Silvie Kotherová: Proseminář k buddhismu I.
Maháparinibbána
sutta
Maháparinibbánasutta x Maháparinirvánasútra
 Maháparinibbánasutta-sútra o velkém vyvanutí,
psaná v páli, o posledních letech života Buddhy
Šákjamuniho, o jeho skonu, zpopelnění a
rozdělení ostatků.
 Maháparinirvánasútra (zkráceně čín.: Nie-pchannie-pchan-ťing
)- sborník mahajánových súter
pojmenovaný podle první sútry,psaný v sanskrtu,
Pojednává hlavně o teorii ,,buddhovské povahy"
(san.baudhadhata), kterou je inherentně nadána
každá bytost.
Buddhatá (jap. buššó) :
 mahájána: pravá, neměnná a věčná povaha všech
bytostí. Protože všechny bytosti mají tuto
buddhovskou přirozenost, je možné, aby dosáhly
probuzení a staly se buddhou nezávisle na tom, na
jaké rovině existence se nacházejí.
 théraváda ­ probuzení dosahuje pouze mnich
 Odpovídá termínu tathágátagarbha.
Arija puggala:
 a) sótápana: ,,ten, jenž vstoupil do proudu", dosáhl prvního stupně pokroku
na cestě k osvícení tím, že oslabil samsárová pouta tak, že si již nezrodí
v žádném z nižších zrození. Nibbány dosáhne nejpozději do sedmi dalších
zrození/životů.
 b) sakádágámi: ,,ten, jenž se vrátí jednou".
 c) anágámi: ,,ten, co se už nevrátí", zcela oproštěn od lpění na
samsarových formách existence, zůstal v něm jen zbytek lpění na bytí,
zrodí se v oblastech čistých (suddhávása), odkud později dojde nibbány.
 d) arhat: ,,osvobozený", po tělesné smrti se už nemusí zrodit v žádné
samsárové oblasti, osvobození dosáhl pod učitelem.
 e) pál. paččéka-buddha, san. pratjéka-buddha:ten, co dosáhl osvícení
zcela sám bez učitele, dosáhl jej na základě vlastního hledání a úsilí, v době
kdy nepůsobí žádný buddha na zemi a není formulováno ani jeho učení.
Nezaloží obec žáků a nestane se učitelem.
 f) sammá-sambuddha: dosáhl konečného cíle svým vlastním úsilím a
během života založil obec žáků a stal se učitelem bohů i lidí.
 g) pál. bodhisatta, san.bodhisattva: ,,bytost na cestě k osvobození".
Bodhisattva:
 1) bytost na cestě k osvobození.
 2) budoucí buddha Maitréja momentálně čekající
v nebeské oblasti Tušita.
 3) mahájánové pojetí bytosti na cestě k osvícení
školené v deseti dokonalostech páramitá.
Zrcadlo Dhammy (Dhammadása):
 Spíše zrcadlo karmy.
 Buddha poprvé formuluje Tři klenoty (Triratna):
Buddha, Dharma, Sangha.
 Nepohnutelná důvěra x není to slepá víra!
Buddhovo napomenutí (II.25.)
 "Proto, Ánando, buďte sami sobě
ostrovem, sami sobě útočištěm,
nemějte žádné jiné útočiště.
Mějte Dhammu jako ostrov,
Dhammu jako útočiště, nechtějte
žádné jiné útočiště."
Buddha ohlašuje maháparinibbánu (III.3.)
 Ánanda je třikráte Buddhou vyzván a nereaguje
(jeho mysl ovlivněna Márou).
 V druhé části prosí Buddhu, aby zůstal. Avšak B.
se osočí a prohlašuje, že je to Ánandova chyba.
 Mezitím se B. domluví s Márou na svém
odchodu.
Osm zemětřesení (III.13.)
 Poukazuje na význam událostí.
 a) vanou velké větry, tyto větry rozechvívají vodu a tato voda třese zemí.
 b) žije-li mocný asketa či bráhman, který si podrobil svou mysl nebo
božstvo s velkou silou a mocí, a jestliže někdo z nich rozvinul koncentraci
na limitovaný aspekt země a na nelimitovaný aspekt vody, *30) ten touto
zemi otřásá, zachvívá a pohybuje
 c) když bódhisatta *31) odchází ze sféry Tusita a uvědomělý a jasně
chápající sestupuje do matčina lůna, tehdy se tato země otřásá, zachvívá a
pohybuje
 d) když bódhisatta uvědomělý a jasně chápající vychází z matčina lůna,
tehdy se tato země otřásá, zachvívá a pohybuje
 e) když Tathágata dosáhne nejvyššího, pravého a úplného probuzení, tehdy
se tato země otřásá, zachvívá a pohybuje.
 f) když Tathágata roztočí nejvyšší kolo zákona, *32) tehdy se tato země
otřásá, zachvívá a pohybuje.
 g) když Tathágata uvědomělý a jasně chápající odvrhne vůli k životu,
tehdy se tato země otřásá, zachvívá a pohybuje.
 h) když Tathágata dosáhne konečné nibbány beze zbytku, *33) tehdy se
tato země otřásá, zachvívá a pohybuje.
Vysvětlení proč putujeme sansárou (IV.2)
 Kvůli nechopení a neporozumění (sic!, ne víra)
čtyř věcí:
 (1) mravnosti
 (2) soustředění
 (3) moudrosti
 (4) osvobození=8 dílná vznešená stezka
 hlavní kořen zla je tedy nevědomost, ostatně proto
je i prvním článkem pratítjasamutpády
(podmíněného řetězce vnikání).
Čtyři velké odkazy (mahápadésa) (IV.7.)
 Důraz na to, aby mniši slepě nepřijímali nauku
ani když to bude s odkazem na autoritu.
 "Dejme tomu, mnichové, že by nějaký mnich mluvil takto: 'Ze
Vznešeného úst jsem to, příteli, slyšel, v jeho přítomnosti jsem
tu vědomost obdržel. Toto je Dhamma, toto je Vinaja, toto je
nauka našeho učitele.' Slova toho mnicha by, mnichové,
neměla být ani přijata, ani zamítnuta. Význam jeho slov byste
měli dobře pochopit a konfrontovat je s rozpravami a Vinajou.
Buddhovo poslední jídlo (súkaramaddava) (IV.13)
 Buddha přijal poslední jídlo od kovářova syna
Čundy, byla to prasečí pochoutka.
 Poté ho napadla těžká nemoc, krvavý průjem,
velmi silná bolest, byl na pokraji smrti.
 Odmítnutí výčitek Čundovi (IV.42).
Buddha ve lví poloze (V.1.):
Čtyři svatá místa (V.8):
 Lumbiní- místo Buddhova narození
 Bódh Gaja -místo kde Buddha dosáhl probuzení.
 Sárnáth- místo, kde Buddha roztočil kolo
zákona.
 Kušinagar - místo, kde Buddha dosáhl konečné
nibbány.
Jak se chovat
k ženám? (V.9.)
 "Jak se, pane, máme
chovat k ženám?"
 "Nevidět je, Ánando."
 "A když je, pane,
uvidíme, jak se máme
chovat?"
 "Nemluvit, Ánando."
 "A když bychom už
promluvili, pane, jak se
máme chovat?"
 "Měli byste, Ánando,
upevnit bdělost."
Obrácení Subbhaddy (V.24.)
 Subbhada se stal posledním žákem Buddhy a
ihned dosáhl arhatství.
Proces maháparinibbány (VI.9.)
 Proces umírání je opakem meditačních stavů,
opačně než u probuzení.
Dělení ostatků do stúp