni k tomuto dni trvá, příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla, posoudí nárok na příspěvek na živobytí a jeho výši nejpozději do 30. dubna 2007, přičemž nárok na výplatu dávky sociální péče po tuto dobu nezaniká, pokud trvají podmínky stanovené podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí nenáleží, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které již byla vyplacena. Zjistí-li se, že by příspěvek na živobytí náležel ve stejné částce, jako dosud vyplácená dávka sociální péče, anebo že by rozdíl mezi nimi byl menší než 100 Kč, pokračuje se beze změny ve výplatě dosavadní dávky sociální péče až Strana 1328 Sbírka zákonů č. 111 / 2006 Částka 37 do nejbližší zjištěné změny rozhodných skutečností. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí náleží v částce vyšší o 100 Kč a více než dosud poskytovaná dávka sociální péče, přizná se příspěvek na živobytí zpětně od 1. ledna 2007 a rozdíl mezi již vyplacenou dávkou sociální péče a příspěvkem na živobytí se doplatí. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí náleží v částce nižší o 100 Kč a více než dosud vyplácená dávka sociální péče, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které již byla vyplacena, a od téhož dne se přizná příspěvek na živobytí. (4) Částky dlužného příspěvku na výživu dítěte podle § 5 zákona č. 482/1991 Sb., které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona od povinné osoby vymoženy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Při posuzování hmotné nouze osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) se do doby 12 měsíců, po kterou je tato osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Při posuzování částky živobytí osoby uvedené v § 31 se doba jednoho roku vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a současného pobírání příspěvku na živobytí počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Náleží-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle či. II bodu 2 zákona č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, považuje se u příjemce tohoto příspěvku podmínka, že si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní prací, za splněnou. CAST SEDMA ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ §82 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. 2. Zákon č. 165/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb. 3. Zákon č. 134/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 136/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 280/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 422/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. r §83 Účinnost Tento zakjon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1329 112 ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu ČI. I V § 47 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 279/ /2003 Sb., se v úvodní části ustanovení za slovo „péče" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení" a v závěrečné části ustanovení se za slovo „do" vkládají slova „výše součtu měsíčních odůvodněných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem prokázaných obviněným a" a slova „ , jeho domácnost" se zrušují. CAST DRUHA Změna zákona o rodině ČI. II Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/ /2000 Sb., zákona č. 109/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 85a odst. 1 se slova „patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu. )" nahrazují slovy „12,7násobek životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu ).". Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 2. V § 101 odst. 1 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje. 3. § 102 se zrušuje. CAST TRETI Změna občanského soudního řádu ČI. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/ /1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/ /1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného j>od č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/ /l996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/ /2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/ /2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/ /2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/ /2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/ /2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/ /2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/ /2006 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. j) se za slova „státní sociální podpory" vkládají slova „a dávce pomoci v hmotné nouzi" a slovo „osobu" se nahrazuje slovem „osobou". Strana 1330 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 2. V § 133a odst. 2 se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". 3. V § 317 odst. 2 se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení". ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení ČI. IV Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/ /1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/ /l999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 47/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. § 16 a 19 se zrušují. 3. V § 32 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 4. V § 33 písm. a) se slova „zejména příspěvku na dietní stravování" nahrazují slovy „příspěvku na zvýšené životní náklady" a slova „příspěvku, je-li jeho poskytování odůvodněno mimořádnými potřebami občana" se nahrazují slovy „příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvku úplně nebo prakticky nevidomým". 5. V § 33 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 6. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále rozhoduje a) o poskytování jednorázových příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům tělesně, zrakově a sluchově postiženým, b) o poskytování příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, c) o poskytování příspěvku na provoz motorového vozidla, d) o poskytování příspěvků na úpravu bytu, e) o přiznání mimořádných výhod těžce zdravotně postiženým občanům, f) o poskytování bezúročných půjček těžce zdravotně postiženým občanům, jimž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla, g) o poskytování příspěvku na individuální dopravu.". 7. § 38, 40a a 41 se zrušují. 8. V § 54 odst. 1 písm. d) se slova „§ 37 odst. 2 písm. b)," a slova „a o příspěvku na společné stravování podle § 32 odst. 2 písm. a) a § 37 odst. 2 písm. a)" zrušují. 9. V § 54 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 10. V § 56 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). ČÁST PÁTÁ Změna zákona o kolektivním vyjednávání ČI. V Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 4 se slova „a služeb sociální péče sociálně potřebným občanům34)" nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi ) a sociálních služeb a)". Poznámky pod čarou č. 34 a 34a znějí: „ ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 34a) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.". 2. V § 30 odst. 3 se slova „a služeb sociální péče sociálně potřebným občanům" nahrazují slovy „pomoci v hmotné nouzi34) a sociálních služeb34a)". ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o soudních poplatcích ČI. VI V § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1331 CAST SEDMA Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ČI. VII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/ /1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/ /2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/ /2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/ /2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slova „sociální podpory" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". 2. V § 14 odst. 3 písm. j) se za slova „služby sociální péče" vkládají slova „a dávky pomoci v hmotné nouzi" a za slova „provádění sociální péče" se vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani z nemovitostí ČI. VIII Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/ /2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. n) se slova „dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti18 )" nahrazují slovy „příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá18 )". Poznámka pod čarou č. 18b zní: „ ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". 2. V § 9 odst. 1 písm. o) se slova „dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti" nahra- zují slovy „příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá18 )". ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů ČI. IX Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/ /l993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/ /1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/ /1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/ /2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/ /2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/ /2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/ /2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/ /2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/ /2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/ /2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/ /2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/ /2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/ /2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. i) se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi". 2. V§35baodst. 1 písm. b) se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 ČI. X V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu Čes- Strana 1332 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 ké republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, se část třináctá zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony ČI. XI V zákoně^ č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony, se články I a IV zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČI. XII V zákoně^ č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se či. IV zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona, kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky ČI. XIII V zákoně č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky, se či. VI zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře ČI. XIV Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/ /2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/ /2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/ /2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 552/2005 Sb., se mění takto: 1. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: 4 8 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši (1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu ). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu ). (2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen „částka životního minima dítěte"). (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu ) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží. ) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 2. § 17 a 18 včetně nadpisů znějí: Podmínky nároku na přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1333 rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,00. §18 Výše přídavku na dítě Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a a) koeficientu 0,36, jde-li o přídavek na dítě ve zvýšené výměře, b) koeficientu 0,31, jde-li o přídavek na dítě v základní výměře, c) koeficientu 0,16, jde-li o přídavek na dítě ve snížené výměře.". 3. V § 20 odst. 1 se číslo „1,60" nahrazuje číslem „2,20". 4. V § 21 odst. 1 se slova „na osobní potřeby" nahrazují slovy „životního minima" a číslo „1,60" se nahrazuje číslem „2,20". 5. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na osobní potřeby" nahrazují slovy „životního minima". 6. V § 22 odst. 1 písm. a) se číslo „2,70" nahrazuje číslem „3,00". 7. V § 22 odst. 1 písm. b) se číslo „2,40" nahrazuje číslem „2,67". 8. V § 22 odst. 1 písm. c) se číslo „1,20" nahrazuje číslem „1,34". 9. V § 22 odst. 1 písm. d) se číslo „1,10" nahrazuje číslem „1,22" a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: ,,e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20.". 10. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jestliže a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35, b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05, d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,17.". 11. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.". 12. V § 24 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu473).". 13. § 25 včetně nadpisu zní: „§25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 Kč jedna 651 dvě 890 tři 1 164 čtyři a více 1 404 c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 Kč jedna 475 dvě 650 tři 850 čtyři a více 1 050 (2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Strana 1334 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 (3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.". 14. Za § 25 se vkládají nové § 26 až 28, které včetně nadpisů znějí: 4 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 jedna 3 339 2 893 2 659 2 518 2 460 dvě 4 926 4 233 3 913 3 721 3 640 tři 6 764 5 858 5 440 5 188 5 083 čtyři a více 8 545 7 453 6 948 6 644 6 517 b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce Praha více než 100 000 50 000 - 99 999 10 000 - 49 999 do 9 999 jedna 2 236 2 236 2 236 2 236 2 236 dvě 3 362 3 362 3 362 3 362 3 362 tři 4 730 4 730 4 730 4 730 4 730 čtyři a více 5 978 5 978 5 978 5 978 5 978 (2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007. §27 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. (2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než nor- mativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. (3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. §28 Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném, Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1335 b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv, c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.". 15. V § 30 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Nárok na rodičovský příspěvek nezaniká, jestliže rodič přestal plnit podmínky nároku na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o dítě, na jejímž základě byl rodičovský příspěvek přiznán, avšak v době ukončení plnění těchto podmínek splňuje podmínky nároku na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě.". 16. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Je-li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše rodičovského příspěvku od 1. ledna následujícího kalendářního roku podle věty první bez žádosti.". 17. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30.". 18. V § 37 odstavec 3 zní: „(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35, b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90, c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10.". 19. V § 40 odstavec 2 zní: „(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00.". 20. V § 40a odst. 1 se slova „na osobní potřeby pěstouna" nahrazují slovy „životního minima jednotlivce" a číslo „6,50" se nahrazuje číslem „5,50", číslo „0,60" se nahrazuje číslem „0,50" a číslo „0,90" se nahrazuje číslem „0,75". 21. V § 40a odst. 2 se za slovo „jednoho" vkládá slovo „kalendářního". 22. V § 41 odstavec 2 zní: „(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky životního minima dítěte a koeficientu 4,45.". 23. V § 46 odst. 1 se číslo „10,00" nahrazuje číslem „11,10" a číslo „15,00" se nahrazuje číslem „16,60" a slova „na osobní potřeby" se nahrazují slovy „životního minima". 24. V § 51 odst. 2 se za větu šestou vkládá věta „Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení.". 25. V § 62 odst. 1 větě druhé se slova „proto, že mu náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu, c)" nahrazují slovy „z důvodů uvedených v § 30 odst. 7,". Poznámka pod čarou č. 48c se zrušuje. 26. V § 64 odst. 3 se za slova „ochrany dětí" vkládají slova „orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi,". 27. V § 68 odst. 1 písm. g) se za slovo „nemovitosti" vkládají slova „ , doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c)". 28. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 8 rozhoduje úřad státní sociální podpory usnesením, které se poznamenává do spisu.". ČI. XV Přechodná ustanovení 1. Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od splátky náležející za leden 2007. 2. Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů se vyplatí naposledy za prosinec 2006, jde-li o nárok vzniklý podle dosavadních právních předpisů. Strana 1336 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře ČI. XVI V zákoně č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se články XI a XII zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění ČI. XVII V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se článek V zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ČI. XVIII V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: ,,f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů ČI. XIX V zákoně č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, se článek III zrušuje. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů ČI. XX V zákoně č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se článek III zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky ČI. XXI V § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, se za slova „sociální péče" vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o azylu ČI. XXII Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/ /2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 42 odst. 4 se slova „životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem )" nahrazují slovy „životního minima ) žadatele a společně s ním posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1337 minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu". Poznámka pod čarou č. 9 zní: „ ) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 2. V § 42 odst. 5 se slova „životního minima podle zvláštního právního předpisu )" nahrazují slovy „životního minima ) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (odstavec 4)". 3. V § 43 odst. 2 se slova „až do výše životního minima; ) to neplatí" nahrazují slovy „až do výše a) l,6násobku částky životního minima žadatele o azyl stanovené zvláštním právním předpisem ), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), b) l,5násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) l,4násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 4 oso- by, d) l,3násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), je-li společně posuzováno 5 a více osob; finanční příspěvek se neposkytne". 4. V § 43 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 5. V § 50a odst. 1 se slova „životního minima )" nahrazují slovy „životního minima ) osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 42 odst. 4)". 6. V § 78d odst. 2 se slova „až do výše životního minima. )" nahrazují slovy „až do výše a) l,6násobku částky životního minima žadatele o azyl stanovené zvláštním právním předpisem ), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), b) l,5násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) l,4násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), jsou-li společně posuzovány 4 oso- by, d) l,3násobku částky životního minima žadatele o azyl a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 4), je-li společně posuzováno 5 a více osob.". 7. V § 78d se odstavec 6 zrušuje. 8. V § 92c se slova „§ 43 odst. 7" nahrazují slovy „§ 43 odst. 6". ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ČI. XXIII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/ /2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu6) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb (dále jen „částka životního minima na osobní potřeby")" včetně poznámky pod čarou č. 6 nahrazují slovy „existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima")". Poznámka č. 6 zní: „6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 2. V § 13 odst. 1 písm. a) bodu 2 se slova „životního minima na osobní potřeby" nahrazují slovy „existenčního minima" a slova „2násobek částky životního minima" se nahrazují slovy „2násobek částky existenčního minima". 3. V § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3 se slova „životního minima na osobní potřeby" nahrazují slovy „existenčního minima". 4. V § 13 odst. 3 se v prvé a druhé větě slova „životního minima na osobní potřeby" nahrazují slovy „existenčního minima". 5. V § 42b odst. 1 písm. d) včetně poznámek pod čarou č. 9c a 9i zní: ,,d) doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim c) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem *) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny. Strana 1338 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 c) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 9l) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.". 6. V § 106 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 15a zní: „(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi. a) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". 7. V § 180 odst. 6 písm. b) se slova „životního minima na osobní potřeby" nahrazují slovy „existenčního minima )". ČI. XXIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí ČI. XXV Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/ /2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/ /2005 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 42d odst. 1 větě druhé se slova „dávky sociální péče poskytnuté z důvodu sociální potřebnosti podle zvláštního právního předpisu3 s)" nahrazují slovy „dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu3 s)". 2. V § 42d odst. 3 se slova „uvedené v zákoně o životním minimu3 )" nahrazují slovy „uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu )". Poznámky pod čarou č. 39f a 39g znějí: „39 ) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 39g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". 3. V § 42g odst. 3 písmeno a) zní: „a) částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu3 ), stanovené pro toto dítě vy- násobené koeficientem 7,80, trval-li pobyt dítěte v tomto zařízení po celý kalendářní měsíc,". Poznámka pod čarou č. 39i se zrušuje. 4. V § 42g odstavec 5 zní: „(5) Dojde-li ke změně částky životního minima osoby, která je druhá nebo další v pořadí podle zákona o životním a existenčním minimu ), upraví se výše státního příspěvku ode dne, od něhož k takové změně došlo.". 5. V § 46 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Odměna náleží ve výši 5,50násobku částky životního minima jednotlivce °) při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se odměna zvyšuje o 0,50ná-sobek uvedené částky a při péči o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,26násobek této částky na každé dítě.". Poznámka pod čarou č. 40 zní: „ ) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 6. V § 51 odst. 5 písm. a) bodu 3 se za slova „sociálního zabezpečení" vkládají slova „ , orgánu pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti ČI. XXVI V § 7 písm. c) zákona č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , dávek pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ČI. XXVII V § 9 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb., se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna rozpočtových pravidel ČI. XXVIII Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1339 a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/ /2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 546/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „dávky sociální péče," zrušují. 2. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: ,,c) dotace územním samosprávným celkům na dávky sociální péče a na dávky pomoci v hmotné nouzi,". Dosavadní písmena c) až v) se označují jako písmena d) až w). 3. V § 7 odst. 2 se slova ,,k) až n)" nahrazují slovy „1) až o)". ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna krizového zákona ČI. XXIX V § 6 odst. 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), se za slova „sociální podpory" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o Probační a mediační službě ČI. XXX V § 5 odst. 2 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně--právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), se slova „sociální péče" nahrazují slovy „dávek pomoci v hmotné nouzi". ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČI. XXXI V zákoně č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČI. XXXII V zákoně č. 271/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů ČI. XXXIII Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/ /2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 27 odst. 1 se věty třetí a pátá zrušují. 2. V § 27 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(8) Za příjmy a za společně posuzované osoby se pro účely tohoto zákona považují započitatelné příjmy a společně posuzované osoby podle zvláštního právního předpisu15). 15) § 4, 6 a násl. zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 3. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Pokud rodič doloží, že jeho příjem nebo příjem společně s ním posuzovaných osob po zaplacení příspěvku bude nižší než l,5násobek životního minima15), stanoví se příspěvek v takové výši, aby l,5ná-sobek životního minima zůstal zachován. Pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, příspěvek se nestanoví.". ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna soudního řádu správního ČI. XXXIV Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve Strana 1340 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/ /2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 31 odst. 2 se za slova „sociální péče" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". 2. V § 60 odst. 2 se za slova „ozbrojených silách" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců ČI. XXXV Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, se mění takto: 1. V § 31 odst. 1 se slova „až do výše životního minima13)" nahrazují slovy „až do výše a) l,6násobku částky životního minima13) žadatele stanovené zvláštním právním předpisem, je-li posuzován bez společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu, b) l,5násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) l,4násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) l,3násobku částky životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.". Poznámka pod čarou č. 13 zní: „ ) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". 2. § 43 zní: 4 43 S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima ) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§31 odst. 1).". ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů ČI. XXXVI V § 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, se v úvodní části ustanovení za slovo „péče" vkládají slova „ , dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení" a v závěrečné části ustanovení se za slovo „do" vkládají slova „výše součtu měsíčních odůvodněných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem a) prokázaných obviněným a" a slova „ , jeho domácnost" se zrušují. Poznámka pod čarou č. 2a zní: „2a) § 34 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ČI. XXXVII V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se část patnáctá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČI. XXXVIII V zákoně č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o zaměstnanosti ČI. XXXIX Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/ /2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení" vkládají slova „ , orgány pomoci v hmotné nouzi". 2. V § 8 odst. 1 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1341 ,,j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi12) údaje 1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, 2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši, 3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, 4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce, 5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, 6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti, ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". 3. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.". 4. V § 51 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku a za zbývající měsíce ve výši 0,llnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. (2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospo- dářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.". 5. V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.". 6. V § 114 odstavec 2 zní: „(2) Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se výši 0,12násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.". 7. V § 122 odst. 5 se věta druhá nahrazuje textem „Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.". ČI. XL Přechodná ustanovení 1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a o podpoře při rekvalifikaci, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Bude-li po nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodováno podle § 54 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti podle právních předpisů platných ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a výše podpory při rekvalifikaci podle právních předpisů platných ke dni nástupu na rekvalifikaci. 3. Maximální výše náhrady škody, která byla způsobena provozovateli činnosti dítětem před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Strana 1342 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Částka 37 ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti ČI. XLI V zákoně č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, se části desátá a jedenáctá zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů ČI. XLII V příloze 2 bodu 2 písm. h) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se za slova „sociální péče" vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna školského zákona ČI. XLIII V § 27 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se slova „sociálně potřebným.14)" nahrazují slovy „v hmotné nouzi14).". Poznámka pod čarou č. 14 zní: „ ) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.". ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích ČI. XLIV Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/ /2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „sociální péči" vkládají slova „ , pomoci v hmotné nouzi". 2. V příloze Položce 3 se za slova „sociální péče" vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". 3. V příloze Položce 4 se za slova „sociální péče" vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". 4. V příloze Položce 5 se za slova „sociální péče" vkládají slova „a pomoci v hmotné nouzi". ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČI. XLV V zákoně č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se části třetí a čtvrtá zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ČI. XLVI V zákoně č. 124/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ČI. XLVII V zákoně č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/ /1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ČI. XLVIII V § 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a te- Částka 37 Sbírka zákonů č. 112 / 2006 Strana 1343 levizních poplatcích a o změně některých zákonů, odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima ), b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti10). Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona10). 10) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.". ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna branného zákona ČI. XLIX Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „základní příprava," zrušují. 2. V § 8 písm. a) se slova „nebo vojákem v základní přípravě služebnímu orgánu" zrušují. 3. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou. 4. § 11 se zrušuje. 5. V § 15 v odst. 1 se slova „v základní přípravě," zrušují. 6. V § 27 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) ad). 7. V § 33 odst. 3 ve větě druhé se slova „základní přípravu," zrušují. 8. V § 36 odst. 4 větě první se slova „základní přípravy," zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST ČI. L Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou části čtyřicáté šesté, která nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Strana 1344 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Částka 37 113 ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře ČI. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/ /2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/ /2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 218/ /2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 552/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21). J) Nařízení Rady EEC 1408/71 z 14. června 1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 574/72 z 21. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 1612/68 z 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství.". Dosavadní poznámky po čarou č. 1, la a lb se označují jako poznámky pod čarou č. la, lb a lc, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 písm. b) bod 2 zní: „2. příspěvek na školní pomůcky,". 3. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3a až 3h zní: ,,b) z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to: 1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky de-gradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geoter-mální energie, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, 3. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu3*), 4. měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpi- 3b\ SU ), 5. odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu30), 6. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu ), nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuj e-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v rozsahu a za pod- Částka 37 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Strana 1345 mínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 7. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu36), 8. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu ), 9. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních právních předpisů3g) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění, 10. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, 11. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky ) po dobu působení v zahraničí, 12. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/ /2003 Sb., vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, 3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. c) § 155 a 157 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3 ) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/ /2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/ /2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouho- době nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3 ) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.". 4. V § 5 odst. 3 písmena b) a c) znějí: ,,b) v písmenu b) body 2 až 9 a 11 v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny, c) v písmenu b) body 10 a 12 v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,". 5. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „ , jde-li o příjmy uvedené v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), 1) a p) zákona o daních z příjmů" nahrazují slovy „bodech 2 až 9 a 11". 6. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova „ , jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů" nahrazují slovy „bodech 10 a 12". 7. V § 5 odst. 5 se slova „§ 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů" nahrazují slovy „odstavci 1 písm. b) bodě 1". 8. V § 5 odst. 6 se slova „§ 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů" nahrazují slovy „odstavci 1 písm. b) bodě 1". 9. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde--li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby po-ručníkem dítěte (§ 43 odst. 3).". 10. V § 7 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11. 11. V § 7 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce lise pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.". 12. V § 12 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, civilní služby nebo" zrušují. 13. V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu podle § 712a občanského zákoníku, doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady podle § 714 občanského zákoníku, a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění spo- Strana 1346 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Částka 37 léčné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám podle § 713 občanského zákoníku.". 14. V § 30 odst. 2 písm. c) se slova „(§ 7 odst. 12)" nahrazují slovy „(§ 7 odst. 11a 12)". 15. V § 31 odst. 2 písm. b) se slova „po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo" zrušují. 16. Část třetí hlava šestá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47c zní: „HLAVA ŠESTÁ PŘÍSPĚVEK NA ŠKOLNÍ POMŮCKY §33 Podmínky nároku na příspěvek na školní pomůcky (1) Nárok na příspěvek na školní pomůcky má dítě, které bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce podle zvláštního právního předpisu470) a má nárok na přídavek na dítě. (2) Nárok na příspěvek na školní pomůcky dítěti vzniká a) dnem 1. června kalendářního roku, ve kterém bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, jestliže před tímto datem nebylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky tohoto dítěte, b) dnem 1. června kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, v němž bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, jestliže o odkladu povinné školní docházky tohoto dítěte bylo rozhodnuto do 1. června kalendářního roku, ve kterém bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, a jestliže nebylo opětovně rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky do 1. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, c) dnem 1. června kalendářního roku následujícího po 1. červnu kalendářního roku stanoveného pro vznik nároku podle písmene b), jestliže nebyl příspěvek podle písmene b) přiznán proto, že bylo opětovně rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky, jestliže toto dítě má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen, bezprostředně předcházející 1. červnu, v němž dítěti vzniká nárok na příspěvek na školní pomůcky. (3) Příspěvek na školní pomůcky náleží dítěti jen jednou. §34 Výše příspěvku na školní pomůcky (1) Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1 000 Kč. (2) Příspěvek na školní pomůcky se vyplatí jednorázově. §35 Výplata příspěvku na školní pomůcky (1) Příspěvek na školní pomůcky se vyplatí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je-li dítě v přímém zaopatření více osob, vyplatí se příspěvek na školní pomůcky osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob bude příspěvek na školní pomůcky vyplacen. (2) Je-li dítě ke dni vzniku nároku na příspěvek na školní pomůcky v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplatí se tento příspěvek tomuto ústavu (zařízení). c) § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).". 17. V § 37 odst. 4 se slova „(§ 7 odst. 12)" nahrazují slovy „(§ 7 odst. 11) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12". 18. V § 40b odst. 2 se slova „(§ 7 odst. 12)" nahrazují slovy „(§ 7 odst. 11a 12)". 19. V § 41 odst. 1 se slova „ , nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů [§ 7 odst. 12 písm. f)]" zrušují. 20. V § 43 odst. 3 větě první se slova „až 40b" nahrazují slovy „až 42". 21. V § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo „povinnost" vkládají slova „a tomuto dítěti". 22. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Výše porodného činí, a) narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu 10,00, b) narodily-li se zároveň dvě a více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 15,00.". 23. V § 51 odst. 4 se slova „§ 2 písm. b) č. 2," zrušují. 24. V § 54 odst. 2 se slova „a písm. b) bodech 1 a 2" nahrazují slovy „ , § 2 písm. b) bodě 1". 25. V § 54 odst. 3 se za slovo „bodech" vkládá číslo „2,". 26. V § 54 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) ode dne 1. června roku, ve kterém vznikl nárok na příspěvek na školní pomůcky, jde-li o nárok na tento příspěvek,". Částka 37 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Strana 1347 Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 27. V § 57 odst. 1 se slova „bodech 1, 2 a 4" nahrazují slovy „bodech 1 a 4". 28. V § 57 odst. 2 se slova „bodu 5, § 2 písm. b) bodě 6" nahrazují slovy „bodech 2, 5 a 6". 29. V § 58 odst. 2 se slova „bodech 1, 2 a 4" nahrazují slovy „bodech 1 a 4". 30. V § 61 se odstavec 6 zrušuje. 31. V § 63a odst. 1 se za větu první vkládá věta „Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.". 32. V § 65 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , není-li dále stanoveno jinak". 33. V § 65 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.". 34. V § 65 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 35. V § 65 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Pořádkovou pokutu uloženou podle odstavce 3 vybírá a vymáhá orgán státní sociální podpory, jehož zaměstnanec pořádkovou pokutu uložil.". 36. V části čtvrté hlavě druhé se za díl třetí vkládá díl čtvrtý, který včetně nadpisu zní: „Díl čtvrtý Správní delikty Oddíl 1 Přestupky § 65a (1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech podle § 61 odst. 1 až 4 ve stanovené lhůtě, nebo b) nepodrobí se ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Oddíl 2 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob § 65b (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se správního deliktu, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2. (3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000 Kč. Oddíl 3 Společná ustanovení § 65c (1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1, b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a odst. 2. (6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, Strana 1348 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Částka 37 který je uložil. Příjem z pokut uložených úřady práce je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených krajským úřadem je příjmem rozpočtu kraje, příjem z pokut uložených Magistrátem hlavního města Prahy je příjmem rozpočtu hlavního města Prahy a příjem z pokut uložených úřady městských částí určených Statutem hlavního města Prahy je příjmem rozpočtů těchto městských částí. Pokuty vymáhá příslušný finanční úřad. (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.". 37. V § 68 odst. 1 písmeno h) zní: ,,h) potvrzení o zápisu dítěte k povinné školní docházce a dále potvrzení o tom, zda došlo k odkladu povinné školní docházky, jde-li o nárok na příspěvek na školní pomůcky,". 38. V § 68 odst. 1 písm. i) se za slovo „pěstounem" vkládají slova „nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje". 39. V § 68 odst. 2 písm. a) bod 3 zní: „3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12,". 40. V § 68 odst. 3 se slova „ , jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m), o) až r), zb) a zf) a v § 6 odst. 9 písm. j), 1), m), p) a s) zákona o daních z příjmů" nahrazují slovy „bodech 3 až 12". 41. V § 68b písmeno a) zní: „a) též na počítačové sestavě, zveřejněné v elektronické podobě Ministerstvem práce a sociálních věcí,"- 42. V § 72a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 21b a 21c zní: „(2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí ) jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy21c). Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí. 21 ) Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 21c) § 299 občanského soudního řádu.". ČI. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o pokutách, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Rozhodný příjem pro účely dávek státní so- ciální podpory se stanoví podle předpisů platných ode dne 1. dubna 2006, jde-li o dávky státní sociální podpory, na které vznikl nárok po dni 31. března 2006, nebo zjišťuje-li se výše rozhodných příjmů podle § 51 zákona o státní sociální podpoře po dni 31. března 2006. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu ČI. III V § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.". Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. ČI. IV Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, platí či. III tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Pro výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, který byl pravomocně nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který postihuje dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, se použijí dosavadní právní předpisy. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu ČI. V V § 47 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 178/ /1990 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 279/2003 Sb., se v písmenu b) slovo „a" nahrazuje čárkou, v písmenu c) se na konci doplňuje slovo „a" a za písmeno c) se vkládá písmeno d), které zní: Částka 37 Sbírka zákonů č. 113 / 2006 Strana 1349 ,,d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově". ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů ČI. VI V § 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, se v písmenu b) slovo „a" nahrazuje 2006. čárkou, v písmenu c) se na konci doplňuje slovo „a" a za písmeno c) se vkládá písmeno d), které zní: ,,d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově". ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST ČI. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Strana 1350 Sbírka zákonů č. 114 / 2006 Částka 37 114 VYHLÁŠKA ze dne 27. března 2006 o poctivé prezentaci investičních doporučení Komise pro cenné papíry stanoví podle § 199 odst. 2 písm. s) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., (dále jen „zákon"): Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje podrobnější pravidla pro a) poctivou prezentaci investičních doporučení2) a b) uveřejňování zájmů a střetů zájmů osob, které investiční doporučení tvoří a rozšiřují, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů. Vymezení pojmů V této vyhlášce se rozumí a) emitentem emitent finančního nástroje, kterého se investiční doporučení přímo nebo nepřímo týká, b) rozšiřováním investičního doporučení jeho uveřejnění, předání osobě, která se uveřejňováním investičních doporučení zabývá, nebo zajištění jeho veřejné dostupnosti jiným způsobem, c) propojenou osobou ovládající a ovládaná právnická osoba3) nebo právnické osoby tvořící kon-cern ), d) povinnou osobou fyzická osoba nebo právnická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, e) kvalifikovanou povinnou osobou 1. obchodník s cennými papíry, úvěrová instituce a osoba s nimi propojená, 2. jiná osoba, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, f) stupněm investičního doporučení doporučení „koupit", „držet", „prodat" a jim obdobné. Pravidla pro poctivou prezentaci investičních doporučení (1) Povinná osoba zajistí, že v investičním doporučení a) jsou fakta jasně odlišena od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů, b) existuje-li pochybnost o spolehlivosti zdrojů použitých při jeho tvorbě, je tato skutečnost jasně uvedena, c) jsou jasně označeny všechny předpovědi a cenové cíle a uvedena podstatná východiska pro jeho vytvoření, d) je jasně a zřetelně uvedena osoba, která je pro ni vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby nebo jména a příjmení fyzické osoby, a osoba, která je připravila, uvedením jména, příjmení a funkce. (2) Obchodník s cennými papíry nebo úvěrová instituce zajistí, aby investiční doporučení obsahovalo vedle informací podle odstavce 1 i označení správního úřadu, který nad touto osobou vykonává dozor; je-li tvůrcem jiná povinná osoba, která při výkonu své činnosti podléhá pravidlům samoregulace, zajistí, aby investiční doporučení obsahovalo odkaz na tato pravidla. Tento údaj lze uvést i na internetové adrese, na které uveřejňuje další informace podle této vyhlášky. Pravidla pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (1) Povinná osoba uveřejní informace o okolnostech, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou narušit objektivitu investičního doporučení, zejména v nich uvede informaci o každém svém významném 1) Směrnice Komise 2003/125/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/ /6/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a zveřejňování střetů zájmů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu). 2) § 125 odst. 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb. 3) § 66a odst. 2 a 3 obchodního zákoníku. 4) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku. Částka 37 Sbírka zákonů č. 114 / 2006 Strana 1351 finančním zájmu nebo střetu zájmů týkajícím se finančního nástroje, kterého se investiční doporučení týká, nebo emitenta. (2) Pokud je povinnou osobou právnická osoba, a) uvede informace podle odstavce 1 i za všechny osoby, podílející se na vytvoření investičního doporučení, b) obsahuje informace podle odstavce 1 alespoň údaje o okolnostech podle odstavce 1 o této právnické osobě a každé propojené osobě, které jsou 1. dostupné nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné, osobám podílejícím se na vytvoření investičního doporučení, 2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření investičního doporučení, ale mají přístup k investičnímu doporučení dříve, než je investiční doporučení rozšiřováno mezi zákazníky nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze důvodně předpokládat, že mají přístup k investičnímu doporučení dříve, než je investiční doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno. (3) Investiční doporučení obsahuje informace podle odstavců 1 a 2 ve svém textu. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo nepřiměřené vzhledem k délce investičního doporučení, postačí uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v investičním doporučení jasně označit interne-tovou adresu místa uveřejnění těchto informací. Pravidla pro rozšiřování investičního doporučení vytvořeného jinou osobou (1) Rozšiřuje-li povinná osoba na svou vlastní odpovědnost investiční doporučení vytvořené jinou osobou, investiční doporučení obsahuje i označení šiřitele, nejsou-li tyto informace jednoznačně zřejmé z okolností, za kterých je investiční doporučení rozšiřováno. (2) Rozšiřuje-li povinná osoba investiční doporučení vytvořené jinou osobou, které významně změnila, musí takové investiční doporučení jasně a podrobně popisovat uskutečněnou významnou změnu. Spočívá--li významná změna investičního doporučení ve změně stupně nebo směru doporučení, například změna doporučení „koupit" na doporučení „držet" nebo „prodat", případně naopak, šiřitel v rozsahu této změny plní povinnosti pro tvůrce doporučení podle § 3, 4 a 6. (3) Povinná osoba, která je právnickou osobou a sama nebo prostřednictvím fyzických osob rozšiřuje významně změněná investiční doporučení, zajistí, aby příjemci těchto investičních doporučení mohli být odkázáni na místo, kde získají přístup k informacím o jiné osobě tvořící investiční doporučení, k původnímu investičnímu doporučení a k informacím o zájmech a střetech zájmů této osoby, pokud jsou tyto informace veřejně dostupné. Dodržování postupu podle věty první povinná osoba, která je právnickou osobou, zabezpečí vnitřním předpisem. (4) Odstavce 2 a 3 se nevztahují na zpravodajství o investičních doporučeních vytvořených jinou osobou, nedochází-li k významné změně investičních doporučení. (5) Při rozšiřování shrnutí investičního doporučení vytvořeného jinou osobou nebo souhrnu několika takových doporučení povinná osoba zajistí, aby toto shrnutí bylo jasné, nezavádějící a obsahovalo údaj o původním investičním doporučení a odkaz na místo, kde lze nalézt informace vyžadované k tomuto doporučení, jsou-li veřejně přístupné. Zvláštní pravidla pro poctivou prezentaci investičních doporučení (1) Kvalifikovaná povinná osoba, která investiční doporučení vytvořila, nebo fyzická osoba pracující pro ni zejména na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu, kromě splnění povinností podle § 3, při tvorbě investičního doporučení vynaloží přiměřenou péči k tomu, aby zajistila, že a) v investičním doporučení jsou přiměřeně označeny všechny podstatné zdroje informací včetně emitenta finančních nástrojů a informace, zda byl tento emitent seznámen s investičním doporučením před jeho rozšířením a zda bylo na základě toho před rozšířením upraveno, b) v investičním doporučení je přiměřeně shrnuta metoda nebo principy ohodnocení finančního nástroje, emitenta nebo stanovení cenového cíle, c) v investičním doporučení je přiměřeně vysvětlen význam doporučení, zejména jeho stupeň případně časový horizont, d) investiční doporučení obsahuje popis potenciálních rizik, včetně uvedení vlivu změny použitých podstatných předpokladů na doporučení, e) investiční doporučení případně obsahuje údaj o frekvenci nebo budoucí aktualizaci investičního doporučení, jsou-li plánovány, a případně též upozornění na změny v těchto skutečnostech, f) je jasně a zřetelně označeno datum, kdy bylo investiční doporučení poprvé uvolněno k rozšiřování, g) je jasně a zřetelně označeno datum nebo časové období, ke kterému se vztahuje jakákoli informace o ceně finančního nástroje uvedená v investičním doporučení, h) v případě, kdy se během posledních 12 měsíců změnil stupeň nebo směr investičního doporučení nebo cenový cíl týkající se konkrétního finančního nástroje nebo emitenta, investiční doporučení obsahuje jasné a zřetelné označení této Strana 1352 Sbírka zákonů č. 114 / 2006 Částka 37 změny a datum uveřejnění předchozího doporučení. (2) V případě, kdy by plnění povinností podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) bylo nepřiměřené vzhledem k délce investičního doporučení, uveřejní osoba podle odstavce 1 tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v investičním doporučení jasně a zřetelně označí internetovou adresu místa uveřejnění těchto informací. Zvláštní pravidla pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (1) Kvalifikovaná povinná osoba, která tvoří investiční doporučení, uvede kromě informací podle § 4 v investičním doporučení také a) informaci o svém případném přímém i nepřímém podílu na základním kapitálu emitenta větším než 5 %, b) informaci o případném přímém i nepřímém podílu emitenta na jejím základním kapitálu větším než 5 %, c) informaci o svých případných jiných významných finančních zájmech ve vztahu k emitentovi, d) jestliže taková skutečnost nastala, informaci o tom, že 1. je tvůrcem trhu nebo osobou jinak zajišťující likviditu ve vztahu k finančním nástrojům vydaným emitentem, 2. v posledních 12 měsících byla vedoucím manažerem nebo spoluvedoucím manažerem veřejné nabídky finančních nástrojů vydaných emitentem, 3. má s emitentem uzavřenu jinou smlouvu o poskytování investičních služeb, 4. má s emitentem uzavřenu dohodu týkající se tvorby a rozšiřování investičních doporučení. (2) Pokud je kvalifikovaná povinná osoba podle odstavce 1 obchodníkem s cennými papíry nebo úvěrovou institucí, uvede dále a) informaci o tom, zda je odměna osob, které se podílejí na tvorbě investičního doporučení, odvozena od obchodů této kvalifikované osoby nebo s ním propojené osoby, b) v případě, že se investiční doporučení zpracovává v souvislosti s veřejnou nabídkou finančních nástrojů a fyzická osoba podílející se na tvorbě investičního doporučení nabyla emitentovy finanční nástroje před uvedenou veřejnou nabídkou5), informaci o tomto obchodu, zahrnující datum obchodu a cenu finančních nástrojů, c) rámcovou informaci o tom, jaká existují organizační a administrativní opatření a informační bariéry v rámci obchodníka s cennými papíry nebo úvěrové instituce, bránící vzniku střetu zájmů ve vztahu k investičním doporučením. (3) Obchodník s cennými papíry nebo úvěrová instituce alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí uveřejní informaci o a) poměru jednotlivých stupňů aktuálně platných investičních doporučení a b) podílu emitentů, jichž se týkala doporučení spadající do každého ze stupňů podle písmene a), kterým obchodník s cennými papíry nebo úvěrová instituce poskytli v uplynulých 12 měsících investiční služby významného rozsahu, a to zvlášť pro každý stupeň podle písmene a). (4) Investiční doporučení obsahuje informace podle odstavců 1 až 3 ve svém textu. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo nepřiměřené vzhledem k délce investičního doporučení, postačí uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v investičním doporučení jasně a zřetelně označit internetovou adresu místa jejich uveřejnění. Zvláštní pravidla pro rozšiřování investičního doporučení vytvořeného jinou osobou Obchodník s cennými papíry, úvěrová instituce nebo fyzická osoba, která pro ně pracuje zejména na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu, při rozšiřování investičního doporučení vytvořeného jinou osobou kromě splnění povinností podle § 5 a) v investičním doporučení nebo na internetové adrese, na které uveřejňuje další informace podle této vyhlášky, uvede označení úřadu, který nad obchodníkem s cennými papíry nebo úvěrovou institucí vykonává dozor, b) v případě, kdy rozšiřuje dosud nerozšiřované investiční doporučení, plní povinnosti podle § 7, c) v případě, kdy významně pozmění rozšiřované investiční doporučení, postupuje podle § 3, 4, 6 a 7. Společná ustanovení (1) V případě, kdy jsou investiční doporučení v jiné než písemné formě, uplatní se postup stanovený touto vyhláškou přiměřeně. (2) Úprava uveřejňování zájmů a střetu zájmů podle této vyhlášky se nepoužije, pokud by 5) § 34 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Částka 37 Sbírka zákonů č. 114 / 2006 Strana 1353 a) předmětem uveřejnění měly být skutečnosti tvořící bankovní6) nebo obchodní tajemství7), b) plnění této povinnosti bylo v rozporu s organizačními opatřeními, postupy k omezení možnosti střetu zájmů nebo vedlo k porušení informačních bariér, zavedených k omezení možnosti střetu záj-mu ). (3) Pravidla stanovená touto vyhláškou se nevztahují na novináře, pokud jedná v souladu se srovnatelnými pravidly novinářské profese a v souvislosti s touto činností nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny. §10 Přechodné ustanovení Investiční doporučení vytvořená, vypracovaná nebo rozšiřovaná po nabytí účinnosti této vyhlášky nemusí po dobu 60 dnů ode dne účinnosti vyhlášky splňovat požadavky stanovené touto vyhláškou. ^ §11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Předseda: Ing. Hollmann, MBA v. r. 6) § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 17 a násl. obchodního zákoníku. 8) § 12 odst. 1 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Strana 1354 Sbírka zákonů 2006 Částka 37 Částka 37 Sbírka zákonů 2006 Strana 1355 Strana 1356 Sbírka zákonů 2006 Částka 37 Částka 37 Sbírka zákonů 2006 Strana 1357 Strana 1358 Sbírka zákonů 2006 Částka 37 Částka 37 Sbírka zákonů 2006 Strana 1359 Strana 1360 Sbírka zákonů 2006 Částka 37 8ll591449ll037013ll 06 ISSN 1211-1244 Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. sehr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 - Redakce: Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdinů 1634/3, pošt. sehr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 287, fax: 974 816 871 - Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků - MORAVIAPRESS, a. s., U Pony 3061, 690 02 Břeclav, fax: 519 321 417, e-mail: sbirky@moraviapress.cz. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2006 činí 3000,- Kč) - Vychází podle potřeby - Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Pony 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné - 516 205 176, 519 305 176, 516 205 174, 519 205 174, objednávky jednotlivých částek (dobírky) -516 205 207, 519 305 207, objednávky-knihkupci - 516 205 161, 519 305 161, faxové objednávky - 519 321 417, e-mail - sbirky@moraviapress.cz, zelená linka - 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz - Drobný prodej - Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231; Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a.s., Česká 3, tel.: 387 432 244; Hradec Králové': TECHNOR, Wonkova 432; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví - Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství - Přibíková, J. Svermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav Tvrdík, Lidická 69, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví „U Knihomila", Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal - Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungman-nova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: TYPOS, a. s. Úslavská 2, EDICUM, Vojanova 45, Technické normy, Lábkova pav. č. 5, Vydavatelství a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: Dům učebnic a knih Černá Labuť, Na Poříčí 25, FISER-KLEMEN-TINUM, Karlova 1, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 2: ANAG, spol. s r. o., nám. Míru 9 (Národní dům), SEVT a. s., Slezská 126/6; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP - Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17; Praha 7: MONITOR CZ, s. r. o., V háji 6, tel.: 272 735 797; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60, Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Ing. Urban, Jablonecká 362, po-pá 7-12 hod., tel.: 286 888 382, email: tiskovy.servis@abonent.cz; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190; Přerov: Odborné knihkupectví, Bartošova 9, Jana Honková -YAHO - i - centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel.: 352 303 402; Šumperk: Knihkupectví D & G, Hlavní tř. 23; Tábor: Milada Šimonova - EMU, Budějovická 928; Teplice: Knihkupectví L&N, Masarykova 15; Trutnov: Galerie ALFA, Bulharská 58; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327, tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 475 501 773, www.kartoon.cz, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Zatec: Prodejna U Pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 - Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidovaní předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. číslech 516 205 207, 519 305 207. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995. 8591449037013