Kronika
život a dile &»$,?StanislaYSk4ho v ofaronolGéickda přehledu 186J * 1953
Základní životopisná fakta v chronologickém sledu - « '
Rodinné sázení a předpoklady pro uměleckou činnost K J3 .'Alexejova
/Stanislavakého/
h m h i hm1hn imihih hhmihuihhi mhmiiiiiiummiiu
^.leden 1863 - narodil se v rodině aoakevského k*pce pocházející
s rozvětveného rodn původních nevolníku .Jeho pra* praděd - Alexej Petrov /l?24*-1775/se vykoupil a sadal obchodovat s hrachem. Jeho žena,původně nevolnice hraběte aer eaětěva, vedla domácnost. Praděd * Seajon Alexe jev /1751 * 1823'se vypracoval
jako aajitel zlatnické továrny,která se specializoval na výroby zlatých a stříbrných nitítpotřeonýejh pro slavnostní bojarské a dvorská oděvy.Vznik továrny se datuje rokea 1785*0 aajetku dovoluje ususovat nápis na stěně zlikvidovaného chrám Krista Spasitele shodovaného na paaátkn vítězství v roce 1812. 7a» bylo uvedeno,že sakledatel továrny věnoval aa výstavbu chrámu 50 000 rubit* Děd - Vladimír Semjonevie* Alexejov 717J5~I8é2/ založil firmu »$evařylatve Vladimíra Alexejeva*. která úspěšně obohodovala.HesaírBě př©aný,chytrý, poněkud lakomý,pedanticitf»hluboce věřící .Urostlý, dobře oblečený s havanakýn doutníka* se ničím neodlišoval od místní Šlechty .Babička pocházela se starého kupeckého rodu Moakrinových.
Baoiěka s matčiny otraay#írancousska Varley#pěvkjtně zůstala v Petrohradě po pohostinský* vystoupeních. Provdala se sa aajitele kaaenounelnýeh dolů ve Fiaska,V^A^Jakovleva»který mj/přepravoval obeliak postavený před Zisnía palicím. Stanislavskij v materiálech předjímajících B3*Cd život v usáni" spojoval uměleckou drásá vlastní s krví "francouzské babičlqr". Otec - Konstantin Sergejeviě Alexejov /1836-ia°3/ podstatně rozSířil obchodní činnost rodinného podnlkxutakže koncem 19>toletí jeho kapitál dosáhl Šesti milionové sums-.^ou dobou 3awa Moro sov, pozdější mečená! Xfcskevského uměleckého divadla, disponoval kapitál-sm pěti miliónov Otec patřil ke kulturním osobnostem, znel řeči /něsdinu a francouzštinu/, dobročinnost považoval za povinnost, sávasek bohatých lidí.*rot* salo žil nemocnici pro c^udinu,u^baek jjto invalidy turecké války. Jako staršina moskevského kupectva shromáždil více než milionovou sunu se sbírek* Stanlslavsklj obdivoval otce,který podle něho "uměl ží t %me&antaí, vysoký, dobře oblečený,se smyslem pro humor, sane j výě pozorný otec /je ssáao,se když budoucí Stanislavakij propadl u skouaek,vénoval an dalšího iesdeckého koni a napaal překrásný dopis, kde upevňoval synovo sebevědomí.../Hileval apoleě-noat,sábevy a divadlo.^Pro potěSeni dětí zbudoval na rodlnaéé statku v Ljubimovce dosácí divadlo. Matka - Konstantina Sergejevna /1841-1904/, spřízněná s významným hercem dvorakých divadel, XjXj3$enickým.2obře hrála na klavír,zpívala. Rub in s tej n litoval, že nepatřila mesl jeho žačky.
-2-
Vsdalaaí rodičové,*á jem o literátom a oměiiítknltarnost oeláho proatředí,a nevie přátelská ponte e rodine* s;? Mamo ntova, P.^eíatoova,saáaoati a malířským světem Sesova, iftrabela.Polenova a semosřejmě a ř#«aljapinem* Saaejvýi demokratiek* proatředí.kde aa dětem důvěřovalo* Padla nánorn Stanislavské^io sehásela ada vlak systematičnost, takže aa děti sabývaly podrnSneatniJSám přísněl,la
uaioucaiu v£vw««rvu*wHuuiuofWĽij  *OhO POSdějl litoval a
stěioval sl,Ie aa schásí systematická vadělání,která tak sávidSl v;i*ÍlalwTiek>vi^anôenkoTi;.^
stanlalavakij aa narodilv t*v»1regožakém domě mezi Ualoa a velkoa Aležejevovsko* alleí /dnešní nasev velká a Holá Xoanniatioká alioe/nedalei© Tagamkenc náaôatí.T podstatě panském domě shodovaném v klasicistickom styln vadla továrny,která aa poatapně a těmito objekty spojila^ Yěkolik etfeod^ekásaJLy vchod aa sloa^,ronsáhlá hala,' vlastně sloupová síň, vykládané podlahytsdobené stropy? Soéna pra flribojedevovo *Boře z resamm% • Bodiaa ae rosrůatalaíprvý ayn Vladialr/narJltól/, třetí Qeorgij /1869/#dtirtý Boria /l*71/»pátŕ UHl Pavel /1875/ - a čtyři dcewmnaida/186$/,innaýlJ^ /1871/a Varle ň&7&jm>t& byl sakonpen statek Ljobiaoi nedaleko Pa5kina,s Uoakvem spojený Jereslavakon dráhami Dnes smela spostoIeaý,divadeInima avesa ae nepodařilo sde vytvořit ansetai a obnovit domácí eeéna
1871      Staaialevskij poprvé "vystompil* aa scéně domácího divadla
ľdo^ľspo:
----. -.g^
lehm
vyvedl s agónie,takia
>del jal ~
rád sanjal druhem posa,kdy eeděl Jakoby mafcnx tt ohni.
V LJnbimovce si děti hrály aa vojáky,Jezdl2£ na lodic evlclly,hompaly aa s »ěly v oblibě feolotoč.TJodiče ada pro
V LJnbimovce si děti hrály *a vojáky^JesdiU na lodičkách, rioily,hompaly aa s aěLpr v oblibě telotočifcodiče ada y Kdilv něoo aa sptteob domáeieh pamtovýsti atrakcí,
venkovaké dštO* semesřejaě acm rádi
ostatníofe aoorosenem ae Stanialavskij ve věka devíti let ajal vedení a neostála vymý&el nové a mové hry,sábavy
0 deaokftetiěaoat otce K^SJatenialavakého avědčí
exusajun*
1878      V daaiaí dobovýoh zvyklostí nepodstatná čáat výuky dětí
odehrála v domácím prostředí.vyu5ovalo ae a<dea aateaatice a ře4em>ale pamatovalo aa behati aa sport,tj73era, ~ cvičení*Jísda na koni a taneo.wtka ohtěla oo nejdále odrieť děti dema,předc tave, ie by chodily do skaly, j i děsila* -
Učitelem hudby ae stal Vľl?mborstohn4ý atodent,£ák St*teln5tejnůvJ?yačinq vyučovala stařenka,^trvernantka
A .Schmidt,tancem se zabývala JVAJSankovská a I#AJJermolovt členové souboru Velkého divadla,pedagoôové moskevské baletní školy#Jermolov byl strýcem herečky Malého divadla, U#1lftJermolovové. . •
Současně se v§ak výchova zaměřovala na praktická disciplíny, synové se učili saoháset a náotrojl,preoovat na Jednodn-mhás soustruhu.zacházeli s nátaresy. vyměřovali součástky, pilovali a hooiovali,vyráběli nejrůznějSí předměty* réWč1^»i»pelkíJn^krable^ se učila stříhat a sít.
Do moskevského dom docházelo množství potulných hudebníků, n*linetáři, zpěváci, drezéři opiček a medvědů,ital3tí l«mediftnti,loutkářÍ s JE^truUssa^ěti milovaly takováto vystoupení a nesáná tak rády chodily do cirfcaau.tfak známe, mladičký ätanialavskij si oblíbil krasojezdkyni Elvíru,' Vyběhl s loSe#políbil cíp jejího Satu.lTeieéné tak zbožňoval klsusa Uorena*Který nffpodoooval známá osobnosti a směfině se pltvořil.istanlslavakll napodoboval jeho grimasy a snil teti dobom, ze se stane ředitelem Velkého cirkusu s mnoha klauny* kresoj ezdkyněw i a zvířaty.V domácím prostředí řídil cirkusová představení sa účasti všech bratrů a sester* JjyláStě miloval úloha drezéra čehokoliv.1 Vtéhle úloze se střídal jen s řédou XaSkadamovem, synem známého literárního hlstorlka.který patřil k učitele ruské literatury a řeči v doai Alexojevovýoh.
Z balete zbožňoval mladičký stanialavskij zejména "Koníčka hrbáčka* a "Boberta a Bertrema" i *Wsára*;Tzru3ovaly jej výjevy dynamických střetů,kolise zlodějů a pmnásiedo-ve£eli»výpa»avné efektní vžjmvy tonoucích korábů spod*1 Z vypravení sourozenců a uryvkovitýoh záznamů v deníko lze odvodit představu,ze v popředí pozornosti se objevovaly výpravna scény s účastí komparsm,.
Z těchto zážitků vznikle domácí představení rusalka a rybář" .které se vSmk utanialavakému zhnasilodDíky tomu,že zde měl předstírat lásku a líbat se s děvčaty^val toa\ dobou přednost rvačkás#honičla^#pronáaledování»soub^ tflmote některé výjevy nastudovala guvernentka' Šnopevová /Ktikinová/,takže to "přilil zavánělo výttkonV.V
Smt dobom patřila k předním tanečnicím ve Velkém divadle P^.JCarpakovová, spřátel ^ná s rodinon Alexe jevových^ Ulehčili jfejí přístup do kladietě,kde získala pro ni celou loži.5 memoárů Stanislavskéh© je známo,že vozili s sebou žehlíoí prkno,na něž usazovali dětí. Divadelní sážltky urychlily vznik domácího amatérského dlvadla,proteže dětem již nevytovoval mlnleturní prostor jediné mlatnostl,kde záclony nahrazovaly opornú. Prahly po opravdové výpravě, scénických efektech,jak jimi tehdy jeviště překypovaly.Stanislavskij si zaznamenal způsob,Jak se mohl na jeviSti objevovat ohea,vítr, západ slunce»bouře«Zállba#kter# jej provázela životem.
nejprve se musel spokojit s něčím na způsob naketyiobětoval ohromný stůl a na něm zbudoval ptopadl!5tě#knllayt namalované dekorace,které napodobovaly predstavení Velkého divadla.Ede se odehrála závěrečná scéna "Dona Juana", několikráte se opakovala, aby z miniaturního propadliště se mohl vyvalit dým a WWĚ plameny| zde tonuly lodi v "lorsárovl" apod.'Stanislavskij pro takováto představení na maketě připravoval figurky z papírové hmoty,Vladimír kreslil výpravu a possdf.ftěkteří historikové tento typus
domácích představení t rámci makety osaaeují sa loatkevá^ Xa &dopádn£~do rratila Stanialavnkého i jeho aourosenoe, aby se více cjfaeli e dějiny divadle,, stadovali knihy venované1 malírstvítkestaľifinictví apod. ZáSitky s italakÄ opery majf více protikladnom povaha, Stanialavakého totil nadila hndba,iietone3né předehry a vložky ♦Dával přednost dôji,dejovému divadlu v neoremaa-tiokám duchny toato ohledá se připravovalo jete sanjetí pre malé divadlo a herecké kreace T&famto&t>T |eao*řejmž "božská Patti* a jejími kolaraturníai áriemi nemohla nevyvolat obdiv k profesionálni úrovni, nepředstavitelné* dokonalosti hlasové techniky*
V sttzett BCHAT se uchovala tev^Vežisérská knihovna", část toho#oo spracovával mladý Stanislavskij a co souviselo a představeními nm makete* seSity a kresbami, misamaeé^gJcresby sejména krajincmalby,sývshy kostýmů / a rekvi*Íi*tJdivnje pečlivost přípravy, i když Ho o na-dabovaní viděného.
S rodiči se Stenialavakij vydával do "Slovanského bsEant##kaa přicházel nej on na obšáv,£le také na herecká Odpeledne»kde převládala mdast herou Kalého divadla^ Eaäjala jej Pravdinova schopnost komolit wStino, 1   rrýraanovat námecký pHsvtdc.Uhohokráte přicházel do / hlediStž koncertního sáln aoskevfckikonservatoře,
p&devgfv tehdy, kdy) dirigoval ff^Ahinstejn* Koncerty ae staly sadni' sáleSitoatí,hledi5tS víee flirtovalo a mén$ naalonoftalojtablikna ve fracích, dôti v lidových kostýmoch. /Stanislavskij v ruské* vyšívané košili - rubaiee a širokých kalhotá^,earovarech# sasonutých da polovsokýOh bot^Sti ae mesi aeboo bavily a Chovaly ae barbarsky, podle posdšišího přisnání K^Ô^tajiialsvakéhe/V ničem se vsak neodlilovaly od oatatnííÄuHubinStaln dokonce jednou přerušil koncert, ■ aby po5kal až ae deti Alexej evovaké rodiny nfrlldní a
usednoa na míetechjstanislavskij se tak styděl,ie otekl a schoval ae v předsálí
■i     '■ '
1875 Ba sáUwdž domácí průprav/ přijat do kvarty chlapeckého
«1877 gymnasia na Pokrov©e,proslulé samiřením na klasické
vcdôlání a rossáhlým pedagogickým sborem s řad cisincd, kteří ae pf&il neohlíželi aa alatní-svyklosti^ Záhy si svykl*oatatné doChásel s domova narosdíl od vôtliny ostatnítfh,kteří tn bydleli' a stravovali ae s výjimkou nedelí a častých aváta^^epatHl k dohrán eŠáíáa*potíSe au dělala řečtina a latina<?Chování vsak výborne** nikýn ae nehádal. '
Jeho posornost se přenesla na představení konservatoře v bndovä llalého divadla,kde jej ofeotuslil "Ceroatřelec* a Serihova komedie sehraná Séky I#T*äa*arlna
atndijní ásilí vybičoval otcův příslib, že pokud postoupí do krinty,pojede s ním do Petrohradu#T ôervxra ae tam vypravili a otcem a toatemm Vladimírem,prohlíželi pevnostitobohodní lidstvo ^Stanislrvského upontaly rosmery Slona Petra I«Ja v docích parní buchar a vrta&a.Zajfaal ae o technické podrobnosti
Příští Školní rok ae sadal nepříliš úspôšnéíStanialavskéfc
j
v
6«
1877*1879 navštěvuje predstavení Ualébo divrdla,na něž se
připravuje společně se skupinou stodentíullejprve se četl text hry*pak Jednotlivé role#debatovalo o autorovi a jeho díleJPb kolektivní návStěvě Malého divadlo rozebíralo se předa tavení, konfToirto-valy vlastní názory s kritlkou.hledaly filozofické •otivace JStanielnvmkij sds nasel předlihy pro větSino tftladistvýofa hereckých výkonů,prokazatelně kopíroval Bvljtells a sa úspěch povaloval kraj nos tni nápodobo «3o sdílnost podaínek^mitnost specifického výbQru repertoára a vlastního názoru pochopil později*? sedmdesátých letech pro neho Malé divadlo znamenalo orientaci ve vSeS^ébespeoen* atví vlivu dvorského prostředí.existenoe rutinovanýcfc výkonů a jisté" uzavřencati tohoto tvpu divadla odhadl mnohem pozdeJi.'Poaltivem pro něho zůstávalo poznáni významu realistického herectví a osobní známosti .které en umožnily orientovat se v herecké technice,nrotože sáhy se nespokojil s amatérskými zvyklostmi
5.září 1877      Začátek činnosti AlexeJevského divadelního souboru:
"Venkovanka", "Starý m« tematik aneb Objevení se kometj v provinčním městě* a 'šálek čaje".&řáli sestry a bratři#dokonce společně -s otoem^tanialavskij to sehrál roli jpensionovaného učitele matematiky sx ttolotova a úředníka Stnkolkina^áhy se «o vlastní výkon znelíbil a zápisníku uvedl,že hraje přilil ehladněfbes vnitřního *ájeu,pouze napodobuje K/I^lusisa v roli naivního prosuaka#přihlouplého a pasivního *Ha drahé straně vlek publikum považovalo jeho výkon se přirozený a temperamentní
třídírny
22.'duben 1877    V zápisníka zevrubný popis vybavení pfááslsf airsti,
která patřila firmě Aleiejev^eÄhyouJe dojmy s cesty do Charkova,aledu Je cesto výrobku továrnou* Zakreslujo tvary atrojů,p©zy dělníků,výrobní proces praní a solení
léto 1877 Bonořil se de zábav * her,rád jezdil na velkém '
člman "Orel*,s nadřením vesloval a jezdil na koni. Sehrál několik bezvýznamných rolí v představeních pro děti,mj Rosního muže ve "Spící vile",kde vystačil s "banálními ges^y a řevem". Ve vaudeviUu určeném pro dospělé "Pokoj s dvěma postleml* * připadla mu role Meh© tm v noční kosili s čepečkem.1 ftohvaloval si, že nikoho nekopíroval a hrál se sáj
koncem srpna 1878  nesložil reparáty,takže musel odejít z gymnáziaí
Otem jej převedl do Lasarevakého Institutu výohodníe řečí > snad s ohledem na filiálky rodinného podniká v Izii.^lo se v5ak nezměnilo na jeho způsobu xrevy.na pak do popředí se dostalo divadlo*' .ušáci vzpomínali,ze jim neustále vyprávěl o .ém divadle
31jdnben 1878    Sehrál Holoferna v živých obreseoh na témm
"Judita a Bolofemes* v domě S.Xwamoiťiova.*rem se seznámil s H«pi]M,I,blenovem,SurlkDVem«^erovemJ Korovínem ajj
-7-
lS^břesea 187$    Bele Zilkina t© vaodevillu V-^rylova "Chatař asa*
stíčfco* a lokaje ve Frolovpvě teae&ft 3trtWI***ŽX "TneápšiJTsá* y prvém případě nepifraoboval Hasila a «šl ttspôofatv drahá* as8ě|pře^|ato a taká se setkal s poro«ifflen£m v hledišti JSoplro vání nepovažoval již se východisko
20 .květen 1879    Propadl při sko*t§ká4h*le3 oteo jej ohtil uklidnit,
nato «a koupil nádherného anglického hřebce -sa 600 rttbl&.Xetina %e ofeásala wo s&*o nea aá       ohledn m úsilí doaáoího róltele
proslavo 1879
Léto v Lubiaovoe Bádheraé pe$ea£rbry#sábavyVlíie nepřipomínalo
studijní netaapěchy.Stsnialavskij jesdil na koni
tnravurnžt8nažil se napodobit dragouny a absolvoval napěSnž "vysokou Škola* v domácí manéži
fteotarll text pantomlay a ujal s© jeho rešiet Staral sde roli Ifeflattu kterou eaohokráte ©pakoval Itěbes vánočních svátků A>«* i a soásýetu* Zakladatel významného operního <älvedlsirežiaék' a organisátor ojHaaoirtov knwfcatoval * rose 191?» ' Se jtí tehdy se alad^l&ree vydleail jeho vykosen* Plsstiôttoatí rnkou*draffieti©kŕai possai a výrasutf* ašetkeii3fe£Í $eplsýai řottóhy amiehů oslnivě rudý aMeX»pehýblivy a nápaditý
29*proainec 1879 V aaatérskáa představení rodiay SJtfasoHtova sehrál
■aloa roli - ríask&so patrieia * t dramatu A.tl/ jkova *}>va avěty" jSpo^dně s nía sde hrál V.D^ Poíenov a
Květen 1880
lilo se Jeho vsdě±ávání€studiua v Lr>xareTskái _jtavu východních řečí J&ropadL t sextě ar aerobi složit sifireM akouSky v teoto ro&iílai^Bel
o aěsía dříve aea ©atatnía
I^to 1880 ▼ Ljubiaovee  Začal se nodÍt.proto se vSaoval malířství.
Maloval sátiSí.Káhy vsak rospo analýze jej sajíeá vÄtóaá.Sékreslil v5ak 5patnô#jak prosraiĚují Ôetné ts&ějlí scénické návrty a kresby v re Si j nieto
e.ěerven 1880
J.Wpen 1880
Hraje ▼ několika vaudevillech na doaáeí scéně, rejšéna v *I>obrou noc aneb Poprask ve SSerbakov-ska uliooe".pařila se K úloha přísného důstojníka* ErtáXe salutoval, řinčel Sevlí a vykřikoval povely .T*esvládl vlastní temp«ra»ent*takíe řádil jato sbaVený aayolů^Ho^bíjel nádobí a nábytek, eoS se publika líbilo
Dvě role v uooáeía divadle tfisch ve vaudevilln P^.yjodorova *á a ^-frasconsský holič ve vendetu la Pjl*£riierjeva ^l&Ba* jPleral napodobovat yasila.ale neoohl se odpoutat od jeho způsobu přednestt^Přesto brál nejlépe se vSetiftuatal se hvěsdou Aieacejevovského kroužku
-8-
1881 Celý rok v «rajeti baletea3av5tövy Velícího
divadla, etení libret a seánářA, cvičení donav Stanialavskéto tenalila cvláStnl ataosféra baletním představení-Výjiseoná ptiblik*ffl,afektovaný potlesk,oereaonlál nklánanf a daWvání.maote se zamiloval do žaíky baletní 5koly,popleil si vytoužený idol /% jeviStě na naznačovala sympatii jiná díveaka/.^aJuplBá,naivní,dětská láska. Syapatie vyvolávala taká představení v oirkose /oirtoas A.^alan^nsl^m v Cvetn^ bulvám »posdej 5Í Prvý Stádií StrlOnS,**/
V noci aá ftrosná anyjßda se tm o biflování, zkooSfcáoh a mánýdti očetnícfh knihami ve strýcovi podniku,kam musel do<ftsá»et.tttee se totiž praven ro£foodl,že se vosí věnovat waktlská Činnosti a seznámit se m řízením podnikn. Přes den v ufrtárne,ve&r ve Velkés divadle nebe v elrlatsu.X)blíbil si především "Gisel* s prtea-
kaa žačky baletní Školy sají přístop*!Le£ přísná aivernantky au nedovolají promluvit s žaSkou IkoXy,^ tax musí vysta5it s gesty, vzdušnými
rlilky* soustavnejSÍ ranci dooáeího divadla sevádí jiIÍssl#IT, řád zkoušek, začíná vyžadovat příprava a doeftivilnoats pronásleduje žvatlání na zkouikácti apodj Hodně čte nes výběru,oo se nu dostane do raky* Leracatova i toigoroviče,Puskina i Potědiina^ Je  «18 let a a&ie se s nSho stát najetný povaled,najetný podnikatel i geniální hereov schází nu vsak vůle,Jak se rozhodnout a~rodi5e ma přfliS tato volta neusnadňují»b teo je pohlcen starostmi po řnrw«,kde strýo bránil jakákoliv " noderaisaci • natká p£SÍ o oalá soosozenoe « Pavla a Marii*
TJjíná se čehokoliv,kde by nohl uplatnit energii** 3tává se jednín s organizátorů pohřbu fJM
na davy, tančil a vzpínal se na ■nastal nohou*
Po boka ätanislavs&iho se objevili dva Setníci na koníeh,dav reagoval tak,íe komentoval výjev: domníval *e,£e bul Jnztsx: v čele průvodu jede Štolba aar koni zesnulého,nebo četníoi vedou někoho satčenáhe^Stanislovskij se dostal de nezávidění hodná role « existuje nespočet karikatur+Sán vsak pochopil, *e se předfcádel soela neaístneV SaeJí se zepoaeacut,aav§těvuje zbojnici v Krealu,chodí pod okny baletní Školy. * Boahoduje se,se aojpaknje stouSky a sloší reparáty;
na ztoušky,která se tesají ll^kvetna^WSe si poanáeky as aianiety,kupodivu zkoulky složí a ukončí septina V I^sarevskáa instituttr se třídy přibližme rovnaly klftsickásu gymnáziu/.1 Láto v Ljubiwovce 16BT
?txonposxiw,ndjraD6 sxrone . "Aarj.u amm uavaznos a. Po »de ji si uvědomí,Jak právě vandevill mu ponohl klást základy herecká metodiky díky jednoduchosti
postav-ledrozim5ná#oe^rt*obílá eharakteristioeiftroto studím vaudevllld začínal hereckou výchovu v době#k4y snil o zpomalování a zrychlování tempa * počátkem třicátých letí Podařilo s« mm přemluvit **nm» otee#aby nemusel maturovat^ Sedmo třídou /noeJintaji vsak sklady o absolvování septimy#peslední dochované vysvědčení je se sexty/se skončilo studium aStanialavakij se vržtil do účtárny zlatnická továrny *Tam pracoval pod dohleděv strýce a jeho syna /ten se později stal starostou moskvy/^Třydával cenná km ko vyzvedl záznamy o spotřebevaaéte materiáln,odvažoval zlato a stříbro .^omernS sáhy se naučil pracovat s přesnými vahami,,
25.listopad 1881 Amatérské představení Alexejevovskél* kronika na scéně profes ioEŽlnfho * Sekretářeveva divadla** "Chutné* soastí&ao* a ''Slabá strana* měly úspěch*
1*82        Hok 2382 je Ve snesení opery#BtMÍslavského nadchla výnrav-mst představení Velkého divadla, zejména v "Hugenotech*, "AUě% "Démonovi" ajT
7.-29.daben 1882  Pohostinská představení IT^Salviniho stfotaalglav-skete zaujal zejména Othello,vedle Saaleta#SBBBi lfeobetha#Corrada /"Občanská smrtV^Xngomarra /"Lesní syn"/ Fadchla jej schopnost geniálního herce vytvářet celistvý typ.v po*dej9í>e pojmosloví dramatickou postavu^Schopnoat zvládat temper amenx#atřídat rytmus a tempo přednesu, stupňovat napětí*2aujala příprava na představení* soustřeďování se před vstupem na so&oa^Od tá doby snil o uvedení "Othella"
Léto v XJabiaovoe    Prvá pokusy o režii - "Manželem z donucení* J&WUera, "Oblada" V*&ylova, "Čarovný nápoj lásky**4 HáročnSjSÍ příprava si vymítila, aby se někdo stal režisáfem, tizvv tehdeJSím pojetí se staral o přípeavn Tygřaty a kostýmů^atuditim textu, oasový rozsah představení a předevlís zabraňoval zbytečným sporům a debatáa^Doho se ujal devatenáctiletý Sosxa /le»adev .který zadal individuální zkouSet s jednotlivými herci.wymš4oval představitele* ukládal jim, 00 si sají pHprevit,kritizaje sourozence, kteH se tra zpěčují atdj
Sán hraje filosofa v komedii "Pokni.ale cšen se* a hradýře ▼ "Čarovná nápoji lá^Bnr"ttPř£li5 se mu nedaří* nedovedl se kontrolovatJPříliS křleel*mámal rukama, pobíhal bez lada a ssladtt^Postupně si vsak zamiloval roli bradýře a hrál Ji virtuátt^,mnohokráte se na ni ve stáří rozpomínal a předváděl pohyby při holení.
1883        Boxrve znamení obdivu a u€fhvác*itfoperetTO,»eJméM OfSeambaobovte "Krásnou 5eleno«*j0bdivtiJe parafrázi antického příběfem*líbí se mu zpěvnost,welodÍčnost t> ' ■ester pro herecká výkony prostoupena* hudebnoatí a tancem^ >eretu považuje ss Jedinečná spojení všech tppd divadelní podívaná,vadí mu Jen ohování publika,která neodpo-vídá Jeho představám a zlm^oBtemJIdeáleiB se V*o něho stává podnikatel a 3režis% »,^Lentovski i , který získal jedinečná herce Jato A.DjDavydova.Ten pas okouzlil Sta-nislavskáho přtsozeností#neínieeaoBtí.^a5íná se zajímat o kabaret a představení v sadu Brmitáa,kó> působilo nakolik: divadel
Zl^Sms 188?     Repríza *Hriela Aeostř* v Steláa divadle s Lenskýa a Jermolovovou v hlavních ro*IcbV2fliBÍloval si Lenskáho,
-10-
r   i 4
jeho melodický hlas a přednes,nádherné pozy,gesta..V Později přiznává,Se neúspěšně napodohal jeho kaady a nanejvýš zdařile Jeho zápory
^a.duben 1883    Zahajovací představení domácího divadla v domě
nedaleko Hode brány.3 tanislavskij tu sehrál cirkusového artistu v "Berkolesovi " - zloděje v "Qavottě*, doktora v "Prazvláštním neštěstí" a na závěr zazpíval árii' Raaphise z *Aidy,,^Hrál anoho, obecenstvu »e' zalíbil/ Nebylo nesnadné určit jeho vzor:kreace Á^IF^nskéhe*
lO.květen 103?  Korunovace Alexandra Ill.v Hoskvě^tanlslavsklj tu působil jako pomocník sbormistra,na podiu pro 10 .WO sbor.řro firmu iOexejev znamenala korunovace ohromnou zakázku, takže se počet zaměstnanců rosrostl na 700. i>íky tomu se zvýšil kapitál a stouply akcie*farma obdržela zvláštní supání a mohla používat označení "dvorní de4avatel*jRcdflel* výrobě č>lenek,broží,reataarovala
katszsty klenoty apod^
Práce v podniku 1 funkce pomocníka sbormistra,který osa hodin bez přestávky pobíhal po členitém podiu poprvé Ste-nislavského vysílila, takže se cítil smrtelně unaven.
: 4, srpen 1883 i>alBf představení Alexejevovského kroužku* "Praktický pán* VjJačenka s opereta "Znej své místo" s textem ¥2&2 Kaasrndanova m £,$.^exejeva.Paralelně nastudoval roli studenta Seluzova v "Talentech a ctitelích" A JfjOs tro vského , kterou sehrál na scéně Pokrovcevovského divadla. Rozpracovává vnějSkovou charakteristiku této roleíoHÉzi doširoka s nohama do "o".neustálé hlazení řídké bradky, posouvání brýlí na nose apod.^oprvé si uvědomil, že postupně podobná charakteristika se pro něho stává samozřejmost la že ji při dalších reprízách nevnímaljmohl se soustředit na city a vztahy
podzim 1383      Navštěvuje množství představení - v malém divadle se zaměřuje &ft herecké kreaee AjPJkeaského a M.P.Sadov-ského,zejména na "Hamleta*,"Loupežníky","Revizora*. .V
Leden 1984      Pohostinská vystoupení E.Possarta,která chápe jako převahu hudebnosti prednesu,převahu inteligentního a pracovitého herce s neuvěřitelně propracovanou technikou pohybu a vyřazuj
289ledea 1984 V nastudování hry VJtolova "Mámení* hraje mdám malíře Botová a v operetě Ch^ecécoua "Hraběnka de la Frontier* vůdce loupežníků^Opětovně kopíroval A.P.Xensk^ho, začal se viele více avl^at^lrěnoval pozornost kostýmu a zaujímal nádherné posy.Hadoval se s toho, že vyhlížel nanejvýš efektně.'
Jaro 1984        načíná brát vážně hodiny zpěvu a sbližuje se -profesorem moskevské konservatoře P.^P.^KomissarSevským. Jakmile mohl odejít z u^t^rny^vydával se k němu, pro to že jej lákaly rozhovmmy o umění.flozsáhlá pozdější korespoadesoe dokládá, že Komissarževskij odváděl Stanislavskeho~od povrchnosti a zasvěcoval Jej de tajů demokratického umění,jež mohlo' sehrát významnou úlohu v ^demokratizaci celé společ-nosti.fefrejmě jej inspiroval k uvaháa,které se završily v přípravné fázi Ifeskevského uměleckého divadla
-11-
umíněná korespondence sáhy přešla'od abstraktních ávah k nábrhäa praktiokýoh opatření x aj .1J ak reformovat Alexev ský kroužek, íbaTi t jaj aaatérisau a orientovat na vylSí estetická aěřítks
18.srpen 1884  V ranci sábavnýeh pořadů uvedenn ▼ Ljubisovce
opereta "Saaselle altoaohe%kde Stanlslevsklj sehrál roli floridora jOkousllla jej nožnost "dvou tváří* role, tichého předneste a výbušného.Postupně jej nebaví představení , kde se předváděl jako kras areo
10 „prosinec 1884 V amatérsko Představení odehranáe v domě kupce
Kortlnklna sehrál Podkolesina v *Zěnitbě* pod vedeniu herce Malého divadla, M?A .lleSimova
27.1eden 1885  Poprvé hraje pod pseudoujaeiu StanlslSTSklj - roli
statkáře Běrdina v "Chutnéi šoustí c1cu"JZřejaě s ohlede* na kariéru úspěšného podnikatele,* ohledav aa násory přísného strýce.Jako ředitel Huské hudební společnosti považoval taká sa nevhodná, aby vystopoval v nlootaéu koaedlálnía repertoáru .^áhl po pseudonym dat JÁ ^ ftlarkova,který působil aaiilai jako léksf v otcovská továrně .Xékar se nevěnoval dále dlredln a Stanialavakéai se pseudonya sdál výhodný.Polské příjaení se aa zalíbilo
Jaro 188$        V sáplaníoíeh anoho posaáaek o nástupu aa scénu,který
právea považoval sa obtl žný.lfevrhoval nástup dvoa vsaj oase diskutujících postav,které se opírají o dveře a divák je vidí s profiloJZdá se aa notné.aby se nástup připravoval a poaooí svaků *• kroky, řinčení nádobí, sesílající se roshovor apod.
Léto 1885        Snaží se sdokonalovat dikci, mlatku a gestiknlsoi;
Po sedaé hodině večer de posdní noci,někdy as do tří hodia ráno usilovně trénoval před ste zrcadlový Snažil se sJeani* pohyby prstů ,rád si nasasoval ' pánský nebo dásský klobouk, ne jednou se spíSe pitvořil.-Díval se aa vlastní chování jato dlvák»opravpval je, ani i si uvědowoval škodlivost saujísených pos, jichž se posdějl obtížaě sbavoval.Sonceo léta jej potěšila správa ř.P.KoaissarževBkého,že oaesí radikálně podet žáků,ale Stáníslavského bude nadále vyučovat. Denně jednu hodina.
Snaha se sdokoaallt přivedla Staalalavského do kursů draaatlekáho uaění organizovaných Moskevskou divadelní Skoloa.O jeho přijetí roshodla a.U#Tedotovová a O.ÍA.Travdin,Jiaž se líbil jeho přednes PuSkinovýeh a a Lermontovových verSů.
Jistou roli sde pravděpodobně' sehrálo prvá hostování ttainaagenakéhe souboru /od 26#*břesne do 21.dubna/, který v ueskvě uvedl •Valdštejnův tábor*,-Loupešaíky*# "Karli Stuartovnu-."Viléea Telia","PicoolOBiniho", "Uesainskou nevěsta4* ř.Sohillera a "Zlení pohádku*, "Jak se- váa líbí* W .Shakespeara a "řraeatkn" yjtirlll-paraera.Stanislavskáho ohroalla výpravnost,přesttost každá ■lsanscény,proayslenost davových výjevů. Profesionalita ve v§ea.*V době diskusí o kesaopelitiaaa se podobná souvislosti popíraly a osnařovaly sa negaci výsnara ruského umění.u^ě Meialngeask$ soubor poskytl Stanlslsvskáva důkasy o nezbytnosti větil náročnosti a napoaohl jeho louoení s aaatérlsaeaľ
-12-
ffíjen 1885 í*o třech nedělích odehásí se Školy, jednak au bránila
přeeíre povinností t podniku se soustavně připravovatj jednak jej sKLanala koncepce výuky^-Kde se hodni hovořilo, jak *á vyhlížet příprava,lec" Sádné konkrétní metodické posňatky se žákovi nesdilovalyJ^Typieká herecká výchova sprostredkovaná praktiky, kteří sami nernali potřebný řád^tanisl^vskl j 8« v sápisníkn sminuje o "absenci systému s systematičnosti*.
Pod*ia 188^        nevlastní bratr Nikolaj Alexandrovič Alexejov
abdikoval jako ředitel Moskevské ruské hudební společnosti a jako nástupce o snažil S tanisiavského ,který tou dobou hrál předevSís v operetách. "Lily* Jej •donutila uvažovat o vývoji postavy,protože tu hrál nejprve mlrdiíSkého vojáka,statného důstojníka & •zestárlého generála.Posděj 1 přisaal,2e vně j 5ková oharakterlstlka nevylučovala něco náročnějšího, Zásaaay v sáplsníka dokládají,2» jej přitahoval arelo-draaatleký reperteár,heroÍoké typy fcloduchů. Poprvé sskresluje něco na spusob režisérského planut s i toaci , kos typování a oaskování řeusta a ueflata v Oounodove opeře.Mvrhy odaítají rutinované řešení, chtějí v operním představení nadto lit dramntlcké "dramatické principy**
7.leden 1886       Zvolen sa ředitele e pcklPdníka Moskevské** ruské
hudební'st»le5nosti,kde' v* předsednictvu sasedal vedle P^IľCajkovského,S;i^Tanžjeva#S.«;Tretatova aj.< Výkvětu hudební kultury i výtvarného světa. Čajkovskij se o něa vyjádřil, še *nový ředitel je velmi syMpatický".
Březen - duben 1886  Bossáhlá korespondence s ř.PJtaissarševskýa,
s nimi studoval Mlynáře v *ausalce*.thrědo«uje sl rosdílnost literárního & hudebního podání .Má trvalé probily s hlasivkami ,proto se přepíná a nadsazuje, aniž by se ukáEnll^tQynáře vybral Koelssarževaklj záaěraž,proto£e umožňoval *intellsentní«u ftpěvákovi nahradit sílu hlasu dramatickýs; cítěním" „Tostupně sl uvědomuje, že pro něho není operní kariéra.4 Snáší se udržet kontakt s £omissarževakč»»prot© au navrhuje,aby stanul v čele operně-hudebního oddělení Spolku umění.
10 .květen 1886    Předkládá výboru Moskevské ruské hudební společnosti
podrobný návrh na výstavbu koncertní síně. Postupně si uvědomuje nemožnost řádně vykonávat veškeré funkce a povinnosti*
10 .'října 1886     Zaěíná skauVt Ľullivenovu operetu "Mikádo*
v domácím moskevském divadle .libreto 1 kostýmy objednal v PeříSi,přestože prázdniny strávil v Jal ti
je záhy unaven množstvím povinností v hudebních společnostech a konservatoři.V továrně uxrávala
nutnost reorganlsece, co ž vyžadovalo sevrubnou přípravu utajenou před strýcem ,odpůrcem veSkerých
aby se naučili v nich přirosseně pohybovat, používat vějíře atd.
-13-
Sbližuje 8« dále s P.'I.£ajkovskýa, který m přislíbil* poknd s« stane opernín pěvce«#že pero acfco napíše operný
Prosinec 1886  Poprvč se setkává & U^JLiMnovon,která sela sehrát
hlavní roli t© hře *Uá«e»í\fc realizaci sáaära nedoBlo,
Leden 1387       Hepodařilo se m prosadit Koalssarževskáho Jako vedoooíta
třidjr operního speva v Moskevská konservatoři Vytĺka neposracevala*
í 4 é
6»ťraor 1887     Premiéra  (^gólových "Hráčů" v r»SllA.y ^fedotava b ttalá-
ho divadla JStanislavskij hrál Xohareva a něl ospšôhj Představení asavírale podle tehdejších zvyklostí aktovka kottedie "Slovíčko pana ministrovi.
ll.ionor 188?    ^ehrál roli Darskáho v komedii V.tKrylova "Proces
Plejanovův* na scéně profesionálního divadla "Báj* /Paradls/*ätále více possává neoošnost pokračovat v doaavadnín sp&sobn přípravy aaatérskýoh představení* odmítá jejich povrehnoat a stereotypnost.
18.'daben 1887 Prewiára "Iřikada" v Alexejevskea kronSka,výpravu navrhl
K.AJSorovin.V druhé dásti večera reprísa "Lily"-, StanislavskiJ v obou částech sehrál hlavní roleľ
Představení sela úspěch a vyvolala pozornost tisku, akže se opakovala s odstupes tří dnů.Heoense ai. ocenily ivss—t přirosenost chování sa scéně
ocenily iwmmssi nrarosesost cnovam sa soano* komplikované pohrávání si s vÔJ íři»vyspělou mirn vknsa sohisejloí při profesionálních představeních opere tni oh scén^Shoda vaaikla v sásosra na nesporná nadáni Olexsjsva.
fierven v Ljubiiaovce  Báno^no koupeli prooháska#poté cestaftgttoskvy
a práce v actámč*hodina Kpěvu a pote* četba,"etl všechno wožné s ohronnýs Eájmew.
7, říjen 1887    Vedení Ifo&kevaké ruské hudební společnosti akceptovalo
návrh &«S »a taní alavakého9 aby v ráaoi konservatoře vznikla studijní operní see*&a.£ toan bylo nutná rořSířit jeviště a technicky je vybavit,
15. listopad 188?    Hreje roli nájeaoe mlýna v "Pani sajoree" I.Spa-
finského na scéně HoSninova divadla, kde se setkal s hercem /.ft.irtesěvea /pseudonym Artčä/
6.prosinec 1887     Hraje WeSíastlivoe v "Lese* A.^jDatrovského jako
)latnuje vysoký růst#svučný hlas, .ivce sehrál A.&.Artěm.
15.iprosinec 1887    Hole k&f lete dolovina v aktovce NjSaaojlova "Vftěse
nesoudí*
9.1eden 1888    Reprísa "Lily* v Alexejevskén krouSta^koventovasá
nanajvý* positivně v tlsta-kde byl oceněn výkon Z ."S JSokolovové-see try lj3«Stanislevskéh© v titulní roli a "nadaný" K^S.Alexejev*!
Leden 1988       Podařilo se osvobodit od přítěSe funkce pokladníka
Uaakevské ruské hudební společnosti a dokončit
§řeotavbuvscény v konservatoři,V|snie soworganisaei polku usání a literatury.kde počítá s nčasx ředotova a Xomisaar Jbvského J
-14-
7«unor 1888        Bes ohledu na představy X .5 .S tanislevského svolilo
jéj shromáždění Ruské moskevské hudební společnosti «a předsedu revicní komise a pověřil© jej.aby řpraooval správa o hospodaření společnosti i konserva-toře«*mnrn§ se bránil ,«el pověst neúplatného a to rozhodlo.
23.unor 1888       Uá úspěch ve vaudevillu "ženské tajemství* společně
a A. A.i>do tovemjPředszevení ve§lo do repertoára Spolku uměni a literatury a dočkalo se mnoha repr£*#tF?áášlo se t Alewjevfikém kroužka.na scéně divadla "Ráj*.
29.unor 1888       Hraje společně s třídní Kateřinského ústavu pro
dívky a dobrích rodin, U.5> .IPer evo Sčikovou /pod psemdonymem Lllinová/.
Březen 1888        Jedná s Senou F.^.ItoBto Jevského.která mu udělila
právo dramatizovat příběh *Ves Stěpančikovo*. Dramatiaeci dokončil v sáří.^bdle vlastního přihnání měl potíže a   tím*jak ukovat typické stránky auto** rova rukopisu,jeho řeč.Tíedařilo se mu zrychlovat děj ^odpoutávat se od chronologického vývoja sápletky
Duben 1888 Pod vedením A.'A.^edotova studoval roll Barona v PuSki-
nově "Skoupá ryt£H*^yohá«el se řevnějSkn,i takřka operního videní postavy /barytón t přiléhávat trikotu, Širokých kalhotách s nádhernými střevíci/. Režisér ředotov a výtvarník y.X.Sollogab odmítly podobný výklady ale Stanislavskij nadále snil o nádherné postavě, nikoliv vetehái stařečkovi a
Květen 1888        Ka sákladě předchosí obsáhlé korespondence s ř.tP.1
Xmissarževským připravuje návrh státu Spolku ItMwfJu umění a literatury*
10.červen 1888    Zemřel Stanislavského bratr Pavel*přestože byl
otřešen,korespondeaoe vydává svědectví o jgho absolutní sávlslosti na divadle .TSeal nelibě, 2e se musel sa bratrem vydat do Samaryipodoeaovftl jeho nemoc a neustále pomyslel na umělecké plány.-divadlo jeJ pohltilo a nic jiného nevnímal,..' Stejná*tečí hovoří aásnaay e JV&et>hredu,s počátku červne .^Popisy uličních výjevít,restaurecí - stanislav-skij je ponořoval očima dramatické literatury. b.tt.Dudyškin chtěl napsat drama o Petrovi Jmm a átanlslavskij snil o této roli,proto si znovu prohlížel historické památky spojené se jménem oara-yreformatora.Ostatně v Berlíne jej saujaie především panoptikum*ve francouzskem prostředí sámek v okolí Vlohy jako vhodná výprava pro "rytířskou hru*.
Červen 1988        Záměr or&anisovat v rámci spolku systematické kursy,
respektive operní školu* naráží na finanční zábrany^ Výse zápisného a školného bránila studiu nemajetných posluchačů univerzity .Stanislavskij se n?5 žádost iJř.P.Xomissarževskéh© seenámil se statutem Comedie j?r ancaise,ch?dem zkoušek s přípravy představení* A v pařížské konservatoři s učebními plány a rozvrhem
15
Korespondence s Iranoie
IȎte 1883
7, srpen 1888
Říjen 1888
15 .říjen 1888
Listopad 1888
3.1istopad 1888
5.1istopad 1888
Vedle mnoha obchodních náležitostí dělná opatření pro budoucí činnost Spolkur^evrhuje srusit savedený cjod_pře4staveni,před nímž se obvykle koncertovalo ."Tri údery před predstavenia SComedie Iraneais považuje sa dostačující namísto sáhavných melodií,dechovky hasičských sborů apod,* Divák se má soustředit před představením.
Ministerstvo vnitra schválilo statut Moskevského spolku umění a literatury,takže mohla veniknouť Dramatioko-hudební *kola v rámci táto instituce,4 Spolek mohl organizovat přodstevení,předčítání, výstavy pero členy s pečovat o estetická sdokona-lování "nadaných ve sféře scénické,hudební, literární a výtvarné"*
Obsáhlá korespondence s £.*.*opevem a ?;?jKmls* aarževským vyjadřuje odhodlána skoncovat s
térismem a nevést přesný řád přípravy představení; Ve věku 2$ let měl Stanislavskij vyhraněné násory a přípravě Spolku věnoval nejen energii, ale také nemele financovo mu posději zabránilo dotovat Umělecké divadlo ve větSí míře* .
Utvořeno vedení Spolku umění a literatury. Předseda « F.tP.Komiasar ževski j , j eho nástupce -A .5. Fedo tov, ta j emníkn: a pokladník - K.S. Alexejev, odpovědný za hudební sekni - P#-I#$laramberg, za literární sekci * F.%jSollogub,2e výtvarnou šekel » V.D.4»olenov,2a hospodářské záležitosti -D#H#%P0V#
fltyvlastní bratr 3tanislavského, starosta Moskvy SJLAlexejev.s nelibostí konstatoval, že Stanislavskij se věnuje divadelnímu umění ne uter zlstnické továrny.ra výhrady k chování K^S. Stanislavského a jeho náserům.
Předkládá cenzuře dramatizaci "Vsi Stěpančikovo", 25.října podle našich tradičníoh představ "Byrokratická" instituce text zamítla jako nevhodný.
Zkouši "Jíru Bandu"/George Dandin/.roli Soten-vllleho./ „^.Yedotov se mu vysmívá,Že se naučil "írsACousškým moresům" ,V zápis n í ku po známky o obtížnosti studiatnejprve vlestní" představa odvozená % Comedie Franeais,poté požadavky ředoto va a postupná formace vlastníc vykladu,k níž se nutno propracovat bes ohledu na předchozí násory a režisérovy nekompromisní požadavky.Jak vytvořit živou postavu a nikoliv "martvé, molierovské schéma"?
Lenskij tu předčítal Čechovovy povídky.
Slavnostní saeedání Spolku věnované 100 .Výročí narozenin M.^^SČepkinařHerei Mal <ho divadla předčítali jeho zžp^slgr. literární historikové ■ i.lfíVeselovskij a        tóro ženko hodnotili
-16-
Llstopad 1888
8.prosinec 1888
11 .prosinec 1888
Leden 1889
5.&0T 1889
tvary ruského reeliSt^d^Z© účasti vltSiny souboru */*l£ho dlvadlavmj • ■ *tf# Jermolovové,0 .A .Pravdlna , N*A ^iknl ino vé»
Stanislavskij se ponořil do studie dějin divadla, uchvátil jej "Vladař Qidip", kterého chtěl nejprve předčí tat-po té sehrát*^ těchto podnětu vychásely lekce ve škole Spolku a réshovory se studenty.1 Uěí se sám,aby mohl učit jiné* Herecká výuka sde byla záležitostí A.ř.^edotova a herce tealáho divadla»U»*A^>uraovo|dějiny divadla přednášel profesor tfoskevské university*V*#3iacin-tov /otec herečky S.V^iaclntovové/ldejlny kostýmován a maskování - £*£*f ilovski jjdě jimr ruské literatury -ú . A.SeiSinski j |N.lCP*<^raovová a V*5>.$eleerová -taneojA.Poaare a *«1*WH1B -Šero*
Soliogub
Stanislavskij navštěvoval lekce /.F.^edotova a vyprávěl o etudách v pařížské konservatoři. Lxolla se "montrastní metoda*,okawžité proměny nálady a charakteristlkyíhned královna,hned žebrácká -hned milenka,hned stařenka*.1*
Holi Sotenvilla mu pomohla dokončit uáhodatpři líčení se' pitvořil a nasel "vhodný ton"*kowieké skreslení.
Zahajovací večer spolku - Puskinova malá tragédie "Stoupy rytíř" *Jryvfcy s tragédie A.y.Fedotova "&odonovové* a 9olierova komedie "Jíra Banda", V režii /»JV£cdotova.s výpravou ^.Bollogubs a ^.'A.!Korovina.
Memoárové sásnosy 3tanlalavskéhe uvádějí,** ' před vstupem na scénu se jej smoonlla apatie*1 Obtížně se rospemÍBal na iext,Jfc>molll přednes. Přestože jej všichni chválil,sám nebyl s výkonem v roli lakomého Barona spokojený.
Premiéra "Hořkého osudu" A.^.řiseffiského v režii A.y.^edotov*,Stanislavskij v roli Ananije Jakovleva.Xfohntná postava v ruba&ce ,rosaáahlá gesta,výbuchy neovladatelného hněvu prostého venkovana,člověka ponižovaného a ubíjeného,který se nechtěl smířit s takovýmto postavením.'
clsí dítě - uchvátil obecenstvo i kritika. Stanlsl^vskému sd hra líbila a mil "dobrý pocit
* 4
Hraje s malými časovými odstupys&itenvilla v "Jírovi Pendovl",írese v "Vameaí*,íiegrlc^ "Žensko taJemstvi*»Dona Cerlose v "Kamenném hostovi", Bona Juana v "ftamennéra hostovi",předčítá lermonto-vovy verše*2kDu3í,hraje a opájí se úspěchem* a,ft*?edotovevá jej kritisuje ss přílišnou výbušnost»malé ovládáni ae,ele líbí se jí výjev s Donnou Annou na hřbitove*
Typický den f ráno v továrně, dopoledne sasedá s knížetem P*1f.*J!r«becfeým a U*'I*&j8pinem v komldi, která kontrolovala hospodaření *éoskevsk<* hudební fijft^veScr hraje Ananije Jrkovleva v
-17-
Pfltahuje Jej 00 čao s t dotváfet postavu,a&nlt rytaus, vyzvedávat aSkteré rysy pojala jaj dobová kritika, ktorá ocenila jeho deaokratÍčnost,8chopnost poohopit venSajvského aužika.
Serlosaost hereckých kreaoí potvrsuja fakt.že jaj A.J.vužin^uabat©v stal do Malého divadla /bas ohledn, nakolik sa ohtel sbavit vsnikající konkaaepoa scény Spolku/.4
9*tmor 1889       írewiéra hry "Hubl* A.^.tPadotova ve Spolku umění a literatury, kde Stanislavskij hrál knížete Obnovleaskáho^ Holi pojal jako ro$aaslené knížátko,ponekad shýčkané a precioaní.Zdůrazňovaná vybraná ehování,dúras as dokonalost gest i reči,protahované slabiky .Přiehásí na stopa půvabu výrasayeh rysů,snožatví detallůskteré v koaeonés výsledku určují charakter Istiko.lSaBosřeJBě sprvu takováto podrobnosti přehání a plýtvá Jiai, teprve posdějl nastupuje sáaada strohého výběru a třídě-
18 .únor 1889     V kostýmu dona Juana se podílí na maškarádě Spolku
umění a literatory,Lilinová jako Sněhurka.' Množství postav hlstorlokýoh 1 divadelaíe^budará zábava na sávěr aasopustu.Uesl posvaaýai ajis^PÍ C echov, V.*I JRm irovič-Dančenko #&.If.Wedo tovová.
I r
Kolem lO.břesna 1889
Prvá sasoatataá režie X^JStanislavského* "Beroucí dopisy" ¥$*MUiS*2
Situační aktová ko«edievnaj>říli5 nárocná^tanislarsklj na náklad ě studia hry A jř^lseaakého vyžadoval sevrubnot psychologickou oharakterietltň.beB ohledá na žánr díla.
násořníao důstojníka Krasnofcntského,v uniformě s vyznamenáními a důstojnýai vousy /isj^díky toau,že tou dobou nosil kníry a nechtěl se jich sřekaout/,1 Stanovisko A.y^ředotova - kritlekéiOstatae ro spory se postupná vyhřanovaly a Stanlslavskžj neměl vždy pravdu.'
Pedotov.Starší 4»e?ec»dramatlk,manžel herecky Pedotovové /ve veka 46 let - od Stanlslavského jej dělila dvě desetiletí/s pověstí "nepříliš Xpollticky spolehlivého" díky stykůta se studenty anarchisty,1 Pedotovovi nevyhovelo samotné složeni Spolku,kde se naSla^příležitost pro radního H.Tre taková, hraběte 3eremětěve,hrabete Solloguba^který se chtěl uplatnit jako literát i výtvarníky současně ředitele pivovaru (folubkova ,porobní bába Aljaneitevovou, Šlechtic , ifedite^ továrník, dlploeat a účetní, pokladník, aiodlstka,lékař.uúetni,učitel kreslení,student, pollolsta.tPro Stanislavského saso sře jmos t#pro to že dbal pouse aa jediné: sájea o uněníipro sknsenšjSího Pedotova - zárodek budoucích stfetů,kpqpromlsi a besvýchodnýoh stavů.
Stanislavskéau vyhovovala budova /Woěninov© divadlo nebe "Ráj" dněSní Divadlo VX!tojekovak<W,?edotovovi nikoliv atdí ~ -
Stanislavskij chtěl soustředit veškeré literární a uaěl« ké síly .povaloval sa prjogr agovou tendenci ke vsájemnéfc SMlupraci /počítal s účastí <H>nevova«3artykova~ sčedrina,Majl«>va,Peta,Polonského^
-18-
RepÍBa,Polenove*¥asněcovaiJermolovOT Južina,Lenskéhoj aJkovskéto^ubinSteJnajBuslaJeve, 13 toro ženka, Veaelovekéh©,Ä34ičev^^ "praktických lidí* - textilního magnáta Solanteakova, "krále železnic" von Servise,dcery majitele zlatých dolů Seba&niiovováx atd*?
Staalslsvského notes překypoval Jmény a příjmeními, na nikoho a díle žitých se neaapomnělo.^ýkvět vSeoh vrstev společnosti podle tehdejSíoh pravidel.' zástupci rozdílných názorů a uměleckých směrů,? StanlslavskiJ si hod neuvedomoval politické i literární rozporuplnosti,nebe -je ignoroval.^de se někde tají jeho eeloživotní konoepce,snaba spojovat nespojitélné, Mvarťjířednost po>ozumněnI před předpojatosti a nepotíhe-penínvZnásobená postupne* sílící demokratičnosti, Jak Ji~y^hroo©vi&y tím^enosti podnikatele 1 umelme
Sám život korigoval jeho plámy,msozí se sřekll nčastl. Jiní poatupsě edpadU^vyřeSlla se také otázka umístění v bývalém Divadle A.toenko /na rote zverské s aněadlko-
vovské ulioe,nedaleko od řu5kij»va po*nika,který stál dříve před komplexem kláiteorních bodov.na místě d&elniho kli»^BossiJaV,
BShem prvé smsoW sehrál StanislavskiJ devžt rolí, iShem druhé tŕijtonflikty s Fedotovem ehtSL vyfeSit s pomoeí režiséra HJaheva z malého divadla..
Duben 1899      stadnje roli Ferdinanda v "ftfladm<% a lasom* í.Schille-
ra,harons Aldringena v Heizové* "Cestné povinnosti", pfezknSuJe /nanaaije Jakovleva v "Eofkém osato*. ĎaH se mu milostní výjevy s LolsoQ,do níž Je stále víoe samilován - ^^P^erevolôikovovou /Ulinou/,
5.1červen 1889  Zení se s if^.^Liliaoo .Svaťba se konala v chrámu
Bohorodičky ve Iduhlaovocpro hosty byl vypraven zvláštni vlak s JarMlavskžho nádraží. 0 herecky Mdání &fr;*LÍllnové nelze poo!cfhovattnodls názoru V^^^irovioe-Dancenka neexistovala ideálnejší
ffedst^vitelks ôechovovského repertoára.' ~ tanislavskij jí pfipšal "X«6ii výchovu k hereetví". Jež vyšla po jeho smrtijoznačuje jl za najlepší szačkn,mllOYanou umelkyni a bezmeznč oddanou pomocníci v Jeho d^vs4elni«^ill.i«'.4
Dopisy ženícha Stanislavskéh© se nedochovaly s výjimkc ledinfeo .vlepeného do texta "Omšleckých séwisú" SSpíSe kritická reoenze»rozbor hereckých kvalit jeho vyVolené,než milostný dopis* Svatehní cesto strávili novomanželé ve Francii, pet dní pobývali v PaHži^iíbilo sa j im ve Vídni. Vrátili se do Moskvy pocátkea Hjsa*ľ
5í jen 1889      Spolkom smítal spor sezi Fedotovem a Eomismarževakým.'
Oba mell nedmSrné nároky, oba pHlisne preferovali
vlastní žáky a odmítali epolupraoovat.Vyŕe5eno odoho-
dem /edotova.kterého nahradil P.V.xjabov.'Unohem méaS
nadaný režisér bez hereokýeh ambicí.
Stasislavskij dokončil vlastní hru pod nazvem "Mbnateo
aktovka,
Jté.listopad 188?  Premiéra tragédie /.IPJPisemokého "Svévolníei"
-19-
v* ražii P.J.aiebove.V sépisníkn poenáafey venované 4#dajetví Jede konstatuje,2e Jeho vlastni představy
druh? aeaóny SpoUoi uzavrelo pôdle tehdejlf osanoe komadis V<£r*lova ^JadvádV Bgfcterá představení bav A »f+Pinqaakého,aoia*na oaqd^AAJůftsltfal t«oda*trál pod vlastnia pfíjawi /lekaejevV Zdá ee»že sa a i>aeudobyee«i neemrfřil. Vývoj uestaii kňí ate Im*ina během repría směřoval od teatrálního sloclaee a ▼aai.pae negativního* ksf Sete k dramatické* postaví trpícího člověka*
ló^proeineo lad?   Predložil oenauraís inštitúcia píenraooTaaoq
ilraaattiaoi povídky £ .lU^oatoJevakÄo **ea atěpaočiko-vo" pod aasvea "Tfce*3*/reae/.£o*cssně požádal o povolen vlastní hry *lfcM»to"faeloár«tlckábo příběhu Ham v hernrftfuMe stratil vejetek a eueel se uchýlit k aehevražde^Hŕy odveses** s letních aáiitkii. V polovin* late 1890 ommn povolila oka texty s výhradou*** *Sa«á§* sueí být uváděn jako úprava Staadalavakéhe^aniž hy se připomínal* jméno Sootojev-ekébo»e "Monako* awsná«koQ»3e "aáaôt Je převaatý". S taaialavakij aa fieM adéleaí dopsal taAoa«jak "Jem* klesali oen«oru*.ttre "sonáto* dodatečná usnáne vhodaaa pouae pro peSOikov nf,nikoliv pro ae&atJ
%leden 1990    lole Petra v napomenuté hla A.W.Oatrovská*» "SeliJ,
jak by aa dhtelo* a betoaa Besnela ve hie E»A»!Barnev~ skéhe "Kďyby to vždelf%&ltlka vytýkala predstavení 3polko istení a literatury olivatflDSt*poirwmuat a sklon k ©imtováaí toho#oo mělo úspech.
4#leden 1990    Titulní role ve hře bratří ^taoatovovýoli "Vladař
3aol* m ac*aě domácího divadly táto rodiny. Výpravu navrhl a realicoval ^.Vruhel^koatýmy V#*řSěrov.3tanialavakéwt ae vole in>ila*ur©to5a ta mohl využit předností temperamentu a avýloné**) hlasu* Uvôdosil si viek nebespeoenatví-proto 9.O.1990 sehrál äraa&okittského v •Horoooíoh dopisech* *ve vlaiaéa rytau"»a mnoha pansaml.&espéohal a nepřehá-něl#hrál klidni a s převahou*
<ŕ.ánor 1990     aoli Barona hraje v novám podání,snaží aa překonat
svody *vněJakového realieao*Jie<Ä*ce vytvářet typ odsmaéhe ataMa«lakoaoe do aorta festivale trpícího Člověka»který nepoanal lásku*
9jSnor 1890     »ak«áda äpolta osení ja literatury v bodově
HalaWa^broMnné^o Aatava.V kostýmu cikánky V.T .IToaaaear mawfcágw»si bostv A„P*CeOhov a VjX.lřaaisasi rovlfr*0*n6enko.Pohloen doaáoíai starootaixkolea 19.1edÄa a« narodila doere lenla.T^uopokojuje Je; le * pft^fttivu. i marí chat kontrolovat acty a finanční deíioittmohl hy aa i£ ae tyiwtaat ae strýcovými jaiaii obede* aaa^alatre^vy^lBae aa vyáStovávala každá kopejka a díky nemodernímu sařia-ní stráeely atatiaíoe
b.duben 1890    Frealéra "Bes vena* ##Tr,t>atrovatefho,3tanislÄvakiJ hrál
raratova v režii P#J.lljaoov«.Predstavení uravíaal vaudevill *£eaaké tajemstvi%hraný tentokráte pod náavea "Una íemae.qul ae ^rise*.
-20-
SrltiJca Jej označila se "ruského don Juana*** mnohé nadchl jeho vyroj směrem Ic dramatickému podání role.Schopnoat vytvářet celistvý typu,nikoliv jen napodobovat vnější stránky.
Duben 1890 ffavStevuJe představení Meiningenekého souboru,na něž
se připravoval studiem Shakespearových textů: Julie Ceesare", "Benátského kupce"#"*imní pohádko", "Jak sejtém líbí", "Večer tříkrálový" - a Schillerovy hry "Filicovo janovská spiknutí", "Farmu orleánskou", "VldStejnovu smrt" a Lindnerovu "Krvevou svatbu"# V zápisnících zevrubně popisuje představení ^překresluje aizanscány^rekvizlty a venuje se způsobu,jak je dosahováno technických efektů - světelných, zvukových v davových v&evecti^adehl jej mj.^nástup vojska v 2.dějetví "Panny Orleánske"*v temnotě postupující gfe.z něhož jsou vidět jen detaily - brngní .helmice «j«?VSeehno ostatní nahradí rytmus kroků,rlncení zbraní apodJObdlvuje "plavný pohyb" gondol f "Kupci nenátském",přirozenost dialogu mezi osazenstvem lodiček,na něž se snáší konfety během maškarády. Lze postřehnout "režisérská myslení *, záp isy nepořizoval herec Alexejev,ale budoucí organisátor předsts-vení.Bezapooíná na myšlenkové hodnoty,začíná uvažovat o souladu tématu a výrazových prostředků. Záznamy přerušuje tragická událost ~ smrt prvosozené dcery lenie,která se narodila předčasně a onemocněla zánětem i&ic.tfimoohodem vSechny děti Stanialavsjkého trpěly dýchacími potížeml,eyn dokonce tuberkulózou a musel m léčit ve 9výsarsku,eož nebylo ve dvacátých letech samozřejmosti -a Stanislpvskij naneJvýS obtížně získával finance i povolení. Smutek překonává zvýšenou pracovní aktivitou.' Reorganizuje Spolek tmění a literetury,který se musel zřeknout budovy býv.^divadla A.firenkove a pronajmout menši prostory v Povarské ulici <Kuchařské,větsina ulic nedaleko Kremlu nesla označení podle profesí/, kde později vzniklo Studio /1905/.?Vyklizené divadlo pronajal Lovecký klub,kde whďůl Spolek vystupovat
'  " musel
nejméně jednou týdně.Jedině tak bylo možné zlikvidova deficit /45 000 rublů/.3
Léto 1890 Blaženství v rodné I<jubimovoe,kam se vrací z továrny
"do náručí ženy" .Cte, zpracovává kresby ve dřevě, vypaluje obrázky^zdokonalnje se v kreslení.1 Vydává se s manželkou do ?lnska,kde poznává "krásy severské přírody".^V říjnu jedou na £avkaz,kde měla továrna filiálko.
Podzim 1890 Množství reprísi"Ženské tajemství"*"Hořký osud",
"Horoucí dopisy","Kdyby to věděli","Les". Se Spolkem začíná pravidelně spolupracovat herečka V.F.XomiABarževaká a V.V.XcžskiJ. Při zkouškách "Lesa" poznává, že Rssltastllvee má dvě tváře s tragéd staré melodramatické Školy *» a dobrý člověk,který je schopen obhájit vlastní oest.Obě se vzájemně překrývají a nejednou je nelze oddělit. Záznamy v deníku prokazují převahu demokratického smýšlení.
-21-
7.1edeo 1891 Role Talickéhe t komedii V.Hrylova "Kde to v§echno
začalo",v režii XJY^äretove*
Loden 1891 Shořela budove Loveckého klubu.Tředstsvenetvo
bohatá instituce prosadil© výstavbu nevkusných prostor.pro Spolek usáni a literatury vznikla nezáviděni hodná situace,«Jedaak muselo udržovat vlastni provoz*Jednak spláoet dluhyJätanlslevskij vzal na sebe prípravu repertoáru a vedl jednání s senzurnía uredea,aby oovolil uvedení *Plodu osvěty"/Keni nad v irtělanoaVl.lT.^lstého.Postupně se ujal režie a upřesnil obsazení t sám v roli žvězdlneeva, Zvesdincevová - MjA.Samarovová,komorná íána -¥.^JUliix>vá,lokaj Jakov - AXSanin.druhý wažik -V.V.XužskiJ fBatsy - VJV^Komissar ževská pod pseudonymem V#!&ottínová*V zápisníka uvádí princip zkoušek: opakovat to,oo se nedaří.Kevzdávet se.nespoléhat na nehodný aápadjA základní výklad zaměřený na panstvo,sloažieí a mužikyJrřt linie,z nlcfež žádná nesmí zanlknout.Opisovetele £C^*^cl8tého úctiví upozorňuje sa termíny premiér /8#ä,ll#» 15*2j9l/. &a východisko označil odpor TeSteěré přetvářce a rutinovanosti.hledání pravdy a pravdivosti.
8.íunor 1891 .gremiéra "Plodů osvětv* v Kěmeckáa klubu /dnešní
ústřední dům pracovníku v um ění, GDRI /. WndSený ohlas .reakce na* nevšední představení,kde hráli inte gentni a nadání ^Později v Malen divadle zkušený soubor aznntnneinx skepticky posuzoval vlastní možnosti a přiznával,že se mu nepodaří sehrát tak Jako v Alexejevském knreužku. Představení jednak zformovalo soubor,Jehož valná část všila do Uměleckého divadle,Jednak díky mimořádnému uspěchá stvrdilo celoživotní krédům Kj&v Htanislavského shledání pravdy. Jím se s konečnou platností prosadil herec Stanislavskij a započala se dráha Stanislavskéh© režiséra*1 Představení ohromilo díky propracovanost i. Sic tu nebylo ponecháno náhodě ve výprevě#v kostýmech i v hereckých výkoneojsta$isl*vskij nespoléhal jen na lioousy a stařecký ton hlesu,ale líčil si také ruce.^e dochována sada fotografií,jek postupně charakterizoval stačéeokou seschlou k&zi s pihami.' Akcentoval stareckou naivitu střídající se s nadšením-jak jej vyvolávala domnělá vlastní genialita šlechtického rodu. v uspěsh režiséra Stanlslavského podminoval zřejmě odchod F.PjCofflÍBsarževak^ho,fcterý se Jako samostatn tvůrce prosadil až v "rodinném divadle* počátkem Ä20.století.tfové vedení Spolkzť umění a literatury muselo se rozžehnat také s Ajř.jPedotovemvtakže ukončila činnost operně-dramatioM škola. Předsedkyní vedení se stala herečka Sfalého divadla <f*Y*?edotovová#v čele Spolku stanul E.S .Stanislav* skij.
květen 1891 Obdivuje herecké kreace A E..Duseové v £eršově
divadle /dnešní pobočná scéna H£HA$,po rekonstrukcí II^MCHAf v čele s T#l)oroninovou'.Zejména nestudován "Dámy s kaméliemľ* AJDumase, "Antonia a Kleopatry*
-22*»
. .Shakespeara, "Odetto"' / .Sardoua, tzn.'tearkétu Gautéero-vou, Kleopatru a Odettu.Obdivuje vyspelou profesionalitu, jedinečnost přednesu a celistvost stvárnení.'
Červen 1691 Připravuje uvedení vlastní drama t i sace povídky F .11.'
Dostojevského "Tomáš*.Vdova po spisovateli nesela námitek, Stanislavskij věnoval přípravě mimořádnou posornost.xápisníkv obsáhly množství náčrtů výpravy, kostýmů,aÍsaasoén.Výpravu připravoval taká £.Ä'JK©ro-vin /druhá dějství/a hlavní roli studovala KJPjldli-nová.
Výprava přesně napodobuje dobový styl, zvuková a světelná efekty mají navodit potřebná ovzduší,v tehdejším pojmosloví K.B.'Stanislavokého - "náladu* /sestro* Jenlje/.^lhožství detailů prozrazuje jeho záliby: noční scenérie»papesky měsíčního svitu,svíce v rukou postavy, Štěkot psův dálee,vzdálený zpěv opilců a slavičí trylky,občasné zahřmění,ticho před bouří aj.< Holi Bostaněva prožívá a podle vlastního přiznání snaží se s ní splynout /dramatizace sáhla ke změně příjmení,pro to že podle přání cenzury neměla připomínat původní předlohy .Takže namísto Hostaněva - Xostaněv/.4 Kázeň pomáhala upevnit ä,fl.!Fed©tovová, která zavedla pokutytrubl ve prospěch hladovějících za každé zpoždění na zkon Sku.Stanislavskij více dbal na domácí pří právu, leč přísnost mu vyhovovala.
22. říjen 16*91       Hostování Spolku umění a literatury v Tule a nastudováním "Bez věna" a "Ženským tajemstvím".Tak je po tvrze* sen věhlas Spolku v kruzích obdivovatelů divadla.
14.1istopad 1391  Premiéra "Somá&V* /Foma/v Německé* klubu,výprava
K.A.Xorovina a V.V.Ournova,režie E.S.Stanislavského. Jeho pojetí plukovníka Rostaněva akcentovalo jistou míru ro ztěkanosti, neschopnosti se orientovat či nechtění jednat díky vlastní bezeharaktemosti. Dobro a paslvita,banálnost a emotívnost, náhlé probuzení v dramatiokém výjevu,kdy vyhání Tomále.., Stanislavskij poprvé se vcítil do postavy a nehrál jen roli či typ. Ráj pro umělce",tak charakterizoval výsledný stav v memoárech "Suj život v umění".' Kritika mj.také v souvislosti s uvedením "Plodů osvětář" na scéně tfalého divadla vyjadřovala lítost, že tak nadaný herec působí v amatérském prostředí.' Sóji Stanislevskij zřejmě překročil "mez" a vyzrál ve v Šech ohledech.ífeexistovaly pro něho jakékoliv důvody,proč se mělo odříkat přetotavení.ParatoTta -hrál s těžkým nachlazenía,s teplotou kolem 40 ... Válem v bezvědomí,leč chtěl ostatním "udělit lekci". Líčili Jej v leže,hrál však poměrně volně,bez
tauz a pamět mu nevynechávala /což byl jistý problém tanlslavského,Jehoz temperamentní herectví zápas ilo nejednou s textem/.
2?.ledea 1892       Hole bradýře Inverse v "Milostném nápoj i", daří se
mu přednes kupletu...
15.únor 1392        Role Inkova ve'hře V.!Krylova "Zmatek mezi děvčaty",
uvedeno v Tule.Spolek tak získával potřebné finance a musel dbát na přitažlivost přev žně komediálního repertoáru.
-23
17."bř zen 1892        Bole Ananije Jakovleva v "Hořkém osada* na nová
scénô Spolku osení a literatury N prostředí Volchoaky,tam,kde dnes otevřel restauraci Ilac Donald s jeho kar banátJ^,hamburgery/.Pochvaluje si větší rozměr j eviStě, estétlenost celého prostředí.
Koles 22.břeana 1892    Bole aalíře ttgěažě»ž BoÄUÔerova v komedii
V.I#1?5airovice^ancenka "Stastný člověk*,sehranou herci Ušlého divadla v Hjazani.Spoleônó s a-jN, Fedo tovou , 0 Jo ."Sado vskou , í J A #'J abločkinovou,ř.y .' Levickým.Význam okamžik herecké kariéry Stanislav* ského*amatér po boku slavných jaen Kalého divadla. Snažil se vsemo&ně přizpůsobit,nevypadnout z rytou představení.1
Zopakováno v rodinnému divadle Alexejevovýoh koles Hudé brány /27.^^2/.Obecenstvo dojal výjev, kdy malíř přijíždí sa ženou,která jej opustila, aby se dohodl o rozvodavOba se ponořují do vzpomínek, záporní na j í na nová životní partnery. Stanislavskij a Fedotovová,mistrovoký výjev odvozený z předstírání citových stavu i skutečných emotivních prožitků .Kritika psala o "jemném krajkoví* vztahů, "virtueznosti* mimiky a gestiky..V
Jaro 1892 Z vlastních prostředku zakoupil rozsáhlou teatrolo-
gickou knihovnu H.A.Choněnova.Přes dvojí vynucená stěhování po rose 1917 uchovala se její podstatná část,která obsáhla ruskou a zahraniční klasiku, prvá vydáníx soudobých textů,práoe věnované psychoJU gii.Kesmírně obsáhla knihovna posloužila Stanislav-skému s jeho "nesoustavným vzdelaním" za základ poznání..'.
Duben 1892 vydává se s V.^P.tilinovou do zahraničí,kde má
zakoupit stroje potřebné pro modernizaci podniknu kterou tak: obtížně prosazovaly mzjfcssjJiizlsSftXXI lyonu,* Paříži a UOlchhausenu savStěvuJe zlatnické továrny .V zápisníka si pochvaluje benevelentnost s£rancouzských mistrů,kteří mu nebránili pořizovat nákresy, zatímco v něseckýdh dílnách musel čekat až sa polední přestávkn.kdy mistři opustili závod.1 Přesné nákresy,detailní výpočty potvrzují představu o precisním technickém nadlní.Tfaké v Lyonu musel sáhnout km Spionáži.^Vybíral předevSfa stroje pro výrobu řetízků,snažil se překlenout technickou zaostalost-domácí výroby.
Přestože se musel věnovat záležitostem výrobním, občasně se dostal do divadla.^Re^ertoár ani představení jej nezauJala.*Vyděeil se díky "volnosti mravů",kdy na plese dámy zvedaly nohy a řádily v kankana.2hrozil se křiku,řevujjaranioe na podlaze.1, Hakoupil moderní stroje* získal popisy výrobních postupů a v létě reorganizoval moskevskou továrnu.
14«květen 1892        Sehrál roli Bogučarova sa onemocnělého Južina-
-Sumbatova v pohostinském vystoupení v%lého divadla v Jar oslaví i. Takřka přímo s nádraží, eni ž by měl možnost se podívat na text.tPamět jej vsak opětovně nepodvedla..V
Podzim 1892 Sada repríz "Svévolníků", "Hořkého osudu".
-24-*
"Bes vena","Mámení" - na nová scéně LoTeckého klubu /na Vozdviženoe,dne5ní Kremelská nemocnice na rohtr Xalinlnova prospektu/, v ľulm*Hjazani.Jaroalavli aj*
Leden 1893    Zemřel otee* K.BJStanislavského * Sergej Vladlmlrovič Alexejov mj.uiky psychickému staro souvisejícímu s požárem ve staré Kateřinská nemocnioi,při níž salo šil utnlek pro děti nemajetného' dělnletvajV plame* nech shořelo 5est dětí /leden 1891/*V následujícím rooe vypukl hladomor*etec Stanislavského se snažil pomáhat vesničanům ▼ Bolieva»kde organizoval jídelno a lidovou knlhovintJC itelne se jej dotkla nečinnost mnoha' majetných a pozdější spory o vyúčtování přísněvků a darůi Zdá se,ze otÄc nehleděl aa vedení učtů,ehtěl především pomáhat a neuřadovat»Pravděpodobně musel hodně doplatit se svého a nejvíce jím otřásla cyničnozt... Jeho snaha pomáhat a ne Ignorovat neštěstí ostatních převzal Staaislavaklj * před otevřením moskevského uměleckého divadla,v října 1898 požádal jej písemně L.X^nlstoj#ahy pomohl pronásledovaným "aoehoborům*. V rodinném archívu Alexejevů existovala kronika,ksm se zapisovaly nej důležitější události od roku 1889 do 19>9JStaaulavaklj se podílel na posmrtném vydání brožury " Život Sergeje SU Vladimirovlče Alexejeva a jeho dobré -skutky".kterou připravil dr .'Markov /??/, Tragédie v rodino Aleaajevových se tím neskončily, protože v březnu m.J^yfyři teroristickém atentátu zahynul nevlastní bratr */ATÓMMI Alexojev, moskevský primátor ♦Po odchodu s dámy jej zastřelil A.Andrijaaev,oož v tisku bylo označeno sa "skutek nenormálního"«Leč v rodině AleMjevovýoh kolovala legenda že SI© o pomsta odrozeného ženieha,který se mstil pověstném* bonvivánovi. 1 '• ~
StanislavBklj se musel vydat ke vdov5*aby ji připravil na tragickou událost .Sna žil se»aby neomdlela.ooz se mtr nepodařllo.ilnohokráte se na tento zážitek rozpomínal,1*1, DalSí důvod,proč v dubnu odjel do zahraničí,1
17Jdnben 1893  Datace dopisu, vlastně závěti pro případy že by sa
nevrátil do Moskvy. Zřejmě pod dojmem smrti otce i nevlast ního bratra. V dopise je precizaě charakteriaovánf' výchova dcery £iry»která se má do 19 let učit doma a poté v gymnáziaJHá se učit řečen,vytvářet její vztah k literatuře a především odvádět od Iluzí o bohatství a bohatých nápadníeích»^á být připravována aa to, že život není "sladký b©nbonek"#ale hořká pilulka a je^ cílem může být jedině práče a te*oo obohacuje daemjřikollv rozkoSořbohatstvl a nioaedeláaí*^in nutao provdat ftza "dohréha,chytrého a čestného člověka* z řad kupců. umělců,doktarů či mčitelů,!Kdyby se zamilovala,nutao Ji vyhovět,ale nutno dbát sa etikaJOd mládí ji nutno odvádět od zahalečů,má se učit lit a praoovat^okud se ' nevyhraní její životní názory,nesmí pomýSlet aa přepych. Má si vážit rodiny,babiček i vrenovatelek,9ala by patřit k věří cí »,pro to že jedine tak Si uchová v sobě smysl pro vyffif h dnoty a poet i 5no st.Ve třesa letech má se propustit chůva a přijmout yjehovatelka; Francouzska' /dbát, aby nebyla do větru/,nebo je3t& lépe IfcAngličanka.^lá pomáhat jiným a oftit s chudými... Vedle pofplsu otce poznamenala manželka * "se vším soahlasím",SI.P.il-ilinová.
»25-
Itaben ai červen 1993
Říjen 1893
3 .leden 1894
7.1án©r 1894
21#*ánor 1894
Studuje zařízení t továrnách a zlatnických dílnáeh.Ve Vídni,Lyonu a Parisi.V popředí pozornosti řotížiovací stroje a tažení drátu, suroviny a základních součástí pro dalSí zpracování tak,aby se úměrně omezila zbytečná trudní práce .ľa základě dvou pobytů v zahraničí pHprevil návrh reorganizace otcovského a strý-oovskáho podniku společně s lggffliiHislěiT A.SGmSinem.fteorganizaee jpočítala *se sloučením firmy Va.AlexeJev,P#Vl5nakov e A.SejnSin. S přestavbou dosavadních ob j ektů, výs tavbou nových dílen a zavedením parního pohonu. Návrh je nanejvýš podrobný, obsahuj e popisy a značky 8trojď»vy§Í nákladů,předpokládaný zisk po reorganisaciJDÍlny se měly podřídit specializaci* v podstatě se pomýšlelo na mechanizaci vSeho# co předcházelo individuální práci JVyclenevel se sklad materiálů s' přísnou inventarizací surovíš a galvanická dílna. Poprvé v Hušku byly instalován; stroje na tažení zlrtého drátu se 14 rašeny, galvanizující zařízení na pozlacení a postříbření
V ťľule po představení s herci Malého divadla* po repríze "Poslední oběti* setkává se s LJRV Tolstym. Obdivuj e jeho jedAoduohost, stři dsost v jídle 1 oblé^ání.Btěží byl schopen vyložit obsah hry A.H.Ostrovskáho, nedovedl se ovládnout a překonat ostych...
Výnosem ministra financí ustaven* Moskevská tovaryšstvo zlatnická výroby a obchodu spojených továren "Vladimír Alexej ev* a "P^llžakov a A; 3amSln*^ákladní kapitál - milion rublů, rozčleněn na 100 akciových podílů /ve vySi 10000 rublů/#TÍ« byl dán právní základ rozsáhlá reorganizace. Koncem ledna byl StanislavskiJ zvolen za člena vedení tohoto Tovaryšstva a sa předsedu vedení podnikaj
Premiéra hry V.$jačenka "Guvernér",6tanislavskij se ujal režie a role George DorayhojV zápisníka
tři znal, že snil,jak uplatnit poznatky z pařížakýc lvadel.Jak vytvořit postavu nasejvýl elegantní, využít předností zvýrazněná dikce apoov&lmoto se mu zalíbil jeho spolupracovník, francouzský "korespondent* v aparátu Tovaryšstva, Jeho ž napodobil v gestech a mimice.'
Premiére "Poslední oběti" A#K.Ostrovského na scén Loveckého klubu .StanislavskiJ v roli Dulčlna.Uako režisér rozšířil třetí dějství a uvedl na jeviště množství kupeckých postav .žánrový obrázek považoval za nezbytnost. V charakteristice Dulčina zdůrazňoval dvě polohy: dětinskou nalvnoat a upřímnost společně s prázdnotou a lekhomyslijostf. Kritike konstatovala, že v době všeobecného úpadku domácího divadelnictví Spolek neustupuje z pozic odvozených z "lepší doby* Ualého divadla. StanislavskiJ označován za "naději veškerého ruského uměni"...'
Kolem 20*hřezna 1894
Jaro 1894
Počátek srpna 1894
Podzim 1894
l^.prosinec 1894
•26-
Hraje Paratova v "Bez věna" po boku v.U.Jermo-lovové v Nižním Tfovgorodu.Podle zásnemd sl uvědomil je význam partnera,protože Jermolovová jej strhla k mimořádnému výkone*
žiabývá se modernizaci podniká a uvgdl do chodu parní kotel,zakoupený formou P.Vi$nakov,který &e nepodařilo dříve zapoj it*fta&í se s mistry, spolupracuje s dělníky a navrhuje představenstvu řadu opatření ,m j •zkráceni pracovní doby v zimníc •Běsících, uvolněni řádu v ubytovno,slavnostně předávané finanční odměny,zřízení čítárny apod*1
Formuluje podmínky spolupráce Spolku s Loveckým klubem pro pří Stí sezenu .íineží se omezit množství premiér, vymení t se z vlivu přebujelé administrativy a zapůsobit ne nekultúrni zvyklosti publika - návštěvníků klubům.*. S podnikem značné starosti,shořele budova,kde ' se prala a třídila ovčí srst nedaleko Charkova* Objekt nebyl pojištěn na základě zkušeností,že mokrá vlna nehoří **Le3 budova byle podpálena z několika stran*'
V rodině Stanislavského' radostná událost -narodil se syn Igor 14.9.94*.
Zkouší SSB ďutzkevovo tragédii "tfriel Acoste* ve spolupráci s tf.A.-Popovem a /*A.3aninem* Zkoušet se muže jedině po večerech,pro to že většina souboru ve dne pracovala jako učitelé, úředníci,studenti,obchodníci atd*Prvých 14 dnu
neznamenalo nic jiného než trápení,neustále se opakoval text, nedařily se mlzanscény, zkouSelo se do půlnoci a všichni se rozcházeli rozladění a vyčerpaní.
Chod zkoušek jej donutil sestavit podrobný "režisérský komentář",který nápadně připomíná
fozdojSí režijní knihu "Cara Fjodora Ioannoviče" ak v druhém dějství měl před zvednutím opony doléhat do hlediště veselý smích a § um .Pak všechno ztichlo, dav se rozdělil ne obě strany /skupiny štatistu řídili tzv•generálové/, zaznela hudba e z pozadí se ozvala Súdite. "Režisérský komentář" se uchoval a lze v něm rozpoznat jednak snahu do maličkostí rosprasováv davové výjevy - zřejmě s ohledem na přínos mela ningenského souboru,e jednak: Siřeji motivovat děj a psychický stav postav.*, Upevňuje se jeho pozice jako herce díky hostován s členy **»lého divadla.
Pokračuje v demokratickém díle otcově jako zvolený předseda Rady dobročinnosti Rogožského rajonu,který považuje zájem o chudé,neMtatné a a zbavené tepla domova za samozřejmou povinnost, V těchto souvislostech přemítá o postavě Uriela Aoosty jako "bojovníka za pravdu*.
Premiére hry A.lí.Os trojského a N*J*Solovjeva "Svítí,ale nehřeješ v režii Strnislavského,kter^ sehrál IliffiWi Habačeva.^oli pro něho dolezl-
-27-
tou.protože nedávala nosnost uplatnit vlastní eleganci, Hrubý a neohrabaný,hovorové intonace - něco v repertoáru Stanislavského nevídaného.
9.1eden 1895       Premiéra "Xíriela Acosty* K.tfutzkova v Loveckém klubuí
Stanislavskij jako režisér a představitel hlavní' role*1 Později byl uváděn jako asistent režie A.AJSanin. Premiéře předcházely náročné zkoušky mnohdy až do Čtyř hodin ráno a mnoho potu si vyžádaly židovské zvyky a pí sně.Pro pravoslavného režiséra ryze exotickej i když mnohé mu zprostředkovaly vzpomínky na spolužáky .Koncepce zvýrazňovala ovzduší 17.století, děj lokalizovaný do Amsterodamu, zkostnatělost židovské oboe,která lpěla na tradici.stanislavskij vsak porušil novoromantieké podání hlavní postavy jako filozofa -snílka rozdrceného dogmat i čností .Hrál pozemštěna, nesoucího v sobě prokletí nikoho výjimečného,kdo se sán vyřadil jako odpadlík a v ničem si n stěžoval. Kalomený pochybnostmi, zlomený osudem,který si sán připravil, antihrdina každým coulem .stanislavskij zápasil sám se sebou a zříkal se vseho,ee mu připadalo jako snadné a dostupné .Bořil tradici výkladu hry, ignoroval tradiční pojetí titulní postavy.Tím 'byla motivována rozpačitost kritických oklasů..Sám Stanislavskij si uvědomoval,nakolik se těžiště role posouvalo a při reprízách převládal milenec nad filosofem či félozof nad milencem
Jaro 1895 Hraje v "čarovném nápoji lásky", "Poslední oběti",
zkouši Čechovovu aktovku "Medvěd",pře zkušuj e "Svévolníky" a "Hořký osud"#vV
10# duben 1895     Prvá role v čeehovovském repertoáru - statkái Smirnov
v "íledvědovi *. Ne chtěl sehrát hrubého a vztekem se zalykajícího venkovského balíka,ale opravdového statkáře s velkopanskými zvyky,který si z rozkoší pohrává se vdovičfcou.H^dařil se mu dialog,proměny vztahů a j J
27. duben 1895     Výsledky dos ?d nedokončené rekonstrukce podniká
upevnily autoritu podnikatele Alexejova, takže byl jednohlasně zvolen za ředitele Tovaryšstva a rozšířeny jeho pravomoc*.
Léto 189$" Havazuje obchodní styky s firmami v Petrohradě,
sna^í se rozšířit profil dosavadní výroby o wolframové vlákno a kabely. Haráží na tuhý odpor části představenstva* dočasně ustupuje s rozpracovává zahraniční styky - filiálky v Onuzii,Turecku a Indii, Stanislavskij se snažil "zvědečtět" výrobu, pro to přizval ke spolupráci m j ^chemika I.A.lablukDVa, výsledky nedaly na sebe dlouho čekat:v roce 1900 byla v Paříži oceněna zlatou medailí zlatá tkanina Tovaryšstva.
Sít prodejen se podařilo postupně rozšířit tak,že zahrnula Baku,Tiflis,Odšsu,Jekfttěrinoslav, etrohrad, Varšavu, Bombaj , Smyrnu a Kairo.
Od roku 1905 se orientovala na elektrické vodiče a položil prvý kabel v Hušku pod vodou .Jako jediný podnik realizoval vrtání diamantu a výrobu průvlekft pro tažení drátu miniaturních profiluj
-28-
Obchodní a organ i zátorská činnost K.S.^Stanialevského se do nedávna zamlčovala 51 bagatelizovala t souladu s násory chudobného sovětského společenství živořícíhc "od výplaty do výplaty* .^Představa o bohaté® podnikateli představovala něco nepřípuatnéhe,proto se opravo*, valy mj.memoáry **fůj život v ušení* bes ohledu as, prv^ americké vydánl^Stanlslavskéam však majetek usožnoval uměleckou činnost,nepředstavoval pro něho ideál Si životní poslání .'Jako bohatý majitel a ředitel továrny do roku 1918 se mohl věnovat umění,ostatně později plat jednoho s ředitelů Uměleckého divadla,plat herce a režiséra ukládal na- zvláštni konto,s něhož dotoval experimentální výboje.Jeho možnosti limitoval sájem akcionářů a rodiny.
V době rozkvětu podniku, t j .Ve čtyřicátých letech minulého století,kolem korunovace Alexandra II.a koncem devadesátých let dosahoval podnik přibližní poloviny zisku všech zlatnických továren a podniků.íPocet dělníků kolísal od 140 do 800 podle zakázek /5lo o vysoce špecializovanou a náročnou ruční práci/* ustup se slávy se vztahoval na osmdesátá leta,kdy ruské podniky nezachytily vlnu modernizace,s tím zvýšenou produktivitu práce .stanislavskij vlastně vyrovnal zpoždění a jeho modernizáterské úsilí znamenalo jediné možné výchedisko?Bea ohledn na krátki srakost příbuzných zajímajících se jedině o zisk a bojících se nákladů. ' '
Inženýrské* technické myšlení K JS ^Stanlslavského se orientovalo na domácí suroviny /zlato,diamanty/, počítalo s rozdílným vkusem jednotlivých filiálek podle místních požadavků**
Zápisníky &.S.StanÍalavského oplývají množstvím technických nákresůtVýpočtů ajyV zahraničí se zajímal o technologii výroby zlatého drátu,gelvanlsaci aj. Je zřejmé,le řadu strojů podrobně popsal.3troj se 14 diamantovými průvleky zakoupil eiJJea jeho zařazen: do výroby znamenalo čtyřnásobný výtôžek.Diky strnislavskému zakoupilo Tovaryšstvo dva výkonné parní stroje pro elektrárnu podniku.V zápisnících všechno zakresleno,vyčísleno,dokonce uvedena dočasná opatření,aby b&iem rekonstrukce nepoklesla výroba* "Snílek" a ^umelec* Stanislavskij sde prokázal vynikající technické vlohy...
Prázdniny 189^      Hastudoval 'Revizora* s profesionálními herci,hrál
NeStstlivce a připravoval uvedení "Othella*. Studoval dějiny Kypru e dospěl k názoru,že zvýrazní orientální prvky související s tureckou nadvládou. Ze zahraničí si přiváží knihy,staré- zbraně, renesanční křeslo, látky pro kostýmy .V zápisníku přemíra kreseb odvozených z návštěv mu ze jí v Símě a Benátkách.
Síjen 1894T 2fcouší v domácím prostředí "Oth-lla".Hraje strážníka
v nastudování "Vrana k vráně sedá" A .lí .Ostravského, v režii I.A.Prokofj e ve. Snad pro to, aby neoslabí zájem obecenstva v Loveckém klubu,které přicházelo as 9 jeho pověstí .Obnovil "Svévolníky" pro Lovecký klub,v podání knížete Imšina snažil se zvýraznit tragické tony, dané jeho závislostí na kateřinské ddobě a rodových výsadách .Lze prokázat, že se vyhranú-
-29-
je demokratické smýšleni •které vsak neupadá do zjednodušených kraj no stí,naivní konfrontace "bohatství a ohu-dohy.Směruje k filosofickému a humánnímu nadhledu. V "režisérském plánu* tragédie "Otfcello* jej láká mechanismus zápletky, který v konečnéa výsledku zničil nadanou osobnost.^ malicherných příčin.díky uražené ješitnosti szplane "požár žárlivosti",.. 2>e sebemenších podrobností rozpracovány davové výjevy a zachyceny technické rady, jak dosáhnout zvukových čti světelných efektů /duté veslo gondoly,v němě Splýohá voda/.whvácení naturalismem meini jenského souboru mělo svůj půvab a v interpretaci Stanislavakého zmnožilo nezbytnou preciznost a přesnost, jichž se amatérskému hnutí nedostávalo*
ó.prosinec 18 9S    Obnovená premiéra "Svévolníků" ve Spolku umění a lite
retury v režii £,S.Stanislavského*Kníže Imšin pojat jako obět osudových sil,zřejmě v souvislosti se studiem "Othella*.Podstatně rozšířen davový výjev, nápor uprchlých nevolníka na knížecí statky. Statist? rozčleněni do skupin tak,jak se mohli umístit na jednom povozu.P0myslaé koně a pomyslné povozy hnaly se se jevištěm s křikem,pískánim* Jevem*sněním rolniček - každá skupina ae odlisovala zvuky.Rakonec dav vtrhl na jevi5tě,slézal vysokou ohradu /svým způsobem zopakovaný davový výjev z "Qriela leesty*/.
Kritika konstatovala,že Spolek zformoval divadelní
rgram 1 soubor, tudíž měl by se směnit v profesionál scéna pro střední vrstvy.
Závěr roka 1895    V bilanční zprávě Tovaryšstva uvedeno* že knihovna
dostala další svazky, čítárna potřebné vybavení a \ vznikl zde' sbor sa vedení profesionálního dirigenta.* Jedna dílna byla přebudována na miniaturní divadélko, plán Stanislavakého - opravdové lidové' divadlo na závodě - nemohl se uskutečnit okamžitě.Jiné je, že dělníci nadále bydleli ve stísněných podmínkách ubytovny,kde něil alce čisto a teplo.,#
Leden 1396 Válčí s ředitelem Loveckého klubu,kde pro zkoušky
potřeboval prostornou místnost herny a haly* Ha generální zkoušce zranil Stanislavakij spolu* herce»Ch.O .Pe tras j ana .Hána hrozně krvácela a musela být ošetřena v nemocaicivV tisku jízlivé poznámky o naturalistické vášni Stanislavakého ,kteřá ae nečasti ví před ksax krveprolutím.Pro Stanislavského - celoživotní hrůza ze zbraní,jímž se všemožně vyhýbal*
19.1eden 1896      patera "Othella" v Loveckém klubu v režii K^S.5
Stanislavského s výpravou F»Bavrozo va.Postava Othella v pojetí Stanislavského vyrůstala z členitého posadí a akcentovala "dětskou naivite* slavného vojevůdoe.2árlivost jen pozvolna zaslepovala jeho vědomí.Syn *naSí doby,nás současník,nifcoliv patetický hrdina, trpící a oklamaný civil izotaný Maur - v tom se shodla většina kritiků.ttereo $»&casi doslova závidel profesionálovi Stanislavskému jeho jedinečný výkon .Ocenil" j ~ho nadání, aniž by konkrétně ae vyjádři k pojatí role /ovlivněné s největlí p^avděpodobnestí vřeném T.^alviniho st./.'Představení nadchlo MejerchoIda,který je považoval za ideální a nesrovná*
•50
telné s výkony herců Vechtera a Rossova .Obdivovaljph nádher non výpravu, davov é scény, nelíbila se mu větším ostatních výkonů s výjimkou Stanislavského a Sernva-lové,Othella a Peademonyv
Humoristické žurnály otiskly množství parafrázi na "bohatou výp.avu" bohatých amatéfe* 3polku,kteří mohoi počítat 0 pomocí zlatnických dílen.Ve skutečnosti většinu kostýmů ušHy členky souboru sice s drahých látek*rekvizlty se vypůjčovaly z domácností, "Othello" přesvědčil stanislavského o nutnosti rozchodu s amatérskou minulostí,nezbytnosti vzniku jiného typu divadla „V Hušku té doby existovala jen divadla dvorní,komerční a amatérská;všeobecně přístupná scéna s demokratickým programem scházela.1
V prve fázi se naděje Stanislavského zaměřily na zakladatele divadla "Skomeřooh* ,x±*xaT lidové scény v rámci průmyslové výstavy a posděj?ího nájemce Solodovn 1 kovsk^ho divadla,U.Y.Icntovskéhoj 2de nastudoval Stanlslavskij "Hanicxn" G.Hauptmanna /Haniččine cesta do nebe/,kde marně oponoval herecké rutinovanosti.
V další fázi jednal se spisovatelem V.řreobraženskýr! který jej varoval před zbytečnými nepříjemnosti* jak je vyvolávají v cenzurníeh kruzích zmínky o všeobecně dostupném divadle,tzn^divadle lidovém,jež
v fiaska podléhalo zvláštním opa třením .negramotné Busto nesmělo slyšet hlas pravdy,Cenzuraí opatření ve vztahu k tomuto typu divadel byla zvláště strohá a počítala s několika stupňovým povolovacím řízením /tz&Jpovolení hry k tisku,povolení hry pro uvedení, zvláštní povolení místních policejních Institucí pro lidová divadla atdV/.
2. duben 1896 Premiéra *Eaiiičky" sv Solodovnifco vakem divadle
v režii ž^.StanislavskéhoJíb představení SCV^ntoi
ski j předal atanislavskému prvé vydání "Revizora"
s Gogolovou dedikací M.Sčepkinovi.
Láznamy Stanislavského 1 ohlasy kritiky naznačují,
žd se zde poprvé prosadily princiw symbolismu:
unifikovaný dav £ebráků.kteří pře^apovali a
postupovali k rampšfJndSl smrtx«ktery zastíral
obrovitými křídly umírající Haničku apodv
Hanička sténala v přítmí, její tvář osvětloval
pramen světla.Z pozadí vyrůstal přízrak, černá
křidla narůstala a z výše se spouštěla.
Režisér Stanislevskij hledal hranici mezi realitou
a snem,vidinami nemocné Haničky.Tak souseda kolem
její postele se pomalu kolébeli,přešíapovali s nohy
na nohu, takže vznikal dojem stébel ve větru.
Tak se výjevy ryze reálni měnily v nezvykle fantast
ké*£ těmto postupům se Stanial^vskij vrátil
v druhé polovině desátých let,kdy ž uváděl hry !».-
Andrejova a \f,1faeterlinoka.
Jaro 1396 SVahy o potřebě nového dostupná) divadla pronikly
na stránky tisku.Kritik nakloněný Spolku a později Uměleckému divadlu, N.^Sfros, zvěře j nil Islweisi
interview se Stanislovakýn.2a rozhodující považoval zmámí přípravy představení, ukáznění souboru ve jméx seriozního programu.Prvá sezena měla proběhnout v malém divadle,kde se mohl sehrát soubor a připra* vit potřebné technické sazemi.
-31-
^sledovaly rozhovory s herečkou celého divadla, F. V.?Jedvedevo vou # hercem A .: I. J u žinem-Sumbatovem . otanislavekij je posedlý ideou nového divadla, protiví se mu obědy pro cfrudé,pitky s kopci e podnikateli, divadlo jej pronásledovalo , co ž vyvolal obavy se strany tcbyně.O, 1!#Perevoščikovové i ženy, M.P.Lilinové.Obě pomýšlely na rodinu ^obávaly se nejistá budoucnosti a chudoby* Otřásly jím události na Chodynské rovnině»kde zahynuly stovky ubožák& ,ktelr é sem přilákala vidina "carských dárfc&n.Aby skončili ušlapáni neho po tluôe n i JS tan islavského děsil rantasmagorieký ' výjev,kdy carská rodina míjela povozy a mrtvými, H&agioký výjev je dnes srovnáván a událostmi po smrti JjvjStalina#kdy v roce 1953 taká nehynuly tisíce lidí ušlapaná v ulicích zatarasených vojskem a policií.JevtuSeno vzpomíná na vrstvy trvaných kuoflík&*které domovnici nametali. Chodynka,jak se předměstí Woskvy říkalo, stvrdila představy Stenislavsfcého o archaičnosti car ismu jako společenského zazení ,hrání oího pokroku v kultuře 1 průwyslu.Tfásor vtělený do saha jovacíofi představení Tfoěxfcekého divadla, zejména ■Care Fjodora loaimoviče"?
Květen 1896 Kš^ecký herec L.Barnay si návrhy
spojena s uvedením USilI "uriela Aeosty" a byl ji nedlen.Jeho představení probšhla v rámci moskevské ho domácího divadla Alexejevových.Uveden byl výjev z "Vladštejnova tábora".slavnostní recepce na německém velvyslanectví se zúčastnil mj^sar* stanislavskij se tam seznámil s režisérem fierlínsk kého královského divadla,MJärube .Mnohé s těchto znáraostí se přihodily v době hostování v Německa, stejně jako v době najetí na počátku prvé světové války.
Léto 1896 S manželkou a dětmi* tzn»*s Mrou a Igorem,v Ljubimo
ee .Připravuje repertoár zamýšleného lidového divad la:"Car Fjodora Ioannoviče**"Kupce benátského", "Revizora*, "Mirandolinu","Borise &odunova% "Mnoho povyku pro nic","Zkrocení zlé ženy", "Ženitbu".Počítá s tím,že sehraje Sheylocka, řetruccia,Su^akého aj#
Pfemítá o soudobé ruské dramatice a kritizuje hru AvS.Buvorina "Dokud tě nechytí .nej si zloděj" Jako hloupou e zbytečně napodobující írancduzské komedie, ani z* by měla dobře napsaný konveraaení dialog.*      "  "     " "
Jako podnikatel se' účastní průmyslové výstavy v nižním ^vgorodu.S.I.^montov mu tam vyprávěl o   výjirnečném herci , zpěvákovi a uměle i   .Sal j a-pinovi.iJ'irma pronikala do azle,takže Stanislavsklj jednal s "východními kupe i ".Po těš lilo jej pozvání z Petrohradu,ka»! dolehly zprávy o jeho hereckých úspěších.
V Jaltě připravoval uvedení "Polského žida"
a' studoval roli Jaga v připravovaných predstavenie
L.Barnaye,jež se nakonec neuskutečnila.
Podzim 1896 Při zkouškách "Polského žida" méně pomýšlí na efel
a více se snaží pomáhat hercům,Snaží se sledovat
postup dějové f*bule.
Vedení tovaryšstva spojených továren podalo žádost, aby v rámci podniku mohlo vyniknout divadlo* J^ko ředitel odmítá dávat úplatky.pro to že celou záležitost chápe jako významný kulturní podnět, WakoneC se zrodil kompromisní návrh, ^by byla zřffena čítárna,respekt lve ^by se j|ž v existující čítárně předčítaly knihy a uváděly úryvky z nich jako ilustrace,*V
Premiéra hry "Polský žid" i^okmsana-Chatrlena v rež: &.u.atanisl?rvského na scéně Loveckého klubu, Stanislavskij sehrál roli purkmistra Äžatyáše»kde mu záleželo na momentálních změnách rytmu,kontraste* a všem méně očekávané^.Ohlasy představení uznávaly jeho nadání,leč měly výhrady ke zbytečnému naturalismu JSnaze napínat a děsit hlediště prostředky nepříliš vyhranými.lrltika odmítla "noc hrůszy", i když uznala. Že momentální proměna dekorace byla realizována nanejvýš mistrovsky /pokojový interiér se rozestoupil a změnil v soud/. Začíná si uvědomovat nebezpečenství šablon a opakování toho,co mělo úspěch.Přiznává,že nemá zatím dostatek odvahy a důslednosti,aby se jako herec zříkal šablon.
Obnovuje nastudování "Griela Aoosty" a "Bez věna", kde hrála m j X^-Andre jevová,AXlevlt8kÍj aj
Pohlcen reorganizaci Spolku umění a literatury, z něhož se melo stát profesionální divadlo s pravidelným každodenním provozem .Starosti mu dělá složení amatérského souboru a rozpočet,protože lidové divadlo nemohlo počítat s dotací městské rady,
V moskevském bytě zvláštní "představení" pro děti, v zápisníku "prvý debut Eiry* .K.K.AlexeJevová později vzpomínala,že otec přicházel do dětského pokoje s vyprávěl obsah klasických textů, především %Krále Leara","Zkrocení zlé ženy" a "Romea a Julie" Recitoval pasáže e předehrával dramatická místa,:' Spolek organizoval m j .představení pro děti i představení pro dělnictvo v továrním prostředí.Většinou v textilkách, nikoliv v rodinném podniká Stanislav-ského,kde však později si zakladatel toskevakého uměleckého divadla vymíní,že Jistý počet lístků zakupovalo představenstvo a rozdávalo je bezplatně. Dokonce později jako kompenzaci za zrušené divadlo v rámci podniku,kde muselo ustoaplt výstavbě nových dílen.
Premiéra komedie W.Shakespeara "^Saoho povyku pro nic",kde se jako režisér snažil uplatnit poznatky z cesty do zahraničí /scenérii zámku v Turíne/. Postavu Beneše ^Benedikta/pojal jako hrubého rytíře posedlého vojančením a nenáviděj íčího ženy. Kritiku okouzlila dokonalost výpravy,kostýmů a mízanscén,něco nedostupného dokonce pro dvorní divadla.äám si uvědomil nezbytnost, jak vytvářet dramatickou postavu a inspirovat se reelitou,nikoli
-33-
pouhoa divadelní tradicí,a£ již sebelépeÍ.Hení bes zajímavosti,že amatér Stanialavskij t éře Spolku i počátcích Uměleckého divadla považoval Shakespeare aký repertoár sa samozřejmou součást uměleckého úsilí .Bohužel později se mohatovský soubor nedoved: přeorientovat od vnějškově pochopené čechovovské linie, jak dokládá m j .odložená premiéra "Othella" pí třicet let ej.
15 .únor 1897 V rámci literárního večera sehrál úryvek ze "Skap*
pého rytíře* v Kor Sově divedle .V© prospěch chudých studentů.TJvědo^il si,nakolik řadová profesionální scéna ÍÄnoruJe umělecké požadavky a nedává možnost se v šatně dokonale připravit na představení. Vadily mu těsné šatny,přítomnost postranních' za
m jevištěm .Při odchodu z divadla setkal se s AjP?
CechovemTffifmlitllttkterý mu blahopřál k uspěchu,uvedení "Medvěda" na scéně Spolku*
Jaro 1897 Komplikovaná jednání při přípravě nového divadla:
projekt budovy, ovahy o repertoáru,oficiální návštěvy.
V březnu se účastní I.Všeruského sjezdu scénických pracovníků jako člen s hlasovacím právem.Sjezd více než 14 dní Jednal o stavu domácí dramatiky, divadelní sítě,urovni představeni i kritiky, Monopolní postavení dvorních divadel sice zrušil Alexandr III.24.března 1882,leč bouřlivý vývoj soukromých divadel míjel se s kulturními požadavky Ukazovala se nezbytnost vzniku jiného typu divadla hlásilo se o slovo "lidové" divadlo,Jak potvrdil průběh průmyslových výstav v H'žním aovgorodě
a Moskvě,
Huško stanulo na křižovatce dějin a dohánělo evropskou civilizaci,v průmyslu i demokratickém uspořádání společnosti.Snešňí naivní 1fisartliaa» idealizace car ismu, spoj ená s důsledky sedmdesátlle vlády ignorující zákonitosti ekonomické % sociální brání rozumnému výkladu J Jedno' Je zsvraždení, beštiálni poprava Mikuláše II.,a druhé konzerva* tivnost car ismu,s níž se pokolení devadesátých let muselo vyrovnat.
V celoevropském měřítku vznikala divadla reagující sa popřeni uměleckého programu,důsledky soukromého podnikání orientovaného výlučne na zisk /llndchovek* umělecké divadlo - Pařížské svobodné divadlo -Berlínské nové divadlo - londýnské nezávislé divadlo/.2rod uměleckého divadla v Moskvě stal se nutností.
Prvý sjez4,organizovaný Ruskou divadelní společnosti, za účasti 1384 delegátů konstatoval příčiny "krize dramatického umění":nevhodné podmínky, tristní vliv cenzury, špatná příprava. Ubohost postavení umělce ve společnosti,degradace etiky, zápas o holou' existenci - myšlenky souzvučné poznatkům E.Q.Štanislavského.Tak dozrál ideál reformy ruského divadelnictví a pomocí uměleckého divadla obklopeného filiálkami a- studii,jež měly obnovit zdravou krev v provincii,'
-34-
27.hřeaen 1897
itanislavskij poprvé'
>nSel_aíly v režii
lín
Dubec 1897
17,eerven 1897
operního představení .3" žáky M.W.Kllmentovou-*&uroncevovou v budově Malého divadla ^nastudoval výjevy z "Pikové dámy" a wStřevíokA*,arie z oper P.l.CaJkovského , Um I.Slinky ,A ^.^ubinštejna, ii.Cipollinlho aj.
snažil se o plynulé Jednání,pravděpodobnou hereekoi akci,která podle názoru kritiky dokonce přitlumila nevyrovnanost pěveckých výksonů,
Z obchodních důvodů se musel vydat do Berlína a Paříže díky komplikácia s novým technickým seřízením .
V Berlíně sledoval představení repertoáru,který jej zajímal z hlediska nového divadla s "Potopený zvon"#%aniôlaa"vÄOaaii "Coriolana" a "Mnoho povyku pro nic"?
V Paříži - "Lakomce" a "Misantropa* #Sadchla jej Rostandova "Samaritánka" nejen díky STlainJi Sarah Bernhardtová, ale samotným faktem objevení se na scéně postavy Ježíše Krista,jemuž se ruská cenzura bránila .V Paříži samozřejmest,v Moskvě holá nemožnost stvrzená záhy^cenzurním zákazem "Haniôky" v zahajovacích sezonách Tfctréleckého divadla na záklfdě záaa&u patriarchy."
V.I.Ně*nirovič-í)ančenko poslal počátkem června Stanislavskému obsáhlý dopis, nyní na rúta navštívenky navrhl setkání v restauraci Slovanský bazar Jí  setkání došle 22,června a toto datua se považuje ss počátek Moskevského uměleckého divadla.&de byla potvrzena shoda názorů na potřebnost vzniku všeobecně dostupného divadla zaměřenéh na střední demokratické vrstvy.Rozdělen: /Btanislavskému přiznáno veto uměleoká,sěmirovl-čovi-Bančenkovi - literární/,dohodnuto složení souboru vytvořeného amatéry Spolku umění a lite* ratury a dramatických kursů Moskevské filharmonie ^va vedoucí,dva soubory - Idlinová, André jevová
proudy v literatuře" - A?P#Cechova.Hinimom neodvolatelných požadavku estetických a etických jako krédo namísto dosavadní rutinovanosti a ©ez--ySlenkovitosti "
Z tohoto setkání, je £ trvalo osmnáct hodin.odví jel se návrh statutu Moskevského všeobecně přístupného uměleckého divadla.atanislavskij prosadil princip akciové společnosti,s nímž měl značná zkušenosti. Přední** hercůw zaručovala podíly /zrušené až v polovině dvacátých let/a zejména pak nutnou míru demokratičnosti odpovídající potřebám provozu. V případě neúspěchu se mohl lépe TOkrýt deficit, a navíc odpadaly výhrady tiská vůči "bohatému kupci%který si založil pro sebe samého divadlo!
I^to 1897
V Ijubiifcvce a v Jaltě věnováno - vedle dílčích materských představení - přípravám nové scé«y.
-35-
Podzim 1897
1/•prosinec 1897
26«prosifiee 1897
7.1eden 189«
2?,leden 1898
11.
Sledoval m J ^ftoxanovovou,připravoval nastudováni "Večera tříkrálového" , jednal s překladatele*!! "Honičky* V.P.Burenineíti, výtvarníkem V,!A JSimovca, sám se
na ruské scéne zvykem,^ní o radostném představení, zbavené* hrubosti.
Starosti vyvolává rozpočet připravovaného divadla, jež se neobejde bes dotace nebo podpory "weenáSů.5 Po oznámení v tisku, zprávě o přípravách nového ' divadla,dostává množství dárku /kadeř vlasů Po5kiaejvýř»« z tjůvodního jeviště kalého divadla, kde hrával M.S.Soep^lniprvá vydání-ruské klasiky apod./«,Uéné již -peněžních příspěvků.
£&a
ntiXi*xzi*»ěx
me^tě1ttmaTftžXtwnI^IitinrÍjy«l¥f
x*gaf¥aa£»yytyyy\HrYYYYYYYYYYYYYYYYY¥YYYlYYYYYYYYYYY
Premiéra "Večere tříkrálového" "^Shakespeara na scéně Loveckého spolku .Re aie S tanislavského , který hrál Malvolie.Podařilo se mu sladit "orchestr*, vytvořit soubor prodchnutý radostnými pocity. Kritika vytýkaje 3tanislavskému, že se méně ovládá a příliš vyčleňuje, aby jeho postava vyvolávala soucitný ohlas,'
V restaurantu "Slovanský bazar* příprava materiálů pro Městskou dnmu.Defakto žádosti o povolení i do* taci* "Lidového divadlcn.V.4I.irěmirovio-í>ancenko se obrací na veřejnost a zahajuje předná^jy,kde vyabětlt je nutnost vzniku divadla jiného typu.Zadost v duně komentoval kníže V.*f#í>olÍcyn,2ádo8t podle jednacího ádu převzala komise pro společenské záležitosti..v
Amatérské představeníspolku abstinentů v čítárně Alexejevovské zlatnické továrny i "Z cizí vlny kocovina'1 A.lC.Ostrovského a vaudevill "Přelstil*t Stanislavsklj pomáhal s výběrem repertoáru,kde dával přednost klasice*
Premiéra "Potopeného zvonu" &»Hauptmanna na scéně Loveckého klubu»t> tan islavskij jako reMsét* a v roli zvonaře JindřichajVýpreva V.A#Si*ova,esistance razie AJAvSanln*'
Obecenstvo okouzlila sellkmená scéna s balvami,na níž se herd pohybovali zcela přirozeně a bes viditelných obtíH.Výkled Jindéloha akcentoval jeho zápaa s lidskou malomyslností a pokryteckou morálkou. Stanislavského zaujala idea vytvoření celosvětového zvonu, zániky pokroku a blahobytu .Kritiku podobný výklad neuspokoj il, 2dál se přilil idealistický a soíSe renesanční než symbolistický.Je zajímavé, že autorita re sis ára Stanislavského nastínila autoritu herce,jemuž kritika nadále vytýkala menší schopnost se kontrolovat.
Prvé vzájemná spolupráce obou zakladatelů, Stanislavské*
ho a Sěmirovlče*Bancenka,při nastudování umeleckého. ' programu v rámci plesu v domě- generála-gubernátora.mj.1 výjevů z "iSugena Oněgina" A.S.fu^kina a Rostandovýeh "Romantiků",
-36-
Jaro 1898
27,březen 1898
Květen 1398
červen 1898
14.červen 1898
^ Je lekce v Moskevské filharmonii , vedené w V. I. we-n irovicem-Dance nke«,aby lépe posaal jeho žáky, zajímá se o Moekvina,&nipperovon,Me jercholda# Roxanovovoa.Savickou.Litovcevovon a Muratovovoov Sám se souboru Spolku počítá s Lilinovou,Andre jevovou, £rtěmeHs*/de:mndrevem#Sanl2^
Silovskou #Rej evskou ,3e?narovovou , Miohaj love® a ^oljanskou.
závěrečné dějství * Ivana Susanina* a druhé dějství opery K.Keineke "Ttáfcaký gubernátor. Znovu se zabývá repertoárem nového divadla a počítá s obnovením "Polodů osvety","Svévolníků" # "Bez věna", *l©máSe*."Haničto%"*iela Acosty","Večera tříkrálového", "Han íčky"      tleného zvonaflí"Polského žida", a "Horoucího srdce ".Výběr stěží lze považovat za kritický.'
Na základě doporučení V.I.1?ěmirovlčeJ>ančenka počítá s uvedením "Cara ijodora Ioannoviče", "Racka" # "Antigony", "Revizora","Nepřítele lidu", "Jřigarovy svatby" aj,-
Ho sdělení funkcí v čele nového divadla mu oficiálně svěřilo "šéfreáiséra" a "ředitele* Moskevského věe-obecně dostupného divadla, lakáe mohl uzavřít smlouvu s majitelem domu MoSninem /Karetnyj r jed/ a zahájit jednání o přestavbu.
Akciová společnost určila prozatímní předsednictvo Tovaryšstva tAlexejev^líômiroviô^cnc^nkOtS^.lforozov, 0sipov,n5kov,Vostrjakov,Pix>kofJevi(hichtejl,^ennert.JJ Převážně js u zde zastoupeni podnikatelé,továrnícÍ, majitelé realit*
Zahajuje jednáni s velkoknížetem Sgrfeejem Alexandro* vičem o uvolnění hry 'Car řjodor Ioannovič" , zakázané aensurou s důvodů možné profanace*V Buste nebylo -zvykem uvádět na scéně postavy cara#metropolity a j.
zahajuje přípravy k nastudování-tragédie A*&j%»lsteho studiem v chrámech Hostova Suzdalského * ikony, církevní roucha,letoplsy XVI.atoletf,porady s histori
přestavby*
Palěí putování po historických místech - Hostova Jaroslavskés,Jaro3lavll,tlgllčl a j .Sbírají se reálie, útržky starých látek, konkretizuj I představy* ótanialavskij uvažuje, zda má sehrát Borise tfodunova nebo Sujského.
Hekonstrakce budovy v Uoskvě se protáhla, takže není kde zkoušet3edaleka Ljubim©vky,na posemcích rodiny Archipovových existovala obSírná kdlna,kterou se podařilo poměrně snadno upravit,Tak se zadalo zkoušet v Pu skinu .Oba zakladatelé se vzájemně informc val i písemně, protože Němirevlč*Dandenko dokončoval na Krymu román "Peklo '*.
Prvé shromáždění obou skupin v Pušklnu,sa druhý den se začalo zkoušet: "Antigons", "Kupec benátský",
-57-
"Hanička", "Svévolníci" aj .Prvá zkoušky vyvolaly spory, část souboru se vzbouřila a obhajovala názor, že namísto divadla se tu sakládá univerzita* 2kou^ky se začínaly u stolu*nejprve se pře cíle hrey poté se debatovalo a režisér nakonec objasnil záměr." Tak po četbě "Cara ř1 j oder a losanoviče* vyjádřil se Stanislavskij, Se nutno vypudit ze scény náhražky a rutinovanost,aby sem pronikla opravdová historie-nost.tlercl se ostýchali*báli se promluvit,přesto že ta vznikalo ovzduší vzájemné pospolitosti a důvěry.1 Po zkouškách s Knipperovou /Irina/ a Mejercholdem /řj o dor/po čítá s oběma na hlavní role. Chce uvidět na scéno náměstí v Kremlu v pozadí se třemi chrámy* Nakonec dal přednost dřevěnému kostelíku vedle Uspenskčho chrámu /zlikvidované ve dvacátých letech jako řada malýeha chrámuÄkteré nakonec alibi Ustala, zasáhla výstavba Sjezdového paláce a přestavba Kateřinského paláce pro nesedání - Ne j vyššího sověta a parlamentu/.
0 chodu zkoušek podává svědectví podrobná korespondence s Němlrovicem«4>ančenkew#v níž StanislavsklJ ctil autoritu renomovaného litera ta, dramat ika a kritika.&okonee až přehnaně.
Stanislavského jako režiséra upoutala eventualita "nových pohledá1* t "bojarský hodokvas na stře Se paláce* průhledy mezi větvemi stromů,ceremoniál zpomalený nikoliv však parodovaný*       ' ' Stanisl*vskij pochopil text -A .KJTo Istého jako tPÄgiekou saka' o utrpení národa, jemuž sl^bý car nemůSe prospět. ' '
Během zkoušek vznikla řada konfliktů,ntj .s AjiLjViŠnši ským Afodunov/.protože Stanislavskij negoval dosavadní výklad historických postav a odmítal rutinu* Hestečila mu gestikulace* nápodoba historických vvjevů#sfcxnx vyžadoval celistvost dramatické postav; obdarené charakteris t ickým způsobem řeči i chováním,
Počátek srpna 1898   Tír trhu v Nižním Novgorodu nakoupil množství
reálií /kláštery prodávaly zbytečnosti/:obuv, Mtky.vy?lívané límce,pásy,dřevěné lžíce,talíře aj* Přiválí do Moskvy "celé wuzeumVčást je uchována ve sbírkách dnešního Muaea MCHAT/^tále sní o barev nýeh skvrnách, ko ntr as tni ch tonech, váhavé představy konkretizuje Hěmirovičův rozbor "Racka",který se zabýval niternými stavy a "náladám jako jejich zázemím*'
Režisérská kniha "Sacka" vznikala nedaleko Charkova "v tichu pracovny".^Stanislavskij ji podrobně rozvedl z pozic režisérského dogmatismu a teprve později zadal počítat s hercem,«by po třiceti letec uznal jako jediné východisko * improvizaci*
Konec srpna 1898      Má potíže se čtvrtým dějstvím,nesouhlasí s návrhem
emiroviče-Dančenka,aby se ujal role Bérna namísto jím oblíbeného    Igor lna, Sor lna či Samrajeva. Cenzura povolila uvedení "Cara Fjodora loaanoviče" s řadou škrtů, které oslabovaly vyklad cara jako dobrotivého slabocha /pozdější analogie s Mikuláš II, patřil k vychovaným,Jemným lidem,kteří však nebyli ochotni cokoliv rozhodnout a každému slíbili všechno,atiž by cokoliv realizovali/.
58
Výměno dopisů o režijním výkladu "Racka" je nanejvýš Eaj£mřivá:TTo^irovi6^ancenko jako literát avytu?ll specifická stránky textu nepochopeného souborem Alexandrinského divadla, a otanislevskij, který příliš Čechovovi nerozumne!,geniálně vytušil, jak dílo Ínscenovat."Tak se osvědčilo souznění dvou osobností v čele nového divadla...
Cechov požádal,aby Stanislavskij hrál Trigorina. Kěmirovič*£>anoenko chtěl zřejmá přitlumit herecké záliby Stanislavskí^ho.
IS.sáří
Konec září-počátek října 189Q    Zkouší "Cara řjodera loannoviče"
a "Kupce benátského".Získává ke spolupráci u.I.Xfamontova jako znalce staré ruské historie.
14. říjen 1896       Zahajovací představení Moskevského ttnělecko-Všeobec
přístupného divadla v budově divadla 3rmitáž /Karetnyj rj ad/í přemi éra' "Cara Pjodora loaunovice* /..K.^olstéh© r rftiíii Kv^.St^nislavského a A.A.Ba-nlna,výprava V.'A^Simov,
Mzev divadla vznikl jako kompromis,pro to že bylo matné akcentovat jeho uměleckost i přístupnost jako rub a líc jedné mince J
Den zahájení pomohla určit pověrčivému KěmtroviČovi WilWlfiímfniažiiaFiffiiřtlIř Dančenkovi kartářka. Věštila úspěch dílu započatému uprostřed týdne,tak! volba padla na středu. Představení zahajovalo trojí zazvonění*pak následovala slavnostní pře&ehra,poté se rozhrnula opona do stran a odhalila imposantní výjev bojarského hodo-kvasu oaáře**>u zapadajícím sluncem na posadí kremel ských ehrámů.OlcDUslily kostýmy,výprava,nevfdÄné podívaná.t) heroíd\ 3e   začalo uvažovat až' po obraze,výjevu smíření dodunova se sujským* Cara Fjodora hrál i.M.Mo3kvln,Borise tfodunova A.L.ViSněvskij,VasUÍje Suj akého Ue j archo Id V.E., Ir lnu 0 . L.Xn ipperová , kněžnu Ustlalavskou M.L.Roia-novová.ät&niolavskij v tomto představení nehrál! načínalo se v 19*, 30,končilo ve 24 hodin. V hledlěti - ^.Tí.Jermolovová a výkvět publika. Ohlasu napomohlo mj.,že o uvedeni rozhodla teprve předchozí generální zkouška,kde představitelé carské rodiny, moskevské' honoraoe a církevního úřadu vyslovili souhlas.A tak odpadly obavy z profa nace církevních ob řadů, státnických postav spod, ospěch slavila diplomacie V»Z,lT^irovioe*^>ancenks, který využil vlastničtí známostí a styků s vlivnými kruhy. ' Po 74 zkouškách následovalo 920 repríz do 27,10* 1949,
Publikum okouzlil kolorit staré Moskvy,diváci ftpodlehli iluzivnímu představení s propracovanými davovými výjevy a pozoruhodným hereckým výkonem I.Vjybskvitja.Ufroutsle meinlngenská ffKflffiffii "bilderei" dovedená k maximální dokonalosti^ Prosba bojarů o ochranu před 0©dufcbvem*písen o hrdinných činech Ivana Sujakého...
-39-
Hááherné žánrové výjevy..3. '
Hrálo se siee v divadle "Srmitáž",které neodpovídalo představám zaW.adatelu.Ale 1 tak zde byly realizovány dílčí reformy .'Zrušeno koncertovaní před představenímSobecenstvo žádáno,aby odmenilo herce potleskem až po posledním dějství,což se ~ vsak zde nedodržovalo l zakázán přístup postranním do satén aj.
Kritika cel :ově přijala představení a dílčí výhrady se vztahovaly na "přílišné uchváceni" minulostí, přemíru podrobnoatí.které sl divák nemohl zapamatovat.líemohla být vsak nepostřehnuta harmoničnost stylu a pozitivní stránky související s výtvarnou koncepcí výpravy /respektive malířskou v duchu koncepce per edvi žniků, J«ž se však tou dobou pře žila.S ivadelní styl se opoždoval a obtížně se vyrovnával s přínosy ostatních druhů umění/.
19. říjen 1898 Premiéra "Potopeného zvonu" G.^auptftaňna,obnove-
né^ představení Spolku tmění e literatury v režii £.3.S tanislavakého a A.A.Banitta.ve výprave V.1A.j Slmovajstanislavskij hrál zvonaře Jindřicha.* Obnovování inscenaci nelze ignorovet,protože pomáhalo novému divadlu v poměrně krétké době Jsonstituovat repertoár .V podmínkách technicky nepříliš příznivých.
Srovnání s původním představením naznačuje,že bylo posíleno pohádkové ovzduší#konfllkt zvonaře s pasto* rem,zdokonaleno objevování a mizení duchů, skřítků a vil.Hereoký výkon Stanislavského posuzován dosti protikladne t na jedné straně kritika ocenila jeho "mohutnou postavu tltanského nadčloveka",na druhé však: vytýkala přemíru temperamentu a pozemského potu,.. Po 17 reprízách v roce 1900 představení staženo.
21.říjen 1898 Premiéra "Kupce benátského" ■>.Shakespeara v re li
Stanlslavského a A.AJSanina,s výpravou vyAjSimova,? Ve srovnání s nastudováním Spolku umění a literatury tragický neúspěch způsobený výkonem K.4J. Carského,kterého Stanlslavsklj donutil hovořit se židdvským přízvukem.Qnažil se tak přitlumit jeho provinční sklony;,patetioký přednes,leč dosáhl pravého opakuj -  - .
Publikum zaujala renesanční atmosféra,Týuravaost, ale nemohlo se smířit s hlavní poštavou*Tím spíše, že židovský živel se obtížně prosazoval v kulturním prostředí díky mnoha předsudkům*: Po 35 zkouškách 10 repríz do 2,uWa 1899."
:?.říjen 1898 Generální zkouška "Haničky" U.Eauptmonna,._________
na závěr telegraiioké sdělení moskevského gubernátora, že hravnení povolena.Aepomohla osobní intervence v,l,^ěmlrovice^w^n«»#pTOtože státní instituce vyhověla přání církevních kruhů, Házorům pravoslavného tisku*kde se objevily dopisy proslaveného prostáčka bo žího , jemužvae v noci zjevoval Kristus a prosil jej,aby jej ochránil před bezbožnými divadelníky. Pro nové divadlo tragická rána,zásah do obtížně vytvářeného repertoáru s nepříznivými důsledky
-40-
2Cera Fjedoa při předsta* ▼eiií "Kopce benátského* a "Potopeného avoss*** Hové divadlo potřebovalo několik uspěSnýoh představení aby pevněji zakotvilo v moskevském mlturním povědomí, A aby také neodrazovalo deficitem mecenáše a příznivci
4. listopad 1696 Nařchlo obnovená premiéra "Svévolníka* A.P.'Plsemského
v rašil K#S#Btanlslavské^#V^,Ín2ské1io a A.A.hanina, s ^výpravou VjA.SimovajStanislavskij v roli knížete Zesinav ' -
Bo 17 zkouškách 9 reprís do 21*Ledaa 1899, ~ Přestože představení přineslo pozoruhodný herecký výkon Stanislavského,snažíoího se opustit ryze záporné podání této postavy, a akoentojioího její lidskou tragédii - nemělo uspětíh.^měnilo seBobliknm, ustoupila do posadí menSí náročnost hlediětd Spolku, dřívej Sí pochopení pro amatérské výboje.' Pověst předcházela výsledky, mýtus nadaných reformátori neodpovídal výsledkům^ivadlo potřebovalo napách**.
Listopad 1896    Stanislavskij připravoval "Paní hostinskou" CJQoldoal<
ho,kde hrál Ripaíratta}chystal Trigorina v "Eackovl"^ Ze starých rolí hrál na scéna loveckého kluba a.í>orsyho v "Guvernérovi".
RepHjemná zpráva:sdělení notáře o stížnosti kopce J/V.Sčukina#majitele budovy divadla,Se nebylo naplaceno 3000 rubiů.Poknd bv dlužná částka nebyla uhrazen* do 12 hodin l«proslnce>bude srusesa smlouva a záležitost předána souduj
Zdá se, že pomohl Moro sov a Ifamontov.Stanlslevskij nemohl přispět,protože od sárí zanedbával taverna a jeho vztahy a vedením podniká se vyhrotily.*
2jprosineo 1898 Premiéra "Paní hostinské" C.fcoldohiho v režii Xjs;1
Stsnislavského a výpravě V^A.SImova »doplněné o "Orétino štěstí4* ftJfaa~|otta.2to 17 zkouškách jen 3 reprízy do 21.tL.%899;
Při premiéře nebylo vyprodáno a "Štěstí Sráty" málem propadlo.situaci samhránil v druhé čáati večera herec] výkon KjBJStaaislavakého.
ffasrávala feri*e,obecens-tvo nenavštěvovalo aové dlvadli jehož představení měla kolísavou uroven a předevšíe neodpovídala dřívej Sí m představám »£a táta situace roshodující význam mělo uvedení "Haoka'-poknd by se neprosadilo*divadlo by a nejvôtSí pravdepodobností ztroskotalo.
lľ.'prosinec 1898 Premiéra "Racka" A.P.Čechova v režii K.SjStanislav-
ského a V.iI.faemÍroviÔe^>ančenkatfve výpravě XffL
V.:A.Simova.
Holi Arkadinové sehrála/ 0 .'L.Xnlpperová^Winu ftoxanovové,Trepleva V.^.Uejerohoid,Trigorlna Í^SJ ôtanls: " *" *
Dorna   _ . I. / .^Tlchomirov.
Po 26 zkouškách 63 reprízy do J.12.1905. HlediStě nebylo vypro'dáne,balkoa sel prázdnotou. Herci v polovičních mrákotách,sám Stanislavskij se třásl během monologu Winy natolik. Se si musel přidržovat nohy rukou.
-41-
N ověřitelný úspěch - bez ohledu napředu sporných momentů m j .podání Xrigorina - podminovalo shoda záměrů nováho divadla s náladou putiika.Čechovova hra odpovídala představám o generačních vztazích, názorech na modernistická proudy a neo$volatelnostl hledání smyslu živo ta .Byt ohtíŽné*ho#set^pe^ného#leč nutnáho.Umeleckému divadlu se díky spolupráci obou zakladatelů podařilo vystihnout právě osu náladovost která popřela veškerá rutinovaná postupy. "Racek* zachránil Moskevská -umělecká divadlo /HCHI/, rozhodl o jeho uměleckém zaměření ,proto pozděj5í smrt jeho autora znamemala takovou tragédii a soubor se obtížně zříkal prostředků spojených s tímt
Shoda záměrů autora a jeho umělecké poetiky s divadelní interpretací UGHT představovala něco mimořádná ho a do té doby neví daného .Sada postupů a mizanscén vyvolala zákonitě odpor /postavy sády k publiku, hovor s pilnými usty,siluety namísto postav,přemíra domácích setkání za stolem při obědech či večeřích aj.V.pro zastánce neeremaatlckého stylu Ualého divadla představ valy otřes.
Stanlslavskij dobře znal městskou inteligenci,méně již provinční a vojenskou*měl povědomí o demokratických vrstvách, je ž se seskupily kolem Spolku umění a literatury - a jim bylo určeno představení. Umělecké divadlo se našlo t
Od nastudování "Hacka" pochopila praxe, že nelze fcrát sužet*akcentovat postup děje,ale "mnohem důležitější ovzduií milného oparu nad jezerem,který určuje náladu postav apodjBohužel i tyto posypy se záhy změnily v rutinaus ^fž se oba zakladatelé potýkali se střídavým úspěchem.
12.leden 1899       Premiéra "Antigony" v režii A.A.Sanina.btanlalavskiJ
pro Sofoklovu tragédii nastudoval jen sborové scény, které ladil podle hlasů. Po 14 reprízách áiflÉsa derniéra 1.10.1899* Předstanení žilo z úspěchu předchozí přemi éry, sk^iteč úspěch nemělo díky statiěnosti a nesouzvučnoati.
19.únor 1899 "Hedda tiablerová" fíjlbsena v režii O.Btanislavskéh
s výpravou V»Aj5imova.žřám Sehrál Ltfvborga^klidně, s minimálním maskováním a důrazem na výjimečnou genialitu.Zritika ocenila jeho pojetí,ale obhajovala názor, že Hedda i Wvborg setři do kategorie stěží pochopitelných.
Po 24 zkouškách následovalo 11 .repríz do l<i.4,1900.*
Prvá sezóna Moskevského Umělecko-Všeobecně přístupného divadla proběhla od 14. říj na 1898 do 28-února 1899.Wdeno 8 premiér, z nichž dvě Ise považovat za áspěšné. následovalo hostování v provinci^ a na scéně moskevského divadla "Báj",pozornost soustředěna na úpravu budovy a zkoušky "Smrti Ivpna Hrozného" a "Strýčka Vání".
10.březen 3399    Po krajně nepříjemné debatě ve vedení tovaryšstva
předána část ředitelské kompetence P.H^iSnakovovl * a Stanlslavskému snížen plat o 1000 rublů /na 4000/$ ročně.frividend se toto opatření netýkalo. Pro Stanislevsk^ho mělo větší význam,že byl zvolen čestným členem vedení Spolku umení a literatury.
l.květen 1899
Květen ia99
Červen 1890
Červenec 1899
Srpen 1899
28. září 1899
-42-
zvlé^tní*
líraje Trdgorina ve wA ŕ i lata představení "Backa" pro / .P.Cíchová' v divadle Ráj .Autor ocenil úsilí souboru,výkon K,S#Stftnislftvskŕho,leô trval na sázoi 2e napsal "linou postavu* *kter# fiosí čtveré Skované kalhoty a deravá ho ty. Podaní se w zdálo přilil e fektní , r>os tava nadmerná elegantní .Pozdě j i Stani-slevskij přiznal,ze mu scházela zevrubná znalost literárního světa.
Brání se roli Yfc&aiekěKě Astrová, zatímco si oblíbil roli Vojnického.Aotrov se mu zdál příliš přímočarý až hrubý.
zkouší ve dne i večer "ä~rt Ivana Hrozného", "Haničkn".
Nakoupil v Kezani množství předmětů u vetešníku pro nastudování další části historické trilogie
AJL*Bolstého.
Potíže s cenzurou donutily V.I^ěmiroviče-^ančenko uvažovat o dramatizaci jeho příběhu "ďubernátorská revize"ipřestoŽe jako autor bránil uvádění vlastních her mimo Malého divadla.
Léčí se ve Vichy,kd> se zděsil místního divadla s neuvěřitelnou mírou rutinovanosti. Dokončil zde režisérskou knihu "Smrti Ivana Hrozného", kterou poslal P tlA.Baninovi.Kejvíce pozorností věnoval davovým vyjevím na náměstí a v Zamoskverečí Prosel, aby tlumil křiklavost a více dbal na důsledky hladomorní všichni jsou vysíleni, o třeseni, obávají se dalšího dne ♦Jejich psychický stav neúprosně určuje hlad a chlad.Proto hněv a nenávlsi vybuchují jen krátce,převládak apatie, Z přečteného jej zaujala Strinďbergova hra "Slečna Julie** .dosahuje souhlasu Němiroviče J)ančenka s uvedením "Osamělých" tt.Hauptmanna.Chce inscenovat Turgeněvovy malé komedie*se jména "Snídaně u maršálka Šlechty*1 a "Bez peněz".1
nevrací se z Francie přes Německo do Brestu a jede se rodinou do 13evastopolu,kde se setkává s Nômlrovlčem-Danôenkem /rodinné štetky jeho zeny nedaleko Jel ty/.
Rozpracovává režisérský komentář k "Osamělým", |ez povazuje za skvělou hru a příliS neoomýSlí na Ivana Hrozného, kde vyehází ze zevnějšku. Chce jej hrát spise jako mndoha,vytáhlého a hubené
h© s velebnými gesty.
Odříká se dosavadní snahy přesně určovat mizanacén;
tpředpokládat, že ostatní budou jel napodobovat, ídlt se výlučně jeho radami.He Sissrský dogmatismus' se zvolna bortí.
V.'I.'N5mírov 1 č-Dnnčenko se děsí jeho přímočarosti, kdy např.v posledním výjevu Astrová s Jelenou jedná jako beznadějně zamilovaný /takže by jej Jelena pravděpodobně vysly5ela,stěží by odolala tak vřelému citu/.Namísto cynického nadhledu, strohosti s sebebičování.
slavnostní zahájeni druhé sezóny,počítalo Se ' s -odlithou,ktorou v šek metropolita nedovolil. Podobně jako vysvěceni divadla v předchozím roce.
45
Stanislavskij jpřednesl sám modlitbu,soubor zazpíval církevní písen.ffě^irovič-Dančenko poděkoval všem za obětavost. 5iehé, klidné shromáždění,z něhož poslali telegram A**F.t;echovovi a a^auptmaanovi*
29*září 1899 Druhá sezona zahájena premiérou "Smrti Ivana Hrozné-
ho" AA'3Mstéh© v režii E*B*$tanÍslavskéh© a A.*.' Sanina.
OjKnipperová informovala dopisem Čechova, že Stanislavskij' si v roli Ivana Hrozného doslova vynucoval potlesk. ~
Kritice se líbila preciznost historického' pomal,
pravděpodobnost kostýmů,líčení i rekvizit/
Ocenila vystiženou pasivito bojarů,které vláda Ivana
Hrozného změnila v poslušné loutky .Takže jim uniká,
že car málem zešílel a pozbyl aureoly státnické
osobncsti*Vystrašení bojaři - a troska cara,pojetí
pro většinu hlediště příliš nezvyklé*^dpovídalo
však demokratickému smyšlení S t anislavského.
Do dalších repríz zasáhl generál policie »Jf;drepov
a zakázal některé výjevy,* j ."návrat Ivana Hrozného
z kostele,předčítání evangelia.
Od prvého představení bylo zřejmé,že cenzurní vliv
neoslabí,spíSe naopak.-
'_ 50 repríz do 24*2.1900.
Xf&Iši Kritika přiřadila představení k naturalistické linii
Uměleckého divadla, ani ž postřehla vývoj.Namísto popisu a žánrovosti - náznaky v nejednom výjevu /šaty vyhazované do výše nahradily naturalistický výjev rozsápaného posla apod.7,
5#říjen 1899 XPremiéra "Večera tříkrálového'" W.Shakespeara
v režii £*S .Stanislavsk^ho a V.V.l»užského,výprava
F.K^fivrozova.1
Uchovány pozitivní rysy nastudování Spolku umění a literatury s jeho zábavnou veselostí. Představení nepískalo nové diváky, příznivci uměleckého divadla je znali ze Spolku *% 8 reprízách zmizelo 9*1*1900 ze scény.
5.říjen 1899 Premiéra hry UgHauptmaana "íermm Äenschel* v režii
ií.S.S t anislavského a V.V.Lu^kého,výprava Y.^iSiaov* Stanislavskij se nemohl pro nemoc zúčastnit premiéry.Přesto že hru uvedlo před case#m Malé divadle i Soršovo divadlo dosáhla 20 repríz /do.16.3.1901/.1 Díky nápaditosti režie a výpravy upoutalo pozornost* méne již hereckými výkony*
Kritika nepřijala mnohost detailů,prohlubujíoí se ' "ztrátu potřebné míry**,která doprovázela režie K»8* Stanislavského*
Hlediště zůstávalo poloprázdné,kritika 1 vedení divadle si představeni vážily*
Stanislavskij se urazil a přemýšlel o miniaturním jevišti s minimem rekvizit,kde by se výjevy střídaly momentálně jako Ve rilmut&de by se takřka bez výpravy mohl hrát Turgenev,Puškin,Sal1ykov-SčedrÍn.' Později tuto představu doplní' c vizi "prázdné scény* ne pozadí nádherných gobelinů.V*
54. říjen 1899 nanejvýš skromná osieva prvého výročí vzniku
divadla,bez projevů a čtení pozdravných telegramů.-
19#
mlříjen 1899
«»44—
V roli Iv* na Hrozného poprvé ae objavil Jľ.*R."Mej«rohoW jako dublér.Není pravdasže jaj stihl neúspěch díky nadměrné hysteričnosti a exaltovanosti.^Naopak, dařil se mu mystický nádech a vystihl díky vysoké postavě,vychrtlým rukám a trpltelskému výrazu tváře psychicky stav cara na hranici jeho existování, vynikající byl ve výjevu smrti,kdy převržený stůl se nad ním měnil v příkrov rakve.-..1
26.Hjen 1899       Premiéra "Strýčka Váni" A.P.Čechova t režii X.fc.ôta-
sislavského a V#'I3ěmír©viče*£aneenka a výpravě VJA#1 Simova. - •
0 úspěchu svědčí 322 reprísy do 8.7.1928ískutečnost, že se hrálo ve dvacátých letech na scénách dělnických klubů přes veškerou dobovou nepřízeň vůči Čechovovi. Kritika konstatovala, že tfmělecké divadlo udávalo si schopnost vytvářet a prohlubovat niterné stavy postav a jedinečnou naladovost.Susko sevřené nudou a nevinností,nádherní lidé utápějící se v nesmyslnostech a alkoholu - a zoufalé představy o budoucnn,které musí jednou nastoupit.
Okouzlily zvukov^efekty /zvuk kopyt spřežení při odjezdtííblíSící se 'bouře,která se nakonec vybila hroznými bleskyXjroiničky Astrovovy hryzly/. Vojnického hrál A.L.Višnevskij jako předčasně zestár-lého.posedávajíoíhc vousáče,Jehož činnost pozbyla smyslu .As trova £. S .Stanjslavskij jako krasavce v pomačkaných šatech.Sonu M.'P.^ilinová jako ušlápnutou a zakřlknutou,Jelenu 0.-li.l&nipperová Stanlslavskij se s rol| Astrová postupně smířil, nechápal vsak příčiny úspěchu .iDerilo se mu postupně obnažovat podivínské stránky venkovského doktora, který si musel zvyknout,ale nemohl se úplně smířit. Pocity nesouhlasu a protestu odpovídaly názorům značné části hlediStě.Vznikal dojem pohledu do hlubin, sopečné propasti,kde usrává bouře,nazrává výbuch.' Stanislavskému se dařila jemná ironie /vrásky kolem očí a významné pohledy stranou/.5
19.1Ístopad 1899  ŽU^HTlfiffiaX V.I.Němirovič-Dančenko se přiznává
v odpise A.P.Cechovovi, že mu není zřejmé,proč se pustil do práce v divndle,která přináší s sebou množství nepři j emností ."Pro č uznaný spisovatel se má věnovat kritice Stanislavského a střetat se s ním díky rozdílnosti vkusu
22.1istopad 1899  Stanlslavskij si zaznamenal.že se "vůbec nemohl udržet
a sehrál Ivana Hrozného v "sílené^ tempu" .Postupná profesionalizace souboru přinášela neúprosné požadavky a nezkrotný temperament Stanislavského volal po ukáznění.
16.prosinec 1899  Pátá premiéra druhé sezóny - "osamělí" tf.llauptmanna
v režii K',S.$tanlsl8V82cého a V.I.ffěmiroviče-Sančenka, výprava VJA,Bimov.V hlavní roli Jbhannese ~ V."S. Mejerchold.
Téma osamělého jedince nepochopeného rodinou a nesouzvučného požadavkům jeho doby vyznělo v ruském prostředí mnohem aktuálneji.Vejerchold hrál myslitele nepraktickém,uzavřeného v sobe a neurestanlcky reagujícího na věechno#oo jej vyruSovalo.Xoncepce
-45-
Únor 1900
určená oběma režiséry - * době negace osobnosti V#^% Mejereholda označovaná za důkaz formalismu a rozchodu s realismem od prvých hereckých kroků. Náladovost opětovně upoutala,jak naznačuje 73 repríz do
Prosinec 1899  0 přetížení KjS.^tanlslrvského hovoří stručné údaje:
osmkráte hrál Astrová, jednou Leívborga, jednou Trigorina a čtyřikrát Ivana Hrozného .Vedle přípravy dramatizace XCechovových "Pestrých tovídek",přípravy nastudování "Srdce není z kamene" ArN.ustrovského.V. 0 povinnostech v rámci továrny a Tovaryšstva nemluvě.'
24.1eden 1900   L.N.Tolstoj shlédl   Strýčka Vánu",představení se mu
líbilo,pochválil Stsnislava:£ého,leč neshledával žádné -příčiny,aby osud strýčků Vánů byl považován za tragédii^ Podle jeho názoru - As trov 1 Vojnickij víme mluví, ne ž dělají,prchají s vesalQs,která je jedině může zachránit. As trov by se "měl oženit s Alenou,strýček Vána s natřenou a měli by nechat Ser«brjaková na pokoji,^."   ' ' Podobně ředitel petrohradských dvorních divadel,VJA. Těljakovskij,Chápal představení jako nedomyšlené a v konečném výsledku destruktivní JPokud by opravdu takte vyhlíželo Rusko,musela by nastoupit katastrofa... Názory jiného pokolení uznávsaly snažení Stanislavského /Tolstému se líbily zvuky kytary,cvrkot a zvuková kulisa dotvářející iluzi odjezdu/,leč nemohly souhlasit s Čechovem, jeho pohledem na dobovou problematika*
Snaží se usmířit V«I#irěmirovlče-X>ančenka s S.T.Worozovem ve sporech vysloveně kDmpetečníoh.tJEnávaný spisovatel nesnášel manýry mecenášů s prostředí tak známého pro Stanialavského.Todnlkatel se mohl dohodnout s podnikatelem, s tčží však "dowýšlivý dramatik"? Stanislavského unavovala žabomyší válka,v níž mu připadl úloha prostředníka.trj letoval však Němiroviče-Bančenka, že bez něho se vrátí do továrny a zanevře na uměni.1
V hleaištl na představení "formana Henachela" V.I^ Lenin.který o rok později vzpomínal na tyto dojmy s nadšením /výtečné hrají v Směleeko-Vseobecně přístupném/.Pqzdšj ší monografie takovéto momenty zveličovaly a vytvářely iluze o vztahu Lenina k uměni.1 Prokazatelné je, že klasická výchova předsrčila vztah ke klasickému umění a nepochopeni modernlsmu.
Ve vedení rozhodnuto nahradit připravovanou komedii "Srdce není z kamene*1 - "Sněhurkou*.Do Arohangelska se vydala "expedice",aby zde získala lidové oděvy,kresby a záznamy písní .Bratr S tanislavskčho, Boris Sorgejevič, tu hledal "BSi Berendějevové králova tví ".Tfpkonec se Sshodli, Že p hádkovou rí š i nutno lokalizovat někam za Vologdu směrem k Bílému moři.
' ' Ivana Hrozného a
Debut V. I.Kecalova v roli Borise &odunová,na předváděcím představení,kde' bylo uvedeno několik výjevů ze "Smrti Ivana Hrozného".1
Stanlslavskij dal nřednost osobnímu rozhovoru v šatně až po odchodu všech účastníků představení i technického personálu.Sdělil Xačalovevi,že jeho herecký styl se rozchází se stylem souboru a že tu může být využit později*!fežná,že se časem "stanete naším hercem".
18 .únor 1900
ťlflor 1900
Březen 1900
46-
atanislavskij se narozdíl od ffěmlrovioe-&aačenka smyli iLačalov se záhy stal hvězdou v Uměleckém divadle* Jeho kategorlčnost souvisela se zvyklostmi ve ^polka a zjevnou netrpělivostí ,snshou zformovat souher během zahajovacích sezon.
4.duben 1900 Odjíždí s divadlem na Krym: 10 . -15. 4. se hrálo v Sevasto
polu,l6.-2i#v Jaltějna repertoáru "Strýček Véna",
Racek*1, "Osamělí" a "Hedda Gahlerová% Hostování chtělo seznámit A.P.Ceohova s výsledky dosavadního úsilí.V- Jaltě se StanlslavaklJ setkal taká s \?.horkým,A#I.Euprinem#J^.CirikovemJK.^amlne* Sibirjakem.ôorkij Jej doslova okouzlil.Čechovovi se líbil 'Strýček Yáne",měl však mnohé připomínky. Stanislavsk&ňu nekompromisne naznačil,Že větš*iaa poste jsou "Inteligentní lidé",/s trov se měl při loučení jen letmo dotknout ruky Jeleny,které si nevážil, a při odchodu si pískal,.'.1
aPoa topně StanislavskiJ pochopil cynickou stránku Astrova,ktarý chtě aechtS musel přezírat okolní svět, aby nepropadl sentimentu.Jeho vztah k živote je mužný#statečný. .V
Pro Stanislavského mělo význam i setkání a literárním světem,který se uchyloval na Krym v době moskevské nepohody a čekal tu na nástup jara.Poznal,odlišnou mentalitu, j iné vidění reality a odlišné chování,1 ynoho8l0Vnost#obraznost,man^rlsmus - a skromný Cechov i osobitý viorkij...5
Poznatky důležité pro další inscenace Čechovových her
i dramatiky M^orfcého.'
Květen 1900 Paralelně zkouSí "Sněhurka" a "Kepřítele lidu".fcá
problémy s obsazením Berenděje a nakonec ji svěřuje V.I.-Kačalovovi bez ohledu na předchozí aversi. Okouzlil jej přednes,hudebnost řeči,schopnost vcítit se do role a navazovat kontakt s partnerem...
Kolize s ^ěmirovičem-Pančenkem.který počítal' a byrokrt tem Moskevské krnceláře dvorních divadel,V.A^Kělido-vem,na funkci administrativního ředitele v Uměleckém divadle.Němirovlč jako zkušený stratég chtěl zlomit hroty aversi privilegovaných scénJStanislavskiJ se děsil toto,že divadlo bude řídit lidé,kteří v umění "ničemu nerozumějí" a chtějí rozhodovat f Takovýchto kolizí existovalo nespoče t.pro to že StanislavskiJ ' ne i zná val diplomatické zámeey l?ěmiroviče-^>ančenka.
Červen 1900 Soubor odjel na prázdniny»3tanlslavskij zůstal sám
v Moskvě a musel se oostarat o přípravu výpravy a zaplacení nemalých učtů.PHj í ždel do Ljubimovky v podvečer smrtelně unavený.
Podařilo se mu získat ke spolupráci na "Sněhurce" dekoratéra Velkého divadla,K.ř.Vrlce - a vedoucího církevního sboru,X*»a.Vasiljevea». Pro statlsty v davových výjevech "Nepřítele lidu" sestavil tzv.vokalýzy, zvláštní cvičení hlasová* Účast ve sboru štatistu byla ctí pro studenty a uřednítor.^tanislavskij od nich požadoval stále více. Odměna byla nepatrná jaebo žádná,většinou představovali volné lístky na balkon.
-47-
Cerveneo 1900 Léčí se t TCssentukách a navštěvuje Pjatigersk
/zkušenosti z menších lázní potřebuje pro uvedení
"tfepřítele lidu" '.TCa. Kavkaze získal hudební nástroj* něco jako dud^ pro "Sněhurku*.
ležijní kniha Ibsenova dramatu neobsáhla *nátady", ale pouhé určení stavu:vesele;,bodře,pevně,klidně, s nádechem smutku,truchlivě.
Srpen 1900 Přijíždí za irgaicnal rodinou do Jaltykde mu Cechov
prozradil, že píše hru ze života vojáku 9 čtyřmi mladými ženami a kolem dvanácti mužů. Jakmile skončil přípravy k uvedení "Nepřítele lidu", zaměřil se na hru "Když z mrtvých procitáme V £atím A,A,Sanin připravoval scénu pro "Sněhurku" a měl potíže se statisty řízenými A.S.Solovjevem, Odmítá některé soudobé bry,mj.^.M.Tjodorova "Starý dům",jako neumělecké. * -
Cte l.díl spisů '/.ttorkého, děkuje kritikovi S .V. Tasil-jevoví dopisem za článek o novátorství Uměleckého divadla a jeho obrodném vlivu na ostatní scény. V Sevastopolu nakoupil další rekvizity pro "Sněhurku především mu šle, vy Sívané ručníky a náhrdelníky.
«
24. září 1900 Premiéra "Sněhurkv;" A .^.Ostrovského, zah*- jovací před*
stavení třetí sezony v re £11 X ,S . 3 tan islavského aj A.^Ssnina,výprava' Y,A#Simov,hudba A.^,urečaninov. Berenděje hrál' V. I .Kačalov,Sněhurku J.tf.?£untová, dědu líršze S.W.Su&inln,Mz£Íra L.AľVišnevskiJ^ ' Lei 0.Í.Wsl« Xnipperová.Snšhurku alternovala SjP.^ Lilinová.r -
Inscenace Inspirovaná folklorem a sílící prvky secesí pohádkové ovzduší .ohromné množství režisérových nápadů, souhra ansámblu .Píseň o j aru,vítězství dobra,svěží doušek přirozeného optimismu. Opětovně přemíra podrobností zatěžující styl do nemožnosti,několik těžkopádných nápadů obtížných pro přestavbu scény /praskající dřevěná podlaha pro Xtrazikovu družinu aj,/.
Kouzelným lojmem v^ak působila "pohanská Hus", pohádka nikoliv o abstraktním dobru a zlu,^le živý obraz lidové fantazie.£ tohoto hiedlska uvítal představení tfJOorkij.'
Obecenstvo představení příliš nenadchlo, zdálo Se mu koiozervativRÍ' a stetioké.Po 21 reprízách derniére 10 .února 190Í.!
Pohádkové příběhy chápaly Berenděje jako vládce přírody a přívržence kultu Siunce,Umelecké divadlo díky V.I.Kačalovovi Jej vyložilo jako unaveného stařečka,které museli vodit^Bledý,vytáhlý,vysílený starec,spíše přízrak minulosti obtížně obhajujícící Snšhurkn.Pro hlediště něco stěží pochopitelného, zde se tají příčiny nedorozumění a menšího zájmu publika.
24. říj en 1900 Premiéra "Kepřftele lidtT H.^Ibsena pod názvem' '
"Dr.!Stockmann" v režii K,S .Stanislavskéh© a V,T.? Lužškého,Stfinislavskij v titulní roli. Konkretizace mchatovských představ o neodvolatelnost zápasu za pravdu, nadřené obhajoby ide Jí, které oponuj společenské přetvářce.paaivitě auzkmxrae chápanému užltfeu.iitanislavekij převzal zevně j šek skladatele N.A.Riřaského«-Korsakova:mírni shrbena postava s vystrč
-48-
noa hlrvou, řídkou bradkou a ses ty jakoby se vpichujíoími do partnera díky vzyčenému ukazovačka. Trochu pedantský, trochu nudný človíček,z něho a* se musel stát hrdina, pro to že to vyžadovala vzniklá situace.Důvěřivý,trochu krátkozraký, skrytý za brýlemi iluzí a ponořený do důvěřivosti vůči ostetním.Když se ukrzuje pravý opak a provalí se podvod, jakoby se sám bránil před podobnými po sňatky .S-eŠ události jej pohlcují,někdo musí oponovat lhostejnému měštanstvu i sfanatizovanému davu poštvanému proti tomu,kdo *vyboěll z řady.'
29.říjen 1900   Účastní se předčítání nové hry A.P.Cechova "Tři sestry".
Tou dobou Cechov i Uorkij pobývali denně v Uměleckém divadle.
4
28.1ií3top«d 1900 Pre^i^ra hry T^Ibsena "Když z mrtvých procitámeJ, v režii V.l.Wěmireviče-BanČenka a výpravě v.^jSimov. Přes značnou kultivovane s t režisérského rukoipisu druhého ze zakladatelů nevyznělo srovnání v tisku nastudování Ibsenových her v jeho prosuěchjSpíše naopak.Hra měla 18 repríz d© 21.10.1901.
Prosinec 1900    Mučivé $kou5ky "Tří sester",kde se nedařilo vystihnout základní ton a upadalo se do polohy žánrových scének*4 Vyčerpaní herci a herečky se sesedli \ sobě,nastoupilo tíživé mlčení a zoufala tví. Tíěkdo nervózně drápal po židli, takže vznikl dojem myší hryzoucích někde pod podlahou. Vznikl doje**? domácího ovzduší ^rodinného prostředí tří sester ohrožovaných nepochopením a rozpadem vztahů. Přesto se nevzdávej í, přesto ne fňukaj í, naopak snaží se žít,s*»át,pracovat.Ráhoda pomohla najit východisko a Stanislavskij se do vrhl do dalšího studia hry s novou energií.'
V tisku diskuse o evropském chápání hrdinství a ruském pojetí v souvislosti a mehatovským uvedením "Nepřítele lida.
stanislavskij zápasí s vlastním nezvládnutelným temperamentem, s intuitivností tvorby a začíná uvažovat o existujících zákonitostech.TTesdá se mu vhodná dosavadní typolog herectví odvozená z vnějších rysů a chtěl by vypracovat "typologie dramatického herectví" z hlediska vnitřní charakteristiky.Hledá 'Souvislosti v procesu přetváření a veitování se do dramatické postavy,snaží se vymezit charakteristické stránky dramatického umění ve vztahu k realitě.Od osobní problematiky směřuje k širšímu zobecněnl.tfa předělu roku 1900/1901 rodí se záměr vytvoří "abecedu herectví" jako pomůcku pro každého umělce, stanislavskébo vzrušuje otázka.jak rozvíjet talent* ubránit se záporným vlivů* prostředí /studie "divadlo jako aréna společenské činnosti*/.
Leden 1901      Střety Stanislavskčho s Uej ereholdem,který hrál Tuzebache Mejercholda dráždilo,2e jej režisér neustale zastavoval i dpravoval.na což se později v době umělecké zralosti díval mnohem rozumnej i.Podstatu sporo tvořila nezbytnost, jak mnohem přirozeněji se chovat,a nikoliv přednášet text.
Stanislavskij tou dobou obvinovaný částí kritiky se vše* hříchů naturalismu ,p řesvědču j e Cechov a. aby upustil od záveru,kde vnášeli na scénu tělo zastřeleného barona,..' Hástup davu a celý tento' výjev by odvedl pozornost od připravujícího se závěru,..
«»4 9**
Proto požádal Čechova*aby hra končila monologem tří sester,který by přinesl potřebná uklidnění. ISáw spytuje vlastní stavy a konstatuje*že se tu střídá be&rost s nervo2itoo»cechovovská nálady s přemírou výbušnosti a spěchu.Jak se v&He ukáznit a ovládnout, to sám neví.Jistý si jen v tom,že v případě ostatních podobnou expresívnost potlačuje' bos ©hledonns' protesty Oj^toipperová,V#Ij£ačalova i Y.^«3íejereh©lda# V*Z-NěmÍroviČ-])aneenko po zkoušce třetího dějství zamítl výjev chao3U,kdy všichni běhsli#přenáseli věci, odbítoll od požáru atd.Podle jeho názoru neklid měl nrobíhPt za sednou - a na jevlSti měla místo pouze únava,napětí a věcnost,
■tanislavského zkoušky "Iři sester* značně vyčerpaly, takže bylo výhodná, aby štafestu převzal odpočinutý Kemirovič-Ďancenko.Pro něho však nebylo snadná rušit wnohé z toho #oo se považovalo sa zdařilá a předevSím odpoutat herce od přemíry detailů a žánrovosti, OJi^Xnipperová si stěžovala v dopise Čechovovi* že jí atanislavskij pronásleduje a vyčítá Ji neschopnost soustavněji pracovat,takže role vyzrává až na 15. repríze,nikdy př| premiéřevV*
Úleva spojená s účastí V#I.lTě>irovlee*á>aneente umožnila aby se Btanislavskij ujal role VerSinlna. Obe režiséři méně znali vojenskou inteligenci,přesto že Nemirovič-Dančenko pocházel z generálske rodiny. Stattislevskému se zdálo prostředí "generálskych dcerek" méně demokratické,pro to ve shodě s autore* změnil Bednostní zařazení jejich otce.Zel v£ak jeho zkušenosti vyplývaly z moskevsk^io prostředí,nikoliv osobitého ovzduší provincie.
Oba režiséři akcentovali radostnost /tak ve 2. děj s tví hraje Tuzenbach valčík* Ir lna tančí a Hode, Má 5ě sem vnáší jiný ton "baron je opilý" a tencí sama,víří po pokoji.../
31.1??den 1901    Premiéra "Tří sester" A.P.Cechova v režii &»QjStanialav<
ského a V ."V. Lu žakého , výpr ava V,lAJSlmov,3fástt hřála &*l^&ipperová*01gu       Lavická a Irenu ^.^.'Lltovce-vová,¥ersininp E..S#Btanislavskij'#^ataSu M.P.iillnová, Andreje V.V;Lužskii*Tuzanbacha ^.Hejerchold /¥/!* ' ' 2ečslov/*3oleného t.^.I^nidov^Cebutjpfcina /.jR»*Artěmv*V 0 úspěchu svědčí 29?   repríz do '28#$0Jl923v btanislavskij« se podařilo zbavit Versininovy repliky o Mastném životě  jakékoliv nepria©zenostl.Sám nespokojený a trýzněný v rodinném prostředí ožíval v salonu tri sester,kde se mohl zbavit nepříjemností, napít čaje*oddec • nout. A v takovémto stavu spokojenosti meditoval o životě.
Kritika označila nastudování "Tří sester* za dosud nej lep H představení Uměleckého divadla z hlediska režijního výkladu i sladěnosti hereckých výkSonů.1
14.u*nor 1901     skončena třetí sezona Ifoěleckéhe divadla,které se '
vydalo do Petrohradu.^jezd vyvolával značné obavy. Jednak mezi oběma hlavními městy existovalo letité napětí r vypjatá konkurence ,jednak Hoskva byla vždy více demokratická a více poplatná ruským tradicím* zatímco Petrohrad více závisel na carském dvoru a mesinárodňíus charakteru velkého přístavu.^Jo nalezlo uznání v Petrohradě*odmítala Moskva.A naopak.1
Duben 1901
25.květen X901
Červen 1901
19.sáří 1901
Zájezd se započal 19.'2. v Panajevském divadle představením "Strýčka Váni".
Kritika nebyla příliš přívětivá a konstatoval©,že v souboru je vlastně jediný profesionáiní herec - Stanii lavskij /měřítka vycházela z praxe Alexandrinského divadla s jeho plejádou vynikajících herců od 3avinov< až po Davydeva/.
"Režisérismus" fítanislavského chápán jako záchranné
opatření , které jednak zastíralo diletantismus /mmtárfLj
a jednak dovolovalo "autorovi představení" neúprosně
diktovat.Jedno podminovalo druhé.      - -
Další představení: "Nepřítel lidu" /25.a./t"forman
Henschel" /25.12./,"Třl sestry" '28.2./.
Uvědomuje si rozdílnost reakcí hledišti ve více arlstc
kratičkém prostředí,kde nelze počítat s pochopením.1
Vimoto v Pana j evském divadle bylo chladno* táhlo tu,
herci se nachladili,obtí žně se tu umístovala achátov-
ská výprava.
V Petrohrade probíhaly studentské demonstrace proti trestání tím, ze vyloučení posluchači nastupovali nedobrovolně vojenskou službu .Kazanské náměstí bouřilo a do davu vjeli kozáci a policie na koních.1 Surově zmlátili 1 stadentky /4.3./.A tou dobou hraje
na- místa k stání ."Hladoví , zarostlí , Šp inaví , leč na svobc dě.fceagovali na každý náznak svobodomyslných idejí. V Petrohradě současně hostoval T.Salvini st.,srovnání nedopadlo Spatně pro Stanislavského.' Prese zjevnou předpojatost většiny kritiky /nenávistní výpady A.ft.KugelSjkljerý nenáviděl iluzivní představená uznána výjimečnost úsilí K'.S.5 tanislavského a jedinečnost jeho hereckého nadání.
Po návratu s Petrohradu připravuje uvedení "Divoké
se opoždovaly. Jediné východisko za vzniklé situace -Ibsen a Eauptmann.
Paradoxní zážitek: Cechov pozval řadu známých na slavnostní oběd a kupodivu se nedostavil pouze os a O.L. žJiipperová.Dodatečně bylo hostům oznámeno,že oba nepřítomnívse omlouvájí,protože odjeli do kostela,aby uzavřeli sňatek*Poté opustili Moskvu a vydali se do aamary.Po desetileté korespondenci se zbožňovanou •Likou" /Lidijí Stacjjevnou ^izinovovou,předobrazem Niny v "Rackovi*/za;po cala se1 nová stránka ■tlaala* intimního' života A .ť .Čechova.Poboku nadané,cílevědomé
Odpočívá na statku sestry,Z.S.Sokolovové, nedaleko Voroneže, kde nav Střevu j e domácí amatérské divadlo místní inteligence.Léčí se v Bssentukách /hlasivky a dýchací potíže/a Kislovodáku,
Zahajovací představení čtvrté sezóny - premiéra "Divoké kachny" H.Ibsena v režii £.8.S tanislavského a A. Alenina, výprava V^A.Simov.V hledišti A.P.Cechov, menSí zájem publika. #
Kritika vysvětlovala neúspěch přemírou realismu a nepi
Září 1901
flíjen 1901
27.říjen 1901
Prosinec 1901
21.prosinec 1901
-51-
chopením pro symbolismus.Stanislavskij odmítal podobné názory a domníval se, že tu schází "opravdevý realismus1 niternýma nikoliv povrchní. Bo 14 reprízách derniéra 2.4.1902.
atanislavskii chořel,vracela se yyčerp*nost,hor<*čky, stavy beznade j e .*£ j e vné důsledky únavy. Umělecká divadlo se totiž rozcházelo na prázdniny na jaře či počátkem létalo prázdninách se většinou zkoušelo a začátek sezony stále posouval na září.S ohledem na finanční situaci divadla,které nezískalo dotaci Městské dumy. Holi Veršinina převzal V.T.Xačalov..,
Stanislavskij zkouší "Ve snění*,hru V.I.Iíěmiroviče^ ganoenka,náhradu za gorkovský text,který se zpozdil. Cechov zapřísahal Gorkého,^by trval na obsazení *lěltáků%kde měl Perčiehina hrát AJ&#iftrtsm a ffila sám Stanislavsklj.
Premiéra hry G.ftauptmanna Michael Kramer" v režii K.S.S tanislavského a V.V.Lužského,výprava VjAJSimov; Kritika polemizuje s výkladem 3tanislavského a není jednotná v názoru, zda divadlo vskutku rozšířilo společenské pozadí konfliktu ve jménu svobody osobnosti. Každopádně převládal názor, že Stanislavskij přeháněl pe^astské rysy Michaela Kr amera, jeho krajní nesympa-tičnost a chladnost.Podle názoru většiny Stanislavskij jako herec zastínil re£iaéra,proto vrcholem představeni se stalo střetnutí otce se synem,která zastínilo závěrečné dějství,
Dochované fotografie ukazují iliimm Michaela jako poněkud shrbenéhostarce,v něčem připomína4í»ího zevnějškem Stockmanna,asketu neznajícího úsměv, pomale se pohybujícího a odsekávajícího slova pokynů a rad^edant každým coulem,který není ochoten uznat jiným právo na vlastní názor.
Představení zaujalo - dosáhlo 2$ repríz do 2/.3.1902. stanislavskij považoval hru za nádhernou a stěžoval si na nepochopení publika.
Současně si uvědomuje,že do Uměleckého divadla díky výši vstupného nemůže přicházet chudé studentstvo. Přestože pro tyto vrstvy /a gokonce i pro posluchače teologických fakult/se vyčleňoval jistý počet vstupenel za snížené ceny nebo zdarma,X>ivadlo však nemohlo organizovat představení se sníženým vstupným pro studenty, jak požalovali medici.
Obtížná jednání s cenzurou o "Měšťácích" a neméně tak komplikované jednání kolem projektu nové budovy.
Premiéra hry V. I.Nš^irovióe-^ančenka "Ve sně ní 5
v režii K^.Stanislavského a A0A„Sanlna, výprava V.A^
Stanislavskij sáhl k poněkud rutinovanému výkladu a sá^i hrál roli Kostromskéhc jako typického snílka, pronášejícího neustálé vize a věštby.ffepopíral jistý neoromantický nádech,opakování mizrnscén známých "Tří sester ".zjevně nechtěl rozladit IVěmirovii -Bančenka případným neúspěchem. 38 prepríz do 15.2.1903 dokládá zisxný úspěch.
28^prosinec 1901
Prosinec 1901
Leäen 1902
Néttirovič*X)ančenko seznámil soubor s textem hry M^orkého ^ô3táoi".Autera totiž do Uoskvy nepustilj s vyhnánatví,takže divadlo muselo sáhnout ke ko-respondenci.f^chopitelne ke šifcdě vše i.
Přemítá o bezprávném postavení herců,jejich netsiišrnť závislosti na podnikatelích a majitelích divadel.
0 vrtkavostl osudu,kdy neexistuji normální podmínky pro rozvoj nadání a potřebné zázemí pro tvonu jako takovou .Společenské postavení chudobného herectva determinuje zámery umelecké a posiluje bohémské sklony .znepokoj uje jej chováni mladých herců,kteří považuji za východisko naivní protesty, jak dokládá jejich chování,oblékání,snaha vyvolávat konflikty kdekoliv a s kýmkoliv*
ahlédl hru tt.A.lTajděnova "Vanušinovy děti" v Kor Sově divadle díky analogické tematice s "VěStáky". Uvedomuje si,jak málo zná prostředí cechů a malo* měšfáckých domácností s jejich staroknpeckými zvykl loatml a patriarchálními vztahy .Sám vyrůstal ve svo< bodomyslnčm ovzdušírZnai aj0e strýce i podnik Visnakova,leč tohle nepostačilo. Rozbor hry *í.Uorkého Jej přivádí k myšlenee*Jak aktivizovat prostředí kolem Nila a Petra,Poljl
1 Taxony,jak do nastudování vnést více živote a nadějí studentů,příruěích,uěitelek,dělnictva. Nezdá se mu postava Kila, odrazuj e její statlcnost a deklarativnost.Sám znal jiný txpus proletáře, kvalifikované dělnictvo zlatnických továremÉ svým způsobem elitu. ' ' náčelník hlavní správy tisku knize g.Y.SAchovskoJ vyslovil přání,aby se premiéra "MěStátó" bonem hostování v Petrohrade odehrála v intimním prostřed
fřed "vyteaným obecenstvem" předatamní pro dobro-inné uôely.StanislavskiJ považoval podobný požadavek za nevhodný,protože o úspěchu hry obvykle rozhoduje premiéra i "elitní publikum* se chová vždy zdrženlivě,a tím vyvolává analogické Twáal reakce kr 1 tiky.1*5elecké divadlo potřebuje výrazný
Chce vyhovět prosbám Šechova i Gorkého,led obává, že se nepodaří sehrát flila jako osobitý tšp^íce jej přitahuje Tětěrev,proto zkouší v roli sila S#U#Budbiniaa a V#:ř.ttrlbunina*'
Polemika s hlavní správou tisku vyústila v kategorické požadavky,takže hrozil zákaz./ tak bylo nejen nutné akceptovat eenzurní zásahy,ale před vyžadovanou generálku provést vlastní korekce* V napjatém ovzduSí - konflikt Stanislavského s Ue jeroholdem,který chtěl vyjasnit některé záležitost i .Protone StanislavskiJ nenašel pro něho potřeb sý 5as,vyslovil kategorický požadavek setkáni během tří dnů, 6ÍT!z Stanislavského vyprovokoval.K setkání nedošlo,a tím se připravoval rozchod skupiny kolem ^éjsrcholda,která založila Tovaryšstvo nového dra-matu.Stanislavakij obvinil předtím- veřejně Mejer-cholda z intrik proti TTemirovicovi»Dancenkovi, a Uejeroholda neuspokojovalo jeho postavení v Uměleckém divadle*Toužil po výraznějších rolích,větší samostatnosti.
-55-
Pozdějl ílejerehold objasnil příčiny Celé aféry: při premiéře "Ve sněni* někdo v hlediSti hlučel a toto chování uvedl stanislavskij de souvislosti s Mej ercho Ido vým i výroky o hře v dopisu A.¥«veohovov Protože měl panickou hrůzu a možného konfliktu a Kěmirovičea-^ancenkem veřejně napomenul tfejercholda* který as právem urazil.Stanislavskij věřil intrikám \ intrikándm.Mejercholdovi nebyla T*rt-* dána možnoat se obhaj i t .umoudřelý Mejerehold v třicátých letech vsak považoval podobné události sa opravdu tragické, i kdy* sa hněvem Stanislavského sáhy následovala něha...
V.TjKomissarževská se omluvila sa nesoustředěný ' vykon*pouknzôvala však na otřesné dobové události. Potrestání zatčených studentů,jimž byl zakázán pobyt v Moskvě a byli odvedeni na vojnu v zapadlé provincii.^mají možnost dále studovat,skládat zkoušky aj.
Reorganizace vedení a Tovaryšstva uměleckého divadla zřejmě s přípravou nové budovy a prohlubujícím se deficitem*
Tovaryšstvo koncipováno jako akciová společnost části původního souboru /Stanislavskij ,B*ěmirovÍč, S .T^oroTCV,toipperová,Lilinová,Artěm,l4ižski1, Moskvin,Uechov,Staohovič»VlšněvskijrKačalov,Simov, Samaro vová/.
Vedení tvořil stanislavskij jako šéfrežlsér#Kěmiro-vič-Oančenko jako umělecký ředitel a předseda reperti árové rady#LnžskiJ jako vedoucí souboru a odpovědný sa repertoár, S .T.^loro sov Sako předseda vedení. Původní demokratický princip,kdy so bor volil vedení a všichni jete členové automaticky sa stávali členy Tovaryšstva.nahradil strohý výběr ,0 němž se nerozhodovalo demokraticky hlasováním. To právem vyvolalo nevůli části mladých herců* jméno* vite skupiny kolem V.tojlíe j er cholda a vyvolalo rozchod.
Poslední představeni ve staré budově ~T*jWttTgjgX
KIMsfXUhaftčtTš "Smrt Ivana Hrozného* /dopolední
představení/ a "Ve snění" /večerní/.'
umělecké divadlo odjelo do Petrohradu, kde uvedlo t
"Ve snění*, "Hepřítele lidu","Tři sestry*
a "Měšláky".
Opětovně v nrpjafém ovzduší 1. výročí manifestace studentů na Kázeňském náměstí .V městě policejní hlídky, četní ci,opětovně surově potlačena manifesta-ca;
Premiéra šestáků* v Panajevském divadle v resii
o.Stanislavského a V.V.XužskéhOéVýprava Vé1A,; Simov.
0 osudu představeni se rozhodlo na generální zkoušce /25.'5.t)2/za účasti představitelů státní byrokracie, knížat a ministrů,celého cenzurního výboru, policie - za ochrany jízdní policie na náměstí,1 Při přemíře namísto uvaděčů tajní,ffěmirovič-Dančenko před každým představením prosil studenty na galerii, aby neohrožovali další existenci Umeleckého divadla.
V roli Bezsemenova /bezsemjonova >*V.'V.l,užskij,
-54-
/kuliny Ivnnovny «' J, P.**uratovová, Nlla - S.ITjSuä-binin#Tětěreva - NxA-B^anov, Jelen* - O.L,4nipperov< Petr - A.P,Charlsmov,siškin - I,A.Tichomirov, fivětajevová - V.N, Pavlovova,Tatana - N„N. Lltovoevov* Perčlchin - A.H.Artěm...
L;ůvody,proč se zřekl Stanislavskij úlohy Kila,nebyly zvere j neny .í*ze předpokládat. Se a ohledem na postaval továrníka e podnikatele za situace,kdy postava měla nádech něčeho zakázaného a revolučního* Heäijní kniha i představení určovaly pro každou postavu bohaté Jednání,mnohdy příliš Aetailizované i podružné /v předsíni se tapetovalo,v kuchyni zatápěj a sekalo maso,služka přetahovala nábytek/. Scénické poznámky ve vydání hry jsou převzaty z reží ní knihy.
Na jedné straně ohromný umělecký přínos v interpretaci soudobé hry, na druhé problematická převaha naturalismu /davový výjev senzacechtivých sousedů Po výjevu,kdy se Tatáňa pokusila o sebevraždu/. V ktitioe té doby konstatovány obě polohy, v pozdě j ši literatuře věnované "zakladateli neorealismu* ztlumena Jakákoliv kŕ i t ičnost .trvahy, nakolik Gcrkij znal dělnickou ^třídu,jejíž živelnosti a negramotnosl se zděsil během přednášek ve š^le na Capri, jakákoliv poznámka o rétoričnooti postavy Nila byly označeny za kosmopolltické znevažování
prvého revolucionáře na scéně.Viz osudy J.Juzovskehe stanislavskij se k této problematice vyjádřil na stránkách "Mého žavota v umění".
Němirovič^ančenko záhy upozorňoval, že díky smrti A, P.'Cecbova zanikly jemné nuance -a "příliš gmlklátyjuu gorkiády škodí"...
pJ^NgJfllgěX 27 repríz- do 14,2,190? dokládá,že úspěch nebyl tak výraznýJPro Umělecké divadlo mělo prvořadý význam setkání s M.Gorkým a jeho viděním odlišné životní problematiky .Významné právě v kontes s Čechovovským repertoárem,převaha jedné z těchto paralelních linií nebyla ku prospěchu, ttsftkého hra odpovídala demokratickému smýšlení soubc ru,vyjadřovala kritická hlediska inteligence, přiznávala existenci generačního konfliktu zasahujíc ho většinu sociálních skupin ruské společnosti*' Sak se hlásila o slovo demokracie,představy o parlamentár ismu,t>rávech lidské osobnosti proklamované ze jmény studenty - zákonitě neslučitelná s přežltost carské monarchie. -
Duben 1902 V samotném t&těleekém divadle dozrál konfllkti
skupina nespokojenců v čele s Vv^.^ejercholdem dala pľednost odchodu .Bohužel Stenislavskij neanaly-zcvrl příoiny,mjvpostupný odklon od demokratických principů v samotné organizaci souboru, a dal přednost jistému povrchnímu odsudku.Kromě herce Sanina nelitoval,£e odešla značná část mládí,
19,k?ěten 1902 L,TT,^olstoj souhlasil g návrtem Stanislavského dílčí
úpravy čtvrtého dějství "^Lády tmy".Korespondence je důkazem nepředstírané ucty a vztahu Stanislavskéh k "velké literatuře* - a současně tehdejší pozice samotného Stanislavského «lro to že Tolstoj fsdmlaH
-55-
motivoval souhlas s- důvěrou v tak vyspělého umělce obdařeného vkusem.',.
Květen 1902 St^nislavského aauj^ia idea Školy v rámci tteskevskéhi
uměleckého divadla,která tu existovala od předchozí sezony nenávazně,na zkouším f nyní ji chce přesněji konstituovat,dát Ji pevný základ, vydává se do Tulské gubernie,aby studoval venkovské prostředí,odéby a zvyky v souvislosti s přípravou "Vlády tmy ".Více ne 2 o reálie se zajímá o život v pro něho m*ně známém prostředí, namísto herecky pro roli kmotry přiválí do ^skvý "vesnickou ženskou** s nanejvýš osobitým přednesem* Dospívá tak k přesvědčení,ze naturalismus na scéně je jen tehdy skutečným naturalismem,pokud herec nežije "vnitřním životem",
značnou pozornost věnuje přestavbě divadelní budovy, kde působil soubor CK,fbmonta*v Kamergerském pereulk Architekt i.O.Sechtěl navrhl poměrné intimní prostor s přízmím ,balkonem a galerií ,Obloukovitý portál,opona rozhrnující se do stran se znakem Racka ^mohutné zázemí foyerů, šaten,kuřáren, Tam molil se divák; procházet,premítat - dnes na těcht místech zřídil O.Jeíremov bureiy.ííanejvýš decentní prostředí prodchnuta učtou k publiku, j ak dokládaly secesní nápisy s prosbou,aby obecenstvo,vážené publ ikum, p r icháfcelo zavčas a nerušilo pozdním pří oho dem do hlediště,'
Pohodlí pro fiiváky, potřebné sazemi pro umělce v šato nách a zkušebnách.
V tomto prostředí se začíná "společensko-politické linie" Moskevského uměleckého divadla, je ž vplynulo do kulturního živo ta,byt se muselo zíekncut iluzi o "všeobecné pHstiipnostl",dotacích apod,Bodovu věnoval zakladatelům S A,%orczov#ktery také uhradil tpdstatnon část nákladů,1
Trv^y o'repertoáru děrovaly k linii "nové literátu* jqr^t2n, zamořov»ly se na Gorkého,Andrejeva.Skitaloe,
4»
Červenec 1902 Odjíždí s rodinou do íranzensbadenu /Františkových
lázní/,kde bydlí ve vile Windsor, Rodinné sídlo Ljubimovku zapůjčil Ceehovovi,který zde pracoval na "Višňovém sadu", 0, L.Kjilpperová vážně -ochorela » existují dohady o t»tratu,protože nechtěla riskovat uměleckou kariéru* Cechov se nesmírně těšil na dědice, takže byl zklamán a zhoršil se jeho zdravotní fftev,t)dpověd muže poskyt nottt korespondencef kterou vlak "národní *vdova" neúprosně korigovala,jak dokládá iravsissk historie ? ."svazku Vzájemných dopisů.'
20, červenec 1902 Prvá zmíito v korespondenci Stanielavského o příprav
systému,snaze sestavit něe na způsob "gramatiky dramatického u*Sní".namýšlenou "abecedu" nejprve prověřit ve škole Uměleckého divadla,poté na scéně MCHf.^eví si rady s mírou abstrakce a konkretizace* zobecnění dosavadní praxe.
V.'F.&omiäsrževská chtěla odejít z dvorních divadel, kde jí vadila konzervativnost repertoáru i prostředd Leč kladla si jako podmínku pět titulů v sezoně a prostor pro hostování v provincii, coř Stanislavskij nemohl zaručit.
-56-
Počátek července 1902    V Bayreuthu diky pochopení We&nerovy manželky
seznamuje se s technickými sa řízeními a efekty v nastudování "Bludného Holanoana*.Některé z nich uplatní v režijní knize "Othella* /pohyb gondolier po hladině lagúny/. # Ža základ repertoáru _p M Stí , zahajovací sezony t no' budově,povaŽuje "Věšfáky" /v téhle souvislosti se oprávněnS obává dalších cenzurních zásahů/, "Na, dně života" a "Vládu tmy";
V^I.Tíě^trovič-Iíančenko   navrhl změnu dosavadního uspořádání zkoušek,kdy Staaislavskij rozpracovával režisérskou partituru postupně a realizoval ji jiný režisér /X*tsžsklj,banin/.,Tím vznikaly zbytečné kolize n s ohledem na autoritu asistentů dostávaly se na scénu prebl^matlaké výkony. Ve jménu autorityx začatéčnfku*Proto Němlrovič-Dsnčetfko navrhl systém vzájemného zástupnietvi, kdy jeden ze zakladatelů připravuje a druhý realizi
jp * • •
22.srpen 1902 atanislavsklj a Němirovič-l>ančenko seznamují
soubor s textem hry "Na dně života" M.frořkého. Večer se vydávají do nocleháren v okolí tzv. Chytrova rynku,kde se dostali do nezáviděníhodné
situace^obře oblečené "panstvo" tu vzbudilo výhrady-bosáci obstoupili návStěvníky a chystala se rvacka»Podle zdejSloh zvyklostí by přišli nejméně o Šatstvo a peníze, a to v ne j lepším při-pedě.VyBvobodil je V.A J^lljarovskl j ,artista, reportér,opÍ3ovatel i hereo,který použil tak nevšední a komplikovanou nadávku,že se bosáci rozesmáli e pozvali mchatovee ke stolu. Tehdy se zrodilo poznání,že lidé v tomto prostředí dosáhli nezvyklého stupně svobody,jsou zbaveni přítěž© ^ajetku,rodlny,spoleôenske etikety ajv, tudíž je nelze v žádném případě litovat,
Srpen 1902 PoJsračuje v přípravách nastudování "Vlády tmy",
zabývá se~"Na dně". " "        ~ ~
účastní se skou^ek přijímacích "ve'j&olé TJrtěleckého dlvftdln r je 8t>okojen s vykonán N^I.'Eommrofiké r B.lt.Pronina...
6. září 1902 Uorkij přečetl "Na dně" v budově Llterárně-omělec-
kčho spolku /nová budova nebyla jeSte schopná provozu/%Vedle schatovského souboru hostét pěvec ř.2aljapin,drnmatik L .André j ev, spisov a tel J.N.CIríkov,drobetik i3.A.Najděnov. ďorkij patřil mezi vynikající předaa§eče s výjimkot zvyku zapalovat papíry v pokelníku, a pozorovat Slítající plstěny .Předčítaní doplňoval osobními komentáxem.Xuku předváděl,*** zjevně s ním smmpa-tizoval.Přivezl za Samary a Nižního Novgorodn množství fotografií bosáků, poutníků, nájemnil dělníků, ne zamestnaných venkovanů aj.
Září 1902 Zkoušel roli Barona a ^itriče.Dokončil režijní
knihu "Na dně" podle dosavadní' zvyklosti v poměrně krátké době a v tichu pracovny.
-57-
25. H j en 1902 Dopoledne slávnostne otevřené nová budove IMěleckého
divadla /rekonstruovaná až konce* sedmdesátých let'. Vynikající technická zařízení;nádherné hledlHS ponořená do pološera s dubovými sedadly,nutící přemýšlet. ^
V* čer představení ^ěftáků%©beoenstvo se více sají mi lo o bndovtt,sež o inscenaci JO živlo jen tehdy,když se v závěru objevil na scéně Stanislavskij mezi účastníky představení,
5,listopad 1902       řremiera "Vlády tmy* L.H.Tolstého v režii £.13 .Sta-
nislavského a I.A.Tiohomirova.Sranislavskij hrál Vitrlde /alternoval UjA.OromovAAkima A.lt.Artěm* fflkttu VjF.^ibanin,Ania.ja I,S^fcabovov4,^atrenn Avr^PomJclovová^nutkn S ,V,ChaljutÍnová,Výprava VjA^Simov.1
Stanislavskij jako režisér vystihl ovzduší negramotnosti, "tmy",která souvisela s odklonem od poctivém hospodaření a víry .Stěží jako úspěšný podnikatel moK akceptovat patriarchální názory L.W/cblstého* Idealizovaný návrat k^půdě a nenávist vůči bankám, prodeji*tesním vztahům aj.
Sám Tolstoj nanejvýSjt taktně obhajoval názor, že hru mohou "ideálně sehrát" jenom samotní mužici a venkované,stěží -pak literáti a intelektuálové.' Inscenace měla úspěch díky hereckým výkonům, drastickým výjevům /zvukové efekty drcení klavičky novorozeaěte,bláboleaí opilého Vitriče, výkřiky Matreny^a zejména díky nevlídnosti venkovského příběhu.Tou dobou sílil zájem o vesnici,vznikaly osvětařské výpravy,objevila se zvláStní vydání, knižnice a časopisy .Méně již lidová venkovská divadla, jimi bránily strohé cenzur ní předpisy. Tajuplná muzická síla,předtucha katastrofy,jez vyjde s venkova.^bmenty zaznamenané nejdříve v peezi a poté ve vydáních nakladatelství "Vědění",kde nescházel M.Oorkij a L.Andrejev. sám Stanislavskij záhy rozpoznal, že naturalistická výprava ztratila smysl.urotože se stala samoúčelnou a neurčila herecký styl.fcerci kopírovali venkovský život,a nic více.Sám přiznal,že se mu role nitride nepodařila a po třmtl aapríze se ji vzdal,' 2<*eprísy do 11,1^904,
Kritika nebyla představením nadSena,dokonce se rozpo míňala na ochotnická představení Spolku. Prestiž se snaží napravit usilovnou přípravou role Satlna,kde v£ak opakuje staré charakteristické rysy bojovníka za pravdu.%ě#lrevÍč-I>anoenko jej nabádá, aby se "přer dil",zapomněl na dřívejSí role a snažil se chovat nanejvýš bodře,leč s nádechem neřvozity,jak ji navozovovala překbtnost řeči. Stanislavskij si koupil na trhu starý,dlouhý převleč
ník,vy£lar>ané boty a klobouk.V£eehny kostýmy a rekvizity musely mít nádech antikvárnich,odlozených př©dfBČtů,odpadku. . .
lS.^erosinec 1902        Premiéra "Ha dně" M.iiorkého v režii K.S.S tanislavská
ho a V.I.fHěmiroviče-a>aačenkatve výpravě V.A,QimovaJ Cenzura hru povolila až ll^proslsče s řadou Škrtů, což konečnému stadiu práce neprospělo .Generální
Prosinec 1902
zkouška A6.11.D2/ vyvolala další výhrady náčelníka hlavní správy t isto - na základě hlásení M.'A.Pčelni-kova.^ělecké divadlo muselo vypustit další "svobe-myslné repliky** a přitlumit "realismus inscenace". V konečném výsledku hylo uloženo cenzorům ověřovat ' při premiéře a />eprézách, zda se hraje upravený text.1 Premiéra měla úspěch nejméně srovnatelný s ohlasem "Racka*.Xiorkého vyvolávali po skončení každého děj-stvíepubllkum se sbíhalo k rampě a jásalo «| Zvítězilo herecké mistrovství aloskv lna,I-u žského, Kačalova ,S tanislavskéhio,Xnipperové aj.%ělecké divadl přesvědčilo o mohuthém "stoku'* ve vlas tnímvývo j i J Eostyljove hrál Q ,^.3urdžalov#Vasilisu/ JJP.wuratovo-vé,Satina K.S.Stanlslrvskij, Barona V.I.fcačalov', Luku I,1í^skvin,*nnu M.IQ.Sevická,Xle£tíka A.X.ISaga-rov,Vašku Popela L.H.Leonidov,Herce M#A#Gromov, Tatara A.L.ViŠnšvsJcij,£vašnu U* A.Samaro vová, Natašu ^ř.Andrejevová.Nastu O.L.£nipperová,Eubnova V^I«Žskij,&iedveděva Vvy.Uribunin* Představení začínalo ve 20 hodin a končilo ve 24 hodiny*
Hrálo se v různých obnovených variacích do 31 «12. 1954 - 196? reprízách*
Kritika přestala meditovat o meiningenaké inapiraaci a uznala. Že tfcrělecké divadlo našlo své místo v kultur ním povědomí,vyhranilo styl díky originálnímu repertoáru.Skatečnost»že se vyrovnalo s odlišným typem realismu /rámcově označovaným jako kritický realismus/,s nímž si dosud divadelní praxe nevěděla rady.^Příslušelo mu nesporné prvenství,a nejen v ruské prostředí,Jak potvrdilo hostování v zahraničí /1906/, Cenzorové hlásili, že poměrně bezvýznamné věty nabýváJí ~díky osobité dikci na významu a vydolují se. Proto Němirovič-Dančenko byl upozorněn na tuto skutečnost a nebýt moonýoh ochránců v ministerských kruzíeh.osudy představení byly zpečetěny, tfa jedné straně ojedinělé řilozorické pojetí bosáoké-ho života, na druhé v|ak typické stránky gorkovského chápání dramatu s neúnosnou vírou v proklamování ideji a podceňující vztah k formaci sy že tu, dramatických situací a vývoji dramatu.Stránky v konečném výsledku nastolující nadvláda pepisnosti /z jiných posic konstatováno Čechovem i Pjatnickým/. Leč v dané společenské situaci,kdy se zájem maj tnýoi kruhů obracel k morovým rPnám spoiečnosti.sehrála hra jinou úlohu .Automaticky totiž nastolila otázku odpovědnosti za s tav, kdy nadaní jedinci' museli skončit na dně,kde našli více svobody... Vývoj představení směřoval k větší výraznosti,3tanis-lavskij hrál Satina více pateticky s jemným ironickým nádechem, jako romantického hrdinu vystřiženého ze sentimentální povídky .'Akcentoval však postupně jeho drzé žsrty,které podněcovaly a volaly po následování *,.
Cechov nedodržel přísliby, "Višňový sad* se zpozdil, takže Stanislavsklj musel zkoušet "Opory společnosti ^roii konsula Bernicka,do níž se mu vůbec nechtělo.'
59
1,leden 1905 Soubor T>*ěleckého divadle uvítal Hový rok s příjemný-
mi pocity,divadlo se prosedilo,ustoupila nervozite a hysterieJŽměnily se výchozí pozice * kdo v?ak tušily jaké změny nastoupí za rok,za dva /Válka s Japonskem, peripetie domácího parlamentu, revoluční události/, Tehdy se však popíjel sekt,předčítali děkovná dopisy a telegramy v nádherná pohodě.
Leden 1903 Dvorní divadla chtěla uvádět *tfa dně",což ministr
vnitř a,Pleve,kategoricky za»ítl.Odvolával se na nebezpečné názory M.$orkého,jehe opoziční výpady, za něž měl dávno skončit ve vyhnanství na Sibiři. Uvedení Oorkého hry v dvorních divadlech by znamenalo sotihlas s protistátními hledlsky.l?a námitku, že hru uvádí Moskevské umělecké divadlo,odpověděno,že patří do stejné kategorie jako K«&oŽkij.». Stanislavskij se tou dobou setkal s politickými vězněm.režisérem N.lí.Solov jevem,působícím v Irkutskú, kde pobýval nuceno jako vyhnases.StanislavsMj jej pozval do Hoskvy a počítal s ním v Uměleckém divadle, natolik ho zaujaly osobité poznatky a názory pronásledovaného umělce.ôôlevjev později spolupracoval s lie jeroholdem
24. únor 1903 Premiéra "Opor společnosti" H.Ibsena v režii V.l,5
Wě*ir©vič-©ančenka a výpravě V»^.31mova. Stanislavskij hrál fconsul* Bernicka nerad, litoval vynaložené energie,jež nemohla vyústit v ideální výsledek.£ pomocí režiséra tlumit melodramatické
§áhoda*však umožnila bezprostřední konfrontácii v Uoskví tou dobou hostovala M.&,íiavinová,priwadona petrohradských dvorních divadel v "Satanou Bjeplnovou", "Zlatíčkem"/Sorvaněc/,"Kornetem Otletajevem"... Obecenstvo srovnávalo efektní výkony Savlnové s dramatický*! výkony Stanislavského ,&r itik* je chápala jako dva protichůdné s^ěry ruského herectví.1
Březen 1903 V ateliéru po říz i vány snímky z představení "Ha dně"
/v té době se pořizovaly výlučně fotografie herců v rolích,koneipovfmé" jako statické pozy/.tfaělecké divadlo pomýšlelo na celistvost,proto se v ateliéru aranžovaly mlzanscésy a davové výjevy. Stanislavskij a Hě^irovič-Eančenko oblékli bosácké hadry a vznikl snímek, jak je odvádí policle.zatímco obyvatelé noclehárny terně prosí o smilovánív V řadě fotografií z "Ha dně" kupodivu tenhle snímek byl zveřejněn bez titulku,takže byl chá#án jako vyjev ze bry.'
t&pěch Uměleckého divadla přiznán i ve hláSení výboru pro tisk^kde konstatováno■ Že mezi 11 moskevským j divadly a del?í<»l 4 sc&sami těšilo se nejv|t$fwu úspěchu "tfa dně" v Uměleckém divadle a "VanuSinovy děti" v Korbově divadle,podobně jako "Ha dně" v U«ôleo* kém.^.Zájem o dílo ^.Gorkého připisován "psychopatické* mu obdivu" motivovanému "exotičností tematiky".
7.duben 1903
Započalo se hostování Uměleckého divadla v Petrohradě, kde bylo uvedeno "Ha dně", "Strýček Vána" a "Tři sestry' nájezd skončil koncem běsíce /23.4.03/flt přinesl nesporný úspěch.
-60-
£uben 1903 Technicky nadaný Stanislavsklj si vy zkoušek cestu
automobilem.V zápisníku uvedl,že stroj bylo* nutné "během cesty po Petrohradu dvakrát opravovat. Vadil mu zápach benzínu a prašnost vedle otřesů^ ISUíS Automobil děsil chodce,plašil koně a nepohyboval se příliš rychle .testování dro Žkou, fi akrem se mu zdálo výhodnej šf .od tohoto názoru podnikatel Stanislavsklj neustoupil,Jak dokládá historie automobilu,který mu věnoval ¥.Beinhradt a který skončil na dvorku domu v b^v.Xeontěvské ulici - jako nepohyblivé monstrum.
iívěten 1903 divadlo se změnilo jobkb v něco mezi knihovnou a
muzeem, po no řilo se do studia dějin níma v souvislosti s přípravami "Julia Caesara" v*.Shakespeara.Vzniklo něco na způsob mimořádného stavu či mobilizace, část souboru shromažďovala hodnotila, Část ^přinášela materiály a informace.Herci si zkoušeli togy, napodobovali gesta podle známých soch a kreseb, Stanislavsklj připravil režijní knihu tří dějství jato podklad pro V.I.ffemiroviôe-2aneenka,kde věnoval pozornost především davovým výjevůmJSituace se obrátila, drive Kěmirovlč«X)ančenko odváděl Stanislavského od kopírování,nyní Stanislavsklj varuje před "topografií dějiště",která by vynášela do popředí dílčí namísto celistvého.Ně^irovic-Bančenko ponýval v Itálii,odkud přivezl bohatý materiál /napodobeniny vojenských oděvů a j .7.
Červenec 1903 Odpočívá v tfssefitukách.kde připravil program slavnosti
v souvislosti se 100.Výročím zdejších lázní. Zde začal soustavněji pracovat na knize "Abeceda dramatického um šice*', vstupní kapitolu nazval "Hercova práce zdá se lehká...".
Po návratu do Ljubimovky zaznamenal s pomocí fonografu zvuk pastýřovy oístaly pro IJdSjatrí "Višňového sadu*. Cechov neměl namitek,protože sám pastýřovy produkce obdivoval*
Korespondence obou zakladatelů dokládá zcela rozdílné názory na vyklad Shakespearovy tragédiej Stenislavskeh lákala mimořádná scenérie*široký prostor římských náměstí navozující dijem svobodomyslnost i - Hěmlrovlče -Dančenka dramatická zápletka,narůstání Intrik a zápas o moc.
Koncem měsíce zemřel jeden z ředitelů Alexejevovské továrny /Buchgejm/,coz mělo nepříjemné následky pro Stanislavského,který se musel více věnovat provozním záležítostem.Sám si poznamenal, že nemůže opustit divadlo a pro kupeckou Činnost nemá potřebné předpoklady, leč s ohledem na materiální zájmy rodiny se ji nemůže vzdát.
Srpen 1903 Intenzívní příprava "Julia Caesara ".'V době krutých
střetů a diraomatiekýeli not počátkem třicátých let sdělil 1íěmirovdč-©aiicenko uraženému Stanislavskému, že přec nemůže zapomenout na to,že najvýraznejší vyjel v "Juliovi Caesarovi" navrhl mu on sám /zasedání senáte,davové výjevy  aj./.Ze se přidržoval nejméně ze tří čtvrtin školy Stanislavského!
Září 1903 Před generálními zkouška**! podle zvyklostí posledních
sezon znovu čtená zkouška /soubor se scházel za stolen
-61-
2,ří jen 1903
U*4říjen 1903
19.říjen 1903
Sijen 1903
a zamýšlel se nad vlastním smyslem hry,kbnfirontoval východiska a výsledky/.tfencráliy Aä.,59»,30.9.03/ se protáhly do pozdních nočních hodin,Překrásný, efektní Erutus K,*> .Stanislavského více připomínal Hamleta*,**1
Pátá sezona zahájena uvedením "Julia Caesara" w,*5ha-kespera v réžii V.I.^ěmtroviče-Bančenk a §.S.*Burdžalo-va,výpravě V*A*Bimova.1
Poměrně chladné přijetí,postup ně však publikum ocenilo výtvarnou stránku i vyhraňuj íoí se herecká výkony. Jistou chladno st podminovala vnější stránka představení, je ž dovedla k maximální dokonalosti výtvarná principy Meiningenského souboru /pochodující vojsko,' ' z něhož publikum sleduje pouze hlavy* 3' přílbicemi a j .7, Ifepěeh souvisel s hereckým výkonem Y,'I,KaČFlova v roli Julia Caesara,£tanislavsklJ hrál Eruta příliš efektně a vnějšikově.Scházela zde vypjatá míra her o ismu odporující názorům Stanislavského, tím došlo k posunu a zvýraznila se úloha Julia Caesara s nádherným přednsea Kačalova.Opravdového tragéda, Stanislavskij v duchu celoživotních představ považoval Bruta za snílka,který vnutil svobodomyslná stanoviska lidu /a ten podle StanislevskéhO nemohl přemítat o ničem jiném než o svobodě/.Zatímco římské ulice překypovaly živote**,procházely tu průvody patriclů, tančily otro&yně,na terasách hodovaly mládež, senátoři s nosítek děkovali za přízeň davu atd. ~ Role Bruta měla však vývoj,který kritika nezaznamenala Unojhé nasvědčuje, že se §tanislavskij odpoutával odnos a teatrálnosti,,,s,x!agilev považoval výkon KjS.3 Btanislavského za ideální a dával mu přednost před Eaóalovem .Proto nesouhlasil s tí m, aby se' Stanislavskij role sřekňul a přenechal ji V,V#%užskému.
Domácnost K.BjStanislavského se osamostatnila, přesídlila do de*u kupce Markova v Sařfetném r jedu, odkud bylo blíže do Uměleckého divadla .'Z tohoto domu převzal zřejmě "rytířský"pokoj" v německém stylu d© bytu v Leontěvské /dnešní *razeum K.B-Stanislavského,
roli Eruta za totální neúspech a hrál ji dále,aby nepoklesl zájem publika,a tím návštěvnost,dostává se mu do rukou "Višňový sad*Čechov jej poslal manželce, která jej okamžitě předalA,-rospektive Stanislavakij ji hru "vyrval z rukou*.Rázem se změnil jeho stav a nastoupilo nadšení,vrátila ge chat do práce, záchvat euforie.*£nipperova napsala Čechovovi,Že se Stanislavsk pomátl nadšením /což se nestalo v případě *Racka", ani "Tří sester",zde dlouho zůstával reservován a spíše vyčkával/.
S#t>.^amontov napsal v článku "Erutas-atanislavskij", že výkon Stanislavského během títšm třicáté repríxzy nelse vůbec srovnávat s počátečním pojetím, flyní vystoupila do jmtfsAx popředí duchovní vyspělost Bruta,jeho něžnost vůči ženě,tolerantnost ve vztahu ke Kasalovi a pochopení k Antonlovl.Tente Brutus hovoří k lidu jako profesionální řečník,i když lze postřehnout, nakolikrplní povinnost. Filigránske
62
prác©* super nedaného herce,k takovému presvedčení dospel zkušený režisér e zakladatel soukromé operní scény *kde tyla dána příležitost zneuznanému r.Salja-pinovi«^t3aU8montov*Mzor jistě nezaftedbatelnýv
22.'říjen 1905 Od původního názoru*že "Višňový sad" je nádherná
komedie 5i spíSe fira5ka*dospôk k jinému pohledu a chápal hru jako tragédii bez ohledu na záblesky ve ctrvtém dějství .Tragédie naSeho života, tragédie loudění s kulturností*tragédie prosazující se převahy materiálního nad duchovní*.
Qv&am Wě^irovic^Bancenko zastával jiný názor a upozorňoval na náladovost Stanislavského,který ve jménu jednoho ■* zatracuje přílišně druhé, 0. L.Xiipperové stanula na straně Němlro~vice~Dančenka a pochybovala* zda vůbec Stan i slav ski j má právo stanout v čele příprav nastudování jako člověk nesnesitelný a kraj nos tm i zmítaný.
flí jen 1903
Výměna obsáhlý dopisů mezi ďtanlslavským a 9ěmlrovlčem< -Dehčenk«m,kde se oba vzájemně omlouvali a nanejvýš ' pochvalně vyjadřovali o uměleckých výsledcích druhého* Oba sík uvědomili*že za§li přilil daleko a dali se unášet intrikami obou skupin souborní .které obtížně splývaly.st*nislavskij se hájil tím*Se nikdy veřejně se nevyslovil kriticky na adresu ffěmlrovi-čova podílu v uvedení "Na dně11 a "Julia Caesara"* zatímco on neustále připomínal problematičnost nastudování "Sněhurky* a "Vlády tmy " .^tanislavskij reklamoval pro sebe právo vyjadřovat veřejně vlastní názor » umělecké krédo,v čems mu bylo stále více zabraňováno.'
Podstatu kolizí a konfliktů tvořila samozřejmá odliě-nost uměleckých názorů a vladtní poetiky, násobil ~j i vSnk odlesní profesní přístup spisovatele** * dramatika a kritika na straně jedné*a herce na straně druhé.4 Ohromná populatlta S tanislavského dráždila Hěmircviče-I>ancenka*protoŽe jednak oslabovala Jeho sebevědomí,
Žednak hrozila Stanislavokéme závratěmi s úspěchů^ tanislavsklj okamžitě vzplanul,leč záhy zapomínal na křivdu - H&nirovič^Dančenko podobné pocity ukládal do paměti a obtížně se jich zbavoval.' ~ Kdyby oba nepamatovali na společný zájem a společné dílo*rospadlo by se U**ěleoké divadlo po několika se zónách .*lo žná i dříve .;
I£*2X Cechov měl starosti a obsazení*' Lopachina, -postsvy považované Jím za rozhodující.'/ pokud by se ne zdaří ta,pak propadne celá hra .Herecké obsazení by mělo pamatovat*že to není křlkloun.ani hrubý kopec* ale "jemný člověk*. Pro to původně předpokládal, že by Lopachina hrál S tanislavskij* jemuž se však líbila role <*ajeva.HAtyplčnosti" kupce Lopachina se Stania-lavskij obával a domníval se* že nemá dosti výraznou tvář /uvažoval o kontrastu mimifcy a gestiky/,
Musel přeobsadit některé role v HWa dně** "Juliovi Caesarovi" a IBSMíX "Osamělých" díky tomu*že z Umělec*' kého divadla odešla skupina v čele s V.^.äevjercholdem,
Listopad 1903 JtRežijní knihu ""ViSnového sedu" vytváří postupně*
nikoliv v prvém náporu dojmů.fleapôchá,koriguje a
-63-
přihlíží k přínosů* zkoušek.'Určuje písemně pouze "nálady* e "vfohodlska",charakteristiky postav a jejich jednání ^izansoény až při zkouškách. Heáijní kniha je v této podobě nanejvýš stručná: příjezd z bloku pokojůtkavu budou pít na starém divenu,výjev /ni s Varjeu na lehát&u... Postupne však opustí smíněnou stručnost a třetí dějství rozvrhuje nanejvýš podrobně v ovzduší nevydařeného plesu .Sestavuj e podrobný sezná* hostí,' charakteristiky chování,typická gesta,intonace apod.4 Nenachází "správný tonus",zkoušky se mu nedaří, nškteré herce podrobuje zdrcující kritice: L.aJ.Leonidova v roli <Ik>p^china,K»U*Alex^ndrova jako Jaša '
A.P.vechov mál na zkoušce v polovině prosince množstv: připcrmínek.Druhé dějství považoval za nudné /i nečinnost musí s jeviště působit v něčem přitažlivě/.4 Zdálo se mu příliš roztažené do šířky a nekonečné.4
51 .prosinec 1903      Veselý silvestrovský program v budově Uměleckého
divadla, t zv.kft pus tnik, kdy si všichni vyměnili
tančiliÄzí diváky mj.C^cfOT,Gk)rkij,3afltX» šeljapin, Suléržiokij a dokonce mezi mchatovskými herci' SyS.1 Bauman,který se skrýval před policií v bytě V.I. Kačalova.ľence.improvizace /výtečné parodie' zakladatelů a jejich oblíbencůí/,nevázané veselí.
Leden 1904 V.Y^fcužskij převzal roli Brata,která pro Stanialavské
ho se stala "mučivou přítěží"^
Provozní ohledy vytvářely stav "trvalého přetížení", v době generálních zkoušek se hrála dopoledni /^tznípelední /představení.
V.I.^emirovič-Dančenko nesouhlasil s požadavky il.s.btaiiislavského,který tradičně požadAbal,aby byla před premiérou zrušena všechna představení a začínal defekte zkoušet znovuv&ořil vše dosud vytvořené,bičoval vysílené herce,které nutil mnohokráte opakovat to »00 se podle jeho názoru nedařilo '
Stanlslavskij odmítel podobnou kritiku a obhajoval
frávo na "umelecké vete",zatímco si podle jeho názorů ětfirovič^ančenko ponechal "veto" literární" a snažil se přisvojit také "veto umělecké".
17.leden 1904 Premiéra "Višňového sato" v režii X.S.Stanislavského
a VJI.líěmiroviče-BančeBto,výpravě V.A.^imova.* V programech a na plakátech však nebyla uvedena jména režisérů, tak daleko dosgěkr rozpory, la se uváděla a# od sezony 19*5/1936 . Premisa se změnila v ovace na počest přítomného autora,na scénu přinášely dárky,četly se pozdravné dopisy a telegramy .Irofesura moskevské univerzity koncipovala oozdrav v duchu Sajevova oslovení staré skříně, co ž se Čechovovi zalíbilov&java však naznačovala $efro skutečný zdravotní stav,který nesliboval cokoliv potěŠujíeího.tJznání jej všek těšilo,ostř5tně se mu jej příliš nedostávalo od literární kritiky,která mu stále připomínala nenapsán: román hodný tradice £V&,£>ostojovského či I-.lí^íEolstého,
-64-
umělecké divadlo m poskytlo úspěch v době,kdy literární kritika jej označovala sa "uplak nka" ny jí čího po starých dobrých čase<&j*liitltl Pesimista a dekrdenta libujícího si v závislosti na moderně,aniž by jí rosumněl;Dspech Uměleckého divadla rozhodl o tom,že Cechov nezanevrel na dramatiku,oož bylo po T>rcgadnutí "Racka* v Alexandrinském divadle zákonité.1
V.,r.^aěalov,Lopechina; I..JM#Leocidov,Jepichodova I.tt.Moskvin,?irse A.R.totem.Kililžtf* Charlottu J.P,^urntovová,Símeonova-Pi?Čika V.FjQrihunin« Představení se hrálo do 5.4.1950 v mnéha přeobsaze-ních - dosáhlo 1209 repríz.čogmatické proletkultov-ské instituce s jpjieh odporem k Čechovovi je strpěly na' mchatovské scéně jako Jediné z čechovovskéh< repertoáru^
26.1eden 1904 Přerušeny diplomatické styky s Japonskem.28.3aJ 1.1904
podle :práv v tisku nepadlo japonské lodstvo přestav Port-Artur.
Napadené íiusko oplývalo bujarým optimismem,který podporovala většině politických stran a tisk.V divadlech před či po představení mítinky,živé obrazy,prohlášení* V prostředí ^Moskevského uměleckého divadla zmíněné události vyústily v návrhy dalekosáhlé reformy domácího u^ení.
Válečné ^události zákonitě odvedly pozornost publika jiným sběrem,zákonitě klesala návštěvnost - mimo WCHT.'
Únor 1904 Stanislavskij rozpracoval dřívej M úvahy o 'obnově"
ruského divadla.Navrhuje vytvořit "pobočku" uměleckého divedla,která by pravidelně zajížděla do provincie s hodnotným repertoárem Jí samotné provincii měla vzniknout asociace tohoto typu divadel jako ochrana před soukromopodnikatelskou svévůlí a ignorováním uměleckosti^ve j«énti zisku.
Ka základě uveh S.^.iStanislavského tentokráte již velm: konkrétních /Včetně návrhů repertoáru/ustavena v rámci Uměleckého divadle. ko"?£se, která by měla připravit potočnou scénu pro sezonu 1905/1906.Měla hrát v budově Loveckého klubu a hostovat zprvu v továrně AlezejeVových a Morozovových.Stanlslavskij požádal ' herce I.A „ T i cho m trov á , aby se ujal sedení prvé skupiny v Předpokládalo se, že by kolem Uměleckého divadla se soustředilo 5-6 takovýchto souborů,které by představení připravovaly v Moskvě a střídaly se v zájezdech do provincie .Smysle^ nebylo nio jiného,než zvýSit uroven a postupně připravit "mladou krev" poule zvyklostí Moskevského uměleckého divadla,tzn.akcentová estetická kriteria a etiku.
Jistý otřes vyvolal odchod herečky ^JF.Andréjevové. která si přestala vážit uměleckého divadla a hledala útočiště v provincii.^ěla tu málo příležitostí; nevyhovovala jí stále více předvládající vliv majetného publika « diplomatické tahy vedeni. Je ž přijímalo četné kompromisy,
Eřezen 1904 ľkou*í "Višňový sed* s řadou debutantů /Wikolajev,
Andrejev,Adurská aj./.
Jedná s K..I>J3almontem o překladech Maeterlinokových her,především "Modrého ptáka" a "Slepců".
IS.lařesea 1904
Duben 1904
Kolem 10.4.1904
24.
J*. duben 1904
-65-
Usevřena pátá sesune Sfoskevského uměleckého divadle
představením "Višňového sadu*.
Divadlo odjelo fftr-zájesd do Petrohredor,který zahaj dl "Juliem Caesare**.Stonislavskij se~/2S«1.04/navrátÍl k roll Bruta*kteTť^io sehrál v jiném maskování a s "jiným akcente*** v Umelecké divadlo zde dále? uvedlo "Višňový sad", který letitý odpůrce 5iCF$#kritik /Jft#Wel#charakte-rizoval ja&6 tradiční výplod čechovovského peaimis-mu.Xeč komickou interpretaci připsal k dobru ^tanislavskénu jako režisérovi i představiteli tejeva. Zevrubná popsal jeho po Jeta pochopené v duchu bonvivánského vstrhu k žlvotu,uadřasenému a nereálnému.V očích litanislay^ského a ve vráskách na tváři zahlédl ironizující us*ě§ky,žel nedotažené a příliš jemné...
V řade rozhovorů /L.J.^arevič#V.'A.TČljakovskij aj./, v několika intervieweoh vysvětloval smysl reformy divadla v provincii a zveřejnil metodiku přípravy •schatovských představení od zkoušek u aste stola až po generální zkoušky.Shodné myšlenky obhajoval na schůzi akcionářů Moskevského uaěleekéh© divadla /7.'4j04/,ns dslSÍ pak prosadil jako bodjpravomoce VJIJlfemireviče^anceoka /l6«4^/«ďejma v souvislosti s předchozí kore3po«denoíí#s jedné "straně kladně oceňoval jeho podíl v "uměleckém i administrativním děnín#na druhé v5ek se snažil li omezit v rámci "literárního veta".^svrhl v?ak zvýšit plat V.'1.1?ěmirovič©^)ančenka i jeho podíly.1
Kolize Moskevského uměleckého divadla s uorkým. Ně>irovi č-i> a nČe nko v obšírném dopise označil "Letní hosty" spíše za materiál než hotovou hru a zevrubně kritizoval "uměleckou metoda dramatika horkého" jako príliš tendenční ve vztahu k ruské inteligsaei,předpojatou a zbavenou láskyplného pochopení.^ házela *iu precizně zformovaná dějová fabule^nožství žánrových scének a banalit; vadila tezovitost a proklamativnost namísto živého děje.
-i.Gorkij s podobnými názory nesouhlasil a chápal je jako vzájemně neslučitelné,diametrálně proti-chůdnéjTudíž- nemohl svěřit hru divadlu,v jehož čele byl V.I.Rěmircvič-Dančenko.
Korespondence odporovala ehkalebným výkladům dramatiky áž.Sorkého jako zakladatele seoreelismu,protože se publikovala okrajově a neúplně.
gfiTSlttglSXSttciai^aatum zahájení provozu v divadle továrny tovaryšstva V. íl»zejeva,P.Vi?nakovasXtpl a A.Sam3lna.
Byla tu zbudována £vlá*tní přístavba se scénou, čítárnou a skromnými "Šatnami přibližně pro 500 diváků.Jeviště o rozm ěrech 14 krát 21 nr^ínůJ Uáklc&y ve vý^i 50 000 rublů uhradilo Tovaryšstvo.* a tanislavsklj tu nikdy nerežíroval, pomáhal s výběre her a navštěvoval občasně zkoušky.S ochotnickým souborem z řad dělnictva pracoval vedoucí prodejního odd.,^.H.l?ikolajev,výprsvu měl na starosti-T.VjSerbina 'zalovené pozadí a běžný nábytek/.' Vstup byl bezplatný pro' ,zaměstnance#hosté platili podle vlastního uvážení.
-66-
Defakto vzniklo lidové ochotnické divadlo' s nepravidelným provozem orientované díky K,SjSta-nislavskému na ruský klasický repertoár.
Květen 1904 Básník a překladatel K.D.Belmoat seznámil mcha-
tovský soubor s Uaeterlinckovjími malými dramaty "Spéci". "Nezvaným hostem" a "Vnitrno".Předčítal hrozně,ícoktal#preříkával se,ztrácel se smysl textu,tudíž zákonitě vzniká? pochybnosti." Umělecké divadlo nemele zkušenosti s podobným žánrem a většina souboru považovala rutinu spojenou s' čechovovokými představení za záruka úspěchu.'
Zakladatelé vytušili nebezpečenství a prosazova symbolistické hry jako kontrastní protipól. Od poloviny "třicátých let,kdy převládla ždanovo s^ká^ negace modrenismu interpretovalo se zmíněné úsilí jako nebezpečné koketování s principy "cizími* mchatovskému realismu. Jako něco na způ sob "zakolísání" Stanislavského,který však záhy prohlédl nebezpečenství moderny a navrátil se na "pevnou půdu realismu*,'
Ve statečnosti Stanislavskij chtěl akta obohatí mchatovský styl s pomocí "nadrealismu* odvozová ného s her Wa^terlinckovýoh,/ndrejevových, HemsunovýchJ iné je* že toto zákonité umělecké snažení zkowllkovaly společenské události, důsledky prohrané válly, ne zdařených pokusů o p iTlamentar ismus , nedostatkn,hlada a revoluční výbuchu.Tudíž Ve scholastickém,pHmočarém chápání vývoje společenského, a uměleckého autom tisky vyhlíželo analogické úsilí jako proti-společenské .nezbylo,než je interpretovat jako krizi AULU Uměleckého divadla, jež však mela jiné příčiny /závislost na šablonách Čechovova* dramatiky nastolené v inscenační praxi - ~ a nemožnost důsledněji realizovat svobodomyslný program ruské inteligence v poraženeckém ovzduší pp roce 1905,a navíc v době odklonu od revolučního hnutí všeohecn~ě,protože demokratiek kruhy se setkaly s násilím,zárodky budoucího "rudého teroru*/...
atanislavskij při přípravě režijní knihy Uaeter linckových her konkretizoval představu o "nadrealismu" jako mnohem náročnější fázi,dovolujíc se bymanit ze zemské tíže a svobodně plachtit nad realitou.Vznášet se,a nikoliv pokulhávat. Hektare z představ o stylizaei rozpracoval V.^.Mejerchold v Divadle-studiu a predstavenie* Činoherního divadla V.P.ftom issarževskéj Stanislavskému se více dařilo se konkretizovat ve spolupráci s výtvarníky /Dobužinskij,Ulja-nov,Rerich,Benols/,než a herci, stavy bezvýchodnosti překrýval v režijním plám s pomoci huďby,majestátná a poklidné. Názory E.S. S tanislavského potvrdila korespondei ce s Bal^ontem,který jednal v Paříži s MaeterlJ okem.Autor považoval všechna dosavadní představení za neuspokojivá,pochyboval vůbec o~možsos1 uvedení "Slepých*.linoval se "zvláštním přední
-67-
sa textu - sni romantickém , sni realistickém.. .
Květen 1904 Koncem května sa Stanislavskij naposled setkal s'A,1
P.CeChovem , který odjížděl do zahraničí.Vyprávěl mu o témata zamýšlené hry,re*gujíeí na krajnosti meha-tovského stylusmuž a jeho přítel jsou samilováni ~d© stejné &eny,ře£í vzniklou * neúnosnou situaci tím, že se vydávají na severní pol.Poslední dějství se mělo odehrát na palubě lodi,oba hrdinové pohlíželi do dálky,kde si vysnili otras milované.lfemohl tu cvrkat cvrček, hryzat mySi,výt psi...
Červen 1904 V LJublmoTce koncipuje vstupní kapitoly Tl>y^ŤllÍi3
"Abecedy dramatického umělce" .setkává se s úskalími danými nepresností pojmosloví,pro to ve Sker é potřebné termíny opisuje s pomoci vedlejších vět,popHpado nahrazuj e pouhým popisem zkouSek a pokynů-Sílí pocit běznaděje,spojované s vlastní nevzdelanosti a snahou pouštět se do něčeho tak nepropracovaného Kupa popsaného a roztrhaného papíru narůstala, stránek nepřibývalo.
9e«oc matky, J. V ^Alexej evové, donutila jej přerullt práci a vydat se s ní do francouzských lázní^Contre*-xville.Před odjezdem se dověděl o smrti A.ívCechova. Přestože znal zdrevdtní stav Čechovův a očekával tragickou událostvpřesto je otřesen a několik dnů se cítí jako "osiřely* s stěží zdržuje slzy^Stále jel pronásleduje myšlenka,co bude s tJměleckým "divadlem po smrti Cechova.když linie repertoáru nemůže pokra* óovat.Cec^ov zemrel,0orkij na umělecké divadlo zanevřel...'^orozov opustil akciovou společnost a zřekl se účasti ve vedení .ftáne za ranou* Z když mnohé se později vyřešilo,tak Morozov nesměni: názor, ale přenechal svůj podíl vedení 14 300 rublů/ tragické události však pomohly přitlumit krizi 1 v souboru,kde mj,Íačalov chtěl následovat sa H.íř.1 Andrejevovou.Ve vzniklé situaci se odchod rovnal zrade,proto větSina zůstala.
V zahraničí se seznámil s principy elektrického osvětlení ve francouzských divadlech a uvědomil si nutnost výreby potřebného zařízení /vodiče,žárovky, kabely/.   , ,
Červenec 1904 Diplomat V.I.Ně^irovič-Danoenko uznal nezbytnost
jednání s Gorkým a požádal jej*aby poskytl Uměleckém divadlu dokončené "Letní hosty* .Ostatně právo uvádět gorkovská dramata si Umělecké divadlo zasloužilo dík lěftákům" a "*a dně*,4
(Jorkij odpověděl lakonicky, že až hra vyjde mÉte ji laUfrit11 žala mohou ji uvádět divadla'podle llbostivfbn dopisu nevěstil mnoho dobrého.
—4
Srpen 1904 Stanislavskij se trápí a Sfaeterlinckem. Výjevy pate-
tické vycházejí jako komické,a naopak.Všechno mu připadá těž£opádné,poatrádá "vzduinost* a "nadpozemskost"»
Mění koncepci "Abecedy" a namísto zobecnění pí Se jakýsi deník,záznamy ze zkon5ek,rozhovory atd. Laciná tu§it obrysy "pedagogického románu",kde by s popisů vyrůstaly zákonitosti.'
Zahájení sezony t tíněleckéw divadle představením Maeterllnckovyeh dramat *SJepí", *Nezvaný host* a "Vnitro" m režii £.£.3tanialavskáho,u.S.£t^žalova, ff.fr 'Alexandrova a výpravě V.fc.&imova.Představení nemělo úspěch, dokonce "Hesvaneho hosta" po 17 reprízách odvolalo vedení divadla,takže dalších pět reprís se hrály jen dvě malá hry.^ělo vlak význam pro přeorientovánf^stylu,odklon od natureliatioké linie. Neúspěch podminovala jednak nemožnost divadla dospět k vysšf míře stylizace,naníž soubor nebyl připraven, a jednak snaha Kj&.Stanislavského překrývat pesimismus" optimistickými polohami v duchu čechovovskýoh představedí.^íládí mělo vítězit sad slepci,mrtvý duchovní musel smlset v posadí, jeviště zaplaví^ příva] světla a velebná hudby .Herci spíše zaujímali pozy, hovořili pomalu a důrazně.
Spisovatel Vjaěeslav Ivanov vyslovil oolitování, že moskevské obecenstvo nepřišlo na chut "velejemné mseterlinokovské poezii * .naopak, *»edik V.TJBogorod-skij obvinil Ueělecké divadlo ze zrady ideálů tak důležitých pro společenskou 1 mravní výchovu mládeže, Scházela mu v nastudování východiska,přecizně formelo* vané ideje,rozhrani6ení dobra a zla.Tím významnější, že ve vzduchu se daly vycítit dalekosáhlé změny, společenské povědomí dozrávalo k zásadní mm protestu s dosavadním uspořádáním sociálních poměrů... Představení Mae ter Háčkových dramat nepronikla k di-vákovi.mezl hledištěm a scénou převládal "mrtvolný chlad a nezájem".
Oba zakladatelé presvedčovali soubor o správnosti nové repertoárové linie,v souboru vsak sílil nesouhlat protože vynaložená energie neodpovídala výsledku. Záporným ohlasům v tisku 1 hledišti,*
II 4 i
Premiéra hry A.PjCechova "Ivanov" "v režii V.I.Tíěmiro-viČe-EanČankfi a s výpravou V *A,Simova.Stanislavskemu se role~S8Delského~ líbila,leč do cesty Se postavily osobní momenty.Zemřela matka S taniolavsk^ho,generální zBou^ka_probehla po pohrbu.'Pochopitelne se obtížně soustředoval, i~když se choval nanejvýš disciplinovaně Hole přinášela s sebou jisté nebezpečenství,možnost
fopakovat rysy ttajeva.stanislavskij ji odmítl a sehrá ebelského jako majestátní postavji s chováním kvas* lorda,nanejvýS důstojné.Leo obnosený oblek a slova nabývající podoby fráří fiaznaóovalyjže "zestárlý baron může skončit v gprkovském "na dně"#momek kry. pozůstatek starého světa*,šlechty změněné v příživníky ale nezbaveni ještě citů.
Mchatovský přívrženec,kritik N^Mros,považoval postav Sabelského za jeden z najvýznamnejší cit výkonů Sta-sislavského jako herce dokonce 1 v ráfeol čechovovskéh repertoáru,3 '.
Annu Petrávnu hrála G.X.Káapperová, Ivanova V.I.ftaěa-lov,Lvova I.M.líoskvin,Lebedšva I.Íf.Hoskvin,Borkina L,Íl.^aonidov... - •
Po 110 reprízách derniéjra 7.5.1924.
amatizuje Čechovovy povídky - "Wrtvé tělo", tába Pri*ibějev", "Chameleón","Sny", "Chirurgie"; Snaží se vytvářet "scénické miniatury",z nichž tři byly uveCetty.Hadále sní o ' dramatizavi úryvků románů P.TÍ.i>o8tojevského,L.TT.4lblst(<ho a A.PJCeC^ova.1
4 i
Díky V ' I .Tle* iro v i čov i -D « nČenkoxi si uvědomuje pravdě-podobné potí So s cenzurou 1 neúprosný fakt, že v souboi ru nenajde představitele Aljoši i Míti Earamasova i Saě£ireva.Dramatizeoe románu ttostojevského se objevi-na mchatovskéscéně až počátkem desátých let a dramatisaee románů L.H,'Tolstého až v letech třicátých^ Pomáhal ffěmirovičovi^ansenkovi při nastudování "Ivana Mlronyče" J.TC4 C triková. Poprvé si vedl přesné záznamy o tom,co vyžadoval od herců a co považoval sa zdařilé.Venoval pozornost f rmuiaci požadavků z hlediska vnější herecká techniky.A přelítá,jak od vněj Sková charakteristiky dospět ke vnitřní,Ideálem zůstává "oduSevnělá hra* počítající s výrazností očí # tváře .polohou hlavy," m Spisovatel "irikov zaznamenal*že se zúčastnil zkoušek a vlechno probíhalo hladce bez nějakých komplikaci,11 Když se objevil Stanislavskij*začínalo se všechno od začátku, vSechno se měnilo a přestavovalo .Takže měl obavy, zda se btfde" isremiéra vůbec konat. Konflikt s U.Gorkýw wěl pokračováni t autor zakázal, aby Umělecké divadlo dramatizovalo-povídka "Přáte-líolcová*.nesouhlas motivoval tím, že chování V.1I. irěmiroviče^ančenka k jeho osobě vylučuje spolupráci,1 K§*irovič-Danč*nko s tímto stanoviskem seznámil akcionáře Tovaryšstva v prosinci 1904.
21 .^prosinec 1^04        Premiéra dramatizovaných Čechovových povídek
*£Iomyslník% "Chirurgie", "Štába kil Prišibějev" v režii &,3»£tenislevskéhojrs výpravou V.A.Simova» Večer doplňovala aktovka PJI.Jarceva "0 s$ěn kláštera
v režii v.í.T?ěmiroviče-Dancenka a výpravě N.A.Kolu-pajeva.
Poměrně nesourodý celek se postupně rozpadal,takže Jaroevovn hra byla stažena po l6«reprízách. Čechovo vské miniatury se líbily,leč spoléhaly spíše na komediální situace a variace předchozích výkonů^K nějaká výrazová hutnosti nedospěly,což si Stanislavskij příliš dobře uvědomil a v zápisech se zabýval otázkou "kvintesenoe",zestručnění a zhutněni tak potřebného v gogolevském a Čechovovském repertoáru .snažil se definovat rozdíly  mezi fraškou a komedií, otázku groteskna si tou dobou nepřipouštěl a prakticky se jí zabýval až díky JjB,vachtangovo~
vi od poloviny dvacátých let,1
V "Abeaedě" přelítal o krásna v životě,přírodě a na seéně^Bráse tváře,těla,miwiky,gestiky,hlaau a nevyčerpatelnosti tvarů krásna v samotné životní realitě.^ klasicismu odvozoval ^nesmyslnost dogmatických požadavků a kritérií,ahy úvahu ukončil vyzvou* zapomeňme ne pravidla a poddejme se přírodě,kde krásno je zastoupeno v nejpřirozenějsí podobě,'
Leden 1905 Zkouší hru "Ivan Mironyč" J.ff.Sirikova .Dráždi jej
amatérismus souboru*nekonečné a nudné příchody na scénu.^Proto mění rytmus a hraje ji střídavě v rytou melodramatické plačtivé komedie *   a šky,vaudev lilu. Dráždí jej stereotypní komediální situace.ubohá ■čirikovská lyričnost", snaží se hru zamhránlt důrazem na komičnost.
9:ieden 1905 "Krvavá neděle" v Petrohradě.IJia Mnohatisícový
průvod petrohradského dělnic trvá s oprávněnými
-70-
sociálními požadavky zmasakrovalo četnictvo,policie, kozáci a vojsko.Odpovědí byla všeobecná stávka,
řáse* pozbyl prestiže,vláde ztratila vliv nad udlloatmí Tak se začaly dny revoluce,jež postupně zasáhly většinu měst.
Leden 1905 Soubor Ikěleckóho divadla sympatizoval se svobodo-
myslnými po žadavsy v tisku,rákonit§ Se však obával důsledků násilí ve vstanu ke kultuře,1 Stanislavskij pod dojme* dobových událostí akcentoval motiv usurpátorství Ivana Mironyče utiskuj ísího veškerá okolí.V jádru dobrý jedinec,bohužel však stále více pohlcovaný pedant3 tv í o,samo1ibostí a myšlenkovou nepru žností.Přesun akcentů však obnažil povrchnost textu, jeho ž hranice se nemohly rozestoupit,1 Na aý místo myšlenek pouhá záohvěvymmisto citů odvar,a tak nezbylo než se zaměřit na autorovy prdtest; proti existující konvenčnostl.Podle názoru Stanislav-skáno hrfi neměla závěr /dáky ohledu na cenzurní požadavky a malému nadání autora tohoto "dílka*/ a dramatik neznal odpověa na stěžejní otázky /oo se stane s manželkou Ivana Mironyče,kxlyž jej opustí/..,1
28.leden 1905 Premiéra hry "Ivan ^ironyč" J.N.CirikQva v režii
V.VvLužského společně se kast krou "EtScený syn* 3. A.rejděno v ax v režii V.I.Uěmirovioe^Dančenka, Výprava V^,*Ji«ov a N.7.Kolupajev. Večery sestavované z poměrně protikladných textů /Cechov - Jar cev , C ir ikov-Haj děnov/dokládá Jí reper zoáro -vgtu krizi třsěleckého divadla,které povalovalo současno hra sa základ všeho,* ~ "
úspěch průmerný#při premiéře se obecenstvo smálo, situaci zahranoval V.V.Xužskij v roli Ivana &iro-
§?rikovova hra msla 33 reprízy, Rajděnovova 31í do 10,11.1905,.
tfnor 1903 Sešení obtížného stavu s® hledalo v uvedení,respekti-
ve návratu k Ibsenovi.strašidle" v novém překladu a a Uoakvlnem v hlrvní r o li! n ěm trov i č-jj ančenko dospěl k názoru, že hercdvy nevýhodné stránky /otylý, malé postavy s nepříliš výraznou tváří /může připktlumit jediné:akcentování duševní choroby od samého začátku, vědo mí předurěenoati k zániku,' Savická Jako paní Alvingová měla hrát starostlivou matku důvěřující v u zdr avení .So n tras t deziluze a iluzí,deter minovanosti a naivního optimismu chápal Kěmirovič-£>ančenko j sko nosný základ pro dramatické napětí,1
4.*ánor 1905 Státní smutek v souvislosti se zavražděním bratra
Alexandra III ..knížete Sergeje Alexandrovlče, moskevského gubernátora,zastřeleného eserem IjB^jajevem.1
Vedení se příliš serozhorčovalo nad atentátem,více starostí vyvolával předpokládaný deficit /2000 rublů za představení/a oprávněné obavy z dalších komplikací provozn.
V režijní knize "Strašidel* zevrubný popis úvodního
-71-
výjevu:prší,mlb.a,nepří jemné vlhko .V pozadí jen obrysy horských velikánů,u vchodu opravují dveře,v hale mlátí s nádobím,V dálce údery zvd"nu. Je slyšet Tioukání- parníku,pak šum vody,jek se blíží k přístavišti atd.V duchu naturalistických žánrových výjevů z ^ě^táků^.Koloritnost aěla oslabovat statiunost,průniky slunečních paprsků mezi mlhou násobit nade je. Nádher a severská přírody,majestátnost hor a ponurost počasí,jfozadí pro analogickou kontrast* nost životních pocitů matky a nemocného syna.4,. Patriotické nadšení v siuvialostix s průběhem rusko-japonské války přisedlo Stanislavského na myšlenku, jak napsat hru ^Port-Artur* o hrdinství obránců a ajfcžiiftfcl proradnosti útočníků.
17.břasen 1905 Vzal na sebe dobrovolné povinnost, t j .'přípravu referátu
o vlivu soudobé oenzury na divadelní uměni - společně s V. I jKačalo ve*",kter ý se však práca nezúčastnil,* Pro zvláštní komisi vytvořenou Literárně uměleckým kroužkem.
Heférát pod názvem "0 cenzuře"' přednesl 2.dubne 1905 a vzbudil oprávněnou po třebnóu.T)znač11 podstatu divadelního umění za ryze demokratickou a ve společenském smyslu ryze perspektivní,čemuž nemůže bránit ani cenzura,ani ubohé postavení umělců samotných,^ zevrubně analyzoval různá cenzuraí zákoutí, souvise jící s přesahy různých kompetencí ministerstva vnitra, tiskového dohledu,policejního dohledu,církevních institucí a školské správy.Povolení k tisku neznamenalo automatický vstup na sc^nu,dvorská divadla se řídila jinými previdly než městská, v provinci řádila svévůle policejních direktora,kněžstva a učitelstva. Prakticky každou hru bylo možné znemožnit a zabránit
Šejímu vstupu na scénu, ložltost cenzur nich vlivů podporovala zákonitě jistou neodpov&dnost jevištní pt^xé, která dávala** předně nost dílům bezmyšlenkovitým,krotkým a nevýrazným. Dvorské scén^ se řídily vkusem panovnického rodu* a primadon^estské požadavky guberna torů, soukromé snahou dosáhnout maximálního ziskuľOmělecké divadlo jako scí%a'demokratická a všeobecně dostupná,prese veškeré limitující fakzore*zůstávalo osamělé a jeho zkušenosti se zásahy cenzury představovaly trapnou historii nepochopení a přehnaných obav od "Cara řjo-dora loannpvíče" až po "Ivana Wiřonyče", Přehnané úsilí administrativních míst,neostála kontrola nemohla prospívat divadelnímu umění .Cenzura "bránila normálnímu pohledu na realitní dělník tu nesměl hovořit o dělnické proble^azice,vařící o církevní ,*»užlk o agrární-Btudent o studentské^DoVoleny byly výlučně abstraktní debaty o ni Čem, co by meh^o vyvolit ohlas v hledišti.Kastrace myšlenek,upadek uměleckého vkusu,ni odvádění Hlediště od sociální problematiky,' Zachránit divadlo "*ůže pouze zákonná ochrana před svévůlí a institučních vlivů s jej leh vžitým ochranáře vím "veřejného záj^u a pořádku",' * Není náhodou, že tato přednáška K.S .Stanislavského u ne nikdy nevyšla,protože eenzumí praxi carismu převzal stalinismus běže zbytku a vtiskOJÍ mnohem dogmatičtější podobu dílqr trestním následkům...
-72-
31.břesen 1905 Premiéra Ibsenovy hry *Stra3idla" v režii iL.BJSta-
nisiavského a V.T#^3wlrovi5e~I>ančenka s výpravou V.^iwova. # . .. .
Přss ve?*keré přechozí uvabyi vědomí nebezpečnosti statičnosti působilo představení znační nevyrovnane, íicoho se tu filozofovalo,detailně propracované dějové akce neděly organickou podobu,oprávněně obavy z osudu člověka determinovaného dědičností vyhlížely poněkud nalvně*Snad také díky společenské situaci,ktorá vynesla do popředí osud národů, osudy davu,v ně?ž s<» jedinec ztrácel a stěží mohl pro sebe cokoliv r dklo*c v fi t*t> 1 tuace , která se v jiné podobě zopakovala počátkem dvacátých let a uvedla do jiného kontexte dramatiku Čechovo vuv^urgenevovu, Blokovú - narosdíl od tezovitých her MJ&orkého odvozených z analogicky ro ohraničeného konfliktu bohatých a chudých.
P rdpríz do 16.11*1905   oklááá nanejvýš" průměrný úspěch.
Duben 1905 Stai-islavského pomohlo nastudování hry E.Ibsena
přesněji formulovat dosavadní pocity t představo o ' krizovém stavu divadla, jež se ocitlo na křižovatce. Opadl záje*? o divadlo jako takové,divadlo není již tribunou nastolující společenskáu problematiko a umělecky tápe.Btaré nevyhovuje a nové nevzniklo* Repertoárová linie c^chov,Gorkij ,Ibsen,Hauptmann vyčerpala* možnosti o nová dramatika je příliš" literární .Proto nutno hle&et,Hledat~ a zase hledat* Pověst V*^*%éjercholda jako režiséra seznámeného se sy mbo 1 is^et,kdy jako zakladatel Tovaryšstva nového dramatu záhy opustil napodobování stylu Uměleckého divadla a věnoval pozornost mo dera ismu, přivedla stanislavského na myšlenku defekte zopakovat historii vzniku Uměleckého divadla. Dva vedoucí /stanislavskij - Hejerohold/#dvě skupiny herců ji*si p H vedené, orientace na repertoár,s nímž nejsou velké scénické zioi lenosti .namísto pravidelného provozu však studiové experimentování. Tak vznikl plán studia-laboratoře zaměřené na "hledání nových cest v tmění V
Vzniku studiové scény však neprospívala výhroCenost • politického dění,lrterá odvedla stranou zájem mecenátů, Nejistota se promítla do izolacionismu.majetný svět nechtěl podporovat cotoliv.co mohlo vyústit v komplikace,
Mimoto se vyhranily protiklady a obnažily rozpory,5 Herecké mládí v Uměleckém divadlo podporovalo levicové požadavky a neustále schůzovalo.«ítink za mítike«,mn6hoslovná a rázná prohlášení,po žadavek za
poŽadavke**.'
Radikalismu bez ohledu na názory Stanislavského poznfr
menal přípravy i osudy Stadiaľ       ^     JJ*. . Stanislavskij získal předběžný souhlas V.K, *íe jereholái smavenc?h© podmínkami v provincii,kde se nedalo experimentovat. Pronajal budovu Ně^činovova divadla v Povcrské ulici /dnešní Divadla filmového herce/ a pověřil přípravnými pracemi S.A,^opova jako
ředitele.
V,'I*Ně*iroviČ-Dančenko neskrýval rozladění a nesouhlas s tím,aby se Stanislavskij venoval čemukoliv,co jej
-73-
odvádelo od mateřské scíny.zimoto mezi Ně^trovioem-•Dančenkem a \*ejercholdem existovaly dosti sepjatá vztahy od dob jeho stadia v Moskevská filharmonii. mď^XAAiUI»^A.&ž)^ Vztahy učitele a žákatkterý mál příliš samostatná názory.
10.duben 1905 Dopis V^^ejorcholda obsáhající souhlas sex záměrem
Stanislavsk-*ho,přechodem většiny souboru lova-ryšstva nov'ho dramatu do studia.Jeho poslání definuje jako "obnovování provinčního divadla* pohlceného rutinovaností.Vstahy s Umělec!^* divadlem'chápal jako "nanejvýš těsnéB,proto£e důvěřoval tvůrčímu ovzduší' a příkladnosti představení^ tohoto ojedinělého souboru.1 ^ejerchold 'pokračoval v úvahách K.BJStaiflslavskčho, avlak s tím rozdílem,že je odvozoval z modernistické dramatiky.Namísto "chráma nměsí" v pojetí Oměleckého divadla - poustevna pro rozjímání,kde se nutno uzavírat a odříkat. Herec,který splane při veřejné produkci, a okamžite se m asi uchýlit do klášterní cely a zde obnovovat síly.iKlášíerem je míněno prostředí uzavřené před vnějším světe^, nikoliv církevní instituce.1
18.duben 190^ Umělecké divadlo zr.hájilo "Ivanovém" testování v Petro-
hradě. Hrálo se v miém /ouvorinově/divadle.
V napjaté* ovzduší kole* l.^áje řada listů neděla pochopení pro Secbovovu hru.iicnzervativní listy spojovaly podobn, repertoár s bezvýcho cinos tí, cyničnost a hyperk*iticismem,v němž spatřovaly příčinu nepokojů, menifestací,stávek a střetů s vládnoucím režimem. Představení charakterizováno jako "žákovské", "diletantské","amatérské" zamaskované s pomocí režisérských tritó.Nedozrálé,kyselé víno místo lahodněl •woku.&lova nanejvýš nepřiznivá,leč částečně oprávnená, nikoliv v^ak v souvislostech tako upravovo-vaných a ryze tendenčníelv
Petrohrad bouřil ;obavy majetného světa sílily, stávkové hnutí se dalo do pohybu - a v tomto kontextu konzervativní tisk hledal viníka:demokratické tJraělecké divadlo mtt zde připadalo zbytečné a nebezpečné,?
V Moskvě mělo nastudování "Ivanova" úspěch, zatímco " ■^aeterlincksvy hry Tálem propadly - ¥ Petrohradě to-u bylo naopak,Publiigum nepřihll elo k tradicím Uměleckého divadla a posuzovalo představení nezávisle na předchozích výsledcích. J ako samotný umělecký artefakt. , .
Květen 1905 otanislnvskij přesvědčil básníka V,J.lrjusova,aby
se ujal ve studiu "literární části .Společně s tfejeroholde* debatoval 3 výtvarníky /Děnisovem* 3adějktnem,Sapunove*,UISanoVem/o jiných principech výprpvy,ne,i5 bylo zvykem y O-ěleckém divadle.
Podařilo mu přesvědčit T>í.horkého,aby Uměleckému divadlu svěřil hru "iíěti sl'>nce".sutor si kladl za podmínku,aby omezili vliv tferirovi ce*£>ančenka a jeho předpojatostí. , .
13.květen 1905 V Meze spáchal sebevraždu S.T.*6oroaov,protikladná
osobnost ruského kapitálu,nadaný podnikatel,to árník a meeenáš,kt«rý T^ělecké^u divadlu věnoval novou     0 ' budovu a větvinou hrázo val schodky jednotlivých sezon,
Těžká rána pro Stanislavského i příStí dny Jím vedeného divadla.
dočasně přišla správa o porážce 2. t lchooceánské flotily v bitvě a Cnsimy.Loastvo posílené o křižnfl z Baltu prokázalo neschopnost odolat lépe vysbsvojc nému protivníkovi„£«3taralost techn ická , ko nserva-tlvnost velení a ^pw.tná informovanost překryla tradiční obětavost a Ijrdinatví ruských námořníků.* i&nik celé flotily otřásl společenským vědomím, ež muselo reagovat n?> národní porážku a hledat ejí příčiny.
květen 1905 btanislevsfcij společně s ^ejercholdem se podíleli
ne předčítání Hamsunovy hry "Drama života"" a navrhli nový způsob studia tohoto dflaJBez rotfborů u stolu-bež Širokého vycv ětlovánf , zapo čí t přímo* se zkouškami ne scéně.Více důvěřovat herecké improvizaci než intelektuální analyse. V.I.Pě^irovlč-Can^enfco veřejní protestoval proti takovéto metodice přípravy,odmftl ji jako nebezpečn a chaotickou neruŔjící"ustálené zvyklosti. Co "*ohou hrát herci přímo na scéně,kdy5 Je neoboha-tila režisérova fantazie.Jedině předčítání»rozbory mohou zaručit jednotný postup.
Podílí se na pííprpvách "Hoře z rozumu" na mateřské scéně a hry a.Heuotmanna *$runda a Lajda" XSeSUUU A>chluck und Jau/ve studiu,
3.červen 1905 studio zahájilo zkoušky v Msmontovce,nedaleko
PuSkina ve stodole' nápadně připomínající misto.kde se zkoušel "Racek".Podobně divadlo nedaleko Arbatsk brány připomínalo ^r^ltář^kde Umělecké divadlo působilo po tři sezony.Je zjevné,že StenislaeskiJ a snažil zopakovat historii.
ffěmirovic^ančenko adresoval Stanislavskémo diplome tickou notu v rozsahu 28 stran rukopisní obhaj uje zde vlastní režisérské výsledky a konstatuje,že jeho úspěchy dráždily 3tanislavakého.Snaží se obhájit prvenství v uvádění symbolistického reperto ru díky uvedení "3 stěn kláštera" a nejvíce v5ak pozornosti věnuje -fe j erchold ovi. Charakterizuj e jej jako průměrného žáka,který stanul na straně nových proudů,pro to že v poctivém,starém umění ztroskotal a nemohl tu vytvořit cokoliv pozoruhodné ho.*
Whohé nedostatky a apoiy připisuje "temperamentu" K»1S,StanÍ3lavského,jeho neschopnosti se ovládat v životě i na scéne.Yyjedřuje v?ak ochotu ke spolupráci,pokud Stanislävskij dospěje ke shodnému názoru a menuje      mateřská scéně, • '
.otanislavokij na Kěmirovičův dopis s 0.-10,6.1905 odpověděl tolika okamžitě a všechno vinu za neshody vzal na sebe.Označil se za hlupáka a diletanta pcsecl'fho herectvííc,kte^ý se vlastně režií zabývá díky nezbytno 31 i, ala jeho životním posláním je herectví.Proto pro čeho bylo tak těžké rozloučit s© s někrterý^i rolemi, predáva t je Kačalovovi,Lufc-ske>tu aj.
iápol-jpráci 3 'iéjercholdem nemohl přerušit.protože si vážil Jeho schopností a pracovitosti.^ v daném ~ stadiu prľprav se nedalo ro«liSit,k jakým výsledkům
se asaaaě dospěje.
Červenec 1905
1.'Červenec 1905
Červenec 1905
11.srpna 1905
Srpen 1905
-75-
Ně^irovič-Denčengo však v korespondenci pokračoval /dopisem datovaným 28.6.1905/:priznal prvenství Sta-nislavského v reallsaci toho,o5 Umělecké divadlo ušilo-valo.Přislibi 1, že nebude dále Stanislavského omezovat a sasahovat do Jeho "uměleckého veta".-Nebezpečná kolise zažehnáaa.fea jak dlouho?
Připravuje* režijní "plán "Dramata života",pracuje nejen nad textem,ale ~na maketách V^A^imova.^abývá se rosliše ním a splýváním realistická a mystické linie hryV Mizaaacány rozpracovává dopodrobna a opětovně s mnoha žánrovými obrázky.Více pozornosti Však věnuje technický záležitostem ,osvetl- ní, Darv ě kostýmů ve světle, zvukům. Na maketách zkouší rozptýlená světlo, j akési barevná akrvny,na nichž by vynikaly siluety postav. Nemůže se zřeknout  dřívějších zálib,sní o snášejících se snahových vložkách,libuje si v Javových výjevech na j armarka »S tří dá však rytmus, zvýrazňuje kontrasty, střídající se apatičnost s výbuchy -veselí.^amísxto obfyklých plánků s píechody postav zakresluje herecké pozy /Teresita zády k "publiku vzhlíží ke Karenovi, který "je pohlcen vizemi prorockými a rozpíná náruči směrem k hledišti/.'
Dopis herečce V.Xotljarevské,s níž si Stanlslavskij pravidelně dopisoval a poskytoval jí rady, náměty, j ak se vyrovnat s rolí Charlotlý.rozehrát řadu etud na téma mj.^že jí Piščik-Simeonov požádal o ruku /jak by ' reagovala/,že ji vyhnali z cirkusu /a snaží se cvičení" udržet ve formě/.medeJte*nevzdáVejte se,hledejte'. Posílá Koti j arevské "Abecedu dramatického umělce".
Léčí se v lázních ^ssentuky.^ejerchold mff podává podrobné zprávy o postupu zkoušek,posílá mu návrhy* výpravy i kostýmů,eventuality obsazení a alternací.1 Mějerchold podrobně popisuje zahajovací zkoušky "Tintesilový smrti", koncepci hudební stránky skladatele I.Sace.Mejerchold analogicky informuje o mizanscénách, jak je zkoušel na maketa připravené pro "Komedii lásky" /výtvarníka V.I.fcěniseva/v 0 nastávající sezoně uvažuje "nanejvýš střízlivě jete o krajně obtížné,Jednak zájem publika pohlcuie "politi-tické dění,Jednak divadlo se chtě nechtě musí mnohem důsledněji vyrovnat s požadavky odlišné repertoárové linie,Čemuž brání rutinovanpst hereckého stylu a ohledy na zájem provozu i úspěšnost.
V Puškinu shlédl výsledky studia společně s Gorkým, Knipperovou.Andrejevovou,Kačalovem,Uuratovovou, Višnovski j .Členové studia nadšeně uvítali achatovské herce i S.I.-Uamontova.V poledne sehráli "Srundu a Lajdu",představení Stanislpvskij charakterizoval ftako "svěží,mladé,nezknšené,ale originálni", ' v podvečer "Komedii lásky" a večer *Tintagilovu smrt".1 Prvá se zdála Stanislavskéému jako slabounká, i když tu zablesklo herecké nadání;druhá' ijlwlWa rasem zaujala mimořádnou novostí, krásou.Horkému se všechno ' líbilo a vracel se do Moskvy v mimořádně dobré uáladě. Stanlslavskij si uvědomil,že Ve studiu se zformoval ifeQEXft "základ souboru",o-čemž dosud pochyboval.
Oorkij podruhéjDředčítalw"Sěti slunce" a Stanlslavskij se pustil do přípravy režijní knihy .Ponořil se znovu
76-
do naturalistických podrobností ,j imiž chtěl charakterizovat rodinné prostředí Erotasovových.fta prvé zkoušce /25.3.1905Zupozornil herce, že nehrají v Čechovo vě hře a nemohou spoléhat na nekonečné p*uay. Po odjezdu do Sevas topolu převzal zkoušky Sem Irovi ě-Dpncento, který písemně "informoval Stanislavakého a zdůvodňoval případná změny * jeho režijní knize. Na Krymu nemohl nepozorovat enepokdjlve události i zatčené námořníky z torpedoborců,poko řený křižník *PotěmkinB, na nl imž proběhlo v éskiwsí m aazatásix červnu povstání atd.Všechno potvrzovalo a prohlubovalo obavy.
£áH 1905 ^ejerchold se navrátil na mateřskou scénu Uměleckého
divadla a zkoušel Trepleva.Ídálo se mu, že je přetížen, proto vyžadoval pro neho altornami .Studio a jeho osud závisel výlučně na &ejer choldovi.Stanislavskij se hrozil deficitu,který nemohl pokrýt.^el odloženo na exper imento v$ní 20 000 rublů, co ž nemohlo postačit v případě neuspěchá.
korespondoval s ministerstvem vnitra,které zakázalo hru i>.Bazumo vského <,Pulcinello*,s níž počítalo iiivadlo-studio.iJ úvodem bylo nepochopení specifických ' rysů komedie děli ar te, výhrady vůči udajné ftivolnosti. Při zkouškách v Uměleckém divadle hráli spolu V*,fc ^ejerchold a Stanislavskij /Přeplev a Tri^orin/.' V 2) ivadle-studiu vsak nazrávala krize.řředevSím sám Uejerohold se více věnoval herectví a považoval za důle žitě j 5í vlastní návrat na scénu Uměleckého divadla; Dále se však ukazovala obtížnost uvádění symbolických ha?, zkoušky dospěly do stadia minimální stylizace a nemohly se pohnout s mrtvého bodu»I)íky malé pžrfx profesionalitě so boru,což slheFci nechtěli přiznat, ratici adresdvanouBtanislavfckému podepsala jen část so úboru, m j .^.»ilovská,tf J^totová - prvá uejercholdí va Žena,J.Zieharevová...
nlejercholdovi se nepodařilo zlomit uzrávajfoí vzpouru, nedovedl herce zaměstnat natolik,aby neměli čas na intriky ."Zde nutno hledat zárodky krize.1
2.Hjen 1905 Erize,byf z odlišných důvddů,zasáhla také tfciělecfcé~
divadlo.Jek známo, "Síěti slunce* napsal Sorkij během" v o znění v ^rubecké pevnosti a jakmile veSlo ve známost/ že hro uvede Umělecké divadlo,okam žitě se rozšířily zprávy o chystaném pogromu sa strany čertnosotěnců. tferci se bravew báli takovéhoto střetu a nechtělo se jim zkoušet,*
Generální zkouSku přerušila během 2.dějství generáiní stávka, tentokráte přeruSily provoz* I elektrárny.1 uhaslo světlo,^^ichnl seděli ve tmě a ponořili se do chmurných myšlenek.
Zkoušky dále probíhaly chaoticky .Moskevské ulice zaplnily davy,probíhaly nekonečné mítinky.'
14.10.1905 rozhodl soubor, že se přtoolí ke stávkovému hnutí,takže představení byla do Ig.lO.odvolána.' Seat dní se nehrálo,později stejně hlediStě zůstalo
goloprázdné. ' tevrení Divadia-studia muselo se' odložit na neurčito? Pracovitý Stanislavskij si zoufal.1? továrně stávka, v divadle se nehrálo a nezkoušelo, studio nemělo proudjNedalo se žít,nedalo "se pracovat,*»ohle se jen zoufale přemítat o nejistém budoucnu.
I
ffíjen 1905 Divedlo-studio oznámil© repertoár:"Orunda a Lajte* a.'
Hauptmaraa,"Komedie lásky* B, Ibsena, "Tintagilova smrt" a "Felleas a ^ellsanda* UáUaeterlincka#"2emě" VvBrjusova,"SníJ|" S,3frzybyszevského,*Zena v okně" H,&©fmennsthala,       '  ' .   * .
Vedení ve složení- K,fc,fctalsJslavskij,V^,^adimirov, G.fe.lBnrdžalov^Vv^^eJerehold a' S^Ä.^opon: Konanítantl - S. l^lamontcr a' F Jp ^éeh t€L'. Výtvarníci - VvJ'.JegorovvV#I.Í)enisoT#K#1f^Sapunov, S , J .Sudě jkin , ff.P .m j anoT . Dirigent - I.A.aac.
soubor - V,P#Veriginoyá#N#N#VolochoTová,V#ií#Inská#
J.M^MuntoTá^C.'P.^abrekoTová.V.A.PetroTOTá^O.I,
ireobra^nská,J.V#3afonovováftí.A.%karevská€K.L.Silov-
aká,J.í,zichereToTáíA.P,AnisimoT,F.A.AleSÄn«oTskij.
AvPjBôckij , H#* .Kostromski j ,P.I'.LeontěJ ,A . V»!Loginov,
V-.*'.*^moT,^
lWÍn^,V,%.^ -Se zahájením s% požitelo kolem 15,10.1905,předprodej byl zahájen 12.10.Vgsy vstxupenek se pohybovaly od 5 rublů do 40 kopejek.
V Moskfě se politické tldálosti vyhrotily v polovině října díky nemilosrdnému chování místní policie s četn tva, které rozháněla manifestace a střílelo do demonstrují cích .radikální živly využívaly situace k pogro-mům#ktsaoizr zaměřených na židovské obchodníky a studenstvo,
Stanislavskij zaznamenal v zápisníku,že nastoupila "neklidné a rozhodující doba",kdy se politické záležitosti řeší na uliěi a neúprosná konfrontace nepředám vuje ideální řeseňí.wže vést pohzfe ke krveprolitl a chatou,^ se s^alo po pohřbu K,TJ.3aumana,kdy policie napadla účastníky smutečního obřadu. Až 20.října obnovilo Moskevské umělecké divSdlo pro-vos,do té doby se scházely soubor v setmělém hledišti, kam doléhala střelba.Zkoušek se nedalo,zbývaly jen zoufalé obavy o osud Rudka.
dopolední
24. říj en 1905 A v takovémto ovzduší proběhla generální zkouška
a večerní představení *Dětía slance" &.$crkého v režii V^IvHěrtfiroviče-Dančenka a K.B.$tabislavského,výpravě VjAJSimova.
Davový výjev pronásledování dr.írotasova pochopilo publikum v takovéto souvislosti a domnívalo se, že do divadla vtrhli čerácsotěnci.Cást fcledlště chránila herce, část se snažila dostat z hlediště.' Jak možno uvažovat o umění,když na ulicích tekla krev a když se rozhodovalo o budoucnosti země. Divadlo rázem ustoupilo do pozadí a ztratilo na dosaví ní přitažlivosti,jak ji podminovalo jeho demokratické zaměření a polemika vůči konzervativnímu car ismu.
Rozladěný a zoufalý Stanislavskij,právem se obávající o ^budoucnost Ueskevského uměleckého divadla, v předtaše nemožnosti dále realizovat demokrrtleký program ohrožovaný jak zastánci car ismu, tak radikály -bohužel podlehl momentální náladě.A ta nebyla příznivé experimentování . Přesto že Jej **e j ^rcho&d zevrubně informoval o průběhu zkoušek, přes to že sám Stanislavskij byl nadšen dílčími výsledky,kategorlcky nyní
-78-
popřel předchozí stanoviska a rozpustil Divadlo--stodio.^ěco dříre nemyslitelného.1 ~ Stanislavskij se zděsil hereckého amatérismu, krajní stylisovnnosti předstarení,náznakové výpravy, která v osvetlení - podle jeho pokynů - vyhlížela nesmyslně.
Během jediného večera se ukázala rozdílnost koncepcii stanislavskij přemítal o stylizaci odvozené ze symbolických her jako o něčew.oo pomůže překlenout naturalistické výstřelky a obohatit v jádru realistické herectví|Mejerchold zmíněnou stylizaci chápal jako východisko,jež mělo realismus popřft.Tozdeji Bejerchold přiznával, že rozporuplnost programu musela poznamenat výsledky v duchu bajky ^Lahuí, rak a' 5tikaw, tzn.Wmohly překonat existuj ící~pro t i-
Ifegativní roli sehrálo stanovisko V^l^ěmirovltSe--©ancenka,který nepřát! experimentálním výbojům a čemukolív,co odvádělo Stanislavskéh© od mateřské
2oufälý,rozladóný a vybičovaný Stanislavskij ,na něho2 doléhaly politické udalosti jako na podnikatele i umělce •sáhl 1t nezvyklému řešeni $rozpustli Divadlo-studio s tím, že souboru z vlastních prostředků uhradil úbytek za celou áxxzäsxax sezonu. Později Stanislavskij 1 Uejercfiold litovali,že Divadlo-studio nemohlo dále pusobit.'A Stanislavskij v třicátých letech Se programově navracel k jeho výbojům* v představám nového experimentálního divadla^novu v době nepříliš přízAávé,na samém počátku tažení proti domnělému "formalismu * a na sklonku vlastního života,1íemocný;iaol©vaaý
vzor ^
Zánik studia představoval tragédii pro &ejeroholda, na "samém počátku úsilí o'nový tvar představení nemohl v díle pokračovat.^ i tu eoe. která jej bohužel doprovázela celý* ~ živo tem .A Stanislavského odvedl na čas od experimentování;zvýrazffí 1 pozdější příklon k akademismu zvýrazněný mentálními důsledky porážky revolučního „hnutí a demokratického umění všeobecně. Selže podceňovat 1 materiální důsledky /honoráře do l.května -příštího roku znamenaly výdaj kolem SO 000 rublů/...
7. listopad 1905 Definitivní likvidace Divadla-studia.družen pronájem,
rozpuštěn soubor i orchestr.
Po veřejné schůzi jednal Stanislavskij s dirigentem, skladatelem I»iA.Baeam,*&a by se nenašlo nějaké kompromismí východisko a studio mohlo pokračovat v miniaturní podobě /jenom několik herců a hudebníků; Tato eventualita odpadla.
Stále více se ukazovalo,že se Stanislavskij obával nejen "profanace principů Uměleckého divadle* /fbrmulfioe !Těwiroviče-Dančenka/,ale 'také možných kolizí experimentálního studia s povolovacími institucemi .ftoba prostě nepřála podobnému záměru. Vyzvedávat výlučné motivace umělecké v neprospěch VvB.MeJereholda nelze*! když zde zůstává dostatek navyklých argumentací.
-79-
Listopad 1905        Vedeni ifoskevského uměleckého divadla správně odhadlo
nepříznivé důsledky dobových událostí a orientovalo se ne klasický rel>ertoár~a~ domácí dramatika nahrazovalo především hrami K.Tbsefia a K.teamauna.^Začaly se přípravy k uvedení "Hoře z ro zumu",obnovily se zkoušky přeobsa-zeného "Cara Pjodora Ioannoviče . *Dôti slance* ve vynikajísím obsazení: V. Ideálov /Pavel Protaaov/^u^jAndrejevová /Líza/#M#H,4ermanovová /Jelena/,& V.V.Lužskij /CepurTOj/#0.^^ipperová Melánie/, I.9iJUo3kvln /Nozar ArjdrejevičA^F.Xlribunin /Jakov/.v.1 - zasáhly dobové rozpory,Pro část kritiky zůstal nepřijatelný M^orkij#pro další část demokratické feilí "zakladatelů Uměleckého divadla.lo,o© ledněn vadilo a nemohlo být při jato, druhým nedostačovalo^ zimoto představení poznamenal nepříznivé vlivy, přerušení přípravy vynucené stávkou .Málokdy se generál* zkouška a nremléra odehrály během jediného dne. Pto 28 reprízách derniéra 3«3A907«v problematičnosti výsledku hovoří i skutečnost, že představení nevešlo do programu hostování v zahraničí.
Na jedné straně představy, že se konečně naplní vidiny čechovovský postav,sny o novém životě /"Višňový sad" se hrál tou dobou s jinými akcenty/ - a na druhé prohlídky, zatýkání,policejní hlídky v ulicích. T6 "vedlo soubor M&Léhe divadla k úvahám,zda by se nemohl spojit s Uměleckým divadlem a vytvořit Jednotné Státní divadlo.
obejiti A jakmile bude přijata,uznává se nadvláda
"mezivládí".
Jako podnikatel a člen vedení' zlatnických závodů dosta! se do bezvýchodného postavení.^várny ,kde se zacházelo s dělnlctvea nelidsky,mohly nyní ustupovat a přijímat některé z požadavků zaměstnanců .Tam,kde však se jednali slušně,podobné požadavky se nedaly re©lizovat,protože ohrožovaly zájmy akcionářů.V zápisníků záznam o tom,že mistři požadují desetkrát více,než lze poskyt nou a "není s nimi žádná řeč", jakoby ohluchli.1
Prosinec 1905 Události spěly k tragickému zavrcholení .7.12.1905 se
Naarůstaly všemožný zprávy e fámy .nejezdily vlaky, nevycházely noviny. ~ ~
Divadlo nemohlo udržet provoz a deficit hrozivě narůst /každým představením alaimálně o 2 000 rublů/. Přesto se so bor každodenně séházel a snažil ae' pokrač vat ve z ouškách "Hoře z rozumu *.tPodle názorů Lj&J Standalavského - "ponořit se do práce,zabořit hlavu do dlaní a zoufale se snažit nepřemýšlet".Jen v práci hledat záchranu1
Ve zkušebnách "Hoře z rozumu",kolem divadla střelba. Bojovalo se nedaleko hotelu Metropol,kolem Manéže. Stanislavskému neustále hlásili, že se blíží oddíl polieie»že se střílí atd.fc však chtěl zkoušet.^
-80-
Lecfen 1906
10 .únor 190ó
12.hřezen 190 6
20 březen 1906
22,ib2eaiia 1906
Ze zoufalé situace se našlo jediné možné východisko* zahraniční zá j e zd. Um ělecká divadlo si nemohlo dovolit přerušit provoz z důvodů finančních,a navíc jeho demokratický program se ukazoval jako nebezpečný. Divadlo se stavalo stále více terčem politických in-sinuaeí, právem ae obávalo přepadů pogromistů. Nejistota vyústila v poněkud naivní představy,že l>y se v zahraničí dalo pokračovat' v; původním programu. Iluze záhy rozptýlené realitou...
Do Berlína se vydal -A .L.Yišněvski j ,v Moskvě ae přezkušovala předstr^veníi "Strýček Vána","Tři sestry11, ' "Car Fjodor Ioannovič",*Wa dně" a "Nepřítel lidu"í
Jednání' sé zahraničními institucemi se ukázala poněkud obtížná.tfrčlecké divndlo melo nádhernou pověst,l<»č muselo trvat na finabčních po žafiaveí ch.Def ieit si nemohlo podolit.3,5áorozov zemřel#3tanialavskij se zadlužil .správní rada a akcionáři stáží mohli pokrýt případné dluhy.2o bylo ostatně příčinou rozpkaků kolem žájezau do řrahy.líavíc místní dílny pracovaly pro americké firmy a nažziisleXá majitelé se díovali nanejvýš" zdrženlivě k f,ruskýn revoluci©** nářům^.lTo zpomalilo přípravu rekeizit,upravy výpravy, tisk plakátů, apod.
Zahaj enosoot hostování v Berlíně představením "Car F j oder lesnnovič" N budově Berliner Theater/.' -Na premiéru se sjel výkvět uměleckého světa mj.*E.Duse-ová,kritik /.Xerr, dramatik Q.Hauptmann,A.Schcitsler, Hj&udermaim,režisér M#Beinhardt aj» Kritika ocenila propracovanost představení,jeho řád, maximální pravděpodobnost scénické ilusef jedinečnost hereckých výkenfQÓd prvého představení pokračoval spor, zda DméleCké divadlo je ojedinělým souborem či ~ seskupením hereckých hvězd.YyřeSený nakonec aalemounskj "divadlo hvizd".'
triumfálním úspěchem 11.března.' ^tanislavskij a Ně^trovió-Dančenao zde pochopitelně jednali s řadou evropských osobností.^.Bauptmaam se po shlédnutí "Strýčka Váni" vyjádřil, že W divadlo nikdy již nemůže něco více poskytnout atd.v^.' ätanislavski se setkal mj,^s J.&vapilem a H#Kvapilovou, kteří pozvali divadlo do Prahy. ,
Hostování v Dražáanech /12.-18.3./v budově Královského divadla.
Poprvé se na scénu vrátila místa znemožnená ruskou cenzurou v textu "Cara Fjedera ÄÄ loannoviče", výjev metropolity Dionisia a arcibiskupa love. " Reakční ^tisk později tuto skntečnost nevybíravým
způsobem připomínal Stanislavskému i Kačalovovi, představitelům těchto rolí*
Hostvování v Lipsku /20.-21.3./v budově městského Nového divadla.Po představení "Cara Pjodora loannoviče' jej ctitelé odnesli na ramenou do hotelu...
Stanislavskij odjíždí do Prahy - 3,třídou /divadlo WQ?^ní^tíraze^et    89 zavazadly, leč nádherné
-ai-
äcubor Národního divadle v čele s JjKvapil©m#s nápisem ""VíteJte^lovr-nél* nadaně přivítal Umělecké divadlo.1
V zápisníku &,^,£tanislavského se vydělaje několik dojmů*jednak skutečnost,že "Cechům shořelo divadlo", takže se nesmělo kouřit /respektive kouřilo se potají/; jednak pozoruhodná setkání s nadlenkyni ^.Xaudovou--BořiooVou,spisovatelkou H.Svobodovou,historikem Jeřábkem,a pochopitelně s dvojící Kvapilových. "
V. I,'Něm±ro vič-Dančenko byl uchvácen pohostinstvím, líbilo se mu zařízení v hotelu "Beránek*,Oba však -poffěkud unavovala pozornost věnovaná jim hostiteli! nemožnost zbavit se je' leh doprovodu,prohlížet si Praho podle libosti,odpočinout si od mnoha hlučných banketů spod,
24»březen 1906       Zahajovací představení "Cara Fjotora loannoviče"
v Národním divadle,Sóuboru vyhovovalo* že poměrně snadno nacházel kontakt,že mu bylo rozuměno - s se v R&LX
Berlině, Lipsku a Dráždanech nedalo počítat. Leč srovnání reakcí hlediště naznačovalo větší uměleckou erudovanost tamějšího obecenstva,o kritických ohlasech nemluvě,' Více než 120 berlínských novin pftneslo .nejen nadšené recenze, al e také popisy,herecké medailony .rozhovory s tvůrci představení ,rozbory hereckého stylu,úvahy o perspektivách scénického realismu ,'Přea veš&erý obdiv ke kritickému poplení 0#iíischera,V.Tilleho.J,Vodáka, "" Zd«Héjedlého - něco podobného v chudobných českých poměrech vzniknout nemohlo.
Česká veřejnost pochopitelně vnímala moskevská ~předsta^ ve ni v souvislosti s místním politickým cítěním^alvníml panslavistlckými iluzemi o samoděržavi jako zachránci Slovanstva,nebo o Rusku jgko kolébce revolučních idejí, &ezi těmto krajnostními pgly se odehrávaly úvahy české kritiky,která "Strýčku Vánu* pochopila jako výraz naději zatímco "Na dně* jako obraz trpícího a sténajícího Ruska,
V Praze byl dále' uveden "Strýček Vána* /25.3,1906/ -a *Ka dně* /2 7, 3'.1906/.Bouřlivý ohlea.bouřlivé ovace,' Množství darů,mj,íFngenftaierův obraz r,Pohled na Hradčany podnes' umístěný u sta vchodu ~pro"~herce v historické budově,íotografle s dedikace^x,mnoŽství pozdravných adres#věnoů„, -
Dodatečně nutno ko na tato vat» že zájezd Uměleckého divadla zastihl, domácí umění v situaci,kdy se obtížně vyrovnávali s dramatdkou Il'3enovou,HauptmannovóU,Cechovovdu i horkého .^Hostování konkretizovalo dosud mlhavé představy o jiném uspořádáni zkoušek,dokonalejší přípravě predstavení, realistické koncepci dramatické postavy režisérská interpre tac i,He náhodou mnohé z Kvap Ílových režií přihlížely k přínosům mchattfvské Iluzivní divadelní podívané s mnohá přesahy k modernistickému chápání, spíše vytušených něž pochopených racionálně. " Každopádně soubor Uměleckého divadla zmraženým* domácími poměry ožil v slovanské Praze,
29.březen 1906 Hostování ve Vídni, zahajovací představení "Car fjoder
loannovič* v Burgtheatru.X>ivadlo poloprázdné,přijetí oficiální,po pražských orgiích tím více rozpačité.
-82-
Během zahraničního zájezda navítíTil btanislavsklj mnohá kulturní památky,muzea a galerie.ftejvíce se *u líh 11 e historická Praha a zámek Graf f en Schloss nedeleko Vídně,kde tyl vězněn Iílchard Lví ardcv.ttrznavil se s' výkvěte* evropského divadelnictví,1^ .-^.fteinhftrdte^ a J.£fiinzem.Bohužel nepodařilo se "t^skut^čnit hostování v Paříži díky finančním zábranám .Foskevsk£ umělecké divadlo se zřeklo pohodlí ^trnislrvskij poprvé* cestoval třetí třídou!   Pie muselo pamatovat na s isk^ři ""poměrně početném souboru,nákladných dekoracích a nekalém teohnic ká« personálu j v tomto smyslu se historie opakovala
réátkem dvacátých let. Berlině,]JráManech,Lipsku a ve Vídni poznol technická zařízení,z nichž považoval za přínos jedině ponornou scánu v Burgtheatru.
12,duben 1906 Slavnostní představení ve Tffieebadenu za přítomnosti
Vilíka II,'a "jeho doprovodu,Hrál se *tfar Fjodor loannovič
v* Královsko divedle#Paflovsík vyana«enal po představení
S*^^tanl3lavskéto^řáde« červeného orla. 4»stupaěu -v$ Irannfjrtu tóa Mohanem uvealo aoskevské * umělecká „
divadlo "Nadně%v Dasseldorfu "Cara Pjodora Ioannovloe •
Poměrně krátká vystoupení,neustálá přejezdy,obtížná
montáž výpravy, ko-^pl iko vaně £kou3fey.
Takováto důvody znásobená nemožností tvořit v zshranlčí, nereálni se ukázalo trvalá působení v Německu i Bakosku-Uhersku,vedly k návratu.V zahraničí Se dalo psát," vydávat novinyefiiozo£ovet,polemizovat s oarismem,letč nemohl se tu při životě udržet divadelní organismus,1 Iffavíc závislý na obecenstvu,jež by mu rozumnělo. 26»dubna se začalo hostování ve Varšavě představením "Strýčka Váni* za prazvláštní sltur»ce,proto že diváci se chovali nanejvýš zdrženliví* k ruskému souboru % posic zkušeností polského národa s dělením Polska atd,* Stanislavskij si poznamenal,že "rána se dosud nezaee-lUa».Představení "Na dně","Car tfjodor loannovič"... Hostování se skončilo 2.května 19ô6 a přes sebelepší pověst polskd publikam představení ignorovalo, ukázala se "nutnost návratu,nepotvrdily se představy o finančním přínosu .^Umělecká divadlo by se stěží bylo mohlo nevrátit, kdyby v Berlíně náhodou ne~sa£tlhlo podnikatele ff.W^arasov a      jBalijeva.kteií »u poskytli 30 000 rublů jako bezdatnou,bezúročnou půjčku, ani ž by počítali s jejím navrácením*1 Přesto se vedení muselo obrátit na řadu moskevských finančníků s prosbou,aby se stall členy Akciové společnosti a vnesli potřebný podíl /m j .na 3.VsiPaninevoo,Av A.Stachoviee»Nj>.Dolsorukova/.'
Květen 1906 V korespondenci a zápisníku vyjádřen názor,že se Uměleck
divadlo vrátilo se slávou a uznáním jako uznaná za prvá divadlo ne světě, j ako výkvět ruská kultury, leč zatížená dluhy a ohrožená krachem. Soví akcionáři patřili k vyšSÍ společnosti a zřejmě stěží mohli posílit demokratické tendence' /hraběnka Pani nová,hrabě Cr lov, kníže Dolgorukov aj.7.!
Hostování přesvědčilo Stanlřtkavsfcfího o nezbytnosti dalšího experimentování,nutnosti vzniku stadií' v rámci Uměleckého divadla/proto se radil s básníkem V.J^Erjuso-vem,skladatelem I.Secem-,výtvarníkem* V.J.Jesorovem, filozofem a umělcem L.A.ouleržickým.
-aj-
Mnéhé potvrzuje názor,že se Stanislavskij nezřekl hledáni vy*?í míry stylizace na základě symbolického drama tu, ale pouóen historií B ivadl a«-e tudia neopouštěl rámec Uměleckého divadla.
Připravuje uvedení "Hoře z rozumu" na maketách a "Drama života",-
Sám pro sebe sestavu 1 e něco na způsob Tcritické analýzy vlastních předpokladů a nedo statku ,l)omnív£z se, že se prosedil jako herec a režisér,který sleduje stanovený cíl a nesnáší kompromiay^ěkdy je schopen vycházet ar spolupracovníky a organizovat provoz* I-eč "nemá v pořádku nervy**,je pomine zhýčkaný díky ekonomické nezávislosti a nedovede se ovládat. Takovéto stránky převládají,když je přepracovaný, unavený e podrá aděný.bb i asnení Hledal v "nenormálnosti^ vlastního života* rh spolčeného mezi podnikem a divadlem, Nenormálním vypětímTfcdy' dopoledne patřil© pédnlja,
odpoledne a večer u^ění^Proto po roce 1917 se poměrně snadno rozžehnal S otcovským závodem,! když Arpádi do závislosti na měsíčním pří j nu a s obtížemi vydělával na léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu, Sešení ~* roce 1906 nacházel "v maximálním zkrácení všeho mimo divadla,v přesném rozdělení času...
Červen - červenec 1906  S rodinou ve finských lázních Aiange??/,podle
svědectví 0.L.ftnipgerové se vůbec "nekoupal,nechodil na procházky « sedel v zatemněné místnosti,kde ve dne
Žvnoci při umělém osvětlení psAjPsal a kouřil, etl hry L.Andrejeva "Ke hvězdám" a "Sewu", studoval "Sranda" a především sepisoval^capitoly "Abecedy dramatického um ělce " , v eao van é úvahám ~o poslání divadla a typech dosud existující* acénrJVe smyslu jejich společenského poslání a postavení,
Srpen 1906 Rozpracovává "davové Výjevy v "Eoři z rozumu",!
před pleeďým výjevem "němou scénu",kdy z peze< doléhal šum,zlomky francouzských slov,svědectví bohaté konverzace,do níž zasáhl příchod hraběnky Chlestovové,
Záleží mu ne ovzduší famusovovské ^o3kvy,nnáší "Be"~ představou o mádherném plese /přestože.Jak zná*ts,mohlo jít pouze' o' meň"*í oslavu s ohledem na smutek//" Kámitky V.X.ITěmiroviče-fiančenka zahání výbuchem pro testu,de fťflrto Jej veřejně uráží,sa což se mu záhy pokorně písemně omluvil a vyznal se "ti 2 lásky a obdivu Střídání nebilo s ti a milosti pro St&nlslevského zcela typickej
26,sárí 1906 Premiére "Hoře z rozumu" v režii VJI^ěmircvlČef
X)andenka a £,U.Stenisl£Yského,s výpravou V,A,3ímova, W./.Kolupcjeva /obnovené představení v roce 1914 přivedlo do Umeleckého divadla jako výtvarníka ííjvj Bobužinského/,1 ' •
V roli Fsmusove - Stanislavskij,Sofie MjPJ&ermanov©vá# Cackij V.I.KÄČalov,Líaa ^.P.lillnová^lčalln /JI*1 AdÄŠev,^a^orockij I. M m%k> skv in. Repe t ilo v V.V.Lužskij , Moskevské umělecké divadlo připravilo text ve spolupráci s literárními historiky /Pixanov aj ,7, věnovalo ohromnou pozornost studiu historického pozedí dvaeétýci let 19#století.±>ředevším však odvrhlo -tradiční výklad stěžejních postav /Sofie "jako nepříliš inteligentní, Lf za jako francouzská komor ná,^io čel in jako nenadaný kari ér lata , Skalo ub jako plukovník schopný jen velet a
«»84-
I  í  4 i
a TOCho^vat.' «V»StanͧlPTQl«?lK> upoutala představa ô" Niilio'fíB trápení *,kter1* zas hlo"ceckého v jeHo milostná vztahu k Lof1-l.unnr.il se prohloubit milostný konfliktov podstatě klasickotí ruskou komedii interpre-toval jako psychologické drama.lřýkl&d Famusova v ^ÄLém divadle akcentoval aristokratické postavení významného činitele*který roĽsasoval příbuzné e tvrdou rukou řídil venkovské a tatky . Po lit ika #a stratéga AngLick^ho klubu.' ijtanislavskij hrál spí^e úředníka a organizátora, státnický zevnějšek fcontradčoval s jeho občasnou hru-bostí.Kritika jízlivě připomněla,že jí připadal spise ' jako prof©sor,který nově vykládá text, ne £ jako Famusov.1 nádechu listá seholastičnosti ce však utaníslavski j zbavoval.
Obecenstvo se rozdělilo na část n&dšenou a popuzenou, zastánci tradičního pojetí pochopitelně reptali,-0 úspěchu svrdčí 205 repríz do' 26^5.19^7 a o osudu představení rozhodla nonioc £.8.1> tanislavského,kdy se musel zřeknout herecké profese.
Září 1906 Připravuje nastudování "Sranda* H.Ibsena,za asistenta
režie zvolil   I*.A.'*iuleržiokého,;jeď oho % mála režisérů schopných iSbětr-vě sloužit genialitě1 Stanislav ského a nepříliš pomýšlet na vlastní kariéru.Škrtaný, ohětavý,sta. tečný, nadaný 3p i sova tel # odpůrce oarismti /pomáhal tzv.dchoberům'b$ dostat do Ameriky/,zamilovaný do mcTiatovskáho so úboru i*Ne náhodou později stanul v čeře studia a tě^il se autoritě uznávané J.B.Vachta-
fDvem. v Shem zgoušek se snažil ovlivňovat "proces vc i to vání", organickou podstatu "života dramatické postavy*,7 £roto vznikaly konfliktní situace a herci odmítali úlohu králíků a drezírovaného zvířectvajuspěch v Evropě považovali za r o shoduj í cí , chu t k experimentování se z^ensbva^a a hferci sahali ke v šému, co jim dříve zaručovalo úspěch.
Stárjlslavskij <ii zoufal, zápisník hýří krátkými Bětami s množstvím vykřičníků.Healistioky výklad *$rflmatu života" povalí j e za nes^yslný,protôže by zmenil hru v pouhou"komickou m^&otu. Sehrát Ji vsak v žánru psychologického dramatu nedovolovala technická nepřápra-veno s t souboru a jeli 1 nacHut k vypjaté práci. Jak dospět k "silněn eitům",'jsk vyjádřit temperament bez tradičního pobíhání a řevu, jak přenášet psychologie* kou, sebe zpy tnou analýzu do hereckého chování, j ak dosáhnout "stylizované gestilgr", j ak ^i vyžadovala
"mystická náladovost" Ibsenovy hry??? "Drama života
Zkouškám neprospelo,že^tanislavSkij zkoušel .trnslUlt paralelně s IT^irovice«*^>imcenkem jaraeu jícím na "Branddvi".^^ se obnovila dřívější vyhrooenost vztahů mezi původními skupinami, jak je s Sebou přivedli zakia-telé před osmi lety.lfeivnf předpojatost,saujaté soupeření /v zákulisí se hovořilo o "hrenddstech"* a "dramlstech"/.
Říjen 1906 Výbor pro tiskové náležitosti,censurní Instituce "i
velitelství moskevské policie dalo znát vedení Umělecké!] divadla, že není nakloněno trpět jrkýkoliv liberalismus^
Sly posíleny hlídky v okolí divadla,* dřívějším křeslto pro policejní dohled musely přibýt tři ' dal?í - bez ohledunna protesty Y.'I.Tfemirovioe^Bančenka. že "policejní dozor" se nemůže vztahovat na hlediStě
-85-
*během uměleckých výkonů*,äle Jedině chování publika c přestávkáoh.Žakladatelé marně obhajovali názor, že policie nepatří do hlediště.Stan.ialavskij si zaznamenal povzdech - v zahraničí nás zbo žnovali,považovali za zázračné umělce,leč jen se ozvrátí8 domů a hned ti srazí hřebfnek.Jak obtížné j» oponovat tatí hrubosti a takové neomalenosti,'
i>alsí kolize s NT^ii^vi5ef-^»nčenk^*S-kterému se nezdál vhodný výbar repertoáru pro školu Äeleckého divadla,' Preferování vaudev 111«, který Stanislavskij považoval za východisko díky jednoduchosti postav,takže si mohl soustředit      z"»eny rytmu * vnejSÍ výraznost,? počáteční stadiu zřejmé nezbytnou.Protesty proti účasti Alexandrova Stanislavskij neuznal a uhrazoval jeho plat z vlastních prostředků,
Aorespondenoe s J,Evapllem,který požádal o pomoc při studiu "Tří sester *.iitanislsv3ki j mu zaslal podrobnou režijní prrtíturu třetího dějství,Ikterou později J.1 ifcopeckij venoval -txxzeu MCHAT/.'Jjfcvmpil konstatoval, že si nedovede vůbec představit nastudování Čechovovy hry, ani £ by nepřihlížel k pojetí K^S.Stanislavského. Rozpory mezi zakladateli znovu pronikly na' stránky tisku a staly se předmětem *noha karikatur, Spisovatel A.A.Btachovič svaloval vinu na Němiroviče-X»encenka,který není ochoten sloužit géniovi Staaislav-skému.Souiiltí i spolupráce dvou vyhraněných umělou ' přinášel?* zákonitá kolize,které vsak tisk zveličoval.1 Ostatně využíval jich i ao'bor,rozdělený na přívržence a odpůrce.
Stanislav ski j nepřátelsky reagoval na názor Sěmiroviěe-~ľenČeňka, že by neměl hrát K*>r ? na .Stanislavskij zřejmě vyučil vlivu na akcionáře,takže nemírovič-DanCenko byl donucen k ditilomatickému tahuipovolal M.^Uilinevou a sdělil jí,že akcionáři s|> přejí uvidět Stanislflvského v roli Kwena,takže premiéru "Brenda* sehraje Kaoalov /Stanislavskij hlavní roli altamoval/J Stasislavski;}"požádal !'e^irovioe-Dančenka,aby výhrady k jeho výkomro na s íjo ujkách nes dělo vel veřej ně,před herci,ale mezi čtyřma očima,pro to že to snižuje jeho autoritu jrioo režiséra a obtížně se mu poté pracuje s 0,i*^žLnipperoi-ou.
Němirovič-©ano>nko projevil ochotu vyhovět,ale písemně sdělil Stanislevskémut ae jedině veřejná kritika jej může odvádět od Ciironlckých nedostatků...* ~ "
Spor se rozrůstal a přenesl se na výklad vat a pravomocí neplí Jemný rozhovor o podílu každého se zakladatelů na ^eleokýtíh výsledcích.tTěmirovie^enccnko trval na formálních momentech /Stanislavskii si určil Suleržického za asistenta bea souhlasu vedení a akcionářů.
Stanislavskij dosti je<tov&tě odpověděl, že se nemůže věnovat podobným formálním vece**, neb musí jednat 3 autory - ľľa j děnovom, 'ndreécvom,Kosorotovem,Aahem aj,1, kteří mu posílají hry a bohužel se neobracejí na literár ní autoritu K ěm Ír o v i c*>   f*n<3e nka .
Stanislavskij rekl^oval pro sebe právo pracovat s kým se "*u chce a tehdy,když to považuje sa potřebné.4 Nikoliv až se vedení a ~akcAona£l' uráčí pochopit jeho %FtilUWiM vypětí a polohou mu,1.',* sisysovsfcé
5,listopod 1906      Porada akcionářů schválila návrh,sby Stanislavskij
hrál Karena a Kačalov Hranda;Leč do hry vstoupila
-86-
náhoda: o nemo čněl herec Podgor nyj , takže uvedení "Dramatu života" se muselo odložit až na rok 1907 a přednostně se dokončovalo nastudování "Brands* .A navíc Stanisaav-skij musel převzít roli za Podgornéh©...
Listopad 19o#       Poníženě žádá"V.I#%ě^irovice-©ajicento,ah3r mu^milestvě
žO.isrosinec 1906
Prosinec 1906
8.únor 1907
čím více je zřejmě, že společensko &*>litická linie nemá naději a že nutno repertoárs orientovat Sa klasiky s vědomím pravděpodobné převahy akademismu.' Znepokojuje jej skutečnost,že $ivadlo ustoupilo do pozrdí,nehraje významnější úlohu ve společenském životěfOdkud jej vyhnaly "politická vášně".
Premiéra "Eranda" v režii V^I.ffěmirovieV^enčenfcs a V#V.Lužskélso,výpravf* V#*.SÍm0v.V titulní roli V^I.' Xačalov,/&nes - M.ft.Oermaffovová.aerda - S . V.£hal j u t ino vá Režie dala přednost sodným staticím seskupením, nedbale na individuální typológii každého účastníka davových výjevů.Vzájemně nerozlíšený dav se shodnou reakcí namísto seskupení individualit. Výklad Ibsenovy hry zvýraznil kriticky pottled na -měštanskou společnost s její pokryteckou morálkou. Momenty v situaci roku 190© nanejvýš aktuální, pro to že probíhal odvrat od spelsčenskýoh ideálů doprovozený příklonem k egoistickému individualismu.Proto představení dosáhlo 87 repríz do 283.19i©,
Unavený a rozčarovaný Stanislavskij požádal VjX^NM-roviče-Dančenka, aby jej zbavil povinností ředitele a člena vedení akcionářského tovaryšstva, aby se mohl
více věnovat "povinnostem uměleckým".Spolupráce    a m ve vedení divadla jej vysilovala a potvrzovala jediné: rozdílnost povah a požadavků obou zakladatelů* Sám se domníval, že může opustit vedoucí postavení,aniž by ohrozil další existenci divadla - což v případě" oachodu Němiroviče-Bančenka vylučoval a jeho přítomnost ve věcech administrativní ok považoval za nenahraditelnou.
Stanislavskij reagoval na vývoj Uměleckého divadla,kde původní spolupráci obou zakladatelů při přípravě před-'; stavení vystřídala jejich Individuální umělecká' tvorba. Rozchod či osamostatnění se uskutečnilo v praxi...
Premiéra "Dramatu živote* K.Ibsena v ^eíii K.13.Stanis-lavského a L.5A JSuleržlckého,výprava V.'J.Vegorev a H.P.TJljanov,hudba I.A.Sac.Stanislavskij hrdl Karena. Reakce publika krajně rozporná,přÍznivcÍ tradicí Uměleckého divadla otřeseni,zastánci dekadentních směrů nadřeni .Vývoj StsMslav&kéno se ubíral cestou krajností: požár ve třetím dějství "Třech sester" inscenoval se zevrubnou popisností od zvukových signálů hasičských vozů, záblesky 9* ohně a akcí žánrově laděných postav /velitel hasičů-seňzaceschtiví chůvy a služebné, pohořelí ve spodním prádle aj./,pak TIWiTHvoCT*Xl analogický výjev v "Dramatu života* charakterizovala pouze hudba.A nic víee.£olorit fjordů a horských veliká* nů ze "Strašidel" nahradila nyní směs barevných skvrn.
-87-
IžJ&o&r i907        Vydává jedna z četných výzev adresovaných účastníkům
nastudování "Dramatu života^aťuje^v ní před sebe-uspokö j eaí m, ne**^s tným přeháněním temperamentu a sentimentalitou 2 '        ' '
V zápisníka vyvrací argu^nty Vjl.^ěmirovice-oancenka, výhrady vůči obsazení OA^nippérová /role tcresity/,-samota<%o sebe jako Karena i nemístná kritice koncepce4 třetího dějství,odvozená se stínového čínského divadla.1 Představeni neupoutalo předplatitelská obecenstvo a zmizelo po 27 reprízách 25.2.1908.^tnö dodat, že totr dobou se deset repríz považovalo sa mimořádný úspěch.1
2?.unor 1907 Podává písemně abdikaci jako   ředitel Uměleckého divadli
a člen vedení.Akcionáři vzali na vědomí názor XJ&J Stanislavskáho, ale nic nerozhodli.íiesení odložili na neurčito...
Březen 1907 Uposornuje soubor Uměleckého divadla, že v nadtadování
"Modrého ptáka" nutno vvstíhnout nepoatižitelná.1 !íaivltu,jedJtoduohoatfprů.zračná veselí, dětská sny a pohádkovou rantasii.^řeknout se dosavadního chápání divadelnoati,a tomu by mohla pomoci nevsedni výnrava a technické* eféktrjroiev poskytl překladatel vjw VinStok autorovi,M3^^elinckovi,kterř jej povaloval na poučný pro francouzská a anglická reŽidéry,'
23.daben 1907        Moskevská umělecká divadlo hostuje v Petrohradě
s nastudováním *Hoře s rosowu,VZdá se,'že Sj^Ialavakéno pojetí řamusova urocházelo krajno*stními změnami od~ ' Ironického pojetí aš k nenásilné^mi,vice komediálnímu.5 Ottoiální kritika protestovala proti "znáaltoění" A »s . wibe j edova,jez souviselo a' ignorování* "moliero vsk tradice*,z níS *Hoř«* >y^bÁ«lo,1í8míato TDo*^iální hravosti ztěžká,přízemni psychologická motivace,' Stanislavskáho urazil hrubý ton recense JwB&ljsjeva*
odmítl pojetí Famusova sávislá na vkusu moskevský a výrobců napodobenin evrčků,kteří neváhali před-*t hlavní postavu v podvlálcačkácli^oje* se zevnějšku řamusova ve výkladu otanislavského lakonicky nazval -*těbetaá gorila*.1
29.íduben 1907 lOO.reprísa *TH sester" se Stanialavakýw v roli Verlin
naJUelá útěcha sa* hrubosti petrohradská kritiky, laskavá přijeti moskevského publika .V recenzích chvála na adresu "dokonalého ztělesnění" ,souznění hereckáho výkonu a postavou okouzlujícího VerSiaiaa^
Duben 1907 Vedení sa účasti Stanislavskáho navrhlo repertoár
sezony 1907/1908* "Borise Qodunova" A.SjPuškina, "Revizora" S.v^gola, "Üodvhe ptáka* ».Maeterliaeka a Byronova "Kaina".
Počátek května 1907  Pokračování hostování v Petrohradě, jehož se Stanislav*
skaLj'nravea obával.íSehrál roli'JK^rena /4. 5,-/, Astrové /93|/« nakonec ?amuaova /17&/JZS jediná positivům považoval návštěvu pelrohradských muz^jí a nákup pntlkvámfho nábytku pro nastudování *Bevisora*.! Protože se přípravy "Borise Oodunova* protáNy.Shtěl YjI,7?ěmirovlč-I>anoenk© společně ae Stanislavskym urychlit uvedení "Kaina" .Obnovit legendární spolupráci v počáteční áre a b&áem prázdniny společně nastudovat Byronovu tragédii.SSáměr se nezdařil,nezbylo,než sáhnoul
předpremiéra 2.HA907/ po nanejvýš průměrné hře S.^ajdlnová "Stěny" a před ^^odrébo ptáka" zařadit "Rosmersholm". Stanislsvcklj se připravoval na rozchod s Uměleckým dlv*dlem,do tisku pronikly^zprávy o přípravě Operního divadla s repertoárem F; I .Čajkovského a K.Wagnera.4 Mnéhé nasvědčuje tomu, že za rozhodující motivaci nutno považovat Stanislavskeho přípravu teoretického zohecně-ní herecké přípravy .Proto zůstal a společně s hereckou O.V.QzovskJou zpracoval teze budoucího díla.
Červenec až srpen 1907  V n&sentukách chystá režijní knihu "bodrého ptáka",
pro azovskou sestavil podrobný plán role Psýché /ve hře "Kros a Psytíhé" N.Sulavského/ ohláSené Malým divadlem v režii A.P.Xenakéhoa&jnoepoe role se odvíjela z prudkých kontrastních zvratů "nepřipouštějících vnějškovou malebnost a melodramat!inost. ~- " '
Běsi Jej repertoár nastávající sezony; okleStovaný mj? církevní cenzurou. Je S zamítla "Kaina*.1 ' '
V zdravici zaslané novomanželům &.to.%aviafcé a CL^í m Burdžalovovi radí nestydat se za vzájemné ústupky* pochopení a občasné situace v duchu humoristických žurnálů /muž pod pantoŕlem/,s čímž má své letité zkušenosti*'
Do ttoskvy přiváží další verzi "abecedy dramatického umělce". - .
Srpen 1907 Náhradou za "Kaina* nutno uvést "Život člověka" h$ttj
Andrej eva v režii Stanislavské>a,čemuž se marně bránil.Týhrady zdůvodňované zkušenostmi, odvozovanými z Hamounovy hry i závislostí na rozpracovaném "Modrém ptákoTl",tj.^bezpečná eventualita opakování, nebyly uznány. ~ Ve spolupráci s výtvarníkem   V.JVJegorove* objevuje zázračne možnosti černého horizontu,nanaěmž se postavy v černém ztrácejí a dovolují vytvářet mystické výjevy pohybujících se předmětů, zhasínajících světel, via jících závo jů.Stanislavski j si hrál jako nadšené dítě a vymýšleljBekoneČné mao&tví mizanscén pro ^ô"dsofco ptáka" i "Život člověka"JTechnioký prostředek mu nahrazoval-hereckoa neohebnost, takž© jej značně přeháněl Sametové závěsy,sametové opony vytvářely nádech jistého pes im ismu,kter ý Stanislpvsklj považoval za samozrejmou nutnost. "  ' '
Přelítá nad dopisem L.^.AnäreJeva,který hájil názor, ve hrách Čechovových a Maeterkincokýoh musí na scéně převládat realita,pak v jeho hrách - jen vzdálený odraz života a herci nesmějí zapomínat na to,že jsou háral a vystopují před hledíětemJPožadavtor pro Stanislavskeho tou dobou vzájemně stěží slučitelné.
Září 1907 ^álem umučil představitele hlavní role v Andrejevově
hře,I»«W.,Leořniaova.ír5 pozadí černého sametu jej nutil opakovat pc^z^vjv^anovatjemné nuance pohybu a setrvávat v ftfcmiyffiXpétŽaal neměnných požádá Opravoval každičký pohyb svalů,každou zmenu mimiky. Chtěl od něho,aby vyjadřoval jemné záchvěvy citů a jeho hlas zněl jako odlitý z kxmr. Zkoušel odpoledne a doma večer,do ranního rozbřeská.       , ,
Finanční deficit se prohluboval^proto V.A jTět} akovskij, ředitel dvďrních divadel', navrhl Stanislavské-u KU spojení s Malým divadlem^StanislavskiJ Ideu fuze zamítl, protože podle jeho názoru nelze slučovat soubor ve
-89-
vývoji s a*^mhle*'*který splnil své poslání á nachází £ ve staditť stagnace.^ez ohlede na jedinečne herecké osobnosti* * Stanislavskij v této souvislosti formuloval představy o hudouonosti divadelního u*íšní,které projde ohromnými smenami a odpoutá se od naivního ~po jetí společenské problematiky /nemohl tušit,že tomu sehrání důsledky roku 1917/*SoukromopodnÍkatelné zájmy sde zřejmě převládnou,pro to že dotace v plné vy 51 nikdy nemůže povzbuzovat tvorbu .skromná dotace a výtěžek z řadového provozu se budou vzájemně doplňovatt^feteriálně zajištěný herec tu může Janom Skodit,proto ^e nemá zájem n9 finančním výsledku^? téhle souvislosti uvažoval sám o sobě a konstatoval, že herec,který "nezápasí o skývu chleba"ttu ne^á "místo a měl by odedít#v konečném výsledku totiž demoralizuje ostatní
Koresponduje s "mnoha/ autory, m j *!A« I.-Bachmetěve*! I přemítá, jak powooi JjKvapilovi při přípravě "Hořkého osudu " {predstavuj e souboru tanečnici Idu fíubinSte j novou, jež záhy okouzlí PgřížjnanejvýS kriticky' posuzuje Mejereholtovy režie v Činoherním' divadle V.y.lomissar-ževské,jež hostovalo v Moskvě aj.1
Kritiku vtělil do' později zveřejněného "intervievu pod ' názvem "Nové formy* vyhřešenému oproti módností "v umění. Změny mody cKápal Jako samo zře Jmoat,nechtěl JI* vsak podřizovat umělecké dílo a věnovat ~se symbolismu výlučně ze snobských důvodů.Tento moment v •*ejercholdo« vých režiích vskutku exdstoval .Stanislavskij se chtěl výboji modernismu inspirovat a s jejiäh pomocí překlenout minulost naturalismu, ani Ž by Ignoroval specifické stránky hereckého projevu a "materiálnost lidského těla",
10.-říjen 190? Premiéra "Borise Go dunová* Á.S.Puškina v režii V#l#* •
Němaroviče-^ančenka a V#V»lAižsk:ého,výprnvě V^AjSimova.
tíriforije l.H.lfeskrinvVasilije Sujsfcého V.V.tLužskij, Varlaama I.^,T]ralov.V. Výprava ve stylu "Cara Fjodora loanfíoviče",kašírované dekorace, malované kulisy ,po zádí kremelských chrámů i zamrzlé řeky na llteyské hraaioi,velebnost póz, ■-t^rri početnost davů,~
Srovnaní se zahajovacím představením by prokázalo Jist zdrženlivost a zejména pak mySlenkový posun.ftritičnost vůči oarismu /FJodor jako slrbý panovník v nevhodnou chv£ll,která si Žádá rozhodnost/ dospěla do stadia negace. Pro to Boris mamě se nanaši! usmířit bojary, " politické odpůrce i lidová ~masy-tTs\dl na "nenáviděném trůnu" 7* to rozhodlo o v^e1* dalsím^tiv viny byl přitlumen,ftepřijatelnost tohoto typu monarohistické zvůle zvýrazněna.
Po 111 liginngsmaifHIaliiK zkouškách 55 repríz do 26o0.1908.
Pro mehatovské předplatitelské publikum nanejvýš vhodn představení,které nedráždilo novotami,
Říjen 1907 Ne«trovič-Dančenko nesouhlasil s postupe* Stanislavské
při studiu "Života člověka* jaroto že nevycházel ze hry, ale přihlížel k "nedostatkům heref^cteré chtěl odstře novat.
-90-
rdává prohlášení adresované hercům ;vy Sadaj e perfektní
JKÄŽdý.kdo by zřvinil takovouto vynucenou pauzu,musí se odpovídat celému souboru. Později bude Stanlslavskij mobilizovat,vyhlašovat pra* cévní povinnost jako při odklízení aněhn atd^*jak se stávalo ve dvacátých letech^lc mu nebylo špř>tné»když šlo o výsledek.1
Ha "zkouškách Andrejévovy hry propadá chmurám,pretože ~ Jím takr oblíbené sametové pozadí se ukázal© jako proble-matiefcé.wvolovalo sice nádherné efektní mizrnscény^ale postranní kulisy a sufity narušovaly iluzi.^usel být nalezen jiný způsob osvětlení,*by vynikly pouze obrysy.
24.1istopad 1907  Mejerchold odpovídá Stanislav ské-nu na jete kritické'
názory o módnosti nevhodné v um ěni .Charakter 4 zuj e UměleCi ké divadlo jako historický přežitek umožněný "archaickým individualismem* zaklsdatelu.]Chápe je jeto~divadlo,jež splnilo poslání a uvízlo v bahně nátury lisíma.    t ,
Listopad 1907
?.prosinec 1907
ia,^prosinec 1907
■i
Nervozita na zkouškách dosáhla vrcholu .Herečka *f,1ř« Oermanovová vyhnala 2 hlediště 0.^£zovskou#s níž Stanlslavskij počítal v příští sezoně a jíž sě svěřoval s teoretickými opusy.Stanislavského vyděsila míra vulgár« nosti a předpojatosti v hádce»která se ničím neodlišovala od třenic na trhu.A to se událo v Uměleckém divadle* "a etika.
tragická událost:Stanislavakij se opozdil o 10 minut na zkouštaulfemohl odejít ze zasedání správní rady podniku. Je otřesen,protože sám porušil "vlastní krédo a proklamované po žadavky.t) t řasený se všem omlouval, jednotlivě prosil k&ždéh© účastníka zkoušky o prominutí^ všechno,co následsvalo,pozdějÍ připsal sobe za vinu? Savická v roli staré Služebné křÍčele|Baranovská jako manželka Člověka hrála v nemožné paruce,pobíhala, dělala gr^!?asy$%ebrov jak© hudebník na plese" nenašel správný ton přednesa$*Stanislavakij marně domlouval Baranovské a LeonÍdovovl,v záchvatu zoufalství přerušil zkoušku a vy^al se za Němirovleem^aačenksm,aby mu pomohJ obnovit kázeň.utratil sou&nost,nedoveil se ovládnout, propadl panice.^ákonitě vinu přenesl na Němiroviče--Dančenka,že mu nepomohl tak jato on sám při studiu
Ně^irovič-íainčenko zasáhl na generální zkoušce /9.12.7, kdy korigoval výjev s příbuznými a stařenami* Bíky technickým závadám nedařil se prolog*nefungovalo bodové osvětlení a j J
Premiéra *2lyota člověka* L.NjAndreJeva v režii KjSj Stanlslr«vského a L.A.3uleršiekého*vypreva V.J.Jegorov, hudba I.AjSac.
řdpoklady Stanislavského se nepotvrdily, i když nastudování hry L.N.^ndreJeva nutno ehápet jako uměleckou odpo^věa na ílej^rcholdovy výhrady.Btanislavskij hledal u nosnou míru "stylizace v hereckých výkonech, rby obohatil realismus - ^jercholdvspo léhal na
výtvarný rámec, jak to'ostatně podminoval stav #0úboru Činoherního divadla V.F.!Ko*issaržeV3ké.
ftrosinec 1907
25,prosinec 190?
28.prosinec 1908 31.Wosineo 190?
Koncem rosu 190? l.leden 1908
_ -91-
Kritlka musela přiznat, že Stte^slavskij dosáhl mnohého z toho,o Sem pouze hovořil VJ&ej erchold • Ovace po premiéře naznačila úspěšnost představení,která však řadová publikum příliš nenadchlo.%íše část kritiky,přemi ta j íoí o nových směrech v literatuře a umění. PO 48 reprízách der ni éra 8.11.1906,
Ha stránkách "**éh© žiVota v umění",napsaných počátkem dva cátých let.označil sám Stanislavskij přínos tohoto představení za ryze formální spojený s výtvarnými principy,které vsak nezasáhly herecké výkony,0dklon od tradičního realismu zbavil herce pevného základu a neposkytl jim potřebnou JistotaJuXii Představení se více líbilo kritice, ne ž samotným hercůe,
tfnava dosáhla vrcholu,pro to zavádí "den pro podnik**. Jeden den v tydnu,kdy se cele věnuje tovatne a netříští pozornost J
Odpovídá na žádost čestného soudv,který měl rozhodnout ve věci speru V^s.Mejercholda s V.T.femisserževskouJ Sporu režiséra modernisty s herečkou t maj itelkou divadla.1 Uznal právo majitelky divadla rozcházet se s těmi,kdož neodpovídali jejím nárokom /podstata tkvěla jinde*
fedsak Bbmissarževské netašila,kam směÉují výboje ^^jercholdff,které se příliš neohlížely ň* její zájmy jako primr dony J jednak zde "zapůsobily ambice bratr* majitelky divadla,?3".^Komissarževskéhlo jako režisére/.*Ale neustoupil od názoru4že spory v umění mají mít delikátní podobu,soudní řešení se *n zdálo nevhodné* shodně jako snaha majitelky divadla i&norovat zákonité materiální požadavky.Výpověd opaostřed sezony vytvořila pro Mejercholda načekanou situaal a měla trapné důsledky materiální.'
Zveřejněna studie "Počátek sezony*,samostatný úvod k přemítání o typech divrdla z hlediska jejich koncepce, stylu a složení souboru .V počátcích Uměleckého' divadla hledal příčiny pozdějších omylů a návratů zpět.1
Obnoveny zkoušky "Modrého ptáka*, děsí se neodpovědnosti technického personálu a nepřipravenosti' souboru z hlediska znalosti Uaeter 1 inckova díla.1
IsldojKrBujncan Dopolední představení tanečnice Ifosawaaiao1 /"Irigenie na Aulidě"/, která okouzlila Stanislavského plas t leností pohybu,souzněním s Gluckovou hudbou.' i.lDuncan pozvala Stanislavského večer do ho telu,kde, mu chtěla předvést slavný tanec ísedmi závojů" Sálové.' Stanislavskij se začervenal a odpověděl v tom smyslu, že se rád přijde podívat s manželkou.
Večerní soaré okouzlila ^skvu.Buncan zde tančila nahá a* pbdle zápisníku stanislavského dokoSce puritánsky L.J .Saleržiakij   zapomněl ne anarchls-us,hříchy kapitalismu a vášnivě s ní tančil a olizoval sa jako kocour před miskou se smetanou,,.'
Koncipuje poznámky o herecké etice ave vztahu k nadání.
Zveřejněna studie       'Andrejova o nastudování "Života člověka ".Autor souhlasil s výkladem,! když považoval za sparné ignorování scénických po známek.Ho zdily spatřoval v tom, že podle jeho představ hudební doprovod
plesových výjevů měl být vulgární,zatímco v' Uměleckém Švadle hrubost zahrnovala v sobe esteticno.
V* spolupráci* s výtvarní kemx Jegorove~  snaží se»aby kostýmy obsáhly symboly reálných věci t?«e v lokajaké livrejl,Ohen v červeném šata tvořena* malými praménky, -Uéte podobně a miniaturními praménky.Uukr v prodlouženém tvaru ho~ole.Vode v šatu s provázků apod^Kootým měl umožnit? pohyb a jeho barevno ladění odpovídalo funkci ostavy.
^nalí s» přesvědčit V, \TělJakovsk<*he»aby v* rámci školy
?ři dvorních divadlech vznikla "avláštar třída - vedená »£uncea.Jake $kola "taneční plaotičnostl* sehdpná obohatil klasický balet. Je zajímavé,že nektare' analogické ideje realizovala představení Ruského baletu v Paříži.
2kostnat51ost dvorních sc^n něco podobného nedovolila.
■ "*■
Vyšel sborník "fcivedlo^Xniha o nové% divadle".dofakto manifest "nového* divadla",jehož nástup věštil nejen V,Brjusov#iVi>clogub#/.Beaola a V#^.^jerchold#ale také A.BělyJ a A#V.X^nadarakl j .V knihovně ^.^^IslavsiLého je uchován aie~plúř této knihy s bohatými poznámky po straně*Většinou vyjadřuji nesouhlas s kategorickými odsudky ^naturalistického umění",i když oprávněno poukasov ly as tendence tJež ignorovaly specifičnost divadla.
nesouhlas s rytmiokan výstavbou textn.2 ní se odvíjely pozdější stati o atyliseci a novém divadla opojeném a dramat! ca rusk^hep symbolismu.
Pozdější negace moderny a moderniamu dala přednost výluč&ě společenskému pohledu aa toto problematika m daehu přesvědčení ««,$orkého#že Slo o aejhnuanejší výroJovou íási domácí laaltury>poanamenaaott skepsí a poraženeckými nálada/ii.Ve skntečnostl kontinuita uměleckého vývoje ogavaoiala podobné tendence,které předznamenaly výboje avantgardy.
V korespondenci o Ijbuacaa výrasy o "otřasu" vyvolaném nesmírnou jednoduchostí Jejích tanečních te***oíJ -Důvěrou v přirozenost lidského pohybu a krása těla. Ttostování ^.Duseové nepřekrylo podobné dojmy#spíše odpuzovala násilnou t^atrálnoatí.
^tacislavskij doslova propadl přípravám "'bodrého ptáka". Sespí#oeJÍ*jaa kouří.V noci Jezdí k iiuleržiofcé«u»aby a* se a ním podělil o nápad, jak upřesnit kostým pro Voda a soéteJ^ítáljaJc uchovat Jemný homor ^ terlincko-vy hry,ne«bětovet jej "výpravné těžkopádnosti •.Stěžuje ai na neoh*baost,nejpružaeďt scénické techniky.Slií o psjaAajn^sk rozměrných makatádh+na niohS bý mohl ověřit
změnit náklon podlahy.vý^ praktlkábtótportál scény apod-^polupráol s Cralgem zřejmě naaadnila I;£>uneaa* která mu vyprávěla o snažení štaninlavakého...
Shrémážděni eteionářfc Materského uměleckého divadla věnované poměrům ve vedení .Herec V.XlajžekiJ tu přiznal ttektieký rozpad vedení díky éxistujíiím rozporům mezi aeklwlateli.StaniBlevBkiJ odmítl podobný náaor a hovořil o "oof^adnutl vztahů Vnikoliv Jejich rozpadá, a vyznal se z lusky k líěmirovlcVivl-^enoenkovl,
mu
-9v
3xistenoe sporu a konfliktu neznamenala podlo něho eventualitu konečného ro zcbodu .Äaopak,odpov ědnost vůči ruskému umění jl vylučovala.&ají mavé Je,zé Stanislavskij
Proto polemizoval s výroky komise,která prověřoeala: stav vodení a poněkud demagogicky zneužil Jejího omyla. Představy, že~ by se mohla zopakovat fáze příprav představen z počátků Uměleckého divadla,kdy režijní plán každého ze' zakladatelů vznikal odděleně,vět§inou **v tichu pracovny*.1 5b vývoj divadla a potřeby souboru snemožnily.VeSkeré nedostatky spojoval s nevyhraněnou profesionalitou a neexistující uměleckou etikou.Predstavemi v duOuí Stanialavsklj to nějak zachrání jako režisérka Efipos nás jako kritik otihránf
~ 4      t ■
Konec února - březen 1908    VjÄ.'Teljakovskij sjištoval názory členů
dvorních divadel ~na použitelnost "fk©Jy^tsaiBlav6kého"í Zjistil,Se Je odmítána především herel,méně již výtvarníky a administrativouJedni upírali vůbec Staalslavskému právo nazývat se uměloem,druzí poukazeteli na jeho světové prvenství.^ těchto posic nutno uvažovat o postavení V.^.1 Hejercholda v těchto divadleeh»kaa byl pozván jako novátor schopný prohánět líné Kapry .Prominentní soubor se nesffiířil s Jeho společenským poatavením,které mu nevybíravě vytýkal /Mejerchold neabsolvoval univeritu, tudíž neměl "právo na nižSí stupen Šlechtického titulu, což jedině mohlo usmířit s jeho židovským původem/.1.,!
l.březen 1908    Dodatečně udělal to,co měl na zasedání akcionářů, tznj
předložil konkrétní požadavky:aby vedle řadových povinnost
měl právo připravovat Jeden titul "jako experimenty
Výběr tohoto titulu soadal do kompetence veta V.l.%ěmirovj
ôe-^enÔeHka^Dále pak neměl inscenovat více než dvě
hry během jedné sezony - a vracet se do divadla po prázdni
nách do 15.ísrpna.a,overy?stvo akcionářů jeho požadavky
uznal©...
4
Zápisník hýH postřehy ze stoupa* "3%drého ptáka".trakají se stížnosti na neochotu herců pracovat.TTe adresu kritiky se vyjadřuje nevybíravě /sukihy děti/a vytýká jí, že požaduje od' Uměleckého divadla to, ©o bylo samozřejmostí' za života A.SVCeohova.když inscenovalo "Nepřítele lidur i necrhee uznat,nakolik se změnily poměry.y.
»«4
Korespondence mchatovskýoh herců dovoluje rozpoznat, že Němirovič-DancenKo také uvažoval o odchodu do 'kalého divadla,kde měl mnohé spolužáky a soubor si Jej vážil jakc dramatického spisovatele.
Ně^lrovič-Defič^nko v projevu na vseruském sjezdit režisérů analyzoval uměleckou poetiku K.S .3 tanislavskčho jako ojedinělý přínos soudobé divadelní kultury .Současně vypočetl "limitující falrtpry* cenzurnf i provozní,které nevytvářely vhodné podmínky pro takovouto osobnost.
Duben 1908 V časopise, "Vzdělání" obrazováni je /stal A. V. Lunačarského
-94--
ním divadle V.iř .Kom laser ževaké . Xunačarskl j odmítl ^ejer-oholdoTo rozhraničení veškerých predstavení Uměleckého divadla do dvou kategorií :na naturalistické* a stylizované,1 V rozboru inscenačních postupy samotného V.^.^íejercholda prokazoval kompilativnost a modnost^pseudonovátorství a myšlenkovou ehudobnost.
Běžný polemický názor samozrejmý v době jeho vzniku poslot žil v třicátých létecs jako rozhodující dokaz formalistické předurčenosti málem" od dětských krůčkŮ.;Důkaz opravňují* likvidaci Mejercholdova osuda i pozdější jeho tragický -osud,T3o vSak nikdy nebylo smyslem Lunačarského polemiky^'
5.bř zen 1908    Premiéra "Hosmersholmu" a. Ibsena v režii V.I.Němirovioe-
-Dančenka s výpravou V,J. Jegorova*Kacalova hrál Ho smer a, 0*L,Änipperová Rebekku cestovou,Krolla V^Lužskij...* Představení nesplnilo očekávání a po 20 reprízách zmizelo  s repertoáru - 5.5.1908,
Dramatika Ibsenova nelákala,domácí symbolistický repertoá] ji předběhl a jistá míra scholastlčnosti /kontrastní zápas se scholastlčnosti,občanskou nestatečností, dogmatismem /odrazovala mnohem více než dříve .V repertoáru Uměleckého divadla podobné hry znamenaly návrat zpět, stvrzovaly dojem pohybu v uzavřeném kruhu .^rovnáni s na* studováním "Fepřítele lidu* nevyznělo příznivě,leč dřívější inscenaci mohlo Umělecké divadlo uvádět jen ojediněle.
Huben 1903 ^lanialevskij vynutil další odklad premiéry *%dzsrého
p)£fca%tts- zkouškách vyžadoval,rhy herci nenapodobovali ' pozy,ale vnitřní napětí,které podobnou poza podminovalo,*
15, duben 1908      Hostování Umeleckého divadla/v Petrohradě i "Život člověka*
"ffepřítel lidn*,*TH sestry*,' ~
nájezdu předcházel ohromný záje*9,jak dokázal předprodej* kdy kole* 2000 diváků obklopilo pokladky čichej lovského divadla,
"život člověka* umožnil přímé srovnání s Mejercholdovým nastudováním v Činoherním divadle V.jř.Xomissarževské bez ohledu,že odtud-musel odejít,^ětšina se přiklonila na stranu fantazie Strnislavského,i kdyžv^ejeroholdovo pojetí divadelní grotesky nelze podceňovat,Jiné je,nakoli respektovalo žánr Xě Andrej evova dramatu. Odstup od revolučních událostí dovolil střízlivěji uvažov o přínosech i nedostatcích JK. plusům řazena nutnost pokračovat v díle i za změněných okolností.^ím důležitěji ve chvíli.kdy soubor začal stagnovat a chtěl "odpočívat
na vavřínech*,mj .díky zahraničnímu turné#l započala ^Be nová vývojová et^pa,^niž je zřejmé,nakolik se aJi může uskutečnit,
Stanislevskij přiznal, že čte převážně nudné* špatné hry, repertoárové výhledy zůstávají nejasné,SCechov zemřel, Gorkého vyloučila cenzura,většina nadějí-spojována se zastánci symbélismtr a ve výtvamfm umění se skupinou "Svět umění*,zejména 3ř,1f,$>obulinským a A.W.fcenoisem.
Květen 1908 Staaislavskij je vyčerpán.X>énně odpoledne zkouší /od
dvanácti do pěti /.poté Tire 1é nebo schůzuje '/od půl sedmé do dvrnáetl /lulehá kolem třetí hodiny renní.^álo jí, nechutná mu, spatně spí,jenem touří paplrosu za papirosou, Shodně s Něm iro v i če*> .E an ěe nke^ přebitá o dramatizaci románů ř.^,Dostojevského.
červen 1908 2. obchodních důvodů vydává se do zahraničí.Z Berlína do
Paříže,zastav11 se u Maeterlincka v opatství 3t.-Vandrlile .
~9$-
3 Uaeterlinokem debatoval převážně o smyslu života, podstaty lidského bytí jako součásti přirod^která la vysoce ocelně organizována a nadána "vysním rozumew"^ Jedno představují scénická triky,Jimiž Ise zpřístupnit filosofické drama, a druhá povrchnost divadelní internete-če, která uzavírá publikum v obludném kruhu návyků a bez-myaienkovitosti.
V Homburgu,kde se setkal s rodinou,podrobně si zapisuje meditace inspirované setkáním s autorem hry "Pelleas a Velisanda".
V' Badenweiieru se účastní slavnostního odhalení pomníku *.P.Cechova,který zde ze*řel *Rozpomíná se na jeho po sledu slova,kdy chtěl uklidnit O.X^ipperevoo a lateby ležérní objednával ^empanské, které tak dlouho nepily,.
Červenec 1908     Písemně formuluje představy o nové podobě Školy Bvěleck&
divadla,kde nutno vyvhovávat celé soubory,a nikoliv jed-notlice*kteří se ztrácejí v dosavadních divadlech,1 2a tři roky možno připravit mladého herce tak,aby další tři roky vyrůstal v ovzduší Uměleckého divadla* Všeobecně přístupná škola,všeobecne přístupné divadlo, reforma provinčního divadelnictví prostřednictvím celistvých' hereckých kolektivů - k tomu Se upínala jeho pozornost.
í novu se vrací k rukopisu "Abecedy dramatického umělce", prepracováva kapitolu*© "Vědomém a podvědomém" a "Stikxr* jako jedinou možnou zábranu,aby nebyl rozmělněn talent;
V Ho^buřgu se při léčebných pricednrích seznámil s T. Elbeauem, jehož spisy existovaly v ruských "překladeoh,~leč Stanislavskij je neznal /Pamět v~normálnfm a nemocném stavil;Vůle v normálním a neseném stavu/.Eaojale jej automatická úloha reflexů a obranných -fr™*** symptomůy eventualita,kdy chtění může mal si vyuatit v jednání. Zatím ffěmirovič-Dančenk© chtěl uzákonit Jednotný oasový rozsah zkoušek - od ibm jedenácti do tří odpoledne, aby si herci «*ohli oddechnout před večerním představením, 2a jedinou zábranu označeny životní návyky Stanialavskéhc který pozdě vstával,dlouho snídal.četl noviny,kouřil nebo se věnoval podniku .Takže mohl začínat zkoušet až pozdě odpoledne,což ohrožovalo začátek večerních představení.
ZÁH 1908 V Berlíně shlédl nastudování "Iysistraty" t režii
Reixfliardta aJJOQUllU a kabaret "Hachtasyl".Představeny se mu nelíbilo,na jeho vkus ~příli5 křiklavé a nevkusné.' Kabaret nesnesl srovnání s moskevským "Betopýrem".
16. září 1908        Předchozí den se vrátil do Moskvy a hned dalSí den
osm hodin zasedal v podniku .Večer se podíval na zkoaSkn
"Revizora",která se mu zdála pomalá,bez potřebného
rytmu* " -
Od chvíle,kdy se rozhodlo,že aaiiiaaa aeaonu zahájí "iíodr^
pták",ppnořÍl se do práce .Všechno, 00 se Považovalo sa
zdařile a hotové, znovu přezkušuje a mění.S ničím není
spokojen.
Spína na moskevských ulicích,neraHdek,chaos tak zjevný *e srovnání se zahraničím,přesvědčuje jej,že divadlo musí poskytovat pravý opak:harmeničnost,krástí, řád.1Jinak nemá smysl,pro to že jen násobí morové rány domácího života^
25'záři generálka u stolu* 2&#zá$f na scéně.Vyjednávání o dalším odkladu vedení odmítlo.1
-96-
fffYYYYYYYVTT
1908       Prediera "^drého ptáka* tf.Maeterlincka t režii 2*ftJSta-nialavského,L.A#buieržického a IJ4J^skviM,výprsva V,J,Jegorov,hudba IjA.Sac.
V roli otee ir«t).ÍIaaaXÍtlaov9aetky - N.S,Butovová, Tyltyl a %rtyl -a.V. Chellutino vá a A.ti.ítoonenová, Čarodějka Beryluna - N.lT.Xitoveevová... Moskevská ucěleeké divadlo prosadilo text,s nímž si setraě poradit francouzská divadla a rozptýlilo obavy s jeho ne-scéníčnostl.^vítězila fantazie £3.^tanislavského» kteirý se ponořil *do čistých pohádkových vod*, aby -zhmotnil odvěkou lidskou touhu po Štěstí a radosti." Děj tm- pozadí černého pozadí,knlisy a suflty se sametu, svetelné paprsky jsou součást výpravy ,ohrysy postav ve zvláštním osvštlrní,pohybující se předměty na černém pozadf.^vyčerpatelná fantazie,nikoliv jednotlivé efekty a triky,4 ' -
Po 129 zkouškách 1315 repríz do Jl.i2.l954 a obnovené představení se hraje padneš jako polední pro dšttJŽ manifestu scénického symbolismu se stalo dětské předa tavení, jež si uchová stále jistý půvab - po osmdesáti letech!
Říjen 1908 Obhajuje nutnost,jak zřídit muzeum a knihovnu Uměleckého
divadla,kde by se uchovávaly veškeré přípravné materiálie tak,aby vyíávaly svědectví o tom,jak se inscenace zrodila Jedině tak lze krok za kroke* sledovat vývoj divadla a neopakovat jeho ohyby.Sám zachránil větSinu materiálů spojených se studiem "Julia Caesara" a *Hořé z rozumu*. Hutne "vlak uchovávat všechno sene j vý5 systematicky včetně záznamů ze zkou5ek*sutno zabránit,aby se materiály neztráoely v zahraničí .Irotonutno založit muzeum a knihovna**
Protože herci Uměleckého divadla neměli dosud možnost posedět a pobavit se po představení*zakládá klub "létopýr Arstup do Satén        byl zakázán/^^října 1908 tu byla sehrána parodie na "Modrého ptáka*,kterou uváděl pěvec I^JSobinoW
Vyslanec v Londýně požádal 3tanialavského,aby ulehčil přístup na představení i zkoulky Itr.Stanleye Bella,
asistenta anglického režídéra Beer%ohaa SEŠli Three.J žádosti o stáževpozdravné te^ehrewy, prosby o materiály ulehčující studium a nejen Čechovových her - svědčí o proslulosti Uměleckého divadla.'
14,^říJen 1908       Desáté výročí vzniku Moskevského uměleckého divadla.J
Soubor se ahromáMil,vy^fcal příchodu zakladatelů,které zasypal květinamijStanislavskij a l^irovič-líňnčenko se líbali a radovali jako děti,*$o tomto "rodinném úvodu" následovaly oficiální oslavy .nástupci divadel i institucí předčítali «dreviCe#pozaravné adresy,telegramy.Jř.Saljapin
Eřednesl "hudební dopis* od IJžflHifyMtJfXfíaohmrnincrra, enskij parodoval monolog $ajeva určený staré skříni atd.5 Stanislavskij v odpovědi označil za neodvolatelné  ' '
hodnotr^předpoklady atoitéria,zakotvená v odkaze *f,SJ Sčepkina ft dramatickém díle~A.P.£echova.Od prvopočátečňíh
naivního realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu mno he^ hodnotnějšímu,náročnějšímu.* tak stanulo na prahu další etapy,kde musí mnohem více přihlížet k zákonitostem lidské psychologie a ^fyziologie, lidské přirozenosti a
zákonitostem tvorby^Eom-^á přispět vytvořasí skupiny", jež by měla naplnit sny o všeobecné
-97*
Síjen 1908
328 .listopad 1908
Listopad 1908
dostupnosti,obnovit smysl prapívodního programu za odlišných okolností,'.-* *
?%zl ysjsJbsmqB telegrany nescházel pozdrav V^UejerOfe cholda zmiňuj lei se "novéctapě" lonartředlasvané mladistvou letorou Stanlslavského a estetSw KSmiřovtce-Banoei kaJVřelý pozdrav u5itelúm,pMtelů«#iiepMtel^,.V
V Moskve s% objevil G;*:fcraig,sby upřesnil výhledy možné spolupráceJNa samém' začátku uvedl, 2e Stanislavskij "učinil záirak*,tzfc,v době komerčního obchodu a podnikáni
zkoušísy "Revizore",aby se obdivoval hereckým výkonům,
£prvu se jedbalo o spoluoráel spise výtvarnou, scénografií
Ibsenových a Hofmannsthaiových her.1
Graigovi se líbil program klubu "ffetópýr",parodie
oslav 10J¥ýročí tiivadla,t)bdivoval demokratičnost souboru,
přátelské vztahy.*
Zkoušky "Revizora" koncipuje v protikladu se zkostna-smtělou tradici! a sneží se psychologicky motivovat děl .Obával se však, že sedře karu a pod ní se nemusí ukázat zdravá tkáfi.tfeustále se navrací k záběru, jak obohacovat reaaismuB,;nromítat jeJ do' hereckých v^edhů zbavených přímočaré nápodoby realityJPři zkouškách "Revizora" předvádí charakteristické rysy,během jediného večera tak o arakterizoval třicet poSttav přicházejících na oslavu v závěru hry.wo každou vymyslel typicky příchod a nenásilnou charakteristiku. Nespokojenost vyvolával SJZ^uzaěoov v roli Chlestakova.1 Nedovedl reagovat na podněty /představte si -Chlestakova jako osmdesátiletého st«ro«}8ehrajte roli bez jediného/ ' slovajpôsrte se hladovte täJr,abyste omdléval hlady atd.V, Stanislavskij jek jostll doma a pak vyžadoval-aby se třásl hlady, co ž herec považoval za výsměch, Zasámé provolám k souboru pod názvem "P6« c t ".Patetická výzva k celému divadlu,aby se vypjalo k obětavé práci, zapomnělo na křivdy a mallohernoStltnká^nilo se a podřídilo se požadavkům nových směru.s nimiž nelze Jen toketovat.Stanislavskij knnstatoval,že jeho záměry uznává jen malá část souboru, co ž Jej unavuje a roztrpču-je.^ejidi síly Jsou vyčwpáay"a sám Stanislavskij Je ' za hranici vyčerpanosti "Vzpamatujte se,dokud je část , Výzvu zamítlo vedení' divadla,ktere doporučilo autorovi, aby ji nezveřejňoval,1
V zápisníku *no žství analogivkýoh výhrad a argumentů, stvrzujících nezbytnost podobného zoufalého čiaov Poprvé je zde naznačena příčinná souvislost mezi fyzickým jednáním a psychickým stavem,"Na zkouškách používány pojmy odvozené z obchodní praxe s hřebík,koleje kruh /tsffl.Jffůbežné jednání,řídící uW a tvärčí pozornoat/,iPoprvé se text v některých případech* členil na meáší části,epizody,které se pozvolna spojovaly^ systém přešel ze stadipteoretizováaí do podoby realizace Bohužel Stanislavskij nevěnoval potřebnou pozornost nezbytnému objasnění,takže vznikalo nesrozumění a zbytečné protesty, proti-"učenému mudrování".      _ ,
Korespondence s A.^Blokem o jeho hře "Osudová písen".ť Stanislavskému se zprvu text salíbil,postupně však dospěl k názoru, že v daném stadiu vývoje Uměleckého divadla nemá naději na uvedení .Blok se podřídil tomuto názoru, uznal autoritu zkušeného divadelníka,1
-98-
18.prosinec 1908      Premiéra "Revizora" -.V.Gogola t režii K.S.Stanislav-
ského,V. I. NemÍroviče-í>ančenka a I.W.Moskvi na,výprava V.A.Simov.V roli policejního direktora I.V.Uralov, Chlestakov A.-ť.aorev/iari* Antonovna L.V.Koreněvová, Anna Andrejevna O.L.Knipp^rová.Osip V.Jř.ílribunin, Itfepkin-Tjppkin L.*tí»Leonidov,Bobčinskij I.U.ltfoskvin, Chlopov N,»,Kíorin,.,
Vynikající herecké obsazení,netradiční výklad, polemika s tradicemi, d čirá z kladonýjaa provlnéiální zaostalost /divadelní praxe zvýrazňovala spíše velko-světský ráz, jemuž dal přednost i V.^.Hejerchold v polovině dvacátých let/.Venkovská honorace snila o kariéře a její chování kontrastovalo se sny.Hrabešt,negra* motnost,ná3Ílí a hra na světáky před Chles takovém.' Každý ponižuje každého,každý - kdo má moc - ji zneužívá Historický odstup dovoluje, postřehnout, že zde převládaly polohy odvozené z proísy Z$X$ M. JjSaltykova-Sčedrina.
Nebylo by to Umělecké divadlo,kdyby fm*rm*«* nerozpracovalo davové výjevy do podrobností /čtení dopisu, neúprosné pokyny četniotvu,vybírá^í' "daně" od kupců, prosěbníd, závěrečná němá scéna,,v/#t)pětovně každičká postava Jako výrazný typ obdařeny osobitým chováním.' Spojující článek - ubohost poměrů v provincii,kde vládne bezpráví.Momenty více aktuální po roce 1906, než sa dnes předpokládá, PO 93 zkouškách 57 repríz do 13,2,1911.
20 .pros lne c 1908       Diskuse ve vedení Uměleckého divadla, jak vyřešit
vztahy v souboru,kde narůstalo napětí a nespokojenost,' Výsledek m j Jstavu,kdy po vjrgjaté přípravě se nedostavoval vynaložené energii úmerný výsledek.Vedení vycházelo z Jednoduchého počtu - čtyři režiséři /Stanislavskij , tf emirov ič-Daočenke , Lužski j ,Uoskv in/, tudíž čtyři představení,a páté "kolektivní*,jež by poskytlo příležitost nespokojeným hercům,iCapodivu se nepočítalo se Suleržickým,neuvažovalo o spolupráci s Graigea, Stanislavskij se domníval, že je neustále přetěžován jalo režisér a díky tomu omezován jako herec. Považoval "novou psychofyzickou metodu" za perspektivu a znepokojovalo jej chování souboru .leho neohúr pracovat i vlastní složení,kdy z mladej pokolení sa perspektivní jevila jediná herečka - A3oonenová.- ' Jinak mládí více diskutovalo,reptalo a méně pracovalo.* náhoda mtť poskytla důkasy:v Moskvě hostovala Sarah Bernhardt.Bez nohy s protézou perfektně sehrála Orlíka díky Jedinečné technické vybavenosti. V zápisníka úvaha o metodách,jimiž lze pomoci nadání.' Škola musí herci objasnit poslání umění,Jeho společenský význam,neodvolatelnou výbavu a etiku. Proto sestavil "devatero přikázání",kde se zakazovalo přicházet do divadla s nicotnými záměry, a akcentovalo vysloveně tvůrčí,Bérec měl pooitovat význam chvíle,
myšlenek a emoci .uchovávat si dobrou -náladu,
žít na scéně s vědomím závislosti sa ostatních atd,*
10.leden 1909 Rozhorčuje se nad chováním účastníků davových výjevů,
převážně žactva školy Uměleckého divadla,kteří podle záznamu asistenta režie rozbili sklo ve dveřích a
-99-
během představení "Revizora* se tak hlučně bavili,že výkřiky doléhaly do hlediště.
Sám hraje Sajevo ve "Višňovém sada" a zji?tuje,že technik připravující zvukové efekty /zvuk přetržené struny,zpěv ptactva aj./,klidně ode$el.Technika nedodržovala pokyny pro osvětlovače,Spatně byly postaveny boční kulisy a vetve stromů.
HemůŽV nevidět, že se "rozpadá staré,dobré tfcgělecké divadlo". Přichází jiné pokolení,jemuž nezáleží na přes-nostl."Pokyny režiséra považuje ze výmysly,zbytečnosti, sekyrování.
A nejinak tomu bylo s hereckým mládím,pro něž připravil "cvičení*,kdy jedni hrají a druzí pozorují,poté pak korigují,aby se úlohy vzájemně střídaly.
Leden 1909 Započaly se pravidelná lekce věnované systému pro
"skupinu dobrovolníků" /vždy od 12,30 do l5,30,každo-denne s výjimkou nedělí a svátků/.DÍlčí vzpomínky naznačují,že herci sem chodili "nedobrovolně",aby si Splhli u Stanislevského^Jeho záměry se Jim zdály nepochopitelné a zbytečné.'
Vedení %skevského uměleckého divadlo schválilo 1 repertoár - "Hamleta", "Měsíc na vsi" a "Anatomu".' Hra L.NjAndrejeva vzbuzovala pochybnosti díky nesnadnosti hlavní role,pro to Němirovič-Oanoenko navrhl alternování /Kačelo v, S tanialavski j ,Vi3něvskij .leonidov/. Výprava -"Hamleta" svěřena Creigovi,přesto do Anglie - poslán V. J. Jegorov,aby připravil "druhou variantu".1 Crai§ měl povést génia,leč náladového a ne vždy oohotnéí-zafpocaté dílo dokončovat, po
V zápishíku si pzn^menal,že je možné oprostit se od zbytečných podrobností,detailů vymýšlených jedině proto, aby herci meli něco na práci /pozdní podzim ve "Vilnov vén* sadu",přesto se tu pronásledovali komáři atd.7.! -
Před příjezdem tf.S.Craiga určeno obsazení "Hamleta*3 v titulní roli V.l.Äačalor,Oertruda X^iJSavlcká, Claudius WW.Xeonidov* a AvI*.ViSn§vskij,Horatio N.O.^assalitlnov,Laertefl A,ř.^orev,Oféíie V.VjBara-novská a A.a#Soonenová,oož se záhy změnilo...
•{Jpor 1909 2jiěluje na repríze "revizora",že si herci dělali,00 se
jim zachce. Bedodr zují ^maskování,které se jim zdálo příliS náročné,mění ton hlasu a zbytečně křičí, za poměrně krátkou dobu od premiéry sklouzli k nepřijatelné rutinovftnosti.Tfamísto postav galerie' zpotvořenin.* Všechno,co mělo logický smysl,zjednodusemojSupoi' se nebojí    lestakova,přib ěhnou a padnou mu-k nohám .A nic vío,Xeží na zemi a brbla j í .Pol ice J ní direktor zbytečně dupal za scénou a divák mu nevěřil,pro to že se na jevišti objevoval klidný a neudýchaný atd.' * Stejné dojmy získal při repríze "Modrého ptáka".
V tomto případě se protahovaly přestávky,po zazvonění se dlouho čekalo na začátek,orchestr nastupoval pozdě, řada technických novinek nefungovala.'
Stenislavskij svolal asistenty režie a uložil jim,
aby zevrubně zaznamenávali sebemenší porušení a odchylky.Záznamy osobně prověřoval při Stí den a vyvozoval závery,í>okonce uvažoval o jiné formě pokárání /pokuty rachatovský soubor do poloviny dvacátých let
-100-
ne2nal,v§e se řešilo s pomoci domluv a kritiky/.
9,únor 1909 V rámci masopustní veselice "kaoustnik" Uměleckého
divadla,kde sám Stanislevskij předvedl "kouzelnioké číslo0 a nechal zmizet her oe, který nesouhlasil s jeho
Únor 1909 Přezkušuje "Woderého ptáka*,"Revisora*.obnovuje "Tři
sestry* /v novém obsazení: Irena V. V.Bar aoovska,Hataša Z..^,Sosainská,chůva tM.£rasovská aj*/.Roli Chlestakova zkouší se IS. L.Kuzněeovem.Snaží se vracet představením původní uměleckou podobu,vypuzivat z nich šablony a podporovat "zdravou rivalitu" tím,že sem uvádí nová představitele.-Aby si' všichni nemysleli, že mají role přiděleny na věcnost.
Přesto při 73.repríze "Vodového ptáka" konstatoval L*iA." Suleržioklj katastrofální rozpad př^dstrveníH .Umění se změnilo v odporná řemeslo!
Stanislavskij vydal další provolání k hercům, kde* mj. vyslovil názor na specifičnost domácího herectví.%uský herec,podle Jeho přesvědčení,nikdy nebude dokonalý
A ten nelze nahrazovat nedokonalou vnější technikou* Proto pozval celý soubor na jeho hodiny /každý den od 13.bez omezení podle zájmu/.Ôpakovala se však historie & předchozími lekcemi pro dobrovolníky.Bocházela hrstka těchjpkteří se domníval i, že si polepší a dostanou výhoda* role*-*, - .
Bepríaa "Revizora" s- debutantom S.WEuzněcovem jej vyděsila /22.2.l909/^s*na«enal si*že to není umění, že to není ani Spatné řemeslo,že je to paskvil na Gogola...
iV*8tachovič informuje Stanislavskáho o knize W.tBaringi "Husslan Esseys and 3torles*,kde je kapitola věnovaná Uměleckému divadlu jako vrcholná umělecká Instituci... <
Od 25.2.1909 probíhaly metodické aemináře,předná5ky K.^, Stanislavskáho o systému /pokud nezkoušel od 15 do lo hodin/.ífevštěvovat je nemohla část souboru zaměstnaná přípravou *U bran království".
Březen 1909 ľan jat textem *TTamleta"JPřed3t»vuJe si Elsinor jako
osamělý hrad na zimní kre j lnou, chladným mořem a v náporech větru.Dvě hodiny jízdy od Norska,které sem tak často vpadalo.Proto vdechne je připraveno ke střetnutí, všude dela c zbraně.Militarismus ve všem.Počáteční výjev se odehrává ve vánic i.stráže v kožešinových vestách*Vyšel měsíc a v jeho světle se zjevil stín Hamletova otce .Žádný velkolepý generál a válečník, ale ubohý stín dřívějšího majestátu /Graig později urosasovt hrůznou pří šeru, rytíře v brnění, z jehož kosti odpadává fosforeskuj ící maso/.Ne Jedné straně dojemné setkání syna s otcem,ne druhí hrubost strážných* atanislavskému se znelíbily příchody a odchody,snil o momentálním objevování se postav* díky točně,která však v Uměleckém divadle ^neexistovalaJRásea se měl vynořit trůn ve zlatistém to nu, stupňovitá pyramida moci,pod níž usednul Hamlet.Xfajestátným dojmem mola působit královsko dvojice a Hamlet - ostatní něco na způsob hemžící se
-101-
hevěti.0bromný trůn pod baldachýnem,kolem wXjúl dvorené, v popredí stráže ozbrojená kopími.Laertes měl připomínal přihlouplá šlechtice.synáčky pánů "Pobědonoscevů". Stanislavskij se nebránil politickým analogiím a jeho nenávist vůči samo děr ža ví se stupňovala. Režijní plán obsahuje rozsáhlá pasáže odvozená z "Abecedy dramatického umělce*,úvahy o správném vztahu, vcitování se do postavy,podílu fyzického jednání apod.^
psycho
Výpr^vft měla vycházet z poznatku,že Celá země se změnili v kasárny /kamenné zdi pevností * barbarská síla středově* ku s děly a pochodujícími vojsky/.^ v tomto drsném pro-' s&ředí se mělo odehrát duševní drama citlivého Hamleta* Kontrast prostředí,doby a jedlnoesOsvětlení mělo násobí* stíny,zvuky navozovat dojem mořského příboje a padajících kapek v nekonečných kasematech. Jir a j ně nevlídné pozadí celého dôJe.V závěrečném výjevu mělo Fortybranso vo vojsko připomínat Tik*tm&jr vikingy»spf Se zvířata než lidi díky železným krunýřům a kozím...
Stanislavskij stále přemítal o naturalismu /superrealisi vhodném pro charakteristiku prostředí - o nadrealismu, spojeném s jednáním Hamleta a Ofélie - a o ultr areál isai potřebném ve scénách vojenského násilí a hrubosti. Rozlišoval tři roviny stylizace související s rozčleněním scény:Hamlet se měl spouštět z výšin,zatímco Ofélie stoupat,aby se konečně setkali a rozešli na věky. Claudlus mel klesat z výšin trůnu společně s ôertrudou. 'plenky v mnohém blízké pozdějším podnětům Ci.^Craiga, odvozeným z prostorové makety.
S.březen 1909 Uspořádal přednášku pro účastníky probíhajícího Vserus-
kého sjezdu režisérů venovanou teorii 1 praxi současného scénického umění.Fřevážně se zabýval psychofyzickým jednáním a systémem.
Herce rozčlenil do tří kategorií:txá jako tvůroe, jako snaživé realizátory a Jako řemeslníkyruském prostřed se třetí typus příliš neprosadil,snad jedině díky nevho nýa provinkám provinčních divadel. Tvůrci herec se nemůže obejít od tvůrčího ovzduší, musí se vcitovat do vytvářené postavy,nikoliv Jen séhrá roli.Proces tvorby je podvědomý,leč "jiskérky tvůrčího nadšení* nutno uchovávat a fixovat. Jedině tak lze p řeko nat náladovost nadání a výkyvy v podání.Text nutno chápat jako "vybledlý záznam citů",nutno v něm objevová city a myšlenky.
Protože něco podobného nelze uskutečnit v podmínkách ruské provincie,zamýšlel utvořit kolem Uměleckého divad pět filiálek,pracujících v hlavním městě na přípravě a vyjíždějících odtud s připraveným repertoárem...
Polovina března 1909  Opětovně se setkává vs necitlivostí technického personálu při repríze "Višňového sadu* /zvuk přetržené strun Jako podnikatel se zamýšlí na změnami v chování zaměstnanců n dělnictva,které se po roce 1906 podstatně změnilo.Padly iluze o spravedlivém uspořádání společnosti bez' ohledu na jejich naivitu a dostavila se netečnost.**o2 no tisíckrát opakovat,upozorňovat,prosit, zapřísahat,leč nic se nezmění .V takovýchto okolnostech se nedaří přesné práci zlatnické i umělecké...3
I i I I
9.březen 1909 Premiéra "U bran království" K.Bamsuna v režii V#I.
-102-
Nômirovióe-Dančenka a VyV.lÄŽského.výprpva V#/#3imov.: Všechno nasvědčuje, že ff^irovič-Dančenk© přihlédl k výsledkům stanislevskéh© a použil tu vlastne variantu systému únosnou pro herecký soubor. Výprav a těžila s přínosů symbolistického repertoáru /dekorace vyrůstající z podlahy a směřující sekám nad scénu,takže vznikal dojem Širokého prostoru/,stylizace odvozená z "bodrého ptáka" a koncipovaná jako nádherné po zy, které se pomerne rychle střídaly.* osvědčené mchatovsljé principy v charakteristice statfcářského světa s jete utulností letité dávnosti, s níž stěží něco může pohnout.
Vzniklo jedno s velice úspěšných představení,které se dočkalo 394 repríz do 27.t6.1941.2>efakto je znemožnily válečné události, po zdě j si evakuace, ztráta výpravy aj.
Zahájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě představením "Modrého ptáka".^Opětovně ohromný zájem publika,studenti cekali na lístky více než dva dny. Mimořádný zájem dovolil,aby tu byla třaeterl i neková hra nescetn*kráte opakována /22 reprízy/.
Tentokráte mělo host vání více oficiální rás a Stanislav-ského pozvali do Carskéíjo Sela na představení 2tt "Nevěsty messinské" za účasti carova bratra,knížete Eonstax t lna Xonstantinoviče .0 přestávce se měl dostavit do zákulisí, což taktně odmítl s poukazem, že když hraje nemůže s kýmkoliv rozmlouvat.O amatérském představeni sehraném nefvyssíml kruhy se snažil nevyjadřovat.^ Za důležitější považoval setkáni se' S.^.ÍWilevem za účasti baleríny A .3> .Pavlovove a V»^Xoralli,kde nescházel "Svět umění" - ^#lr.Wbužinskij,A.*#SzÄis, Hjz^erioh ají Uvědomuje si znovu rozdílnost moskevského a petrohradského prostředí, závidí Petrohradu nikoliv přítomnost panovnického dvora a mtslsif ministerstiev,ale existencj celé plejády básníků,přpkladatelů a výtvarníků.Líhen i kovárnu no\ych myšlenek.
V Petrohradě tou dobou vystupovala I .Duncanová, poprv é se zde uskutečnily nejonečné debaty Stanislavského a Craiga o "Hamletovi ".lla samém pačátku se ukázala nepřesnost ruského překladu,takže oba hov#řili o něčem jinému Grcig nrvrTjl,ahy k^jfcdá postava měla přesně určený "hudební ton hlasu "."Předem a s konečnou platností ^Staniz-lavskij se domnível,&e hudebnost se objeví "sama od sebe* a nelze Ji vynuoovet.lfa samém počátku krajně rozdílné
EávažnějM rozpory vznikly při výkladu třetího obrazu. Craig považoval Ofélii za hloupečké atvořeaí,Stanislavskij ji chápel ve vztahu k Hamletovi,tudíž musela mít nějakou intelektuální hodnotu. Craiga to ne za jímalo,poutala jej
stadia zkoušek; sní o nastudování Mblierových komedií ve výpravě A.^eno^isejtěší se na uvedení £urgeněvove "Věsíce na vsi";objasnuJe Dunoanové pojmy "kruhy" a "střely* /koleje/z hlediska systému...Hraje málo, jen Veršinina pětkrát za měsíc.'
Po dohodě s vedením oznamuje souboru,že "Hamleta" nastuduje tf.TSľCraig.Herci nebyli nadšeni a poukazovali na rozdílnost názorů i metodiky.Stanislavskij obhajoval názor, že jedině Craigova autorita může překonat konzervativnost ansámblu.'
-103-
sás se plně soustředil na přípravu běsíce na vsi",pro níž vymyslel stěžejní výtvarný prin<}ip:hPla se symetricky ro sester oným nábytkem v secesních toneoh.Poměmě harmonické prostředí ,fcde hy se herci měli uklidnit a spolehnout se na rozporuplnost dojmu poklidu a vnitřního napětí.*
Pro &^i*erat®a vytvorený ideální podeínky,vedle vyhrazená zkušebny zvláštní místnost pro maketu .bbedy a večeře v domě Stanislevského ,kde se výteěně vařilo. Creig vysvětlil princip pohyblivých zástěn,paravanů průsvitných při zadním osvětlení.Jako zdařilý podnikatel si jej dal patentovat a po prvás vydáni "Mého života v umění",kde Stanislavskij podrobně vysvětlil zmíněný princip .hrozil soudní žalobou.^akže v dalších vydáních byl popis zestruěněn,majitel patentu trval na svém^
V polovině května 1909  Konflikt s pedagogy mchatovské Skoly,kteří scénický
přednes odvozovali z recitace hexametru a Jeho moneonnost; Stanislavskij v duchu čeohevivského repertoáru vyžadoval něco j iného í ctení novin s různými význam i, tzn.vnitřní motivaci místo klasicistické manýry, je ž vsak v ruském divadle zakořenila a tvoří podnes základy scénického přednesu s neúnosnou míru patetičnosti.5
Craig zkoušel výjev s monologem "Být či nebýt*.Vrděsil V.I.lačalova po žadavkem,aby se smál a tančil zcela bezstarostně, zatímco se za jeho zády objevovala postava Smrti.^oaolog měl být koncipován jato hudební duet4stfetmití   nadřeného Hamleta se SmrtíVTa se neustále zvětšovala a v závěru monologu se změnil^ v obrovitý stín na pozadí tmavého závěsu .^Ini*tur ní Hamlet a giganti-pký přízrak Smrtil
Počátek června 1909  Stanislavskij pracoval tak intenzívně s Craigea,že
vyřadil většinu spoluprácou néků.xJuler žického odvezli do nemocnice po ledvinovém záchv?itu,Aačalov se sotva
pro sebe bez alternaoe»eež Stanislavskij odmítal.1 Jedna z příčin pozdějšího odchodu Koonenové do Komorního divadla,jehož primadonou zůstala až do likvidace tohoto souboru v roce 19^9.
Červen 1909 Odjíždí do sahranidi'.Z Berlína do Paříže,kde pobýval
ve Škole I.Duncanové. .Vilionář Singer pro ni vytvořil přenádherné prostředí - podle názoru Stanislavského: "řecká bohyně ve zlaté klícce zbohatlíkově*.A později dokonce mnohem kritičtěji: "Venuše Vilosská na stole bohatého továrníka' vedle množství nevkusných nicůtek, namísto podložky*,.V
Tajemné Seto,tichá hudba,tančící děti v průzračných řízách a mezi nimi Velkofcněžna,mág a čarodějka. ~ Nekonečné prostory a I.íDuncenová tu měla pro sebe vyhrazeny pokojíčky spíSe pre služebné nebo francouzské
mllostnice nižního řádn»V«   *   .   .         , # Chtěl jí poradit, *by okamžitě odtud uprchla a více si
vážila vlastní svobody .Aby neplatila tak draho za příležitost vytvářet vlastní skolu.^ía spí§e.00ž pochopitelně taktní Stanislavskij zamlčel, že Se přesvědčil o jejích minimálních pedagogických vlohách,že ze "školy nemohlo vyjít cokoliv pozitivního*.
19.srpen 1909
-104-
izdejší zážitky poněkud změkčily slova odsudku ve smyslu íastl ^ovarníka Singera na celém zámÔru.stanlslavskij se totiž zúčastnil soare,kde mu Singer připomněl S.Horozova v lepších chvílích jeho existence pečoval o školáky, rozastavoval vázy a natahoval koberce,havil společnost,
než se připrpvelo vystoupení taneční školy.A po něm nanejvýš taktně ovlivňoval názory a získával sympatie pro záměr I.!Duncanová#^tanislavskij^mu s hereckým temperamentem pomáhal,takže nezasvěcení jej v závěru považovali za pána domtt.Jedna z nesčetných etud Stanlslavskéh sehraných v životě.
Přesto se mu zhnusila' přetvářka a rozhodl se "skoncovat* se vším a dále se s I.Ďunoan v ničem nespojovat*1 Odjel do Vlohy za rodinou .V lázních pracoval na učebnici a koncipoval tezovitý uvod pod názvem "^j systém*.-
Rozlišuje tři směry v umění divadelním.íumění prožívání, umění představováni a herecké řemeslo.
l^.srpen 1909       V Paříži shlédl vystoupení Cl.Hub inS tej nové,považoval je
za nemravné, nes to udné a hrubě.Ocenil však režijní -pojetí V»¥oklna, zejména výjevu * tanec sedmi závojů*.5 Nahota na scéně jej urážela a odpuzovala.Nelib 11a se mu také melodramatická hra *Hrbáč* a nemá náladu, aby se vydal za I.i>uncanovoa^
Návrat do Moskvy a rázem jej pohltil podnik i divadlo.1 Účastní se zkoušek *Änatemy",pomýšlí na "Věsíc na vsi", odkládá na neurčito Ibsenovu hru *Paní z námoří*.
23.srpen 1909       Obsáhlý dopis G.Craiga,neco na způsob vyznání lásky
herci atanislavakého .Prosba, pby se ujal hlavní role',' pro niž mé všechny předpoklady,Naznačuje*že výkon Kecalova postačí pro moskevské publikum, ale pro evropské se hodí pouze Stanlslavskij!
V.I.TÍěmirovičnDančenko pH znal, j aké-komplikace vyvolal zmíněný dopis .Stanlslavskij jako každý herec prahnul
chtěl hrát cara Fjodora loannoviče i Hamleta, jak tomu bvlo ve Spolku umení a lí teratury.^Samozřejmě lichotivý ton Craigove dopisu lahodil Stanislavskému a vedení muselo vynaložit značnou energii,aby jej od podobného úmyslu odvedlo .Nepomohlo tomu studí um "Měsíce na vsi*, přípravy "Živé mrtvoly* a pravděpoddhně také narůstající odpor -souboru vůči Graigovi.3
Srpen 1909 formuluje požadavky,jež měly napomoci většímu soustředě-
ní před představením t povinný příchod nejpozději půl hodiny před začátkem podle obtížnosti role,deset minut soustředěné přípravy,minuta ticha před zvednutím opony v celém divadle mimo hlediště a prostory vyhrazené obecenstvu.
Září 1909 Zkouší v domácím prostřetí "Věsíc na vsi* s O.L.Xnippe-
rovou,L.^^reněvovou,a#1A.l^nenov«u,l.V.Boleslavským aj.
Na začátku zkoušek si pochvaluje*jaký je zájem o systém
výsledky mé v krátké době.
.ohu Miilial Bakitina studoval s režisérem I.V«¥oskvi-nem a byl nadšen jeho taktem a delikátností sdělovaných připomínek.TJvědomule si, že rutina zasáhla také jeho herecké výkony v míře analogické jako Všechny ostatní členy souboru,! když to nerad přiznává.
-105-
"wne pátrá po příčinéch#proč prvotní nadšení se tak rychle' vytrácí a namísto vypjatého hledání nastupuje ratine.^zanacény v Turgeněvově hře vytváří tak, aby herci měli minimální prostor pro pohyb.Wuseli usedat, popíjet káva neho ca j,debatovat   - a všechno záviselo na jejich schopnosti vytvářet vztahy,hovořit očÍma,jemnými nuancemi řeci i odstíny v pohybech tváře.Mc více jim nebylo povoleno ,r e žisér záměrně je nutil "směřovat do nitra", , ,
a.ří jen 1909       Sezona 1909/1910 zahájena premiérou hry L.TT. Andrej eva
"AaatáBa"' v režii V.I.TTě^iroviče-DanČenka a V.V.Lužského, výpravě V.AjSimova,s
Nic se vSak nezměnilo v jeho kritických názorech na zmíněnou hru,s jejímž uvedením v Uměleckém divadle nesouhlasil JPovažoval ji za pesimistickou,uměle mystickou a spise literární .Dával přednost "Kainovi" ť.B.Byrona, zakázanému církevním syno dem.Homan t loká tragédie mu přjpadala ideální,domácí symbolistická hra spise trapná.^ Dan modě omluvitelná v literatuře* nikoliv na scéně. Respekte val zaujetí V.T?1íšmiroviče-Eančenka,s pochopením sledoval výkon v.l.Kacalova.   - ' Po 89 zkouškách 57 repríz do 6.1.1910;
5íjen 1909 Stenislavskij se rozhodl ztrojnásobitjnožadavky na umě-
leckou arovém mchetovských představení^Prote přenesl zkoušky ""ěsíoe na vsi" do prostředí R©vé scény,mimo Umělecké* divadlo,kam nikdo kromě účinkujících neměl přístup,^Hesměl sem ani $ emirov 1 ě-^>ancenko .?Ae zevrubně vyjasňuje nejen příčiny žárlivosti Vatálíe Petrovny vůči Běljajevovi a Věročce,ale sleduje průběh těchto ' vztahů. Je j leh zárodky, v znik,peripe tie, výbuchy i útlumy.1 Vedle obvyklého ženského koketování vyžaduje žeaskost, něho jako protichůdnou poloha žárlivého běsnění. Tomu vybavovaly návrhy kostýmů M,V .!Dobažinského,které vedle dobové módnosti vnášely sem barevné odstíny poněkud nezvyklé a ladící s celkovou výpravou3amísto simo-vovské detailizace a impresionistické barevnosti, nápor secese s její přebujelostí.V tomto případě decenta přitlumenou.
Výprava      .Dobužinského kladla značné nároky na dílnp, vyžadovala přesné zpracování každičké maličkosti,%sel sa respektovat výběr látky,barevný odstín,střih ajj Přestože v mchatovskýoh dílnách pracovali' odborníci na slovo vztatí,přece to nebylo pro ně lehké .Dříve se totiž více důvěřovalo mnohosti detailů, nyní výběru a zprncoaáb Po devadesáti zkouškách přistoupil k Smontáži" 'tz .^sestavení v jediný celek dřívějších "kousků"/ dvou dějství "Věsíce na vsi",
Wěmirovič-Dančenko si zaznamenal, že si neví rady, jaké "politiky" se má držet.fcdyž obnaží nedostatky, zapřáhnou jej do práce a všechno se začne znova^Spory se Stanislav ským,urážky,omluvy...A když z diplomatických důvodů * pochválí problematický výsledek ,převezme odpovědnost. Obával se především výkonu#0.L.Knlpperová,která se zhoršovala od sezony k sezoně a nebyla ochotna vyslechnout sebemenší kritickou po známku .Obával se krachu Stanislavskeho jako režiséra,což si Umělecké divadlo nemohlo z mnoha důvodů dovolit.,.
Po zkoušce se mu- ulevllo.fifcouzlila jej výprava a kostýmj M.V.fcobužinského.Přesto měl dojem,že po dvoua měsících zkoušek je výsledek horší. Líbil se mu BšljaJevjBěročka, Rakitin.O Enipperové se vyjádřil v korespondenci jako o "prázdném místě",^ejí výkon neexistoval.1.
-106-
Listopad 1909
29.11stopad 1909
9.proainec 1909
Prosinec 1909
Obchddně zdatný ^."^.Craig sl kladl další finanční požádav-ky,v tomto stadiu připrav "Hamleta *, nezbylo vedení Umělec-kého divadla než vyhovět.
íátanislavskij nadále pozdě vstával,četl noviny.kouřil. Kolem desáté přicházel do továrny .Od dvanácti hodin do půl páté zkoulel.^ezi pátou a sedmou obědoval a odpočíval.' Od sedmi do půldvanáeté v noci v divadle .Xdy ž nehrál, sledoval reprílzy.Doma pracoval obvykle do dvou až tří hodin.. . ' '
Nevyhovel žádosti *T.V.Dr izena .redaktora H o Čeněk dvorních divadel,aby mu poskytl materiály o připravovaných předsta-sen ích. Odpor oválo to jeho přesvědčení,že jedno je vlastní záměr,a druhé konečný výsledek,který prochází dalším vývojem.Pokud je představení dokončeno a zveřejněno.
2koušky "běsíce na vsi" jej jako obvykle vyděsily .Chce začít všechno znovu,©d3unout premiéru,změnit obsazení. A v téhle situaci opětovně jako obvykle se ujal zkoušek čtvrtého dějství V.I.Němirovid«tfančenko.^omohl dokonce O.L.Knlpperové,která se příliS ponořila do stavů utrpení turgeněvovské ženské postavy a popřela její půvaby, a Utenislavskij ji znervózňoval "vědeckými pojmy". Leč situace se dala napravit opět jako obvykle omluvou Stanislavského a velkolepou kyticí.5
Naopak vedení uměleckého divadlo rozhodlo o přeobsazení role ^.Karenové v nastudování nV bran království*, kterou
iSliny -
převzala ''."N.Kíermanovová. Lilinová zůstala v záloze.' Rozhodnutí motivované častým onemocněním ^P.Lilinová považoval Stanislavskij za nespravedlivé.' , ,
stanislavskij se opozdil na zkoušku o pět minut,0.!L.1 £nipperová o dvanáct.opětovně se hroutil a omlouval se zdravotním4 stave m .Předtím několik dnů oprrvdn chořel, dokonce 25»ilvmusela l>ýť odvolána skou^ka.ždá se#že opětovně pracovaly nervy.
ffcemiére ^'osíce na vsi" I.S.TPurgeněva v režii £.'S.Stanislavského a I.M.^Ioskv i na, výprava M.YJDobužinski j . V roli Natálie Jřetrovay 0#L.Ínipperová,aakitin stanislavskij, Věr očka L.tf.£oreněvová^oljajev R.%>lBoleslav-skij,IslRjev N»O.Masoalitinov,2pigelskij v.f^čribunin. Opětovně netradiční výklad ruské klasíky,aniž by porusovaj "tursaněvovskou něhu a utajenou krásn"#típoutaly výjevy zachycující odumírání vztahů mezi Hatálii Petrovnou a Rakitinemizaujal Stanislavského výklad Rakitlna jako rafinovaného a zhýčkaného estéta,íeh©ž pocity yyjadřomal předevšíat obličej,nikoliv gesta|líbila se Věročka jako probouzející se zena.,*
Kritika tentokráte považovala režii K«S.Stanislavského za originální a nenasilnou,promy3lenou a vtělenou do jemné tkáně představení,nikoliv násilně akcentovanou. Po 114 zkouškách 131 repríza do 27.4,1918.
Akcionáři a vedení podniku schválili radikální reorganizaci továren,kde se vedle zlatnických výrobků stále více zhotovovaných s pomocí mechanizace zaváděla výroba tabelu a elektrických vodičů včetně telefonních* Objem výroby se měl zvýšit o 150/S.
Stanislavskij" osobně realizoval toto etapu dalekosáhlé reorganizace a rekonstrukce cechů.
-107-
Jedině Stanislavskérsu se dařilo uchovávat soubor' a odvádět herecké osobnosti od   myšlenek na odchod* Koncem roku 1909 mj.V#I.Kačalova,Jehož A.tP^Lenskij lákal do Welého divadla příslibem Jedinečného novoroman-tického repertoáru,
skutečnost,že v souboru Uměleckého divadla byli k disposici čtyři,£efakto dva re žisé M , do nutila S tan islavského k řadě jednání,m j .také s ^^.ttocissarževskýa, který se sám ucházel o spolupráci,,,
5•leden 1910 Prekérní situace před koncertem V. La ndovské v Imjěleckém
divadle."tfa místě nebyl technik,ode?el vedoucí provozu, nebyli zde elektrikáři a scházely klíče od rozvodných skřínív^novu se ukázalo, že kázeň technického personálu upadla,A navíc se vnucovala představa, co by se stalo při havárii nebo požáru?!
19.leden 1910       Podání vedení Uměleckého divadla,v němž si klade podmínky,
za nichž lze pokračovat v hledání zákonitostí hereckého umění.!Předev£ím vyžadoval,aby vedení konečně upustilo od představy, že se dá vystačit s minulostí a nechápalo Jeho eaperlmentétorství^Jako něco z^teného,komplikovaného a. zbytečného.Co znesnadňuje provoz a výtěžky,1
Leden 1910 Jednal s ^.ľelverovlčem o mocnosti nastudovat "Balladynu*
J,^Slowaekého|navštívil výstavu *Světa uměni "Thrál v rámci uměleckého progranu matiné k pO.'narozeaí A,P,*8echova| studoval Juskeviěovu hru *Visercre*,A začal studovat postavu Irutického v komedii "I chytrák se spálí" A.aV Ostrovského,
jahodou musel navštívit "sirotčí soud* a tam potkal uíedníka,kter£ po celý život sestavoval nepotřebné návrhy, í3terce,který usilovně psal,psal a psal,aniž by zpozoroval, že xestBárnul, Jakoby vypadl z oka Krutlckému.Stanislavskéb zarazil zvláštní ovzduší klidu úřední instituce,kde se po staletí nic nezměnilo a kde se všechno řídilo jinými zákony,Postavy úředníků jakoby zarostly mechem, jenom hloupé výrazy naznačovaly,že jsou jestěaaižti.aji na živu.učesy připomínaly počátek století, pro Šoupané uniformy předěl minulého století,vousy a lioousy se tu dále telily oblibě.
Podivoval se, pro č mnozí mlsdí herci nenavštěvují "hodiny plastičncstl pohybu",kam nedocházel mj ,*Chochlov,Gotovcev, PavlovU)něprov a j JLekce vedla /.U.Xoo nenová se souhlasem Stanlslavského a 0 .L.Xnípperové.Setkávala se nestejným, ne-li větním neporozuměním, j ako autor systémuvHerei se chtěli předvádět a na plastiSnost pohybu příliš nepomýšleli,' -   , ,
13.únor 1910 Smuteční matiné věnované herečce V.^Komissprževské,
která zemřela v Taškente 10,unoro tr.lípidemieneStovic zkosila jedinečný talent.ztráta nedozírná,zejména pro Umělecké divadlo,kam zamýšlela vstoupit.A zakladatelé její příchod stále o ukládal i, pro to že ji nechtěli odradit "amatérismem* souboru.zemřela ruská Sarah Bernhardtová i EJ>useevá,herečks s jedinečnými technickými předpoklady e přitom nesmírně emotivní.1
Únor 1910 G,1?,Creig se vrátil do 'toakvy a obnovil zkoušky .Předtím
znovu požádal o úpravu honoráře s ohledem na obtížnost přípravy tak náročného titulu.
008
8 .březen 1910
U.březen 1910
Březen 191Ú
Zaberetni pořad v rámci tradičního "fejpustnikn11, tentokráte přístupný %n vstupná /výtažek ve prospěch nezaměstnaných herců/.ŕrobíhBl od rána do pozdní ' nocitměl jedinečný! úspěch po všech ■   ****"frm Jf J f * r stránkáeh,m j .vynesl 20 000 rublů.Stanislavskij tu vystupoval v roli cirkusového krotÍtele,který Mčem popoháněl a trestal neposlušné* herce*Ve fraku s fe$ác posunutým cylindrem,lakových polobotkáeh,bílýoh rukavičkách a s hůlkou.;«T&ko ředitel ci±kusu vystupoval v čísle se cvičeným koněm /hercem Vissěv-ským^.císlo se nškollkrit opakovalo až do čtyř hodin ráno.A utiskovaný soubor řádil#výbuChy smíchu nedovolovaly uslyšet text. ' * Herec a zakladatel kabaretu "Netopýr",ff.tľ.Balijev, sem přinesl novinka.správu o tom,že Duma zvolila za předsedu re akcionáře -A.;I.Uučkova.Herci zvoleného předsedu družně vypískali*
Kapuftnikl nepředstavovaly jen nevázanou zábavu, uvolňovaly napětí a obnovovaly demokratické ovzduSí. Nikdo neušel jejich šlehům* a chytrým 3tanislavskij je předvídal a sám parodoval neoblíbené stránky Ekou§ek,lekoí,přednášek i slabších vlastních hereckýc výkonůj , ,
Premiéra komedie A.il,t>strovského *1 chytrák se spálí' v režii V.IvTíěmirovice-i>ančenka a V.YJLužského, výprava V.il.Simov a ii.N.íJapunov . atanislavskij sehrál Krutiokého jako byrokratického úředníka,který přežil veškeré reformy a usedl nyní' ve státní radě jako zastánce pravicových požadavků, Dávno ztratil představu o politice, zůstala mu jen nenávist k jakýmkoliv zrněcam.Připomínal veličinu prožranou moly a páchnoucí' n*ftalínem,vyfcotlaný pařez na pokraji dávno pokáceného lesejftbeolutně dokonalé ztělesnění konzervativního generála,© jehož aktuálnosti se hedald v desátých letechnoohýbovat.' ', Jiné je,že poněkud' sastinovel Glumova /V.-I.ÍKačalova/« Hežijní výklad V.I.Iíěmiroviče-Bsnoenka naznačoval,že se žádná společnost neobejde o patolízalskýoh exlstez oí,které proklely ideje a ideály mládí,aby pokorně sloužily ve jménu kariéry.
Výborné herecké výkony .Vedle Stanislavského /Krutlo-kij/ -V.I.Kačalov /Glumov/*I#«.*fesk»l» Aiolutvin/,
*í.u.í>avická /Turusiaová'VT.3ÍButovevá /tfanefa/,
V.T/.Xu£skij /"emajev/xJ.y
235 představení do 19,10.1927.
Kritiku „přes tradiční výhrady vůči Uměleckému divpd] z hlediska naturalismu či porušování tradicí*zaujala neuvěřitelná míra detinskosti ve výkladu' Kratičkého Majestátní stařec s rozumem nemluvněte..1.' Stanislavskij posílil věhlad Uměleckého divadla, obecenstvo přicházelo za pověstí o jeho výkonu.'
G,TS.Craig pracoval s ohromnou maketou v přístavbě Uměleckého divedl*.Nik&o tam nesměl mimo Stanislavsk< Suleržického .překladatele Mkiardopullo a několika asistentů.£dé ověřoval posuny zás ten,ro zrní st ění postav /zvláštní ze dřeva vyřezané figury /.Připr^vovi ^Hamleta* dva roky a nijak nespěchal.wta obou zakladatelů k proslulému anglickému režisérovi zabraňovala rozumnému řemení,bránila určit nekompromisně termín premiéry .Humorné stránky vystlal této
-109-
spoiupráee vystihla povídka "Stanislavskij a pas" V,*>>:reSevi«e.:
Březen 1910 anoží se pomoci m^toe r seotře V.F.tgbmissarževské^která
zůstaly "bes peněs.&Agla* Organizoval dohro Činné přédste-voní v jejich prospěch.
Nalezl pochopení u herce I.V. I^aareva.který vyučoval ve škole ^.V.Chnljutinové,jemu$ se osvědčovalo pracovat podle systému4
Pripravoval alternaci /. O.ftoo nenové v roli Věročky -v představení "Věsíc na vsi". Počátek dubna 1910  Sdělení v tisku, še Craig pokračuje v přípravě "Hamleta
a Umělecké divadlo nelituje prostředků v případě tak náročné a časově neomezené práce jedení bylo jiného názoru a naléhalo na oba režiséry, aby ukončili přípravní Stanislpvskij zasáhl, ale v jiném s*nyalu i pokusil se pomoci v ^dí i nach, kde srovnával Craigovy návrhy s kostýmy a odstraňoval nepřesnosti.^ niž by o tom Craig vědci, pomýšlel na panštiž Uměleckého divaCLa i v tomto ohledu.-
19.duben 1910       fcrhájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě v
budově \?iohffljlovského divadla inscenací "Ivanova". S ohledem na zájem organizována polední a Večerní před-staveaní,ool kladlo- na herce nemalé nároky.Tak Stanislavskij hrál ráno 3**elskf*ho a večer* Ver Šinina, dopoledne Astrová a večer Krntickčho.'/ni netušil,že se tak pripravuje na poměry ve dvacátých letech,kdy "Sffprc jej odolnosti donutily *Chlehařit".:Aby uživil rodinu a umožnil léčení nemocného syna ve Švýcarsku,Tehdy hrával i tiikráte žmmř denně v klubech za honorář vyplácený v potravinách.
V prostředí Petrohradu s nekonečným počtem státních institucí vyznívalo pojetí Krutického mnohem aktuálněji, protože jeho prototypy se zde vyskytovaly mnohem častěji Proto vznikl názor,Že Stanislavskij parodoval generála Ditatlna,známého jeho šovinistickými názory a nenávistí k reformám. Tím lze také vysvětlit poměrně chladné při* jetí běsíce na vsi",jímž se hostování uzavřelo 14.^j.
.Duben 1910 Vedení Uměleckého u i ve..la prosadilo alternaci hlavní
role v "Hamletovi*.Vedle V.'I jSaealova taká X.,V,rI«onidova Heroe-#jebož vlohy pro tragická role* zůstávaly nevyužity
iLvěten 1910 V redakci Ročenek dvorních divadel se započal mnoho let
pokračující spor Stanislavského s Jevrdinovem,který odvodil z antické trftdé&ie představu o neodvolatelné katare i - v současně s očištěním a mravním probuzením také rozkoši,jež musí umělecká divadlo přinášet jeho tvůrcům.^tanislavskij se domníval,že jedno Jejposlání divadelního umění,které se pochopitelně pozměňuje* a druhé' samotná reakce publika závislá na množství faktorů.Z' nichž některé lze odhadnout a jiné není možná předvídat.Zamítl snahu poměřovat vše kritérii odvozovaný mi z antické éry,kde existovaly jiné vztahy a zákonitě také odlišný typus divadelního představení.
cítí ee smrtelně unavený,protože během 25 dnů hrál 29 krát.boubor odjel ne prázdniny,zatímco Stanislavskij musel s lfardžanove>m připravovat "Hamleta" /provedení zástěn, kam *!ardžanov vnesl podstatné zrn ěny, kos týmů, rekvizit/osvětlení aj./.
6,červen 1910       Odjíždí do Basentuk*odkud si dopisuje s Craigem,'k.učest-
-110-nlX se zde otevření nové budovy sanatoria dr .'Žernova,
jehož si nesmírně vážil.
Starostí mu neubylo,protože onemocněl syn Igor. Připravil zde úvahu c mchstovskéra repertoáru*kde vyslovil názor, že pokladnice ruské™dramatické klasiky je vyčerpána a nutno se zaměřit na dramatizace * Ilustrace velkých románů.Soudobou dramatiku považoval za krajně problematickou diky její úrovni,takže se mu zdálo vhodnější "uzavřít divadlo",než uvádět Juškeviče,Sologuby a André jevy ."Rozcházel se zásadně s NěmiroviČem-Dančenkem v názoru na hru ""iserere" , kterou považoval za nevhodnou pro mchatovskou scénu. Jediný důuor^proč JI sehrát, spjovnl s právem režiséra Ji prosazovatľLeč zdála se mu cynická a nefarcvná,tudíž oponující zásadám Uměleckého divadla.
Červenec 1910       Radí O.V.(isovské,která konečně vstoupila do souboru Uměleckého divadla,jak pracovat s režisérem Hardžanovem na roli Ofélie,tzn#rozčlenit text na malé epizody, určovat jejich rytmus a ladění,vypilovávat je a postupně vzájemně spojovat.Varoval ji před domýšlivostí "ardžanova a uzavřenosti Suleržického
Korespondence s V.F.'Andrejevovou napomáhala obnovit spojení s v;uorkým
Srpen 1910 Potíže s ubytováním donutily rodinu &.S#Staníslevského*
aby skrývala nemoc syna Igora.Vy čerpaný Stanislavskij se nakazil tyfem,oož tou^dobou byla takřka smrtelná choroba.1 Horečky kolem 40 stupňů,obavy o osud "Hamleta", nemožnost návratu do Moskvy .Rada osobností vyjádřila obavy o život Stenislavsk^io,mj#^orkij,Craig,Andrej[evová| Němirovlč-Denčenko /poslal dokonce do Ttesentuk J.P. *furatoveviu,ř*by pomáhala Lil lnové pečovat o neraoeného/j TTěmiroviíHDenčenko jej informoval o přípravě dramatizace románu F/'.I>ostoJevsk£ho a přiznal, že stále více sahá k metodě 3taeÍsl»v8kého.
iáří 1910 Potěšily j*j recenze r,lří sester" v Alexandrinském dlvaď
které uznávaly prljoritu Uměleckého d i vadla. Bez něho by totiž dvorní sc^na sehrála cechovovskou hru jako vaudevil s provinční tematikou.lo nepopíral ani VJŘV Mejerchold,který hrál liizenbacha v podstatě ve shodě s výkladem K,S.Stanislavského jen poněkud rozšířeným. Pracoval na dramatizaci románu L.R.fToIstého "Vojna a mír", do cho val se jen tezovitý nástin výjevů a návrh obsazení .Představení se mělo uskutečnit k výročí roku 1812.
sděloval z hlíny postavy "Hamleta" a nedoved^ si vůbec představit, že nebude přítomen na zahájení-sezóny.
12,'září 1910 Premiéra dramatizace románu "Bratři Karemazovi*,
zahe|ivací představení nové sezony v réžii V.I.Rěmirovií -Uančenka a V.V.I^žskéhe,výprpva* VvA.Simova. lírálo se po dva večery /12í-lV9.7.Stanislavskij nevydal o studiu l>ostojevského,a tak se stále obával,že sezonu zahájí *"is*rere".vezi Moskvou a lázněmi Bssentul výměna obsáhlý telegremů » ko •:- e3po ndenoe t Stanislavskij blahopřál SiÄälÄl i^^irovičovijDančenkovi,a naopak.1 Bez Stanislavsk^ho se musela' obejít dvoustá repríz* '•Cara Fjodora lo^wnoviče" nj.
3íjen 1910 Lékaři zakázali Stanislavskému odjerd do *foskvy.A tak
nezbylo nic jinčho,než se podřídit a svěřit se wswfsa
-111-
7.prosinec 1910
Prosinec 1910
17.12.1910
korespondenci .zarmoutilo Stanislavskeho, že azovské* se nezdaril debut v Uměleckém divadle i litoval,že nemůže spolupracovat s výtvarníkem Dobužinským # mar n ě se chtěl setkat s hereckou a ředitelkou u.Regen.která chtěla v Paříži inscenovat *Modrého ptáka" podle mchatov ského představení /nakonec tento záměr realizoval Suleržiokij s Vachtangovem /. - -
Je otřesen podrobnostmi o odchodu L.Tf.Tolstího z Jasné Polány a jeho smrti .neskrýval nenávist vůči duchovenstvu které se snažilo zneužít skonu génia a smýt tak svoji vinu spojenou s exkomunikací,
líěmirovio-Dančenko mu poskytoval podrobné informace o přípravách repertoáru, zkouškách podle systému, ohlasu představení, jednání vedení .Ho zmôrné,mnohaotránko-vé dopisy /Stenislavakij je označil za "monstra"'. Bohužel nebylo tomu tak v případě továrny,kde zřejmě společníci i vedení závodu nemělo velký zájem r využívalo situace.
V úvahách o systému se Stanislavskij nejvíce věnoval tomu, iak podněcovat hereckou představivost a zvraxx s její pomocí navozovat analogické citové stavy." Jak napomáhat "procesu ztělesnění", tzn*1sepětí osobních vzpomínek, dbjmů, zážitků přímých i zprostředkovaných o emocemi vytvářené postavy
Odloučení od divadla dovolilo mu střízlivě pohlížet na stav souboru a jeho složení,kde nescházelo mládí .Ale nevynikalo ani nadáním,ani dyshtivostí po poznání,ani pracovitostí.
Cím více přemítal o dalších osudech Uměleckého divadla, tím více preferoval návrat k původnímu poslání všeobecně přístupné scény,která by nehrála pro majetné kruhy a kritiku.Kávrat ke vzdělávacímu programu nemyslitelnému bez poboček zaměřených na činnost v provincii.4
Konečně se vrací do Moskvy .Pohublý, pro Šedivěly, s tváří poznamenanou utrpením,ale nadále dychtící po práci. Herno o vSak neustupovala, chořel dále, stoupala teplota
a nesměl vycházet*
Choroba' oddálila premiéru "Hamleta",uvedení malých kome-
•Ždravým nemocným" a "lartuffe***/.repertoár moskevských divadel,kde převládala bolvérnost,upevnil jej' v názoru na mnohem přísnější kritéria mehatovské scény .Bez ohlede na sebevětší těžkosti a překážky.
Když chystal vlastní stručný životopis pro Slovník společnosti příznivců ruské slovesnosti,uvedle že pracuje na "velkém díle",knize pod názvem "Umení prožívání *,kam vstoupí jem to,co prověřila praxe,*
>viče-
Daneeäte a^vVv^Szskána#v^^ava Í.StSegorôva^íentokrť
se nemoc Stanislavskému hodila,protože se zarazenia této hry do repertoáru nesouhlasil a názor' nezmenil* Po 7? zkouSkáchliliK 26 repríz do 3.5.1911. Potvrdilo se názor Stanislavskeho,že nepůjde nic o jiného než zopakovaní předchozích inscenací.5 tím rozdílem* že hra neobstála při kritičtějším názoru.lt^mirovlč-Bančenko Ji obhaj o val, pro to že chtěl získrt nové autory a nic jiného k disposici nebylo.Krize soudobé ruské hry se prohlubovala. .V
■112
12, leden 1911       Z obchodních důvodů se vydává do Berlína a využívá
toboxarsetkání s »ěmirovicW4>afcčenkem nivo ^osxvu^ Aby v klidu mohli přemítat o perspektivách Ifcěleokeh© divadla.1
NavStevuie představeni */»^inhardta,především "Hamleta" a "Vladaře Oidipa",otydí se za herce,jejich neprofesionál i tu, zbytečný patos ,přehnané maskováni, snahu spoléhat na nákladnou výnravu apod,V podstatě" "dětské hříchy" počátečních sezon T>něleckého divadla; ' '
Setkání s Němirovlěefm-Dencenkem se uskutečnilo 16.1^ v hotela. "Ruský dvůr ".Zprávy o něm existují nanejvýš rámcovej
Leden 19U Pobývá v Aímě,kde si prohlíží architektonické památky
/místo,kde řečnil Brutus,kde pohřbívali Caesara a j.V.
Y podstatě Kapitol a Fórum.Qpoutala jej zoologická zahrada,kde zvířata měla větší pros tor.Ze tří stran ohrazeně prostranství se skáaaml a stromy,oddělené od návStěvníků hlubokým příkopem .Nemohl se nabažit pohledu na akotač^eí mladata a skoky tygrů,nanejvýš plavné a elegantní.
V korespondenci s A.Benoisem vyslovuje pochybnosti o srny-skuplnostl dramatizace románu b .S ,^ere žko vského 2Petr a Alexej".
Ne bazaru a v antikvariátech kupodivu nic nekoupil.
utratil zájem o historické reálie.
Díky jednání L.A.Suleržického s Craigem se dovídá,že
mu dává plnou důvěru,jak dokončit představení.1
Craig se odvolával na špatný zdravotní s tav, nechtělo se
mu do Moskvy ^taaialavskij se hrozil predstavy,jak sdůvod*
ní vedení Uměleckého divadla náklady i honorář vyplacený
anglickému režisérovij&ám chtěl popřít ve výpravě i
v kostýmech náznaky souvislostí s jihem a Itálií,které
nakonec Craig prosadil;
SulerSlekij sl zoufal při studiu "bodrého ptáka" r divadle Began díky rutinovanosti francouzských herců.1 Dokonce uvažoval, že na plakátech nebude uveden Stanis-lavskij jako režisér moskevské inscenace, il.ttorkij se zastavil v Símě cestou s Paříže na Capri, pravděpodobně se chtěl setkat se Stanielavskýu. "Starci" dlouho mlčeli,ponořovall se do vzpomínek a liskali!t lichotili jeden druhému.S tanislavski j se, vydal za Gorkým v polovino února /17.2./a předčítal mu úryvky z práce venované herectví.Oorki j mu navrhl.aby založil studio a zde vytvářel nové hry 1 nový styÍ.*Tak jak to dělali kdysi potulní komedianti .'Pro jevil ochotu napsat pro takovéto studio scénáře.3tanislevsjcého aaujal nápad, jak obnovit principy komedie dell arte /k analogickým závěrům dospěl V.*R.%ejerchold v petrohradských studiích/.' Shoda názK>rů naznačovala,že krizový stav domácí drema-ak tiky vynucoval sl jiný podíl praxe.tznvjejí aktivní účast na vytváření nového repertoáru.
24. únor 19u        Vedení uměleckého divadla za neúčasti Stenislavakého
jednalo o řízení souboru.*%>skvin,Lužskij,Eumjanoev a Višněvskij se zřejmě dohodli a chtěli převzít vedení.1 Odstranit oba zakladatele a společně s dalšími šesti herci vytvořit "kolektivní vedení".Kačalov s nimi odmítl spoluprscovat.-Zakladatelé potlačili vzpouru na podzim tr;,kdy byl schválen nový rád,podle něhož se vedení ujali Stanislavskij a Němirovic-Denčenko. S ami pak rozšířili pravomoce Tovaryšstva a snažili se obnovit
-112 8 -
Stanislavskij v sezóně 1910/1911 sůstal Jako režisér stranou,! když se podílel aa mnohých přípravách a jedná* ních.Situpci zachraňoval ffěmirovio^ančenfco,který nastudoval dramatizaci romana ř^JBostojevského, JuSfeavičovu hro a dalSÍ část volné trilogie K..Hamsuna.
r 4
28.únor 1911    Premiéra Hamsunovy hry *V' zajetí života" v režii
Fěmiroviče-Dančenke a K./.^fardžanova,výprava V.A^ Simov^
Asisteatrežie ^rdžanov se to osvědčil a stal se s něho nadějný režisér ."Po zdě Ji pomohl Stanislavskémtr dokončit "Hamleta" a vyřešit gbtížná jednání s Crai^em* Jeho gruzínský temperment /Vard^ni^m/.ruská kulti-vovanost, znalost vývoje evropského divadelnictví odvozená z Německa»taktní vztah k hercům a onoho dalších kvalit Jej předurčily k mimořádné úlozeJJak známo* založil Svobodné divadlo,přímého předchůdce Tairovova Komorního divadla, a uvedl počátkem dvacátých let Lope de Vegovu hra *Fuente Ovejana" jako manifest revolučního divadla...
Hemsunova hra dosáhla po 63 zkouškách 163 reprízy a hrál se do rota 1933.tfepomohla tomu proslulost jejího autora,krltlcnost pohledu na městečkou společnost a jej i osobitou morálku,herecké výkony a přemíra zájmu o nové literární směry.
-113-
demorVtleké poměry v.'
Stanislavskij trval na podmínkách formulovaných v březnu,' jež měly ulehčit jego organizátorskou i uměleckou činnost.5 Mohl hrát maximálně čtyřikrát za týden, neměl být obsazován do tragických roli,potřeboval v polovině sezony měsíčný odpočinek a chtěl dále pracovat s menší skupinou podle systému, Hepertoáar tohoto interního studia uvnitř Uměleckého divadla měl preferovat aktovky .'Vyžadoval změnu vztahu k Suleržiokému , kterého považoval sa ideálního 11X112 a pedagoga,'
Březen 1911
9.*března 1911
lO^března 1911
7.'dubna 1911
Po návratu do Moskvy prosadilvga vedení Tovaryšstva spojeních továren V. /lexeJeva,ť.Visnakova a A.SemSina podstatná rozšíření výroby kabelů /«j,*tak reagoval ha požadavky ministerských institucí \
Na schůzi akcionářů Uměleckého divadla,Jeho "Kového tovaryšstva" byl svolen do vedení a přiznáno mu právo porodního hlasu.
Poprvé začal zkouSet v sezoně 1910/1911 ,herci jej uvítali nadšenými ovaoemi.^otéž se opakovalo večer při představení "Strýčka Váni","tNemoc vnesla do jeho výkladu Astrová nové tony?touhu dožít se toho dneykdy ne rozprostřou lesy a překryjí nekul tur nost provincie.
Poprvé se setkal s J^.lTachtangevem,kterého v dubnu 1910 přijal V. I .Tí emirovi č-Denčenke, L>o volu j e mu navštěvovat lekce a záhy v něm poznává spřízněnou duši. V.^orkij mu poslal rukopisy scének nebo scénářů pro zamýšlená studio: "Scéna s opiloemS, "Setkání", "Válem světec",
V oblíbeném mchatovskéa "kapustnlkn" sehrál mameluka ve ňrasce pod názbem "Bapoleoh I,"
V dalším jednání s Cralgea děsí se dalSího výkladu Hamleta Jato Krista,spasitele a ochránce před hrůzami středověkn.faeustálé změny,náladovost,neochota tvořit
v kontaktu se souborem se strany G.t'Craiga unavily zakladatele Uměleckého divadla.vize bezmezné autority se rozplývala,©čekávání na pomoo re$i3éra nezasaženého zvyklostmi se stále více neopravňovalo nastupovaly obavy s uměleckého fiaska a deficitu,
Craig si neuvědomoval důsledky neustálých odkladů.občasně
posílal nové a nové nývrhqr kostýmů, zdokonaloval zásteny, měnil koncepci vsehoJA neúprosne žádal dalSÍ a další penízek e zaslaného výtvarného materiálu se však nedala vyčíst jakákoliv koncepce,dílny nechtěly dále pracovat na zbytečných zakázXkách, jež se měnily dři ve, ne ž byly vyhotoveny. v '
Zahájeno hostování v Petrohradě Inscenací "Strýček Vána"J Stanislavskij zde získal otisk stati L.OnreviÔov^ b současné literatuře a novém dramatu-radil se s V.A' * Těljakovským o studiovém divadle i 'kole při divadle, stanislavskij se snažil os labit nepřátelství A#I.*Južina-Sumbatova,který se snažil přetahovat schatovské herce, zasahovat do veběru repertoáru /dvorním divadlům zůstalo monopolní právo premiér.pokud o hen projevila zájem/,' Takovéto nečestné soupeření nemohlo pochopitelně prospět vztahům mezi Uměleckým a Malým divadlem. Těl j akovskiJ jako ředitel dvorních scén uznal oprávněnost stížnosti Stasislavského 2
-114-
I>uben 1911 Caalg se domníval,že Stanislavskij zbytečně akcentoval
prpblémy s dokončením "Hamlete*1 .Vel se více starat o dodržování smluvních podmínek.
íiuleržickij na radá Uměleckého divadla navrhl, aby sami dokončili představenívdemž napomáhá dokonalá znalost názorů G.tejCraiga.^. I.^ěmirovič-£>ančenko prosadil, aby Crafeovi byly poslány peníze,jež mu patří podle smlouvy3 podstate vyúčtovaní,a' nic více. nelíbí se mu výprava navržená A.lf^Benoisem k Turgeně-vovým malým komediím.^da se mu příliš teatrální, nadnesená,vhodná snrd pro operní představení.nikoliv pro miniaturní komedie. ' '
Připravuje se na uvedení hry L.H.Hľolstého "živá mrtvola" studované paralelně v alexandrinském divadle a ttaělec-kém divadle.
Pro interní studiovou scénu navrhuje repertoár odvozený z literatury:dramatizaci feawjEijL úryvku z "Bílých nocí", "přeženýoh a ponížených*,"*fesky%"Odvržená lásky" ej.1 Počítalo se především s L>ostojevským,5echovem,3aligrfeo-vem^Qedrinem,Gri^rovičem,t3speask^ **alé miniaturní dílko ^koncentrovaný přfbeh,který lže sehrát v rozdílném rytmu4 a' různém žáinru.Hned tragédie* hned komedie .^Divný sen ií.B.Stanislavského neuskutečnitelný na mateřské scéně,
Květen 1911 Odjel na léčení do Karlových Varů.Cestou se zastavil
v Berlíně i^XKiiaimčff lea^*^1rii,aeÍnhardtova představeni tentokráte neviděl-JUbytoval se v hotela "audolíshof ",kde žil V.l^emrjrovič-^čenko.dohodli se, že více budou odpočívat v karlovarská přírodě, než debatovat o divadle .Shodli se v Sak, že by Unělecké divadlo mělo vykonat "triumfální taženi* po ruská provincii a nejen každoročně zajíždět do Petrohradu, stanislavskij dohodu nedodržel a neustále zasvěcoval >Tě«iroviče-£andenko do syat émujPřes to že Jej to nyní nezajímalo a mnohá nelogičnoatl,včetně Scrdbené řeči, jej více zarážely.Stenislavskij v§ak žertoval a' ' měl více než dobrou náladuv&itu^ci zachránila Jermolovová,které StanlslavskJLJ četl připravovaný spis o herectví dokonce v lázních^římo u vany,*. Dokonce záhy I,!AJužin-Sumbatov jej zasvěcoval do tajů systému,toto to že neulel pozornosti Stan islavského jTakle 1íemirovie-4)^ncenko neunikaní "náporu phznatků.jimlž as Stanislavskij zahrnoval veškeré okolí.^ez ohledu, zda mu
naslouchalo,
Červen 1911 Odjel a Karlových Varů za rodinou do PrancÍe,*V aaint
Luniere se asantřsdll setkal mj.% Kačalovem, I»itovoevovoc *fessali t ino vem , Efr o sem a j nevydal se však do Londýna na ilifiialii oběd pořádaný na oslavu tf.'SjCraiga.' Umělecké divadlo tam zastupoval překladatel a tajemník ředitelství , V.^ ^ Likiardopullo .
V zápisníku meditace o nebezpečenství řemesle,které může zahubit sebenadanějŠího herce,
lfnohé naznačovalo, že systém vstoupil do stadia zevSeobe< není a začal se zbavovat "naučného balastu",jemuž se nevyhne žádný praktik na počátku podobného díla.1 - -
V středověkém zámku na hoře sv.^iohaila nabádal V.l.ř Kačalova,aby zafixoval dojmy z podzemí,kam mohla sestupe bat lady Maobeth se svící v ruce •donutil Kecalova, ^by sestupoval po schodech a vyhledával lady /K.A.Bmirnovová kterak bloudila mezi sloupovím.,.1
-115-
tftanislavskému celý výjev připomínal něco posvátného, mystického a stěží vysvětlitelní^ Rozdej i, po návratu do Moskvy se ponořil do etudiaXX jogy.Zaujala jej dechová cvičení,schopnost ovládať srdeční tep a zpomrlovat dl srychlovat životní funkce.'
Cervenee-srpen 1911   W stanislavského cekala náročná sezona 1911/19112,
kdy měl dokončit Turgenšvový mal4 komedie,uvést *Ziv©« mmtvolu" a uzavřít přípravy "Hamleta*.5
V Berlíně shlédl v německém divadle "řausta" v režii U,1 Relnhar dta.Obdivoval jeho fantazii a nelíbily se au rutinované herecké výkony,
1. srpen 1911       Vrací se do %skvy plný energie a nadšení .Při pohledu do
zrcadla v Šatně si uvědomuje,že zesedivěl...' Paralelně zkouší "Sivou mrtvolu* a "Hamleta*. Irvá na ná-zoru.že* systém je promyšlen a ověřen.Tudíž hodí se pro zkou*ky.soubor je jiného názoru... Vjl.faěmirovič^ancenk© neprotestoval proti tomu,aby za Štmlslavského "zaskakoval'' J.B.Třa«htan^v.^ýlucně
fa zkouškách "Hamleta", ada komických momentů při zkouškáchJRozhovor o Poloniovl, Mardženov,který zapisoval Craigovy názory 4upo zornily že výjev se odehrává na pozadí ba siny,kde kuňkají žáby. Nemíro vlč-© ančenko žertoval a po znamenal, že zába má také duSi a snaží se prosadit její city a záměry.' Stanislavskij to nepochopil a v duchu vysvětlování systému pronesl celou řeě o tom,jak brát žábu? Za ji nelze hrát,alm postačí,k»5 herec najde správnou tóninu a ta jej přivede k žábě..1.5
4.Wpen 1911 Pověřil Vachtangova, aby s herci procvičoval syssés a
navrhl postup.
Přestože Něrairovióe-kančenka neopouštěly pochybnosti, zdůraznil na večerní ~ zkouSce "Živé mrtvoly" význam úsilí Stanislavskáho, jemuž nutno napomáhat a chápat je jako "novou metodu práce"*
varoval však Stanislav skám©, aby se stále neobracel k většině souboru,ale začal pracovat s menšími skupinkami^ Získával je na svoji stranu a rozšiřoval svůj vliv,1 ffikdy v Sak neměl počítat s masovým zájmem a okamžitým ' přijetís^Stanislavskij bohužel podobné momenty podcenil.1
6. srpen 1911       Konkurs na místa v mchatovské škole za nepřítomnosti
V.X^ěmiroviče^ancenka,který se vydal do kláštere v Zagorskn /^rdj lce-Sergéj evská lávr a /.fctanislavskij namísto zkoušky vysvětloval základy systému.
V korespondenci naznačil V.I.Iíěmirovič-Dančento, jak obtížné je korigovat Stanislavského s jeho tvrdošíjností a schopností sprvu získávat,nadchnout a neméně tak brzy odpudit mírou dogmatismu.
Stanislavskij se tou dobou opájel vidinou studií v provin*
cli v souvislosti s úspěšným hostováním jedné skupiny v Kóvgorodě N čele se Suleržickým a Vachtang?ve«/ a' v Cernigově /vedenou ^.V.Petrovem/' »' kočující skupinou V.^V.Qotovoeva.ktera hrála na vesnici...^Povazoval to za zárodek "všeobecně dostupného divadla",za vítězství systému**.
Polovina srpna 1911   Prvý vážný konflikt Stanislavského se souborem,který
odmítl zbytečné komplikace se systémem a chtěl připravoval "živou mrtvolu,! .Vě t? lna zapřísahala Stanislavského , aby se nechoval jako o tec, který nekriticky prosazuje vlastní
-116-
dftě.Aby si uvědomil nedokončinost a nepropreeovaaost systému, který spíš© brzdí práci na předs tavení # ne ž jí prospívá.Stanislavskij se nra«il,stáhl se do sebe* mlčel a tvářila se trp i telsky, tfám sí sepsal, že herci ztratili zájem o "laboratární práci** a dávají přednost dosavadhí rutinovanosti.Boky práce na zkouškách, přesvědčování v šatnách,demonstrování dílčích výsledků, tohle všechno nezapustilo kořeny Rapech se nedostavil, ' protože se nemo>il se souborem domluvit a přesvědčit Jej» Postupně si neúspěch vysvětloval in trikami,bez nichž se neobejde žádná divadlo.tA tím více důvěřoval Suleržickému a Vachtangovovi jako "věrným a obětavým" spolupr©covní-kůmikteří uvěřili v perspektivnost systému, A tak 14.srpna 1911 pověřil V* ch tangová,aby utvořil ' skulinu sympatizujících m pracoval s ní podle systému. Prověřoval j«j,bral to,co se hodí,ostatní ponechával strnnoo.Měl soustředit všechny,kteří mu věřili a žehá jit praktické lekce. V podstatě za půl roku, co poznal Vachtangova,svěiil mu stanislavskij takovýto úkol. okupinu části souboru,která připravovala "Sivou mrtvo lu", svěřil atanislavskij herci N.O .ffassalitinovevi. Něm iro v i č-sja nče nko tím nebyl nadšen,pro to že se soubor rozčleňoval na skupiny a skupinky nejednou dokonce mimo provoz.-^ám rozpracovával cvičení,která měla prospívat efektivní paměti * soustředění .Bpojovpcí článek mcsi e sper imentováním v učebně a zveřejněním hereckého výkonu hledal ve schopnosti analýzy vlastních citů a orientaci "ve vlastní dusifl .Objasnění značně mlhavá, btanislavskij se všrk navzdUvalva na pomoc si pozval ^>.v#Volkonského,který tu zdůvodňoval "rytmickou gymnastiku" v pojetí různých taneeních škol*
Hada Moskevského uměleckého divadla doporučila Stanis-lavskému,aby se soustředil na roli Abrezkova v "Ilvé -mrtvole** e výlučně ve volném čase se věnoval metodice.'
"Hamleta**,který měl být dokončen nejpozději v prosinci tr.*ffšmirovlč-Dančpnko měl podle vlastní úvahy pomáhat Stanislavskému, aby se dodržely určené termíny.,V Později /5.9./ffemirovič-Bančenfco se ujal Stenislavského a vyžadoval pro něho potřebné místnosti,aby se mohl' věnovat systému a ezper iraentování s hereckým mládím.'
Premiéra "Živé mrtvoly" na počátku sezony 1911/1912 v režii V.l.^ěmirovice«4>ascenka a &.S.Stanislavského, výprava V.^.Simov.
Hežie se zaměřila na ovzduší nev^pověditelné nudy, všednosti a banálnosti,jež podminovala tragédii rádi Protasova.Pokrytecká morálka donutila Jej,aby se ' obětoval a aby proměnil mrtvolu živou na skutečnou, Kritik Tí.^íros považoval herecký' výkon S tanislavského sa ideální,leč většina nesouhlasila.5
Přesto musela přiznat, že se tu objevily mimořádná herecfc výkotty,mj,*J6skvin v roli ^di Protasova,%lša - ajA. Koonenová,Kar??nin ** V.I.Kačalov,I»ísa - M.P.Lilinová, Vyšetřovatel - I.lí.Berseněv.A pochopitelně kníže /brestov v podání at-ni3lavské^.ftm^fmfffi«iy Prošedivělý a elegantní ^upjatý a udivený, b mohutnými lioousy,v módním Sflketu a nervózně si nasazující skřipeo^Prf*cizně vypracovaná charakter istite, detaily přesně podřízena' Její kDncepei.&taníslevskij nehrál*ale žil na sc^ně...
-117-
Září 1911 *ada příjemných i m£ně příjemných povinností jako
účast na panychíde venovane zemřelé primadohě petrohrad xxký sktfob d ivadel #* f J2 *^ p vinové v kostele na flovepanen-skďm h rb í to vě ; j o dnan í s ředitelstvím varšavských divadel o hostování;atudiUT her G^Culkova a A.^.'Semišová, je 2 posdojľV^^'ejerchold považoval za vrcholy novodobé dramatiky,líaro^díl cd £ tanislavskému,jemtiž zde scházel základ děje a představa o postavám, nahrabovaná inprovlzovonými výstupy.
"Hyt^ická gymnastika" se zalíbila a starli pokolení v cvičebních úborech nastupovalo do foyeru,aby se mohlo rozcvičit před začátkem zkousek*Ík>zsah od deseti *o píil dvanácte nutil k vypětí a vydaná energie zprvu scházela na zkouškách.
Říjen 1911 Hada *toskevskéh© uměleckého divadla doporučila,aby
Stanislavskij se věnoval výlučně dokončení "Hamleta* a v rolích Ver^inina#finjeva^rutickáho i Hakitina jej nahradily alternace.
stanislavskij zanedbával podnik a celá dny i noci ' trávil v aivndle#le měl čas ani na děti,na přátele. ' H©žírovel,hrál,präcoval podle systému s mladými herci. Přesto sledoval reprízy a s nelibostí zapisoval do ' "deníku predstevoní " veSkeré nepřesnosti a prohřeSky.1 3ymbol "modrého ptáka** m\a připomínal díky zvetSeloeti "starého Špačka" atd.7dálo se mu, že místo demokratického divadla s uměleckým programem postupně převládl byrokratický mechanismus dvorních ac^.BnpaiiiaJIilg Dílny se stále méno zajímaly o výsledek,technika absentovala,notné změny a opravy se musely vymáhat atdj Provoz pohlcoval umělecké zaměry,leč Stanislavskij si vyhrecoval právo "zápasit s takovýmito poměry do posledního aeehu**
I to byl důvod^proo nesouhlasil se zájezdem do^Xendýna e Parise v sesoně 1911/1912.
Listopad 1911       Při skou^káoh "Hamleta" pronásleduje stylizované pozy
© nutí herce,aby vycházeli s přirozeného jednání, kterévv konečném vý&ledkum^ůže podobnou stylizasi podminovat.-Ale nemaže Qlaudius usedat na trůn a , zaujímat aepohodI.nou,nepravděpodobnou a neladnou pozu. V záznamech ze zkoušek lze rozpoznat dvě stránkyt ohromnou životní a uměleckou zkušenost K.3.Stanlslav-ského,e snahu vtěsnat ji doat poněkud scholastického rámce rodícího se systému.Viz rady Kačalovovi před výjevem Mv pasti",£dy měl hladu perel postupné přebíral a navlékat je ne snúru.íPrvá perlicta mu prozradila, že má být energický a bodrý| druhá, že chtěl u Štědřit políček králo,ale musel je zavčas zamaskovat}třetí, m analoglcgy s Oŕélíí;* a Poloniem musel skrývat i naznačovat - a neustále pozorovat krále}další perlic? mu napovídá,že Hamlet se bojí předčasně zastrašit králi amd.atd.1 ■       ... _
R.žif>ní výklad stále více opouštěl eraigovskou abstrak< /Hamlet v pa-orscích ynrti marně zdolávající zemskou přitažlivost posetaské existence/a jeho filosofický základ vrůstal do ruského prostředí ívášnivý,nadaný, ně^aý Hamlet donucený se pxetvarovat,aby mohl vyplnit sválené mu poslání.Hamlet vystupující z reality rozháněných demonstrací,krvi zalitých náměstí,iluzí o parlamentarizmu a straohu a další války.Hamlet
prahnoucí po změnách, jichž se v Sak stále více obával.1
4.1istopad 1911
Listopad 1911
Prosinec 1911
-116-
Samozřejmě, že zmíněné motivace neměly podoba pHmočerýoh analogii,ale vznášely se v ovzduší jato výraz obav, předtuch i nadějí.
Stanislavskij se obával kômp 1 ik*>c í , pro to že si uvědomoval, nakolik ce predstavení vzdaluje od Craigových požadavků.' Vážil si jej j^ko čelného evropského režiséra a právem předpokládal,Se konflikt by přerušil další aožnou spolupráci JI když mu bylo zřejmé, že cmyal' Jeho pozvání do tfeěleekého divadla ae rcprosadil, t sn.pomoc v zápase s rutinou a objevování nových' epst v umění ulehčené autoritou zahraničního tvůrce.
Bada Uměleckého divadle vš>k rozhodla Jin^ktodmítla,
aby Craig byl pozváft vč stadiu ?áv sečných zkoušek. Ostatně ani příprava repertoáru neproběhla hlrdce.   ''' l-taniBlavskij nesouhlasil s uvedením "Pění z* namorí*.1.*.1
JJKvapil uctivě děkoval za pomoc s přípravou *2ivé mrtvoly" v praíakém fiárodním div r dle ."Osp ^ch připisoval přikladu '"hostí z äuakfl*,kteří měnili rázem představy
0 vŠeffi^Bepertoáru,přípr^vě představení i jejich stylu.1
Stacialavskij je smrtelně unav©ný,ebává- se fiaska a znepokojuje jej náladovost V^I.Kečeleva*%Senší schopnost fixovat nesporné přínosy,tekiíe převládala kolísavá uroven e nejednou se' všechno začínalo znovu .Jako bezvýchodný pohyb v kruhu»
12.-22 .prosinec 1911   $ ohledem ne závažnost preri^ry "Hamleta* zrušila
rada Moskevského uměleckého divadla v této době všechna předateyení,aby se mohlo nepřetržitě zkeušet,odpoledne
1 večery , ,
19»prosinec 1911   Generální zkouška za účasti G."5.,Craiga,který poměrně
pasivně přijímal změny v jeho prapůvodní koncepci /mnohokráte náhodně změněné jím samým/.!Leč obhajoval osvětlení některých vý1avů,které se měly ponořit do přítmí či probíhat takřka ve tmě.Konflikt dozrál ve výjevu *past*,h&e podle Craiga mělo světlo vycházet z postranních oken a něk<3# pod stropem' vznikat přítmí, schopné zveličovat obrysy celého zámku,t)sv8tleni však bylo příliš rozptýlené a vyslaný dojem nemohl vzniknout. Craig se neohlížel na Kačelova,př©skoČil přes řada sedoíel a vyběhl z hlediště.^kou^ku museli přerušit a zahájit diplomatická jednáni s rozzuřeným &enl*>m» Knoha nedorozumění mola ua svedomí jazyková bariéra. Stanislavskij se snažil s Crel&em domlouvat německy nebo francouzsky,ten však oběma řečem příliš nerozuměl. Anglické výhrady a francouzské protiargumenty zněly v hledišti od ráne do noci a unavovaly ve stejné míře S tanlslavakého 1 Craiga«
Kupodivu nejméně sc Craig srjím*l o herecké výkony, zatímco opravoval maličkosti ve výpravě,kostýmech i osvětlení.nezajímalo j j#že nebude vidět Hamleta,ale dával přednost velebnému pro e toru, kde se děj měl odehrává t.^isjffl š se sde střetávaly protichůdné názory a v evropském divrdlg sc nevěnovala taková pozornost hereckým výkonům.
23**prosinec 1911   Konečně premiéra ^ffaaleta" v režii a.l5*^reiga,KjS.^ta-
ni&lavského'    L./.Suler2ického,ve výpravě Craigově a 3 kostýmy &.l^m>unova. alternoval Hamleta hrál V.TjKečelov AjosdSji jej alaapayysl Stanislavskij /.Královnu tfetrudu O.ZÄipperová,krále Claudia
•119»
^%ssi*lit in*vř^f*li 1- %>V^vs^#P©leni*t v.V^trazskiJ, Laer-ta *í.V. )iel«sl*vskl:f. *. 1 Představení
Po 142 zkouškách následovalo 4? i^iz.T^iWntt se hrálo á6,^1914*0b»ovil Jr* al rozčleněný sehatovský soubor pocVtkent dv cút./ch l^t»!mc>^vovská 51 pražská ak^inn.
Uhlaa p&ecte tavení nolzo ofcMwfctarisovnt jinak než jako kraJně ros^Mitý a protich»^YV^hoda vznikla v odporu proti «á#tet*^*ki^a*é vadily .3Sré«ily pohybu a půsoeily polárně fíi^á.Výrimrtjý ps»inei*) se sáhy zprotivil díky
u Joe> "^-mlet^p^otoMe se postupně oprosti od i*exrf ruině ^ravdí^poGobn^*o v^dediSjlarajnosti následuji cí po crai#rcáké> abtfsrr&oi# /vafeloV' vystihl "trs&é&ii radrnsenébo ril omfnrí , januž osobni 1amapot^r#sinrt otoe 1 sebevražda Cfélie^íedustfcjné ovívání m*tcino poskytuj* i*>use pcfcětr/,-"cy mohl přesněji KmÉnsta uvažovat a vyrovtjuvt     s poah-^bmBtiřrfU Obeo^mtvu víc« erudovaí^u v*al: oreigovský výtvarný princip nrvadil a rdáln se ««*3o dokonos MqrtfcWMm urychluje ^pád děj« ft vná$í aw aramatiefsé napětí, '.ři?3*<3 jc***íe se eoskávání na obou etr«tó* nenaplnilo* Cr**?gr pre^»a<kXátt*l»£e sazúH -.Inko- hvězda tm nebi ruského wnSnf a mj.Híak* ftfiy je*e rál*3*vému chování nesfskRl zds petřebnen lateritu" •* p vft?mka« názoru skladatelů, kteří j^o jednání toler ©wlCst ^ielavskl j a tfěmirovií očekávali podporu vlastního ueilf ..Wrtonec se vlak ukázal &e v Vbrninre tvořila dvoiica mlwfíUbjjtoli reui&áeKftýfe osotností#která       jvv * skromně * nes ohledu mm Četné spory    konflikty * mplncvrla. představy o nevát div»»^e*OdvoEecá jK>chopitalně 2 r^allstlekéh; toncepoe iluzivního pfedataveuí se všemi máni sná/támi př-sařhy směrem k moderf*ě#Cíl posvání se nenaplní vyrj^tá jednáni i fSnrrord rtráty se v^ak vy] v to© e«raru#le &e ítósmla naivní dÉvěrs ▼ sal experte «*BosíMbí wa sebevědomí zakladatelů divadle Jistě výF?ra**r*éwOstatně potvrdilo Je hostováni v *ATAp5 i /«erie&#*yx vyrocené důslt revoluce a oboajřiské války...
Prosinec 1911 J.S.Viwht*n&cv zahájil nn ?.áki»dě pověření K*S.St«h»
siala^ákého l*ko* v prvém rojíku studia systému, Prnoovel & «"l?*dý">i >í#rei,potolen£ Bakledatělů  Jei ifíno-rovnlo.*. t*1to aktrpiríy vsr*iMo studio '^bskevsfefho
ufíěleok^ho divadle#kt>^ré j^ahájllo IJ.ledn* 1911. Studio oródoiTnat^ hwtímt&nm ^r^mJmM^s^l^M^tm k fy^iofc^ práoi s sm^a n**$m tvořit^akr neméně tak si vyděl^vRt m Mvobytí vlastníma racama** tím phMjf neut rossnor ^sii rr^litcu a u^ikífm*v podstatě s pornem tolstojfívoteé tomicy.
>#leden 1912 V.I.íísiroviS-tivnévrte® intovm- al akcionáře ttsěleckého
divadla o tanass ^^^tanislav^k^io saloiitstudio^kde
by se s^býval vý^udně čyBUrr.o^ * uváděl předatnrení/
k^r.sultant.Ja^o terec      zříká velkých rolí a múSm hrát pouze nos ta vy dílčího významu /kníěe /breskov^. ' Schůze vyjáiřilfi politování nad tímto rozhodnutím
Stř»nl&lav3ké*io é
13*ledea 1912        Eahájil zkou??lry Tur^eeSvcvy kcrse&le "Venkovanka"
a jednal s I.A.Sacem o hudební atránoe představení.
-120-
Leden 1912
l.únor 1912
2.únor 1912
Únor 1912
5.březen 1912
V korespondenci a interviewech vysvětluje nezbytnost vzniku studia,jež musí připravit takové inscenační postupy odpovídající požadavkům novodobé dramatiky.Herecká generace zakladatelů Uměleckého divadla "bohužel o něco podobného neprojevila zájem.Proto autonomní studdá je jediným možným řešením,jedině zde bude možné na základ systému vychovávat mladé herce.
Při zkouškách Turgeněvových malých komedií se snaží s pomocí literárního,umeleckého a historického rozboru určit motivy klíčového významu pro pochopení stylu budoucího predstavení.
Dodatečně formuluje podobný zámer ve výkladu "Hamleta": princ Hamlet jako Kristus zbavuje zámecké prostředí všeho negativního,a tím připravuje příchod spravedlivého vládce,Fortynbrase.
Analogicky určuje takovýto záměr v případě "Venkovanky": nadvláda ženskosti,která nelze odolat.
Zásadne odmítá spojení lyričnosti Turgeněvových komedií s přemírou melodramatičnosti,před níž má herce zachránit "aktivní vnitřní jednání".
Varuje herce před přímočarými motivacemi,pojetím horského jako milovníka /Kacalov/,Darj i Ivanovny jako venkovské paničky s velkými ambicemi /Lilinová/. "ItuŠe role" je podle něho mnohem složitější,zahrnuje v sobě přečetné vrstvy,do nichž musí herec pronikat.
Mejerchold reagoval na zprávy o vzniku studia a obtížném postavení Stanislavského,který musí zápasit s naturalisti; tickou minul&stí Uměleckého divadla a vytvářet novou etapu studiové práce.Ujistil ^tenislavského,že v tomto nelehkém zápolení je na jeho straně.Otanislavskij mu pode koval a zmíněný zápas chápal jako přirozený jev... Zapisuje do deníku představení radikální odsudek výkonu N.Ä.Podgorného v roli T^rofimova.Nedovede pochopit, proč inteligentní herec hraje idiota,aniž by pochopil, nakolik Péta Čeká na Raněvskou,jak se skrývá před ostatními ve skleníku,jak jej vyděsí její hysterický záchvat..
Klade so otázku,jak uchovat ''scéniský^život" představení, když herci mají tendenci vše zjednodušovat.Sám si uvědomuje,nakolik jeho podání Gajeva ztratilo nádech lehkomyslnosti a naivity...
ti ohledem na "blížící se premiéry určil dvě z&oušky denně: odpolední /od 12,nejpozdeji do 5*20/a večerní /od 8.15 do nočních hodin/.
Tradiční kolize s Nemirovičem-líančenkem,který zasahoval do výkladu K.tj.Stanislavského,obešly se bez skandálu a omezily se na výměnu písemného varování. Herec Stanislavskij se snažil zbavit nánosu dřívějších rolí /ďábelského stařeckosti apod./,hraběte Ljubina chápal -jako krasavce pokořujícího ženy,aniž by pozoroval, že se dostává dor-otrccké závislosti na Der j e Ivanovne. Sám korigoval snahu zdůrazňovat švihácke rysy... Znovu si zoufá,proklíná vlastní nedůslednost,přemíru temperamentu,herecké šmíráctví,snahu za každou cenu na sebe upozorňovat a okouzlovat.
Premiéra "Turgenevovského večera":"Příživník" v režii V. I.TTěmiro.viČe-Dančenkaj "Tak dlouho se chodí se džbánem.ľ' v režii V.I.Němiroviče-DanČenka a K.S.Stanislavského$ "Venkovanka" v režii K.S.Stenislavského,výprava M.V.' Dobužinskij.
Opětovně zajímav* herecké kreace,mj.'O.L.Knipperová /Anna Vasiljevna/,V.I.Ka.čalov Arorskij/,0.V/5zovská
Březen 1912
26,1>řezen 1912
-121-
Protože se jednotlivé časti večera připravovaly postupně.lisí se odeje o zkouškách /od 31 do 48/, podobně jako v některých představeních se jedna s komedi vypouštěla /počet repríz od 137 do 1Ó2/.Hrálo se do 8.7.1922.'
Sám Stanislavsklj se domníval, že stěží může sehrát hrabě te Ljub lna /podobně jako řaatasova/.proto že jeho demokratickému cítěni se příčí nadřa2^nost,povyšování se nad ostatní a snaha je ponižovat .Podobné jeänuní' Je aa cizí, chápe však jeho příčiny a adie je Ironizovat.vím tohoto ironického vztahn nutno však kontrolovat, jaro to Že se snadno a poměrně lehce zveličuje .S tanislavski j se v tomto případě mtisel zapírat,nemohl využívat předností vlastního zevnějšku .Vysoká postava, zvučný hlas, energická chůze se tu nemohla uplatnit .Tía©pak,m osel ji nahradit stareckou nemohoucností lidské nuly. která však lpěla na rodových výsadách.
Karikatura v prostředí úřednické honorace splnila svůj učel,takový byl názor kritiky."
Hádherná herecká dua /Lilinové-Stanislavskij ,Kačalov -azovská/,originální výprava,vystižená komičnost přitahovala obecenstvo,takže se hrálo při vyprodaném hledišti,
3*anialavsklj nebyl s^m se sebou spokojený a domníval se že nasadil "falešný ton".Příliš snadný,trocha vulgární. Chtěl postavu zjemnit a více ji sblížit s nanejvýš jemně filigránsky vystiženou světáokontí.Změnil maskování, leč zdálo se mu,že dokonce ovlivnil ve špatném smyslu výkon Lilinové.'Trásľ se hrůzou, kdy ž zjistil, že v hledišti usedl kritik A.*R.£ugel,který Umělecké divadlo nenáviděl od jeho počátků^Chyhu spatřoval v tom. Se vyšel z vnější charakteristiky a nenalezl potřebnou rovnováhu. Při páté repríze našel jiné držení rukou /lokty připažen k tělu takřka po vojensky/.
Dokonce v průběhu tradičního kabaretu a karnevalu, tzv.1 kapostnlkn,v Uměleckém divadle,kde hrál voskovou figurínu zakladatele,jemuž se nedařilo setrvávat v neměnné po ze, snažil se napodobovat také hraběte Ljubina. Vučivé sebe analýzy podle systému jej znepokojovaly, "Kruh" se mu nedařil, "koleje* se bortily, "kontakt* se ztrácel.Xeč hlediště bouřilo a smálo se tak, jak nebyv lo v Uměleckém divadle zvykem.
Zahajovací představení v Petrohradě - polední:"Modrý pt ák" , večer ní t Tur gen ěvovský večer.
Následovala "Zívá mrtvola",která poskytla zajímnvé srovnání s UeJercholdovýn nastudováním v Aleaandrlnském divadle.Poté "Tři sestry" a "Měsíc na#vsi", Z recenzí zaujala K.S .Sten ialavskéhd úvaha A.Benoise o posledních mchatovskýoh inscenacích .okušený literát a výtvarník vysvětloval problematické výsledky mylnou orientací repertoáru,kde* se objevovala díla nesoénlcká, hry Tolstého a Turgehěva.V představení "Hamleta" se Umělecké divadlo "zřeklo sama sebe",1*e náhodou zda nehrál Stanislavsklj , pro to že v tomto vyumělkovnném světě zlatlstvých zásten a nadpozemského osvětlení nemohl by se uplatnit s jeho bytostně živým herectvím.4 Vycítil zmíněný nesoulad a jistě se sebezapřením se odřekl Hamleta.Nelze sloužit současně božstvu ax yp vyabstrahovaného krásna a idolu životní pravdivosti,1 stanislavsklj si zaznamenal, že přivykl tvrdým úderům
-122-
kritiky 1 nepochopení,ale t tomto roce se příval výhrad podstatně zvýšil.
Luben 1912 Rozpomínal se na představení v Berlíně,Římě a Paříži,
která nevynikala hereckými výkony,! když z hlediska režie obsahovala nezanedbatelná po dn í ty .Behásela ttr v %ak,oeslistvost a harmonlčnost uměleckého výsledku."* Pezaftjt R§inh«rdtovo pojetí "Vladaře Oidipa" *u připadalo doslova bezmocne a zachraňovala Je výlučně mimořádnost prostředí,cirkasová aréna.A moskevské™publl-kum jím bylo nadšeno.
Třicet let se snažil vychovávat moskevského diváka a bez podstatných výsledků.Co dělat?Odejít do kláštera nebo do cirkusu?
Hev zdává se v Sak a publikuje stati o divadelní škole* odlišně koncipovaná a vzdálená usanol dvorních institucí »Tam se přijímal konstatní počet žáků,dostávalo se mu Skolení hladového a pohybového, m in ima etikety a ■ postupně se utvářel typus herce'pro zavedenou praxi,1 Kic,oo by se v něčem o dli novelo ,*trácela se osobitost, výraznost talentu.
Škola Uměleckého divadla považovala za základ princip' výboru,soutěživosti a formování herecké individuality.1 Skupina žáků se neustále zmenSovalsa,odpadali slaběí i ti,co se nemohli podřídit nasazenému tempa stadia.' Bepertoár odpovídat požadavku žánrové Šíře /od vaudevillu po tragédil a aryvky z oper /a přihlížel k nadání tak, aby se dapet mohl pro j ev it. Po s tupn ě vznikala skupinka, která se mohla apl prosadit jako samostatný soubor. Takto byl konelpoSán plán TSgěleckého divadla a jeho filiálek, stál e odkládaný a nerealizovaný díky nevhodným materiálním podmínkám. , ,
16.duben 1912 Ostudná historie zaznamenaná V.VjLnžským v deníku před-
stavení: dva herci se opozdil i,hrál i v částečném maskování a kos t ýmo vání,pohádal i se s ostatními účastníky davového výjevu,křičeli za schnou tak,že to doléhalo do hlediště. Na napomenutí asistenta režie reagovali hrubě a napadli jej..V
Něco v mchatovském prostředí nevídaného a svčdčímího* podle názoru Stanislavakého,že sem stále více pronikají mravy z ulice,Měnilo se pubIikam,měnilo se chování mladých heroů.Stanisiavskáho zoufalá pokusy,.jeho četné provolání,lekce,výzvy se ukazovaly Jako neúčinné.
25.duben 1912        Stávka na závodě tovaryšstva V.71exejeva,i' Visaakova a
/.Sam^ina.V deset hodin zazněly sirény a dělníci vyhlásili stávku na protest proti potlačení manifestace v dolech a rýžovistídh kolem Leny.Stávka měla výlučně politický ráz.Zúčastnila se jí většina,pouze asi jedna Šestina pracovala.Příští děn byl provoz obnoven.
Počátkem dubna stávkovali horníci v dolech kolem Leny, zasáhlo četnictvo a zmasakrovalo kolem 500 dělníků.^a protest vzniklo stávkové hnutí,které mělo podle dnešního pojmosloví charakter výstražné celodenní stávky.
Stanislavskij stávka považoval za samozřejmost.lakové jsou poměry,a lepší zřejmě nebudou.Spíše naopak...
J.fcvěten 1912 Hostování Uměleckého divadla ve Varsavě.Po skončení
f#tlv?,S8eř$Í0&^
-123-
hlediště.sebemenší zprávička v tlaku se nemohla objevit, natož pak recenze.Oficiální kritika dokonce vracela vstupenky,která jim zaslalo ředitelství Uměleckého divadla.Rozumní intelektuálové se omlouvali a poukazovali na neodvolatelné požadavky národního hnutí.Tfeěleoké divadlo se doslalo do prekérní situace,protože se chtě nechtě muselo účastnit banketu^který uspořádal ruský gubernátor.Po skončení posledního přec stavení,po "Třech sestrách" obecenstvo zůstalo v hlediSti a před divadlem, kde dlouho protestovalo proti ruskému násilí. Je nepochopitelné,proč Umělecké divadlo hostovalo Ve Var&avě.^fělo přece předchozí zkušenosti, znalo situaci o pře&to vyhovělo oficiálnímu po zváni .*Sohly zde zapůsobit kompromisní ohlei£f,které se v prostředí tohoto divadla také prosazovaly .Sro soubor představoval zájezd trapnou epizo&u,pro to Se hrát před nepřátelsky naladěným hledištěm není maličkost./, řeč umění zde zůstávala němou,narozdíl od pozdějších představení v Paříži,kde THnftffSŽKffBX emigrantské obecenstvo vítalo staré dobré známé a záhy zapomnělo na připravované provokace,boj koty apod.
24#květen 1912      zahájena představení v Kyjevě   inscenací "Na dně",
souboru prospěla změna ovzdu3í,přátelské uvítání, bankety,pro j í ždky po Ľ nepru organizované Kyjevským spolkem umění a literatury .záverečné představení "Tří sester" se změnilo v triumf,scéna byla zasypána květinami, herce odnášeli z divadla nadšení obdivovateli. Po polském mrazivém chladu,přívětlvé ukrajinské Jaro.'
Červen 1912 btanislavskij poměrně často chořel,jeho organismus se
hrábli trvalému pretížení.Ve chvílích,kdy musel zůstávat doma,vždy pracoval na #vodní kapitole knihy o tiech směrech' v uměni,kterou nakonec přenesl do "pedagogického románu".'
Cervenec-srpen 1912   Léčí se v %ssentukách,poté v Kislovodsku.PrijíMÍ
tam mj.'Kačalov,SgjgfSfŽj^gros,Smirnovo vá. VŠeT! vysvětluje specifické stránky ruského divadla a jeho "přirozenýas pro žíváním", neodmyslitelnou emotívne st domácího herectví, jež nutno technicky zdokonalovat .Leč nikdy nepopírat citovou podstatu.
tfěmirovic-Bančenko pronajal pro studio budovu na roku Tverského bulváru a Gne^dikovovské ulice, ät^nislavskij překypoval energií.těSil se na práci ve studiu a plno jej zaměstnávala přípravo molierovského večera,kde měla být uvedena komedie "Lékařem z donucení" a "zdravý nemocný".
Studuje uoethova pravidla určená hercům,knihy Diderotovy a Leasingový,promýSlí "osvícenskou koncepci" divadelního umění,z níž se odvájí tradice evropského divadla.^ejen ruského.
&áří 1912 Přípravy studia vstoupily do fáze realizace.Stanislavskij
opětovné vysvětloval poslání studia jako nezbytnost pro budoucnost celého Uměleckého divadla. Vedl e konkretizace dalších stadií systému považoval sa nutné zde ověřovat možnosti prostoru a o světle ní,obohacení pohybu s pomoci pantomimy a dokonce jiné administrativní metody /reklama,nepřetržité představení vft duchu italské' improvizované komedie,orientace na lidové hlediště atd.7.' Každý,kdo se chtěl stát členem' studia,musel se písemně zavázat vlastnoručním podpisem.
Lekce a cvičení zprvu probíhaly v bytě StPnislavského, v druhé polovině září v nové budově.Buleržickij zde
-124-
vedl tréninková cvičení,změřená ne soustředění, obohacování představivosti a pamět /respktive postřehl nutnost zapamtovat si věci běhe* krátkého okamžiku, rozponN?nbot se na jejich umístění ne stole,tvar i barvu/.
studio začalo zkoušet *S« velké cestě" /.Plechová a korespondovalo s w.v*orkým*aby poskytl scénáře,což přislíbil utanislavskému.
slibně se vyvíjela spolupráce s A.Benoiaem*kterčho ffěmÍrovič~I)ančenko povazovrl za umělce blízkého jeho ayšlení♦Benois se otanislevekým ^nelyžoval text "zdravého nemocného **rozčlenovaný na "malé kousky".
Stanislavskij pomohl z vlastních peněz ".ttor kému, aby mohl setrvat na Capri,I z těchto důvodů se zlepšily vztahy, i když přetrvávala averse vůči Něm Irovicovi-Dančenkovi.
9.říjen 1912       Sezona zahájena premiérou IfflüfflMf« "Peer Gynta*
fí .Ibsena v režii V.I#Němirovlče-X>eiicenkA,K#A#llardžanova a G .^.Burd^lova, výprava Hefter ich*?
V titulní roli L#^#leohidov, L.V.'Korenevová jako Solvejía, A.&»£oonenová Anitra^.V ' '
Po 105 zkouškách 42 reprízy do 15.5A913. Stanislavskij do příprav nezasahovßlvpoüze upozorňoval na rozdílnost scénických návrhů.ktetfc se mu líbily, a konečného výsledku ."Spoutala jej barevnost pozadí a kostýwů.Uaraotný výklad hry se mu zdál příliš doslovný a litoval,Se nepokračoval v intencích *Mbdrého ptáka"J
V linii "scénické férie* prostoupené mnoha efekty a ne vy čer p a telnym i nápady.1
Sí jen 1912 Pomohl Bom iro v i co v i-i>ančenko v i , aby aiu tovaryšstvo akcioná
řů poskytlo nenávratnou půjčku ve výši 50 000 rublů na pokrytí dluhů rodinného statku na Krymu.
Podstatně změnil pojetí hraběte Ljubina.V maskování se ne zřekl mohutných llcooaů bez ohledu na negativní názor výtvarníka **.I)obulinského,ale více zdůrazňoval fyzickou nemohoucnost tohoto záletníka ."změna maskování se vztahovala na vousy nad a pod rty,aby vynikly smyslné rty.
ffn programu »olirovskeho vešero se měl objevitxiůryvek z "Tartuffa* , hle\ ní roli zkoulel V.IJKaČalov a KJV^Bravi Orgona V. V.Lužski j ,I>or inu 0 .L.Žnipperové,^liaíru LJŠJ
Koreněvová. '. .Protože předatsvitelka Toinetty v •Zdrávas nemocném w.0»V.3zo vská,onemocněla, zkoušel se převážně "Tartuffe*,i když jeho zařazení v programu večera zůstávalo problematické'.Mftle v*ak po operaci,na rakovinu žaludu zemřel K..V.liravič,což urychlilo negativní rozhoi nutí .Ostatne do obtížné situace »e/ dostala připravovaná premieVa Veka t ér lny Ivanovny" L.WjAndrejeve#kde Bravič byl obsazen do hlrvní role. , ,
Nečekaně zemřel hudebrsík,skiadatel a dirigent I.A.Sac, což pochopitelně zkomplikovalo přípravu molie^ovského večera /kde hudbu připravoval člen komédie iŕranceise* Charpentier/p zejména pak studia.
Repertoárová krize narůstala,protože "Peer $ynt* zklama a mohl se uvádět maximálně jednou za týden*£lesl zájem o turgeněvovský večer a neméně tak o "Hamleta*.Hlediště nejen ze nebylo vypro&lno#ale zelo prázdnotou.
-125-
Listopad 1912 Ve studiu se eecala zkoušet Heydermansova hra
"Zánik ""Naděje"" " /Naděje je název parniku,který ztroskotal,takže nelze uvádět název jako "Zánik naděje" Stanislavskij od samého začátku vyžadoval,aby herci vycházeli z vlastních zážitků, přímých i zprostředko-vaných.Aby nelhali a nepřehrávali*ale' snažili se pronikat do tajů "života lidského ducha".3 Miniaturní prostory studia vylučovaly složitější výprnvu,proto Stanislavskij zde zavedl jednoduchý princip plátenných závěsů,které se poměrné snadno mohlj přesouvmt a měnit.V té době novinku,k níž se uchýlil vlastně jen ^ejerchold a XomissftrževskÍj,3y£m způsobe*! vycházela z prinoipu^mčnících se zásten v "Hamletovi".
Vedení ^Moskevského uměleckého divadla zahájilo jednání prostřednictvím £.A.£>8CÍna,aby se Stanislavskij vrátil na mateřskou scénu, zřejmě díky to mu,se více zapojil do příprav "zdravého nemocného" po boku A.Beoni&e*
17.prosinee 1912       Premiéra hry "Jekatěrina Ivanovna" L.íí. Andrej eva
v režii VvI;irěmlrovlce^*ndenka a V.V.Lužského, výprav* V.A.í>imova.
Inscenace v linii spí^e naturel istieká,která neměla úspěch.^Po 92 zkouškách 36 repríz.hrála se do konce sezony 1912/19l5.tzn.do 14.5.i 91?.
Stanislevakij považoval uvádění takovéhoto repertoáru za omyl a plýtvání silami souborn.Fěm±roviČ-I^enčenko trval na zastoupení soudobé dramatiky.
Prosinec 1912 Ha doporučení IT.uorkého jednali se žžtenialavskýa
zástupci na sjezdu lidových dlvadel#předstfivitelá sekce "pomoci dělnickým a vesnickým divadlům %«Í3C aí*t***fl*l«g^ kteří požádali o pro**
ŕesionální pomoo.štanislavekíj určil několik členů mchatovského so boru /ou^kevice,Včele<lova,Lezareva/, kteří vedle metodických' seminářů později sami organizovali lidová divadla.'
Stanislavskij -etudová! knihu 0-,'Fuchse "Hevoluce di-vadla.Historie Mnichovského umeleckého divadla" a nejvíce se zajímal o scénografické návrhy a technické podrobnosti.
^oethova "Pravidla pro herce'1 jej přesvědčila znovu, že také "velkého ^umenistu" donutila herecká lehkomyslnost a nekázeň k opatřením krajně nehumánni a.
^ávrliy V.iI.T7ě^irovi5e-X>snčenka,aby se přistoupilo k dramatizaci "Běsů" doplňuje upozorněním aa " neméně tnk závažnou drfcmatizaei "Ponížených a uražebýo a "Vsi 3těpančikovo".V archívu Stanislavského se docšo val nástin zamýšlená dramatizace ve dvou částech pod názvy "Booán Nataši" a "Román Nelly*.
V zápisníku se množí poznámky v duchu,zda herec hrál či nehrál podle systému.Leč Stanislavskij si uvědomuje nebezpečenství sc^olastismu a přiznává#2e ViSněvskij sehrál strýčka Vánu podle systému, ale v konečném
výsledku připomínal spí*e nudného Serehrjakova.
Lůležité jsou poznámky v seznamu mladých herců, s nimiž počít*!' L.A/3uleržiokij ve studiu.'Tak vedle jména JjB.Veohtftt^govft poznamenal: "Studio se bez něho nemůže o^ejít.,?ůže z neho vyjít výborný pedagog a režisér. Jako herec se neprosadil ^©obsazovat
-126r
5.1«d«n 1913 Leden 1913
15«1eden 1913
18.leden 1913 21.1eden 1913
jej do podradných rolí.ff*jít pro něho něco pořádného?.
pořádného.:Kemůže být podobností o jeho nadání. ?M Sera.Kfiděje pro "budoucnost studia.Nutno jej podpořit, Je v krizi*
VŠeohecně se představy K.3 .Stenialavského potvrdily, většinou' správně odhadl talentové předpoklady A'&>j Dikého, / ,D. Pohova. VI,De jkuno vé, V.V.^otovceva#S.^.1 Eirmanové,S.V.x>iacintové aj.
íjtanislevsfcij se dožil padesáti let .Oslavy probíhaly
tdomácÍT! prostředí pomerne skromně sa účasti řVIJ eljapine aj.T divadle oficiální oslavy nepřipustil, zřejmé mu ríkulpté výročí* nebylo po chuti a cítil se mnohem mlrd*í.
Rozpory ve výkledu postavy 'Umí r y v •"Tartuffovi".1 Stenislavskému se pojetí ^tf.wermanovové zdálo příliS ruské a zbavené francouzského půvabu .U&n ir o v i č*t>ančenko pochopitelně obhajoval psychoanalytičky výklad,3tani-slavškij více divadelní.Jak vidět,stanoviska obou zakladatelů se měnila směrně kontradtně a ne vždy
**sohem závažnejší se ukázala kolize s výtvarníkem A^.Benoisem,který navrhl vý^rrvu ve stylu Ludvíka XIV.! Nádherný sále okna od podlahy až nahoru, ohromná zrcadla, s nábytkem po, stranách, Takovéto pojetí zákonitě vyžadovalo pozy eiiszHmaslt a deklamacl v duchu původního "Ôlierova divadla.
Díky těmto rozdílným názorům konala se poslední zkouška "Tartuffa" 11.ledna 1913 a Stanislavskij se ke komedii vrátil až ve třicátých letech,kdy musela nahradit zakázanou Bulgakovovu "Svatou kabalu".'
Premiéra " Zániku "rtftodeje*w   " ve studiu Uměleckého divadla /dodatečně nasvaném Prvé studio/. Nesporný uapěch hereckého sladí ,režiaéra' Ií.V.!Boleslavského# Z- ht?rců a hereček vynikli - u.O-JBirmanová /llatylda/, S',V#'Qiacintovová /£lementýna/,V.A.Popov /íelle/, K''U**jkunová^B.^r.Suškevič.
Utudio záměrné preferovalo hry,které vycházely
ze všedního života, aby v něm hledaly "paprsky jasu a
záblesky východisek" spojovaných s humanitou
v nejSirSím smyslu slova•Fřipisovat^L.A#BulerŽiokému
nějaké negativní ovlivnování,zvýraznovat závislost
na tolsto jovském' "neprotiveni se' zlu" /dokonce v rozporu
s připravující se revolucí/nelze-Jisté tendence tohoto
tyou zde   existovaly,ale měly krajně pozitivní význam.1
21idBtovaly-obracely pozornost k milosrdenství,
zájssu o bližní,»»
Představa o idealistickém filozofickém směřování-1.studia vyhovovala odprůcům pozdějšího Il.WHAT a jeho likvidátorům v polovině třicátých let.
Obnoveny zkoušky "Zdravého nemocného* ,kde za chorou O.V.Uzovskou nastoupila ä$ ^.P.Lilinové v roli Toinetty.
Na zasedání rady tovaryšstva   prosazoval do repertoáru* Pu^inovy mpl<? tragédie - "fcamenného-hesta", "Skoupého rytíře","Hodovas v době moru" a mfozrte a Sakierlho"; pohádky I-.^Tolstého, "Sílené peníze" A.ostrovského, dramatizaci "Vsi 3těimnčifcovo * /Jřě^irovič^Dančenko nepovažoval za typické pro £o3tojevského/...
-127-
tínor 1915
Březen 1915
l6.březen 1913
27,hřesen 1913
Stanislavskij začal zkoušet Argana.V zápisníka poznámka, jek snadno se hraj^ a zkouší»když je známo,-že rol nakonec sehrána nebude a musí ji převzít někdo Jiný.Štanislavski J totiž podceňoval vlastní vlohy komediálního herce a povazoval se výlučně' dramatického umšloe.He žil "Zdravého nemocného1' převzal A.Benoia,který z Petrohradu posílal pojyny a návrhy výpravy i kostýmů ^kouM pofecraě ojediněle a zastupoval jej X.ä.atanislavsklj. Zkoušky probíhaly nepříli* soustavně-Benois si nedal říéi a neustále měnil obsazení.V roli BelIndy - Xnipperová, iíokolovová,Lilinoválv roli Angeliky - Koonenova#Solovje-vová,Kre3tovozdviženská,Säšä Baranovoválv roli Ber aids -Massal it inov,i>uvan.
Samotnému Stanislavskému se během zgouŠek udělalo nevolno a začal se mu nervózně trhat sval ve tváři,tik. neskrýval se s rozčarováním*že představení,o němž snil op tři roky,bude nyní uvedeno po 15 zkouakách,podle aagilevovýeh   zvyklostí. , ,
Ve studiu,ze účasti spisovatele A .N.^ľoIstého, improvizace na zadaná témata podle nanejvýš volných scénařd,nj«
pojetí v rozdílných žánrových rovlnáehJŽ chudáka král,' z krále žehrákr.V' tomto ohledu se' shodovaly postupy L,IA.: Suleržického',J.B.Vftchzan^cva,H.V.BoleelavBkého s tím,oo ověřoval V.TS.^ejerchold v petrohradských studiíehJS tím rozdílem, že netempensovaly kompromisy,k nimž se musel uchylovat režisér oficiálních dvorních divadel.Ve studiu měly organickou podobu radostných her,které předznamenávaly vznik "Princezny Turandot"*   , ,
bkendální přednáška kritika Mt J.I./jchenvalda "ffegaee divadla",která odsoudila divadlo jako druh závislý na lite* retuře k zániku ^Takováto závislost popírá 4akoukoliv samostatnost, takž tferec je odsouzen k potupné úloze pouhého ilustrátora.Semotná podstata divadla ja pasívni a nemůže postačit bouřlivému vývoji modernistických směrů.Staré divadlo polil til naturalismus,nové nemůže vzniknout a veškeré pokusy jsou odsouzen k nexdxaru,divadlo se přežilo a vyžilo * takový byl závěr přednášky-s níž polemizoval mj.Něairovič-Ořancenko. loiborem hereckého výkonu £»$Jata-aislavského piaíitHix v roli Sabelského /"Ivanov"/ prokázal samostatnost icterpretaoe,obohacení dramatického textu  ve smyslu Čechovova Eámoru.Stanislavskij byl více a"eechovovský než sám Cechov
To -nemohlo cokoliv směnit na přesvědčení části kritiky, že nastala doba "smrtelné krize divadla",od něhož se odvrá« t i la většina autorů i podstatná část publika* utratilo společenský význam a umělecký dosud neobjevilo»Chtělo vychovávat a nevychovalo ani sama sebe, jak dokládá prudký pokles úrovně větviny představení během repríz,1
Premiéra molierovského večera - "Manželem z donucení"
a zdravý nef!ocný",Prvá ôáfit v režii V^Aěmirovlče* Xmcdenka,druhá v režii K.^.Stanislavského.*a plakátech s* ▼ programu se vSak režiséři neuváděli,pouze výtvarník A^Benots^Posději se uváděl /.Benois jak© inscenátor a zakladatelé jako režiséři.
Stanislavakij zvítězil pojetím Argana,výkladem nanejvýS originálním.Nechtělo se mu akcentovat pouze Chorobnost /rgana.a tak přijel na myšlenku "domnělého nemocného". Usurpátora,který si hraje na nemoc a za každou cenu
-128-
ji vnucuje celém okolí.eby se na jeho  hře podílelo ♦'Proto záverečná apoteóza vyznela tak přesvědčivě,Argon se stel sám sobě konečně lékařem*
Množství lakvíček od léků. a krabiček s mastčkaml na policích, křeslo s instalovaném v něm nočníkem,Argaa v supenu svíjející se v bolestech a vynucující si pozornost bes ohledu na hádač protivenství se strany Toinetty.lJcbn však vtiskla pojetí £jS. Stnislavského závnznMM kontext, pro to že nastoupil čas' vhodný pro Sarlatány#ma£ítičkaře,mystiky a všemožné podvodníky* Stránky novin hýřily nabídkami léčitelů nabízejících zázračné prostředky tibetské medicíny - a v prostředí carského dvora se dařilo Rasputinovi.který měl dobrý vliv na nemoc následníki trůnu a těšil se důvěře' earevny*%ez ohledu na jeho negramotnost a nemožné chování..*
Obrovitý měSták^chlep jnko hora a sténal jato nemluvně* zbohatlík okrádaný íarlat^ny,kteří jej utvrzovali v jeho hře na nemocnost.V3ritik» shodně ocenila jedinečný výkon - ' K*S*btejaislavského v roli Argrna'Líbila se Toiftatta . Lillnová/,Bélinda /O.L.Knipperová   Angelika /V*v.^arenovrala$/: méně již  V.P.3a??ilevskij /Cléeaťhe/*l>jDa»fía /BeraMeAV.' "enská část souboru Evft^zila a svým způsobem soupeřila a výkonem Stanislavského*
údaje o zkouškách se' li^í,prvá část se zkoušela čtyřicetkrát,
druhá asi dvacetkrát..Po 10 reprízách se představeni hrálo do
JL 28.5*1914. V sezoně prvého válečného roku se zdálo příliš
bezstarostné a hravé .pro to sam nevstoupilo .stanlslavskij se
ně mnohokráte rozpomínal, ale odhodlal se k návratu až
v polovině třicátých.^ávratu k principům hravé improvizace*
stanlslavskij se tak prosadil jako komediální herec,
přesvědčil kritiku i hlediště,Se není schopen jen nekonečných
meditací a psychicky zdůvodněných' rozborů,ale také umí
hrát ve fresce,parodii a grotesce.«Toho karikovaný Argan
jqest zahrnoval' v soba různé žánry,aniž by působil kompilftivn
nebo rvznorodě.l)obrácký, trochu plačtivý,nepřfli5 inteligentní
hlupák nadaný schopností poroučet a manipulovat s okolím *
odpovídal dgaokfcatlckému přesvědčení jeho tvůrce.
Podnes tak vyhlíží na fotografiích, r kulatá tvář,«alá očíčka,
pootevřená ústa,malý knír pod nosem a ježatý pod dolním rtem,
rozcuchaní vlasy vyčnívající pod vyšívaným čepcem,
bohatý límec, župan z "brokátu a pod krkem něco na způdob
slintáčku...
".A.Cechov zaznamenal v memoárech kr^ch improvizovaného výjevy v apoteóze,kde here ké mládí hrálo doktory*^ ludví-kovských kostýmech s obrovitými   rekvízitřmíi /zvětšené střík&čky a zařízení pro výplach žaludku/sna žili Se pobavit T ledi^tě.I>okonce založili sázkovou kancelář,která nejúspěšněji Šímu komikovi přiná^la zisfc, Je&nou,před nástupem Stanislav-ského,zařádil si A*i>*l>i]cí j,který aopakoval vSechny předchozí komické výstupy v exnltovetném tane i. b tan isla vskij chvíli nechápal .proč j ego nástup zůstal bez ohlasu. A, pochopitelně radikálne omezil improvizaei ^.A.Cechova,A#lĎ^)ikého,A#^í Popova aj.
Duben 1913       jjíky statím,předna^kám,debatá« i vlastní herecké praxi w
vyvrací převládající názor,že naturalistické divadle podceňovalo hlediště a vnucovalo mu celistvou představu,kterou nemohla obohacovat divákova fantazie.Edyž by se přiznala oprávněnost podobného náboru,pak nutno položit otázku,zda stylizovaná hra "raejoroholdovských neživých manekýnů* necím obohacuje ^le&iStě*?
atanislavskij přemítal o divadelnosti a scéničnosti,což ohápa jako rozdílné stupně jedné o s tet i cké - kategorie .Prvou jako
5#äub©n 1913
.X7.dubsa 1913
Buben 1913
-129-
Pochválil herce studia na zkoušce "Světského svátku* a.Hauptfjjanna.Bru považoval za sastarakou a nudnou,hereck£ výkony za živé.Tím mppt spíše,že většina členů stadia hrála ve zdravém nemocném* a nemohla po večerech zkoušet.
Skončila se amssxx Sezena 1912'191? představení® * zdravého nenocného^JStanislavsTcij měl příjemný ptícit .protože se do hlediště vrátilo obecenstvo.hav-ílo se,smálo a reagovalo nanejvýš živě.
V zápisníku strohé konstatování,§e přes všemožnou chválu nepovažuje Ar^ana za dokonalý výkon."ěl příliš mnoho práce s ostatními a nemohl se jí pat řidne věnovat. "Studiový princip" práce na textu a představení chápe jako perspektivní .Autor přinášel pouze teze vit ě formulovaný "plán liry** v zrno zasévané do herecké půdy.K jeho strany vycházela Inlcl^tivaJrterou přebíral soubor společné s ax režisérem.iCaždý mel právo navrhovaťjpždý mohl diskuto-vat,lmždý přinášel nové a nové varlecejEftaolem režiséra byle nenásilne je třídit a tříbit,ne"bránit vzniku dalčíeh,3 Kejbbtížnější se Stanlslavakému zdálo atadium,kdy bylo nutno zasáhnout do přípravy a zvolit některou #z možností J I když připouštěl, ze bý v duchu commedie dell arte nemusel tento proces popřít další improvizaci /což se ovšem stale i v tomto typu improvizované komedie,jak dokládají scénáře'
Studio mele úspěch, ml uvil o se o něm a získávalo na popularitě. To znepokojilo * starce11 v souboru Uměleckého divadla včetně tfěmirovičeT^sffěenka.Přesto^e neustále opakoval,že výsledky se mohou costavit za tři roky,přiznával, že je "mile překvapen".Je otásfcou,kdo vyvolal potíže nepříjemné pro další~provôz studda+Jisté je jen to,že sem přišla komise,která zak'zala veřejná představení s ohledem na požární předpisy    bezpečnost diváfců.^Studio bez obecenstva ztratilo smysl,takže Stanislavskij hledal' jinou budovu. Diplomatické mise vyjedná vačky se ujala   JP JAndr e j evova.
která nabádala Stanislavskéíio, rby nezapomínal na Umělecké divadlo a věno vel se mu s novou silou.Stanislavskij pochopil taktický manévr a pozval Andrejevovou,aby se podílela na představeních studí a,kde můsse podstatněji ovlivnit pějí výkony.Uemusí se zde totiž řídit řadami nejrůanějčíoh institucí i jedinců,rozhoduje zde sám, přihlíží jen k přáním kolektivu;
zahájeno hostování l>iěleek(5ho divadla v Petrohradě předsta flla   "zdravého nemocného ".Hlxadiště vyvolávalo režiséra a když se objevil A.Uenois vynutilo a i, aby se vrátil pro Stanislavského a společně se s ním děkovalj
Prožívá rozchod s A.« . Ko oneno vo u, která nechtěla po leta ixk čekat v souboru Uměleckého divadla* na příležitost, jak se prosadit.Ode Šla za A, J.TairoVem.^tanlslavskij al^ ^ poznamenal, £e nemá štěstí na' herečky,které jej gzaziliiji opouštějí a neznají vděčnost.On přece objevil Koonenovou, poskytl jí příležitost ve škole i několik zajímavých rolí.-Po dl e jeho názoru příliš spěchala a chtěla se za každou cenu upl«tnlt«l7rzen£že příčinou odchodu byl názor Stafcislavského, jsko by Julii mohla sehrát n ž po deseti letech,není zvelR potvrzen*! když není nepravděpodobný podotný výrok, proteze Stanialavskij nesnášel "přílišné sebevědomí" neohlížející se na kázen,sonstavnos1 a pracovitost.Snahu dosahovat uspěchá kdykoliv a jakknlivj
Pslavskému t^xt hry "Bůže a Kříž", idal,aby mu mohl hru přečíst pouze za
/.Blok svěřil Stai respektive jej po.
-130-
přítomnosti A.V.ftemizova.stanislavskij onemocněl,setkání se odkládalo.Autor trval na požadavku,protože' chtěl přesvědčit 3tanislavského,aby se ujal role Bertrana...'
25.duben 1913 V Petrohradě hostovalo studio Uměleckého divadla s Heyderman-sovou hrou a mělo úspěch .Kritika objevila shodu uměleckých principů molierovského večera s impřovlsovaaostí studiového představení.
17. duben 1913 Konečně se uskutečnilo setkáni Bloka se Stanisl*v8kým.lAutor
mu přikládal ohromný význam,j ftk dokládá obsáhlý sáznam v jeho
Autor předčítal a nemohl překonat ostych a třéau.^áhy měl dojem, ze mu Stanislavskij nerozumÍBCo^ se později potvrdilo. Kdys básník objasňoval dějové situace vlastními slovy,pak nedorozumění pominulo,Po osmi hodinách se vyjasnilo,že~ Stanislavskij neví, jfek podobný text inscenovat a nechce mu v sebemenším u škodit ."Nese tkal se dosud s podobným dílem* neví,n«kolik je literární či schopné uvedení.£ tonislavského zaujalo téma Bertrana jako ponižovaného jedince,téma souzvučné hledlšti.&aždopádně sl vážil Blokový poezie,kterou chápal jato součást tradice A.S.Puškina. Po jistém Časovém odstupu sl A.Blok po znamenal, že hru psal více než rok a pak ji přečetl citlivému tvůroi,který vsak nic nepochopil,nic neuznrl a nic nepocítll.Přesto jej nadřazoval Mejercholdovi a kladl sl otázku, zda má vůbec smysl psát pro divadlo,které převádí Jemné záchvěvy do podoby hrubých náporů a vulgarity.wahy o "novém divadle   se mu zdají směšné,vymyšlené a zbytečné .
Po shlédnutí mellerovského večera napsal Blok rozměrný dopis, v němž ae přiznal Stanislavskému, že se mu představení nelíbili Podle jefto názoru Voliére se přežil,připndá^mn příliš napudrovaný a vyuměltovaný.lřaopakípředstavení studia jej uchvátilo přirozeností hrrvého mládí.
Blokův názor nebyl ojedinělý,Část publika i kritiky polemizovala se samotným faktem repertoárového výběru a označovala molierovskou komedii za přežitekyProto A.Benois v článku "Ifoliere a pedanti* obvinil hlediště z nekultúrnosti, neschopnosti pochopit ohromnou' tradici.bez níž se nemůže obejít žádná divadelní kultura .Hledi š t ô řvalo smíchy, bavilo se jako wÉlfcgfa málokdy, ale několik vztyčených ttfcazo-váčků pedanskýeh kritiků je přesvědčilo o pravém opete, tfesouzvučnosti,zastaralosti a nezajímavosti tohoto typu, "statického divadla*,které se neobejde bez efektních poz a členitého přednesu v duchu dvorní etiky.
Květen 1913    V Petrohradě během zájezdu připravoval "P^ní hostinskou* C.íroldoniho společně s A.Benoisem a výhledově zamýšlel uvést "úklady a lásku* Ir.tíchillera s výpravou V. V.Dobu-žlnského*
18, květen 1913 £ Petrohradu odjelo Umělecké divadlo do Oděsy,kde zahájilo
"Višňovým sadem*.
Opětovně marně zápasí s upadající kázní technického personálu i herců /bouchání dveřmi během představení,návštěvy v šatnách, nesprávně rozestavený nábytek. Po skončení zájezdu odjel parníkem z Oděsy do äevastopolu v doprovodu syna Igora .dodatečně- se k němu přidali J.B.' Vachtangov,L. A. Suleržickij a Q.3. Burd žalov, kteří hleděli vhodné pozemky pro hereckou komunu v okolí Betilimanu /zátoky nedaleko Sevastopolu/.V Ghersonu prohlíželi archeologické vykopávky mj.rJmakrfksidiiadlE antického chrámu a divadla.
-131-
V představení soukromopodnik^telskéh© divadla V.T.Tflkulina "Dítě lásky-* jej zaujal herecky výkon KJ&JSejflft jun,E Syna známého herce Alexandrinského divadla,kterýpozději emigroval do USA.kde působil jako herec filmový a podnikatel Sejn jun?jej seznámil s pojetím Trepleva a Stanislavskij
mu poradil, jak pracovat podle systčmu.Kdyby nezačala válka a nebyl -sob ilizován, pravděpodobně by se stal hercem Uměleckého divedla.Stanislavskij byl nadšen jeho nadáním,1
Červen 1913     Presidiu do Jalty,kde pokračoval v práci na rukopisu
rukověti pro herce,volnáho pokračování částečně zveřejněné "Abecedy"zaměřeného na "tři směry v umění",
V korespondenci s A,Benolsem navrhl,aby se v "Paní hostinské objevily mezihry v duchu italské improvizované komedie* Zdalo se mu nezbytností oživit emancipační komedii něčím nezvyklým a živelným,
Uděluje synovi &gerovl,který mezitím přesídlil do Kaněva do rodiny SulerHckých,písemné rady^iak Sít a nechápat svobodu povrchně.Sobecky a vulgárne. Zít svobodně, tzn.! ctít svobodu o s ta tni ch, chápat ji altruisticky.
Červenec - srpen 1919  Koresponduje s administrativou Uměleckého divadla,
která Se příliš nevěnovala vyhledávání vhodné budovy pro studio.      ' '
Pracuje s 0.V^zovskou,představitelkou Virandoliny, a označuje za výchozí moment scénu,kdy uctívá Bdpafratta. Bejen z hlediska jeho vztahu k ní,ale ve smyslu rafinovaného předstírání . Q zo veká připravovala nějakou lahůdku ,S ta nislav -ski j přicházel s někým z členů rodiny-"hv se mohl započít rituál.tízovská - Virandolino se předváděla jako dobra hospodyně,veselá společnice a prvotřídní dáma.2 tohoto žertovného zázemí měla vzniknout postava Qoldoaiho komedie,' Cte "Běsy",které V.I.ílemirovič-Dančenko prosazoval místo ••Úkladů a lásky".
Po návratu do Moskvy /kolem 24?ô./věnoval se přestavbě budovy pro studio v zverské ulici z bývalého kina Luz, Údaje se různí, zdá se však, že šlo o prostory,kde dnes sídlí Studio u Kikltské brány M.Jiozovského.
£áří 1913 Začíná zkoušet "Paní hostinskou ".Nikoliv rozborem u stolu,
ale individuálně s jednotlivými herci.Dokonce mimo pořadí výstupů a dějství.Bnaží se především, aby pochopili ovzduší rozverné italské komedie, její styl a půvaby .okouší doma a klade důraz na odlišení taktiky */irendoliny ve vztahu ke třem nápadníkům /marky ze di Forlipopoll hrál S',Š. Burdžalov a hraběte  Albafiorita Aju.vieněvskij/,' Snažil se,aby se cítili jako v pokoji hostince' s ukládal jiz všemožná cvičení na téma,00 bych udělal,kdyby..1.' Měli si zvykat na bydlení v hostinci, popí jet čaj.dívat se z okna,nudit se,naslouchat za dveřmi.Za rozdílných okolnosti ve dne i v noci.v paprscích oslňujícího slunce 1 ve tmě. Burdžalovovi určil jako průběžné jednání snahu, jak uchovávat vlastní důstojnost - taksíe musel překonávat svoje pochyfcno-stlfSilměvskému - snahu,jak se zmocni* ^irandollny, takže se musel krotit a skrývat vlastní samolibost a domýšlí vost. Jednání kontrastovalo s povahovými předpoklady, sám však musel přiznat,že zápas s rutinou vedl nejednou k pravému opaku,kdy jedna Šablona potlačovala či nahrazovali! druhou.
22,září 1913      "Huské slovo" zveřejnilo otevřený dopis *f,Oorkého
*0 kar amazo v §t in ě " , pro tes t proti uvádění dramatizací románů Jj.V.bostoJevského zřejmě v souvislosti se zprávami~o
aas?~——A— -M—«"
-132-
Moskevské divadlo mu odpovědělo a objasnilo důvody, pro č považuje dramatizace za ne zbytné, protože jedině "velká literatura" může udržet repertoárovou linii,(jož bohužel soudobá dramatika nedovoluje.? odpovědi zazněl ton výčitky, pro ô právě VJ&orklj nechce pochopit obtížný stav a nepomůže tfaěleckémn divadlu.Proc je nechce pochopit. Vzniklá polemika,která pokračovala,pochopítelně neusmířila obě strany a jsěla vážná důsledky pro výklad přínosu WOHAf.1 V sovětském údobí,jakmile převládla glorifikaoe díla *C ^orkého,odbozovaná z *^fjt&y",poslonžila jako důkaz anti-spol pčenské^ko ncepce a úpadku' Uměleckého divadla .Odklonu od jeho proSrsívniho programu.'
třnohé nasvědčuje* Že polemika v.'Oorkéhe a Jostojevským 'dramatizace posloužily jenj^ko podnět/měla hlubší^příčiny.-Gorkij polemizoval sám se sebou,zavrhoval' stránky ruské povahy,které sám idealizoval ve "Zpovědi ".^Argumentace v duchu uvah o nástupu revoluční vlny,která se musí vyrovnat s pasivitou a sebezničující skepsí, j e v každém případe problematická,pro to že klade společenský' vývoj a umělecké děsí do příliš zjednodušené souvisloatl^limoto M.Uorkij nevida! nastudování "Bratří Xaramazovovyeh* a neměl sebemenší představu o koncepci dramatizace "BěsI".'Neohlížel se na jedinečný výkon V^l.lačalova v roli nXtip. Ivana, WtfÍLeonidova jako "íti.V.V.ttotovoeva Aljoší,V.V.&ižského jako řjodora PavloviOe#L.w.Koreněvové Lízy.Ugěgireva %skvina,J£ateřiny Ivanovny O.Ozovské i Grušenky ^.H.Uermano-vové.Xvality představení ověřilo později hostování v zahra-ndčí.
Gorkého odsudek pochopitelně roztrpčil soubor Uměleckého divadla,stěží mohla potěšit skutečnost, že na jeho-ochranu vynaložily vysloveně reekční ^isty nemalou energiiľProto že tím maskovaly letitou nepřízeň vůči autorovi "Iferakft* a "Na dně*.iI.ze předpokládat',že se znovu ke slovu dostala averse ".^Gorkého vůči V. I.1íěm ir o v ičovirBance nkoV i, který si dovolil mít výhrady k jeho dramatickému díla^imeohodem mndhem taktičtěji formulované než připomínky A,r.Ce chova k "VoSfákům".1   - -
wnohé nasvědčuje timu,že polemika B Uměleckým divadlem vyplynula z protikladných názorů ".Gorkého,který na jedné straně všemožně podporoval a propagoval revoluční dělnické hnutí,a na druhé se děsil negramotnosti a nekultúrnosti proletariátu.Jak dokládají jeho reakce na zkušenosti s sekcemi o ruské literatuře na Capri,určenými výkvětu ruskýd revolucionářů.Ostatně z těchto poznatků a obav vyplynula pozdější polemika s V. I.Leninem, negace rudého teroru a antlhumánního jednání většiny bolševického vedení. Názory popírané po více než 70 let a zverejňované v celistvosti teprve v éra glasnostij
Uměleckému divadla polemika neprospěla,proto2e vyústila v obranu.%espravedlivdst výtek automaticky nastolila ' představy o výtisaz11»výjimečnosti,nevděku a zneuznání.
Navíc sedle č^nzOThxcn opatření zabránila na dlouhou' doba Inscenovat hry MjGerkého.Až do počátku třicátých let." Ale i tehdy Gorklj nesvěřil "Segora Bulyčova" Uměleckému divadlu,ale jeho premiéra se odehrála ve Vachtangovově divadle*
25.září 1913    Vedení tovaryšatva* schůze akcionářů i vedení shodně jako
celý soubor vyslovil souhlas s uvedením dramatizace románu F^jBostojevského pod názvem "ffifcjolaj 3tavrogin".Po tomto rozhodnutí následovala odpověd w#xJorkého ve formě kolektivní* ho stanoviska.'
-153-
ZáH - říjen 191?       Stanislavsklj připravil alternaci . _
I.V.^foskv ina, takže Jepicho&ova £rál ^A;i5echôV%
"Ve shodě s režisérem mnohem agresívnej i, zdůrazňoval
jejio neomalenost a hrubost.
Luôastnil se zahájení "Svobodného divadla".vedeného &.lä.1lardžanovem /7.10.V,premiéry "Sor^očínského jarmarku" V.r.^usor^^ého.mbilÄ se mu úprava hlediště, opona sestavená z útržků ve stylu lidových koberců, živá herecká výkony.Představení posílilo jeho ©pti-mástioké názory na perspektivnost divadelního tmění," oslabená převahou opačných hledisekJPřemírou skepse, meditací o krizi a zániku divadla jako takového/
ll.říjen 1913 Nepříjemná schůze v továrně,kde vedení mělo výhrady
k rozšiřování výroby a zveličovalo nedostatky spojené se zhotovováním kabelů a vodičů. Neuvědomovalo si, že továrna obtížně proniká na světové trhy a mimi zápolit ■ i■smisi-ičszi j sáným wsalgí tem se snižujícím se odbytem. Takže změna profilu výroby znamenala jediné možné východisko .Stanislavski 1 prosazoval m j ^výrobu volfrámového drátu,speciálních kabelů pro námořnictvo apod.v,kde byl zaručen odbyt státními objednávkami.^ ' Warázel však na nepochopení,závist a konzervatismus.' ~' V zápisníku si po znamenal, že je to horší než v divadle, Akcionářům jde totiž o nemalý zisk a nejsou ochotni pochopit, že změna výroby jej neohrozí .Spíš© naopak.1
14. říjen 1913 V souvislosti s 15. výr očí m Uměleckého divadla
zveřejnil K.S.Stanislavskij historizující články, kde charakterizoval vývojové etapy.Od historického realismu "Cara řjodora* k společenské linii "Sa dně", od čechovevskéhd repertoáru k dramatizacím ř.^í.5, Dostoj evského. .!Přese všechny omyly, ztráty a neúspěchy zůstávalo Umělecké divadlo věrno původnímu programu zafixovanému v jeho názvu,^3 tím, že ohledy materiální se dostávaly do rozporu a posláním všeobecně prostupného,lidového dlvadla»tPřesto však divadle ovlivňovalo publikum ve smyslu přemýšlivdsti, náročnějšího vkusu a citu .O d vnějšího realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu vnitřnímu,! když jeho vývoj může připomínat pohyb   v uzavřeném kruhu.' Zbavovalo se však schematičnosti naturalismu , impresionismu a symbolismu,aby spělo k mnohem koncentrovanějšímu stylu - "vniřnímu realismu".*
Při oslavách v prostorách scény a hlediště se Stanislav ski j objal"ô BfěmÍrovieem«Dančenkem,oož vyvolalo bouřlivé ovace v
15. Hjen 1913 Premiéra "Světského svátku* /Slavnost usmíření/
Cx.Hauptmanna ve studiu Uměleckého divadla.Režie J .E.Vachtangová. Roberta hrál E.Tf.Su<?kev ič, Idu -s.V.iriancintovová.Výprava I.J^ttremislavského /pokoj s mírně nakoóněnou po dlahou, nábytek kolem stěn/. Oorkému se představení nesmírně líbilo,Stanlslavsklj je považoval za "nadějné 9 nadané"." Hrálo se podle některých udajú v malém sále pro sto diváků nedaleko od Skobelevského náměstí /dnešní Sovětské nám.'/*
16. říjen 1913 Stanislavskij se zhrozil představení "Krásná Helena"
J.Offenbacha ve Svobodném divadle v režii K.A.Iřardža-nova.nedovedl pochopit směsici nevkusu,vulgární vtipkování,podbízení se vkusu hlediště aj.
-134-
23.říjen 1913
27.říjen 1913
Listopad 1913
9»'llstopad 1913
13.1istopad 1913
25,listdpad 1913
Prosinec 1913
zahájení sezony 1913 1914 představením "ffikolaja Stavro-gin" v řešil V,I,1Těmiroviče-£ančenka a Y.Tř.tužského, výprava *%V,febužincki j .
Stanislavskému se představení zdálo Jato významné,ponoření do meditací odvozených z romámi *Běsi".Samo«řejmě vznikala otázka, zda podobná romány lze vůbec dramatizovat a uvádět.*Inscenace byla určena těm.kteří se vyrovnali s předlohou, řadového diváka nudila.
Po 107 zkouškách 45 repríz do konce se zo ny , 12,5 ,1914 j Bohužel nepotvrdil se předpoklad, že půjde o Repertoárové představení*1,schopné se udržet po několik sezon a -živit* Umělecké divadlo.
Radostný den pro stanislavskeho,dopoledne sledoval i69. reprízu "*fodrého ptáka" a sám se podivoval,Jak je možné uchovat radostný rytmus ve v Sem .Večer obdivoval herecký výkon MjA,\!echova jako Jeplchodova ve "ViSnovém sada", který překypoval vnitřní energií a napětí m ."bd prvního objevení se na scéně vyzařovala s něhox maglčnost neřadové osobnosti.Jepichodov vyhlížel mohutněji, choval se drzeji a jeho hloupost přecházela do^neomale-nooti.Výkon více než srovnatelný s Hoskvinovým.'
Při zkouškách "Paní hostinské" pochopil, že musí rozšířit motivaci jednání a že nevystačí s pouhou nenávistí vůči ženám.snažil se Ripaffrata hrát jako naivního' dobráka, zklamaného v lásce,a proto nanejvýš opatrného3a' na-návist,ale strach z dalšího milostného zklamání...
íeditěl dvorních divadel,V.A .*Těljakovskij ,podal ministers tvu carského dvora návrh, aby S t r n islavskémt* byl udělen titul "zasloužilý umělec dvorních divadel" .Za nesporné zásluhy,které souvisely s existencí Uměleckého divadla, jehož význam našel uznání doma i v zahraničí. Ministerstvo varského dvora návrh zamítlo,1
V,Tí.1iiejerchold zaujal zamítavé stanovisko k návrhn, • aby jeho spolupracovník , znalec Italského divadla, S.S J Ignatov,podílel s© na nastudování "grinoezny Brambilly" ve studiu uměleckého divpdla ,17po zor novel jej, že sladuje výsledky Boleslavského i Vachtangon a že studio nemá sebemenší zkušenost a komedií dell arte.zimoto Umělecké divadlo se stěží může zřeknout psychologického výkladu a dát přednost volné improvizaci.
Protestuje proti nepochopitelnému rozpadá závěrečné apoteózy ve "Zdtavém nemocném",kde se objevili náhodní štatista a- celý výjev se změnil v chaotickou amatérskou záležitost .'Je mu do pláče a nejraději by utekl z Umělecké ho divadla,
Analyzuje představení "Světské slavnosti" ve studiu a nesouhlasí s výkladem,kde neměla pševládat atmosféra defétismu, ale naopflk ovzduší před výbuchem.&udn s prachem který může kdykoliv všechno vyhodit do povětří.' Zamítá dokonce' příklon k naturalismu,jehož se obecenstvo dávno přejedlo.
&dyž A,A.Bschrušin předával nashromážděné sbírky v muzeu,které sám založil, a jež se stalo součástí Akademie věd,svěřil mu Stanislavsklj některé rukopisy jako symbolický dar,
Stanislavsklj   s minimálními přestávkami již celý sěsíe
-135-
zkoušel "Paní hostinskou* a soubor s ohledem na blížící se vánoční svátky stále více reptal^Chtěi odpočívat, radovat se v rodinnén kruhu a Stanislsvskij Jej obtěžoval s přesnou definicí průběžného Jednání,tréninkem afektovaná paměti .Jediný výjev vracel stokrát a když se vše nedařilo propadák coufalatví, firážel a poté se omlouval,řádíl a pak se kál .Tentokráte vsak souboru docházela trpělivost.
Práce na teoretické knize vstoupila do závěrečného stadia a btanislavskij rozčlenil veškerý napsaný materiál do několika Částí i uvod,řemeslo,uměnf představování,nové s«ery,uraění pro žívání .pravdivost, logika citů, efektivní Q_ity,podstata emocí, vůle, svalové napětí-odklon od Šablon, ntoly, chtění, kontakty, při způsobení, průběžné jednání, kruh, tei^,ch ar aktér nost, analýza,Sebeanalýza, jak zacházet se syaternem,poznámky a pojmosloví.
Ha, prvý pohled je zřejmé,že sem vstoupily kapitoly napsaná do abecedy dramatického umělce'* a knihy pod pracovním názvem wíri směry v umění ".Tíeméně tak je zjevné, že metodi-ské uspořádání částí vzniklých   samostatně činilo Stanisla skéiau potíže.
íitále více se zabývá historickými souvislostmi koles realistického herectví v pojetí U.^.Scepkine.Btufuje monosrafie,memoáristiku a zjištuje analo&ičnost úsilí reformátora kalého divadla s počáteční fází Oměleckého divadla /tsn.ve snaze ukáznit soubor.vytvořit základy přípravy představení, trvat na maximálním pře tělesněni, -nehrát roli,ale vytvářet celistvou dramatickou postavu/.* Á z těchto pozic přemítá o tradici herectví předstpvdvání, odvozovanému z francouzského divadla a typu domácích dvorních scén.Zpbývá se klsicismem, čte monografie věn'vend Molievovi i práci V.W.Vsevolodsfcého-^ellai4i Gerngrosse o divadelním školství v Hušku.
Souboj divadla s filmem chápe tak, že v prvé fázi kino zvítězilo a získalo publikum .nepomohly tomu naturalisticko dekorace i naturalistické herectví .To je jeden z hlavních důvodů.proč divadlo musí' zvolit jiné řešení a odmítnout podobny vulgární přístup.Y um ělectos t i, náročnějším repertoáru,harmoničnosti představení je Jeho největší síla a přednosf.I^č tomu brání zatím nevýrazná profesionalita a návyky.
Leden 1914 Sěmirovičovi-Dančenko se zdá Stanislavskéh© pojetí Hipa-
fratta poněkud t ěžkopádné.Boporučuj e mu jiný vykladl kavalír je v náladě,pod parou,chová se nevázané a ženy ani nepozoruje.Nebojí se j ich,momentálně vzplane a zamila* Je* takže upadá do závislosti pro něho nanejvýš nepře jemné! Taková je příčina jeho nenávisti k ienám.Stanislavsklj podobný výklad zamítl.
£k$uší nPaní hostinskou1* každodenně více než osm hodia bez přestávky /od jedné do devíti/a poté pracuje s některj mi herci samostatně.Všichni jsou vyčerpáni a rozladěni. Stanislavskij reaguje   tak, že   nehodlá v ničem ustupovat a zkouší od devíti večer takřka do rána.*> ranním rozbřesky se rozcházejí pobledlí herci do svých dom vů a Jsou štasti že nepatří k ten,které Stanislavskij odve£L domů,aby * tm pokračoval v práci.
21.1eden 1914 Představení "Višňovko sadu* se začalo se zpožděním
jedenácti m lnut. Btanislavskij byl ne no cen a neměl sílu se dostavit v Čas. Opětovně se všem omlouval,prosil o odpuS* tění,hrozil se následků,když sám přestává být příkladem.'
4
Hrál Veršinina s teplotou 39,4»v*rně Jej přesvědtbvali, aby se vrátil domů, pro to Se mezitím se dostavil L,^Leet*ído a *iohl se a'mout role.Odvezll Jej z divadla v wdíob<ehí Ale představení dokončil e obecenstvo nic nepoznalo. *fusel zrušit zkoušky a konce?; ledna pracoval s jednotlivý* představiteli v domácím prostředíynava se nedala zahnat, proto musela před pátým obrazem "Paní hostinské" při generálce nastoupit desetiminutová přestávka.Stanislpvskij těžko dýchal a nemohl vstát z lehátka.
Přemi ára HPrní Tiostinské" v režií K ,13 .Stanislav akého /opětovně1 nebyl uveden na plakátech i v programech/, výbava A.BenoisyB?dl kavalíra Hdpaflratta. Kritika konstatovala jistou těžkopádnost celého představení, kde scházela rt go Ido niovsiká-lehko s t ".Opětovně se však potvrdily ideální předpoklady Stanislavského pro komediální herectví. ' '
Xflrendolimi hrála D»V.ttzovská,^arkýze ^orlipopollho liJá.Burdžalov,Hraběte- AXHttlfefltB   Albafioritu   A i,.3 Višnevskij ,Ortensli b.a.Birraanová a i>ejaneiru ^^„Sempe-rová,^pbrizÍa   R . V. Bo les lev ski j »
zaujala nádherná výprava *.Benoise 'sál v třemi rozměrným; okny od země do stropu,!zgi^^s^>ffWTai>itaimaiwgKmtfsttt-ar
kde se u malých stolků, rozmístil nápadníci,s lodžií na árovni balkonu a rozmarným stolem uprostřed místností.' Tapety výrazných barev,lustr jako obrovití lucerna.1 Souhra barev a stínů v střídajícím seosvětlení od časného rána až po noční přítmí/.
St&nielavského herecký výkon byl převážně označován za pozoruhodný, jeho směšsjý kavalír vyvolával soucit,pro to že trpěl a musel snášet ustrky.Bez ohledu, nakolik je sám přivolavši díky jisté nrivitě či hlouposti^roohu přihlouplý,!ec milý člověk,velké díte v milostném okouzle
ní Miranáolinou... odebral • 1
Po představení "Tří sester"' aostad; se M.^orkij a nfii Andrejevová v doprovodu K.S .stanislavského do Studia, kde bylana programu * světská slavnost*.Sorkij neznal kritické stanovisko stanislavského, sám byl dojat a označil studiové představení za nej zajímavější v *Joskvě.1 líadchlo jej také obecenstvo,které sem nepřicházelo náhodně.Naturalistickou výpravu chápal jako součást ' záměru,snshy karikovat,pprodovat a blížit se grotesce.-
Belší rána pro Stanislavského,po loňském rozchodu s A.&.-Koo ne novou, nyní odchod O-.Tr.Uzovské.řátrá po příěinách, proč jej opouštějí žačky,Cítí se opuštěny a zrazenýv Sám jim pootevřel "bránu k um Žní", sám je objevil a vychovával a jakmile se dostavily uspěohy,opustÍly Umelecké divadlo a v sebe,?»nším se neohlížely na důsledky. Co se stalo s jejich rolemi,co s přeost^veními.xnovu Se alzzjLjg utvrzuje v představí,že rozhodující je etika a ' cTice ji zavést jeko samostatný předmět ve škole i studiu, Chce jí věnovat samostatnou knihu.
Valná hromada zakládajících členů spolku všeobecně dostůj ných divadel v provincii za účasti btanislavského,8ěmiro« viCe^ančenka,ä.I,*Jamonto^
VJU.Polenova nj.Základ melt vytvořit odchovanci mchatov-ských studií.
Vedení Uměleckého divadla využilo příležitosti a dalo zde schválit žádost hlavní tiskové správě é povolení hry V.KVolkenštejna * i'oulaví ubožáci" .
-137-
Stanislavskij korigoval nastudování míněná hry a současně chystal aktovky p ,*Ier iméa. tt^byl proti tomu, aby studio sehrálo hrn V.¥.Volkxanštejna v Petrohradě.
Volkenštejna
Zprávy o odchodu O.V.ttzovské zvýšily zájem obecenstva, které právem předpokládalo,že "Paní hostinská*1 zmizí s repertoáru. , . , ,
17.hřezen 1914    Premiéra brv L.Hf.;AndreJeva "pálenka* v režii V.Í.Hěmiro-
vlče-I>ančenka?výprr*vě K.lC.Bapunova a A.A.tPetrova.* Stanislavskému se hra nelíbila,nesouhlasil s jejím zařazením na repertoár,protože nepYlnásela cokoliv nového. Proto se premiéry nezúčastnil.1 '
Jeho názory se potvrdily,hra L.^.tÄndrejeva   záhy s*zať zapadla. ' ■ '
Po 63 zkouškách 19 repríz do 11 .'5.1914. Její scénický život se skončil v probíhajísí sezoně 1913/1914. Zbytečná námaha, zbytečné roztrpčení souboru.
ai.hřezen 1914    Zádá ředitele Němiroviče-^ančenka,aby co nejpřísněji potrestal asistenta režie A.9.1Pagsva,který se opožďoval na představení,neplnil své povinnosti a dokonce nevedl deník představení .btanislavs>:ij»který odmítal pokuty, upozorňoval Hěmirovioa-S>ancenka,ža v tekavých f^pr^ případech ae v zahraničí sahá k pokutě ve výši měsíčního platajPagava dokonce odmítl se podřídit Stanislevskému a naznačil mu, že se má starat pouze o roli Ripafratta.
7.duben 1914       Zahájeno hostování v Petrohradě představením "Nikolaje
Stavrogina"' .
Be&Lssx* F   .Komisser ževski j se znovu* nabídl a chtěl působit v Uměleckém divadle i studiu^tanislavakij nanejvýš taktně mu sdělil,že sám nemůže rozhodnout.
20.duben 1914       Literární spolek,organizátor intimního divrdla pod
názvem "toulavý pes",středisko petrohradské moderny," uspořádalo baňkat na počest uměleckého divadla.'Zde se po letech setkal Stanislavskij S ^ejer oho Idem a saj í sával s dojetím vzpomínali na Divadlo-Studio.
1.květen 1914     Vedení Uměleckého divadlo se muselo navrátit dočasně do
Moskvy na schůzi tovaryšstva,kde se projednávaly perspektivy příští seBony .Uvažovalo se o obnovení "Hoře z rozumu", takže Stanlslavskij musel vyvracet kategorické požadavky literárního historika U.&.Plaanova ,který trval na doslovném výkladu scénických poznámek.StanislavskÍj zde obhajoval praxi moderního divadla, jež se podobné doslovnosti zřeklo ve jména režijního y^kladn texte i hereckého výkonu. Ukázalo se však, že pro sezno 1914/191$ přichází do úvahy  jediný text - "Pezuchinova smrt"' V.J.Saltykova--Sčedrina a výhledově malé tragédie A.S.PuškÍna,které prosazoval Stanlslavskij .Repertoárová krize vrcholila. Umělecké divadlo se varně bránilo "akademické orientaci", protože soudobá ruská dramatika neodpovídala jeho požadavkům.U hry Haiipzmannovy,Hamsunovy, Ibsenovy ztratily obecenstvo,jejich tematika přestala být aktuální.
Zájezd do Petrohradu skončil 15JkvětnaJStanislavskij zde znova onemocněl - mil trvalé dýchací po tíže,snadno se mohl nachladit a ztrácel hlas.
17.^květen 1914    Zahájeno hostování v Kyjevě představením "1 chytrák se
spálí "J*řístní publikum živě reagovalo na repliky Krutic-kého prostoupené nenávistí k jakýmkoliv reformám.^akfie místní honorfce byla znepokojena,ostatně v době neuskutečněných Stolypinovych reforem mela podobná slova vskutku
•138* aktuální význam.
Evě ten 1914 Prestole zájezd měl úspěch* nepopřel  sílící ohavy o budou
nost Uměleckého divadla. Nsdále hrozila eventualita rozkolu a ok odchody Stanislavského dé, Studia, jež se
stále více osamostatňovalo
3.červen 1914 Jeden z mála radostných dnů.Byn Igor absolvoval
gymnázium, co ž se Stanislavs^éau nepodařilo ^Posílá mu nadšený telegram,kde synův úspěch spojuje s "občanskou odpovědností",a přeje mu,aby tak dále pokračoval a stranil se povrchnosti. , ,
Červen 1914 Odpočívá v Ljustdorfu nedaleko 0děsy«kam mu LJJ^Crurevi-
Čová přivezla antologii , kterou sama sestavila s prací a výroků německách,francouzských, italských,anglických a španělských dramatiků a herců ve vztahu k dramatická literatuře a divadelnímu umění.
V Sevastopolu se setkal s Wěmlrovicem-DanČenkem, několik dní pobýval v rodině Suleržického v Batilimanu.*
21,-ěerven 1914       Odjel do Mariánských Lázní,kde se léěila VfrÍLIliww&l
Později se tu zastavil WěmlrovÍO*^Danceskou' po cestě do Karlových Varů: p H jel sem V«X1tacalov* vfkjGtroa , I.,M.1Leonidov,L# J.úurevicová a j .společně se procházeli* společně večeřeli#obřadně vyprovázeli Stanislavského do hoteluľV zápisníku pozaámkatJen at se Wěmoi diví, jak spral ruští umělci uctívají svého ředitele.1 Ludovica V Mariánských Lázních studoval antologii a zaujaly jej názory Luigiho   ižHfyXl^aiocoboniho*který v roce 1737 obhajoval'
to,co Staaislavskij nazval j*ko "umění prožívání".5 Oblíbil si spisy jete syna.yr^aiccoboniho* z níž odvodil názor, že herec nesmí spoléhat na Inspiraci, ale musí se neustále zdokonalovat. Zřejmě otřesen nedůvěrou a nepochopením souboru Uměleckého divadla vyhledával v historii všechno *oo sousnělo s jete představami a co mělo potřebnou autorita.
V' knihovně Stanislavského se z' té doby uchovaly spisy LvRiccobo niko ,Är .H iccobo niho ,D   idero ta,R .Xekaina, ř.J.^nlmy.LjTieoka.E.ií.Coquelina aj^ěkteré jsou opatře* ny po známkami,které potvrzují dojem, že Stanislevskij je chápal jako "hlasy z dálky" stvrzující oprávněnost jeho systému.
* *     — — *
Červen 1914 Z her přecetlB^S^ereŽkovského "Bude radost" a Zj
Glppiusové "Zelený prsten" .*U?n žoval o nich v souvislosti s repertoárem Studia.
Červenec 1914 Stanislavského děsila představa možného válečného
konfliktu*nespal a propadal chmurám.íFaopak U»P#*I>illnová se mu vysmívala a označovala jej sa nenapravitelného panikářě.PřeLto se však "ruská kolonie" zmenšila a zůstal zde jen V.IjKaôalov a L.J.^urevieová.4 nakonec se rozhodli odjet,ale neexistovalo již spojení směrem k hranicím s Huskem.Přestaly docházet dokonce ruské noviny.
Kačalov dospěl k názoru*že zde se všichni obávpjí ruského vfádn*a v Hnsku zase revoluce .Takže si nevybereš, 19;i6%vyhlásilo Německo válku Hcsku,takže věichni rultí občané se dostali do aezáviděního situace. StanislavskiJ s manželkou,Kačalov,Gurevicoyá odjeli okamžitě do gnichova,odkud se chtěli dostav do neutrálního Švýcarska,1
-159-
stanislavskij za znamenal, jak obtížně se opatřovaly lístky*4 Jak se bojovalo o místa ve vagoně.fcolUsrát museli prestu-povat,kolikrát ^im prohlíželi zavazadla.Bázem se rozplynula představa o útulném pobytu v německých lázních; SuŠtf umělci byli vystaveni předpojatému davu,který je považoval za nepřátelen Vnicgově neexistdvali nosiči, všude vylepeny mobllizační vyhlášky.fcdyš se zdálo, že se podaří dostat do ^ýcarska, zatkli Stanis^vskéhe a
ZQ&ZÍ&IA je společně' s ostatními válečnými zajatci eskortovali do Llndau„Chatou k nim připojili manželky,1 Zsvrekl je do vězení v tereziánské pevnosti.Postupně se objevili známí,dokonce výtvarník V.V.Xandinskij sem byl při vezen z Wnichova.Po mnohr prohlídkách a obtížném vyjednávání,kdy se k nim připojili další členové Uměleckého divadla - Podgornyj a 'iassalitlnov, ta přispění německých divadelníků podsřilo se nakonec odcestovat do Svýcarska.Ovšem na hranicích- opětovně museli čekat na povolení vstupu do ÄS Bernu,1
Postupně se ukázalo,že vul&a zastihla v zahraničí značnou část souboru /Stenislavského,Id.linovou#Chf*ljutínovou, Podporného,^^salltinova. Ha jevs^u,.LeonÍdova/, tak že stěží se dalo uvažovat o zahájení sezony,'
V Bernu se aloe zbavili nepříjemného německého dohledu a davové psychózy nenávistné vůči Rusfm,leč scházeli jim zde peníze /výměna peněz včetně francouzských byla zástavena,ruské akreditivy banky neproplácely/* Členové Uměleckého divadla se živili v k^váfcně mlékem a chlebem - číšníci dokonce talíře s chlebem uklízeli, protože se za "přílohu ke kávě" neplatilo .^Postupně však místní obyvatelstvo přinášelo maso,slepice,ovce,vajíčka, hrách. - -
Stanisi«vskému zůstala z původního oblečení zmačkané ' sako bez vesty a kalhoty k žaketu vytahané na kolenou; ffa prvý pohled bylo zřejmé, že Je nemocný,unavený, o t řesený.^ohle se stalo ruským umělcům,které obdivovali němečtí divadelníoi.Co bude za takovýchto okolností s kulturou?Přesto že pobývali ve Švýcarsku,přece * neušli nenávisti se strany německého obyvatekstv a,' Ne již tak braohiální.ale citelné.
i>ny a týdny čekání-žová cesta a ponižování v bankách, na konsulátu a poštách.Postupně shromáždili potřebnou sum na jízdenky,leč situace ae každým dnem měnila ar nebylo zřejmé, zda se lze přes Dardanelly dostat domů; Oslabený organismus zachvátila nemoc,nekoneo jej zachránil
synem;
Hakonec se podařilo vyoestovat za Ženevy do lyonu,odtud do Warseille a parníkem do Oděey.»taré léa se zmítala na moři,strašidelně v ní skřípělo a pochopitelně všichni neušli mořské nemoci.^Ns *řeltO,na břehu u La Valettx, ' se místní kluci potápa li za Uncemi hasenými s paluby.1 3tanislavského to urazilo a' napomenul ruskou skupinu, že chová jako *ímané v cirkase.íraiioouzský důstojník sebral drobné a předal je dótem.stahlalevskij si uvědomil, že jeho zásadovost je mohlr poškodit ,proto poděkoval důs^jníkoVi a věnoval mu vizitku. Kolem li. 9.1914 konečně dorazili do oděského přístavu a za dva dýy poté do "Moskvy.
-140-
ló.září 1914      Schůze aScionářů tovaryšstva l&ěleofcého divadla,která
dospěle k názoru, že válečné události nesmějí narušit provoz a zejména uměleckou uroven představení.Tfázor krajní naivní a neuskutečnitelný.Tálka přerušila kontakty a divadelními dílnami v Berlíně a Mfeiehově#kde se zhotovoval dekoracaJOtycnd se dovážely nervy a potřeny pro místní melírny a j stejně jako mlhllizaoe musela oslabovat soubor, i kdys díky známostem V.I.Ketr.irovioe-Canôenka se podařilo většinu mužského souboru vyreklamoTot+
21. září 1914       Vrátil se k práci v divadle,obnovdval "Hoře z rozumu",kde
se ve výjevu pleso objevila většina Henu Studia^ Nepodařilo se au prosadit, aby se všichni herci a herecky soustřeďovali nejméně půl hodiny před začátkem zkoušek a rozcvičovali se pohybově 1 v dikci.1
adeptům ve studiu vysvětloval, že herec obvykle se snaží za každou cena dospět k potřebnému duševnímu stavu bez ohledu na to, co se kolem něho odehrává .'Tak vlastně znásilňuje "fyzickou 1 dušení přirozenost",izoluje se /stmislavsklj to charakterizoval slovy, že se' "zazátkuje'1/ uzavře v sobě,čímž ztrácí kontakt s~partnerem. ^ěl by postupovat epačněfuklidnit se, po zor o vat okolí, klidné vnímat, co Se kalem něho děje,vytvářet citový vzt*h k těmto událostem.Toto prvé stadium charakterizoval slovy "Já jsem".
V druEé fázi musel přecházet ,přibllžovat se k postavě.1 Mohl by si např.klást otázku,co by se s jeho postavou stalo právě dnes,co by v ten dan udělala a co by cítila,-
V duchu hasla "Já chci* se možno přeorientovat a vytvářet můstek mezi pocity vyvolávanými okolní realitou a cítěním postavy v daný~moraent,y#
V zápisníku hořké výroky, že od lfemiroviče-ä>anôenka jej odděluje kamenná stěna jako dříve a že zkoušky* *Hoře z rozuma" prokázaly opětovně neslučitelnost názoru. Němirovič^Dančenko dospěl ke stejnému názoru a konstatoval že Stanislavskij respektuje jeho připomínky Jen Jako herec k$yž se t kají jeho role .Jakmile se však vztahují na ostat ní,okamžitě se naježí a protestuje .Veřejně před soubérem
a obhajuje pmm$si mu vlastní režisérskou autoritn#kterou mu nďontpa nikdo neupírá.
3íjen 1914 Repertoár Uměleckého divadla: S alJykov-Sčedr in, Puškin a
nová dramatika,pravděpodobně *lere zkovski j . Stanislavskij si uvědomuje důsledky změn, jež vnesla válka do života.Jiný rytmus práce •patriotické představy o snadné vítězství,nemožnost umění rengovat na dobové události a jeho zbytečnostjDo popředí se dostaly elementární otázky lidského bytí t život, utrpěn J a smrt.*
Ve výkladu Famusova zvýrazňuje jeho aristokratické rysy, kontrast mezi společenským postavením a hloupostí*
V maskování zvýrazňuje opuchlou tvář poznamenanou "dostatkem a nenávistí ".neodmyslitelná součást Staré Hoskv; která bohužel nevymrela a má své pokračování v existenci ministerských veličin.1
Listopad 1914       Výtěžek saztzdzvánx představení "Modrého ptáka" předán
M.Ufeeterllnokovl pro Belgičany,kteří uprchli před německým okupanty*
Většina moskevských divadel uvedla patriotické hry sešité horkou jehlou,které se dočkaly několika repríz.Díky neslučitelnou naivních představ o válce a drsné reality.'
-141-
**oskevské umělecké divadlo odmítlo podobné řešení e hledalo východisko v klaslce.Puškinovský večer prostupovala jediná myšlenkatproteet proti nespravedlÍvostitaktivizaoe duchovníc hodnot jako mm reakce na príval katastroflckých událostí,
24.1istopad 1914 )ÍĚttaB^0>x^QOHii^yn smrt" ^Jvfaltykova^cedrina
v režii V»I^ěmtrovice<^i^nkaiIV,V^žskélH> a X.^.^skvi-nayýprave É.^.ltuetodijev.V titulní roli Prokofije Pazuchina Xv^.%dkvÍa*řurnaoov    V. F.Gribunin,íven Pazuohin-L-^Leooldov.tfes^^ja Ivenovna Fornadevhvá - #.V.Sevčenko-vä»íobastov *Vjv^Isfcij^LeaoČka * s.ajBirmanovaJí **avra • ffjvVBazilevská.Kustodijevová výprava vycházela z nutnosti vytvořit patriarchální prostředí pro prvé dějství /nízký strop#k»chlová kamna^malé okno*židle kolem stěn,postel s kupou polštářů,uzké pruhy domácích koberečků/ a velkomětske pro třetí dékství /pokoj pro hosty s vysokým a tropem+křiŠiálovým lustrem^pohodlným nábytkem kolem stolUfprtthledem do dalších místností /.Prostředí kontrastovaly s barevností ryze kustodi j evskou,odvozenou z lidových jarmaredních tioků.?
Představení připomínalo slavné inscenace prvého desetiletí a poutalo hereckými výkony.^lnjoto jeho kritický pohled na konzervativní stránky národní povahy,neochotu měnit ustale** ný řád 1 odpornou- hamižnostuvyzníval nanejvýš aktuálně. Dočkalo se 193 repríz <2o' 3.1 .l941,i když se po roce 1918 hrálo poměrně sporadicky .Opravdová premiéra ■• 5.12.1914.' Stanislavskij se premiéry nezucastnil,oprašoval "Venkovanku • a věnoval se Studiu^kde se završovaly přípravy nového představení "Cvrčka u krbu* /premiéra 24.1l#V. ia?amatlzaei Bicfcensovy předlohy nastudoval B.lf.Luškevič, hudbu složil lT.Tí.lla ehm*nov,výpr^vu navrhl **.V»Libakov a řr.^Uzunov.
horkému se představení líbilo a považoval-je za strhující, dojetím plakal' a děkoval souboru jSTohne hrál /JD.ÍDikij* Tekl tona «* J^.Vaehtai^v***ary «• ^^.^urasev^vá* Autorský komentář přednášel BXfeutkevič; Sovětská divadelní historie se obtížně vyrovnávala s pozitivním výkladem tohoto pozoruhodného představení z prostého důvodutve dvacát ch letech je navštívil V.I#Lenin* který opustil hledíš tě.'Jednak mu aevyhovala melodrama-tičnost literární předlohy,jednak zájem publika é jeho osobu*což nftsnášel.Leč,jak interpretovat podobný fakt překotného úprku z divadla v doba Verifikace státníkovy osobnosti a jeho vlivu*/ tak se nallo východisko * díky nepřítomnosti J.B.Vec^tangova, nevhodné alternaci, došlo k posunu směrem k neúnosnému sentimentu'.Vlk se nažral tak tamm se tomu říkalo v lidových příslovích, víra sentimentu souvisela zákonitě a předlohou i snahou Studia utočit na hlediště náporem emocí,jimž realita nepřála.
Listopad - prosinec 1914  Ponořen do příprav Puškinova večera,režie "Skoupéhi
rytíře" a "Hodokvasu v době moru**Mvodně chtěl malé tragédie vzájemně propojit A> něco podobného se pokusil v roce 1989 J.P.Ljubimov v DivaÄle dramatu na Tagance/, postupně dál přednost tradičníma uspořádání. Když zkoušel Salieriho snažil se rozpomenout na jeho MSŠX dětství,kdy dal přednost hudbě před vědou.Představová si archaický nastrojme němž vytukáv*! melodie Jako snaživ zemeslníkftkterý se díky poddajnosti vypracoval na dvdrního kapelníka a skladatele okázalých'oper saMsuk přizpůsobených vkusu urozeného obecenstva.Pí i prvém setkaní s Mozartem vytušil nebezpečenství spojené s je&o genialitou,schopnou ohrozit jeho postavení...
-142-
J.prosinec 1914
Prosinec 1914
21±prosinec 1914
Premiéra "Paznchinovy smrti" v Uměleckém divadle.5 Někdy je za ni považována veřejná generálka koncem listopadu,po ní z následovaly ještě podstatné změny. NěmiroviČe-X*ančenita neuspokojil rytmus představení, příliš rozvláčný a nevhodný pro satirickou nadsázku.' 2dálo se mu,že herci zbytečně přehrávají a obtížně se vžívají do tragikomických situací, ima&il se využít postúpi,které znal ze zkoušek Stanlslavského /soustředění a sžívání se s postavou, přirozené jednání jako předpokled pravdivosti citových stavů apod./O interviewech akcentoval, že Jeho výklad systému je volnější a ponechává hercům právo se rozhodovat a uchovávat individuální rysy projevuj Stanislavskij se opětovně představení nezúčastnil a nevyjadřoval se o něm.
Jeho interpretace postavy Saiieriho vynutila si změny ve výkladu Hozarta,čehož se ujal sám ve spolupráci s představitelem této postavy,Äí?Aj£ejrotem#eož vyvolalo protesty se strany A JBeno ise.Tovažoval podobné Jednání za zásah do jeho pravomocí režiséra představení. Stanislavskii se urazil a stroze oznámil,že přestává zkoušet a vyíká příjezdu Benoise do **oskvy z Petrohradu, kde působil..'.
Zaznamenává do deníku představení výhrady vůči technické-mu personálu,který se domníval, že auSe měnit osvětlení
godle momentálního nápadu či nálady, utno si uvědomit,že technická stránka aduvisela s jedinečným vybavením achatovské scény,ojedinělý» nejen v roce 1901. Po měrně itwrtrtŕ scéna /12,5 metru/,
hluboká
množství náročných efektů umožněných točnou a vysouvacím praktikábly,'ľoona o průměru 17 metrů tou dobou představovala technický aázrak.Eomplíkovanost zvukových efektů a náročnost osvětleni vyžadovala přesnou práci technického personálu.neustálé konflikty £J3.* Stanislavského podminovala nejen jeho známá náročnost, ale také skúsenosti podnikatelské.^tál v čele otcovského podniku, znal pracovní podmínky v náročné zlatnické a elektrotechnické výrobě>takže od zaměstnanců uměleckého divadla vyžadoval dochvilnost,přesnost a taktní vztah k bo úboru. Jeho demokratičnost nekladl? dělítko mezi technický a umělecký personál,pro obě strany platu
Konec roku 1914
jevxsxnx misw.KOBxymer aj.
Demoralizace dělnické třídy v důsledku nerealizovaných požadavků roku 1905,související s krveprolitím ve válce s Japonskem i během prvé světové války .rostoucí nedostatek životních** potřeb a důsledky Inflace znemožňovaly ideál K.U.Stanislav ského 2 existenci profesionálně zdatného technika zamilovaného do umění. Nevíc se nejednou nepodarilo uchránit personál před povolávacia! rozkazy,00ž pochopitelně profesionalitě také neprospívalo.
Podrikatel Stanislavskij o tomhle všem přespříliš" dobře věděl,ale smiřovat se s následky nezamýšlel.Taková je příčina častých sporů,stížností,skandálů apodj
Stanislavskij se zúčastnil seance "zvukového filmu", kdy firma äiné-ťono předváděla film za doprovodu zvuku na desce díky přísné koodrlnaci obrazu a zvuku.'
-145-
ätanislavskému neveiály technické prohřešky, ple nesoulad mezi stylem hereckého výkonu e zvukem.Považoval za možné, pokud by se technická stránka podstatne zlepšila,že by "mlumící film* nahradil divadla orientovaná na melodrama tlckou produkoi.Zásadně v&sk nepredpokladal, že by film mohl nahradit divadlo s jeho živým sepětím s hledištěm, Kardzdíl od mnoha jiných praktiků i' teoretiků,kteří opětovně předpovídali zánik divadla,1
Leden 1915 V Petrohradě zaměstnaný A.Bencis pověřil Stanislavského,
aby za něho vedl zkoušky *^íozerta a Salieriho*, ' Stanislavskij ov€řoval možnosť alternací,Vedle A. A. Gejrcta také W.'Ä.iíechova a A.A.Hustejkise, V zápisníku ei poznamenal,že Salieri není nikdo jiný než závistivý člověk.To vsak nelze preferovat,protone by automaticky vznikla představa v duchu negativních divadelních typů.5Pracovitý a snaživý Salieri však právem žárlí na geniálního Mozarta, Jem u ž se všechno daří samo od aebePovažuje to ze nespravedlivé a sám se snaží napravit podobnou křivdu **bzar t boří tradici,"6 zart se nekuří božstvům,nemusí diky jeho nadání, amtím nejvíce pobuřuje géniovi není v$© dovoleno a rovnováhu obnovuje ten,kdo mu nejvíce závidí.'..4
29.leden 1915 Stanislavskij se obrátil na veřejnost,aby dary přispěla
s- ulehčila existenci ruského vojska v zákopech.Tf domě
.Stanislavského museli vyčlenit zvláštní místnost,kde se ukládalo a balilo teplé šatstvo,tabák,cukr a čaj,
31.lede n 191> načíná si uvědomovat, jak se změnilo obecenstvo »Do hledišti
vtrhli novodobí zbohatlíci * chov n li se zde jako doma, Keni si jist, zda se n pohází **v konírně* chtěl jím připomenout, že Jsou ve ohrámu.^usel se premáha t |abj
nepřestal hrát a dal spustit oponu .A před ní bí diváky, že představení může pr bíhat jen za určitých okol ností.Podobná situace se opakovala v rcce l?18,kdy do hledišti vtrhlo publikum bez jakýchkoliv kulturních zkušeností .bledlo nde,sdělovalo si poznatky,vstávalo a odcházelo .Herci museli pfokfcifcaxal reagovat na hluk a zvyšovat hlasy,něco v   ©chovovskéa repertoáru nepředsta* vitálneho,
ž.unor 1915 Hada Oměleckého divadla se usnesla,že je nezbytné usnad-
nit Stanislavskérau přípravu Puškinova ve čer a. Zbav i t jej
fovinhpfití režisére "Hodo kvasu v době moru* a nahradit ej I.->!,%skvinem.'
Únor 1915 Odpočívá několik dnů v Cernigovském klášteře nedaleko
IroicevôergSjevskoJ Xávry.Tehdejší fláštery počítaly s přílivem poutníku a těch,kteří chtěli okřát v církevnís pros t ředí, takže tu existovaly skromně zařízené hotely, kde se mohli ubyto vat. Nechá zel i se v klášteře;^ přece se nemuseli plne podřizovat^ JeBo zvyklostem,
15.tínor 1915 Zaznamenává v deníku přepis tavení, že divan v představení
"Hoře z rozumu* je hnusně špinavý a že anaaz reálie tu mají značnou cenu .Tudíž nutno s nimi zacházet jako s drahými předměty,1
Nedovede pochopit, jak je možné,že kulturní instituce
se chová t fík nekul turné .rozpomíná se na nevrácené knihy, zničené gpbelíny,nádherný nŽbytek pořízený pro třetí dějství *VifnovéhoJ sadu" aj,'£Ólik věcí bylo zničeno, ukradeno,zmizelo,,,
ťfeor-březen 1915    Účastní se několika "patriotických koncertů** ve prospěch
-144-
vadle .Výtěžek na dobročinné- účely*provos nemocnie a útulků pro zmrzačené vojáky.' Armlo&lcky se podílí nr? večeru Uměleckého divadla uspořádaného ve prospěch belgických * francouzských herců živořících v důsledku' válečných událostí.2 p účasti o.^esprés a Lugné-Poe.
2 .březen 1915 Rozmlouvající divadel, účastníky
sjezdu svolaÄeM Humou divadelní společností. Poslání divadla v tomto prostředí definoval jako převážní výchovné,přesto však vyprávěl o vysloveně experimentální činnosti Umeleckého divadla i vlastnia úsilí v tomto směru.zdůrazňoval nutnost příprovy,rozčl- není role na "kousky* a jejich postupné spojování v oelek.Přiznal se k tomu, že sní o nádherné budove, kde zkouší p e t, Seat souborů,které postupně vyjíždějí do provincie a dokonale připraveným repertoárem.
8.březen 1915 *ádá vedení Moskevského uměleckého div*dle,aby odložilo
Pu^kinův večer,který nutno dokončit."Vedení vyhovělo jeho žádosti částečně a pověřilo V.si;ftěmirovice-I>enčenka, aby se ujal zkoušek ".Kamenného hosta",
Březen 1915 Ha zkouškách ve škole aifiaaX Tfcělftckého divadla pova
ročník K.t)^Masaalitimva,IT.^.Älexanárova a K.-A.ľodgor za dobrý základ Druhého studia.        . .
20.b řešen 1915       schvaluje sámšr i..lA.^uleržického s J.fc.lTaohtangova
zřídit na zakoupených pozemcích nedaleko tfevpatorie hereckou komunu Studia Uměleckého divadla^Žde se mělo pracovat, vydělávat na živobytí a současně «kou8et,hrát pro venkovské publiknm.TCáklady uhradil sám Stanialaaakij '3150 rublů/.Tak &e měla naplnit tolstojovská mySlenka o umělcích^kteří nezneužívají práce ostatních.
26.březen 1915       Premiéra Puškinových melýtíh tragédiíi "Hodokvaai v době
moru* v režii K.S.t> tenislavského a A#TT.!BenoiSeÍ "Kamenného hosta* v režii V. I^ěmiroviÓe-2*nčenka a a.w^Benoiael ' "««0 zař ta a Salieriho* v režii K.'S .Sten islavského a A#H^ Benoise /nakladatelé Thěleckéh© divadla opětovní nabyli m plakátech a programech' uvedeni/»a výpravou ,kostýmy a rekvizitami" A.Tr.TáenoiSe.' " Absolutna negativní 6hlas predst^eH^JeS se změnilo ve statieký,kr*jfcě nedokonalý přednes Puškinova textu s krajně problematickým výkladom postav.^Sám Stanislavakij v roli Salieriho propadl n jeho výkon vzbudil nejvíce výhrad.Jednak se snažil střídavě psychologizovat postata, jednak upadal do patetického deklamování.Tlezdařilo se mu dokázat, že halieri je hluboce trpící člověk, zklamaný ve víře a pracně dosahující výsledků na poli dvorní kariéry.
Pamětnici zaznamenali, že Stanislav ski j seděl v křesle
obrácen zády do hlediště a tíhamrně přednášel aonologJ
Když sypal jed do sklenice změnil se v melodramatického
zloducha ee zkřivenými asxix rty. ,v , M
Představeni í tratilo lehkost,vyprrva je netížila aasívnía
dekoracemi* ohromná brána sámku,obrovský sál se aoashou
g kašnou a přístavky pro "Bodokvos av době moru"... Část hereckých výkonů byla laděna jako statický přednes veršů /Stanisl.?vskij,Kačalov/,část Jako psychologická
•145
psychologicky motivovaná žánrové obrázky, v nichž vynikla nezkušenost hereckého aládí /předseda hostiny PJA. BakSejev/J
Kritika spojovala neúspěch představeni se systémem KjS; Stanlslavského*který dokonce zklamal i sarotného' tvůrce S změnil-geniálního herce v recitujícího Školáka.' Představení se změnilo, v soudní sín,kde se rozhodovalo o vině iitanislavského.K takovémuto názoru dospěl představitel Balieriho no čtvrté repríze. Kritika nebyly ochotna cekat na další reprizy,uvaževat o perspektiv ách představení .Mimo to sám Stanlplavskij onemocněl, Spatně spaline jedl,léčila se hypnózou,9 Bál se příchodu do dlvadl&^nemchl se soustředit,vadil mu hluk v hledíšti,které dávalo najevo nelibost.' Všechno nasvědčovalo tomu,že jádro sporu souviselo s tradičním úsilím Stanislsvského odpoutat se od náhleno vitého výkladu,což se vlak podařilo jen částečně.' A právě tato polovlčczost popudila příznivce i odpůrce Umeleckého divadla.Chtěl sehrát Salierlho jako trpícího jedince,nikoliv teatrálního zloducha.nekonec vSek jeho pojetí obsáhlo v sobě obě stránky.^fožná, že přeháněl
zbytečnosti skrývané díky dosavadní kariéře a úspěchům... Jiné je, že kritika si vyřizovala učty s tí m,kdo se snažil "znásilňovat živelnou podstatu" divadelního umění, spoutat ji vymydlenými metodickými postupy s&xf? atd.' V tomto ohledu převzala argumentaci praktiků neochotných se podřizovat řádu a náročné přípravě představení. I>íky mnoha dalším kkolnestQm kritika považovala za nej-uspe&iejSí představení aefcotor 1914/19x5' nastudování "Cvrčka u krbu" v režií J ."E. v ach tangová." údaje o zkouškách i reprízách se různí díky tomu, že jednotlivé malé tragédie se zkoušely samostatně a dokonce později hrály v jiném pořadí a složení."Hodokvas" měl $0 zkoušek^ ^jicHienný host* - 62,reprízy se pohybovaly od 41 do 4/^kaado^ii.dně se, PuŠkinův večer hrál do x3*2. 1916«ooŽ nenasvědčuje neuspěchá.
Každopádně reakce na herecké pojetí halier Iho otřásla sebevědomím b tanialav3kého .Prayto se vynikal více než dohrou pamětí,musel mít po ruce nápovědu/dokonce i na literárních večerech ve dvacátých leteeh/.Salierim se uzavřela herecká dra Stanlslavského,Qd té doby se neujal žádné velké role a jen během zájezdu do OSA vypomohl několika wzásko^yrt .Pozbyl důvěry v sebe Jako herce a neho&al zpochybňovat další osudy systému hereckými neúspěchy .^končil se herec Stanisiavskij, který se obětoval, režisérovi Stanislavskému.
Premiéra hry I.2)Jtfurgučeva/ "Housle podzimu*1 v režii
V.lJRFômÍrovloe^ancenfcftVv«^^ a U ,L/'če ledová,
výprava B.VjKustodijeva.'
Nabízí se otázka, j ok hodnotit tito produkci ruských dramatiků, která kolísala, mvzť ,#hrou ze života" a symbolistickými literárními útvary .Pepřili* závažná sociální problematika-okázalé hledečství nového tvaru dramatu, statiíSnost děje a mlhavost postavec,co znamenalo výhodu pro modernistickou reSii,jež nanejvýš volně interpretovala text spíše považovaný za nezávazný scénář, znamenalo pro režii flmeleokého divadla máhrany. ýíky doslovnému výkladu,snaze obnažovat pozadí a dospívat k celistvým dramatickým postavám.
-146-
20;dnben 1920
Květen 1915
4.krěten 1915
Zmíněný repertoár inscenoval výlučně Sómirovič-Dančenko, Stanislavskii nu nerozuměl a ostentativně se od něho dástano^mal.řreaiéry ignoroval, nevyj adřoval se o nich ' a najsnadoval* že jsou výsledkem literární orientace V.*!^ Něoiroviče-Danoenka.Xonstatoval vždy, že je příliš nevzděli nf a že díky nedokončenému vzdělání nerozumí literatuře..; Po 140 zkouškách 109 představení do 17.Í2.Í91Bľ V zoufalé repertoárové situaci doporučoval Stanlslavskij návrat k ruské klasice,uvedení hry A.H.Oatrovského "Vlci a ovce".
Po představení-studia věnoval Stanislavskij herci a
režisérovi J.B.Yschtangovovi fotografii a nadšenou dedi-
kací,v níž mu děkoval za "obnovovaní aaseho umění",
«a aohopnost ukásnovat sehe 1 ostatní,za snahu překonávat
nedostatky,za skromnost a věrnost.Vyslovil tu přesvědčení,
že Yachtatjgovem zvolená cesta přivede jej k zaslouženému
vítězství.
Stanislavskij' měl někdy sklon nadsazovat,málokdy vlak tak činil písernne.Věhovéní je výrazem úcty a nadějí,které skládal do 3tudia,kam se sám chtěl uchýlit.. Tím spise, 2e záhy se prohloubily rozpory mezi vedenia a částí so boru Uměleckého divadla a členy Studia.' Hômiroviô-Cajičenko,1fcskvin,I^ aj.' oficiálně varovali Stanialavakého, aby aaaafcU se zřekl představ o osamostatnění Studia.' -eventualitách Požadavky byly formulovány ve čtyřech bodeohíStudio mělo okamžitě přeruSit óinnoat.arotože nic pozitivního nepři-nesloimělo být odděleno od mateřského divadla; mohlo být rozBířen© podle plánu Straislavskéhoi popřípadě ponecháno t současné podobě ^Skupina ve vendení podporovala likvidaci.^Němirovid^ančenko proaadil, že se ustavila avláStní komise /Lužsklj ,«ÍI»W1 Suleržloklj 9%skvin,9a8salitlnov .Butovová - tzn. tři odpůrci a dva zaatánci/,ktera měla prověřit výaledxky Studia.1
Soubor ftoěleokého divadla vydráždllo pochvalné hodno dcení výsledků Studia kritikou,jež ae ve vztahu k ni* namotaj* příliS elegantně nechovala.Tfemohli pochopit, že Oaěleoké divadlo vstoupilo do druhého desetiletí existence a díky akátemiokému repertoáru.vynucenému cenzurníml vlivy i stavem domácí dramatiky,ztrácelo postupně eympatieľTy se přénáSely na studiová představení nadhodnocovaná a vychvalovana,protože měla přec jen* vStlí kontakt s hledištěm a mohla více eaperimentovat.
Na stránkách tisku diskuse na téma,zda aělo umělecké divadlo vůbec pravé sáhnout po Puškinových malých tragé-dÍíoh.^réaa spise akadem ioké, proto že, j ak známo, s tíato typem dramatu zde neexistovaly jakékoliv zkušenosti a • jeho specifičnost  odporovala etylu Oněleckého divadla.1 Pokud byl chápán jako vykrystalizovaný a neměnný.
Studio zahájilo' hostování v Petrohradě představením "Cvrček u krbu" .Obecenstvo vyvolalo Stanialavského a SuleržiokéhoJV hledišti Uejerchold a L-lAndrejev^jerchold později označil vachtengove za spíSe vlastního žáka, jemuž ja blízký žánr divadelní grotesky.Bn^d proto poslal Stanislavskému koapletní ročník časopisu "Láska ke třem pomerančům" .^ejerchožd zde ironizoval na učet naivních recenzentů,kteří zapomněli na divadelnost studiových představení* a opájeli se obrázky álaieiiafcax dlokensovské AngliejOstatně název stati hovoří jedno-
ó.fcrěten 1915
Květen 1915
lOJčerven 1915
Červen 1915
12.-13,sáří 1915
-147-
znftčněíCvrček n krbu,aneb 0 klíčové dÍrky..V
Blok navštívil představení Puškinových malých tragédií a přemítal o příčináeh,proč si se Stanislavským nerozumějí a proč je vlastně dobře, že jeho lyrické hry zde nebyly nastudovanýma druhé strmě Stanislavskij zůstává pro neWjftutoritou a obdivuje "kulturnost" celého před-stavení...
Při přípravě nastudováni "Vlků a ovcí" vyjasňuje lokalizaci děje a m í s ta »Ro zhoduj e se na základe rozboru w pro rok 1375 a města ve "zlatém pásu* kolem Moskvy. % výtvarníků dává přednost B .^.'Kilsodi jevoví díky originální barevnosti připomínající jarmareční podívané . Mnohé z -těchto názorů uplatnil v nastudorvání "Horoucího srdce" v poldvně dvacátých let.
ifepěoh zájezdu do Petrohradu vynutil sl jeho prodlouženi do 2.15ervna.,řVálečné události pochopitelné vyloučily jeho tradiční pokračování ve Varšavě a EiJevě.Tím se zhoršila bilance finanční,zájezdy uměleckého divadla prodlužovaly sezonu a přinášely nemalý zisk,potřebný pro uchování- existence souboru.
Odjíždí s dcerou Kirou do Jevpatorie«kde ae věnuje herecké komuně,kam se odebrali členové Studia. Studio zda žilo po tři roky prvobytným způsobem, prací získávalo potřebnou^s trávu, nocovalo pod sirým nebem a ubohým přístřeškem^ivot v panenské přírodě,vědomí , že se herci mohou sami uživit vladtní prací na polích, mělo překonávat důsledky vyhraněné specializace.' ~" Program Studla,kabaretní výstupy v městském divadle, Stanlslavského nenadchl .^Považoval Jej za nenadaný, nudný a rutinovaný, připravený ve chvatu a s vědomím, že v^rovincí ae vždy všechno z Sbskvy přivezené bude
Nemůže zahnat únavu a ro ztrpčenost,nemůže se soustředit a pokračovat v práci na rukopisu "teorie systému*, zachraňuje se tím^že se nebrání všemožným pozváním, předčítá a hraje úryvky z "Hoře zx rozumu" .Stále více si uvědomuje bezvýchodnost situace Um|leckého divadle, které uvádí jednu, dvě premiéry za sezonu a kde většina představení mizí se scény během jednoho roku.Tlepoda£ilo se na; ít novou repertoárovou orientaci po smrti Šechova a po rozchodu s   .horkým,pře^nÍra akademismu poznamenala styl předstpvení,která se rozcházela s představami o všedostupném divadle,l>ěsí se zbohatlíků a seknltarnfhe obecenstve,s nímž nenachází společnou řeč,4 BmsÍ se úpadku vkusov samotném divadle, dal Šího poklesu pracovitosti a kásně«%echce sl připustit a zoufale sahán: že nastoupila bezvýchodná krize a blíží se divadla.1
teda Itaěleckého divadla se usnesla podstatně rozšířit jel působnost   a vedle představení v základní budovi uvádět reprízy v lidových divadle a na závodech. Výtěžek ve prospěch dobročinných skolků a válečných invalidů.5
A^Benois vyjádřil pochybnosti, zda bude moci nadále spolu pracovat s Uměleckým divadlem*Za Války nebylo snadné pohybovat se mezi sfeskvou a Petrohradem, a mimoto přijal náročnou objednávku -  výzdobu Kazanského nádraží."
-148-
Zahájeny zkoušky hry A .Tí.Os trovského "Vlci a ovce",
roli **urzaveofcé zkoušela K^.^to^Tá#Varzareoxáho • I*i!,%8kvln»Glafíru - 0. Vzo vská,Cugunova - V4T,%i-bunln,Lynajeva - Stanislavski j ,Ber katova - Leonldov*
Prvlina - Lužski j .^liadpokládalo SaVse Stanlalavakému pomohon režiséři V.YÍLužskij a JJWfcskvin.'
"Cara řjodora Ioannoviôe" a Puškinovy malá tragédie*
Slada J a představeni "Dělnického divaila"#vedeného A;: A.!Brenko/vou/,"Bouři" A .^Ostrovského, ä na ží a© konkretlzc vat představy o tomto typu demokratického divadla a leho obecenstvu-8 ohldém na plány rady Uměleckého divadla?
Zr-hájena~seS5Óna 191519*6 představením "wěsfe na vsi". Lituje* se se, afepodařllo dodržet tradici premiér na samém počátku sezony*! když existovala omluva, dřív S j Sí datum, oasový posun o měsíc,co ž vyžadovaly ftn^nce divadla, která se snažilo vyhovět zájmu publika. Situace se radikálně změnila díky nedostatku životních potřeb ,díky válečnému utrpení vracelo se obecenstvo do hledls^ó.Äahflulo po estetických zážitcích nadřazených kruté realitě*
jako podnikatel zji?íuje ohromný vzestup zisku daný
ttátnlmi ob j ednávlbtm i^ľ^       Svažovat o nemtavne vlastní Časti na obohacování se na úkor těch,kteří krvácejí ' * sákopechjffarozdíl od všech členů vedení a akcionářA.
Začíná obnovovat "Tři sestry" a "Hevizora" J)ebut O.V.1 azovské jako XXsft v "Hoři z rozumu* vyvolává dalSí konflikt a FěmiroviČem.Dančenkem.atanislBvskii pozměnil výklad postavy, zvýraznil více jeli snaha zapudit vlastni Spatné svedomí.iVoto ponižovala Cackfiio,trápila feo a módila s takovou liiliasir zuřivostí,VoJetí víoe agresii a v absolutním rozporu s existující tradicívk níž Umělecké divadlo dosud t jisté míře přihlíželo? S^nislavskij obhajoval zmíněný výklad.který odpovídal ireckým kvalitám OľV.^sovské, její schopnosti ironizova' komizovat^Přemr?tlná Sofie musela být směnná,Jak si tt zasloužila tía,^e dala přednost karléristickému Molčall novi před zásadovým Čackým."
Prostudoval lim VX^lnsyčenka "Ukřižování",který po rozmluvě se Staniskavským se rozhodl hru přepracovat.1
Dôležitý rozhovor ve Stadia o aplikaal systému^Na téma. Jak uchovat "život a duši" postavy. Jak se nehranit před rozpadem postavy díky ne zajímavosti repríz, jak udržet a posilovat kontakt s partnery."
Na základě prosby V.^.Tšljakovského začal pracovat s mladými členy Velkého* <Uvadla.Xupod.ivu no úvodní přednáška se dostavil celý operní soubor v čele s priaa-aonami.&tanislavskébo to ^tíamk potěš" ilo,přivykl totiž tomu, že starěí pokolení^jeho lekce v Uměleckém divadla ignorovaloJAle nevěděl,jak pracovat právě s xxaxa touto části souboru,pro to še měl připrav lva t slade pěvce jako heroe#nikoliv zhýčkané primadony.-
Zasáhl do přípravy Bergerovy "Potopy* ve Studiu, co ž vyvolalo nesouhlas SulerŽiokého 1 vachtangova.Tía omluvu Stanfslavského nutno uvést, že jednal v duchu letitých
-149-
zvyklosti zakladatele,kteří vzáiemaě kor i^valij eden druhého bes ohledu,zda to mělo cl nemělo smysl«?Prostě ne aáklpdg Interních Informací se objevovali na zkoušce, chvíli přihlíželi e pak ji prevesil do vlastních rukou, Yachtangov obdivoval StaniBlavsfcého, fanaticky věřil v magický učin aystému*k němuž měl kritický vsteh a-zacházel s nífcpodl* vladtních představ.leč něco podobného jím otřáslo.? jeho zápasníka se objevila krutá slova: snažil se dospět k ryze profesionálnímu výrazu*leč neušel dobrodiní * zásahu* a záhy se proti němu postavil i Suleršickijí^esiohl se zřeknout idolu,t*kže si vypomohl vyssv '"tlení* z* jednak Stanisl^vskij nepochopí! jeho záměr* ft vracel Studio do počáteční fáie^jednak vlastně Stanislavskij jednal proti Staníslavskáwa. Lze předpokládat, že Vrchtan^ov v roce 1915 patřil k ortodoxním vyznavačům systém a z těchto pcal* n-souhlasil se samétnýa faktem sásahu*k&r Stanislav»kij přepracoval tři čtvrtiny dokončovaného představení i^řejmě chtěl zvýěit jeho výraznou divadel»ort»kt«rott důsledná závis-lost na sytému mohla oslnbit.%k jako v případě PtiSkinové večera 1
frotest^adresovaný I^Suleržiokému lze pochopit jaks otřenu vlastních po zle JVyplynul s pocitu zr*dy,protože SulerHcMj nejprve představení m obhajoval a pote souhlasil se Státels:
rosSafný
„ potopě světe,která Stelle v«ak přízrak 4vodHÍ vztshyt
Premiéra *Potopyrt ^"Bergera ve studiu OměÍ*ckéh© divadle v režii J.B,V*ohtengova,výprava ^%XÍbftov\e pj»^ Uaunov.
Prošedivělý Stpnislavskij vítal uáv5těvníky#rb«sa2ovel je a všechno neznáčovalo^kdo je Odbíhal za kulisy a choval se kupec na narozeninách vlastního Berterova hra vychází z předati smění chování mocných fboh»' katastrofy se ro zplyne , obnoví Se necltelnost^poniž^vání^nezájpia o živoření sociálně ohromených vrstev* \ Vachtangov koncipoval režijní výklad v měkkých polotóne Strnislavskij sem vnesl prvky satirickébo odsudku. Podle Yachtangova sál se dostavit > postupně a nenásilně, podle Stajiislavakého jBřogeamovi* ] \ Přes amíněný rozpory veniklo po^oaNho^i^představeBi* které procházelo vývojem a mnohé ttf>znaíuji,že ils—lál členové studia se navraceli ke korupci ,J^*^chtangoV)
Sám Stanislavskij si poznamenrl^Sei jej přé}cvapllo,jak je vůbec možné tak dobře hrál
5patné\hře.
Lichotilo au* že Studio mělo ůspěefo a veřej fle hlásil k jeho syfttésu jinde zavrhovsu^mujseí radost s úspěchu ale nemení nepozorovat* že jeho dítě dospělo ä záhy
se mu zachce odejít s domova* \ %■
Rada íioskovského uměleckého divadla zastavila zkoušky *¥lk& a ovcí%protože kolidovaly s pHprtrrqu hry *!erežkovského a oblevováním dHvoj^í* před^t^vehí,1 Požádala Stenislavs&ého*aby se vSievaldramatizaci a pHjpsvě nastudování "Vsi 3těpančifeovoT* ve spolupráci s I.%#%bskvinemí  4 . - ^
zadus1]
OtřdÉla jim swrt T.Belvindhe*
m^e v
římskokatolickém cŕhrámu sv^etra a Pavl-a. Eondoloval italskému vyslanci a věcně konstatoval, že kreace Selviniho jej inspirovaly jako herce.
-150-
Vážné rozpory S-Uiail %e Studiu,kde narůstal odpor proti mechaničnosti t uplatňováni systému.Qdpor motivovaný rozdílností generačních staaovisek.&tanislsvskému zde neustále volal po diskusích a připomínkách, ale mnohdy nedovedl odpovědět a jeho argumenty nebyly vždy příliS přesvědčdvě.31áva,uznání a proslulost,na níž se podíle* la pochvalná stanoviska kritiky,odváděly od soustavného
tréninku a systému jako takového .Členové studia uznávali oprávněnost technického zdokonalování, negovali však etiku.Snad díky naivite Suleržickéh© s Jeho zbožněním fyzické práce s života v přírodějsnad díky Stanlslpvskému s jeho pojetím divadla jako chrámu.^ládí žilo v letech prvé světové války a mělo před očima rozpad společenského systéeu,který obnažila válka a zákonité neúspěchy na frontácrhjDíky Spatné organizaci zásobo vání,ruzkra-dačství,Špionáži.neschopnosti vojenského velení, Mohlo sledovat přímo v hledišti chování Štábních důstojní' ků a zbohatlíků,kteří sem přicházeli ,aby dekumnetovali vlastní význam a "hráli se na příznivce umění.1 Stanovisko zárodečných tvarů ruského futurismu bylo jim pochopitelně více sympatické než projevy Stanislavského o citové ohradě hlediště.
Němirovič-Dančenfco varoval Stanislavského, že ve Studiu se zmocnila vlády skuplna,která se chce osamostatnit a není naladěna ke kompromisům^ůležltá je pro ně vlajka Uměleckého divadla,která jim poskytuje .mnohé výhody /mj.feehranu před povolávacími rozkazy,úhradu pronájmu budovy, řadový rozpočet apod.7.1?ěmÍrovič--Dančenko žádal Stanislavského, aby v zájmu vlastní autority skoncoval se Studiem,čím dříve,tím lépe. Situaci mateřskéssoény aharakterizoval s pomooí příměru odvozeného z ruských bylin:dáS se napravo, zshubí§ autora - dáS se nalevo ,po zbydeS darů Stanislavského -a dál se střední cestou, zahubí tě plíseň! Němirovič-jjančenko nepovažoval za pozitivum, že se oba zakladatelé vydali vlastními cestami a že se jsnaží vzájemně izolovat.Podle jeho názoru většina úspěšných představení vznikla z jejich spolupráce a shody.'
Závěr roku 1915     Pokračuje v práci na rukopisu knihy *Třl směry v umění*,
kde zevšeobecňoval výsledky prvého desetiletí Uměleckého divadla, sna žil se vyjasnit problematiku opravdových a frleSnýeh tradicí, specifičnost i ruského herectví, světla a stíny* diametrálně rozhraněného umění představová! ní a pro žívání,Itukopis neustále prepracovával, takže sám neodlišoval staré a nové redakce .Ukazovala se stále více jeho malá literární erudice »nřipravenost ks teoretickému zobecnění.Bez ohledu na ohromné praktické zkušenosti a výsledkybylo důvodem,proč později zvolil žánr "pedagogických románů",kde teorii odvozoval n obsáhlých popisu praxe.
Dopisoval sel s mnohými diváky i herci Uměleckého divadla, odvedenými na vojnu .Dávno pochopil,že pseudopatriotická kampen měla zastírat neúspechy a menši schopnost domácího průmyslu oponovat vojenské masinérji vilémovského Německa.Snažil se,aby v době.kdy nemecká materiální kultu-ra degenerovala, aby ruská nesla cesty k srdcím a duším lidového publika.Stále se domnívpl,že divadlo jako katedra je schopno obrodit společnosti
-151-
b .leden 1916       Domnívá se.že probíhající sezona je "mrtvá* ve smyslu umělí
kám e "Sílená* z hlediska finančního p ří no su . Vypr odané hledištiě.fcteré nutno překřikovat.00ž stěží může někoho potěšit,1
U .leden 1916      Zahájeny zkoušky dramatizace "Vsi Stěpančikovo",odvozené
s rukopisu uváděného ve Spolku umění a literatury. Jako metodický cíl označuje zprostředkování plynulého tvůrčího prooesu*kdy prostřednictvím vědomého lze ovliviit podvědomé a uvolnit cesta tvůrčí energii,fantasii, napadltos t i,ci to vým zážitkům bezprostředním i zprostředkovaným."
Dramatizace pro šla mnoha měnami a v konečné podobě byla dílem V,I.Hemiroviče-Dančenka a V.W.Vblkenštejna.Do znala další směny během- zkoušek,kdy se Stanislavskij nevracel k původnímu textu,¥nohé naz ačuje.že nikoliv s důvodů rasa uměleckých, ale za praproste pří Činy s stárnul a rád se ' vracel do mládí,s nímž bylo spojeno tolik příznivých dojmů, Roli ffomy /Tomáše /On i skina skoulel l.^^oskvÍA,Kostaněva N.to.^asaalitinov,Taíánu Ivenovnu L.V.Xoreněvová, Bechčejeva V.ř.toibunin.řraskovju Iljiničnu J JA. Sokol ovová, Generálovou J.M.ftaJevakž.Jak vidět vedle představitelů "staré mchatovské školy9 převážně mládí odchované divadlem, Na samém začátku zkoušek varoval Stanislavskij před zjednodušeným výkladem textu a doporučil,aby každý z herců vycházel z životopisu postavy, jejího mládí, Leden 1916 Dále pak vyžadoval,aby si herci představovali,co by
jako postava ten který den zažili a přenášeli postavu do každodenní reality.žádal je,aby v odpovědích dávali přednos slovesným tvarům jako "zárodkům budoucího jednání*.* nestačí si říci, Sé se ohcH usmířit.hahpak nutno vyhledávat jednání,které by  ke smíření pÝívedlo^welze získat "cizí duši" ale lze do ní proniknout.^ndy měly však poněkud
fHmočarou podobu /Foma jako ředitel uměleckého divadla, on ve frontových zákopeeh,řoma na burze apod./. Herec se měl postupně sbližovat s rolí... Jednání Porny a strýčínka určuje v přímém kontrastu*prvý se snažil dosáhnout idylických vztahů a druhý je narušoval, Text je rozčleněn na kousky,malé epizody,j«ž se postupně měly spojovat .Stanislavskij je srovnával s detailním pohledem zblízka a nadhledem z výšky.Jednání Porny charakterizoval jako směsici nenaplněných tužeb - chtěl by být generálem,bás ní kem,lidumilem, estétem, a nenávistného vztahu k okolí daného jeho neurozeným původem,zevnějškem i nekultúrností .Proto zvolil prazvláštní taktiku,tvářil se jako mučedník donucený žít v takovémto prostředí a komunikovat s takovými lidmi. Některé z těchto rysů připomínaly Rasputina...
Stanislavskij vyžadoval na každé zkoušce nové postřehy a objevné pří nosy,Hic nemělo mít ráz konečného,krždá zkouška mohla narušovat předchozí a jen pozvolna se měly vynořovat obrysy postav.Láká jej kontrastnost povahových ryau,mj,1 dobro prosazované v záchvatu zloby /připomínal iris ta, když vyháněl penězokazce z chrámu'.Ví
Únor 1916 Korigoval čeohovovský večer   - dramatizace povídek "Čaro-
dějnice" aj#"a malých komedií "Jubileum" a "nabídka ke sňatku".Členové Studia předváděli etudy.Stanislavskij navrhoval nové a nové variace.
Hraje Veršininr,Krutickébo,aipafratta,Salieriho,přezkušuje ůajeva.
Nesouhlasí s rozhodnutím vedení Uměleckého divadle,které zrušilo předplatné s ohledem na minimum premiér.
_ -březen
3.TÍnor 1916
Březen 1916
22,březen 1916
-152-
Při zkouškách. "Val Stěpančikovo" varuje herce před tím,aby "idyličnost nechápali příliš buržoázne", t zn.po vrchně jako konečný výsledek, ale aby jednania vystihovallsnahu k taková idyličnootl dospívat. Ne zazeměnovali cíl a prostředky Vedouc: k němu /v tehdejším pojmoslovíi kruh - koleje/,1
Vedení Uměleckého divadla zařadilo na repertoár Blokovo lyrické drama "Rule a Kříž",přes to že o možnosti scénického uvedení existovaly potíhybnoati,Tro N ěmiro vlče-Dance nka zůstával rozhodující autorův názor,že hru psal pro Umělecké divadlo * pro Stanislevského příležitost, jak inscenovat ne-inscenovatelné. , ,
Analyzuje postavu Mizinčl ova a výkon N.PjAslanove označuje za povrchní,něco na způsob pojištovacfho agenta. Stanislevského zaujala ta skutečnost,že nenápadná postava požádá o rokxr způsobem, j akým si obvykle lidé říkají o sklenici cajeJPřijde a odejde,jako by snad ani neexistoval,1 Geniální nula,která vymyslela jedinečný plán a je ochotna čekat,eniž by vynakládala nějakou-námahu.
2učastn51 se amatérského představení "Cara Fjodora loanno-viče",nastudovaného dělníky textilní manufaktury nedaleko Moskvy, v režii P ."F J3arová .Obdivoval odvahu, s Inkou sáhli po náročné hře*i důslednost,s jakou ji uváděli.
Preniára hry "Bude radost" /Sadajme se A>   * Wer e žko vského v režii V.I.Namirovice-^ančenka^^.I^žského a V.L.^čele-dova,"
Stanlslavskij uznával mimořádnost nadání spisovatele Terezko vského s jeho snahou na základě historických příběhů pronikat do smyslu současného dění,kdy právě dějinná paralely  prokazovaly nejen opakování,ale zejména problematické stránky národní povahy ^Přiznával se, že mnohému zde nerozumí .Pokud šlo o dramatiku vrcholné fáze ruského symbolismu,£ dálo se mu,že ztratila původní smysl a změnila se v pohrávání a něčím, co' setrvávalo v poloze nepříznivé pro jevištní konkretizaci^Zknšený inscenátor her Ibsenových Hauptmannových i Hamounových postrádal tu nezbytné dějové schéma a obrysy postav.A vadila mu proklamovaná literárnost kterou nvsohl režisér pouze oslabovat.* neméně tak nesnášel snob ismus publica i kritiky, jež podobná díla nadhodnocovala Premiéry se nezúčastnil. 4 * '
Po 150 zkouškách 38 repríz do 21.3.^1917.^ Časovém rozmezí 1916^1918 však statistické údaje ztratily původní výrn^m. Umělecké divadlo bylo vyprodáno, představě ní se udržovala na repertoáru bez* ohledu n* jejich uměleckou hodnotu. Nastudování hry D .Š ľtfer e žko vského vyvolalo protikladnou reakci kritiky5 zastánci tradic tfaěleckéhe divadla jé odmitly,obdlvovatelé aodernismo považovali za východisko.
Předčítání Blokový hry "Růže a Kříž" za autorovy přítomnost Všichni nadšeni jeho fantazií, taktem .vtipností - méně již způsobem předčítaní .V kuloárech zaznívaly výhrady,mnohé se zdálo nesrázumitelné,mnohé nerealizovatelné.         , ,
Cechovovský večer ve Studiu v režii V.I^Čedělova a V.V.: Qotovceva.
Stanlslavskij se po skasraaf představení nevyjádřil,pouze formálně blahopřál .necítil se sde Již "domácím pánem"* proces osamostatnění probíhal zcela viditelně.Pozdě j i hovořil o protikladných dojmech,směsici amatérismu a nesporného nadání,heroucno$tÍ mládí i jeho snaze méně pracovat a více se pyšnit uspechy .Rozladení však lili zasáhlo obě strany,.,!
-155-
Cítí se unavený.Ua přehled březnového repertoára napsal: přežít e vyspat sel
ZkouSí denne od jedná hodiny do Šesti a. nepozoruje*že se ne něho herci domluvili ."V ždy je upozorňován předčasně, že technika potřebuje' ^eviště^aby mohla dokončit přípravu večerního představení*
Radost mu uděl"! ".V.ÍDobušinskij návrhy kostýmů pro "Ves Stěpaněikovo *.XeS záhy se t*fcásalo*že výtvarník příliš detailně charakterizoval postavy a vznikal dokonce dojem* že vnucoval herci vlastní vvklnd.Dúsledek stafcu.kdy vytvař nik nemohl navštěvovat zkoušky a neznal jejich vývoj• Proto se inspiroval osobitou módou roka 1859» ani ž by z ní odvodil stránky výlnóné.typické.1^žná.Ie se do těchto rozporů promítla nervozita iitanislavskáho,který zamítl realistický výklad textu,ale   nevěděl si rady se satirickou nadsázkou.
Duben 1916 Vedení Uměleckého divadla odvolalo zájezd do Petrohradu,
který vždy sledoval zájmy materiální vedle pochopitelná prestiže umělecká.Nvní podobná starosti odppdly díky tomu,že bylo neustále vyprodáno*
iitcnislavskij upadl do střídající se hysterie a- letargie díky tomu*Se syn Igor obdržel povolávací rozkaz* V zápisníku zaznamenal, že si nedovede představit stále nemocni dítě v roli vojína bojujícího s nerřítělem. Vrál halier lho *Ver Sinina *Zrut ickáho * R ipp fr atta.Lj ub lna* řamusova a Setina*1
zkoušel "Ves Štěpe něikovo" a ověřoval na scéně varianty výtvarného řemeni hry "Hůže a Kříž*J
Složitými cestemi se k němu dostávají dopisy   t ech .kteří usadli do nemeckého zajetí, Květen 1916 Z vlastních prostředků poskytl 900 rublů mn jtso nájem
půdy pro hereckou komunu nedaleko Jevfaterie* ' Xouoí se zesnulým^hercem tfešleckého divadla A.a^rtěmem* pohřbeným ve "višňovém sadu" na Sovopanenském hfoitově.' Z textů přečetl Volkenštejnovu "Marinku" a MliWyxxxxxi Kosařův "Heporažený koráb",
Ha&stUměleckého divadla mu nabídla roli ^aryncove ve hře L«¥jfelstého "A světlo ve tmě svítí".Stanislavski j ji nepřijal.ale naznačil*že je ochotem se ujmout režie této hry ve spolupráci s A«A,Sanimsm.!
Napomohl organizaci Druhého studia uměleckého divadla v cele s N.u.Vassslitinovém /z ročníku vedeného tímto
Z#^lppiusové*Weho členové zachránili mateřskou scénu v polovině dvacátých let-oslabenou rozchodem s tzv.pa-řézskou skup iaou.řředevSim' A,^Terasovová*N#!P,1Chmeljov*
Jelanská aj .Prakticky druhé pokolení mchatovských herců, z něhož v roce X3Q$ 1990 hrála ještě E.HJJelanská. Text hry Z,&ippiusové se dostal do rukou &^5.&taal3lavskál-v cervnu*kdy mu jej věnovala autorka v Kislovodsku^
Červen 1916 Léčí se v %sentukách*kde vznikla "umělecká společnost*,
- , mjjRechmaninov*S* 1 japin*Sanln aj,1
11. červenec 1916    Podílel se na vystpupení pod mámm názvem "tfetěloi *%skvy
ruské armádě a obětem války" společně s 0.L.Knipperovou, A#A«aabločkiix>vou*V#^>okinem aj.
10.'září 1916 Schůze akcionářů Uměleckého divadla,spkojenýeh pochopiteli
s materiálními výsledky sezony 1915A91o.!
-154-
V samotném Uměleckém divadle ae vyhrotily rozdílné názory vedení divadla, vedení Tovaryšstva a Tovaryšstva na stěžej otázky další existence jedení nemohlo akceptovat názory akcionářů,v jejichž zájmu bylo další zvýšení poetu apod. Stanislavskij zastával názor. Že akcionáři nemohou zásahov do umělecké problematiky a za vlastní poslání označoval "vyrábět pouze prvotřídní' zboží* - v duchu pojmosloví, které tovaryšstvo zavedlo.1
Odmítal pšedstavy,které jej chápaly jako nepraktického génia ohrožujíc^rozpočet^vadla.Nevyhovovalo mu, že vede
ní Je zbaveno rozhodující hlasu /jako jeden z ředitelů měl v Tovaryšstvu pouze hlas poradní!/ ad.*
V organizačních otázkách odmítal snahu V^IJTěmirovičet Dančenka,aby se Studio spojilo s mateřskou scénou.Haopak, prosazoval pro ně větsé nezávislostJ
A pokud by se dosavadní poměry nezměnily;měle se Tovaryšstvo ujmout řízení a provozu, šlohlo přece režírovat a hrét,když neustále zasahovalo , zakazovalo,navrhovalo, odmítalo,varovalo atd,
Tjto myšlenky obsáhla korespondence s Hěm irov ičem^Dančen-kěm,v níž také protestoval proti obnovení her i).í>#'Uerež-koTOkého,L#^.^ndxejeva,^.J.Ju5keviče.které by mohlo vyústit jedině v další krizi celého divadla .Považoval to za nevhodné z hlediska uměleckého 1 finančního. Hašení hledal j inde, v uvádění hodBo tného repertoáru /her Euripidových,Tagore,ruské klasiky/^Heni nes zajímavosti, že v tomto směru jeho kritéria vynikala nad názory
druhého ze zakladatelů,byt i obdařeného "literárním
V zápisníku "sobecká poznámka",že podobný repertoár»tj.* míodní symbolisíHUS, nedovél 11 by mu pokračovat ve zkouskácl podle systému a klást základní kameny herecké metodiky.'
Polovina září-191c    Valná hromada akkionářů sdružených v Tovaryšstvu
schválila finanční plán na sezonu 1916/1917 s výhradami, nesouhlasila se zvýšením nákladů o 100 000 rublu v důaledJ Inflačního růstu cen a zvýšení platů personálu /ze 55 na
Repertoárová rada doporučila dokončit "Ves itěpančikovo* připravovat "Růži a kříž", "Krále temných komnat% ' obnovit "Strýčka Vánu" a *Ivanova*^Zamí tla hru D.S^Iere^ kovského "Romantikové" z podnětu V.I.lTěmiroviče-l>ančenka.
stanislavskij v korespondenci vyjadřoval obavy o další osud. souboru.S ituace na frontě vyžadovala stále větší počty branoů.větSina souboru' byla zařazena do domobrany a musela se účastnit cvičení JProto se staly nutností alternace, a pokud by se odvody vztahovaly na základní soubor,pak by se nepodařilo udržet provoz.3
15. září 1916 "Hořem zaz rozuma* zahájena sezóna 19l6/1917#opětovně se
nepodařilo připravit premiéru a ani se o to nesnažilo»
lójsáří 1916 150#reprízou "C?čka u krbu" zahájilo Studio Uměleckého
divadla *Stanislavski j po představení pronesl zdravici a přislíbil zlepšení materiálních pod«ínek.Záhy navrhl zvýšení platu J,!B.1faehtangovovi. , ,
Září 1916 Kolize s Němirovičem.Bančenkem ohledně her L.N.'Andrejevax
"Samson v poutech" a "Psí valčík".Považoval podobné hry za neslučitelné s posláním Uměleckého divadla a jeho estetickým programem.
-155-
V tisíca správy o přípravách Akciové společnosti "Moskevská všeobecně přístupná divadle* schválené ministerstvem
vnitra a moskevským policejním gubernátorom .*'šly sem vstnupit další soubory /divadlo A^A,Brenkove/,studia Umeleckého divadla aj,3 —
Jako saklád>3ící fUnové uvedeni? S.í^amontovvteíže aelicyn,fcníže A;i»1SumbatovWuŽin,V#1).folanov,0#JAle»jev, Y#XÄlRemirovie^ató aj.! Mnohé naznačuj e »že nove vzniklá akciová společnost měla pohltit postupne společnost Uměleckého divadla,jejíž sloze* ní stále méne vyhovovalo vedení tohoto divadla díky nadutosti, ziskuchtivosti a amuzičnosti.
líjen 1916        v>chtang©v zahájil ve Stadiu přednášky na téma "Co žádá
StanislRVSkij od nového herce", v podstatě volný kurs
lekci a seminářů věnovaných systému.
Vernisáž sku iny výtkvprníků pod názvem "Bubnový klok", jednoho ze sdružení modernistické koncepce .*fezl vystsyenými
obrazy a^tiSí Klry Konstantine vny A lézej evové, dcery 0; Stanislevakého.
24.listdpad 1916  Premiéra "Zeleného prstenu * Z.Uippinsové v Druhém studiu
Uměleckého divadla v režii V^^ôeledeva»výprava S.Ej Sikritin a A.^V .Sokolov,1
Mládež kolem "zeleného prsteno",studentÍ»gymnazisté, absolutně věrohodný dojem mladistvých radosti a starostí. Ani stopa po twetÉrisiBa,vše«t*žnýeh šablonách .nádherný herecky" výkon A.S^TarasovovéJ ' '
Pod dojmem tohoto představeni svěřil L .H. André Jev Druhému studiu hru "Äédí".
Stanislavskij skfeomně stanul v pozadí .přesto že záznamy ze zkoušek doklazují jeho výrazný podíl na samotném stylu předa tavení .Práv ě on vyržaáe val, aby členové Druhého studia se přestakl pitvořit a spolehli se na mládí,jeho tronrs lluzs,temperament,mravni čistotu aj.!
Jako ředitel Uměleckého divadla odmítl jakékoliv vztahy
a závislosť na tovaryšstvu,tím spíše j rkoukoliv materiální
odpovědnost.tfohl ji převzít Jedině za podmínky, že se
k němu 'bude tovaryšstvo slušně chovat,nezasahovat do jeho
práce umělecké 1 organizátorské, a předevšftupoknd bude
zde mít rozhodující hlas Jako právní osoba.lřikoliv jako
podřízený zaměstnanec Tovaryšstva,Jež žádnou odpovědnost
za phod uměleckého divadla neneslo ■ ■
*• •
Prosinec 1916       LjA.Soler žicki j se před smrtí rozloučil dopisem s K.s.
Stanlslsvským a požádal jej,aby podle možností pamatoval na jeho rodinu*Staaislavsklj si v téhle souvislosti uvědomil* nakolik právě zesnulý navracel Umělecky divadlo k ideálům humanity a vlastním příkladem naplňoval ideje lidskosti. ~      . -   - - -
Když stál čestnou stráž u rakee zesnulého,vystavené ve Studiu Uměleckého divadle,nemohl zadržet pláč.lfezemřel ' jen umělec,ale Člověk,jehož si vážil a s ním si rozuměly Ponořen do vzpomínek nevybavil si Jediný moment,kdy by se pohádali,nemluvili spolu,urazili se atdj
V kores^Bdenci s Iíômirovičem-Dančenkem obhajuje vlastní umělecké pravomoci, vyjadřuj e pocit, že Jsou mu opětovně svazovány ruce a přistřlhována křidla .nesouhlasí se snahou NěmIroviče-£anČenka vzít vedení do vlastních rukou a *u#most se diktatury".
-156-
Němirovič-Dančenko odpověděl t dopisu,který nakonec neodes-lal.kde vysvětloval příčiny sporů rosdílností uměleckých principů.Dopis měl podobu ob žaloby, pro to snad zůstal v domácíb archívu. fe
Stanlslavskij se s radostí věnoval výstavě a$%6 továrny na výrobu kabelů Tovaryšstva V.Alexejev^P.Visnekov a A. Samšin v Podolsku. Pozemky v Voskvě jijž nestačily.fdrma se roshodla pro řešení vysloveně perspektivní,jak dokládá existence podniku,který se zde uchoval podnes a by^ poměrní sáhy nestatněn díky významu pro armádu a vojenské účely*
Přestože válka/ přerušila styky s írehcif,dopisoval si Stanlslavskij s J.Copeau,který j^j informoval o zahajovací sezoně "Starého holubníku1' a analogičnosti mnohých názorů na poslání divadla.Stanlslavskij na oplátku se svěřil sex záměrem okamžitě po válce vytvořit "mezinárodní divadelní studio",jež by prohlubovalo vzájemné styky aeai umakol a oponovalo národní uzavřenosti či předpojatosti.1 & tomuto návrhu se navracel zejména v roce 191? a počátkem dvacátých let /Akademie dramatických umění/,jednak o něm' během zájezdu do UuA a zdá,Že ztroskotal na neochotě £.$. štanlalavského přenést těžiStě vlastního působení do zahraničí,jmenovitě do USA.
4.leden 1917 V Kyjevě vzniklo polské studio podle vzoru Prvého studia
Moskevského uměleckého divadla v čele IXSyiqracTřigymSŽ se S.Wysoczkou.
jjf
15.leden 1917       Požár v ffezlobinově divadle zasáhl značnou část scény**;
hledlStě, sho rely kostýmy .Vznikl zřejmě díky nepořádku ve vedení kabelů a tranébrmátorů.
Stanlslavskij se obrátil k technikům Uměleckého divadla se zvláStní výzvou, aby zabránily podobnému neštěstí a vykonávali povinnosti nanejvýš" odpovedně.Jako odborník prohlédl stav sítě,vydsl se na osvětlovací mosty, nezapomněl na rozvody v šatnách a vyděsil ae.v zápisníku slova nanejvýš" ostré /kdo dovolil vést dráty po dřevěných přepážkách .kdo pohazuje kabely po hranách Železných schodů apol;/^
26.leden 1917        Něco na způsob vzpomínkového večera či literární tryzny
v den prvého výročí smrti L. / .Suleržického .Stanlslavskij nemohl zdržet pláč,přesto se snažil vyprávět o Suler-žlckého smyslu pro humor,je&o divadelním žertování.
Leden 1917 Jako zakládající člen Akciové společnosti Moskevská
všeobecně přístupná divadla" vypracovat: návrh na zřízení lidového divadla v 2>moskvorečí,nedaleko BachruSinova musea*
12. únor 1917 Analyzuje původní koncepci "*fcdréh© ptáka" z hlediska
scénografických návrhů a sepisuje všemožné nedostatky, které se tu nashromáždily .Lituje, 2e nenajel podporu v řadách hereckého mládí,které se s podobnými nedostatky smířilo /spatně postavené kulisy,nevhodné osvětlení, zjednodušené kostýmy, aby se usnadnily převleky - nemluvě o rozpadlém rytmu celého představení a převaze "spatného řemesla"/.
13. únor 1917 Projev na schůzi členů svaz "Umělci %skvy - ruské
armádě a obětem války".
Po žádal přítomné, aby se zamysleli nad budoucností a svěřil se lim s plánem "celosvětové uměxeké aliance"xx WteaAxXjaffffilaÄÄ
-157-
za účasti Cr aiga , Re irihar dta , Copeaua a j •"NejlepSí evropští režiséři by mohli pracovat s členy stadii v *%skvě» Paříži,Londyně.
Jedině umění v takovémto celosvětovém kontextu mohlo hy kultivovat publikom a zahranit katastrofám válečným. Doufal,že jakmile utichnou zbraně najdou se prostředky na výstavku "uměleckého městečka" v %skvě,kam by mohli přijíždět zahraniční soubory činoherní, oper ní, cirkusy a lidová divadla.Předpokládal, že by městečko vzniklo opodál moskevských parků /v Izmajlove,Kaskově apod.7,aby se mnohá představení mohla sehrát v přírddnim areálu.
V závora vyzval přítomné, pby každý den alespoň deset minul věnovali pozornost tomuto námětu a snažili se 'jej uskutečnit na samém počátku morových dnů,1
Béal zapotřebí uvádět příčiny,jež zabránily uskutečnit podobný námět.opíSe společenské,ideologické než materiálni Divadlo národů v nové budově Moskevského uměleckého divadla,na jehož scéně hostují zahraniční so bory,je ve srovnání s původním projektem K.S.Stanislavského pouhým torzem, , 25.-26.unor 1917 Sjupodivo jej nepřekvapily událostí,které vyústily v "noro*
vou revoluci.Neděsila jej střelba, manifestace, demonstrace a stávky chápal jako nutnost přímo hiatorickou^protože jednou musely nastoupit "poslední dny carlamu*. Jen se obával,aby náhoda nezasáhla negativně a neoslabila mehatovský soubor .Zapřísahal vS^chny členy Uměleckého divadla,aby byli opatrní.
2.březen 1917      Schůze souboru Uměleckého divadla společně s herci Valého
divadla a některých moskevských scén,
S tanislavski j , Kěmirovič-Dančenko ,Lenski j vyjádřili souhlae s pádem car ismu a postavili se za buržoázna demokratickou vluda,od níž jako umělci očekávali podporu.Únorová revoluce mu mela poskytnou úplnou svoboda, zrušit jakoukoli cenzura a diktaturu carské byrokracie v dvorních dlvadlecb Ha samém počátku vznikla myšlenka jiného organizačního uspořádám - sdružení akademických divadel*
V prohlášeni uvedeno,že ruští divadelníci v nejhorSích dobách temné reakce zůstávali světlonoši & uchovávali
v hlediSti záchvěvy svobodomyslných idejí,tudíž je jejich povinností,ahy se postavili za novou vláda a vytvářeli nové.svobodné divadlo .Takové, jemuž bránila svévůle a násilí svrženého carismu. #
Míra patoaxt zmíněného prohlášení je úměrná slavnostnosti doby na počátku demokratického vývoje v Hušku*
Březea 1917        3 tanislavski j obnovil zkoušky "Vsi Stěpančikovo" a přesvěd
čoval vSechny.že prvořadou povinností je nyní pracovat, pracovat a zase jen pracovat.1
leč jeho podání Bostaaěva se rozcházelo s představami jednoho z autorů dramatizace natolikúže ffětfirovič-Dančenko roli přeobsadil' ^^.^^salÍtinovem/?rak se skončila herecká dráha X^S.Stanislavskéh© na scéně Uměleckého divadla bez ohledu,Jak obtížně se vracel ke, studia role Hostaněva poté, 00 se za řekl nehrát díky neúspechu Salleriho.^dá se,2e ztratil potřebnou sebedůvěru a byl ochoten pouze dohrávat dříve uvedený repertoár.Konflikt měl závazné důsledky ve vztazích obou zakladatelů nikdy již zcela nepřekonané.
V zápisníku trpká* slova o nepochopení literáta Němiroviče Dančenka,který vyžadoval přesnou kopiJ,nikoliv samostatný výklad textu, kde nyní jen více zvýrazňoval rysy penzionovc
nevyvolal potřebné pochopení.
Z hlediska dobového odstupu a dalších skúseností s taktic* k£mi   činy obou zakladatelů je zřejmé, že se tu střetlo nekoli^ vlivů a představná prvé: Stanislavského remiaiscei oe na úspešné nastudováni Spolku umění a literatury ,kde sehrál roli Bostaneva ve vlastní dramatizaci,ovlivněné etickými názory L.N.'IbIstého /proto vyzvedával pozitivní rysy v záporném typu/; za druhé samostatný režijní výklad "vsi Stěpsnčikovo * během stadia hry zejména v roce 1916, do něhož Němiroviě-iDanoenko nezasáhl dž '15«2jl917| m třetí literární představy Wěmirovioe-Břncenke jako jednoho ze dramatizátorů, znásobené aktuálními poznatky posledních měsíců,jež nehyly právě nakloněny etickému výkladu postavy HostaněvsjKáždopádnš vzniklé lepení, káy Stpnislevsfcéířu byla odebrána role a přeobsazena ,
tředstavuje precedens v celých děj ináeh uměleckého lvadla.
Stasislavskij byl zbaven role, kterou miloval #a kterou hrál s obrovskou rozkoší /a podle vzpomínek účastníků zkoušek nanejvýš živě a zajímavě/,byl ponížen jako realizátor systému,který zklamal v případě jeho samotného. íJa druhé straně pamětníci generální zkoušky /28. J.191?/ přiznávají, že se ve Stpnislevském něco zlomilo a nebyl schopen se převtělit do postavy Bostaněva.lféco mu bránilo, něco jej spoutalo a nemusely to být příčiny výlučně umělec ké důvody.otanislevskij trpel a neovládl se v posledním-obraze,kdy se rozplakal, älzy zničily maskování a líčení.' Němirovič-Dančenko mlčel za režijním stolkem.^tanislavskij si utřel oči a tvář, zavolal asistenta režie a po žádal, aby spnstili oponu.Něfairovič-Dančenko dosáhl svého a plným právem odebral Stanisl^vskému roli Rostaněva.Stanisl^vskij nereptal a podřídil se,přestože celé divadlo se obávalo nejhoršího.
Nakolik se na celé nepříjemné aféře podílely intriky ITěml-roviôe-tftančenke a jeho mistrná strategie,která chtěla zlomit odpor Sta isl8vsk%o s jeho Blanyma osamostatnění studií a/ sny o celosvětové umělecké asioi>>ci,lze stěží prokázat.A nakolik sem vstoupila nejistota autora systémUj který obtížně překonával úskalí scholastické metodiky v je. ích zárodečných stadiích,aby sám na ně doplácel v míře nej#ětší,také lze obtížné ověřovat Jttšjttř Nesporný je jedině výsledek: konec herecké dráhy £.S .Stanislavského v Uměleckém divadle s definitivní platností .Sebevědomí ztracené po neúspěchu Salleriho a po   ra^iokych peripe- ' tiích přípravy! ^Vsl Stěpančikovd" nedalo se již obnovit." Jistou kompenzací se stalo pro ^Stanislavského předehráváni na zkouškách obdivované v*emi účastníky i památníky.5
^0.hřezen 191?       Stanislavského zvolili za akadenika v sekci múzické sloves
nostl oddělení' ruského jazyka a slovensfcti Akademie věd společně s /.I.lSumbatovem^uŽinea,herce»,dramatikem« ředitelem Malého divadla.^a zásluhy o domácí umění, jako reformátora divadle  ve jménu pravdy.řhcte- Akademie věd v jiných sekcích pHjalimj.^orkij a ř^IJÍepjapdn, éoŽ proletkultovští seholastkové povazouvali ve dvacátých letech za kolaboraci a burzoezní vládou. Stanislavskij byl potěšen a s radostí čestný titul '' přijaL,aniž by tušil,že mu zkomplikuje další život...
Březen 1917 Seční na mnohých mitincíoh,m j .před Pu3' lnovým polníkem,
před Oogólovým jpornníkem.V^ide propaguje myšlenku vzniku dalších a dalších'studií jako životodárné krve v lilách divadelního umění.
-159-
4. duben 191?
8.duben 1919
I7.duben 1917
IS.duben 1917 přesvědčení
Duben 1917
diky změně společenských podmínek a utvářejícím se vztahům obchodním i kulturním*
V deníku pžedstavení *I chytrák se sp^lí" uvádí,že se nutno soustředit a ukáznit bez ohledu ne vzrušenou dobu.Ze není možné,aby herci dupaki^bsvili se za scénou a zejména pak mysleli na cokoliv jiného jen ne na inscenaci* Podpořil záměr,aby výnos ngkterých představení byl určen propuštěným jwlitickým vězňům /od 7,4.l9l7,kdy byl uveden "Vijfnový sad* pro tyto účely/.
Blok se zúčastnil zkoušky hry "ílůže a EHž" po obědě se Stanislavskij si ssapsal^že je to jediný "velký umělec" v tomto divfldle.''ra je pro ně nepochopitelné a zbytečná, ale je natolik taktní,že není schopen sdělit pravdu. Jak se dostat z prekérní situece,hra by atanislavskélamU' nepřinesla sebemenší potěšení a zbytečně by jej trápila, .V
V' uvŕvhách o repertoáru Prvého studia zamítl "Tkalce* GjH*uptmaona.%dle j**h© podobná hry měly smysl před revolue a nyní jsou zbytečné.íiplnily poslání a mohou se v nové společenské Situaci jevit j#ko směšné,násilné,tesovité etd.f NaoprJc souhlasil s uvedením "Kaine" jako hry souzvučné romantickým ideálům osvobozeného národa /později si hru přivlastnilo Umělecké aivsdlo a režisér ^trhislsvskij se přesvědčil o pravém opaku,! když mnohé měly na svědomí technické nedostatky podmíněné občanskou válkou/.
Ve všech jednáních,porndách%schůzíoh prosazuje ide,u "koncerSu^^sestavovpnýoh z úryvků poezie,po ví dek, úryvků z her,hudebních číselJ&oncartů vysloveně "agitačaíeh", jejichž přípravě se mel věnovat vznikající Svaz moskevských herců .Koncerty se mely zaměřit nr vrstvy,které se satím dostávaly do styku s uměním jen ojediněle
Pohlcuje jej organiSční činnost v podniku i v divadle, je zvolen za přssdada předsedu mnoha instituci veřejnýo , akcíonářakýoh.umeleckých.
Smutně se rozloučil s O^Uzovskou,která definitivně odešla z Uměleckého divadla.
Uzavřel jednání s kulturně výchovnou komisí Ba*Jy vojenských i dělnických delegátůapro níž měl v příští sezoně orgaai* sovat představení v 2imioově divadle.
Skončila se?óna 1916/1917 v Umělecko divadle»které neuvedl jedinou premiéru - "Ves Stěpančikovo* byla přenesena do další sezony.
jtvěten-červen 1917  Äorigeval nastudování "Večera tříkrálového* v Prvém
studiu Uměleckého divadla.
Z korespondence lze odvodit, že členům studia se nedařilo najít správný rytmus a režisér B.?\íSuškevÍč si zoufal* Stanislav ski j zasáhl a vnesl sem "slavnostní teatrálnosť*, kterou J»B.Vrehtango v,přípravu jící tou dobdu uvedení "Rosmersholmu",povahoval za nadnesenou a násilnou. Stasislavskij ,otřesený neúspěchem hereckým, zřejmě odváděl studio od systému, rby nedošlo k podobné havárii. Tomu však nenasvědčují záznamy v zápasníku,kde Je akcentována "dějovost ve v Šem n. leatrálnost mělo zvýraznit i použití opon v mnohem připomínající výtvarné principy Komorního divrdla /opony střídavě zakrývající levou a pravou polovinu jevištěýim tak,aby se vždy na druhé mohla přlprrvit dekorace^.
Květen 191?
31»krěten 1917
-160-
2.červen 1917        Odvezl syna Igora do 2af£renova,kde se léčil.Mhy se
však ukázalo,ze tuberkulóza vyžaduje hospitalizaci ve Švýcarsku, co ž pro podnikatele Stanislevského nebylo preblé^m.írc "proletáře* Stanislavského to však vyžadovalo ohromné úsilí...
25.červen 1917       Prvá oficiální kontakty s utvářejícím* se Proletkultem,
který vytvářel sít poboček v provinoif .TíSkteří jeho organizátoři odmítali třměleckék divadlo £r*ko typický produkt staré kulturyijiní zmenili názor.K»gativní sta-visko záhy převládlo mj.díky Ki**fti*ái$XUžŽiiX Keržen-cevově teorii o nebezpečnosti přežívající nadstavby, tahnívající mrtvole buržoázni kultury uvnitř nového společenství.
Červen 1917 Studuje knihu E.Wooda "Soustředění" a pokračuje v práci
na rukopisu knihy o třech směrech.
Vdova O.'I.Suleržické přislíbil pomoc,když chtěla využít pozemky nedaleko Jevpatorie.
9.srpen 191? Prozatímní vláda zrušila předchozí ochranu herců tfcněleci
ho divadla v tom smyslu, že všechny povolala do zbraně. Zařadila je do zvláštního vojenského útvaru,který měl organizovat "lidové a vojenské divadlo v Moskvě* pol velenia K.S.i> tanislavskébo a V.I.NômirovičevEanôenka. Xo bylo důvodem,pro č se Stanlslavskij vrátil do Moskvy po strastiplném putování ze Samary /přeplněné vlaky, nemožnost opatřit jízdenky apod./.1
Srpen 191? Koresponduje s V.T5 .**e j archo Idem » který ae přimlouval za
přijetí š .R.^ejendorfové do školy uměleckého divadla.
Koncipuje prohlášení "svazu umělců*,věnované jedinému problému s výchově lidového publika,jemuž se dosud věnoval minimální pozornost.f v tomto sm^ru předvídá gigantické možnosti a nutnost gigantického ušili,1 Domnívá se,že je prvoradou občanskou povinností každého umělce pomoci v tomto patriotické* díle,které v konečné" výsledku napomůže "kolektivní výstavbě nového Buška". Vedle dřívějších návrhů doporučuj© vznik divadelního studia v rámci "svazu umělců*. Zatím je poměrně skromně vyjasněna otázka,nakolik pokolení stanislavského pochopilo demokratizaci Buška jako ideální příležitost pro realizaci původního program "všeobecně přístupného divadla*.Zdá se,Že tomu bránila protikladaoat politického dění,vzájemná nealučltelnost programů politických stran a především nedostatek pro- ' středků,neochota podnikatelů dotovat umělecké instituce,
Září 1917 Obnovuje "Racka* v novém obsazení:Ninu žarečnou hrála
A .&. Tar asovová, Třep leva <- M. A. Čechov , Trigorlna - E.P.; Choohlov,Arkadinováu - O.L.ljiipperova,lftl Vášu -"?.A.,Kryžanovská,Vedveděnka - /.D.Popov. Za směněných politických okolností nebylo nakonec
představení uvedeno.1 t
VÍA.Cechov slíbil K.S.Btanislavskému^že ae zřekne alkohc lu,který mu poskytl "poslední šanci*. Jinak by musel
IV opustit Prvé studio.
V dochovaných záznamech ze zkoušek "Racka* je zajímavé, nakolik stanlslavskij vycítil změnu společenského ovzdui
-16X
e zadal vytvářet jisté analogie mezi postavou Haitleta a 3repleva.Ocitá se v obtížném postavení,může se spolehnou pouze na matku^která jej zklameJOdhodlává se k sebevraždě nikoliv proto že » nechce žít. ale právě naopak*' Chce žít, ale život mu uniká .protože se nezříká nároků estéta .Je to v jádru nanejvýš bodrý, energický, aktivní člověk,ale není schopen tyto kvality uplatnit,proti)že si nerozumí s okolním světem.
V. I # Kěm iro v i č-#ančenko považoval za nutné písemně vysvětlit S t an isla vskému, pro č musel sáhnout k nepopulárnímu rozhodnutí a přeebsa&lt jej v roli Hostaneva.^ Považoval za .voji povinnost zasáhnout,když se Stanislav sklj nedařilo dospět do stadia,jež odpovídá nárokům generální zkoušky.Smutná a nepríjemná stránka režisérových povinno stí, kterou by měl režisér Stanislavskij po chopit, ani ž by se zkomplikovaly jejich vzájemné vztahy.'
Stanislxavskíj odpověděl,že nastouoilo^"obtížné údobí* v jeho uměleckém vývoji#které jej naplňuje smutkem. Nevidí východisko a domnívá &e,že jalo herec na scéně l^něleckého divadla no uspěl .Bez ohledu na předchozí úspěchy .Pro to se hodlá věnovat výlučně stadiím*herecké-mu mládí a vlastním režiím*
^.i .André j e vo vá poddala Stanislavského jménem dělníků Husfco-Baltícké loděnice,aby do HeVelu delegoval Studio Uměleckého divadla,pro to že zde dosud neexistuje profesie nální scéna."
Blížící se premiéra "Vsi Stěpančikovo" zhoršovala jeho psychický stav.Vedovedl si představit,že v ní nebude hrat.Chodil kolem divadla, čekal, že jej snad přece pozvou a dají mu možnost.Oeniální herec v postaveni Žebráka,1 Leč ffômirovič-Danč&nko nepatřil k těm,kteří rusí původní rozhodnu^í.Přf»sto2e Stanislavského zásoboval diplomatickými notami,jemnými náznaky, že Jeho^íl vložen de představení se neztratil apod. *°
Stanislavskij přednesl ve Studiu obsáhlý program na téma jak vychovávat nového herce a pracovat podle systému.' Zopakoval zde názor na existující tři typy divadel a neustále se vracel k myšlence*že pro herce "typu prožívání* je nezbytností sehrát roli,porodit dramaticko postavit a nenosit ji v sobě jako mrtvé dítě.^říhodino-vou přednášku vyslechlo početné publikum z řad studentů a "teleného ml#dí*.
V tentýž den se konala poslední generální zkouška "Vsi S těpančikovo * a Stanislavskij byl v myšlenkách na scéně
zahajovací premiéra dvacáté sezony 19171918,premiéra
"Vsi Stěpančikovo* podle předlohy ř.V.BostoBevského
v dramatizaci V.1.1?emÍrovÍW>aodenka a V#v#Solkenštejna.
Režie K.S.Stanislavskij' a V.TJffěmiroviČ-aančenko,
výprava V#V.?Dobužinski j.Jména obou režisérů nebyla
uvedena na plakátech 1 v progranech.
Přívrženci Stanislavského jej informovali o "chlrdném
výkonu" IT.O.^assalltinova v roli Eostaněva ,takže
se pozornost' automaticky pienesla na íomu ibmiče
v podání I.M.^«oskvina.
Stanislavskij nazval jednu "kapitolu v pozvolna dozrávajících memoárech "Ves Stěpančikovd" - moje tragédie f Po zdej i od ní upustil a do "Mého života v umění* nevstoupila.
-162-
l^říjen 1917
12.říjen 1917
Říjen 1917
25t-26.říjen 1917
28. říjen 1917
Snaží se ponořit do práčem,v podniku 1 v divadla, a aapomenout.PJezkušuje "Wa dně",zkouší dále "Racka*. Analyzuje "Višňový' sad* a chce obnovit zkoušky Blokový hry "Růže a Eřf Ž".V.;
Tovaryšstvo akcionářů Sfeskevskéh© uměleckého divadla
Sanovalo Stanislavského a Němirovdče-£»nčenka stný členy rady až do konce jejich života.Oba jmenová ní přijeli,
StanisisvskiJ současně blahopřál Sěmirovičovi-Cančenkov
díky "zájmu o divadlo",pro něž se obětoval...
lir a je tlejeva v představeni *Vi9aevého sadu" uvedeném v Zim lnově div adie ,1 ýv.^olodovnikovském.Určeném obecenstvu z řrd delnlctva.Sad jevištěm vyvěšeno: Divadlo rady dělnických delegátů .Hada skutečně takovéto divadlo organ1zo vala,nemalo však scénu,ani soubor* A omezovalo se na uvádění dříve uvedených inscenací v tomto prostředí ,ka» přicházelo dělnické publikum
Přezkušuje' "Prní hostinskou"**I chytrák se spálí" a *$s dne :
Převzal do*svých rukou dokončeni "Večera tříteáiového" ve Stadiu Uměleckého divadla.Vázory na jeho účast se různí: jedni ji odmítají jako kategorický zásah,který nepřihlížel k  oaavadní imaaaamx koncepci /Vaehtanapv, W^echov'Jaruší jsou nadřeni fantazií Stanislavského, jeho hereckým předváděním.
Zúčastnil se čtení hry ^Gorkého "Stařík" ve Studiu /tzn.lrvém studiu',kde autor vysvětloval smysl díle. Znovu vyslovil politování nad zbytečným rozchodem se spisovatelem,který mohl zavhránit Umělecké divadlo.
Ve dnech 5í jnové revoluce Umělecké divadlo nepřerušili provoa,ostatně události politického převratu se odehrály nejprve v Petrohradě a do Moskvy dorazily s jistým zpo Měním .Během těchto vdbů hrál řamusova v "Hoři z rozumu" a ůajeva ve "Višňovém sada".1
Boje se přenesly do *«oškvy#V Uměleckém divadle probíhá-hal obvyklý sobotní předprodej ,v okolí se střílelo a do vedlejšího domu /tzv.dúm Liánozova,kde byla umístěna nemocnice,dnes je v této budově škola ^CHAT a muzeum/přinášeli raněné.Stěží se dalo poznet,kdo s kým a kde bojuie.Kdo je na straně Prozatímní vlády a kdo straní bo 1 se v ikům ^Polední představení byle odvoláno,na večerní se už do divadla nikdo nedostal. Boje probíhaly v okolí Kremlu,kolem Manéže,ho telu ^tropol/kde tou dobou byl ubytován T.^^Masaryk/ a v okolí Tverské ulice .Prvé studio obsadili bolševici, kteří je í menili ve štáb*3
Tfeklidná situace,ho Je,přerušené zásobováni .nejistota,
obavy obyvatelstva 2 možných represí vynutily si
přerušení provozu .V době* od 27. října do 21 .listopadu
Umělecké divadlo nehrálo* ^
V denících mehatévských herců zaznffmy vyj ad lu jící
strach,aaůat obavy a lítost.Nikdo si neuvedomoval
dosah událostí, pres to se flerci právem děsili
bojů v ulicích.Střílelo se ve dne,střílelo ae v noci;
začali řádit bandité,kteří vykrádali obchody a movité
domácnosti,přepadali banky*
AÍ J.listopadu se herci dostali do budovy uměleckého
-163-
divadla s mnoha potížemi,oklikami.^a ulicích sklo z rozl tých výkladů a oken,opadaná emítka,v5uae stopy po ' výs t řexlech.-Dělostřelba satím feíjela okolí divadla. Telefonické spojení p £eru?eito, nefungovala doprava, elektřina, voda.I>o jem úplného rozvratu násobil obavy o osudy Ruska.fta divadlo se pomýšlelo m£ně,že by se mohlo zkoušet,nebo hrát nepřicházelo v úvahu. Zít a přežít* to bylo hlavni v těchto dnech zmatku.
5.listopad 1917     Schůze souboru Uměleckého divadla v hledišti.Stanislav-
skij konstatoval, že probéhají nedozírné události, jej ich smysl i dosah zatím nelze vůbec po chopit. Zjevné je, že evítězki bolševici a padla Prozatímní vláda.2da lze za vzniklé situace hrat,otevřít divadlo a pokračovat' v práci * o tem exislabyaly krajně rozporné představy.1 Schůze delegovala V.*VVGo tovceva. aby v *Soskveské rade dělnických a vojenských delegátu zjistil,zda Uuělecké divadlo je vůbec potřebné a za Jakých okolností může obnovit provoz.Kb základě kladné odpovědi začaly se další diskuse ve dnech č«až ľ.listopadu 1917, Není pravda, že soubor projevil sympatie či pochopení pro bolševickou vládu ,Ie£e ní politických otázek cestou tajazakiflni ozbrojeného oovstání zůstávalo pro demokratické pokolení zakladatelů Ostěleckého divadla zcela nepřijatelné.bdliSné stanovisko mohlo zastávat herecké mládí na základě zkušeností z války, leč to zde bylo zastoupeno minimálně.'
Umělecké divadlo chtělo pokračovat v ddsavadní práci a byla pro něho rozhoda jící otázka, zda je či není možné uplatnit dosavadní demokratický program v nových okolnostech,které mohly přát lidovému divadku a všeobecně přístupnému alvadlu.Ale to bylo záležitostí uvah po zdejších. V tuto chvíli se musela ro zhodnout, zda hrát či vyčkávat, eventualitu bojkotu nastolila dvorní divadl až později a díky jejich dosavadním prdvilegovanosti, závislosti na car ismu N prostředí těchto divadel nebyl ani odstraněny carské symboly,pouze byly zastřeny po února 1917 rudou látkou/ - mela poněkud zvláštní pozndi Moskevské umělecké divadlo se nemueeao stydět za minulost a mohlo se odvolávat na demokratickou orientaci, prokazatelné střety a cenzurou a vládnoucími kruhy.1 to se však záhy ukázalo jako nedostačující a nové vlád* vyžadovala plné podřízeni .něco pro Mí nepředstavitelného*
á.listopad 1917        Schůze souboru pověřila V.I.1fěmirovÍče^aačenka,aby
předal Malenu divadlu "materiální pomoc" /peníze* kostýmy, technické zařízení/.Jek známo,budova Malého divadla byla poškozena dělostřelbou. Po mnoha Jednáních vzniklo společné stanovisko předníc? moskevských divadel - Velkého ,Halého a Uměleckého divní schválené na spoléčeném zasedání,
9»listopad 1917        V tomto strnovlsku byly formulovány tři zásady l
divadlo jako instituce celonárodního významu a neoddělitelná součást národní kultury musí zůstat nezávislá na politických událostech.Představení nutno obnovit, jakmile bude zaručena bezpečnost a normální podmínkyJA názor na možnost obnovení pro voza závisí na shodném stanoviska "akademických" divadel. V Uměleckém divadle byly 10.11*1917 obnoveny zkoušky. Obdobné stanovisko schválilggOTgwmal^MIxmxUX svaz profesionálních herců,svaz režisérů...
-164-
21.11stopad 1917       Obnovena představení,hrál se ***odrý pták" odpoledne,
"Tři sestry*1 večer.Poměrné málo* diváků vydesených a stále se ohlížejících,z které strany se střílí. Policie zmizela,ulice ve večerních hodinách se změnily v divoký západ,tr&nvrje jezdily jen do devíti hodin.* Takže dostat se domů po představení představovalo nebezpečné dobrodružství*
Na jedné straně iluze ^tanislevského,že Omalecké dlvadl se konečně otevře pro lidové publikum, a na druhé důsledky politického převratu,tzn.chaos,nepořádek, nejistota^DřívějSí obecenstvo se do divadla bálo* nové se dosud neobjevilo a popravdě nutno přiznat, že melo jiné starosti /kontrola železniční dopravy, ochrana skladů,bank,telegrafních stanic,převzetí továren nebo kontrola jejich provozu/,..
Listopad 1917 Vyjednává se zástupci Malého divadla o společném postu-
pu, jak přenášet představení na jeviště předměstských divadel,
oá*5 vystupoval na mnoha náhodných se tkáních, po představení,předčítal a přednášel bez ohledu,kdo jej poznal. Povahoval si za čest, že recitoval po schůzi droikařů v čajovně na Taganském náměstí .V souladu představami uměleckého t>okolení druhé poloviny 19«století;která se snažila zpřístupnit vlastní' umělecké výboje /hnutí peredvf£niků,mohutná hrstka a j .V.Lid přijel za námi, nesmíme Jej zklamat - takové bylo jeho přesvědčení* V čajovně pochopil,že větvina přítomných neznala vůbec dramatické dílo A.S.Gribojedová a stěží mohla pochopit Fsmusovův monolog,takže začal uvažovat,jakým způsobem dosáhnout vzájemného pochopení .Vinu hledal u sebe, nikoliv v řadách posluchačů*
i>okončil přípravy nového nastudování Prvého studia, "Večera tHkrálového".Konfilkty,které zde vznikaly měly poměrně náhodné motivace a většinou pramenily z tc ho,že Stanislavakij se nesmiřoval s poklesem úrovně představení,Bez ohledu, že většina hercu musela během dx pracovat, trpěla nedostatkem tepla,Jídla,Jak za takovýcí okolnosti udržet experiruentárorsky ráz studia? Stanislavsklj neznal řeSení a zřejmě ^podceňoval příčiny "utilitárního vztahu" studia k jeho účasti -na přípravě představení.Není bez zajímavosti,že herce "Večera tříkrálového" odváděl od popisnosti,**.Čechova neustále kritizoval,le se nevěnuje divadlu atd.
Zaujal jej návrh nového zákona o autorském právu, snaha Hady lidových komisařů preferovat vydání' klasick< odkazu .'Z doslechu znal "nesoučasné mySleaky" *'.&orkého, vyhrocené proti "rudanu teroru", krs j nostem tehdejší etypy diktatury proletářiátu.3teti,z nichž se odvíjela
tolemlka s V .T .Len i nem , který "třídní násilí" schvaloval tati zveřejněné v BSSR až po desmdesátiletém odstupu!
Prosinec 1917 začátek představení "Vbdréao ptáka" bylo nutné posunou
protože obecenstvo pozdržely pouliční manifestace.
31eduje průběh stávky dvorních divadel v Petrohradě,vy; provokovaný byrokratickým aparátem * Zásadne s ní nesouhi
3Í.
Zasahuje do sporu o delší účasti na repertoáru Divadla rady dělnických delegátů,kdy část mchatovského souboru nechtěla zde dále vystupovat a hrát pod hlavičkou
-loj-
skupiny,která se zmocnila vlády "hrubým násilímV Podle Jeho presvedčení:nutno hrát vro lidové publikum bes ohledu ne politické převrety.Posláním divadle je "sloužit a napomáhat demokr*tii*,a nikoliv se zabývat politikou.Díky Jeho autorite pokračovala představení v Divadle rady dělnických delegátů.
Obsáhlý zápis v deníku p ředs tavení , upo zor nu j í cí na nepořádek v šatnách,špatné uchováváni kostků,špinavou uniformu uvaděčů,neuklízený chodník před divadlem. Špatně osvětlené foyery .vytlučená okna.zvhlé dekorace. Nepořádek,chaos,neo dpo vednost a nezájem.' 0 těchto jakoby dílčích záležitostech hovořil mj, na' schůzi profesionálního svazu mosjevských hercu
Ušpiněné koruny stromů višňového sadu je.f přesvědčují o tíTohlubující se krizi Uměleckého d i vadla. Takovýhle saď právem' lehne pod sekyrami 1
0 tomto a j .informoval J .X.^%1 ino vskon , po v ô řenou vedením
moskevských státních divadel.
V projektu reorganizace Uměleckého divadla natrhl,aby na mateřské scéně se uváděla představení studií, co ž H"ěm ir^o v i č-4)p nče nko odmítal a poukazoval na " ne vyrd vnadnou uroven" a poměrně nepravidelný provoz obou studií.
stanislavskij se změnil v přísného dohlíží tele, který takřka denně z jisto val nepořádky a snažil se o nápra~ vu bez ohledu na obecný ne zájem .'Špinavé koberce,kou že vodj před šatnami,nepořádek všude. $e sedadlech prach, v ložích na zemi odpedky.srěoo v Uměleckém divadle nep ředs t akatataftevi telného .
Premiéra "Večera tříkrálového" &.Shakespeara a Prvém studiujxx v režii IV .Suškevi če ,výprsvě il.V-Anurejeva a V.V.Íibakova,hudba íí.W.Äachmanov.
Veselé představení,romantická láska,slavnostní pocity, které dávaly zapomenout na dobové potí že.Látkové pozadí .opony,minimum rekvizit' dovoloval střídání dějiště a zrychlený spád děje.1 ,fládí opětovně vítězilo a zásahy Stanislavského představení prospěly,pomohly totiž skrýt amatérské prohřešky.3
Tovaryšstvo Uměleckého divadla projednalo další návrh £.-í>.Stansslavského*jak reorganwaattzovat mateřskou scénu5tentokráte polomen důraz na "autonomii1* studií, navrženo ustavit další studio - třetí,řízení měl ulehčit samosprávný orgán,komise nadaná pravomocemi, v níž mělo být zastoupeno vedení VCHT i všech studií, Němirovič-DcnČenko oponoval...
diskuse kolem budoucnosti studií prokázaly nesporné přednosti tohoto typu dlvadla,kde se pořítalo s mladistvým nadšením.vystačilo bez početného aparátu a velkých provozních nákladů.
Stanislavskij chtěl nejprve inscenovat hru na studiové scéně a po jistém době ji přenést na sc'nu Uměleckého divadla,nebo na základě předchozích zkušeností ji tu nově inscenovat,^ám kategoricky prohlašoval,že takovýto postup považuje za jediný možný. J inak sám nebude na mateřské scéne ani hrát,ani režírovat. HěmirovičmDančenko obhajoval ryze "divadelní koncepci" mateřské scény nezávislou na výsledcích studií a Stanislavského v korespondenci označoval za "bolševika" schopného natropit značné škody díky neustalým reformám.
-166-
Leden 1918 V Petrohradě rozehnáno vedení dvorních divedel a ústa*
ven prozatímní výbor Alesandrihského divadla.
Stanislevskij preštudoval kniha i\F.Komissarževskébo "Xfeělecké divadlo a romantismus na scéně«i>op is £.S,' Stanislavského " *vydanou v předchozí a roce .V textu če tné* po známky, jez bohužel nebyly zveřejněny s výjimkoi polského tisku.
Množství nesouhlasných "výkřiků" *ho j nos t vykřičníků a otazníků,výroky v duchu "nesuší",wlež°,Hkoho' by to mohlo nepadaoutw,Bto je ale nestoudnost* apod.' Stanislavského komentář vycházel z praktických poznatki a nepublikovaných výsledků systému v desátých letech, a Koaissarsževskij více z principů literárních, proto odmítal systém označený za "vsedni psychologický naturalismus".Stanislavskij se vskutku rozhorlil a zaznamenal ne okraji vytištěného textu polemické výkřiky, že celé jeho umělecké snažení vycházelo z fant zle a směřovalo k přetělesnění/ztělesnění/.
Sada kategorických opatření,výzev a činů, j im ž Stanis-lavskij nerozumel,m j .-článek "Sociální revoluce a Maxim Oorkij"»vyzávajíeí proletárskeho autora,aby se navrátil do řad proletariátuipropuštení herců - členů stávk vého výboru v Petrehradě|stat A.Uloka "Inteligence a revoluce"»kritizující samoděržpví a pravoslaví,což podnítilo část inteligence*aby autora článku bojkotová la apod.
Zná,a v tom je neoblomný,povinnost Uměleckého, divadla ve vztahu k lidovému publiku/proto prosadil účast siehatovskýeh herců na **demokratických představeních" Vojenského divadla.
Opětovně řádí,kdy ž po opravě klavíru se objevila ve "třech sestrách" nenalaková d^ska.Právem,leč doba mu stále častěji nedává za pravdu.^echnický personál je deaoralizován nedostatkem všeho,inflací,a umělecký není také vzdálen podobných, vlivů*Jak za takovýchto nepříznivých okolností udržet prohoz na patřičné urovnlt
Několikrát musela být odvolána představení /střety na ulicích kolem výročí událostí "krvavé neděle"* 9.1edna/*kdy se průvody manifestujících vzájemně utkávaly díky různým politickým představám.Nakonec "proletariát a vojáci obládli ulicemi". Několikrát se ^šmir©vič-D*ncenko obrátil do hlediště s dotazem* zda za daných okolností chce shlédnout představení .^Prořídlé řady většinou odpovídaly klfldně.
Doma v bytě začíná zkoušet s pvx clony Brtíhého studia drametizece Leskovových a Turgenenových podídek*' dramatizaci XEXX "Bílých nocí* F. VJ&ostojevského.
nachladil se a onemocněl /zánět ledvin/,zkoušel ^sbalený do přikrývek a s teplotou.Cítil se hrozně. Členové studie mu chtěli udělat radost a vyprávěli o přenádherném představení "Ves Stěpančikovo", Stanislavskij se ještě více z^chrcuřil a poznamenal*že "tohle představě I neviděl".Ton jeho konstatování neznneebal,že členové studia nesňali pozadí a raději se neměli do věcí plést.,.'
ló.unor 1918 Nemocný Stanislovskíj organizoval v domácím prostředí
schůzku komise Svazu moskevských herců,která se dohod
-16?-
tW 19ia
25.-28 .'2.1918
Břesen 1918
22.hřezen 1918
že připraví repertoár pro představení vhodná na scéně lidových divadel na předměstí.
Moskevské umělecké divadlo počítalo satím s obnovovaným HEacketn**dofcončením "Růže e £říže%nastudováníig "Kaina* Jak vidět,značně      mýlilo v odhadu diváckého zájmu a srozumitelnosti představení.
Technická zkouška Blokový hry záhy vyvrátila podobná násiory»proto že princip krátkych výjevů vyžadoval poměrně nárdcná řasení /satím vaniklaly dlouhé*- přestávky, do hlediště nalhal ^ luk při přestavbách'.Proto se I.J.Gre%i£l*vskij ujal technickí? stránky spola s režisérem J«^Vlbnsem.*Tekonec Stanislavskij ssvrhl dosavadní výpravu M.V.B bužinsk^o a rozhodl Se začít "znovu a bez ohledu na předchozí návrhýíp.
Ne^oc mu nedovolila sehrát aajeva v 300.repríze Višňového sadu*.
Vznikají komplikace s bytem, pro to že tou dobou se ruSí velká domácnosti představitelů dřívějšího režiáu,část z nich je vystěhována,části odebrána většina bytů,která jsou zaaidlovány početnými rodina* i. Viz "řsí srdce* *r.'B ul&a ko va . J . Ií .** klinov ská , v e do u e í moskevských státních divadc 1 »vyiržs3nff vydala Stanislpvskému "ochranný glejt".' ypor probíhal dále o dvě' nadměrná místnosti,kde Stanislavskij obyvkle zgoušel*
Novou výpravu "tuže a Kříže^používající výlučně závěsů a opon,zko Šel na zvláštní maketě v poměru H4.! UremlslrTsklj později využil hř*iř *¥ 'f »^"«>f ■ tyto po znaky v návrhu "zjednodušené* výprrvy* pro tzv.fcačalovovskoi skupini",která takto inscenovala *Hamlete"»i>tanislPVSkií snil o projekci houští z růží*momentálním objevování a ímizení rekvizit,siluetě hradu někde ve výšinách nad jevištěm*na což nemohlo být ani pomyšlení pri tehdejším- nedostatku všeho*zejména pek látek#bere« anod.' A .1). Pope v chtěl odejit z PrV^ho studia a věnovat se organizování divadelních představení na venkově.; Stanislavskij jej přesvědcil^aby zůstal* 00* ž se n^obe^l© bez křiku.
Stanislavskij připravil koncepci "Intimního divadla* v budově Jioraorního divadla,které přeneslo představení ' jinaia*protože po dvě sezony,1917~1919»nemelo na nájemná, zde chtěl realizovat představy o experimentálním áxskx divadle kom.rního rázu.
Výzva Hady lidových komisařů "Socialistická vlast v nebezpečí" - mobilizace na fronto proti německé armádě. Redakce, kul tur ní instituce a j.měly nastoupit e ujmout se pomocných prrcí v tylajhaopak divadla* měla pokračovat v provozu a zamořit se na agitaci.
Prvá koníteence T-oskevskélxo Proletkultu věnovaná vztahu proletariátu k dosavadní kultúře.Proletářlát měl podle jejího názoru zaútočit na kulturní irontu a vytěsnit "buržoázni pseudokulturu" novou tvorbou.
V.Oorkij a /.ľlok se věnovali přípravě repertoáru Velkého činoherního divadle v Petrohradě /Gosdrama namísto alexandrinského divadla/,chtěli preferovat žánr tragédie a komedie vysloveně klasické
schůzi Tovaryšstva ,řCHT přednesl S.L.Bertenson reřerí E^fí.atanislavskr^) na téma ''Panteon ruského umění".
-168
stanislavsklj se snažil vyburcovat občanská svedeni mehatovského souboru v době,kdy podle jeho názoru "hynulo ruská umění".A záchranu spojoval s uchovania tradicí, uchováním toho nej lepšího, co vzniklo v Uměleckém divadle Proto navrhoval, aby Umělecká divadlo získalo úplnou auto nom i i, mohlo se obklopit studii, s nimiž by jej spojovala "společná tvůrčí metoda" .Nejlěpší studiová představení mela vstupovat na mateřskou scenu,kde se pochop i tel ně nemohou uvádět banální představení jako "Housle podzi mu" či "V sevření života".Smyslem nemůže být nic jiného, než vznik náročných představení dostupných lidovému publika.
Schůze zamítla podnět Stanlslavského,aby se utvořilo "Intimní studio*,spoju jící pokolení zakladatelů a hereck mládí,Podle názoru Stan islavského "prvý stupínek vedoucí k "Panteonu ruského umění".
Květen 1918 Fa základě prosby Sěmiroviče-Bančenka vyjádřil souhlas
s představou, že by se ujal "úlohy diktátora *, který by realizoval reformu Uměleckého divadla .Stanislavsklj se zdráhal' a dal souhlas po naléháni se strany hereckého so úboru. A v tomto duehu bylo koncipováno prohlášení adresované schůtl Tovaryšstva,které nebylo přijato. Vztahy mezi Tovaryšstvem a zakladateli se dále komplikovaly ,podstatná část pokolení zakladatelů nebyla nakloněna reformám považovaným za zbytečnost.
červen 1918 Přerušeny zkoušky "Racka",které- nebyly již obnoveny.
Představitelka Niny Zarečné.A^K.^arasovová,onemocněla a léčila se na Krymu.Zpět se dostala jen do Kyjeva, válečná fornta ji zabránila v návratu.Vimoto si Stanisle ski j uvědomil náročnost představení mjítaká' po technicko stránce,takže záměr byl chtě nechtě odložen.%u dobou se p říp avovalo uvedení "Růže a Kříže",kde se počítalo s tím,že pořízené závěsy se uplatní v dalších inscenacích. Nedostatek potřebných materiálů neúprosně diktoval po žafltdavky.Ostatně to byla jedna z příčin krachu nastudování "Kaina".
Moskevské umělecké divadlo přeneslo zkoušky do Puškina, kde se předpokládalo,že se podaří snadněji opatřovat potraviny.^imoto se poněkud romanticky doufalo, že v mí stech, kde se poacala historie divadla /usedlost Ařchipovových nedaleko I*jubimokky ',podv» ří se obnovit také dřívější v mnohém idylická vztahy .Vlastně šlo o něco na způsob "návratu k pramenům".Zde se slavil 14. červen, datum zrodu Uměleckého divadla /z hlediska zahájených zkoušek/,
S tanislavski j se domníval, že příčinou rozepří je chaotická činnost divadla,kde stále scházel repertoár, takže nezatížený soubor více intrikoval a méně tvořil.
červenec 1913 Trávil prázdniny na penz iná tu nedaleko Tučkova
/netfaleko Moskvy'a' vedl obšíaaou korespondenci,m j a J.B.Vachtangovem.Po premiéře Prvého studia,které uvedlo "aosmersBolm" /21.4.1918/,připravoval se zde Byronův "Kain" a Shawův "Čokoládový voják".Představení, která měla se studiové scény přejít na mateřskou.
Září 1913 Vede IkSlky zkoušky obnovovaných představení:
"Cara Fjodora IoannoviČe","Tří sester","Hoře z rozumu",
"Višňového sadu" a "I chytrák se spálí*.
Sezonu zahájilo Umělecké divadlo "Carem Fjodorem
-169- .
IoannovičemV 12.9.1918/.
Září 1918 V rámci lidového komisariátu osvětlo vzniklo divadelní
oddělení,jež mělo řídit divadelnictví z hlediska "státního zájmu",tsvJTBO.V dele stenala 0.D.Kameněnová Dnes se díky tragickým oaudům Kameněva,Zlnověva,Jiy| Bucharina aj."znacně idealěje jejioh úloha v počátcích sovětského stá to, přes to Se je známo* Jak íinověv pronásledoval Gorkého ,nako 1 ik Kameněv podléhal radikálním požadavkům Prolerkultu ,podobně Jako Buchar in atd.' OJ).Xameněnová nevynikala právě pochopením pro spéci* fieké požadavky divadelního umění a přála formálním požadavkům /obnovení provozu.nový repertoár,zájezdy spod.1/,1
30. září 1918 Stanlslavskij na generální zkooškee židovského studia
*Habimah*»které uvádělo dramatizace povídek /"Starší sestru" SvA§efirtPožár* WliiifiUK Perece,-"Slunce"
ncelsona, "Nápor" I.^erkovioe^ř režii J.B.Yachtango
va»
Stanlslavskij nanejvýS taktně idealizoval představení amatérského studia a zopakoval zde ideu sítě studií kolem t&uěleckého divadla schopných Sířit porozumění ' mezi národy, co ž stěží mohou naplnit záměry politické.'
V záznamech meditoval o národnostní uzavřenosti a
fředpojatosti,oceňoval na jedné straně lroničnost idovského humoru,-a na druhé odsuzoval zjevnou uzavřenost a snahu inspirovat se výlučně- židovským folklorem Mnohé z jeho obav se sáhy naplnily. "Posedlost studiovým hnutie* se promítla do debaty po představení "Záře" J.Xarpova v globu závodu na výrobu železničních vagonů /"yti^ěino/»kde hrálo delnicko-rolnické studio .Stanlslavskij zde doslova agitoval za vznik neJrůznějSích typů divadelních studií včetně dělnických,rolnických, vojenských apod.'
8.říjen 1918 "Habimah" pozvala Stanislavskéh© na premiéru "Večera
studiových psací" jako "duchovního r£dce a učitele*1,' Stenislavskému to zřejmě lichotilo,naopak s Prvým studiem postupně ztrácel kontakt,jak dokládá fakt, že nevěmoval pozornost premiéře "Zázraku sv. Antoni na" W^faeterlincka /15.9*X918/v režii J.B.Vachtaneova. Je to svým způsobem paradoe,protože režisérem obou představení divadla "Habimah" i Prvého studia byl práve Vachtangov.ftdzhodoval zřejmě vztah souboru k osobě Stanislavského a tendence přehnaně izolacionistické.
Síjen 1913 Repertoárová sekce TSO doporučila některé z nových her
mj .'"Páni* V.N.Vsevolodského-Qernagro sse, "Neporazitelný koráb* I.Eosara aj.Stanlslavskij napsal vedoucí moskev ské sekce J.£.Valinovské, že Orněleckemu divadlu zatím bohužel nezbývá nic jiného,než obnovevat dřívej 3í repertoár,pro to že vyhovující hry dosud neexistuji.
V deníku představení množství připomínek K.S.Stanislav ského,které brojí proti nepe řádku1, nep řesnos t i , lrjdéctví /chybějící rekvizýxve 3.dějství "Tří sester" nevyhovující zvuk káceného sedu atd./.
J.&.\%linovská požádala vedení Uměleckého divadla, aby se podílelo na přípravě hodnotných operních představení ve Velkém divadle .stanlslavskij souhlasil, ale vymínil si pokračování lekcí o systému!Hěmirovič- ' Pančenko a Lužskij projevili ochotu ujmout se rejfcií.
-1/0-
27.říjen 1918
12.listopad 1918
Listopad 1918
Prosinec 1918
UanejvýS skromná oslava dvacátého jubilea Uměleckého divadla,nesrovnatelná s předchozím desátým výročím.4 Tehdy "celá kulturní Huško* blahopřálo významnému souboru, tentokráte se ansámbl shromáždil ve foyeru. Zakladatelé obdrželi po obchánku bílého chleba,který Stanislavakij rozdělil ne desítky miniaturních soust. Bílý chléb tehdy představoval vzácnou poohouktku. Vedení Uměleckého divadla si vážilo několika pozdravů z řad umělců jako tf.fl.Fedotovové a ze studií /Prvého studia^Orltojedovovského studia/.
Dva dny poté hrál Stanislavskij Famosova a zděsil se, že tu ubiděl neustále se střídající herce bez sebemenší přípravy na zkouškách /v roli domovníka Su^kevič -Svarožlc - Paslov/.Zapisal do deníku představení,že samotný fakt alternace beze zkoušek navrací Umělecké divaflo někam do daleké provincie,kde neplatí zákony umělecké tvorby a nezbytné požadavky. Co mu v£ak zbývá,než se smiřovat.Počátkem listopadu se začátek "Vsi StepanČiljo vo* musel posunout o dvě hodiny, protože Se čekalo na účastníky zasedání VI'sjezdu dělnických,vojenských a rolnických delegátu.,.
Premiéra obnoveného "Ivanova*1 A.P*€eohova,Stanislavsklj hrál S^belského.Parnětnici konstatovali, že akcentoval mnohém více stařeckou bezmocnost /pdhled upřený do neznáma,přepečlive nalíčené akiwazlai svrasklé ruce, tvář s vráskami/a bezmeznou nudu samolibého jedince zbaveného majetku.
Na schůzi svolané Svazem dělnických organizací a věnované problematice proletárskeho divadla,kde pohřbívali szaré umění, stanislavskij se hrdě přihlásil ke "starému burzo r zní mu divadlu" a snažil se prosadit stanoviska více liberální a ro zumná , tzn.kori^ovat názory předpokládající momentální vznik nového divadla a nové dramatická literatury.Ovhrjoval nezbytnou míru profesionality jako nezbytné východiako#\>penev£l mu P.^Jteršeneev, v druhé polovině třicátých let snaživý realizátor "ždanovovské* kulturní politiky, likeidátor *%jereholdo-va divadla.I3©dle Krrženceve neplatily pro divadlo nějaká zvláštní zákony:revoluční proměnu uskut čnilí nikoliv profesionálové a stejně tomu bude v d ivadle.Rozhoduj ící je svobodná tvorba osvobodných mas,a nikoliv staré umění poplatné burzo f zní éře,
V době nemoci J.B.Vachtangova věnoval se představebím jDruhéhe studia, zejména nastudování Andrejova vy hry **!ládí%kde posiloval optimistické vyznění,které odvozoval z pocitů mládí věřícího v budoucnost. Proto neustále polemizoval se členy studia a tvrdil,že inscenují'vlastně "Stáří* od někoho jiného než I*J$J Andrejeva.Zkoušel zde ráno a pozdě večer,většinou po představení v .Uměleckém dive dle.
.Divadelně hudební sekce Hady dělnických delegátů připravovala ustavení nového lidového divadla,vedeného J.B.Vfichtengovem,který sem chtěl zapojit Prvé a Druhé studio,herecké mládí Uměleckého divadla.Kázev "Umělecké' lidové divadlo" považoval za předčasný a příliš závazný, Stanislavskému se líbil a přiznal se,ze o něco podobného marně zatím usiloval*
12.prosÍnec 1918
50.prosinec 1918
Koncem roka 1913
Leden 1919 13.leden 1919
IS.leden 1919
-171-
tví,
ně přístupném uměbí" jako o novém náročnějším náboženští jemuž se chtěl věnovat. Jestli že dříve považoval za nutní otevřít hlediště Uměleckého divadla davu,pak nyní nutno pomýšlet na lid.Tb však předpokládá znaČng nárogy a je vyloučeno, aby podobné záměry uskutečňoval nevzdělat herec,navíc je*tě hladový a bez peněz.*Herei uvadají přec očima,zabývají se podružnostmi a pohlcuje je bažina Smíry. Za pár grošů prodávají se soukromým filmovém podnikatelům,kazí vkus sobě 1 obecenstvu.Jestliže herec má být součástí společensky potřebné kul tury, pak je mu nutno pomoci...
Porada TSO se však věnovala jiné problematice a Stanisle kij zde neuspěl."Jednak sem proniklay proletkultovské tendence,pre ff^rece nového uměni za každou cenu J jednak Se profedionální ™um ění stále více podceňovalo bes ohledu na stanovisko samotného /-B.Xunačarského.1 V takovýchto okolnostech vyhlížel stanislavsklj jako idealistický mystik.neschopný pochopit požadavky revoluí ní doby .Přes to Ke měl pravda a pomýšlel na věci mnohem závažnejSív 1 ■
Ha tom mnoho nezmínilo pni stanovisko V.I^^Lenina,který shlédl "Ves Stěpančíkovo" a "I chytrák se spálí"é jemuž sek líbil Stanislava-i j v ralí byrokrata a odpůrce reforem Krutického.
Oficiálně zahájena spolupráce Uměleckého divadla a Velk$ divadlem .radostná nálada,poměrně slavné pohoštění podle možností Éiaaátialuftel*' válečných let.slavnnstní projevy ^.V^N§ždrnovavVvR#Petrova aj.lbpěch I.^íoskvi* na a V.I.Kačalova i K.S.Stanislavského jako recitátorů.1
Věnoval pozornost organizačním o ta zkám , m j .upla t n ě ní V.V.I»užského jako režiséra v Prvém studiu,kde měl Inscenovat Cervantesové intermedia.Pokračoval v práci na rukopisu "Tři směry v uměníkterý neustále přepisoval a rozšiřoval.
Profesionální svaz básníků zvolil Stanislsvského za řádného člena.
Zahájeny "pondělky" Uměleckého divadla,věnované diskusím' a predná Skám, kde mohl každý sdělit vlastni názor. J.*F#£ranepolská referovala na téma ''Umění našich dni", ' přiznala se k pocitu,že umění mchatovspcé scény pobledlo. wěmirovič-Dančenko objasňoval pokles úrovně nechutí mladého pokolení pracovat,spolénat na "ulrarealistickou vIednost*.^ládí se nezdokonalovalo eticky a esteticky, a tomu odpovídaly jeho umělecké výsledky.nakolik vSak obnovovaný repertoár poskytoval tomuto mládí potřebný ' prostor,takovéto úvaze se Němirovič-Eančenko nevěnovaly wěmarovič- Denčenko se uchýlil k politicky motivované demagogii a vytýkal mládí,že se neinspiruje dobou, že mezi nimi nevidí "patetické vůdčí osobnosti" schopné sáhnout k protestu či povstání.
"Strýček Vána*,mchatovská inscenace přeoSená na scénu v Polytechnickém muzeu .S ts n ialavski j si znovu uvědom11,00 znamená miniaturní jeviště,kde nelze spoléhat na tradiční výpravu.Hakolik jsou zbytečná popisné dekorace,přemír a rekvizit apod.Později se toto představení uvádělo v klubu dramatického studia pracujících. 0 #
Stanislsvského podnítilo k úvahám o maximálně účinné výpravě,možnostl hrát pouze na pozadí gobelínů.
-172-
a tak soustřeďovat pozornost na herecká výkony,Začal domýšlet požadavky na takováto herectví orientovaná k umění prožitku a vjělované do Ideální scénická podoby*' Později se o něm linoval jako o herectví "maximální koncentrovanosti".
Sám přiznával,že k něčemu podobném sám nemůže dospat* protože má ruoe i nohy svázaná ohledy na početná příbuzenstvo a rodinu#která si zvykla na jeho příjmy plynou* cí dříve z otcovského podniku.1
Březen 1919 Lenin ntrv š t ívil představení "Strýčka Váni" uváděné
v Prvém studiu.vyjadřoval se o nem nadšeně a odmítal názory,jňko by ^lo o nudného eutora.Xeč to nlo nezměsnilc ne negativních názorech proletkultovských institucí, která postupně vypudily čechovovská představení s repertoáru větviny divadel.Názorech,že Cechov nezachytil revoluční perspektivy a že se zabýval výlučně malo-burzo a zní m prostředím nesougvučným poslání proletariátu.1
Zveřejněna sta? J.E.Vachtangova pod názvem "Těm^kdož píší o systému -Stanislavakéhow /cas^estnik teatra 1919*čA4/>Polemiica se subjektivní interpretací celoživotního úsilí £#S.Stanislavského#jak se objevila v knihách' T^TT. Jevreinova a F.F.'Komiasarževského, statích V.TS.tyejercholda.Vachtangov především obhajoval "nrodfcolatelnost systému1* jako nutnost i, jek vytvářet metodický základ představení a vychovávat herce jako tvůrčího umělce, a nikoliv pouhého řemeslníka .Názory oprávněné, ale v kontextu doby odsouzené k nepochopení, protože se dávala přednost všemu radikálnímu,momentálními jakoby revolučnímu.
i>uben 1919 korespondence Kj3.Stanislavského obsahuje výroky v duchu,
že se z nebo stal proletář-který díky "rej§dvačkám" netrpí nedostatkem,ale nemůže souhlasit s úpadkem ' profesionality .V případě vlastním i celého souboru,4 Znovu povzdechy na adresu rodiny,příbuzných a známych, kteří na n?*o zřejmě naléhali,Později se situace je^te více zhoršila tím,že mua^l xfttx opatřovat prostředky na léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu, kam se za ním uchýlila část rodiny.
Na pondělcích Uměleckého, divadla debaty o "divadle představování n, nádhernýoh pozáchÄnSlechtilýoh geateck a patetickém přednesu.Zřejmě taká v souvislosti s představeními Komorního divadla.Stanislavskij tehto typus divadla zavrhoval.Tím nemělo být pochopeno*Že negoval vnější techniku nerozpracovanou v?.nk dosud ve vztahu k "umění prožívání*.5
Reagovalo se zde mjjna představy tisku, j ako by Umělecká divadlo se ocitlo ve stadiu ^smrtelných křečí11 ,t>tanislav< skij naděje spojoval a mládím ve studiích,která se mělo postupně oáamostatnit a pokračovat v hledačství zakladatelů. Znepokojoval jej zvětšující se počet herou, kteří neprošli potřebnou metodickou přípravou,a narůstající administrativa*
Stanislavskij zde několikráte formuloval vztah k "novým směrům", zejména futer ismu, který označil za Bobewal * zvrácenou gen iálnos tt z ^.kr« j no stní akcent ve vztahu k formě»>nlz by-dospíval k obsahovesti^Tím XI nemělo *ýt pochopeno.že zde nemohou vzniknout pozoruhodné podn^ftár, jak dokládaly výboje Komissarž«vské*ho « ^ejercholda^.v
-173-
Květen 1919
v "Ivenovovi", Astrová ve "Strýčkovi
Váňovi2 ^erSinlná ve* "Í'reSh~séÄ^ ve hře
ló.óerven 1919
Cervenec-srpen 1919
19,'červenec 1919
"I-chytrák se spálírt,Ljublna ve !JV©nkovance",íamuBova v "Hoři z rozumu%Gajeva ve "Višňovém sadu", Je smlvslsi smrtelně unavený a konstatuje* se na zkoušky něčeho pořádného není' ani pomyšlení,*Nutno udržet provoz za každou cenu^emyslí na sehe#ale znepokojuje Jej přetíženost pokolení zakladatelů, "staříku* Uměleckého divadla,'
Ve věku   56 let musel se smířit se ztrátou materiálního postavení,! když se během prvé světové války zřekl dividend a nechtěl týt z utrpení "krvácejícího národa V Nevracel se do mlúdí,kdy hrál takřka každodenně,' Revidoval své představy o umění a neopouštěl kritéria vyspělého profeaionála,Ve věku,kdy se obvykle uzavírá život a bilancují výskedky,musel obhrjovat samotnou existenci Uměleckého divadla a hledat cesty,jak je uchránit před nepochopením a vyvést z prohlubující se krize naivně p řeapokladal, že nastala konečně déba, kdy se podaří realizovat představy o "všeobecně přístup ném uměleckém divadle",o dalekosáhlé reformě ruského divadelnictví s pomocí "Panteonu ruského umění V Bez ohledu na únavu spolupracoval s Prvým a Druhým studiem,Qribojeddvským studieiuceehovovským studiem, židovským studiem "HabÍmah%Veikým divadlem aj,1 Jeho energie byla více než obdiv uhodná, podobno jako nesmiřitelnost vůči všemu,co porušovalo chod představen: a rozmělňovalo kritéria "starého Uměleckého divadla", zejména pak nekázni hereckého mládí,"
Diskuse o připravovaném znárodění divadelní sítě. Většina přítomných * zejména Němirovič-Dan6enko,Tairov, Komissarževskij,Južin ej.' - zdůrazňovali nutnost, jak materiálně zabezpečit divadla a vymanit je z vlivu ziskuchtivého soukromého podnikání,leč idea zestátnění přinášela nebezpečenství zvýšeného vlivu státu, hrozila ztrátou svébytnosti a samostatnosti,' Stanislavakij zde vyprávěl o tom,jak Umělecké divadlo zápasilo s nepochopením městské rady a muselo stále pamatovat ne rozpočet.Jak tristní byly zásahy do repertoáru světských i církevních institucí a jak si vážil ušlechtilé podpory S ^*orozova,**y sienka zestátnění se mu zdála na prvý pohled lákavou,leč v důsledcích problematickou.
PMtomní'jjbjěřli J.1HSI Novom irského t aby formuloval dopis určený V.u^Leninovi.Prosbu,aby nepodepsal příslušný výnos dříve, ne ž se poradí s odborníky, alespoň /.I,
Južinem-Sumbatovem z "alého divadla a KJŠ.^Stsnislavským, prvdtřídním odborníkem a člověkem "loajálním ve vztahu k sovětskému režimuset&ání nedošlo,podařilo ss však změnit formulace a termíny*
Odpočíval v sanatoriu místního' proletkultu,kam jej doporučily moskevské instituce .'v XX&IX Saveljově nedaleko města MaťlrtXffiift^ga, &imry .Do stával potraviny a vzorně plnil závazky, tzn.lačast v estrádních a literárních programech^kde předčítal klasickou'prózu a úryvky z představení Uměleckého divadla;r
Účastní se další porady o připravovaném znárodnění divadel za předsedniotví A ,:V.lunaôarského« Návrh počítal
-174-
8 centrálním řízením /Cetrotěetr/,ale poneobával značnoi vůli tzv,akademickým divadlům, ra«zí niž se počítaly všechny významné soubory,dvorní divadla 1 Umělecká divadlo,Bez ohledu na Leninovu nepřízeň vůči "siarkářské kultuře* aem vstoupilo 1 Velká divadlo.XunaearskiJ přislíbil, že by se tato akademická eivadla mohla řídit odděleně a zábór dosáhnout autonomie,^ tím souhlasil StRnislPVskij,Saljapin,JuSin,líěmirovičVDančenko*.;
26ísrpen 1919 Výnos sovětsko vlády *0 sjednocení divadelnictví",
podepsaný V#'I. Leninem.' Divadlo chápáno jftko součást výchovného působení a z těchto důvodů mělo být znárodni no /záhy se ukázalo,že bylo zestátněno se všemi důsledfo Dvorní scény - Velké divadlo,Malé divadlo,Ale; andrinské dlvadlOi'lerinnské divadlo a některá další Jako Umělecké divadlo,£omorní divadlo - zařazena metl "autonomní1* soubory dotované ze státního rozpočtu^Studiová divadla musela obstát a mohla spoléhat pouze na vlastní praco* vitost a nadšení soukromá divadla v provincii se zeatát* novela postupně,v údobí nové ekonomické politiky se jejich počet podstatně zvětšil díky zájmu Sstarého puOtKX publika".přibližně do roku 1929.likvidace nepu přinesla jejich zánik.'
Srpen 1919 ^a saram počátku sezony 1919/1920 nečekané komplikace*
část so úboru, ho s tu jí čího na jihu Huška, zastihla zde bělogvardějská vojska,"Složitými cestami přes Balkán dostávala se do Prahy,kde se ustavila jako tzv$Eačalovo< va skupina,která hrála v německu,Československu, Rakousku.Bulharsku a Jugoslávii v letech 1919*1922; Setrvávala v zahraničí a hrála dokonce pod hlavičkou Uměleckého' divadla z Jména "Hamleta" a dramatizace románů F.V^osto jevského.Jednak se obávala možných represí pq návratu,jednak se snažila přežít v zahraničí nejhoršx udohí hladomoru .'Po obsáhlé korespondenci,kdy zakladatelé hrozili exkomunikací z Uměleckého divadla a odnětím aázvu.podstatná část se navrátila v roce 1922* aby spojený soubor se vydal na zájazd do Evropy a USA.1 Část setrvala v Paříži /Pavlov, Ure čovová, Bar ano vská/, kde hrála až do sedmdesátých let.Po roce 19*5 hledala orsty k návratu a pařížská skupina hrála v Praze pod patronací sovětského velvyslanectví,-Záhy však,když poznala osudy ruských emigrantů mizejících ve vězení hKVD a odvezených z Československa bez ohledu, zda získali zdejší občanství * navrátila se do Paříže, Stanislavskij nechtěl a sítí vstupovat do kontaktu, protože nechtěl zkomplikovat osudy základního souboru* v duchu přísně dodržované lějJUtfo loajality. Pro mateřskou scénu vznikla však nezáviděního situace, protože moskevská skupina stěží mohla udržet provoz, litanislavskij spoléhal na Prvé studio,které vsak nezamýšlelo ustoupit od vlastních plánů,takže záehranoec se stalo Druhé studio .Situace byla natolik zoufalá, že Němirovič-Dančenko chtěl nabídnout Stanislavskému,aby hrál Rostaněva ve "Vsi Stěpančikovo",**
50.'srpen 1919 **oskevská Seka zadržela Stanislavského a *feskvlna,
tfěnirovič-Dpnčenko zatření ušel,protože nebyl v Voskvš, Po mnoha dramatických jednání nakonec propuštěni, Stanislavskij si v*ak uvědomil,Jak labilní-je Jeho postavení a jak naivní je spoléhat na světové uznání.
Nádherný pozdravný dopis poslal ^tanislaVskému AJJJ Ta ir o v, který se nebál skandalizovat Ceku.'
XP£X - 175
F ehe m celého roku 191? neustále vydává v ý?, vy , kor e s p o n clu j e s herci, zapisuje do p nalít divadla kritické poznámky e. výtky."emůže se spirit s rozpadem představení,odřenými rekvizitami,špínou a nepořádkem. Pře d jeho očima hyne milované divadlo, chce se mu plakat prcliat pred náporem Šmíry. • .
x-recuje v operním stzdiu Velkého divadla /"Husalka V, zkouší
s členy Druhého studia MCHT,rozpracovává součásti systému,
jedná s vedením Moskevského umeleckého divadla.
Fedovede vůbec pochopit, že herec může zmeškat výstup, zapomenout
slova textu.Podle jeho názoru se na scéně umírá a nové hlediště
si nezaglouží,aby bylo ignorováno.Výchova diváka nepředpokládá
přece totální pokles požadavků a kritérií...
bkromnost výpravy nutí k výraznější míře stylisovanosti,leč
dobové okolnosti neprojí soustředění.A podle stanislavského mél
herec myslet výlučne na tvůrci problematiku
1?.leden 1?20
5»unor 1920
- vyhlasuje "válečný stav" během zkoušek "Kaina" a mobilizuje všechny herce,osvobozené od vojenské povinnosti..Všechny povolává na zkoušky,určuje 1 alternace pro případ, že by herce odvedla z divadla pracovní povinnost /odklízení sněhu anod./
zpozdil se o p£l hodiny na zkou Šku, pr o t o že jej vy stehová-vali z bytu v rámci otcovského podniku.?Temel možnost se zavčas omluvit,telefon nefungoval.Opětovně se zhroutil a styděl se před ostatními,protože porušil vlastní zásady
7.unor
1920   - hraje Astrové a nedaří se mu se soustředit,Vadí mu kašel a hluk v hledišti.nehodlá se dále s něčím podobném smiřovat.O týden později vychází před oponu a vysvětluje nezbytnost ticha pro herecký výkon, z^ádá diváky,e.by se přestali bavit,jíst,sdělovat dojmy.Pozdržel třetí dějství,dokud z hlediště nevyvedli opilce,který tu pokřikoval
14,březen 1520 - komentuje představení "Výšivky z růží" F.&ologuba
v Druhém studiu MCKT^režie V.V.Lužskij
4.duben 1920 -
16.kveten
'ľv-aaam Angot;" Ch.Lecocqua v Hudebním studiu wf/lkého divadla,režie V.V.Lužskij,výprava ľtf.P.G-or týnská. Hežijní stránku řídil V.I.KemiroviČ-Dancenko, hereckou - K.S.stanislavskij
2.července 1920 píše A.V.'Lunač upozorňuje na mimořádný význam materiální situaci,vytvářet pr za okolností nepříliš přízniy m a ter iálů .Velitel xl-en xu > nároků na náhxadní byt K.b.bta kde budoval garáže a technicko vyhledat ttpft důra v Usntevské u otcovskému příbytkuT^de našel uchýlilo Ox^erní studio
ar ski j Leninovi o Stanis^vském a
jeho díla.^nnží se 5ELÍft*t£Í* jeho ostor pro pokračování jer±o tvorby ch - hladj,nedostatek veškerých V # 'xj , h o n c - Ir u j e v i c, n e z ř e kl s e nislavského /Ka%tnyj        r j ad/, u základnu,přesto se podarilo licijkterý se v mnohem podohov^l útočiště s celou rodinou,sem se
1
4SSB -176-
14.říjen 192(\^lkce věnovaná etice v židovském studiu "Habimah".' Rozpracováváno téma "lži" a "pravdy11 v umení a realitě.",7 Postupne se zde soustředila všechna čtyři studia a Stanislavskij rozebíral "Hoře z rozumu" z hlediska určení hlavního řídícího úkolu,průbežného jednání,schématu role,detailizace jednotlivých "kousků",perspektivy role
Paralelně zkouší úryvky ze "Pskovitanky" a "Vŕerttfra" v Operním studiujv domácím prostredí připravuje "Hevizora"
26,'březen 192l\^.B. Vachtangov formuluje kritická postřehy o Stanislavském,Iíěalrovičovi-Dančenkovovi,inchatovskéni stylu. Díky vyhraněné kritičnosti zveřejněny až v roce 1957 /Teatr 1537, cll2/-podle názvu sanatoria označovány za "vsechsvjatskije" záznaray.Vachtangov dospěl k názoru,že Stanislavského epocha se uzavřela, tyjpus divadla jím vytvoře něho se přežil v nových s pole čanskvch okolnostech.Proto preferoval Mejercholda,fW*iP*msě LmuJcLá v a 1/ ~p ře dno s t jako osobitému režisérovi,géniovi,který vsak bohužel ne^&sĚíí Oe taj© hereckého povolání/.'." Vachtangovovy záznamy nepronikly do tisku narozdíl od statí V.'E.Mejerchold8,V/Bebutova a K.Děražavine.Stanislavskij se nebránil a neodpovídal přímo,zvolil postup volné interpretace vlastního díla.froto publikoval část rukopisu "Remeslo".Náhodou se stalo,že tak vznikla vlastne nepřímá odpověd na staí V.E.ifejercholda a V.Bebutova "Osamocenost Stanislavského"
4,květen 1921 - zahájilo Operní studio.Nejprve vysvěceny prostory části bytu K.S,Stanislavského /zachovány v rámci dnešního muzea/ a započaty zkoušky "3ugena Oněgina" P,I.Čajkovského
květen 1921 - během zkoušek "Hevizora" vyniká herecké nadání M.^iCechova.Stanislavskij plně akceptoval jeho výbušnou excentric-nost-a vymýšlel takové mizsnscény, jež uváděly podobné scény do shody s požadavky textu,Pii prvém setkání s policejním hejtmanem se Chlestakov roztřásl pláčem,přiznával vinu,proto Stenislavskij oddělil obě postavy dveřmi,aby zachoval nádherný herecký výkon a současně uchoval potřebnou motivaci dalšího vývoje děje Při zkouškách v Druhém studiu HCKT,kde se připravovala dramatizace pohádky L.N.Tolstého o SHHH^|ÍlflMzmM hloupém Ivanovi^
požadoval od představitelů čerxů,aby se^odpoutávali od zemské přitažlivosti a létali ve vzduchu,A současně trval na pravděpodobné motivaci,tzn.'aby věděli,proč vyskakují z kotlů,*v Opeřním^^ Paralelne se podílí na přípravě "Noci před Štedrým dnem'y— ;"Zázraku sv.Antonína" a "Svatby" T Tfetím studiu.Znatelně ochladly vztahy s Prvým studiem
červen 1921 - situace mateřské scény.se dále zhoršila,nepřítomnost tzv.íražské skupiny /Části souboru vedené V.I.Kačalovem,jež se bellem občanské války musela uchýlit na Západ a sfftrvávala zde,vyčká Ve la/se nedala   dále opravňovat a stávala se neúnosná z důvodů provozních.Studia nemohla nahrazovat mateřskou^scénu a udržovat zde provoz,Proto vznikla korespondence mezi KaČalovem a NěmiroviČem-DanČenkem,komplikovaná jednání o návratu, obnovení souboru "během zahraničního turné apod.J
8.říjen 1921 - "Revizor" VmV.Gogola,režisér K.S.Stpnislavskij,
výprava K.F.Juon.?**,Cechov jako Chlestakov, I.M.Moskvin v roli policejního hejtmana. Kritické ohlasy se zásadně nemohly shodnout v názoru na výkon    A. Čechova, zda je realistický,nebo excentrický
- W"
-v
13 .'listopad1 1913 - otevřeno Třetí studio MCET v budově na Arbatu, montáž uryvkUjrecitace, zpěv.Stanislavskij tu přečetl monolog
MMMIR Barona ze "Skoupého rytíře'1
21 .'listopad I92I - situace si vyžádala * aby ISudako v fšel u .i al role Popela v nastudování "Na dně11 #Bez jediné zkoušky,prímo před představením mu Stanislavskij udělil několik rad.Nezbytnost diktuje podobné zásahy
Prosinec 1921 - organizována Moskevská divadelní rao£,do níž tyl jmenován vedle Stanislevského také Mejerchold,Južin,Sobinov aj. Současně diskuse na téma,zda proletariát potřebuje akademická divadla,označená za zastaralá,nechápající revoluci a anti-marXistická.Stanislavskij zde obhajoval názor,že namísto kritiky nutno se od akademických scén učit akeodmítat profesionální umění jako celek.
Hada lidových komisařů zrušila vládní výnos,podle něhož mělo být uzavřeno Velké divadlo
30.prosinec 1921     obnovené nastudování "I chytrák se spálí"
A.N,Ostrovského,Stanislavskij hraje Krutického
Leden 1922 " mHaÉal^ repertoáru XíGHT se* opakuje "I chytrák se spálíll,,lHevizorTI, "Příživník" a "Venkovanka",ostatní nelze obsadit díky nepřítomnosti tzv.Kačalovovy skupiny.stanislavskij hraje Ljubima a Krutického,výstupu je v úryvcích "Strýčka Váni" Dále se zhoršují provozní podmínky,26.2.1921 v představení "Modrého ptáka" upadla dokonce celá kulisa.Stanislavskij to právem považuje za symtomy zániku,Vedení UCElS požádalo Americkou administrativní pomoc /AHA/o plátno,barvy,elektrické zařízení aj
22.březen 1922 - "Fotiádka o hloupém Ivanovi" v Druhém studiu ^CBT,
dramatizace k'.A.oechov,režie B^I.Veršilov.
Stanislavskij hrál,nemohl se zúčastnit a byl průběh ne informován telefonicky
Duben 1922   - zahájeny přípravy k odjezdu do Anglie a USA. Kačalovova skupina dostává ultimatum,bud se spojí s mateřskou scénou,neto nesmí vystupovat jako součást mchatovského souboru
17.květen 1922
21.květen 1922
27,červen 1922
Kolem 20,'července 1922 - odpočívá v sanatoriu pod Moskvou.Předčítá
zde prof .P.N.Sakulinovi, znalci ruské literatury, rukopis práce věnované systému
vzdělanosti" L.N.
poslední zkouška "Ploduj
ToIstého,přípravy přerušeny s ohledem na zahraničn: turné
navrátila se Kačalovova skupina,podstatná Část souboru obnovila jednotu MCHT iBMÉlí
1?ěhem zkoušek "Cara Fjo&ora IoannoviČe" sahá K.S.Stanislavskij k politickým analogiím .'Borise charakterizuje jako chytrého bolševika,za nímž stojí stranaTf^'irovnává jej k náčelníkovi štátu, kam se stíhají veškeré správy
1
- *7s—
14.září 1922 - Moskevské umelecké divadlo se loučí s Moskvou
a odjíždí přes Rigu do Eáelína.Stanislavskij se stydí za ubohé šaty a nevychází z hotelu,pokud se nepodařilo zalátat díry a vyžehlit žaket.Tisku sděluje,že se životní podmínky v Hušku zlepšily, poukazuje na slušné podaínky,zájem publika aj,;
26.sárí 1922 - V Lessingove divadle zahájena pohostinská představení "Carem Fjodorem Ioannoyicem".I>o té|t doby;vse přezkušoval] a vylepšoval celý uváděný repertoári"Višňový sad", "Fa dneVfTři sestry" /do 10.října 1922/.-Od 17.10.' hostovalo Moskevské umělecké divadlo, v Prase,kde Stanislavského přijal prezident T.G.&asaryk^ účastnil se zkoušky "Kati Kabanovové" L.Janáčka i představení "Svatby Erečinského'1 ve Vinohradském divadle .V zápisníku si poznamenal nadšené výroky spojené s hereckými výkony V.Vydry a B.Zakopala. Z Prahyvodjel >£CHT do Záhřebu, zkouštfC zde alternaci ve "Višňovém sadut!,]£de jej nahradil V.-I.KaČalov jako Gajev.Znovu projíž<& Prahou,kde jej na nádražipozdravím Jaroslav Kvapil s manželkou,a míříj, doYPaří2e.: Irssy hostování určovaly finanční ohledy,hostování nebyla lacinou záležitostí při tak početném souboru a nákladné výpravě...
24.listopad I922 - v 1'oskve zahájilo Operní studio Velkého divadla nastudováním "Eugena Oněgina" P.I.Čajkovského, v prostorách Tového divadla /dnešní Ústřední divadlo , pro děti/.Předpremiéra 15.6.1922 vJmfHÉt. Stanislavského
V Režie K.S.Stanislavskij a Z.3,Sokolovova,dirigenti V.H.EakalejnikoVjV.I.Sadovnfekov a M.N.Zukotŕ,
výorava E.A.^atrunin a i?jodorovskij.orchestr Velkého divadla.Představení bylo obnoveno 24.12.192o v tzv.Dmitrovském divadle /dnešní Moskevské akademické
hudební divadlo K.Í3.Stanislavského e V.I.tfěmiroviěe-D&nčenka/
5.Mfcprosinec 1922 - zahájeno hostování v Paříži za dramatických okolností.Výpravu "Cara Fjodora Ioannoviče" dovezla nákladní auta půl hodiny před predstave ním.Díky nepředstavitelnému vypětí se podařilo vše zvládnout. Gtanislavskij si zapsal "Hurá,Rusko je uchráněno před ostudou í"
V dalších představeních hrál bojara Ivana Petroviěe 5ujského,Satina,Gajeva,hrabete Ljubina. Hostování probíhalo za napjatých okolností.Jednak onemocněl L.M.'Leonidov, jednak herecké mládí nesouhlase lo s ubohými finančními podmínkami.
Stanislavskij zde vedl ^jednání o utvoření mezinárodní*-
divadla a radě studiových scén kolem n ě]lo. scházela však pomoc mecenášů,rozhovory se omezily na vize a nádherné návrhy
27.prosinec 1922 odplouvá na pkíáŽM "Majestic" do Spojených států severoamerických.lía palubě se seznámil s francouzskem lékařem S.Xuhe,s nía»ž debato vel o po<Vjí n-^ýcl: reflex x chk ko > mí <-\ * J <':
von.c.ově ovlivňovat ercoce '
i^^Eerl íni
a poté
-179-
C.leden 1?23 - zahajovací představení "Cex Fjodor Ioannovič"
v "ew Yorku.Stanisiavskij zde sehrál Sujskéhoj 3atina,Grajeva,Ver8inina,Lj:ubina iaj,v fjBBj(ajpB^
Chicagu,Philadepbii,Bostonu,kde měl možnost poznat americké divadlo i hudbu.Zde uzavřel smlouvu s' bostonsky nakladatelstvím,které se zavázalo vydat memoárovou knihu "Můj život v umení1';zde si '■uvědomoval výhody přesnéhovřádu a technické dokonalosti,které jej poněkud,děsily chladem a neúprosnými požadavky ve vztahu k čemukoliv kulturní mu a duchovnímu.Pohostinská predstavení roku 1923 se uzavřela 2.června v Vety Yorku.nevýhodné smluvní podmínky,nutnost hrát denně^dvě až tři představení přinášela s Sebou ohromnou /únavu flSBjssvjl celého souboru^který nemohl jen reprodukovat nastudované.1 Ve shodě s požadavky K.S.S^anislavského se muselo přezkušovat,opravovat,vyiaaovat,přeobsazovat. V souboru zrála vzpoura a Stanislavskij ji potlačoval krutými opatřeními.Nutil soubor žít klášterním řádem,kdo se opozdil do hotelu,tomu hrozil návrat do aéosjcry spod.
Během hostování se Stanislavskij setkával seW zpěvákem Saljapinem,skladatelem Hachmaninovem, režisérem -Kpmisserževskýra,podnikatelem Balijevem, choreografem Fokinem,výtverníkem Baxtem rvykvětem ruské emigrace na Západe.^
Cestou zpet zajíždí do Švýcar^kde se lécii jeho syn, Igor.Fa jeho záchranu shromažaoval peníze ještě
Ž?ioskvě a nvn^nani obětoval většinu zahraničních onorářů.Ve RHMK ľíernwaldu se sešla celá rodina K.S.Stanislavského
Broen 1523     - ^řezku^aje některá představení pro novou seronu:
|"Paní hdstinskou",nepřítele lidu","Bratry Karamazovy" - v okolí Berlína.Tam za ním přijíždí kí. Cechov, aby jej informoval o vzaměření Druhého studia stále více se osamostatňujícího,a J.A.Závad-skij,zástugce Třetího studia .Tam také pípe "H4*j život v umení".Později zkoušky přeneseny do divadla v Paříži
27.říjen 1923
odumřela ve" dnech socialistické revoluce /čas.ZreliSča 1923,č.59/
ÍEíjen 1923 - hostování v Západní Svrope skončilo deficitem díky neustálému vzestupu cen,prohlubující se inflaci v Němedku a výpomoci Třetímu studiu,jež nemělo na cestu zpet.celková ztráta 25 C00 dolarů,která bylo nutné kompenzovat během hostování
v usa r**\
5,listopad 1923 - oficiální oslavy 25.výročí ŽŽCHT v Moskve.
Projev A.V.Lunačarského o významu Moskevského umělec kého divadla pro ruskou kulturu.Dokonce dlouholetý odpůrce MCHT,kritik A.H.Kugel,uznal jeho přínos ve vztahu k současné literatuře a dramatice minulého čtvrtstoletí
7.listopad 1923 - Stanislavskij se souborem přijíždí do New Yorku.
Zahájeny zkoušky předpokládaného repertoáru: "Neorítele lidu","Bratří Karamazovových","Paní hostinské","Ivanova","I chytrák se spálí", "Višňového sadu","Na dně".Představení zahájena 19.12.1923,skončena 10.5.1923
Během hostování se Stanislavskij zúčastnil odpoledního čaje ve společnosti ruských emigrantů,Fotografie "ruského bazaru",kde se prodávaly ikony a umělecké předměty vyvezené z Huška,objevily se na stránkách sovětského tisku.Nepřijemná byla přítomnost knížete Jusupova aj.1 Stanislavského podvedli,zveřejnili snímky,s^nimiž nesouhlasil apod. Ohlasy   v sovětském tisku jej urážely,protože zpochybňovaly ttritf jeho celoživotní :dílo,uváděly jej do souvislosti s belogvardějským hnutím apod.
Lube n 1924        - v bostonském nakladatelství yyŠel ";i$j život v umění"
nákladem 5 000 exemplářů,sovětské neúplné vydání o dva roky později HBHMMHMÉI
16.červen 192#   - v tisku sdělení o reorganizaci mchatovských studií:
Prvé studio se osamostatnilo jako Nové umělecké divadlo]Druhé splynul^s, mateřskou scénou;
Ířetí a čtvrté se mUhÉHÉÉ^ osamostatnily... Na reorganizaci se podílel A.V.Lunacarskij, Stanislavského představy nebyly respektovány. •Třetí studio marně lákalo V.3.Mejercholda,aby p řev za vedení
Červen 1924        - Stanislavskij se cítí osamělý a má dojem,Že jej
všichni zrazují.Nechce zahubit mateřskou scénu, láká jej ezperimentátorství,leč^studia nevy/pikala pracovní kázní a obětavostí.Děsí se hereckéno intrikování a neochoty tvořit.Zapisuje si:"nemám rád herce"
4.'září 1924        - koriguje "Zápas o život"■Ch.Dickense v Třetím
studiu.Převádí do mchatovského souboru řadu herců,mj A. N.tir ibo va, A. 0.3 tepa novo vou, V. A ."Orlova, V.*D. Ee ndi-novou,I.M.Kudrjavceva
11 .'září 1924      - "Pazuchinova smrt" W J.Saltykova-Sčedrina
v MCHT,re2ie   mmĚĚĚĚiĚĚtmmm v.T.Němirovič-Dančenko.Obnovena představení v Moskvě,při zkouškách "Cara Fjodora Ioannovice" vrací se Stanislavskij k nerealizovanému filmovému scénáři /poct pracovním názvem "Hrozný" a "FjodorVjkde si ověřil nutnost vzájemné vazby mezi jednotlivými díly trilogie, vetaí hutnosti a dramatičtějšího spádu. Fifcrrfnebyl natočen zřejmě díky důslednosti a náročno£ ti Stanislavského,který trval na tom,aby byla zachována filozofická koncepce a nesouhlasil s se zvyklostmi filmové výroby
-151-
l6.září 1924 - obnovené nastudování "Gera ffjodora Ioannovice"
v novém obsafeení;tfMHMMW A.O.Stěpanovová
/kněžna Ivfetislavská^B.N.Xivanov /Andrej &ujskij/, ^P.Chmeljov Aíicbáll Golcvin/,V.J.Stanicyn /kníže bachovsko j/a j ..Holi F j o dor a převzal V.T.Eacalov
1.říjen 1924 - zahájilo Studio uměleckého divadla,kde byla uvedena
Calderonova komedie "Dán?* skřítek",nastudování Druhého studia MCHT /původní premiéra 9.dubna 1924/. Hežie B.I,VerŠilov a L.I.Zujevová,výprava I.Nivinskij
14.listopad 1924 - po představení ve čtvrtém studiu /"Vlastní
rodina","Země obětovaná","Äavárnička"/diskutuje s herci a vysvětluje význam "pravdy v umění"
17.listopad 1924 - generální zkouška "Hamleta" Ví.Shakespeara v Druhém KKHAT.Stanislavskij nesouhlasil s pojetím hlavní role; domníval se,že M .Ä.Čechov nemá předpoklady pro tragickou roli.Příčinou rozdílných stanovisek zůstávala negace grotesknosti a ezcentřičnosti,související s post-expresionistickými tendencemi v prostředí tohoto studia
Listopad 1924 - komplikovaná jednání kolára rukopisu "ľ^ého života v umení.nakladatelství Academia jej odmítlo,Státní nakladatelství taktéž,iniciativy se ujalo vydavatelství ekonomické.nakonec kniha vyšla po dvou letech v Akademii uměleckých věd.Příčinou nebylo nic jiného, než obavy z práce idealistického divadelníka &2 mnoha míst v rukopise,jež se rozcházela s tehdejším scholastismem
1,leden 1925 - V.TUJČejerchold označil za pšíčinu veškerého utrpení
ÍÍOsamocený Stanislavskij "
24,lgden 1925 - obnovené nastudování "Hoře z rozumu" A.o.írribojedova, režie V.I.Fěmirovič-DanČenko a K,o.Stanislavskij
20,únor 1925 - "Tajný sňatek" D.Cimarosy v Operním studiu.fta plaká* tech přeškrtnuto - režie K.3.Stanislavskij - a dopsáno: Z.S.Sokolovová
29.březen 1925 - "Jelizaveta Petrovna." D.Smoliče ve Studiu ľv'CKT, re£ie L.V.Earatov a V.L.^čeledov.Díky Stanislavskému přešla sem skupina nadaného mládí z Druhého studia,mj, O.N.Androvská,K.P.Ch^eljov,M,lT.ICedrov,M.M. Janšin, V.J.Stanicyn
8.dubÄ4|Vv tisku oznámení, Že a'CHT zahájil přípravy představení "Osvobozený Prometeus" v režii K.S.Stanislavského a V.I,I\TěmiroviČe-Dančenka.Zatím se vyjasňovala "ideologická stránka" inscenace rásledovaly dopisy diváků   protestujících proti uvádění "K'odrého ptáka" jako "hloupé pohádky",která odvádí od dramaticnosti života a propaguje snění
lO.září 1925^ív tisku sdělení A.V.Lunačarského, že většina mchatovských souborů A'CHAT I.^/CHAT II.',4. studio, UCHA?,Hudební studio MCBM/
bude zbatfena státní dotace,co2 umožňuje vysoká návštěvnost
19. září 1925 - "Pugačevská vzpoura11 K.Treneva v KCRT.Stanislavskáho
urazila reklama na mm sadní straně programu,kde se vyzvedávaly přednosti knihy "Můj život v usnění1' a doporučovalo se předplatné.Marné vyžadoval,aby program "byl stažen
4.říjen 1925 - "I chytrák se srjálí" A. N. Ostrovského,obnovená představení, Eehem zkoušek zdůrazňoval K.13."Stanislavskij,2e odpůrci reforem jako Krutickij ne láteří na rok 1361,ale na rok 19171
13.říjen 1925 - Stanislavskému se líbilo představení "Mandátu"
v afejercholdově divadle.Fejprve Mejerchold pobýval na "Hoři z rozumu" a 'Pugačevská vzpouře","ooté Stanislavskij navštívil Sdrmanovu komedii.íinohé nasvedčovalo tomu,že se obnovují vztahy
31."říjen 1925 - M.A.Euigakov předčítal hru "Bílá garda11 na základě
stejnojmenného románu.Za přítomnosti vedení,dramaturga P,A.;£arkova a většiny souboru.Tematika se zdála příliš odvážná a vzdálená zkušenostem rachatovských herců
14.listopad 1925 - pětistá představení "Cara Pjodora Ioannoviče", pozdravné petice a telegramy z celého sveta
15.listopad 1925 - při Operním studiu se ustavil kruh přátel, snažící se popularizovat vážnou hudbu
25.leden 192Ó - "Horoucí srdce" t- .IT.Ostrovského,režie K.S.Stanislavé-kij*       rJľarclianov a I,J.Sudakov,výprava k\ P.Krymov. V roli Sredobojeva - íř? V. Ťarcha no v,Chiynova - I.M.a'oskvin,
Xuroslepova - V.F.Gribunin.jtfejerchold shlédl generální zkoušku a přdd předváděcím představením "ŽvijCíno" ve vlastním divadlevodvolával se na jedinečnost nedávných dojmů.Zmiňoval se o Stanislavském jako o "všemocném mágovi",s nímž se >.*ejercholdovo* divadlo nemůže   srovnávat,Koncem ledna došlo k setkání titanislavského s Vľe jer ohol de m a všechno nasvedčovalo, že bude obnovena PM spolupráce3tanlslaTSklJ v %é
době propracovával linii "psychofyzického jednání", snažil se potlačovat jednáním nadvládu slova
11.květen 1926 - obnovené nastudování "Strýčka Váni" A,P.Čechova, Stanislavskij prohloubil humanistické rysy v -podání Astrová, zdůrazňoval životní moudrost a gu^^ vír7i
v pnsti
19.květen 1926 -
Květen 1926
"Mikuláš I.a dSkabristé11 A.Tt.Kugela podle románu D;s.*£erežkovského,režie T^W.Litovcevová, výprava V.A.Simov.V titulní roli V.I.Kačelov.btanislavskij korigoval jednotlivá dějství,snažil se zapůsobit na metodickou stránku mmémmm^ představení,které postupně obnovovalo pravidelný rytmus přípravy dalšího repertoáru.
To bylo důvodem obsáhlých připomínek souvisejících s delšími versemi "Bílé gardy*.Cenzurní instituce nesouhlasily s názvem,autor navrhovalíEílý prosinec, 1918,Bobytí.r.(něsta,Eílá vichřice - Tv'chatovská dramatu: gie:"Před koncem",s Číma Stanislavskij souhlasil, protože nechtěl,eby se najplakétech objevilo cokoliv co souviselo s "bělogvardejským linutím".
taktně odmítá nabídku japonské spoleěnosti,která ^ se chtěla ujmout příprav filmu "Car Pjodor Ioannovič Konstatuje,že ve veku 63 let nemá dostatek sil, 4 a z rodinných důvodů dávájpřednost evropským zemím,aby se mohl opětovní setkat s nemocným řynen, s nímž se neviděl v.ůlcu?uh<^ho roku
3.červen 1926 -
obsáhlé připomínky během zkoušky Eulg&kovovy hry.' Odmítá "hru na city",předstírání a fJmVmWlmmmí he:
nerec^
manýry.Vyžaduje,aby všichni jednali,a nikoliv trpeli,utápěli se v hysterii,zatímco postavy se setkávaly v příjemném prostředí domácnosti,kde se cítí jako doma
6.Červen 1956   - repertoárová rada vázala další osudy připravovaného
nastudování "Plodů vzdělanosti" na Stanislavskélio rozhodnutí,zda bude hrát Lvesdinceva.Stanislavskij nemohl roli přijmout,protože byl^přetížen,plne zaměstnán režiemi a pomocí studiím
.1-2.červen xy
1926
ristických pro buržoázni společnost.Přes mnohé výhra
o menty
26.'červen 1926 - uzavřela se sezona 1925^1926,v qíZHCm uvedlo
Čest premiér a získalo nesporný úspěch díky "Pu&acevské vzpouře11,"Mikuj.áši I.a dekabristům", a zejména "Horoucímu srdci" a "Obchodníkům se slávou Upevnila se prestižvdivadla i jeho materiální situace .Přitom mateřská scéna ne u s t ále rxrikv i 1 c y c 1 u dluhy studií ,mj ."Hudebního studia v zahraničí epod.
X3EÍXX -184.
Mnohé však naznačovalo,Že "vnitřní krize nebyla překonána.Lze tak usuzovat podle nerealizovaného nastudování čtyř vaudevillů z doby Velké francouzské revoluce /"Ty a tehe",,fKrál Jindřich se zbláznil", "Pád Paříže" a "Demokratem z donucení"/,které prosazoval V.V.Lužskij .Herce však práce nezaujala,zkoušky se rozpadly bez ohledu. Že [režie *sel u.iala IT»H#Litovcevová, K.M.Gorcakov a     I,Kotluoajová
Srpen 1926   - Stanislavskij koncipuje stěžejní kapitoly knihy "íitoje výchova k herectví" /Práce herce na sobě/
16.srpen 1926- Operní studio K.S.Stanislavského přesídlilo do vlastní
"budovy býv.Smitrovského divadla v Puškinove ulici
22.srpen 1926 - příprava repertoáru k 10.výročí ťííjna.Vedení MCHT
pozachovalo,aby se Stanislavskij zřekl studiových scén a zaměřil se nadále výlučně na mateřskou scénu
2.áří 1926      - vyšla kniha "Můj život v umění" ,nákladem 6 000 ézemolá-
řu.-V dobových okolnostech vysoký-naklad, dobry papír a
kvalitní tisk
13, září 1926 - vedení ?*CHT rozhodlo, abyV^odznak zasloužilého člena"
s vyobrazením racka      uděloval jen tem,kdo 2 fanM mají mimořádné zásluhy,a nikoliv v souvislosti s Životními jubileji a lety strávenými v divadle...
14. září 1926 - zevrubný rozbor představení hry äS.Bul&akova.Stanislavsk:
chápal zánr "Bílé gardy" jako lidové představení o osudech revoluce,'0 zveřejnění rozhodovalo předváděcí představení - generální zkouška 17.9.1926.Stanislavskij vyžadoval,aby se celé hlediště zaplnilo známými,příznivc divadla,a tak se podařilo překlenout trapný dojem zvláštního představení pro hrstku rozhodujících cinitelú.Publikum mělo pomáhat hercům v jejich "nelehkém díle11.Stanislavskij veřejně prohlašoval, že pokud představení nebude povoleno,pak odejde a divadla. Za. rozhodující považoval to,že HHI herecké mládí zde vyjadřovalo vlastní názory a defakto tu vznikla ,QO/f      "nová tradice" Uměleckého divadla.následovala další 23#zári 19»    «uzaví.ená generální zkouška",2J.9.1926,pouze pro —■ členy vlády,repertoárovou správu a zástupce tisku,
IA.V.LunaČarskij tu vyjádřil názor,že hra může být zveřejněna
V září 1926 K.S,Stanislavskij zkoušel "Carskou nevěstu" v Ooerním studiu,"Figarovu svatbu" ve MCHT,podílel se na dokončení "Dnů Turbinových", obnovoval rozpadlé představení "bodrého ptáka".Hrál Satina a Astrová
inscenace"
Krátký časový odstup nepřál koncepci románu i hry Eulgrkova.Proto byl organizován "soud" v duchu mítinkové ho divadla,který vynesl negativní rozsudek.'Kolem představení se rozpoutala bitva,část hlediště tleskala, část pískala.Milice vyváděla prvé,proto V.V.&ajakovskij požadoval,aby byly postihováni i tleskající diváci.
-185-
flást stranického vedení /Zinpvě^.Kameněv/hru pronásledo< v a 14, a považovaly ji za "prdcgovětský pamflet".J.V. Stalinovi se líbilo představení,které sledoval více než desetkrát.Bez ohledu,že nepatřil k obdivovatelka nadání M.Eulgakove,spíse naooak,konstatoval,že hra podává objektivní důkazy o převaze rudých a příčinách Jejich vítězství.Stalin obdivoval herecké výkony a vyhovovala mu melodramatická koncence ^káam představení.2de ÄÄkAr lze rozeznat příčiny pozdější jednostranné orientace na mchatovský styl,prosazené administrativní místy v druhé polovine třicátých let.: V přímém kontrastu s likvidací modernistického a avantgardního proudu
23.října 1926 - vyhlašuje v Operním studiu "válečný stav",mobilizuje všechny^kdož se podílejí na přípravě "Carské nevěsty" a vyhrožuje dalekosáhlými tresty.Tak se snaží překonat rozpad disciplíny ^Hlm^BBÍÉMÉHÉBÉtt
3.0.'říjen 1926 - provolání k hercům Moskevského uměleckého divadla: Stanislavskij zpozoroval,že mnozí herci usedali během představení v hledišti,nebránili návštěvám v šatnách epod.^tsnislavskij se odvolává na "tradice Uměleckého divadla'^jež něco podobného neznaly a měly na pametmiraelecký výsledek
15.listopad I92Ó - L.Leonov předčítal na společném zasedání vedení a repertoárové rady hru "Untilovsk".Stanislavskij obhajoval podobnou importérovou linii.schvaloval orientaci na v ý znamné \bvltory   ou cas n 4/kte ří na sebe upozornili v próze
28.listopad 1926 - zahajovací představení Státního operního studia K.S.Stanislavského, "Carská nevěsta" 1~.A. R im s kého --.Korsakova^režie K.S.StanislavskéJj a WtĚHĚtí.^ t Alexe j€V za spolupráce Z.S.Sokolovové a V,V,2alesská,
•ara
Fjodora Ioannoviče",podarilo se mu prosadit požadavky hudebního dramatu,rovnováhu mezi hudební a divadelní stránkou.Tisk se shodl v názoru,že představení je významným přínosem "v zápasu s operní rutinou"
30.listopad 1926 - Prezidium kolegia komis^r*iáíu lidové osvěty
jmenovalo Stanislavského. ředitelem Moskevského akademického, umeleckého divadla.S ohledem na nepřítomnost V.lýněmiroviče-Da.nčenka i neochotě V.V.Lužského ujmout se této funkce
30.listopad 1926 - předváděcí zkouška "Spoutaného Prometea"
rozptýlila iluze o vhodnosti podobné repertoárové prientace.Ukázaly se neodstranitelné nedostatky přednesu i pohybu,násilně pochopené divadelnosti,,.
12.prosinec 1926v- Stanislavskij znovu upozorňuje na utrolněnou
kázeň.Fa hluk,smích a řev v bufetu,nezájem na zkouškách, kde mladí herci usedají y nevhodných pózách,Kemluvě o chování V zákulisí aj.1
XäGÓtX -186
7.leden 1927   - V.Katajev předčítal hru "3ei>audantiM,Ste.nislavskij
Ji považoval za "výraznou a nápaditou"
2i.unor 1927   - účastní se porady organizované lidový™ komisariátem
osvěty,venované problematice dalšího rozvoje sovětské! divadelnictví.Stanislavskij byl toho názoru,že návWiji mmÉĚmmmdalší vývojová fáze,kdy nelze vystačit s jednoduchým agitacním repertoárem.Odvolával se na zákonitosti uměleckého vývoje,nebezpečenství toho,Že W lze vyhovět požadavkům a pouze se přizpůsobit.Znepokojovala jej nemístná míra řemeslnosti, rutinovanosti
Eřezen 1927     " množí se zápisy o porušení kázně,nepřipravenosti
kostýmů,špinavosti paruk,Jednak díky nezájmu personálu,jednak s ohledem na byrokratické návyky řídícího aparátu.Gtanislavskij zesílil dohled, vyžadoval přesné záznamy o sebemenším narušení chodu představení.Bohužel kázní nevynikali ani asistenti režie a především herecké mládí.Povrchní vztsh k umění, frásovitost,naivní důvěra v ideologické řešení,neochota   k vypjaté a dlouhodobé práci -komplikovaly vztah K.S.Stanislavského k členům studií. Stále více se obával, že zde zvítězí MMI ?mira
12.duben 1927 - "Eohéma" G-.Puccini v Operním studiu,režie K.S.Sta-
nislavskij a V.S.Alexejev,dirigent K.F.Erauer, výprava V.A.Giraov.Stylotvorně se představení blížilo tomu,covje dnes označováno jako italský neorealismus,což nenašlo pochogení ve dvacátých letech.Historikové operního umení povazují tuto inscenaci sa počátek"nové éry v ruském stylu,kde po staletí převládala koncepce výpravných,historických představeníva kde se orchestr vydelovai,aniž by vědomě sloužil pěveckým výkonům
19.'duben 1927   - 5m přípravě "Májové noci'j K,3.Stanislavskij varoval
pred nebezpečenstvím foll&fismu,idealizací :!maloruské-ho stylu"
26.duben'1927 - "Bláznivý den aneb Figarova svatba" P.A.C.BeauÄiarchaise
režie K.Stanislavskij,J.S.TěleševovárJB.I.Veršilov, hudba R.M.Glier,výprava A,!J.dolovin.VÉMÉBMM|t
Výklad pokračoval svým způsobem v linii "Horoucího srdce",takže akcentoval komediálnost,parodii, výraznou divadelnost
17.kveten 1927 - podílí se na rozhodnutí repertoárové rady,aby
fcCET uvedl k lO.výročí Října liru V,Ivanova "Obrněný vlak 14-69'\doporučuje,aby byl^ rozšířeny výjevy spojené s železničním depo,scény vzpoury vesničanů,
na
Srpen 1927
kontrastující s panikou těch,kteří se uchýlili poslední výsx>u a nemají kam ustoupit
oředčítá kapitoly z knihy o "systému",formulované jako dialog s pomyslným posluchačem.Později jej nahradily konkrétní dialogy s konkrétními žáky.Ti,kdož poznali přípravná stadia,dávali přednost předchozímu výkladu
XKJJXX -187-
11.srpen 1927
18.září 1927
3.října 1927
iO.říjen 1927
29.říjen i$27
- kategorické stanovisko repertoárové si^rávy;: nesouhlas s dalším uváděním "Dnů Turbinových", nezbytnost přepracování posledního dějství "Obrněného vlaku" tak,aby bylo zachyceno vítězství proletariátu,a negace Čechovových her.Nesouhlas
s přípravou "Vijnového 'sadu" a uváděním "Strýčka Váni"
- V,I.NěmiroviČ-Dančenko,otřesený smrtí přítele, herce a režiséra celého divadla,A.I,Južina, telegrafuje z Hollyvrowu: "nad čerstvou mohylou druha *MÉ^ntiÉfi£apřahu j i        ruku ke smíru a jsem ochoten zapomenout na stará,vzájemnéMBáikBt křivdy..."
- podává zprávu o přípravách "Obrneného vlaku" a polemizuje s rozhodnutím A.V.Lunačarského, který jej učinil odpovědným za dodržení termínu. Poukazuje,ge je sice nemocen,,lečwodpovídá
Wk především za uměleckou uroven tohoto představení ohroženého přetížeností "starej" nahrazujících nepovolené představení "línů Turbinových". Díky takovéto důslednosti podařilo se nakonec oslabit výhrady a Eulgakovova hra se navrátila Idp repertoáru. JMMM^^ggMpía lednu Sňznmi/
- prvé představení "Obrněného vlaku 14-6$",režie
I. J.Sudakov,N.N,Litovcevpvá k,výprava V.A,Simov.; §o:§$o"fe"fl:£S""c^ poúěkovyl K, o". Vor o i i j. ov o v i '--n Slavnostní premiéra 6.11.1927 - na části plakátů Stanisiav,skij uveden jako "vedoucí představení". Ohromný úspěch V.I.Kecalova,N.'P.Chmeljova a N.P. _^atalova
"t" V.Tíasse podle melodramatu
- "Sestry Oerardotovy
"Dvě siroty",režie N.r.í.G-orčokov aJVS.Těleševová, výprava podle návrhů architekta *W A.V.SČuseva,
Stanislavskij vysvětloval 2,Hajchové a V.E,:Ue jer-choldovi potřebnost podobného repertoáru tím,ae "pomáhal léčit nemocné herce".Cdnaucoval je přehnané mimice a gestice,učil jednoduchosti výrazu,kladtdůraz na pravděpodobnost citových stavů nikdy
Kritické chlasy nevynikaly aÉfcc pochopením pro "stará divadla", přestože^cást kritiků přihlédla k nadšenému ohlasu v hledišti a jedinečným hereckým výkonům /výjev na věži venkovského kostelíku, ve skleníku,na náspu/,MĚĚK levicově orientované listy vytýkaly . "závažné ideové nedostatky",Přílišnou^ pozornost věnovanou v&&u£tilri(J4j jež v revolučních událostech nesehráfo rozhodující úlohu,a neexistenci l zde výjevů vskutku revolučních,revolučního patosu apod.
5.prosinec S927 - Stanislays$ého zvolili za cestného clena Státní akademěO uměleckých věd
Leden 1928
- pokračují zkoušky "Othella","Deíraudantů",
zahájeny přípravy k uvedení "útěku" M.Dulgakovs, do záverečného stadia vstupují zkoušky "Májové noci" a "Strýcínkova smť'.ifejvetPÍ pozornost věnoval "Untilovsku"
XXp - 188
19.leden 1928   - "Májová noc" l^A.Rimského-Korsakova v Operním
studiu,režie K,S.Stanislavskij,V.S.Alexejev, V.F.Vinogradov a V.V.Zalesská,dirigent V.I.Suk, výprava M.I.Kurilko
22.leden 1928 -
31.1eden 1928 iO.unor 1928
po návratu V.I.ľremirovicer^ančenka z USA prohlašuje na nádraží,že má stejné pocity jako v roce 1893 a je těhotný nadějemi* Lee podobné nadšení d|ouhovnetrvalo,2$,iedna sledoval V.I.Nemirovic-XJancenko "Horoucí srdce" a vyjádřil zásadní nesouhlas s "podobným stylem"*-
i^O.repríza Eulgakovovy hry "Dny Turbinových", ovace v hledišti,před divadlem shromáždění odpůrců
po generální zkoušce "Untilovsku" vyjádřil K.S. Stanislavskij přesvědčení,že mítinkový styl, vnějškové podání revolučních událostí,nahradí záhy "pojetí vnitřní^,odraz revolučních událostí v lidské psychice
17.unor 1923
ů.březen 1925
"Untilovsk" L.Leonova,režie K.S.Stahislftvskij a V.«j. Sachnovskij ,výtvarník íT.P.Krymov, Autor se vyjádřil v tom smyslu,že jde o jeho "nejhorsí hru" v "nejlepším nastudování".Chladné přijetí premiéry, tři opony,skoupý potlesk.Stanislavskij chválil autora i herce,sna žil se jim dodat sebevědomí Kritika se neshodla v elementárních názorech,zda archaický styl prospívá hře L.Leonova,zda mehatovskí symbolika ^■^■■^■■^p autorovu neznalost scénickýc] ^oslabuje
požadavků .dramaturg iO-arkov inscenaci považoval za ideální z hlediska autorovy poetiky
Stanislavskij rezignuje na funkci ředitele ve prospěch V.I.Kěmirovxče-Uančenka po jeho návratu se zahraničí
6.duben 1928
licímu
--------------------- ------- „ _ —podílet
na zkouškách "Deírandautů",shodne jako jeho manželka, ^.P.Lilinová.Idyla se skončila,rozpory mezi zakladateli se znovu obnažily
20,duben 1928     - "Defraudanti" V. Katareva,režie I.J.Sudekov,výprava
I.j^.R^binovič.Přestože Stanislavskij vedl přípravu, jeho jméno nebylo v programech uvedeno.Kritika
vytýkala "nicotnost" tématiky,nadsazení významu podobných hříček v repertoáru.Stanislavskij
oceňoval přínos Katajevóvy komedie pro mladé herce
13.kveten 1928   - nové vedení Moskevského uměleckého divadla,Opětovné
dva ředitelé /Stanislavskij a^Němirovič-Dančenko/, šestnáctičlenná "rada",omezena administrativa
15.kveten 1928   - obnovené nastudování "Višňového sadu" připravené
Stanislavským,který se snevu ujal role Ciajeva
XX3HC - 189-
28.srpen 1928   - radostná zpráva,M.&orkij sdělil,že repertoárová
správa ustoupila od výhrad a souhlasí s uvedeny Eulgekovova "Uteku".Zpráva se později nepotvrdila a veškeré snažení K.S.Stanislavského nevedlo k výsledku
11.září 1928     - 200.repríza "Dnů Turbinových"
22.září 1928     - setkává se     A.Čechovem v Berlíně a přesvědčuje
jej,aby se vrátil,Lnes je známo,že hlavním důvodem odchodu do zahraničí nebyly jen důvody umělecké, tzn,nemožnost založit vlastní divadlo,ale oprávněná obava ze zatčení
5.říj6*i 1928     - M.Heinhardt venoval Stanislavskému přepychový
automobil,s Čímž byla spojena řada potízí:clo, převoz do Moskvy aj.Nakonec stál na dvoře v Leontěvsk< uličce jako památník na kozách
25.říj6tt 1928   - žádá prezidenta Státní akademie uměleckých věd,
P«S,Iío£ana,aby mu doporučil důležité Leninovy práce a stati o vztahu zakladatele sovětského státu k umění.Kogan mu doporučil stati o Tolstám,sborník "Lenin o umění a literatuře" aj
27.řfjfift 1923   - slavnostní zasedání jvěnovang 30.výročí Moskevského
umělec  -     - -    - - .....-
kij se
uměleckého divadla.PosdravnS^řeČi^telegramy.Stanislav cítil špatně,nespal,měl potíže s dýcháním
29.říj€4l 1928   - naposledy vystupuje na scáně íl'CKT jako herec v roli
VerSinine.Prudká bolest u srdce,mdloby,jedině ohromná odpovědnost mu umožnila dohrát představení,' PříStí den konstatován srdeční infert a Stanislavskij se ocitnul na hranici života a smrti.Záchvat se opakoval s týdenním odstupem,nastoupilo delší zhoršení.Denní tisk přinášel zprávy'o jeho stavu: teplota,puls,celková charakteristika nemoci... , Prvé reakce nebyly právě nejpřítemnější,mj.   y xaW»*"S organizátor mchatovských pohostinských vystoupeny L.13.Leonidov,sdělil,že bez Stanislavského nelze něco podobného organizovat.Taková byla autorita Stanislavského jako herce
Prosinec 1928   - Stanislavskij nesmel pracovat^přesto si tajně připravoval poznámky o repertoáru.2'rejmě je,že odpadne zájezd"do Pobaltí,Nemecka,Holandska a Anglie
5.březen 1929   - "Boris Godunov" íií.P.A'usorgského v Operním divadle,
režie K.S.Stanislavskij a I,*'.í.;l.íoskvin,B.I.VerŠilov, V.V.Zalesská,V.F.Vinogradov,: ,P, I.RumjeAcev, dirigent M.'N. Zukov, výprava S0I. Ivanov. ^ Stanislavskij -musel zůstat doma a^růbShu premiéry jej informovali telefonicky CJLŽ
květen 1929      - S
ky
manželky M.P.Lilinové a lékaře J.F.Gistaková.
Rodina se spojila v EedenweilJteru
XXXJGL - 190 -
5. září 1929   - jmenováno vedení UCm:tH ředitelé - Stanislavskij,
Němirovič-Bančenko a "člověk odjinud'1, ,M,S.Geitz, obdařený právem rozhodování,Zformována kolegium,jež mělo funci poradní.Záhy se ukázala nesmyslnost podobného uspořádání,mimoto M.S.G-eitz neftiěl ^emmmim. pochopení pro specifické stránky uměleckého provozu.Zaváděl zde tvrdé normy,neohlížel se na stáří generace zakladatelů, miloval strohé příkazy apod.Záhy si vysloužil přezdívku "rudý ředitel" ve   smyslu pejorativním
28.říjen 192§ - s ohledem na zdravotní stav byla prodloužena dovolená
K.S.Stanislavského o jeden rok a musel dále setrvat v lázních,později v Fizze.TalW vznikle/podrobná režisérská partitura "Othella",koncipovaná jako v počátečním stadou MCHT.Rozbor dokládá,že «*» se kladl důraz na maximálně pravdepodobné okolnosti,logicky motivované psychofyzické jednání,schopné dospět k emotivním stavům.Zde nadiktoval režijní plán "Rigo-letta'yjíoznámky o grotesce odvíjející se ze vzpomínek na spolupráci s J.B.Vaehtangovem
Leden 1930     - obsáhlá korespondence s Operním studiem /Stanislavského
se dotklo,že studio nechtělo čekat a studovalo "Zlatého kohoutka/,s ředitelem Gejtcem o repertoáru a neodvolatelných vlastnostech mchatovského režiséra,s L,\£,; Leonidovem jako představitelem Othella.neustále jsou upřesňovány jednotlivé výjevy "Othella",rozpracovávány do sebemenších podrobností mizanscény a poskytovány technické rady /jak dosáhnout toho,aby voda šplouchala ve vesle gondoly aj./.Později reaguje na sptóvy
o úspěšném nastudování dramatizace "Vzkříšení",kde V.I.Měmiroviě-DanČenko využil zkušenosti z amerického --. filmu
26.únor 19^0 ~ "Pjková dáma" P.I.čajkovského v Operním studiu,plán
resie K.3.Stanislavskij.režie B.TlVeršilov a P.I. Humjancev, dirigent B     Cha j kin, výprava ľi'.P.Zandin. Stanislavskij neměl WHí možnost realizovat původní záměry
14.březen 19?0 - "Othello" íí.Shakespeara,plán režie K.3.Stanislavskij,
režie I.J.Sudakov,výprava A.J.dolovin.^echno nasvědčoval íomu,že role pro L0M.Leonidova "přezrála"."eztfládl ji technicky,navíc neměl vhodné maskování a zevnějškem připomínal unaveného černocha,Tragédie se změnila v sled více či méně výpravných výjevů,uchvacova^jř tcát\y
^ÉrtÄnikoliv celek.Eez Stsnislavského se nepodarilo
uskutečnit jeho záměry
Březen 1950     - Stanislavskij dokončuje režisérskou partituru "Othella'V reviduje ji z hlediska korespondence.Představení vyvolalo ohromný zájem,J.V.Stalin navštívil druhou generálku, v hledišti se střídala generalita.Problematické stránky způsobily,že po desáté repríze bylo představení odvoláno, zimoto 28.5.1930 zahynul V.A.Sinicyn,představitel Jaga. Stanislavskij mnohé vytušil,hořkou pravdu však před ním skrývali.Až dopis il.K.Tamancovové přiznal vzniklou situaci a Stanislavskij okamžitě požadoval,aby jeho jméno zmizelo s plakátů,Žádal,aby mu poslali recenze a přiznali barvu,'.
xx^ga -191-
4,květen 1930   - děkovný dopis adresovaný A.S.Eubnovovi 7za poskytnutých 13.000 franku na léčení/.
V korespond-nci obhajuje studia jako nezbytné zázemí uměleckého divadla,jeho mládí a budoucnost
cervenec-srpen 1930 - předčítá kapitoly z knihy "'/oje výchova k he-
herctví L.U.Leonidovovi,který za ním přijel do Eadenweileru."Systém" chápe jako něco,co uvolňuje herce,zbavuje jej zábran a poskytuje mu možnost aktivně jednat.Systém nevytvořil Stenislavski^j,ale sema příroda.Je to prostředek,a nikoliv samoúčelný cíl.?wyŠlenky popřené administrativní propagací od poloviny třicátých let
- píše ;/.A.Eulgakovovi,vítá jej v prostředí MGHT jako asistenta režie.Jeho další osudy chápe z hledifika molierovské tradice,jako sepětí režie a herectví s dramatickou literaturou
4.září 1930
Listopad - prosinec 1930 - nemoc se nevzdává.Stanislavského zasahuje
chřipka, zápal plic,zánět ledvin
3.listopadu se navrací do X'oskvy a opětovne/je uzavřen ye^čtyřech stěnách domova s tím rozdílem,že je povolovfco více návštěv.Pokud jej cv-em nerozčilují a souhlasí s pravidly hry:nic znepokojivého nemá pronikat k jeho vědomí.Princip později dovedený do absurdity a související s politickými událostmi i zájmy jednotlivých skut)in uvnitř KíGKT
Koncem roku 1930 - studuje dějiny filozofie a práce I.&.Sečenova,
věnované funkci mozku /vytváření podmíněných reflexů, a řízení motorických pohybů/
12.leden 1931   - v rozhovoru s I.Ad.^bskvinem a L.M.Leonidovea
upřesňuje repertoárové plány.Znepokojuje jej zpomalený rytmus přípravy nových predstpvení narůstající rozpor mezi počtem zjfoušek a repríz
2^.leden až 4,únor 1931 - HAPP organizoval divadelní poradu,"/„referátu   A a       Afin OŤ" ^ n,*^"t7'f* nr* Q^tťaV* T C.ŕ-it7    n   Q-rC + Zro   ÍV 9,
Stanislavskt ryze ideeli;
31.leden 1931   ~ Stanislavskij s ohledem na nemoc určil jako zástupce
•v Operním studiu TJ.A.Podgorného,mehatovského herce
3.únor 1931       - zaujala jej hra A.lJ.iAfinogenova "SÝrach",takže ji chce
inscenovat,Opětovně se zde uplatnila rafinovaná
strategie V,I.Měmiroviče-Bančenka,snaha přitahovat odpůrce k práci v rámci MCHT,Pozornost K.S.Stanislav-ského poutala příprava dramatizace "/&r tvých duší" a ''Zlatého kohoutka".Zkoušky probíhaly zatím na domácí scéně
22.únor 1931     " důležitý rozhovor s americkým hercem J.Loganem,
který myšlenky K.S.Stanislavského přenesl do předmluvy • k pozdějšímu anglickému vydání "Herce práce na sobě" A'oje výchove k herectví/, V hereckých p&MÍ\á.$tí postřehy o nemoci K.S.Sta-nislavského:leží fnrtvoině bledý v posteli,jakmile začne zkoušet,překypuje energií a vyhlíží dobře
XXliX - 192 -
li.břemen 1931
13•březen 1931
protestuje proti šatřílkovské mánii vedaní VoKT, snaze p rezivět staré kostýmy používaná v "Revízorov:)' a "Hoři ^ rozumu".Oznamuje je za "áávaaolní klenoty"^je ž nutno uchovat.!Tesphat na cokoliv, kravatu^r ál,rukavičky apo d.
rneklidnuje jej bohorovnost dílen,kde musí neustále urgovat samozřejmosti /korzety,vložky do bot^ úpravy paruk aj./.Stejně jako záznamy o průběhu predstavení Operního studia:Trávení se v šatnách a zákulisí,přezíravý vztah sólistek k mládí, Iporušování mizanscén a obracení se přímo do hle-
dopis *'. A. Bu Igako v a, kter ý opustil Divadlo revoluční mláděŽe,kde nemohl vydržet,Odvolává se na možnost nejen režisérské spolupráce,Äie i herecké, Stanislavskij vyjádřil souhlas 19.4,1931 po
řade konzultací
Prázdniny 1931
ij.záí-í 1931
11.říjen 1931
provozu,analogie s j inými divadly,jež přivádějí na mchatovskou scénu kr útko de ch é hry,nebezpečenství rutiny a konjuktury ohrožuje estetickou výchovu nového diváka.,.Jako starý kormidelník zná aelČiny a Mft ska 1 iska ^pr o to varuje a žádá o pomoc. •Svahy v sanatoriu naznačují, že jej vzrušovala absence žáka^odchovance,schopného pÉHBfS ujmout se jeho odkazu.Dokonce se vyjadřotfal*y tom^smyslu, že
za celý živCt "měl půldruhého žáka" a že mu rozuměl jen Suleržickij a částečně Vachtfcngov
- po setkání s A..Ir,A.?inogenovem,L.^.Leonidovem a J.V. Áaiužskýai ujímá se přípravy "Strachu" a navazuje na zkoušky přerušené v květnu.Při vlastních zkouškách zjiŠtuje "pokles všeho,uměleckého provotu, technického zázemí i administrativy,Ép 15.9.1931 po dlouhé nemoci poprvé píichází do MCHT, 0 den později se setkává s "ví.Gorkým,který mu doporučil hru T'.ordmana "Sebevrah" .hával přednost MCHT před Uejercholdovým divadlem,kde se mohla změnit v hrubou írašku.
sleduje nastudování "Strýčínkův sen" a "Vzkříšení". Odmítá fiÍHiHttU excentrické výkony,žádá,aby byla fpřeobsazena role hraná M.O.Knébelovou aj.' Suří,protože herci "podléhají publiku",vynucují si potlesk apod.
L»tanisiavskij zkouší "Vrtvé duše", "Botise Godunova", "Strach", "klatého kohoutka".i^riguje rukopisy vlastních knih,zabývá se mnoha věcmi souvisejimi s divadlem /mj.petice zaslaná J.V.Stalinovi,
reagující na nesmyslné snohy nevést SachruSinovo mzem mimo MoskvuA
z3oga - 193 -
Jeho poŽavky zůstávají neúprosné,mj.odvolal O.L.Knipperpvou-íechovovou z příprav "Strachu",odehrál ji roli staré členky strany, líiáry Spasovové.
Souhlasí raj,s obsazením "Sebevraha" a jako režiséry určuje V.tf.' Sachnovskélio a E,A,?;'ordvinova
24.prosinec - "Strach" A.Afinogenova,režie I.J.Sudakov,výprava N.A.bifrin,Jméno S^anislavského se «ob jevilo v programech*- až pozděj i.Stanislavskij "/.pokračoval v práci na představení,vyžadoval od autora korekce, radil se s režiséry,Stále mu nevyhovoval rytmus ffpizé inscenace,její nevyrovnanost
l.le
řídící
den 1932 - výzva K.S.Stanislavského adresovaná všem mchatovským Členům,Konstatuje rozpad všeho,zejména pracovní kázně,1 Veškeré výzvy,varování,napomenutí se míjely účinkem,' nepomohlo ani rozčlenění sduboru na "desítky",jež měly vedoucího,s nímž bezprostředné pracovalo vedení,' Proto musel Stanislavskij požádat WĚĚttĚt instituce, aby UCKÍ nepovažovaly nadále za vzorné divadlo a
vhž§ag|?s8gŽ%Sí%uřfi^mnÍi4S%ě^u vrátit 3Qh0 ^sto^p
2,unor 1932
- ředitelství MGKT zakazuje všem členům souboru,aby se podíleli na šmíráckých představeních mimo *'CBT. navrhuje £e vedefeí sledovat během února všechna mchatovská představení,navrhnout alternace a přecbsa-zení,Zostřit dozor na všech představeních, dodržovat potřebnou pracovní disciplínu i vhouiié dovádí v it.kulisí
23,duben 1932 -
protože rappOVské instituce nevynikaly pochopením pro specifičnost umění.Leč důvody likvidace byly jiné a* zřejmě tu nřev^ádla snaha,^ak zlomit odpor v kruzích proletárskg. wmmĚHŠ umělecké inteligence,která představovala jisté nebezpečenství v politickém smyslu
4,květen 1932 - "Zlatý kohoutek" IT.A,aiiiiskélio-Korsakova,režie k,S, Stanislavskij,V.S,Alexejev a V.F.Vinogradolí,dirigent ;ií.N,Zukov,výprava M.S.Sarjan r. S.I.Ivanov.
24.květen 1^32 - L, J.Gurevičová odmítá dále pracovat se Stanislavski na rukopisu knihy "Koje výchova k herectví".I'eustálé zřéeny,snaha dopisovat to,co bylo považováno za - botové,^^jj- a foxší doplňky nedovolují se vůbec v díle vyznat,,,
červen 1932 - s ohledem na vyčerpanost svěřuje K.F.Iíedrovcvi
přípravu představení - dramatizace "Do svcta" M.iorkél
3äxx —194-
28.srpen 1932-   s ohledem na vlastní nemoc i časté rbsence V.T,
FemiroviČe-^anČenka poveruje V, I,Kaě9lova,L,'M, Leonidova a I.M.K'oskvine,aby sestupovali vedení. Administrativní místa dodatečné určila V.G-.Sachxovské-ho jako náměstka umeleckého šéfa,jako vedoucího provozu I.J.Sttdakovo.Trojice herců^nemela zvláštní pravc-moce a "byla chápána jako zvláštní komise pověřenců obou zakladatelů
1.září 1932   -   na počátku sezóny uvědomil si JC.S.Stanislavskij
nutnost systematické výchovy celého souboru podle rukověti,kterou zamýšlel sám sestavit.Cvičení měli vást:J.'Telešovová,J.Zavadskij a M.Kedrov. Výhrady vzbuzovala funkce I.J.Sudakova,považovaného za málo seznámeného s mchatovskou tradicí
17,'září 1932 -   Vládní instituce rozhodly,aby Moskevské akademické
umělecké divadlo neslo mtéátke Jméno ÍJ.horkého. Cechovovská tradice počátkem třicátých let zůstávala
nedoceněna a chápána jako hezideová
23.listopad 1932 - "Itfrtvé duše" F.V.Gogola dramatizované ^.Pulgakovem
režie V.G.Sachnovskij,J.U.Tělsšovová,výprava V.fi.
Simov.Stenislavskij uveden jako "umělecký vedoucí"
Poznámky běheft zkoušek "Mrtvých dusí",záznamy ze zkoušek "Lazebníka sevillského" a "Sluhy dvou pánů" dokládají |HMpH|l postup v se/notném chápání podstaty psychofyzického jednání.Stanislavskij je koncipoval jako akci a protiakci^ve vzájemném sepětí,jak mj. potvrzují záznamy   V.O.Toporkova /návštěva Ciěikova u gubernátora, kdy se situace radikálně smění:nejprve zadržoval CiČikov gubernátora, poté naopak/
14.-nrosinec 1932 - generální zkouška "Talentů a ctitelů" v režii
F.Litovcevové a- V.A.Orlova.^tanislavskij představení Qr'Vilťi Vnrpftnt.nvpl   p n i ni sa dnTiT^fiamrání
obsáhle komentoval a ujal se dopracovaní
Prosinec 1932 - Stanislavskij publikoval několik důležitých článků.
Srovnání záprdního a sovětského' publika,ufeahy o mchatovske'm repertoáru,o Škole Umeleckého divadla v souvislosti s neodvolatelnou mírou profesionality. Všechny předměty cháaal v souvislosti praxí,a tím se odlišoval od ustájené praxe domácí i zahraniční, která se nedovedla ^z^fe^KSU^osvěťbvého zaměření.
zřeknout
(
Proto vyložil představy o herecké výchově a naznačil, v jakém pořadí "Budou následovat jeho knihy s takovouto tématikou
6.leden 1933 - zahájeny zkoušky "Jegora Eulyčova a těch druhých"
kl.Gorkého.ľačíná si uvědomovat^důs 1 edky ^rozrůstání" mchatovského souboru^H^^MÉitoMBi "do šíře",
a nikoliv "ďo hloubky"
12.leden 193?
t
JJSOC - 195
U příležitosti narozenin propůjčen K.S.Stanislavskému řád - "Rudý pragor práce" a vládní instituce   svěřily *.íCHAT další budovu,býv. Kor sovo divadlo jako filiálku vhodnou mj.pro představení žáku a odchovanců.sedmdesátiny umožnily bilancovat,jak souboru,tak kritice, kde nadále doznívala,dřívější averse a nadnesená idecvé výhrady. Záhy nahrazené antipodními stanovisky ktejnostních pochval,jak si vynutilo ovzduší politických procesů a idealizace všeho nepříliš politického.
Stanislavskému oslavy spívadily.Snad proto se venoval uvaděoům a vysvětloval jim důležitost jejich profese.Aby diváka uvítali, uklidnili,zasvětili do obřadu.divadelního představení,nenásilne jej dánu til i k učte a taktu ve ve-ta.hu k umsní apod.%^MIláBÍ UsHaie fi HŘjprovosu novo scér^,t1?VíV#vtt Akademii JJereckého a scénického umení ,Kfe*Väe neustále lituje, že není mladší,,,
28.leden 193? - 25.výročí vzniku Druhého stzdia,MCHAT II;
V pozdravném poslání vzpomíná na L.A.-Suleržiekého a VHBV vyvrací většinu výhrad, jež za několik let převládly a rozhodly o likvidaci tohoto pozoruhodného divadlaprosa zajpfctffc samostatný výklad domácích dějin bez ohledu na vkus státnických veličin aj.
26.únor 1933   - generální zkouška Eizetovy "Carmeii'1 v Operním studiu
režie E.S.Clipjkin a P.I.^umjrficev.Stenislavskij
i v tomto případě formuloval řadu připomínek a \iouíl.-1 se r.«a (''alŠích zkouškách
Březen - duben 1933 - pokračuje ve zko-škách "Jezera Eulyčova", dopracovává "Talenty a ctitele,f, "Lazebníka sevillského", "Carmen", "rskovi£anku?t, "Goliera" /Kabalu svatých/.t-čestní se příprav "herecké akademie11 a formuluje <MIrozhodující zásady:na*scénu se
přichází,aby se jednalo*jednání musí být maximálně produktivní, konzultuje mj.projekt nového divadla ve Voroneži,který považuje za nevhodný díky nadsazenému poctu diváků /J> 000 /a vzdálenosti dělící publikum od scény /35 metrů/,V takovémto prostoru nezáleží na hereckém umění!
1.-10.červen 1933 - I.mezinárodní festival v SSSR,Fa nrogram byly
zařazeny raj .mehatovské inscenace: "Obrnený vlak 14-69''
"ľi£rtvé duše" a návštěva ty.o u Šek, S t >•} n í s la v ř ľ-: i j
ehořelyrřesto pt.Lilrr-vil u^ast?-;':-:-' fes-J-.lvf písemné^ * "
14.červen 1933 " uzavřené představení iJTaientů a ctitelů",v dějinácl
;i£CHAÍ označováno za premiéru.Stanislavskij se příliš vyčerpal^nastoupilo zhoršení zdravotního stavu,teplota,Připomínky formulovány písemně a zopakovány foncem srpna:herci se mají rdzcviČovat a pamatovat na "život lidského těla role", nezapomínat na sebenepatrnější motivace psychofyzickí ho, jednání,A,K.Terasová neměla setrvávat na jednom tonu,obohacovat hlasový projevjC.I'.Androvská -nehrát postavu,ale jednat jako postava apod.' Premiéra se odehrála až 23.9.1933,režie T7.F.Litov-cevová a V.A,Orlov,výprava F.P.IÍrymov.Stanislavskij uveden jako "umělecký vedoucí"
25.září 1933 - "Do světa" M.Gorkého v dramatizaci P.S.Suchotin?.,
režie M.N.Kedrov,výprava S.I,Ivanov
XXXX - 196
"Lazebník sevillský" G.Rossini v Operním divadle , režie K.S.Stanislavskij,V.S.Alexe jev, V.F.Vinogradov a V. I.Steponovová,dirigent B ."3 .'Cha j kin, výprava I.I. rivinskij.Stanislavskij se léčil v zahraničí,
0 výsledku informován telegraficky
27.říjen 1933 - oslavy 35.výročí založení MCHAT.V dekoraci 1.dějství
"Cara Fjodora Ioannoviče" zaujali herci místa "bojarů,trůn zůstal prázdný a V.I.IJěmirovič-Dančenko zdůraznil,že je vyhrazen pro nepřítomného K,S# Stanislavského a I.M.aíoskvin přečetl jeho dopis. Hovořilo sevtu o převratných dobách válek a revolucí, zániku dřívějších kritérií,náboženství a etiky, zrodu nového života a nové kulturyVA "jubilant" zákonitě získával pochopení a měl úspěch,a neméně tak utrpěl mnohé porážky a^prohry,prožíval vítězství
1 krite.Rozhodující je to,že obhajoval vlastní krédo a zápasil ve jménu věčných hodnot umění,,.
Y rámci jubilea poprvé oficiálně oceněn B.ívovickým význam "systémUvK.S#Stenislayského".A nezáleželo,zda vznikali dříve či nyní,zda všechny Ji^Ĺ součásti vycházejí z marxistické dialektiJsy,důležitější je ppf výsledek, tzn .živor odý' herecký výkon - jak dokáza lo nastudování "Lazebníka sevillského".Obrat P.rovického je prvým důkazem politických změn, jiné politické orientace,odklonu od nových souborů a linie \'ejercholdova divadla.Odklonu od moderny a avantgardy ve jménu klasických hodnot ruského divadelního umění
Prosinec 1933 - Stanislavského pdjsemně informovali o obnovených
zkouškách"ľíoliera v režii rUorčakova.Protože
I.M.Voskvin se zřekl hlavní role /považoval ji 2a neslučitelnou s postavením poslance rejvyššího sovětu vzhledem k polemikám kotem díla k'.A.Bulgakova/ ujal se role Goliera - Stanicyn.Záhy vznikly další
komplikace,když í'.P.Chmeljov odmítl roli Ludvíka XIV,Kolem zkoušek vznikalo napětí^herci vytuš zábrany a nechtělo se jim zbytečné pracovat
6,únor 1934     - "Jegor Bulyčov a ti druzí" U,horkého,režie V,I,
T-rěmirovic-I/snoenko a V,S,Sechnovskij,výprava Juon,Stanislavskij se léčil v Kizs^kde mel přečkat simu.O poměrech v'divadle^jej střídavě informovala L.J.Gurevičová a J.S.TeleŠovová,Informace byly upravovány,aby nevyvolávaly obavy a neposilovaly neklid,Přesto si Stanislavskij mnohé domýšlel , zástupcem/
l6,březen 193ÍT " známý pěvec L.Sobinov jmenován ipÉÉtolK/o,
Stanislavského v Operním divadle.ÍVfcorespondenci urguje dřívější návrhy repertoárové,zejména uvedení "Rigoletta".      f v Q**ú\\to&r-)
S ohledem na blížící se čechowvcké jubileum chtěl V.I.Měmirovič-Dančenko obnovit "Racka" v režii
Stanislavského a sám se ujmout "Ivanova" v Jialčm divadle.Stanislavskij nesouhlasil s působením "ěmiro viče-Dančenka v jiném divadle a varoval před tříštění sil*2felákalo Jtfj obnovování starého a pro nové se
mu nedostávalo energie...
2é.říjen 1933 -
- 197 -
20."červen 1934   - 5C0.představení "Dnů Turbinových"
Veškeré nadeje na uvedení dalších Buigakovových her odpadly,jedině se dalo uvažovat o "Moiierovi". Zde se však do cesty stavěly osobní antipatie hereckého souboru.Analogicky tomu bylo s hrami IT.Srdmana,jež po odchodu a smrti A.V.Lunacarského 4Ét nikdo neprosazoval...Stanislavskij mnohé vytušil,proto se o repertoárových plánech vyjadřoval zdrženlivě a^&ával přednost klasice. Uvažoval o Shakespearových komediích,především "''noho povyku pro nic"
4.'srT>en 1934      - vrací se \'oskvy v doprovjflékare A.A.belagurova
------- "* " >lné
známých.Jedni emigrovali do Ameriky,druhí byli pronásledováni jako £idé...
Srpen 1934
zákonitosti".Většina zkoušek,porad,rozhovorů se odehrává v domácím prostředí.Zdá se setkává s představiteli rolí Afinogenovova "Strachu",zde jedná se spisovatelem Eabelem /uvažovalo se o dokončované hře "ľ^aria"/,přemítá o nastudování "Racka" a "Tří sester".Znovu se navracíjs "Sebevrahovi" a neví si rady.Kadaňé dílo,nadšená stanoviska autorit jako M.Gorkého i V.U.-lfejercholda, leč trvající nemožnost j£ uvádět.Pokud "nadřízení" nejsou ochotni hru "uvidět našima očima", nemůže se nic podařit...
Znepokojuje jej dikce.^r.oha místům "Strachu" nebylo rozumět^MBÉÉM natolik cslábla významnová stránka přednesu.
ííjen 1934        - zkouší "Carmen" v Operním studiu a "Tři sestry" ■ " na mateřské scéně. A.íi.Tarasovová zkoušela &£á%,
A.O.'Stepanovová Irenu,V.S.Sokolovová 01gu,0.I*. Androvska Katašu,Chjceljov Tuzehbacha,Jjjc&lov
VerŠinína,Gribov Cebutykina.Režie se ujal M.IT. kedrov.b ohledem na zdravotní stav zkoušky postupně odpadly a představení nebylo realizováno. Později V.I.Němirovic-Daněenko přihlédl k původními obsazení.Stani^lavskijvzde chtěl "demonstrovat" přednosti systému a ověřovat jeho učin
12.říjen 1934   - herec Malého divadla^A.S.Ašanin /Sidlovskij/,
organizátor laboratoře Všeruské divadelní společnosti zabývající se studium herecké psychiky, zprostředkoval, korespondenci mezi I.P.Pavlovem a Stanislavsk^qft.Akademik Pavlov chtěl poznat výsledky systému,zamýšlel studovat hereckou psychiku jako východisko dalšího bádání.Stanisfevskij
chtěl zpřístupnit zkoušky a umožnit praktická cvičení
Síjen 1934 * podílí se m zkouškách ^«Bt   "Dob Ptisquale"* "Veselé panicky wiadsorsktf,,x t Operní* irtadiuřpřerJa*šuje "Strach" a "ífialenty a ctitelé" na mchatovské acéna*fiaažl am pokračovat v přípravo "Uolior*" a "Třís soster*,*^ stálo tíoo unavený a dospívá k názoru*že filiálni scéna nelse udržet
■^o#leden 1955 - obnovené představení n lipového sada*#v roli
Raněvské * OV^KnipperovaW!o^»voTá-uajev * Eaôalov#LopechÍB- v*U^hroGrovov*Ťira * MJtf Terchsnov*Jepia&od t * I^*ioekvin*J>aneSa - OAŕ AMroTSká.Varja • h+UJkm*^^Jja*v*<tä genar Ba2dLadatelů#iachatovská stará garda doplněná hore středního pokolení
ínor 1935      • věnuje so primári repertoáre a trvá na názcru*že
všichni recisári Aoftchnovski j JWrov*lV>dgor nyj• Sudakov/muaí jdttxss: praoovatJtopariicujst "Poslední obít" A^irotrovského a chce dokoněit "Goliera"
5 .hře zen 1935 * po generální skcuSce "Sfcliera" dospěl k sázeni***
teti nutno přopracovat,a ôiml tt«A»£ulgakov nesouhla-sil»í>tanislavskto se nezdálo pojetí hlavní postavy* neolopovídající představě o gsalálaía dramatikovi a heroi»Pojetí přfliS akcentující Sivo tni nosná ae a drobné epizody .Podle Bulgaksva "Uoliar" aepo citoval vlastní genialita a žil jako prostý smrtelaílU' Stanielavskéon vadila řade detailů mJ^iSonltbe m s vlastní do«rou*ehápanýah jako zbytečně intimní^ Sonoepoe draoati&ov* a reMaárova so kategoricky roach^ly.Btanislarakl j vstoupil do zkoušek dodatečné a jeho pripomn^y vracely autora do počátecn f&JsevProto netsěl již odvahu začínat znovu a hránil verzi jako končenou
4»duben 1935  - Blsetova
Stanislav dirigent B*3*
aaoeva _____
a ^Äp#tnjenov*
ltoerová.
stanislavakii vycháaí s daaova jen oisdiaalajVětSiiiB náStěv přijímá zde**de probíhají akouŠiy a předvádějí sc výsledkyJBÍlí jeho izolovanost a němá vžd$r možnost spojovat a* s tSoi^kdož jsou pra n^opotrehní^£oleQ b& so vytváří stála víoa sapropustný kruh* lékařský per8onál*aaisteati*vyvolení horci pHalusník^iní^raátoři^Tfelse předpokládal
něco podobného nsyro&léél #Stfháa»la mu vsak šjevně potřebná energie a projevovala m v 4isté míre stařecká aonilita^Fotografio dokládají, nakolik aeatárnul^gasna&y as© zkcusek hovorí o mutUCTající představivosti a ohromné waktleké zkuseaoatljE*$ násorově státe viee směřoval k počátkům IíCdiAT,oslablo jeho jgodbopenf pro nové směry a tendence** toho bylo ajevně snsužito v po&taíQb propagační kampaniftktepá ss Stanislavakdho vytvárala postupně povinný sedal hodný náaladoVáaí#Lol£onoe Stonislavskii prosil haros, kteří 89 účastnil
skoule* "ablisra*#aby vyřídili a»^#%raigovi#Se bqr s sis rád setkaly
so
Okolí tojsu nepřálo    takových příkladů existuje nespočet*
Duben 1955
skouSí Äilgakovovu hru "Uoliere^Uěí herce dsrakým dvorským uravús /jak saokat*jak sacháset s holí* jak se sdravit/
Jcxxx - 199 -
ľevýhovuje fnu chmurný nádech většiny výjevů, schází mu dramatický nerv,konkrétní symptomy tažení proti Voliérovi. "Kabala svatých" se mu jeví jako nadmerne nadnesená a nepravdepodobná. Přesto se snaží pokračovat v práci,přestože hru sám nenavrhoval a sán ijo ní sprvu nepracoval .Hledá čestná východiska únosná pro nedaného autora i soubor
22.duben -     A. Bu Irakov kategoricky odlítá další přepracování
testu jkteré Coodle jeho názorujsé) dostává do rozporu s jeho z ám er y. t> t a n i s i r.v & >i i g j í *e č e Jŕ autorův dopis na zkoušce 2S.4.1935 a doporučíte zachovávat text, ale vyhrocovat situace.Při zkouškách výjevu "Kabala svátýcl i" snaží se vysvětlovat principy vlastní metodiky,kde se klade mnohem vetší důraz na improvizaci
líuhen 1935
-dále se zhoršuje zdravotní stav.Trpí nespavostí, cesto v noci křičí ze snu a probouzí se smrtelné
se mu .'Oiest:'
na. prsou.osxizne stotiua ao scviocru.ozuri dává stale v í ce ó
ztrácela zrak a mohla oslepnout.Stale více se otanislavskij ponořuje clo vzpomínek r.a dětstv:
nou vnuciiu. 1 opetřebovanes t1 organismu, ze jména cév a sr cice. ^ kler o t ické procesy -orohíhrlv WĚĚKĚĚĚŠ intensivní
unavený.Stěžuje si^na bolesti v_ hlav, a, těžko
vybavují jména a některé pojmy.Pocituje holí____
iu,obtížné storná do schodů.Stáří dává stá! sobe z nát. ?áa n že lká, her e oka " .P.Lilinová,
osudy vlastních dští,zajímá se ojsilovrn Lékařské vyšetření potvrdilo značnou "op
co ici m prost re c.i iio vovi o o samo ce nos ui,
v*ici:..ni zratwiii a opust
■aji propasti,a
íli. t a. k \ 1
tak nutno ~rcinat i-itovu.
Ope Lovné vytvářet novv
Ti
soi - Dor, ezper imentcvat,tvo 'ty. Po s tup n e nacvvá na
l-nt
nespoléhat na. povesti a m;
kenkrctnosti preístave 3xperimentálr.ího divadla ,kam chtěl zapojit V. "3. Me j er cho 1 da j ako režiséra,".ľ*. Iíedrova jako metodika /nikoliv jako režiséra a ve do u cíl* souboru,jek se stalo po smrti zakladatelů/. Tížila jej ":rr."-" Prvého ót.-r.-'litoval smrti J.B. v achta ngo v e, r o zporů a rozchodů s Mejercholden. otanfc^lavskij dále hubnul, ze šedivel, v tv/'r'  ■ -"■ zesinalý.Leč vyzařovala z neho J 11 — duševní převaha .Jeho pohyby udivovaly lenjiostž a graciézností.
znepokojuje jej,že kolem neho umírají dávní přátelé -Lunacarskij,Sobinov,Simov,..
'dij Oi.eclt ii ušlechtilost
rřímý styk nahrazuje korespondence nanejvýš obsáhlá ^7 rozhovorech s žal vy rozeznatelná tendence * vyděl ovot hlavní, ob j osnovat smysl
Života a umělecké poslání
Listopad - po mnohr knmpltkov-ných jednáních zříká se účasti
na záverečných zkouškách "Voliéra" .doporučoval, r by premiéra byla odložena a zaháji??no dal'í jednaní *> autorem,b provozních důvodů sc ujal další práce V. I.I>TčmiroviČ-Dančenko
- 200
24.1eden 193$ - obsáhlý dopis V?I^ěmÍrovice-DaJičenka>který se snaží
orientovat v poměrech a vztazích.toomnívá se*že Stanislavskij přílišně důvěřoval řediteli NiVí Jegorovovi,který si bohužel prisvojil jeho prauomoce.1 Ukazuje se,že Stanislavskij vůbec není informován a zmíněný Jegorov těží z jistá averse«&ozpory mezi zakladateli jsou charakterizovány jako administrativu: 7ty lze vyřesit7a umělecké, jež jsou zásadního rázu^ A nejde jen o to,že Stanislavskij ustoupil od požadavku,aby herec znal na počátku zkoušek perfektně text - žg odmítá "předvádění" jako součást režisérovy praže aj?,ale především o důsledky toho,že soubor má jen mlhavé představy o systému.mavíc snaha ode jít.pracovat jen s částí ansámblu,orientovat se na mistry může mít zhoubné důsledky^Brozí rozkolem a zánikenulKupodivu OjSWefremov při reorganizaci v polovině osmdesátých let k těmto názorům nepřihlédl a napomohl tomu,že se soubor rozčlenily «váiÉkaé skupinu nanejvýš nadaných a skupinu řadových
5í&nor 193$    - odmítá návrhy kostýmůt a maskování připravených pro
"Pikovou dámurt.^ysbětluje^J4J.ÍPanrilovovi,že stará hraběnka se nepódobófala čarodějnici nebo knehařce.*I ve stáří si zachovala pozůstatky krásy a výjimečnosti.Snaží se na sebe upoutávat pozornost neúměrnou jejímu věku /slavnostní oblek a klobouk na plesu/,chodí na koturnechJPřed očima publika se stane malou a stařičkou,nikoliv však hrůzně obludnou
llMnor 193$   - "Moliere" M?A.^ulgakova,režie ffľM&orčakov,asistenti
režie U^^ulgakoVíB.lT^ivanoVíVJV/Protasevio, hudbô B."Miller,výprava V^V.tProtasevič.l'remiéra na pobočné scéně,bývÍEoršovo divadlo ^Stanislavskij pracoval s herci na základě metody psychofyzických jednání;Němirovič-Dančenko podle osvědčené metodiky. Herci se chovali k textu nanejvýš osobitě,tak Livanovovi "vadila slova" apod^ozpor mezi autorovým záměrem a interpretací MCHAT se nepodařilo překlenout ♦Samo zře jme, že změna režiséra vyhrotila É^riW pověsti a intriky.Mnohé měl na svědomí N^V.Jegorov, bývaký účetní alexejevovské zlatnické továrny, nyní jeden z ředitelů,administrativní náměstek,který se choval jako poverenec K&Jfetanislavského,1.'.1 líásledovaly nanejvýš nepříznivé kritiky, Bulgakovovo úsilí nemohlo být pochopeno v Mhhéo ovzduší podezíravosti,strachu a demagogie3"Vnějškový lesk a falešný obsah> recenze z pera O.tLitovsljého se nelišila od pMPM "ždanovovských úderů" s pádnými názvy P j ako "chaos místo hudby" apod.1 Vedení divadla reagovalo poděšeně a představení
odvolalo - 9.13.1l938'.TIikdo se neozval na obranu autora,většina mchatovského souboru souhlasila s "moudŕjŕmi stanovisky" I3*5foskvina a NÍFJChmeljova, kteří předvídavě vrátili role.1!*?
V ovzduší nespravedlivé kritiky S4stakovičovy opery "Lady Macbeth mcenského újezdu",diktátu nově utvořeného Státního výboru pro umění,rušených
6
d£adťw3?í° "SFfc1 - lzS Podobné jednání chápatjNikoliv vSak opravňovat J
JGjjgUC - 201
28.'unor 1936   -   Stanislavskij jednal s herci MCHAT Il^měl oprávnené
ohavy o jejich osud.'Zboršil se jeho zdravotní staví Zůstával na lůžku,zde přijímal návštěvy^Eroto soustředil všechny rukopisy do jedné skříně, pro to si pořídil stojánek na postel,aby mohl číst a psát v ležeíRukopisy věnované systému svěřil papírovému kufříku,který měl neustále po rucefKeskrýval obavy o osud milovaného divadla a nedokončeného díla.*
Přestože měl kritický názor na situaci UCHAT II.1, přestože nesouhlasil s odvratem od původního programu, přípravo val podání pro vládní instituce .s Likvidace divadla zabránila rozumnému řešení
I4.1)řezen 1936 - Méjercholdova lekce v Leningrade - "Méjercjnold proti
meJercholdovštiny",svým způsobem vyznání ucty a obdivu vůči StanislavskémUjS nímž jej spojovala touha tvořit a neuzavírat se ▼ hranicích rutiny, stereotypu a konvenčnosti
llíduben 1936   - písemně odmítá prvopočáteční praxi,kdy sestavoval
podrobné režisérské partitury 7v souvislosti 3 vydání* "Cara Fjodora loannovičeV.^Jyní dává přednost volné fixaci záměru a zachycení nouze výchozích bodů ."Všechno ostatní vzniká v průběhu zkoušek, během improvizace."
Systém mnohokráte charakterizuje jako "přírodu*, jako zobecnění dlouholeté praxe,do něhož se promítá znalost herecké psychiky .Zvláště akcentuje význam hlavního řídícího úkolu a průběžného jednání, všechno ostatní je podružné
26?duben 1936    - zdravotní stav se nadále zhoršuje,Stanislavskij
jevtrvale upoután na lůžko ^Izolovanost od ostatního světa se dále prohlubuje^Nemá dokonce ani možnost sám telefonovat,je spojován s těmi,kdož jsou uznáváni za vhodné^Všechno je motivováno tím,aby se nerozčiloval?Uzavření v domácích stěnách vyhovuje administrativní propagandě,která postupně mění dílo Stanislavského v didaktický soubor pouček^ Analogický osud stihl odkaz VjlyLenina a mnoho dalších vedců,vynálezců,myslitelů?Iíastela doba zjednodušené popularizace,kdy pro každou sféru lidské činnosti byl určen povinný vzorJStačilo jej následovat,nic více
29.*duben 1936   - obnoveno představení "Modrého ptáka" tf^líaeterlincka,
režie I.lí.ttoskvin a M.M.Vanšin
IScvětna 1936   - zemřela sestra KJS^Stanislavského,Konstantina
Sergejevna.lTáhle,na infarkt.'Před Stanislavským utajeno
Květenyčerven 1936 - pokračuje v práci na rukopisu druhé knihy "Mé
výchovy k herectví ".Dostavily se dýchací potíže, otoky
18;' erven 1936 - zemřel M.^orkijjtaké utajeno před Stanislavským.
JJglX - 202 -
Proto musely být zadržovány noviny, informovány všechny návstěvy,aby se něco neprozradilo Přes všechna zmíněná opatření se o smrti Mifcorkého nakonec dověděl
5Ízáří 1936    - lékaři zakázali      &taiiislavskému Jakoukoliv
činnost včetně literární Síarně
6éJzáří 1936    - Stanislavskámu,Něfflirovičovi-Dančenkovovi,£ačalovovi
a Moskvinovi propůjčen titul "národní umělec SSSR",S Výběr režiséru a herců dokumentoval orientaci na akademické soubory a negaci avantgardy
15?září 1936   - koncipuje úvahu o přípravě představení v Operním
studiuÄdmítá chvatnost.trvá na zásadě promyšlené přípravyfodpovědného výběru představitelů, dostatečném počtu zkoušek
22ízáží 1936   - zahájeny zkoušky "Tartuffa" ^Režisér Kedrov interpretoval metodu fyzického jednání .Stanislavskij jej upozornil, že musí hrát na "rozladěném Mbjék klavíru",tjípracovat s nepřipravenými herci,kteří si neosvojili potřebná metodické minimum
Druhým domovem Stanislavského se stává sanatorium Barvi cha ?Seo za ním přijíždějí herci,odtud koresponduje a vyžaduje podrobné informace ."A nejsou to zprávy příliš radostnévtJsnesení Všesvazového výboru pro umění o hře DíBědného "Bohatýři", kritika Komorního divadla aj?
líleden 1937   - v sanatoriu obnovuje spolupráci s mateřskou, scénou,
if^.^Kedrov a L.WKorenevová sem přivážejí úryvky "Tartuffa"^Zde jedná s vedením Operního studia a neustále varuje před šmírdu a povrchností
16.březen 1937 - v Moskvě se podílí na zkouškách opery L^B^Stěpanovi
"Qarvazská soutěska"vMladým hercům určuje studijní úryvky odvozené z klasického dramatu,tak Iwkozanovo' studovala Hamleta.^Později ii NÍP;Oehlopkov lákal do souboru Divadla V?V3íajakovského a chtěl j svěřit hlavní roli v Shakespearově tragédil?
•"předváděcí zkouška "Rigoletta",připomínky projednav s režisérem P^X^Rumjancevem^chází mu patřičné ovaduší,napětí,zlom ve vývoji děje
rozsáhlá zkouška "Tartuffa",Stanislavskij zkoušel s iCN^Kedrovem a L3*3Koreněvovou /Tartuff a Elmíra/. v
Neustále zdůrazňuje, že mchatovské umění se musí obnovovat,pro to -vyžaduje odlišnou metodiku a vypětíÍKazdý herec se během pěti let musí zbavovat návyků,zrodit se znovuľMusí se zbavovat koketérie, ješitnosti,urážlivosti
MCHAT propůjčen Leninův řád.fitanislavskij písemně vyjádřil názor, že každá pocta znamená nároky a náročnost.4J5.1937 Leninův řád propůjčen Stanislav-skému,Němirovičovi^Dančenkovi,Kačalovovi,Moskvinovj a Leonidovovi
llíduben 1937 -23&uben 1937 -
28.duben 1937 -
-íg2X   - 203 -
Květen 1937    - od mchatovských herců 1 členů Operního studia
vy zaduje, aby po každé zkoušce vzali do ajuky houbu a smazali všechno s výjimkou "hlavního úkolu*J Za rozhodující označuje "vnitřní linii jednání"? Stále méně lpí na původním pojmosloví systému, vysvětluje je nanejvýš volne 8 pomocí obrazných srovnání
2ráfcvěten 1937 - zkouška "Sněhurky1* v Operním studltr^Polemizuje
s Woskvinem,který nadřazoval hru A?N?Ostrovského partituře Rimského-Korsakova?Trval na názoru,že studují "novou Sněhurku" a musejí vycházet z logiky utajené v hudbě,nikoliv.v textu
29."květen 1937 * zkouška prvého d/ějství "Maáame Butterfly"
G .Puccini v Operním studiu.4
V domácím prostředí sleduje filmový záznam zkoušek "Tartuffa" .IPodle názoru rodinných příslušníků vyhlížel tu příliš staře s unaveným hlasem
2 ."červen 1937   - v posudku "Pravdy" AÍKornějčuka otevřeně píše
o nesmírné obtížnosti daná tím, že postava Lenina je v živé paměti2ft?oto nelze vystačit s vnějškovou nápodobou,ale nutno usilovat o "vnitřní shodu"
V prostředí Operního studia,reorganizovaného jako "Onerníj-dramatickél: studia" posuzuje výsledky domácí přípravy a nastudovaní úryvků "Hamleta* a "Vifnového sadu" .Každá zkouška začínala desetiminutovou pří pravou,soustředěním,pak muselo následovat aktivní jednání.' "Plody vzdělanosti" vzbudily zásadní výhrady,Stanislavskij[ se zřekl připomínek,proto že neuspěl jako pedagog LvM?Leonidov.Pozdeji spatřoval neúspěch v tom, že pedagog měl na mysliT.koneôný výsledek, nutil žájy nápodobovat sama sebe jako herce. .V
červenec-srpen 1937 - odpočívá v sanatoriu Barvicha,mnoho čte#
pokračuje v práci "na druhá části knihy "Moje vychová k herectví"#tJvědomuje si, že mnohé nemá možnost ověřovat v.~ra.~i/^oto předčítá kapitoly většině návštěvníku,kteří"* za ním přijížděli .Stále více se obává nepochopení, znepokojují jej tendence zjednodušovat a napodobovat, jez koncem třicátých let převládaly
9^říjen 1937    - obnoveny zkoušky "Tartuffa",varuje před tradičním
výkladem molierovských postav v duchu masek.' Vyžaduje "já v předpokládaných okolnostech", "já v konkrétní situaei";iRasputin se usídlil v Arganově domě a nedá se vyhnat.Mak za takovýchto okolností existovať*
263říjen 1937   -rozbor úryvků "Hamleta" ífctanislavski j zvýrazňuje
význam scény setkání s duchem,po níž Hamlet -začíná jednat v odlišných podmínkách^Začíná chápat, co musí vykonat a děsí se tohoľHledá podporu u okolí,proto se tak raduje z příjezdu herecké družiny.
lO.^listopadu 1937 - neustále jej ohrožuje chřipka a zápal plic.*
Zatížení srdce je nemístné,proto nemá vycházet?
SäJÄi - 204
2£stává na lůžku,smí hovořit tisa a nesmí pracovat.1 Tajně $te noviny .Doma také odevzdává hlas ve volbách.1 V ojedinělých setkáních opakuje výhrady vuôi scholastickým vykladačům jeho díla
17Íprosinec 1937 - 3tať Pífcerženceva "Cizí divadlon,8?L?1938 zrušeno Mejercholdovo divadlo?V tisku články režisérů a herců potvrzujících názor,že se Mejercholdovo divadlo přežilo, IMpHP zkrachovalo,sklouzlo na antisovětské pozice apod?
18.leden 1938 - 75Äiarozeniny K.Sstanislavského3M6ře oslavných
článků,pozdravných peticí#telegramů?Stanislavskij na divanu a kolem neho defilovaly delegace moskevských divadel,později v posteli.unaveny a vyčerpaný prohlašuje,že rok 1938 neprežije.*Leontěvská ulička přejmenována na ulici EÍS^Stanislavského
Druhá polovina ledna 1938 - telefonuje Ifejercholdovi a přemítá,jak
mupomooiľZve jej na zkoušky Operního studia a zapojuje do reformovaného Operního divadla Stanislavskéhoľ
Podílí se na zkouškách žáků operního studia - "Hamleto vi " a Romeu a Julii ".koriguj e "Tartuffa",sleduje zkoušky "Rigoletta","Veselých paniček windsorskych" a "Jlarvazskě sout esky ".Samozřejmě občasně, nesystematicky podle zdravotního stevu'žfibžnost spolupracovat s ním se stává svátečním dnem,přestože je stále podrážděnější,náročnější a otevřenější
27.duben 1938 - zkouška "Tartuffa",kde Stanislavskij zevrubně
analyzoval komedii jako "hru o velkých citech",kde každá postava se ocitá na hranici jejích možností
7.května 1938 - dává zápočet posluchačům Operního studia,kteří
•   pod vedením M.'N^Eedrova nastudovali "Tři sestry".4 Pro Stanislavského to byl důležitý poznatek, proto že si ověřoval,nakolik režisér Kedrov pochopil jeho metodické principy a je schopen je realizovat. V přípravné fázi /zvané "tualetV mělllstudentiV \sm těšit na oslavu narozenin,vymýšlet si dárky a pozornosti^Poté Stanislavskij pozměnil situaci, jinak rozmístil nábytek,aby si ověřil schopnost bezprostřední reakce v odlišných okolnostech? Udělalo mu radost,že žáci nic nepředstírali,ale jednali
ll^květen 1938 - společně s V^^fejercholdem zkouší "Rigoletto".
Svěřuje se mu se záměrem uvádět Mozartovy opery, především "Bona Giovanniho".Shodli se,že každé operní představení by mělo■obsáhnout více než dvacet výjevů následujících v rynlém sledu za sebou, bez přestávek a technických chyb
lí.květen 1938 - posluchači GITIS /státní divadelní školy/
předvedli Stanislavskému dvě dějství "Tří sester",-Začínalo se opětovně "přípravou",pokračovalo jmeninami v domě Prozorovových^fezi studenty - GjA.Tovstonogov,
B.A.Ýokrovskij,V.^.^exjakovová,A.1A,IWěkrasovová a&.1
-205-
Květen 1938        V dbmáeím prostředí pracuje b T.Orlovovou,J<fyirskovovou
a TT^ftoBbergovou .^orngu je' je j ich přípravu a odvádí je od nenápaditého plagiátu,"
V" dopisech *OPf1Lilinově' radostný pokli$*sdánf, že tatínek se znovu postil do práce a- je stastný,že může dotvářet! "Tartuffa" a "ftdgoletto".
Během zkoušek odmítá černobílá vidění postavšie němuž se operní pěvci rádi uchylovali,m j .výklad iilldy v duchu okouzlené, zamilovaná hrdinky.
Snaží se opětovně potaooi tfejercholdovi,který byl přijat do Operního divadla v době,kdy se zde uzavíralo nastudování "Higoletta" a- soubor se přmpraveval na zájezd do Sočí a Kislovodska .Často a ní n hovoří v domácím prostředí,přesvědčuje jej,aby se ujal příprav* Mozartova "Dona Juana".Pamětníoi   zaznamenali,že mezi nimi vznikala obdivuhodná shoda .Stanislavski j a Vejerohold pomýšleli na budoucnost, nikoliv vlas tni, ale Uměleckého divadla a Operního studia.
Při setkání s posluchači operního studia a absolventy fakulty režie &ITIS /Státního ústavu divadelního umění/neustále zdů-nznuje nutnost,jak postupně vnikat do dramatická poetavy,sbližoveť se s jejím životním zázemím,vyhledávat typická rysy .Varuje před přehráváním a hověním vkusu obecenstva, vysvětluj e vyznav cvičení v duchu "hercovy toalety" /tzn přípravy v Šatně, avičení na soustředění,gymnastické cviky, množství etud spojených s životopisem dramatická postavy.*?»'2 Široce rozváděl a motivoval situatl v dome Prozorovo-vých před příchodem Nataši;
Za hlavní svůj objev označoval metodu psychofyzických jednání a slovního jednáni.
Ha některá zkoušky /"windsorská paničky/přicházel spolu s Vejeroholdea a 3ostakovíčem.
Přestože oplýval nápaditostí a fsntazií.hlásily se stál< zřetelněji příznaky nemoci a stáříjřlffiafiěgXnemohl
.Nejednou
přijít včas.pro to že. si musel odpočinout, j Indy Jeho melodioký hlas skřípal a chroptěl,jimaxis častěji se dostavovala únava.
*j?,P .Pilinová s ohavami odjížděla na zájezd do i*eningradi a nechtěla nechávat Stanislavskáho o samotě.1 Hýd usedal v sadu za domem pod lsi»t|wi topoly,! když se musel chránit před jejich protivným chmýřím, Zůstával pohroužen do myšlenek,vznikal dojem,že vůbeo nereaguje*Ale myšlenkově nezestárnul tak,jak by se delo p ředpokládat .^Kni žní vydání re žij nich po známek k "Rackovi" považoval za nevhodná a zbytečná, pro to že se jednalo o "minulou etapu*.Autorská samolibost se neprojevovala,naopak převládal kritický vztah k vlastnímu dílu.
Častokráte »e rozpomínal ně L,"A#6uleržické>io,vzpomínal na Salviniho,Duseovou,Bnncanovou,Tracel se do vzpomínek na rodiče,dokonce 1 na zlatnickou továrnu,s niž se tak poměrně snadno rozžehnal po roce 1919.
1. Červen 1938 Ha generální zkoušce "Wadame Butterfly" v Operním
studiu.Nanejvýš taktně upozorňoval zpěváky,ze se nemohol zříkat tvorby a výlučně napo dabovat „to, co se jim dařilo na zkouškách .Opravo val d i kc i, upo zor no val na nesprávná držení těla.Některá pozval' k sobě domů,kd* b nimi pracoval obvykle dopoledne. -
Červen 1938
13, červen 1938
-206*
Dal souhlas, aby Puocindho "Madame Butterfly" se uváděla na scénách v klubech jako studij ní oředstavení Operně dramatického studia v režii V.G,B*fuIkova a A.7JBogolepová* Předa t svení bylo korigováno v -roce 1940' a část souboru s ním ve S la do Hudebního dlvrdla £#JS Stanislav-ského a V.I.TTěmiroviče-Dančenka.
Analogioky schválil nastudování "Windsorskýeh paniček" v režii 0;a ^©r asimova, G .nr,£r isti, H,** ^Tasilova, Představení hraného do roku 1949. Snažil se pomoci D .Soet^kovičovi,otřesenému neepra-vedlovou kritikou opery "Lady *řacbeth moenskéhc újezdu", proto vyžadoval,aby s ním'vedení studia uzavřelo smlouvu a objednalo "novou operu"^To senpodváŽilo žádné z operních divadel!
Účastní se předváděcí zkoušky zfiyiti posluchačů operního studia,kteří nastudovali úryvky z "WfflUX "Hamleta",Chtěl některé výjevy předehrát,ale mus^l usednoutJVyprávěl o spolupráci s Craigem a objasňoval, jak-obtíáne je sehrát tragédi i,kde se herec nemůže ttejft bez "velkých slov a velkých citů".
V domácím prostředí obvykle usedal na rozměrný divan s bělostným pdtattem,Pohodlně se opřel,rozložil na malém stolku poznámky a začal přednášet^Osamcoení v domácnosti, odkud mohl jen občasně vycházet,zákonitě znásobilo některé mentorské rysy,podmíněné také stářím? 9a jedná straně zákonitý obdiv k živoucímu klasikovi, na druhé zjevná snaha jim manipulovat a uvádět jej
do takových situací,kdy se ponořoval do vzpomínek a zapomínal na čas a prostor kolem sebe-'Je otázkou, zda vůbec dostával noviny a věděl o politických procesech, i když mnohá vytu Sil z truchlivého osudu Vejercholdova divaála.ftemohl nevědět o likvidaci IIJMCHAT. převedu Studia J^Zayadského mimo Moskvu,honbě na čaroděj nice rozpoutané Ba novem , Vy s inským a Kreženoevem. Nepopiratelným faktem je vsak to,že se stále více ponořoval do sebe a  pomýšlel na jediné: dokončení životního teoretického díla.
Při přípravách 40>ýr-čí "oskevského uměleckého divadla nabádal ke skromnosti a šetrnosti „Urosil se pompézních oslav,které mohly jen demoralizovet.1
V úvahách o možná rekonstrukci Uměleckého divadla zakazoval, aby se cokoliv měnilo v hledl§ti#*Změny
se mohly vztahovat výlučně na scénu,kam měla vstoupit "soudobá technika",
olem 17. června 1938   Prudké zhoršení zdravotního stavu, dostavila se arytmie
a dýchací potíže nespal celé noci,le 8^1 v posteli a marně přemáhal' kasel*Usínal k ránu zcela vyčerpaný,5 Telegrafoval ^P.Lilinové.Ěe se nu daří dobře a že zrušil vSechna předváděcí předstpveníneměla spěchat s návratem,'
Zdravotní stav se' radikálně zhoršoval,Dokonce se nemohl dostavit k volbám,"což mělo v podmínkách SSSR své důsledky-Obvody soutěžlly,kde dříve odvolí,přeháněly se v hlášeních o stoprécentní účasti atd,£a Stanislava)! museli přijít,nebyl schopen opustit dombv#SíK Obtížně dýchal a s potížemi usedal na- posteli, ,7 Rodinný irfkaria přítel,,řtIDr. 1,^,^3arkisov -S^razini, obdivoval jeho dtatečnost,disciplinovrnost a bezmeznou důvěru v lékařskou vodu.
O^červenec 1918
Ohromnou redost mu udělalo,když se na stránkách "lite-
-207-
rárníeh novin* objevily úryvky knihy *^oje výchova k he rectví" /ftabota aktéra nad soDoj/.rfakoneo se však zamys lei a podle svědectví dcery Kiry prohlásil s "bože můj, je je to nezajímavé''*.
Nemo o netastupovala.Střídaly se návaly energie i ochablo sti.Jakmile mohl, okem žitě se vyptával na Operní studio snažil se paát.Pomáhaly mu v tom rukopisy shromážděné v malém kufříku a zvláštní stoj ánek, takže mohl psát vle
že*
V rozhovorech s členy studia i novináři snažil se podpo řit Vejercholdovu auxoritu,otřesenou uzavřením jeho divadla;
Srpen 1938 Jeho okolí je stále více zřejmé, že je na hranici mezi
životem a smrtila) žná, že bode moci ještě psát,ale do divadle se již nevrátí. Sohválil do tiská knihu ^je výchova k herectví*1 v naději,že se dočká vydáníí Chtěl se dolít) dokončení práce a s neuvěřitelnou' energi rozepisoval kapitoly íal*iho dílu věnovaná etice,*
Zdravotní otav nedovolil,aby odjel do sanatoria /Barvioha \JTTntfMiyxmtiWigx^ Stoupla teplota,zesílily potíže s dýcháním.1 Hovořil obtížně a měl starost,zda se dočká vydání knihy /signální exemplář se objevil tři t#dny po jeho smrti/a co bode s tfěmirovicem-Ďančenkem,kayž zůstane sám v divadle.
7.srpen 1938 Když' mi chtěli ve 3#*5 změřit teplotu,nebyl již na
živu.infart,
9. srpna pohreb na Novopanenském hřbitova,kde spočinul po boku výtvarníka Simova a  £• P^Ceohova -'Bdhužel pozděj slávománie narušila klid "višňového sadu* nákladnými náhrobky.
Pitva prokázala patologické jevy na srdci a cévách,
která vSak nezasáhly mozek.
Rakev byla vystavena 8.srpna 1938 od l6fhodin
v tfciěleckém divadle .kde do večera se přišlo poklonit
?amátee zemřelého vice než 25 000 lidí;? den pohřbu se se Stanislavským nejprve rozloučil soutosté kladly oficiální delegace věnce a znovu se Stanlslavskym loučily davy,
Pohřební kondukt se protáhl na několik set metrů
-i
před Ho vop anenským hřbitovem se k němu připojil VJí;
NŠmirovič-Cančenko, který promluvil nad hrobem o nesmrtelnosti otanislavskéh©,který po celý život obhajoval uměleckou pravdu,...5
Chronologicky koncipovaná kronika zahrnuje hlavní data ze života a díla £3. Stenislavsk^hofXebí do reku 1919 J# zpracováno podrobneji#protože ade le zveřejněna většina faktů . bez ohledu na jejich rozdílnou interpBetaci? V dvacátých a třicátých letech zůstávají je*tě nezveřejněna některá závažná fakta zejména o způsobu, j akým vyl Stanislavskij odsduvan do domácího pro* s t ředí, aby nemohl zaujímat stanovisko k probíhajícím událodtem a zpěčovat se uměle vytvořenému raodelu.Povinnemu příkladu,vzoru socrealisty pro ostatní divadelníky .'V tom není rozdílu mezi osudy M^orkého a      ^Stanislav ského I když Staníslavského nemoc probíhala po deset let a nezdá se*že by byl uměle odsta?aněn,*Každopádně bude dále upřesněno#jak se vyvíjely vztahy a jak byl izolován v domácím prostředí,z něhož se pochopitelně snažil ' vycházet.V tomto ohledu budiu zřejmě postupně zveřejňovány dalSí údaje. Dnešek přeje sice otevřenosti a kritickým názorům,ale samotné archívy nevydávají svá tajemství .zimoto mshatovský archív Je *WdMJU#*/ nepřístupný díky rekonstrukci celé budovy,podobně jako muzeum "CHAT,'
•208-
Kronika vychází z ádajů zahrnutých do' čtyřdílné? práce I.^inogradBké,přihlíž k veškeré do & tupne literatuře a tiska^Byla dopisována v dobč krajnostníoh výkyvů,kdy v sovětské odborné literát* ře se vzájemně popírají stanoviska letitého nadneseného optimismu s novodobou negací neméně tak krajnostního rázu^oaentář života a díla K#S»SteniBlavsk^ho,který žádný z dosud existují cích chronologických přehled neobsahuje,vychází z vlastního studia -této problematiku ve stadiu dokončováni knihy "^poflfha K^S.stanislavského"? Na kroniku by měl nrvázat soupis literatury o Staalslavskéta a recenzí přeáfltsvení Uměleckého divadla,který je připraven.5.7
čroainec 1990
209-
Prameay - publikovaná spisy K^^Stanislavského inHimimiimiifHiHHiinHn hh* h
Chudo žestvenny j e zap is i,18 77*18 9 2 #*to skva-Le n ingrad 1939
Sobranije sooiněnijÉd#l->8#**bskva 1954*1961
Sobranije soSinSniJ v devjati tonách, d,l-2 t*«oskva 1989
Hežisserskije okze«pI(3ary,d.l-5,í'6skvB 1980-1988
Is zápisných knižek,d,l-2,Moskva 1986
Stanislavskij repetlruJat»Moskva 1987
Teatrálnej e nasle:iije,t.l,1"roír.]rv& 1955
,řoskovskii Chudo še c tv p nn v j těstr v illju&trrcijach i dokumentácii , IS 98 -1 ? *8,' 'o t-kva 1??3
'■'oskovskíj Chudožestvnnnvj tšatr v sov^tsknju epochu/'.1962,
*M974
Archívní prameny!
ľond E.S.Stenislavsk^ho v ,ru2*u 11 "CH/.T jVmd K.S;3tanifilr.voIo'l; o v dcrae-muĽeu
.Fonva: £.:S.SteniGlavskíftio v Ústředním divadelním museu A. A JE c ehr u í ina