Statistika - úvod o vymezení statistiky o úloha statistiky v psychologickém výzkumu o základní pojmy - měření, proměnné; popisná a induktivní statistika; populace a vzorek o příprava dat před analýzou Definice statistiky o Statistika je naukou o tom, jak získat informace z numerických dat. o Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. o Statistika je soubor metod, které nám umožňují rozhodnutí v případě nejistoty. Definice statistiky o Analýza dat náhodného charakteru, která předpokládá použití pokročilejšího aparátu matematiky a určitého matematického modelu (teorie pravděpodobnosti). Definice statistiky o Statistická analýza jsou záhadné, někdy až prapodivné manipulace s daty získanými pomocí experimentu, jejichž cílem je zastřít ten fakt, že výsledky nemají pro lidstvo žádný zobecnitelný význam. Obvykle jsou při ní používány počítače, což této proceduře propůjčuje další auru nereálnosti. Role statistiky ve výzkumu o při výzkumu v sociálních vědách jsou střídavě používány deduktivní a induktivní postupy o statistika se uplatňuje především u induktivních postupů Proměnné o při výzkumu psychologvé získávají, měří a analyzují proměnné o proměnná je objekt, který může nabývat různých hodnot (na rozdíl od konstanty) Proměnné o jsou rozlišovány různé typy proměnných Proměnné o podle jejich role ve výzkumném plánu -závislé, nezávislé, intervenující o podle úrovně měření – nominální, pořadové, intervalové a poměrové Závislé a nezávislé proměnné o příklad experimentu: chceme zjistit účinnost prostředku na zlepšení paměti u seniorů ve srovnání s placebem Závislé a nezávislé proměnné o nezávislá proměnná – podávaný prostředek (testovaný lék x placebo) o závislá proměnná – výkon v testu paměti (např. počet vybavených slov) o možné intervenující proměnné – ochota užívat léky, podmínky při testu, věk… Závislé a nezávislé proměnné o nezávislá proměnná – ta, se kterou experimentátor manipuluje (independent variable) o závislá proměnná – proměnná měřená experimentátorem (dependent variable) o intervenující proměnná – e. se snaží její vliv eliminovat (znáhodňováním, vyrovnáváním) (intervening variable) Účel typologie proměnných o má pomoci při rozhodování o tom, jak nejlépe zobrazit, shrnout či analyzovat data Kvalitativní a kvantitativní data o kvalitativní (kategoriální) – zjišťujeme hodnotu znaku – kategorii (např. pohlaví, náboženské vyznání, rodinný stav, barva očí, vzdělání); často fungují jako nezávislé proměnné (faktory); (categorial data) o kvantitativní (metrická) data – zjištěná měřením pomocí nějakého nástroje (v širším smyslu); skór v testu, tělesná váha…; obvykle závislé proměnné (measurement data) Úroveň měření o kategoriální proměnné jsou měřeny buď na nominální nebo pořadové úrovni o nominální – čísla jsou hodnotám proměnné přiřazena náhodně; pouze hodnoty označují, ale nelze s nimi jako s čísly zacházet (jediné operace jsou = a ≠) (nominal scales) Úroveň měření o pořadová (ordinální) – hodnoty je možno uspořádat podle velikosti (např. pořadí v závodu, postojové škály), ale není možno stanovit, o kolik se liší (ordinal scales) o možné početní operace jsou stále = a ≠, ale také < a > Úroveň měření o intervalová – hodnoty je možno uspořádat a vzdálenosti mezi nimi (intervaly) jsou shodné (např. rok narození, teplota) (interval scales) o možné početní operace: = a ≠, < a >, + a - Úroveň měření o poměrová – stejné vlastnosti jako intervalová a navíc se mezi hodnotami vyskytuje přirozená 0 (indikující absenci znaku) – tj. má smysl se ptát, kolikrát je hodnota větší než jiná hodnota (ratio scales) o např. věk, počet správně řešených úloh, počet dětí o kromě předchozích početních operací je možné také násobení a dělení Úroveň měření o kvantitativní data je možno zredukovat na kategoriální (např. místo hodnoty krevního tlaku údaj normotenze x hypertenze) Populace a výběr o data mohou být získávána na populaci (cenzus) nebo na vzorku populace (výběrové šetření) Populace a výběr o populace (základní soubor) - úplný souhrn lidí, objektů nebo věcí, které jsou předmětem našeho zkoumání o je dána přesným stanovením jeho prvků o prvky mohou být určeny buď jejich výčtem nebo vymezením některých společných vlastností Populace a výběr o výběr (výběrový soubor, vzorek) – výzkumníci se snaží, aby byl reprezentativní vůči příslušné populaci (pomocí postupů náhodného výběru) o stejný soubor objektů může za určitých okolností představovat jednou populaci a jindy výběr Parametry a statistiky o pokud provádíme měření na celé populaci, jsou výsledky nazývány parametry populace o bývají označovány řeckými písmeny (např. průměr μ) Parametry a statistiky o výsledky z měření na vzorku se nazývají (výběrové) statistiky o většinou jsou užívány k odhadu populačních parametrů pomocí postupů statistického usuzování (inference) Popisná a induktivní statistika o popisná (deskriptivní, explorační) statistika – třída technik, které slouží k popisu proměnných (např. typická hodnota proměnné, distribuce hodnot atd.) o inferenční/induktivní statistika – umožňuje rozhodnutí, zda zjištění ze vzorku platí i na populaci (a s jakou pravděpodobností) – odhady intervalu spolehlivosti, testování hypotéz Popisná a induktivní statistika o inferenční statistika se dále dělí na parametrické a neparametrické postupy o parametrickými testy ověřujeme platnost hypotézy o parametrech základního souboru (např. průměr) – vyžadují měření na intervalové úrovni Příprava dat před analýzou o uspořádání dat o kontrola přesnosti dat o vytvoření struktury databáze o vkládání dat do PC o transformace dat Uspořádání dat o výzkumná data mohou pocházet z různých zdrojů: dotazníky, rozhovory, měření při experimentech (pretest, posttest), pozorování o je třeba všechny formuláře, dotazníky, záznamové archy atd. řádně označit, aby je vždy bylo možno i zpětně dohledat Uspořádání dat o původní data se u profesionálních výzkumů po určitou dobu archivují (min. 5-7 let) o je vhodné vytvořit si databázi – přehled všech použitých zdrojů dat (např. v MS Access nebo Excel, Statistica, SPSS) Kontrola přesnosti dat o někdy vhodné provést již při sběru dat – pak je možno příp. chybějící nebo jinak problematické odpovědi vyřešit na místě o kontrola: čitelnosti odpovědí, úplnosti odpovědí, důležitých informací (datum, jméno výzkumníka atp.) o je vhodné z dalších kroků vyloučit nevalidní odpovědi (na všechny otázky stejné atd.) Vytvoření struktury databáze o data je možno vkládat přímo do statistických programů nebo do databázových programů (a potom je převést) o rozsáhlé výzkumné projekty mají vytištěnu podrobnou kódovací příručku (codebook) s popisem proměnných Vytvoření struktury databáze pro každou proměnnou: o jméno proměnné (např. pohlaví) o popis proměnné (např. celkový skór dotazníku deprese) o popis hodnot proměnné (např. 1=chlapci, 2=dívky) o způsob kódování chybějících hodnot (např. 9) o formát proměnné (numerický, textový, datum…) Vkládání dat do PC o pro kontrolu přesnosti vkládání existují nejrůznější postupy o např. dvojité vkládání (double entry) – speciální program, který při druhém vkládání porovnává data s původním údajem a upozorní na chyby; není příliš rozšířeno Vkládání dat do PC o jednodušší je náhodně zkontrolovat určitý počet případů (při velkém procentu chyb kódovat znovu a porovnat) o vždy je nutno alespoň zkontrolovat, zda rozsah zadaných hodnot odpovídá předpokladům (v programu STATISTICA odkaz Data - Verify Data) Transformace dat o výpočet celkových skórů – většinou součtem hodnot několika proměnných (příp. průměr atp.) o zadá se příslušný vzorec, např. pro součet celk = p1 + p2 + p3 o nebo ve STATISTICE rovnou funkce (sum, mean) Transformace dat o obrácení položek –některé položky bývají formulovány v opačném směru než zbytek škály; o jejich hodnoty je třeba překódovat (např. u 5 bodové škály se bude 1 rovnat 5, 2 bude 4 atd. až 5 bude 1) Transformace dat o Většinou jsem se sebou spokojen o Občas si připadám jako bezcenný člověk o Mám sám sebe rád n 1 = vůbec nesouhlasím n 2 = spíše nesouhlasím n 3 = něco mezi n 4 = spíše souhlasím n 5 = zcela souhlasím Transformace dat o vzorec pro obrácení škály nová hodnota = nejvyšší hodnota +1 – stará hodnota o ve STATISTICE se vzorec zadává v definici proměnných – do rámečku pro dlouhý název proměnné Transformace dat o sloučení hodnot proměnných – např. ze 7 bodové škály chceme udělat 3 bodovou; nebo z věku zadaného v letech vytvořit 3 věkové skupiny o ve STATISTICE se zadává v Data – Recode Values of Variable Kontrolní otázky o klasifikace proměnných podle jejich role ve výzkumném plánu o rozdíly mezi nominální, ordinální, intervalovou a poměrovou úrovní měření; možné početní operace o vymezení populace a výběru, parametrů a statistik o vymezení popisné a inferenční statistiky o postup přípravy dat před analýzou Zopakovat z kurzu metodologie o výzkumný projekt o měření, objektivita, reliabilita, validita o výzkumné plány o výběr (postupy) Literatura o Hendl – kapitoly 1 a 2 o doplňující (v IS): n Gaito, J. (1980). Measurement scales and statistics: Resurgence of an old misconception. Psychological Bulletin, 87, 564-567 n Velleman, P. F. & Wilkinson, L. (1993). Nominal, ordinal, interval, and ratio typologies are misleading. The American Statistician, 47(1), 65-72. n Lord, F. (1953). The Statistical treatment of football numbers. The American Psychologist, 8, 750-751.