Kronika život a dile &»$,?StanislaYSk4ho v ofaronolGéickda přehledu 186J * 1953 Základní životopisná fakta v chronologickém sledu - « ' Rodinné sáeoaf a předpoklady pro uměleckou činnost K J3 .'Alexejova /Stanlslavského/ H M H I HM1HN IMIHIH HHMIHUIHHI MHMIIIIIIUMMIIU ^.leden 1363 - narodil se v rodině moskevského kapce poohásející s rosvětvenéhe rodn původních nevolníku .Jeho pra-praděd - Alexej Petrov /l?24*-1775/se vykoupil a sa5al obchodovat s hrachem. Jeho 2ena,původaě nevolnice hraběte aer emětěva, vedla domácnost. Praděd * Seajon Alexeíev /1751 * 1823/se vypracoval jako majitel slatnické továrny,která se speciallsoval na výroby siatych a stříbrných nltí^potřeoných pro slavnostní bojarská a dvorská odevy.Vrnik továrny se datuje rokem 1785.0 najetku dovoluje ususovat nápis na stěně zlikvidovaného chráaa Krista Spasitele shodovaného na paaátkn vítěsství v roce 1812. Tas byle uvedeno,že sakladatel továrny věnoval aa výstavbu chrám 50 000 rublů.4 Děd - Vladimír Semjonovič Alexejov /1795-1862/ založil firmu "Tovaryšstvo Vladimíra Alexejova*, která úspěšně obohodovala.Hesaírně presný,chy*trý, poněkud lakDaýtpedantlcký,hluboce věřící .Urostlý, dobře oblečený s havanskýn doutníkea se ničím neodlišoval od místní Šlechty .Babička pochásela se starko kopeckáho rodu Uoakv lnových. Babička s oatčlny atraay,2ranoousska Varley»pěvkpně zůstala v Petrohradě po pohostinských vystoupeních.' Provdala se sa aajitele íausenouhelaýuh dolů ve Fiaoka,V.A#JakDVlev*,který mJAHprevovel obelisk postavený před Zimním palicím, stanlslftvskii v materiálech předjímajících B3*ŮJ život v uměni* spojoval uaěleckou drahá vlastní s krví "£ranoousiiké babičky** Otec - Konstantin S«rgejevič Alexejev /1836-1893/ podstatně rosSiřil obchodní činnost rodinného podnlkn,takže koncem 19>toletí jeho kapitál dosáhl Šesti milionové suma-.^ou dobou 3awe Hor©sov, posdější aecenáS Moskevského uměleckého divadle, disponoval kapitála pěti milionů.' Otec patřil ke kulturním osobnostem, snal řeči /němčinu a írencousStiau/, dobročinnost povařobal sa povinnost, sávasek bohatých lidí.*rot* salo žil nemocnici pr© c>mdinu»ífcaek jjto invalidy turecké války. Jako staršina moskevského kupectva shromáždil více než milionovou sumu se sbírek. StanlslavsklJ obdivoval otce,který podle něho "uměl žít".*Eaegantní,vyBoký,dobře oblečený,se smyslem pero humor, nanejvýš poaorný otec /je saame.se když budoucí Stanlalavskij propadl u skou8ek,věnoval au dalšího iesdeckého koni a napsal překráaný dopis, kde epevnoval synovo sebevědomí.../Hileval společnost, sábavy a divadlo.lPro potěšení dětí zbudoval na rodinném statku v Ljubamovce domácí divadlo. Matka - Konstantina Seřgejevna /1841-1904/, sprísnená s významným hercem dvorských divadel, X#lJ3omickým.2obře hrála na klavír.spívala. Rub in s tej n litoval, že nepatřila mesi jeho žačky. -2- Vsdělaaí rodičové, sájea o literaturu a uaěiií, kulturnost osláno prostředí,a nevie přátelská pouta « rodinou s;? Sfaeo ntova, P.^eíataova,snáioati s aalířakýi avěteá Sefova, ifrubela.Polenova a eaeosřejeě a ř#«aljapiaca* Saaejvýi deeokratleká proatředí.kd* aa dětem důvěřovalo* Podle náeoru Stanlslsvsk&io aohásela sde vlak systeea-tlô&est»takJe ae děti sabývaly podružnestaiľSáa přisnal* ie uaioucaiu v£vw««rvu*wHuuiuofWĽij *OhO POSději litOTSl a atěioval sivie m schásí aysteastioká v*dělánířkterá tak sávidel v;i*Í|«lroTidovi^anôenkDTi;.^ stanlalavaklj se narodilv tyr.1regožakáa doaě sezi Halou a velkou ileiejevovakou ullei /dnešní nasev Velká a Hala Xoaunistioká ulioe/nedaleke Tagimakáho náaěetf .V podstatě paaskén doaě sbadovsaái v klasiolatickás stylu vadia továrny,kt*á se postupně a těalto objekty spojila^ Sěkolik eehed^okásQly vchod se sloopy^rossáhlá hala,' Tlaataě sloupová síň, vykládaná podlaby*sdobené atrapy? Soéaa pro teibojedevovo *Boře s resosa*,* • Bediaa ae rosrůatalatprvý syn Vladiaír/narJltól/, třetí Qeorgij /186V#«vrtý Boris /l*71/»pitr UMÍ Pavel /1875/ * s čtyři doewmnaida/186$/,ini^ /1871/a tfsrie ň&7&jm>t& byl sakoupen statek idubiaoi nedaleko Puakina,s Uoakveu spojený Jaraslavskou dráheuL Dnes sosla spustoteaý,divadeIniau svata se nepodařilo sde vytvořit ansetai a obnovit domácí seánu 1871 Staaialeyskij poprvé "vystoupil* as scéně deaáeíhe divadla ľdob4w^po: UM.._.----. -^ni/, IShlB vyvedl s agóalě,takie >d& jal ~ rád saujal druhou peeu,kdy aeděl jakoby sakař u ohně. V LJubiaovee si děti hrály aa vojáky,jezdl2£ na lodic; cvióily,boupaly ae a sály v oblibě feolotoě.iJodioe sde pro V Idabisovee si děti hrály aa vojáky,jezdl2£ na lodičkách, riôily,ho«g>aly se a mSLm v oblině telotoěifcodice sde y Kdilv aěoo aa spůeob doaáeíeh pwitevýšti atrakcí, venkovaké dštjpA saa»sřejaě eea vidi ostatních aourosened še Stanielwrakij ve věku devíti let ojal vedeaí a neustále vyeýSlel nové a nové hry,sábevy 0 deaokaatidaoat otce K^SJatenlalavakrfho avěddí 187B V duchu dobovýoh zvyklostí sapodetat&á část výuky dětí odehrála v doaácía prostředí.vyu5ovalo se a^lea aateaatice a řecea,ale paaatovalo ae bohatě na sport,tj?Sera, ~ cvičení*jísda aa koal a taaee.wtka chtěla oo nejdále udrieť děti dom^představa, ie by chodily de školy, ji děsila* - ttáitelea hudby ae stal 7^?mhorgeehudý atudefit,£ák RuhlnStej aův *acinu vyučovala stařenka ,gtrvernantka A.Schmidt*tancem se zabývala J.tAJSankovská a I«/J»Temolov, členové souboru Velkého divadla,pedagogová moskevaká baletní 5koly#Jermolov byl strýcem herečky Haleno divadla, U.Tl.'Jernolovová. . • Současně se vsak výchova zaměřovala na praktická disciplíny, synova se udili zacházet s náotrojl#preeovat na Jednodn-nheai soustruhu.zacházeli s nálaresy. vyměřovali součástky, pilovali a boaxovali.vyráběli nejrůznějSí předměty* rámečky,popelníky,krabičky#sT |eao*řejmž "božská Patti* a jejími kolaraturníai áriemi nemohla nevyvolat obdiv k profesionálni úrovni, nepředstavitelné* dokonalosti hlasové techniky* V sttzett BCHAT se uchovala tev^Vežisérská knihovna", část toho#oo spracovával mladý Stanislavskij a co souviselo a představeními nm makete* seSity a kresbami, misamaeé^gJcresby sejména krajincmalby,sývshy kostýmů / a rekvi*Íi*tJdivnje pečlivost přípravy, i když Ho o na-dabovaní viděného. S rodiči se Stenialavakij vydával do "Slovanského bsEant##kaa přicházel nej on na obšáv,£le také na herecká Odpeledne»kde převládala mdast herou Kalého divadla^ Eaäjala jej Pravdinova schopnost komolit wStino, 1 rrýraanovat námecký pHsvtdc.Uhohokráte přicházel do / hlediStž koncertního sáln aoskevfckikonservatoře, p&devgfv tehdy, kdy) dirigoval ff^Ahinstejn* Koncerty ae staly sadni' sáleSitoatí,hledi5tS víee flirtovalo a mén$ naalonoftalojtablikna ve fracích, dôti v lidových kostýmoch. /Stanislavskij v ruské* vyšívané košili - rubaiee a širokých kalhotá^,earovarech# sasonutých da polovsokýOh bot^Sti ae mesi aeboo bavily a Chovaly ae barbarsky, podle posdšišího přisnání K^Ô^tajiialsvakéhe/V ničem se vsak neodlilovaly od oatatnííÄuHubinStaln dokonce jednou přerušil koncert, ■ aby po5kal až ae deti Alexej evovaké rodiny nfrlldní a usednoa na míetechjstanislavskij se tak styděl,ie otekl a schoval ae v předsálí ■i '■ ' 1875 Ba sáUwdž domácí průprav/ přijat do kvarty chlapeckého «1877 gymnasia na Pokrov©e,proslulé samiřením na klasické vcdôlání a rossáhlým pedagogickým sborem s řad cisincd, kteří ae pf&il neohlíželi aa alatní-svyklosti^ Záhy si svykl*oatatné doChásel s domova narosdíl od vôtliny ostatnítfh,kteří tn bydleli' a stravovali ae s výjimkou nedelí a častých aváta^^epatHl k dohrán eŠáíáa*potíSe au dělala řečtina a latina«* i a soásýetu* Zakladatel významného operního <älvedlsirežiaék' a organisátor ojHaaoirtov knwfcatoval * rose 191?» ' Se jtí tehdy se alad^l&ree vydleail jeho vykosen* Plsstiôttoatí rnkou*draffieti©kŕai possai a výrasutf* ašetkeii3fe£Í $eplsýai řottóhy amiehů oslnivě rudý aMeX»pehýblivy a nápaditý 29*proainec 1879 V aaatérskáa představení rodiay SJtfasoHtova sehrál ■aloa roli - ríask&so patrieia * t dramatu A.tl/ jkova *}>va avěty" jSpo^dně s nía sde hrál V.D^ Poíenov a Květen 1880 lilo se Jeho vsdě±ávání€studiua v Lr>xareTskái _jtavu východních řečí J&ropadL t sextě ar aerobi složit sifireM akouSky v teoto ro&iílai^Bel o aěsía dříve aea ©atatnía I^to 1880 ▼ Ljubiaovee Začal se nodÍt.proto se vSaoval malířství. Maloval sátiSí.Káhy vsak rospo analýze jej sajíeá vÄtóaá.Sékreslil v5ak 5patnô#jak prosraiĚují Ôetné ts&ějlí scénické návrty a kresby v re Si j nieto e.ěerven 1880 J.Wpen 1880 Hraje ▼ několika vaudevillech na doaáeí scéně, rejšéna v *I>obrou noc aneb Poprask ve SSerbakov-ska uliooe".pařila se K úloha přísného důstojníka* ErtáXe salutoval, řinčel Sevlí a vykřikoval povely .T*esvládl vlastní temp«ra»ent*takíe řádil jato sbaVený aayolů^Ho^bíjel nádobí a nábytek, eoS se publika líbilo Dvě role v uooáeía divadle tfisch ve vaudevilln P^.yjodorova *á a ^-frasconsský holič ve vendetu la Pjl*£riierjeva ^l&Ba* jPleral napodobovat yasila.ale neoohl se odpoutat od jeho způsobu přednestt^Přesto brál nejlépe se vSetiftuatal se hvěsdou Aieacejevovského kroužku -8- 1881 Celý rok v «rajeti baletea3av5tövy Velícího divadla, etení libret a seánářA, cvičení donav Stanialavskéto tenalila cvláStnl ataosféra baletním představení-Výjiseoná ptiblik*ffl,afektovaný potlesk,oereaonlál nklánanf a daWvání.maote se zamiloval do žaíky baletní 5koly,popleil si vytoužený idol /% jeviStě na naznačovala sympatii jiná díveaka/.^aJuplBá,naivní,dětská láska. Syapatie vyvolávala taká představení v oirkose /oirtoas A.^alan^nsl^m v Cvetn^ bulvám »posdej 5Í Prvý Stádií StrlOnS,**/ V noci aá ftrosná anyjßda se tm o biflování, zkooSfcáoh a mánýdti očetnícfh knihami ve strýcovi podniku,kam musel doe pojmosloví dramatickou postavu^Schopnoat zvládat temper amenx#atřídat rytmus a tempo přednesu, stupňovat napětí*2aujala příprava na představení* soustřeďování se před vstupem na so&oa^Od tá doby snil o uvedení "Othella" Léto v XJabiaovoe Prvá pokusy o režii - "Manželem z donucení* J&WUera, "Oblada" V*&ylova, "Čarovný nápoj lásky**4 HáročnSjSÍ příprava si vymítila, aby se někdo stal režisáfem, tizvv tehdeJSím pojetí se staral o přípeavn Tygřaty a kostýmů^atuditim textu, oasový rozsah představení a předevlís zabraňoval zbytečným sporům a debatáa^Doho se ujal devatenáctiletý Sosxa /le»adev .který zadal individuální zkouSet s jednotlivými herci.wymš4oval představitele* ukládal jim, 00 si sají pHprevit,kritizaje sourozence, kteH se tra zpěčují atdj Sán hraje filosofa v komedii "Pokni.ale cšen se* a hradýře ▼ "Čarovná nápoji lá^Bnr"ttPř£li5 se mu nedaří* nedovedl se kontrolovatJPříliS křleel*mámal rukama, pobíhal bez lada a ssladtt^Postupně si vsak zamiloval roli bradýře a hrál Ji virtuátt^,mnohokráte se na ni ve stáří rozpomínal a předváděl pohyby při holení. 1883 Boxrve znamení obdivu a u€fhvác*itfoperetTO,»eJméM OfSeambaobovte "Krásnou 5eleno«*j0bdivtiJe parafrázi antického příběfem*líbí se mu zpěvnost,welodÍčnost t> ' ■ester pro herecká výkony prostoupena* hudebnoatí a tancem^ >eretu považuje ss Jedinečná spojení všech tppd divadelní podívaná,vadí mu Jen ohování publika,která neodpo-vídá Jeho představám a zlm^oBtemJIdeáleiB se V*o něho stává podnikatel a 3režis% »,^Lentovski i , který získal jedinečná herce Jato A.DjDavydova.Ten pas okouzlil Sta-nislavskáho přtsozeností#neínieeaoBtí.^a5íná se zajímat o kabaret a představení v sadu Brmitáa,kó> působilo nakolik: divadel Zl^Sms 188? Repríza *Hriela Aeostř* v Steláa divadle s Lenskýa a Jermolovovou v hlavních ro*IcbV2fliBÍloval si Lenskáho, -10- r i 4 jeho melodický hlas a přednes,nádherné posy,gesta#i.V Později přiznává,Se neúspěšně nepodobal jeho kaady a nanejvýš zdařile jeho zápory ^a.duben 1885 Zahajovací představení domácího divadla v domě nedaleko &udé brány.3 tanislavskij tu sehrál cirkusového artistu v "Berfcnlesovi" - zloděje v "Qevottě", doktora v "Prazvláštním nfeStSstf* a na závěr zazpíval árii' Ramphiae z *Aidy,,^Hrál anoho, obecenstvu »e' zalíbili Nebylo nesnadné určit Jeho vzor:kreaoe A^lP.'Lenskeh©/ lO.fcvěten 103? Korunovace Alexandra Ill^v Uoskvě^tanislavakij tu působil jako pomocník abormistra,na podiu pro 10«tJOO sbor.Pro farmu iOexejev znamenala korunovace ohromnou zakázka, takže se počet zaměstnanců rozrostl na 700. Díky tomu se zvýšil kapitál a stouply akcie,fsrma obdržela zvláštní uznání a mohla používat označení "dvorní dodav«tel*Jfcdilela srn as výrobě celenek,broží restaurovala kalzmmty klenoty apod^ Práce v podniku 1 funkce pomocníka sbormiatra,který osm hodin bas přestávky pobíhal po členitém podiu poprvé Ste-nislavského vysílila, takže se cítil smrtelně unaven. : 4. srpen 1883 i&lSf představení Alexejevovského kroužku* "Praktický pás" Y#1fecenka a ooereta "Znej své místo" s textem Kaškadamova m £jS.UlexeJeva.Paralelně nastudoval roli studenta meluzova v "Talentech a ctitelích" -Mistrovského , kterou sehrál na scéně Pokrovcevovského divadla, Rozpracovává vnějškovou charakteristiku této roleíoHÉzi doširoka s nohama do "o".neustálé hlazení řídké bradky, posouvání brýlí na nose apod^Poprvé si uvědomil, že postupně podobná charakteristika se pro něho stává samozřejmost la že ji při dalších reprízách nevnímeljmehl se soustředit na city a vztahy podzim 1333 Navštěvuje množství představení - v malém divadle se zaměřuje na herecké kreace AjFJ&enského a Sf,P0Sadov-akého, zejména m "Hamleta*,"Loupežníky","Hevizora*. .V Leden 1984 Pohostinská vystoupení E.Possarta,která chápe jako převahu hudebnosti předx»su,převahu inteligentního a pracovitého herce s neuvěřitelně propracovanou technikou pobyte a výrazu.1 239leden 1984 V nastudování hry Yj&releva "Mámení* hraje zmdxnm malíře Botová a v operetě Ch5«aeocoua "Hraběnka dm la Frontier* vůdce loopežníků^Opětovně kopíroval A^Leaského, začal se viele víme ovlá^t^Věnoval pozornost kostýmu a zaujímal nádherné posy.Hadeval se z toho, že vyhlížel nanejvýš efektně* Jaro 1984 Začíná brát vážně hodiny zpěvu a sbližuje se -profesorem moskevské konservatoře řJP.^eissarSevským. Jakmile mohl odejít z učl^i^^vydával se k němu, pro to že jej lákaly rozhevnmy o umění .rozsáhlá pozdější korespondemoe dokládá, že Komissarževskij odváděl Stanislavskéhe~od povrchnosti a zasvěcoval Jej do tajů demokratického umění,jež mohlo' sehrát významnou ulehá v ^demokratizaci celé společ-nosti.fefrejmě jej inspiroval k uvaháa#které se završily v přípravné fázi moskevského uměleckého divadla -11- umíněná korespondence sáhy přešla'od abstraktních ávah k nábrhäa praktiokýoh opatření x aj .1J ak reformovat Alexev ský kroužek, íbaTi t jaj aaatérisau a orientovat na vylSí estetická aěřítks 18.srpen 1884 V ranci sábavnýeh pořadů uvedenn ▼ Ljubisovce opereta "Saaselle altoaohe%kde Stanlslevsklj sehrál roli floridora jOkousllla jej nožnost "dvou tváří* role, tichého předneste a výbušného.Postupně jej nebaví představení , kde se předváděl jako kras areo 10 „prosinec 1884 V amatérsko Představení odehranáe v domě kupce Kortlnklna sehrál Podkolesina v *Zěnitbě* pod vedeniu herce Malého divadla, M?A .lleSimova 27.1eden 1885 Poprvé hraje pod pseudoujaeiu StanlslSTSklj - roli statkáře Běrdina v "Chutnéi šoustí c1cu"JZřejaě s ohlede* na kariéru úspěšného podnikatele,* ohledav aa násory přísného strýce.Jako ředitel Huské hudební společnosti považoval taká sa nevhodná, aby vystopoval v nlootaéu koaedlálnía repertoáru .^áhl po pseudonym dat JÁ ^ ftlarkova,který působil aaiilai jako léksf v otcovská továrně .Xékar se nevěnoval dále dlredln a Stanialavakéai se pseudonya sdál výhodný.Polské příjaení se aa zalíbilo Jaro 188$ V sáplaníoíeh anoho posaáaek o nástupu aa scénu,který právea považoval sa obtl žný.lfevrhoval nástup dvoa vsaj oase diskutujících postav,které se opírají o dveře a divák je vidí s profiloJZdá se aa notné.aby se nástup připravoval a poaooí svaků *• kroky, řinčení nádobí, sesílající se roshovor apod. Léto 1885 Snaží se sdokonalovat dikci, mlatku a gestiknlsoi; Po sedaé hodině večer de posdní noci,někdy as do tří hodia ráno usilovně trénoval před ste zrcadlový Snažil se sJeani* pohyby prstů ,rád si nasasoval ' pánský nebo dásský klobouk, ne jednou se spíSe pitvořil.-Díval se aa vlastní chování jato dlvák»opravpval je, ani i si uvědowoval škodlivost saujísených pos, jichž se posdějl obtížaě sbavoval.Sonceo léta jej potěšila správa ř.P.KoaissarževBkého,že oaesí radikálně podet žáků,ale Stáníslavského bude nadále vyučovat. Denně jednu hodina. Snaha se sdokoaallt přivedla Staalalavského do kursů draaatlekáho uaění organizovaných Moskevskou divadelní Skoloa.O jeho přijetí roshodla a.U#Tedotovová a O.ÍA.Travdin,Jiaž se líbil jeho přednes PuSkinovýeh a a Lermontovových verSů. Jistou roli sde pravděpodobně' sehrálo prvá hostování ttainaagenakéhe souboru /od 26#*břesne do 21.dubna/, který v ueskvě uvedl •Valdštejnův tábor*,-Loupešaíky*# "Karli Stuartovnu-."Viléea Telia","PicoolOBiniho", "Uesainskou nevěsta4* ř.Sohillera a "Zlení pohádku*, "Jak se- váa líbí* W .Shakespeara a "řraeatkn" yjtirlll-paraera.Stanislavskáho ohroalla výpravnost,přesttost každá ■lsanscény,proayslenost davových výjevů. Profesionalita ve v§ea.*V době diskusí o kesaopelitiaaa se podobná souvislosti popíraly a osnařovaly sa negaci výsnara ruského umění.u^ě Meialngeask$ soubor poskytl Stanlslsvskáva důkasy o nezbytnosti větil náročnosti a napoaohl jeho louoení s aaatérlsaeaľ -12- ffíjen 1885 í*o třech nedělích odehásí se Školy, jednak au bránila přeeíre povinností t podniku se soustavně připravovatj jednak jej sKLanala koncepce výuky^-Kde se hodni hovořilo, jak *á vyhlížet příprava,lec" Sádné konkrétní metodické posňatky se žákovi nesdilovalyJ^Typieká herecká výchova sprostredkovaná praktiky, kteří sami nernali potřebný řád^tanisl^vskl j 8« v sápisníkn sminuje o "absenci systému s systematičnosti*. Pod*ia 188^ nevlastní bratr Nikolaj Alexandrovič Alexejov abdikoval jako ředitel Moskevské ruské hudební společnosti a jako nástupce o snažil S tanisiavského ,který tou dobou hrál předevSís v operetách. "Lily* Jej •donutila uvažovat o vývoji postavy,protože tu hrál nejprve mlrdiíSkého vojáka,statného důstojníka & •zestárlého generála.Posděj 1 přisaal,2e vně j 5ková oharakterlstlka nevylučovala něco náročnějšího, Zásaaay v sáplsníka dokládají,2» jej přitahoval arelo-draaatleký reperteár,heroÍoké typy fcloduchů. Poprvé sskresluje něco na spusob režisérského planut s i toaci , kos typování a oaskování řeusta a ueflata v Oounodove opeře.Mvrhy odaítají rutinované řešení, chtějí v operním představení nadto lit dramntlcké "dramatické principy** 7.leden 1886 Zvolen sa ředitele e pcklPdníka Moskevské** ruské hudební'st»le5nosti,kde' v* předsednictvu sasedal vedle P^IľCajkovského,S;i^Tanžjeva#S.«;Tretatova aj.< Výkvětu hudební kultury i výtvarného světa. Čajkovskij se o něa vyjádřil, še *nový ředitel je velmi syMpatický". Březen - duben 1886 Bossáhlá korespondence s ř.PJtaissarševskýa, s nimi studoval Mlynáře v *ausalce*.thrědo«uje sl rosdílnost literárního & hudebního podání .Má trvalé probily s hlasivkami ,proto se přepíná a nadsazuje, aniž by se ukáEnll^tQynáře vybral Koelssarževaklj záaěraž,proto£e umožňoval *intellsentní«u ftpěvákovi nahradit sílu hlasu dramatickýs; cítěním" „Tostupně sl uvědomuje, že pro něho není operní kariéra.4 Snáší se udržet kontakt s £omissarževakč»»prot© au navrhuje,aby stanul v čele operně-hudebního oddělení Spolku umění. 10 .květen 1886 Předkládá výboru Moskevské ruské hudební společnosti podrobný návrh na výstavbu koncertní síně. Postupně si uvědomuje nemožnost řádně vykonávat veškeré funkce a povinnosti* 10 .'října 1886 Zaěíná skauVt Ľullivenovu operetu "Mikádo* v domácím moskevském divadle .libreto 1 kostýmy objednal v PeříSi,přestože prázdniny strávil v Jal ti je záhy unaven množstvím povinností v hudebních společnostech a konservatoři.V továrně uxrávala nutnost reorganlsece, co ž vyžadovalo sevrubnou přípravu utajenou před strýcem ,odpůrcem veSkerých aby se naučili v nich přirosseně pohybovat, používat vějíře atd. -13- Sbližuje 8« dále s PX^aJkovskýn, který m přislíbil* poknd so stane opernía pěvoe«#že pero neho napije operný Prosinec 1886 Poprvč s* setkává & U^jLiMnovou,která sela sehrát hlavní roli t© hře *&£«eaí*»i realizaci sáaära nedošlo* Leden 1387 Hepodařilo se m prosadit Xoaissarěevského jako vedoneíh třídjr operního řpěvu v Moskevské konservatoři Vytĺka nepokračovala* í 4 é 6»ťraor 1887 Premiéra Gogolových "Hráčů" v reMiA.f .^edotava a ttalé- ho divadla .Stanislavski J hrál Xohareva a něl aspšchj Představení uzavírala podle tehdejších zvyklostí aktovka koaedie "Slovíčko pana ministrovi. ll.ionor 188? ^ehrál roli Darského v komedii V.tKrylova "Proces Plejanovův* na scéně profesionálního divadla "Báj* /Peradia/^tála víoe posnává neoošnost pokračovat v dosavadním spôsobu přípravy aaatérskýoh představení* odmítá jejich povrchnost a stereotypnost. 18 .'duben 1887 Prewiéra "ířikada* v Alexejevskea krouSku,výprava navrhl K.AJSorovin.V druhé části večera reprísa "Lily"-, Staaislavskij v obem částech sehrál hlavní rolo. Představení aěla áspÔeh a vyvolala pozornost tisku, akže se opakovala s odatupea tří dnů.Heoense mňi ocenily iksswst přtrosenost chování na scéně ooenuy wwww nrxrosenost cnovani na scéno* komplikované pohrávání si s VOJ íři»vyspělou mirn vknsa sohisejíoí při profesionálních představeních opere tni oh scénvShoda vsnikla v aásora na nesporné nadáni Olexsjova. červen v Ljubiiaovce Báňejte koupeli pro«háska#poté cestaftgttoBkvy sjráot v actáme**hodina snévn a poté četba,"etl všechno wožné s ohroanýa eájmew. 7, říjen 1887 Vedení Ifostkavaké ruské hudební společnosti akceptovalo návrh *j&JStanlalavského t aby v ráaoi konservatoře vznikla studijní operní scénář tom bylo notné rotSířit jeviště a technicky je vybavit, 15. listopad 188? Hraje voli nájeaoa mlýna v "Paní oajoroe" I.Spa- finského na scéně Hosniaova divadla, kde se setkal s hercem /.ft^irteaěvea /pseudonym Artča/ 6.prosinec 1887 Hraje WeSíastiivoe v *I*ese* A.ttetaro vského jako )latnuje vysoký růst, zvučný hlas* .ivce sehrál A^JArtss. 15.iprosineo 1887 Hole kníšete dolovina v aktovce NjSaaojlova 'Yítěse nesoudí* 9.1eden 1888 Reprísa *Lily* v llewievakéa kronSka^tonentoraná naneivý* positivně v tisjcn.kde byl oceněn výkon ZJSokolovové-sestry Kj3«Stanislavského v titulní roli a "nadaný* K^S.Alexejev*! Leden 1988 Podařilo se osvobodit od přítěSe funkce pokladníka Uoskevské ruské hudební společnosti a dokončit §řeo tavbuvscény v konservatoři,V|nuje saworganisaei polku tměni a literatury, kde počítá s učaax ředotova a Xomissar Jbvského J -14- 7.unor 1888 Bes ohledu na představy X .5 .S tanislevského svolilo jéj shromážděni Ruské moskevské hudební společnosti sa předsedu revisní komise a pověřil© jej.aby řpraooval správa o hospodaření spo^čnoati i konserva-toře^anrni se bránil ,«el pověst neúplatného a to rozhodlo. 23.unor 1888 Uá úspěch ve vaudevillu "ženské tajemství* společně a A. A.iedo tovemjPředszavení ve§lo do repertoára Spolku uměni a literatury a dočkalo se mnoha reprí*.tF?ádělo se t Alezojevském kroužkn#na scéně divadla "Ráj*. 29.unor 1888 Hraje spoločné s třídní- Kateřinského ústavu pro dívky a dobrách rodin* U»5> „IPer evo Sčikovou /pod pa^mdonymem Lllinová/. Březen 1888 Jedná s Senou F.^.Itosto Jevského.která mu udělila právo dramat i sova t pHbSh *Ves Stěpančikovo*. Dramatiaeci dokončil v aáří,^odle vlastního přisnání měl potíže a tím*jak ukovat typické stránky auto** rova rukopisu,jeho řeč.Tíedařilo se mu zrychlovat děj ^odpoutávat se od chronologického vývoja sápletky Duben 1888 Pod vedenia A.'A.^edotova studoval »11 Barona v PuSdť nově "Skoupá rytíH^^yaháael se sevnějSkn.s takřka operního videní postavy /barytón t přiléhávat trikotu, Širokých kalhotách s nádhernými střevíci/. Režisér ředotov a výtvarník y.X.Sollogab odmítly podobný v^kledv ale Stanialavskij nadále snil o nádherné postavě, nikoliv vetehái stařečkovi a Květen 1888 Ka sákladě pfcedcbosí obsáhlé korespondence s F.tP* Komisssrževským připravuje návrh státu Spolku li lesa umění a literatury* 10.červen 1888 Zemřel Stanislavského bratr Pavel*přestože byl otřesen#korespondence vydává svědectví o jgho absolutní sávislosti na divadle .TSesl nelibě, 2e se musel za bratrem vydat; do Samaryipodoeaovftl jeho nemoc a neustálo pomyslel na uneleoké plány.-divadlo jeJ pohltilo a nic jiného nevnímal,..-Stejná*ladí hovoří sásnamy e JV&p©hredu,s počátku června ^pisy uličních výjevít^restaurací - stanislav-skij je ponořoval očima dramatické literatury. b.tt.Dudyškin ohtěl napsat drama o Petrovi I»* a átanlslavskij snil o této roli»proto si znovu prohlížel historické památky spojené se jménem oara-yreformator*.Ostatně v Berlíne jej aaujala především panoptikum*ve firnncousakem prostředí sámek v okolí Vichy jato vhodná výprava pro "rytířskou hru*. Červen 1988 Záměr or&aninovat v rámci spolku systematické kursy, respektive operní školu* naráH na finanční nahraný,* Výse zápisného a školného bránila studiu nemajetných posluchačů univerzity.2tanislavskij se n?5 žádost lí.P.Xomissarževského sesnámil se statutem Coaedie j?r ancaise, ch?dem skon Sek a přípravy představení* A v pařížské konservatoři s učebními plány a rozvrhem 15 Korespondence s Francie Léto 1883 7, srpen 1888 Říjen 1888 15 .říjen 1888 Listopad 1888 3.1istopad 1888 5.1istopad 1888 Vedle mnoha obchodních náležitostí dělná opatření pro budoucí činnost Spolkuv^avrhuje srusit savedený cjod_pře4staveni*před nimi se obvykle koncertovalo ."Tri údery před představením SComedie Prancais považuje sa dostačující namísto sáhavnýoh melodií*dechovky hasičských sborů apod/ Divák se má soustředit před představením**• Ministerstvo vnitra schválilo statut Sfoakevského spolku umění a literatury,takže mohla vsniknouť Dramatioko-hudební *kola v rámci této instituce* Spolek mohl organizovat přodstevení,předčítání, výstavy pro členy a pečovat o estetická sdokona-lóvání "nadaných ve aféře scénické,hudební, literárni a výtvarné"* Obsáhlá korespondence s £**.*opevem a Ep&amim-aarževským vyjadřuje odhoďlániT skoncovat s turismem a navést přesný řád přípravy představení; Ve věku 2$ let měl Stanislavskij vyhraněné aásory a přípravě Spolku věnoval nejen energii* ale také nemalé financovo mu posději zabránilo dotovat Umělecké divadlo ve větSí míře* . Utvořeno vedeni Spolku mění a literatury. Předseda « F.tP.Komiasar ževski j * j eho sástupce -A .5. Fedo tov# ta j emníkn: a pokladník - &.S.Alexejev, odpovědný sa hudební sekol - P*I.£laramberg, sa literární sekci * F*%*Bollogub*sa výtvarnou šekel » V*D.4»olenov,2a hospodářské záležitosti -D*H#%P0V# flevlastní bratr 3tanislavského*starosta Moskvy K.1ft*£lexejev*8 nelibosti konstatoval* se Stanislavskij se věnuje divadelnímu umění na uter zlatnické továrny.W výhrady k chování K^S* Stanislavského a jeho náserům. Předkládá cenzuře dramatizaci "Vsi Stěpančikovo** 25*října podle našich tradičních představ "byrokratická* instituce text zamítla jako nevhodný. Zkouši "Jíru Bandu"/George Dandin/.roli Soten-villeho./ «*F#?edotov se mu vysmívá*Že se naučil "firaficousškým moresům", V zápis n í ku po snámsy o obtížnosti studia t nejprve vlestní" představa odvozená s Comedie Francais,poté požadavky ředoto va a postupná formace vlastního výkLadu,k sil se nutno propracovat bes ohledu na predchosí násory a režisérovy nekompromisní požadavky. Jak vytvořit živou postavu a nikoliv "msrtvé* solierovské schéma"? ä* jt .vibruj vci*/** x . v u &íxk? —*jurnuo • ■* Lenskij tu předčítal Čechovovy povídky* Slavnostní saeedáni Spolku věnované 100 .Výročí narosenin M.^.SčepkinařHerei Mal .¥*7eaelovskl j a n,I«$toro ženko hodnotili -16- Llstopad 1888 8.prosinec 1888 11 .prosinec 1888 Leden 1889 5.&0T 1889 tvary ruského reeliSt^d^Z© účasti vltSiny souboru */*l£ho dlvadlavmj • ■ *tf# Jermolovové,0 .A .Pravdlna , N*A ^iknl ino vé» Stanislavskij se ponořil do studie dějin divadla, uchvátil jej "Vladař Qidip", kterého chtěl nejprve předčí tat-po té sehrát*^ těchto podnětu vychásely lekce ve škole Spolku a réshovory se studenty.1 Uěí se sám,aby mohl učit jiné* Herecká výuka sde byla záležitostí A.ř.^edotova a herce tealáho divadla»U»*A^>uraovo|dějiny divadla přednášel profesor tfoskevské university*V*#3iacin-tov /otec herečky S.V^iaclntovové/ldejlny kostýmován a maskování - £*£*f ilovski jjdě jimr ruské literatury -ú . A.SeiSinski j |N.lCP*<^raovová a V*5>.$eleerová -taneojA.Poaare a *«1*WH1B -Šero* Soliogub Stanislavskij navštěvoval lekce /.F.^edotova a vyprávěl o etudách v pařížské konservatoři. Lxolla se "montrastní metoda*,okawžité proměny nálady a charakteristlkyíhned královna,hned žebrácká -hned milenka,hned stařenka*.1* Holi Sotenvilla mu pomohla dokončit uáhodatpři líčení se' pitvořil a nasel "vhodný ton"*kowieké skreslení. Zahajovací večer spolku - Puskinova malá tragédie "Stoupy rytíř" *Jryvfcy s tragédie A.y.Fedotova "&odonovové* a 9olierova komedie "Jíra Banda", V režii /»JV£cdotova.s výpravou ^.Bollogubs a ^.'A.!Korovina. Memoárové sásnosy 3tanlalavskéhe uvádějí,** ' před vstupem na scénu se jej smoonlla apatie*1 Obtížně se rospemÍBal na iext,Jfc>molll přednes. Přestože jej všichni chválil,sám nebyl s výkonem v roli lakomého Barona spokojený. Premiéra "Hořkého osudu" A.^.řiseffiského v režii A.y.^edotov*,Stanislavskij v roli Ananije Jakovleva.Xfohntná postava v ruba&ce ,rosaáahlá gesta,výbuchy neovladatelného hněvu prostého venkovana,člověka ponižovaného a ubíjeného,který se nechtěl smířit s takovýmto postavením.' clsí dítě - uchvátil obecenstvo i kritika. Stanlsl^vskému sd hra líbila a mil "dobrý pocit * 4 Hraje s malými časovými odstupys&itenvilla v "Jírovi Pendovl",írese v "Vameaí*,íiegrlc^ "Žensko taJemstvi*»Dona Cerlose v "Kamenném hostovi", Bona Juana v "ftamennéra hostovi",předčítá lermonto-vovy verše*2kDu3í,hraje a opájí se úspěchem* a,ft*?edotovevá jej kritisuje ss přílišnou výbušnost»malé ovládáni ae,ele líbí se jí výjev s Donnou Annou na hřbitove* Typický den f ráno v továrně, dopoledne sasedá s knížetem P*1f.*J!r«becfeým a U*'I*&j8pinem v komldi, která kontrolovala hospodaření *éoskevsk<* hudební fijft^veScr hraje Ananije Jrkovleva v -17- Pfltahuje Jej 00 čao s t dotváfet postavu,sčnlt rytmus, vyzvedávat aSkteré rysy pojala jaj dobová kritika, ktorá ocenila jeho demokratičnost,8chopnost poohoplt ventojvského muzika. Seriozoost hereckých kreaeí potvrzuje fakt.že jaj A#J.vužin^umbatov sval do Malého divadla /bas ohledn, nakolikr se obtél zhavit vznikající konksnenoe scény Spolku/.4 9*unor 1889 Premiéra hry "Hubl* A.^tPedotova va Spolku umění a literatury, kde Stanislavsklj hrál knížete ObnovlesskéhoJ Holi pojal jako rozmazlené knížátko,poněkud zhýčkané a preciozní.Zdůrazňované vybrané ehování,důraz na dokonalost gest 1 řeči,protahované slabiky .Přichází na stopu půvabu výrazných rysů,množství detallůakteré v konečném výsledku určuji charakter iatiko.lSamozřeJmě zprvu takovéto podrobnosti přehání a plýtvá Jimi, teprve později nastupuje zásada strohého výběru a třídě* 18 .únor 1889 V kostýmu dona Juana se podílí na aaSkarádě Spolku umění a literatury,Lllinová jako Sněhurka.' Množství postav historických 1 divadelní ch,bujará zábava na závěr masopustu.Uazl pozvanými mji&*^ C echov, V#*I jBm irovič-Dančěnko .If.Wedo tovová. I r Kolem lO.hřezna 1889 Prvá samostatná režie K3s.i3taaislavského» "Horoucí dopisy" UmědiSe.3 Situační aktová komedie.nepříli3 náročná^tanislavskij na základě studia hry A jř^isemského vyžadoval zevrubnot psychologickou charakteriztlto.bez ohledu na žánr díla. námořníko důstojníka Krasnotatakého,v uniformě s vyznamenáními a důstojnými vousy /mj^díky tomu, že tou dobou nosil kníry a nechtěl se jich zřeknout/.1 Stanovisko A.y^ředotova - kritlekéiOstataě rozpory se postupně vyhrazovaly a Stanislavsklj neměl vždy pravdu.' Fedotov.Starší herec,draaatik,manžel herečky Fedotovové /ve věku 46 let - od Stanislavského jej dělila dvě desetiletí/s pověstí "nepříliš Xpoliticky spolehlivého* díky stykům se studenty anarchisty,1 fedotovovi nevyhovelo samotné složení Spolku,kde se naSla^přílezitost pro radního H#Tre taková, hraběte 3eremětěva,hraběte Solloguba,který se chtěl uplatnit jako literát i výtvarník, a současně ředitele pivovaru (folubkeva,porobní hábu Aljaseiloovotou. Šlechtic,ředíte^továrník,diplomat a udatní,pokladník, modistka,lékař,uěetni,učitel kreslení,student, pollolsta.tPro Stanislavského samo zře jmos t,pro to že dbal pouze aa jediné: zájem o umění {pro zkušenějSíbo ředotova - zárodek budoucích střetů,kompromlsi a bezvýchodných stavů. Szanislavskému vyhovovala budova /Moěninovo divadlo nebe "Báj%daělní Divadlo V#nr,ttejakovak^ho/,ředotovovi nikoliv atdí ~ - Stanislavsklj chtěl soustředit veškeré literární a uměla ké síly .povaloval za programovou tendenci ke vzájemném; soolupraci /počítal s účastí nčarova.3altykova~ 5čedrlna,8aj}&va,Feta,Polon8^ -18- RepÍBa#Polenove»¥aaněeovaiJeTTOlovové^^ Jažina.LenskéhoJ aJkovaJcéto^ubinStejnajBaslaJeve, 13 toro ženka, Veselovekého,Kl«oVrs:^^ "praktických lidí* - textilního *a£n£ta Soldatěnkova, "krále želesnla" von Servis*, dcery majitele zlatých dolů 3ebaěnikovová* ata*? 3taaislavského notes prekypoval Jwény a příjneníni, na nikoho s díležitých se nesaporoělo.^íivět vSeoh vrstev společnosti podle tehdejSíoh pravidel.' zástupci rozdílných násorů a oaěleckýoli m&r&J Stanislavskij si hod neovědoaovalpolitické i literární rosporaplnosti^nehe -je ignoroval.^de se aSkde tají iehó celoživotní konoepee.snaha spojovat nespojitelné, Mvrt ořednoa^pérosnnnetí před předpojatosti a nepooha-pěnía^Znásobené postupně sílící aeaofcratičnosti, jak Ji~y^hrooovaly zkušenosti podnikatele i aaěue Sáa život korigoval jeho plánytsaosí se sřekli očasti, jiní postupně odpadli?Vyřešila se taká otázka místění v bývaléa Divadle A.toenko /na roku zverské a aněsdiko- vovské olioe#nedaleko od řa5kij»va poénika#který stál dříve před kooplexea kláiteorníoh bodov.no aíatě dnešního kina^BoasiJaV, BShea prvé saséW sehrál StanialevskiJ devžt rolí* iShea drahé triJtonflikty s Fedotovea ahtSl vyfeSit s poaoeí režiséra Hjahova s Ualého divadla.. Daben 1899 stadnje roli Ferdinanda v "ttOadfCfe a lásce" í.Schille- ra,barona Aldringena v Heisové* "Cestné povinnosti", prezknSaje /nananlje Jakovleva v "Eofkéa osada** Parí se an ailoatai výjevy s Laisoa,do níž je stále víoe saailován - ^^P^erevoldikovovott /Lilinott/. 5.1ô#rven 1839 2ení se a ir«T^ nuaé m kontrolovat ac^ s finanční deíloitimohl by aa ď aa vyiwvaat aa strýoovýai jaiaii chodem aéaiaiatrativy03pOa aa vyáStovávala každá kopejka a díky nemodernímu sarľs-ní stráoely statisíoe b.dnben 1890 FTeaiéra "Bes vena* ##Tr.t>strovakého,3tanislÄvakiJ hrál faratova v režii P#J.HJabova.Představení nravíSal raodevill ''Senské tajeaství%hraný tentokráte pod násvea *Uaa íefflae.qai sa grlae*. -20- SritiJca jej označila za "ruského don Juana**, mnoha nadchl jeho vyroj směrem Ic dramatickému podání role^Bohopnost vytvářet celistvý typu,nlkoliv jen napodobovat vnější stránky, Duben 1890 navštěvuje představení Meiningenekého souboru,na něž se připravoval stadiem Shakespearových textů: Julia Caesara", "Benátského kupce"#"*imní pohádku", "Jak sejtéa líbí", "Večer tříkrálový" - e Schillerovy hry "FiSicovo janovská spiknutí" - "Parmu orleánskou", "Vldštejnovu smrt" a Lindnerovu "Krvevou svatbo** V zápisnících zevrubně popisuje představení ^překresluje aisanscény^rekvizity a věnuje se způsobu.Jak je dosahováno technických efektů - světelnycfa, zvukových v davových v&eveeli^adehl jej mj.iiástup vojska v 2.dějetví "Panny Orleánske"*v temnote postupující šfe,z něhož jsou vidět Jen detaily - brngní.helmiee «j«?Všeehno ostatní nahradí rytmus krok&,rlncení zhraní apodJObdlvuje "plavný pohyb" gondol f "Kopci nenátském",přirozenost dialogu mesi osazenstvem lodiček,na něž se snáší konfety během maškarády. Lze postřehnout "režisérská myšlení *, záp isy nepořizoval herec Alexejev,ale budouoi organizátor představení.Bezapomíná na myšlenkové hodnoty, zač íná uvažovat o souladu tématu a výrazových prostředků. Záznamy přerušuje tragická událost - smrt prvoaozené dcery lenie,která se neradila předčasně a onemocněla zánětem plic.tlimoohodem všechny děti Stanialavsjkého trpěly dýchacími po tížemi, syn dokonce tuberkulózou a musel m léčit ve Švýcarsku,což nebylo ve dvacátých letech samozřejmosti -a Staniaipvskij nanejvýš obtísně získával finance i povolení. Smutek překonává zvýšenou pracovní aktivitou. Reorganizuje Spolek tmění a literetury,který se musel zřeknout budovy býv.^divadla /.firenkovž a pronajmout menší prostory v Povarské ulici *iili-nová. Výprava přesně napodobuje dobový styl, zvukové a světelné efekty mají navodit potřebné ovzduší,v tehdejším pojmosloví **3 tanislavakéh© - "náladu* /aastro* Jenije/^lnožství detailů prozrazuje Jeho záliby: noční scenérie ^paprsky měsíčního svitu, svíce v rukou postavy,Štěkot psův dálce,vzdálený zpěv opilců a slavičí trylky,občasné sahřmění,ticho před bouří aj** Holi Bostaněva prožívá a podle vlastního přiznání snaží se s ní splynout /dramatizace sáhla ke směně příjmení,pro to že podle přání ceasury neměla připomínat půvo4aí předlohy*Takže namísto Hostaněva - Xostaněv/*4 Sázen pomáhala upevnit G *fl*!Fed©tovová, která savedla pokutytrubl ve prospěch hladovějících za každé zpoždění na zkon Sku.Stanislavskij více dbal na domácí pří právu, leč přísnost mu vyhovovala. 22. říjen 1B91 Hostování Spolku umění a literatury v Tule s nastudováním "Bez věna" a "Ženským tajemstvím",Dek je po tvrze* sen věhlas Spolku v kruzích obdivovatelů divadla* 14.11atopad 1391 Premiéra "SnaásV* /Poma/v Německém klubu,výprava £»A*'Korovina a V*V.Ournova,režie E*S.Stanislavského. Jeho pojetí plukovníka Hostaněva akcentovalo jistou míru ro ztěkanosti, neschopnosti se orientovat či nechtění jednat díky vlastní bezeharaktemosti. Dobro « pasivita,banálnost a emotívnost, náhlé probuzeni v dramatiokém výjevu,kdy vyhání Tomále.., Stanislavskij poprvé se vcítil do postavy a sehrál jen roli či typ. Ráj pro umělce",tak charakterizoval výsledný stav v memoárech "Suj život v umění"*' Kritika mj.také v souvislosti s uvedením "Plodů osvětář" na scéně ttalého divadla vyjadřovala lítost, že tak nadaný herec působí v amatérském prostředí* Sáa Stanislavskij zřejmě překročil "mez" a vyzrál ve v Šech oUedech*ífeexistovaly pro něho jakékoliv důvody,proč se mělo odříkat přestavení.Paratova -hrál s těžkým sachlazenís,s teplotou kolem 40 .** sálem v bezvědomí,leč chtěl ostatním "udělit lekci*, lučili Jej v leže,hrál však poměrně volně,bes tauz a pamět mu nevynechávala /což byl jistý problém tanlslavského,jehoz temperamentní herectví zápas llo nejednom s textem/. ^3 •leden 1892 Hole bradýře Inverse v "Milostném nápoj i", daří se mtt přednes kupletu*,* 15,únor 1392 Hole Inkova ve' híe V.!Krylova "Zmatek mezi děvčaty", uvedeno v Tule.Spolek tak získával potřebné finance a musel dbát na přitažlivost přev žně komediálního repertoáru. -25 17.bř zen 1892 Bole Ananije Jakovleva v "Hořkém osada* na nové scénô Spolku umění a literatury N prostředí Volchonky,tam,kde dnes otevřel restauraci Ilac Donald s jeho karbaitótl^#haiiburgery/.Tochvaluje si větSÍ rozměr jeviětě*estétidnost celého prostředí. Koles 22*břesaa 1892 Bole malíře MlsliW Bp^careva v komedii V.I.T?emiroviče-Eančenka "Stastný člověk*, sehranou herci Ual ého divadla v H j asani,5poleoně s a-jN, Fedo tovou , 0 Jo ."Sado vskou , í J A ,'J abločkinovou*?.!4 Levickým.Význam okamžik herecké' kariéry Stanislav-akého 5 amatér po boku slavných jaea Kaleno divadla. Snažil se všemožně přizpůsobit,nevypadnout s rytmu představení.1 Zopakováno v rodinné^ divadle Alexejevovýoh kolem Rudé hrány /27.^^2/.Obecenstvo dojal výjev, kdy malíř přijíždí sa ženou,která jej opustila, aby se dohodl o rozvodnvOba se ponořují do vzpomínek, sapomínaj í na nové životní partnery. StanislavskiJ a Fedotovová*mistrevský výjev odvozený a předatérání citových stavu i skutečných emotivních prožitků .Kritika psala o "jemném krajkoví* vztahů, "vírtuoznosti" mimiky a gestiky... Jaro 1892 Z vlastních prostředků sstoupil rossáhlou teatrolo- gickou knihovnu H.A.Choněnove.Přes dvojí vynucené stě^vání po roce 1917 uchovala se její podstatná část,která obsáhla ruskou a zahraniční klasiku, prvá vydáníx soudobých textů,práce věnované psycholc gii.iřesttírně obsáhlá knihovna posloužila Stanislav* skánu s jeho "nesoustavným vsdéláním" sa sáklad poznání..'. Duben 1892 Vydává se s V^P.tilinovou do zahraničí,kde má zakoupit stroje potřebné pro modernizaci podniku* kterou tak obtížně prosazovalvV mmjfcssjJiiižasftXlI lyonu,* Paříži a UQlchhausenu navStěvuje zlatnické továrny .V sápianíkn si pochvaluje benevslentnost s£rancousských mistrů,kteří mu nehranili pořizovat nákresy, zatímco v německých dílnách musel čekat až na polední přestávko.kdy mistři opustili sávod.1 Přesné nákresy,detailní Týnočtr potvrzují představu o precisním technickém nadlní.Také v Lyonu musel sáhnout ke Splonáži.^Vybíral předevSía stroje pro výrobu řetí sků,snažil se překlenout technickou zaostalost-domácí výroby. Přestože se musel věnovat záležitostem výrobním, občasně se dostal do divadla.^Re^ertoár ani představení jej nesaujala.*Vyděail se díky "volnosti mravů",kdy na plese dámy zvedaly nohy a řádily v knnkáau^hrosil se křiku, řevu*pranice na podlaze,1, Hakoupil moderní stroje* sískal popisy výrobních postupů a v létě reorganizoval moskevskou továrnu. 14.květen 1892 Sehrál roli Bogučarova sa onemocnělého Južina- -Sumbatova v pohostinském vystoupení '%lého divadla v Jar oslaví i. Takřka přímo z nádraží, ani ž by měl možnost se podívat na text.tPamět jej vSak opětovně nepodvedla..V Podzim 1892 Sada repríz "Svévolníků", "Hořkého osudu". -24-* "Bes vena"."Márnení" - na nová scéně Loveckého kluba /na Vozdvižence,dneSní Kremelská nemocnice na rohu-Xalinlnova prospektu/,t ľule,Hjazani.Jaroalavli aj* Leden 1893 Zemřel otec K.fcjstanislavského * Sergej Vladimlrovič Alexejov mj.uiky psychickém staro souvisej ícíau a požáre) ve staré Kateřinské nemoenioi,při níž salo žil utolek pro děti nemajetného dělnictva^V plamenech tfhořelo šest dětí /leden 18 91/ .T následuj í cla roce vypukl hladomorjotec Stanislavsk^ho se snažil pováhat vesničanům v Boiševu,kde organizoval jídelnu a lidovou knihovnuiC i tělně se jej dotkla nečinnost enoha- majetných a pozdější spory o vyúčtování příspěvků a darůi Zdá se»že otÄc nehleděl na vedení učtů,chtěl především pomáhat a neuřadovat.Pravděpodobně muael hodně doplatit ze svého a nejvíce jía otřásla cyniěnoat... Jeho snahu pomáhat a ne Ignorovat neštěstí ostatních převzal Staaislavskij * před otevřeníu Moskevského uněleokého divadla,v říjnu 1898 požádal jej písemně L.X^clstoj,aby pomohl proaáaledovanýa "dnčhoborůa". V redianáa archívu Alexejevů existovala kronika,kBo se zapisovaly nej důležitější události od roku 1SS9 do 19>9«^tanlalavaklj se podílel aa posmrtné* vydání brožury * Život Sergeje SU Vladimirovlče Alexejova a jeho dobré -skutky",kterou připravil dr^tfarkov /??/« Tragédie v rodině AlMejevovýoh se tím neskončily, protože v březnu 01%3*93/při teror iatiekén atentátu zahynul nevlastní bratr W&X&Sgm Alexejov, ■eskevský primátor.P© odchodu z dumy jej zastrelil A.Andrijanov,oož v tisku bylo označeno za "skutek nenoraálního"«Leč v rodině AleMjevovýdh kolovala legenda ža ale o poastu odvrženého ženioha,který se astil pověstnou honvivánovi. 1 '• ~ StanislavBkij se musel vydat ke vdov5,aby ji připravil na tragickou událost .Sna žil se, aby neemdlela9coe se mtr nepodsřllo.ilnohokráte se na tento zážitek rozporní nal.v. Další důvod#proč v dubnu odjel do zahraničí,' 17Jdohen 1893 Datace dopisu,vlastně závěti pro případ*že by sa nevrátil do Moskvy. Zřejmě pod dojmem smrti otce i nevlast ního bratra. V dopise je precizně charakterizována výchova d&ary Kiryvkterá se má do lf let učit dooa a poté v gymnáziuJHá se učit řečen,vytvářet její vztah k literatura a predavšia odvádět od iluzí o bohatství a bohatých nápadníeích^Já být připravována aa to, že život není "sladký bqnbonek",ale hoífci pilulka a je^ cílem může být jedině práce a to, co obohacuje docha^ikoliv rozko8ě»bohatstvf a nicnedeláaí.'Kim nutno provdat osa "dobrého* chytrého a čestného člověka* z řad kupců, ucělcůjdoktaseů 5i ačitelů.Xdyby aa zamilovala, nutao ji vyhovět,ale nutno dbát aa etiku JOd mládí ji nutno odvádět od zahalečů#aá sa učit sít a praeovatjtoknd se ' nevyhraní její životní názory,nesmí pomýšlet na přepych. Má si vážit rodiny,babiček i vyehovatelěk.Věla by patřit k věří cí m,pro to že jedině tak Si uchová v sobě smyBl pro vyšší h dno ty a poet i 5no st.Ve tře«% letech má aa propustit chůva a přijmout vychovatelka; Francouzska' /dbát, aby nebyla do větru/.nebo je$t& lépe liAngličanka.^lá pomáhat jiným a cítit s efeudými... Vedle podpisu otce poznamenala manželka - "se vším soahlasía",SI.P.il-ilinová. »25- Itaben ai červen 199? Říjen 1893 8 .leden 1894 ľ.unor 1894 21.unor 1894 Studuje zařízení t továrnách a zlatnických dílnáeh.Ve Vídni,Lyonu a Paříži.V popředí pozornosti řetížkovací stroje a tažení drátu, suroviny a základních součástí pro dalSí zpracovaní tak, aby se úměrně omezila zbytečná ffručaí práce.Ha základě dvou pobytu v zahraničí pHpreril návrh reorganizace otcovského a strý-coyského podniká společně a iagfflifHiolsWy /..SGfflSinfew.Tleorganizaeejpočítalo *ae sloučením firmy Va. Alexej ev.P^isnako v a A.SamSin. S přestavbou dosavadních obj ektů,výstavbou nových dílen a savedenía parního pohoní* Návrh je nanejvýš podrobný* obsahuj e popisy a značky stroJůyrýSi nákladt#předpokládaný zisk po reorganisvaci.jDílny se měly podřídit specializaci, v podstatě se pomýšlelo na mechanizaci vSeho* co předcházelo individuální práci^Vyčleňoval se sklad materiálů s' přísnou inventarizací surovin a galvanická dflne.Poprvé v Rusku byly instalován; stroje na tažení zlrtého drátu se 14 kameny, galvanizuj ící zařízení na pozlacení a postříbření V "fule po představení s harol Malého divadla* po repríze "Poslední oběti* setkává se s LJRV Tolstym. Obdivuj e jeho Jednoduohost, stři dmost v jídle 1 oblékání.Stšží byl schopen vyložit obsah hry A.H.Ostrovského, nedovedl se ovládnout a překonat ostych,.* Výnosem ministra financí ostavena Moskevské tovaryšstvo zlatnické výroby a obchodu spojených továren "Vladimír Alexej ev* a "KVlJnakov a A; 3aaSln*^ákladní kapitál - milión rublů, rozčleněn na 100 akciových podílů /ve výSi 10000 rublú/.TÍm byl dán právní zaklad rozsáhlé reorganizace. Koncem ledna byl S tanislavskij zvolen sa člena vedení tohoto Tovaryšstva a sa předseda vedení podniká. Premiéra hry V.fijačehka "Guvernér" ,6tanislavskij se ujal režie a role Qeorge DorayhojV zápisníka tři znal, že snil,jak uplatnit poznatky s pařížskýo ivadel.Jak vytvořit postava nanejvýl elegantní, využít předností zvýrazněné dikce apoóv&iaoto se mn zalíbil jeho spolupracovník, francouzský "korespondent* v aparátu Tovaryšstva, Jeho ž napodobil v gestech a mimice. Premiére "Poslední oběti* A.K.Oatrovského na scén Loveckého klubutanislavskij v roli J>ulčina.tfake režisér rozšířil třetí dějství a uvedl na jeviStě" množství kupeckých postav .žánrový obrázek považoval za nezbytnost. V oharaktaristice Dulčina zdůrazňoval dvě polohy: dětinskou nalvnost a upřímnost společně s prázdnotou a lekhomyslijostf. Kritika konstatovala, že v době všeobecného úpadku domácího divadelnictví Spolek neustupuje z pozic odvozených z *lepší doby* Ualého divadla. tanislavskij označován za "naději veškerého ruského umění"... Kolem 20.hřezna 1894 Jaro 1894 Počátek srpna 1894 Podzim 1894 15,proslnec 1894 •26- Hraje Paratova v "Bez věna" po boko v.U.Jermo-levové v Nižním Tfovgorodu.Podle záznamů sí uvědomoje význam partnera,protone Jermelovová jej strhla k mimořádnému výkonu. 2>abývá se modernizaci podniká a uvgdi do chodu parní kotel*zakoupený farmou P.Vi$nakov,který &e nepodařilo dříve zapoj it.fta&í se a mistry* spolupracuje s dělníky a navrhuje představenstvu řadu opatření ,raj .zkrácení pracovní doby v zimnic •Běsících* uvolněni řádu v ubytovně,slavnostně předávané finanční odměny* zřízení čítárny apod*1 Formuluje podmínky spolupráce Spolku s Loveckým klubem pro pří Stí sezonu .fcnaží se omeslt množství premiér,vymanit se z vlivu přebujelé administrativy a zapůsobit ne nekultúrni zvyklosti publika - návštěvníků klubům.*. S podnikem značné starosti,shořele budova,kde ' se prala a třídila ovčí srst nedaleko Charkova* Objekt nebyl pojištěn na základě zkušenosti,že mokrá vlna nehoří **Lc5 budova byla podpálena z několika stran*' V rodině Stanislavského' radostná událost -narodil se syn Igor 14.9.94*. 23sou£í äaS ďutzkevovu tragédii' "tfriel -Aceste* ve spolupráci s tf.A.-Popovea a /*A.3aninem* Zkoušet se může jedině po večerech,pro to že většina souboru ve dne pracovala jako učitelé* úředníci,studenti,obchodníci atd.Prvých 14 dnu neznamenalo nic jiného nel trápení^Neustále se opakoval text, nedařily se misanscény, zkoušelo se do půlnoci a všichni se rozcházeli rozladění a vyčerpaní. Chod zkoušek jej donutil sestavit podrobný "režisérský komentář" .který nápadně připomíná fozdojSí režijní knihu "Cara Fjodore Ioannoviče" ak v druhém dějství měl před zvednutím opony doléhat do hlediště veselý smích a § um .Pak všechno ztichlo, dav se rozdělil na obě strany /skupiny štatistu řídili tzv•generálové/* zaznela hudba e z pozadí se ozvala Súdite. "Režisérský komentář" se uchoval a lze v něm rozpoznat jednak snahu do maličkostí rospraaováv davové výjevy - zřejmě s ohledem na přínos mela ningenského souboru#e jednak Siřeji motivovat děj a psychický stav postav... Upevňuje se jeho pozice jako herce díky hostován s členy **alého divědla. Pokračuje v demokratickém díle otcově jako zvolený předseda Rady dobročinnosti Rogožského rajonu,který považuje zájem o chudé * ne Mtatné a a zbavené tepla domova za samozřejmou povinnost. V těchto souvislostech přemítá o postavě Uriela Aoosty jako "bojovníka za pravdu** Premiére hry A.U.Ostrovského a N*J.äolovjeva "Svítí,ale nehřeješ v režii Strnislavského,který sehrál IliffiWi Habačeva.^oli pro něho dolezl- -27- tou.protože nedávala nosnost uplatnit vlastní eleganci, Hrany a neohrabaný ,hovorové intonace - něco v repertoáru Stanislavského nevídaného. 9.1eden 1895 Premiéra "Xíriela Acosty" K.tfutzkova v Loveckém klubuí Stanislavsklj jako režisér a představitel hlavní' role*1 Později byl uváděn jako asistent režie A.A.tianin. Premiéře předcházely náročné zkoušky mnohdy ač do Čtyř hodin ráno a mnoho potu si vyžádaly židovské zvyky a pí sně.Pro pravoslavného režiséra ryze exotickej i když mnohé mu zprostředkovaly vzpomínky na spolužáky .Koncepce zvýrazňovala ovzduší 17#století , děj lokalizovaný do Amsterodamu, zkostnatělost židovské oboe,která lpěla na tradiei.Btanislavskij však porušil novoromantieké podání hlavní postavy jako filozofa -snílka rozdrceného dogmat i čnoatí .Hrál pozemštěna, nesoucího v sobě prokleti někoho výjimečného,kdo se sán vyřadil jako odpadlík a v nioem si n stěžoval. Kalomený pochybnostmi, zlomený osudem,který si sám připravil, antihrdina každým coulem.3tanlslavskij zápasil sám sa sebou a zříkal se všeho,co mu připadalo jako snadné a dostupné .Bořil tradici výkladu hry, ignoroval tradiční pojetí titulní postavy.Tía 'byla motivována rozpačitost kritických oklasů.Sám Sta-nislavskij si uvědomoval,nakolik se těžiště role posouvalo a při reprízách převládal milenec nad filoao-fem či félozof nad milencem Jaro 1895 Hraje v "čarovném nápoji lásky", "Poslední oběti", zkouši Čechovovu aktovko "Medvěd",pře zkušuj e "Svévolníky" a "Hořký osud"... 10.duben 1895 Prvá role v čechovovském repertoáru - statkái Srairnov v "íledvědovi *. Ne chtěl sehrát hrubého a vztekem se zalykajícího venkovského balíka,ale opravdového statkáře s velkopanskými zvyky,který si z rozkoší pohrává se vdovickou .zdařil se mu dialog, prom ěny vztahů aj.? 27, duben 1895 Výsledky dos ?d nedokončené rekonstrukce podniká upevnily autoritu podnikatele Alexejeva, takže byl jednohlasně zvolen za ředitele Tovaryšstva a rozšířeny jeho prsvomocé. Léto 189$" Havazuje obchodní styky s firmami v Petrohradě, sna^í se rozšířit profil dosavadní výroby o wolframové vlákno a kabely* Háráží na tuhý odpor části představenstva, dočasně ustupuje a rozpracovává zahraniční styky - filiálky v (hauzii, Turecku a Indii, Stanislavskij se snažil "zvědečtět" výrobu, pro to přizval ke spolupráci m j .chemika I.A.iablukova. výsledky nedaly na sebe dlouho čekat:v roce 1900 byla v Paříži oceněna zlatou medailí zlatá tkanina Tovaryšstva. Sít prodejen se podařilo postupně rozšířit ták,že zahrnula Baku,Tiflis,Oděsu,Jekatěrinoslav, etrohrad, Varšavu, Bombaj , Smyrnu a Kairo. Od roku 1905 se orientovala na elektrické vodice a položil prvý kabel v Hušku pod vodou,Jako jediný podnik realizoval vrtání diamantů a výrobu průvleků pro tažení drátu miniaturních profiluj -28- Obchodní n organizátorská činnost K.S.$tanialev8kého so do nedávna zamlčovala 5i bagatel 1 sávala v souladu s názory chudobného sovětského společenství živoříeíhc "od výplaty do výplaty* .^Představa o bohaté® podniká* teli představovala aěoo nepřípustn£h©,proto se opravo* valy mj.memoáry **f&j život v není* bes ohledu aa, prv^ americké vydánl^Stanislavskéam však majetek UBoinoval uměleckou činnost,nepředstavoval pro něho ideál Si životní poslání .Jako bohatý naj i tel a ředitel továrny do roku 1918 se mohl věnovat umění,ostatně později plat jednoho s ředitelů uměleckého divadla,plat herce a režiséra ukládal na- zvláštní konto,s něhož dotoval experimentální výboje.Jeho možnosti limitoval sájea akcionářů a rodiny. V době rozkvetu podniku, t j .ve čtyřicátých letech minulého století,kolem korunovace Alexandra II.a koncem devadesátých let dosahoval podnik přibližně poloviny zisku vSeoh zlatnických továren a podniků.íPočet dělníků kolísal od 140 do 800 podle sakásek /&o o vysoce specialisovanou a náročnou ruční práci/, ustup se slávy ae vztahoval na osmdesátá leta,kdy ruské podniky nezachytily vlnu modernizace,a tím zvýšenou produktivitu práce.^tanislavskij vlastně vyrovnal spozdení a jeho modernizáterské úsilí znamenalo jediné možné výchedisko?Bea ohledu na krátki srakoat příbuzných zajímajících ae jedině o sisk a bojících se nákladů. ' ' Inženýrské, technické mydlení K.S ^3tanislavského se orientovalo aa domácí suroviny /slato.diamanty/, počítalo a rozdílným vkusem jednotlivých filiálek podle místních požadavků*" Zápisníky K.S.Stanialavského oplývají množstvía technických nátarešů,výpočtů ai.V sahraničí se zajímal o technologii výroby siateho drátu,galvanisaci aj. Je ařejméfle řadu strojů podrobně popsal .Stroj se 14 diamantovými průvleky nakoupil aiJJea jeho sařasen: do výroby znamenalo čtyřnásobný výtežek.Mky Strnislevskému nakoupilo Tovaryšstvo dva výkonné parní stroje pro elektrárnu podniku.V zápisnících všechno zakresleno,vyčísleno,dokonce uvedena dočasná opatření,aby b&iem rekonstrukce nepoklesla výroba. "Snílek* a %umělec* Stanislavskij sde prokázal vynikající technické vlohy... Prázdniny 18ý£ nastudoval "Hevizora* s profesionálními herci,hrál NeStstlivce a připravoval uvedení "Othella". Studoval dějiny Kypru a dospěl k názoru,že zvýrazní orientální prvky související s tureckou nadvládou. Ze sahraničí si přiváží knihy,staré zbraně, renesanční křeslo, látky pro kostýmy .V zápisníku přemíra kreseb odvozených z návštěv musejí v Símě a Benátkách. ííjen 1894T 2fcouší v domácím prostředí "Oth-lla".Hraje strážníka v nastudování "Vrána k vráně sedá" A .lí .Ostravského, v režii I.A.Prokofjeva.Snad pro to, aby neoslab! zájem obecenstva v Loveckém klubu,které přicházelo sa 9jeho pověstí .Obnovil "Svévolníky1* pro Lovecký klub,v podání knížete Im^ina snažil se zvýraznit tragické tony, dané jeho závislostí na kateřinské ddobě a rodových výsadách .Lze prokátat, že se vyhranú* -29- je demokratické smýšlení,které vsak neupadá do zjednodušených kraj no stí,naivní konfrontace bohatství a ohn-doby.Směruje k filozofickému a humánnímu nadhledu, V "resisérakém plán* tragédie "Otfcello* jej láká mechanismus zápletky,který v konečném výsledku zničil nadanou osobnost.^ malicherných příči»,díky uražené ješitnosti Vzplane "požár žárlivosti",.. 2>e aebemenSíoh podrobností rozpracovány davové výjevy a zachyceny technické rady, jak dosáhnout zvukových Či světelných efektů /duté veslo gondoly,v němž šplýohá voda/.tJchvácení naturalismem mělni jenského souboru mělo svůj půvab a v interpretaci Stanislavského zmnožilo nezbytnou precíznosť a přesnost, jichž se amatérskému hnutí nedostávalo, 6,prosinec 1895 Obnovená premiéra "Svévolníků" ve Spolku umění a lite ratury v režii £,S.Stanislavského,Kníže Imšin pojat jako obět osudových sil,zřejmě v souvislosti se studiem "Othelle*.Podstatně rozšířen davový výjev, nápor uprchlých nevolníka ne knížecí statky. Statist? rozčleněni do skupin tak,Jak se mohli umístit na jednom povozu ,P0mysl»é koně a pomyslné povozy hnaly se ze jevištěm s kfikem,pískánlm* Jevem* sněním rolniček - každá skupina se odlisovala Evuky.Rakonec dav vtrhl sa jeviště,slézal vysokou ohradu /svým způsobem zopakovaný davový výjev z "Qriela lee«ty*A Kritika konstatovala,že Spolek zformoval divadelní rgram i soubor, tudíž měl by se směnit v profesionál scéna pro střední vrstvy. Závěr roku 1895 V bilanční zprávě Tovaryšstva uvedeno* že knihovna dostala další svazky, čítárna potřebné vybaveni a ' vznikl zde' sbor za vedení profesionálního dirigenta.* Jedna dílna byla přebudována na miniaturní divadélko, plán Stanislavského - opravdové lidové' divadlo na závodě - nemohl se uskutečnit okamžitě.Jiné je, Že dělníci nadále bydleli ve stísněných podmínkách ubytovny»kde měli alce čisto 8 teplo,,, leden 1896 Válčí s ředitelem Loveckého kluba,kde pro zkoušky potřeboval prostornou místnost herny a haly, Ba generální zkoušce zranil Stanlslevakij spolu-her oe»Ch,0 ,Petresj ana ,Hána hrozně krváoela a musela být ošetřena v nemoenicivV tisku jízlivé poznámky o naturalistické vášni Stanislavského ,kteřá se Rezaati ví před km krveprolutím.Pro Stanislavského - celoživotní hrůza ze zbraní, jih ž se všemožně vyhýbal, 19.1eden 1896 Premiéra "Othella* v loveckém klubu v režii £,S.5 Stanislavského s výpravcu F.Ifavrozo va,'P6stava Othella v pojetí Stanislavského vyrůstala z členitého posadí a akcentovala "detskom naivite* slavného vejevůdoe»2árlivoBt jen pozvolna zaslepovala jeho vědomí,Syn -naší doby,náš součaaník,nikoliv patetický hrdina,trpící a oklamaný civilizovaný Maur - v tom se shodla většina kritiků.ftereo S,feossi doslova záviděl profesionálovi Stanislavskému jeho jedinečný výkon .Ocenil" j ~ho nadání, aniž by konkrétni se vyjádřil k pojetí role /ovlivněné s nejvetšf p^avděrodobností vřeném T^alvinlho st./,'Představení nadchlo MejerchoIda,který je považoval za ideální & nesrovná- •50 telné s výkony herců Vechtera a Roasova .Obdivovaljph nádher noa výpravu, davov é scény,nelíbila se mu větším ostatních výkonů s výjljskou Stanlslavského a Sernva-lové,Othella a Peademony* Humoristické žurnály otiskly množství parafrází na "bohatou výp.evu" bohatých amatéfefr Spolku,kteří aohoi počítat s pomoci zlatnických dílen.Ve skutečnosti většinu kostýmů u Sily členky souboru sice z drahých látek^rekvizity se vypůjčovaly z domácností. "Othello" přesvědčil Stanlslavského o nutnosti rozchodu s amatérskou minulostí,nezbytnosti vzniku jiného typu divadla „V Hošku té doby existovala jen divadla dvorní,komerční a amatérská;všeobecně přístupná scéna s demokratickým programem scházela.1 V prvé fázi se naděje Stanislavskéh© zaměřily na zakladatele divadla "Skomořooh* ,±tincá lidové scény v rámci průmyslové výstavy a pozdějšího nájemce Seledovníkevsfe^o divadla,V.V.Ictttovskéhoj Zde nastudoval Stanislavskij "Haničkn" G.Hauptmanna /Haniččine cesta do nebe/,kde marně oponoval herecké rutlnovanosti . V další fázi jednal se spisovatelem V#řreobraženskýn který jej varoval před zbytečnými nepříjemnosti, jak je vyvolávají v cenzurních kruzích zmínky o všeobecně dostupném divadle,tzn^divadle lidovém,jež v fiasku podléhalo zvláštním ope třením .negramotné Busto nesmělo slyšet hlas pravdy,Cenzurní opatření ve vztahu k tomuto typu divadel byla zvláště strohá a počítala s několika stupňovým povolovacím řízením /tznJpovolení hry k tisku,povolení hry pro uvedení, zvláštní povolení místních policejních Institucí pro lidová divadla at&*/#' 2. duben 1896 Premiéra *Eaničky" sv Solodo vnik© vakem divadle v režii ž^.^tanislavskéhojíb představení SCV^entoi ski j předal Stani^lavsfcémo prvé vydání "Kevizora* s aogolovou dedikaeí M.SSepkinovi. Láznamy Stanlslavského 1 ohlasy kritiky naznačují, žd se zde poprvé prosadily princiw symbolismu: unifikovaný dav £ebráků.kteří pře^apovali a postupovali k rampšfAnděl s*rrti,který zastíral obrovitými křídly umírající Heničku spod.1 Hanička sténala v přítmí, její tvář osvětloval pramen světla. Z pozadí vyrůstal pří zrak, černá křidla narůstala a z výše se spouštěla. Režisér Stanislavskij hledal hranici mezi realitou a snem,vidinami nemocné Haničky.Tak sousedé kolem její postele se pomalu kolébell,přeš|apovall s nohy na noho, takže vznikal dojem stébel ve větru. Tak se výjevy ryze reálné měnily v nezvykle fantast ké*£ těmto postupům se Stanislavskij vrátil v druhé polovině desátých let,kdy ž uváděl hry L.- Andrejeva a \f.ífaeterllneka. Jaro 1396 Svahy o potřebě nového dostupného divadla pronikly na stránky tisfcu.Xrltik nakloněný Spolku a později Uměleckému divadlu,$v£ftros*zveřejnil lalsssw interview se Stanislovakým.2a rozhodující považoval zménu přípravy představení,ukáznění souboru ve jméx seriozního prosramu»Prvá sezona měla proběhnout v malém divadle,kde se mohl sehrát soubor a připra* vit potřebné technické zázemí. -31- ^sledovaly rozhovory s herečkou Malého divadle, fV^*^edveděvovou,hercem A .: I. J u žinem-Sumbatovem . otanislavekij je posedlý ideou nového divadla, protiví se mu obědy pro chudé,pitky s kupol a podnikateli. L i vadlo jej pronásledovalo , co ž vyvolal obavy se strany tchyně.O, 1!.Perevoščikovové 1 ženy, M.P.Lilinové.Obě pomýšlely na rodinu,obávaly se nejisté budoucnosti a chudoby. Otřásly jím události na Chodynské rovnině,kde sahynuly stovky ubožáků ,ktelr é sem přilákala vidina "carských dárků".Aby skončili ušlapáni neho po tluče n i JS tan islavského desil fantasmagorieký ' výjev,kdy carská rodina míjela povozy s mrtvými*; Magický výjev je dnes srovnáván a událostmi po smrti JjvjStalina,kdy v roce 1953 také zahynuly tisíce lidí ušlapané v ulicích zatarasených vojskem a policií.Jevtušeno vzpomíná na vrstvy trvaných knoflíků,které domovnici zametali. Chodynka,jak se předměstí Moskvy cikalo, stvrdila představy Stenislavsfcého o archaičnosti oerismu jako společenského zazení,bráníoího pokroku v kultuře 1 průwyslu.Tfázor vtělený do zaha jovaeíoh představení U^eltsckého divadla, zejména "Cara Fjodora loaimoviče*? Květen 1896 Kě^ecký herec L.Berneysi návrhy spojena s uvedením USilI "uriela Aeosty" a byl ji nedlen. Jeho představení probšhla v rámci moskevské ho domácího divadla Alexejevových.Uveden byl výjev z "Vladštejnova tábora".slavnostní recepce na německém velvyslanectví se zúčastnil mj.^oar* btanislavskij se tam seznámil s režisérem fierlínsk kého královského divadla ,Mjärube »Mnohé z těchto známostí se přihodily v době hostování v Německa, stejně jako v době zajetí na počátku prvé světové války. Léto 189^ B manželkou a dětmi,tzn.s Kirou a Igorem,v Ljubimo ee .Připravuje repertoár zamýšleného lidového divad la:"Car fjodora Ioannovlče","Kupce benátského", "Revizora*, "Miraadolinu", "Borise äodunova", "Mnoho povyku pro nic", "zkroceni zlé ženy", "Ženitbu".Počítá s tím,že sehraje Sheylocka, Petruccia,Su^akého aj. Přemítá o soudobé ruské dramatice a kritizuje hru /vS.Buvorina "Dokud tě nechytí,ne j si zloděj" Jako hloupou e zbytečně napodobující francouzské komedie, ani ž by měla dobře napsaný konveraačnf dialog* " " " " Jako podnikatel se' účastní průmyslové výstavy v nižním ^vgorodu.S.I.^montov mu tam vyprávěl o výjiitečném herci, zpěvákovi a uměle i .Sal j a-pinovi.iJ'irma pronikala do a zle, takže Stanislavsklj jednal s "východními kupe i ".Po těš lilo jej pozvání z Petrohradu, ka»! dolehly zprávy o jeho hereckých úspěších. V Jaltě pripravoval uvedení "Polského žida" a' studoval roli Jaga v připravovaných predstavenie L.Barnaye,jež se nakonec neuskutečnila* Podzim 1896 Při zkouškách "Polského žida" méně pomýšlí na efel a více se snaží pomáhat hercům,Snaží se sledovat postup dějové f*bule. Vedení tovaryšstva spojených továren podalo žádost, aby v rámci podniku mohlo vyniknout divadlo* J^ko ředitel odmítá dávat úplatky.pro to že celou záležitost chápe jako významný kulturní podnět, WakoneO se zrodil kompromisní návrh, ^by byla zřízena čítárna,respektive ^by se j|ž v existující čí "terně předčítaly knihy a uváděly úryvky z nich jako ilustrace.,. Premiéra hry "Polský žid" ^rckmanna-Chatrifina v rež: K.u,atanislrvského na scéně Loveckého klubu, ktanislavskij sehrál roli purkmistra Äžatyáše»kde mu záleželo na momentálních změnách rytmu,kontraste* a všem méně očekávané^.Ohlasy představení uznávaly jeho nadání .leč měly výhrady ke zbytečnému natu-ralismuľSneze napínat a děsit hlediště prostředky nepříliš vyhraný*i.Xritika odmítla "noc brůazy", i když uznala. Že momentální proměna dekorace byla realizována nanejvýš mistrovsky /pokojový interiér se rozestoupil a změnil v soud/. Začíná si uvědomovat nebezpečenství šablon a opakování toho,co mělo úspěch.Přiznává,že nemá zatím dostatek odvehy a důslednosti,aby se jako herec zříkal Šablon. Obnovuje nastudování "Griela Aoosty" a "Bez věna", kde hrála m j X^*Andre jevová,AXlevitskÍj aj Pohlcen reorganizaci Spolku umění a literatury, z něhož se melo stát profesionální divadlo s pravidelným každodenním provozem .Starosti mu dělá složení amatérského souboru a rozpočet,protože lidové divadlo nemohlo počítat s dotací městské rady. V moskevském bytě zvláštní "představení" pro děti, v zápisníku "prvý debut Siry* .K.K.Alexejevová později vzpomínala,že otec přicházel do dětského pokoje a vyprávěl obsah klasických textu,především %Kréle Leera","Zkrocení zlé ženy" a "Romea a Julie" Recitoval pasáže a předehrával dramatická místa,:' Spolek organizoval mj .^představení pro děti i představení pro dělnictvo v továrním prostředí.Většinou v teatilkách, nikoliv v rodinném podniká Stanislav-ského,kde však později si zakladatel Moskevského uměleckého divadla vymíní,že jistý počet lístků zakupovalo představenstvo a rozdávalo je bezplatně. Dokonce později jako kompenzaci sa zrušené divadlo v rámci podniku,kde muselo ustoupit výstavbě nových dílen. Premiére komedie ^.Shakespeara "^ňaoho povyku pro nic*,kde se jako režisér snažil uplatnit poznatky z cesty do zahraničí /scenérii zámka v Turíne/. Postavu Beneše ^Benedikta/pojal jako hrubého rytíře posedlého vojančením a nenávidě jí čího ženy. Kritiku okouzlila dokonalost výpravy,kostýmá a mízanscén.něco nedostupného dokonce pro dvorní divadls.äám si uvědomil nezbytnost, jak vytvářet dramatickou postavu a inspirovat se reelitou,nikoli -33- pouhoa divadelní tradicí,a£ již sebelepší .Hen! bes zajímavosti, že amatér Stanislavskij v éře Spolku i počátcích Uměleckého divadla považoval Shakespeare' aký repertoár sa samozřejmou součást uměleckého úsilí .Bohužel později se mohatovský soubor nedoved: přeorientovat od vnějškově pochopené čeohovovské linie* jak dokládá m j .odložená premiéra "Othella" p< třicet let ej. 15.únor 1897 V rámci literárního večera sehrál úryvek ze "Skap- pého rytíře* v Kor Sově divadle .Ve prospěch chudých studentů.TJvědo^il si,nakolik řadová profesionální scéna ignoruje umělecké požadavky a nedává možnost se v šexně dokonale připravit na představení. Vadily mu těsné * a tny, přítomnost postranních' za m jevištěm JPŤt odchodu z divadla setkal se s AjP? CechovemTfflpWiitll^který mu blahopřál k uspěchu,uvedení "Medvěda" na scéně Spolku. Jaro 1897 Komplikovaná jednání při přípravě nového divadla: projekt budovy, úvahy o repertoáru,oficiální návštěvy. V březnu se účastní I.VSeruského sjezdu scénických pracovníků jako člen s hlasovacím právem.Sjesd více než 14 dní Jednal o stavu domácí dramatiky, divadelní sítě,urovni představení i kritiky. Monopolní postavení dvorních divadel sice sru^il Alexandr III.24.března 1882,leč bouřlivý vývoj soukromých divadel míjel se s kulturními požadavky Ukazovala se nezbytnost vzniku jiného typu divadla hlásilo se o slovo "lidové* divadlo*Jak potvrdil průběh průmyslových výstav v 5 žním aovgorodě a Moskvě, Huško stanulo na křižovatce dějin a dohánělo evropskou civilizaci,v průmyslu i demokratickém uspořádání společnosti.5neSní naivní 1fjsalliaam ideelizace carismu,spojená s důsledky sedmdesátile vlády ignorující zákonitosti ekonomické % sociální brání rozumnému výkladu J Jedno' Je zsvraždení, beštiálni poprava Mikuláše II.,a druhé konzervativnost car ismu,s níž se pokolení devadesátých let muselo vyrovnat. V celoevropském měřítku vznikala divadla reagující na popřou uměleckého programu.důsledky soukromého podnikání orientovaného výlučně na zisk /llndchovsk umělecké divadlo - Pařížské svobodné divadlo -Berlínské nové divadlo - londýnské nezávislé divadlo/.2rod uměleckého divadla v Moskvě stal se nutností. Prvý sjezd.organizovaný Ruskou divadelní společnosti* za účasti 1384 delegátů konstatoval příčiny "krize dramatického umění":nevhodné podmínky* tristní vliv cenzury, Spatná příprava. Ubohost postavení umělce ve společnosti,degradace etiky* zápas o holou' existenci - myšlenky souzvučné poznatkům K.Ö.Štanislavského.Tak dozrál ideál reformy ruského divadelnictví a pomocí uměleckého divadla obklopeného filiálkami a- studii,jež měly obnovit zdravou krev v provincii.' -54- 27.hřezen 1897 itanislavskij poprvé' >n?%l_aíly v režii lín Dubec 189? Iľ.eerven 1897 Operního představení .3" žáky M.W.KlImentovou-*&uroncevovou v budově Malého divadle ^nastudoval výjevy % "Pikové dámy" a "Střevíčků",ar ie s oper P.l.CaJkovského , Um I.&Linky,A «&*&uhinštejna, ii.Cipolliniho aj. snažil se o plynulé jednání •pravděpodobnou hereckoi akci,která podle názoru kritiky dokonce přitlumila nevyrovnanost pěveckých výknonů. Z obchodních důvodů se musel vydat do Berlína a Paříže díky komplikácia s novým technickým seřízením ,l V Berlíně sledoval představení repertoáru,který jej sají mal z hlediska nového divadla s "Potopený zvon",%aničku%ÄOäaU£ "Coriolana" a "Mnoho povyku pro nic"? V Paříži - "Lakomce" a "Misantropa".Nádchla jej Rostandova "Samaritánka" nejen díky sym«il Sarah Bernhsrdtové, ale samotným faktem objevení se na scéně postavy Ježíše Krista,Jemuž se ruská eeasura bránila.V Paříži samozřejmoat,v Moskvě holá nemožnost stvrzená záhy/Jenztirním zákazem "Haniôky" v zahajovacích sezonách T*«ěleckého divadla na záklfdě zásahu patriarchy." V^I#Ně*nirovič-í)ftnoenko poslal počátkem června Stanlslavsk&bu obsáhlý dopis, nyní aa rubu navštívenky navrhl aetkání v restauraci Slovanský bazar Jí setkání došlo 22,června a toto datum se považuje sa počátek Moskevského uměleckého divadla.&de byla potvrzena shoda názorů na potřebnost vzniku všeobecně dostupného divadla zaměřenéh na střední demokratické vrstvy.Rozdělen; /Btaaislevskému přiznáno veto t*měleoké,Běmirovi-čovi-Bančenkovl * literární/.dohodnuto složení souboru vytvořeného amatéry Spolku umění a lite* ratury a dramatických kursů Moskevské filharmonie ^va vedoucí,dva soubory - Lilinová,Andrejevové proudy v literatuře" - A?!P.Cechova#1finimum neodvolatelných požadavku estetických a atických jako krédo namísto dosavadní rutinovanosti a nes-^yilenkovitostl* Z tohoto setkání, je i trvalo osmnáct hodin.odví jel se návrh statutu Moskevského všeobecně přístupného uměleckého div«dlat3tanialavskij prosadil princip pfcclobé společnosti,s nímž měl značné zkušenosti. Předním hercům zaručovala podíly /zrušené až v polovině dvacátých let/a zejména pak nutnou míru demokratičnosti odpovídající potřebám provozu. V případě neúspěchu sa mohl lépe TOkrýt deficit, a navíc odpadaly výhrady tiská vůči "bohatému kupci",který si založil pro sebe samého divadlo! Léto 1897 V ljubi-novce a v Jaltě věnováno - vedle dílčích materských představení - přípravám nové scény. -35- Podzim 1397 1/•prosinec 1897 aó.prosinec 1897 ?.leden 1898 27.1eden 1898 Sledoval m J .Roxano vo vou,připravoval nastudováni "Večera tHkrálovéh©" , jednal s překladatele*!! "Hanič-ky* V.P.Bareninem,výtvarníkem V.IA JSimovem.Sám se na ruské scéne zvykem.^ní o radostném představení, zbaveném hrubosti. Starosti vyvolává rozpočet připravovaného divadla, Jež se neobejde bez dotace nebo podpory mecenášů.' Po oznámeni v tisku, zprávě o přípravách nového ' divadla,dostává množství dárků /kadeř vlasů Puškinajvýřez « oůvo&ního jeviště Haléhe divadla, kde hrával M.S.žRfepfciniprvá vydání-ruské klasiky apod./.Uéné již peněžních příspěvků. ťna ma^taTttmaTftžXtftnI^Iita1rfjyal¥f Premiéra "Večera tříkrálového" W .Shakespeara na scéně Loveckého spolku .'Režie 3 tanlslavského, který hrál Malvolie.Podařilo se mu sladit "orchestr", vytvořit soubor prodchnutý radostnými pocity. Kritika vytýkaje Stanislavskému, že se méně ovládá a příliš vyčleňuje*aby jeho postava vyvolávala soucitný ohlas.' V restaurantu "Slovanský bazar" příprava materiálů pro městskou dnmu.Defakto Radosti o povoleni i do* taclx: "Lidového divadla".V.4I.¥ěmirovio^ancenko se obrací na veřejnost a zahajuje předná^sy,kde vyabětlt je nutnost vzniku divadla jiného typu.Zaaoot v dumě komentoval kníže V^.í>olÍoyn,žádoBt podle jednacího ádu převzala komise pro společenské záležitosti..'.1 Amatérské představeníspolka abstinentů v čítárně Alexejevovské zlatnické továrny J *Z cizí vlny kocovina" A.lC.Ostrovského a vaudevill "Přelstil111 iitanislavskij pomáhal s výběrem repertoáru,kde dával přednost klasice* Premiéra "Potopeného zvonu" ^.Hauptmanna na scéně Loveckého klubu»t> tan islavskij Jako režisér a v roli zvonaře JindřiohajVýpreva V.A.Šl*ova,esistance režie A^Af&eninJ Obecenstvo okouzlila sešikmená scéna s balvami,na níž se herci pohybovali zcela přirozeně a bez viditelných ohtížíjVýklad Jindčloha akcentoval jeho zápaa s lidskou malomyslnosti a pokryteckou morálkou, Stanislavského zaujala idea vytvořeni celosvětového zvonu, zániky pokroku a blahobytu .Kritiku podobný výklad neuspokoj 11,2dál se příliš idealistický a soíše renesanční než symbolistický.Je zajímavé,že autorita režiséra Stanislavského nastínila autoritu herce,jemuž kritika nadále vytýkala menší schopnost se kontrolovat. Prvá vzájemná spolupráce obou zakladatelů, Stanislavského a Sěmirovlee*Baocenka,při nastudování umeleckého. ' programu v rámci plesu v domě generála-^bernátora.mj.1 výjevů z "iSugena OnSgina" A.SjPn^kiaa a Rostandovýčh "Romantiků". -36- Jaro 1898 27.hřesen 1898 Květen 1398 červen 1898 14.červen 1898 Je lekce v Moskevské filharmonii $ vedené w V. I. we-n irôvicem-Dance tikem, aby lepe poznal jeho žáky. zajímá se o Moskvina*&nipperovon,Me jerohoIda* Roxanovovou,Savickou,Lit*|VCevovon a Muratovovouv Sam se souboru Spolku počítá s Lilinovou*Andre jevovou, ArtěmcHB*AleXAndrovem#Saninem* Silovskou,Raj evskou ,3e?narovovou , Miohaj lovem a ^oljanskou. závěrečné dějství * Ivana Sosanlna* a druhé dějství opery K*Heineke "Ttáfcaký gubernátor. Znovu se zabývá repertoárem nového divadla a počítá s obnovením "Pslodů osvěty*. "Svévolníků% "Bes věna", ttTomá?e".HHaniakyw#Htíriela Acoaty**"Večera tříkrálového** "Haničky**'Potgmeného zvonu**'"Polského žida", a "Horoucího srdce ".Výběr stěží lze považovat za kritický.- Na základě doporučení V.I.1?ěmirovlče.l>ančenka počítá s uvedením nCara ijodora Ioannoviče"*"Racka*, rtAnti®>ny%"ilevissora*#"K9pHtele lidu*,"J?igsrovy svatby0 aj. Ho sdělení funkcí v čele nového divadla mu oficiálně svěřilo "šéfreáiséra" a "ředitele* Moskevského všeobecně dosturmého divadla*Takže mohl uzavřít smlouvu s majitelem domu MoSninem /Karetnyj r jed/ a zahájit Jednání o přestavbu. Akciová společnost určila prozatímní předsednictvo Tovaryšstva tAlezejev,líômiroviÔ^enôenko,S^.11forozov, 0sipov#U5kov,VosteJatov,Pix>kofJe^^ Převážně js u zde sestoupeni podnikatelé*továrnícÍ, majitelé realit. Zahajuje jednáni s velkoknížetem Serfcejem Alexandro* vičem o uvolnění hry 'Car řjodor Ioannovič *, zakasané mensurou s důvodů možné profanace.V Buste nebylo -zvykem uvádět na scéně postavy cara,metropolity aj. zahajuje přípravy k nnstudování-tragédie A^Oblstého studiem v chrámech Hostova Suzdalského * ikony, církevní roucha*letopisy XTC.stoletf *porady s histori přestavby. Palší putování po historických místech - Hostova JaroslavskéssJaro3lavll#tlgllčl aj.bbÍrají se reálie* útržky starých látek, konkretizuj I představy, Stanislav ski j uvažuje, zda má sehrát Borise tfodunova nebo Sujského. Hekonstrakce budovy v Uoskvě se protáhla* takže není kde zkouset3edaleIsa LjubÍmovky*na posemcíoh rodiny Archipovových existovala obSírná kůlna,kterou se podařilo poměrně snadno uprav i t .Tak se začalo zkoušet v Pu skinu .Oba zakladatelé se vzájemně informc val i písemně, protože Němirovlč»I)ascenko dokončoval na Krymu román "Peklo". Prvé shromáždění obou skupin v Pu Skinu, na druhý den se začalo zkoušet: "Antigons", "Eupee benátský", -57- "Hanička", "Svévolníci" aj .Prvá zkouSky vyvolaly spory, část souboru se vzbouřila a obhaj orala názor, že namísto divadla se tu sakládá univerzita. 2kou^ky aě začínaly u stolu,nejprve se přečfiLe hra,' poté se debatovalo a režisá^ nakonec objasnil záměr." Tak po četbě "Cara ř1 j oder a loaanoviče* vyjádřil se 5tanislavskij,že nutno vypudit ze scény náhražky a rutinovanost,aby sem pronikla opravdová historie* nost,tIerci se ostýchali.báli se promluvit.přesto že tt vznikalo ovzduší vzájemné pospolitosti a důvěry.1 Po zkouškách s Knipperovou /Irina/ a Hejercholdem /řj o dor/po čítá s colma na hlavní role. Chce uvidět na scéně náměstí v Kremlu v pozadí se třemi chrámy. Nakonec dal přednost dřevěnému kostelíka vedle Uspenskčho chrámu /zlikvidované ve dvacátých letech jako řada malých* chrámuákteré nakonec alibiliataia zasáhla výstavba sjezdového paláce a přestavba Kateřinského paláce pro nesedání - Ne j vyššího sověta a parlamentu/** 0 chodu zkoušek podává svědectví podrobná korespondence s Němtrovicem^ančenkew,v níž StanislavskiJ ctil autoritu renomovaného litera ta, dramat ika a kritika.&okonee až přehnaně* Stanislavskáho jako režiséra upoutala eventualita "nových pohledá*fbojarský hodokvas na střeše paláce, průhledy mezi větvemi stromů,ceremoniál zpomalený nikoliv však parodovaný. ' ' Stanislavskij pochopil text -A.KJToIstého jako tragickou ságu* o utrpení národa, jemuž sl^bý car nemůže prospět. ' ' Během zkoušek vznikla řada konfliktů, m j .'s A|LjVi5něi ským Afodunov/.protože Stanislavskij negoval dosavadní výklad historických postav a odmítal rutinu, Hestečila mu gestikulace, nápodoba historických vvjevů,akxax vyžadoval celistvost dramatické postav] obdařené charakteristickým způsobem řeči i chováním. Počátek srpna 1898 Na trhu v Nižním Novgorcdu nakoupil množství reálií /kláštery prodávaly zbytečnosti/:obuv, Sátky.vyšívané límce , pásy * dřevěné lžíce,talíře aj» Přiválí do Moskvy "celé muzeum"/čast je uchována ve sbírkách dnešního Muzea MCHAT/^tále sní o barev nýoh skvrnách»ko ntras tnieh tonech* váhavé představy konkretizuje Hěmirovičův rozbor "Racka",který se zabýval niternými stavy a "náladám jako jejich zázemím*' Režisérská kniha "Sacka" vznikala nedaleko Charkova "v tichu pracovny" JStanislavskij ji podrobně rozvedl z pozic režisérského dogmatismu a teprve později zadal počítat s hercem,aby po třicati letec uznal jako jediné východisko * improvizaci, Konec arpna 1898 Má potíže se čtvrtým dgjstvíw,nesouhlasí s návrhem Nemiroviče-Dančenka,aby se ujal role Béraa namísto jím oblíbeného Igor lna ,Sor lna či Samrajeva. Cenzuře povolila uvedení "Cara Fjodora loaanoviče" a řadou škrtů, které oslabovaly vyklad cara jako dobrotivého slabocha /pozdější analogie s Mikuláš II, patřil k vychovaným,Jemným lidem,kteří však nebyli ochotni cokoliv rozhodnout a každému slíbili všechno,atiž by cokoliv realizovali/. 58 Výměno dopisů o režijní* výkladu "Haeka" je nanejvýš E©jífnrvá:TTo^iroviČ*Dencenko jako literát nvytu?il specifická stránky textu nepochopeného souborem Alexandrinského divadle, a otanislovskij, který příliš Čechovovi nerozumnčl,geniálně vytušil, jak dílo Ínscenovat."Tai: se osvědčilo souznění dvou osobností v čele nového divadla... Cechov požádal,aby Stanislavskij hrál Trigorina. Kěmirovič*£>anoenko chtěl zřejmě přitlumit herecké záliby Stanislavskí^ho. IS.aáří Konec záH-počátek října 18?Q okouší "Cara Fjodora loannoviôe" a "Kupce benátského".Získává ke spolupráci u.I.Marľtontova jako znalce staré ruské historie. 14. říjen 1896 Zahajovací představení Moskevského Unělecko-Všeobec přístupného divadla v budově divadla Srwitáž /Karetayj rj ad/1 přemi éra' "Cara Fjodora Ioennoviče" /..K.^olstéh© r rfciíii Kv^.&tanislavského a A.A.Ba-nina, výprava V.'*#Simov, Mzev divadla vznikl jako kompromis,pro to že bylo matné akcentovat jeho uměleckost i přístupnost jako rub a líc jedné mince J Den zahájení pomohla určit pověrčivému KěwtroviČovi WilWlfiímfniažiiaFinlgtlIř liančenkovi kartářka. Věštila úspěch dílu započatém uprostřed týdne,tekl volba padla na středu. Představení zahajovalo trojí zazvonění,pak následovala slavnostní předehra^poté se rozhrnula opona do stran a odhalila imposantní výjev bojarského hode* kvasu ozářenou zapadajícím sluncem na posadí kremel skýoh chrámů.Okouzlily testýmy,výprava,nevídaná podívaná.t) hercích 3e začalo uvažovat až* po ?v obraze,výjevu smíření dodunova se sujským* Cara Fjodora hrál i.M.Mo3kvln,Borise Oodunova-A,L,Vilnevsklj,VaailÍje Sujakého Hejerehold V.E., Ir inu 0 JLJLsx ipperová , kněžnu Ustlslavskou M.L»R©xa-novová.ätaniolavskij v tomto představení nehrál! načínalo se v 19*, 30,končilo ve 24 hodin. V hledišti - ^.tfermolovová a výkvět publika. Ohlasu napomohlo mj,,že o uvedeni rozhodla teprve předchozí generální zkouška,kde představitelé carské rodiny, moskevské' honorace a církevního úřadu vyslovili souhlas./ tak odpadly obavy z profa nace církevních ob radii, státnických postav apodj Espěch slavila diplomacie V»Z,lTěmirovioe-l>ancenks, který využil vlastních známosti a styků s vlivnými krt&y# ' Po 74 zkouškách následovalo 920 repríz do 27*10* 1949, Publikum okouzlil kolorit staré Moskvy,diváci ftpodlehli iluzivnímu představení s propracovanýwi davovými výjevy a pozoruhodným hereckým výkonem I.Vjybskvina.UÍ>outsle měinfngessM 3fKfIěsHli "bilderei" dovedená k maximální dokonalosti^ Prosba bojarů o ochranu před Oodutobvem,píseň o hrdinných činech Ivana Sttjského... -39- Hááherné žánrové výjevy..3. ' Hrálo se siee v divadle "Srmitáž",které neodpovídalo představám zaW.adatelu.Ale 1 tas: zde byly realizovány dílčí reformy .'Zroseno koncertování před představenímSobecenstvo žádáno,aby odmenilo herce potleskem až po posledním dějství,což se " vsak zde nedodržovalo l zakázán přístup postranním do satén aj.- Kritika cel :ově přijala představení a dílčí výhra* dy se vztahovaly na "přílišné uchvácení * minu* lostí,přemíru podrobností.která si divák nemohl zapamatovat,1?emohla ^ýt vsak nepostřehnuta harmoničnost stylu a pozitivní stránky související s výtvarnou koncepcí výpravy /respektive malířskou v duchu koncepce peredvi žniků, J « ž se však tou dobou přežila.Xtivadelní styl se opoždoval a obtížně se vyrovnával s přínosy ostatních druhů umění/. 19. říjen 1898 Premiéra "Potopeného zvonu1* &.fcauptnsňna*obnove- ného představení Spolku tmění a literatury v režii £.3.Stanislavského a A.A^Banina.ve výprave V.1A.j Si~ovaJStanislavskij hrál zvonaře Jindřicha^ Obnovování inscenací nelze ignorovat,protože pomáhalo novému divadlu v poměrně krétké době konstituovat repertoár .V podmínkách technicky nepříllS příznivých. Srovnání s původním představením naznačuje,že bylo posíleno pohádkové ovzduSi,konfllkt zvonaře s pasto* rea,zdokonaleno objevování s mizení ducíhů#skřítků a vil.Berecký výkon stanislavského posuzován dosti protikladne t na jedné straně kritika ocenila jeho "mohutnou postavu titaaskéhe nadčloveka",na druhé vsak: vytýkala přemíru temperamentu a pozemského potu... Po 17 reprízách v roce 1900 představení staženo.1 21.říjen 1898 Premiéra "Kupce benátského" ■>.Shakespeara v re 11 Stanislavského a A#AJSanina,s výpravou V.Ajsimova,? Ve srovnání s nastudováním Spolku umění a litera* tury tragický neúspěch způsobený výkonem K.4J. Carského,kterého Stanislavsklj donutil hovořit se židovským přízvukem.Snažil se tak přitlumit jeho provinční skloay,patetioký přednes,leč dosáhl pravého opaku? - - . Publikum zaujala "renesanční atmosféra, výprav nost, ale nemohlo se smířit s hlavní poatavou*Tím spise, že židovský žíval se obtížně prosazoval v kulturním prostředí díky mnoha předsudkům % Po 35 zkouškách 10 repríz do 2.unora 1899. :?.říjea 1898 Generální zkouška "Raničky" U.Eauptmonna,._________ na závěr telegraiioké sdělení moskevského gubernátora, že hravnení pQVolena.Aepomohla osobní inter-vence V.1» Hemíroviče-Dajä&nkÄ ,pro to že státní instituce vyhověla přání církevních kruhů.' Házorům pravoslavného tisku,kde se objevily dopisy proslaveného prostáčka bo žího , jemužvae v noci zjevoval Kristus a prosil Jej,aby jej ochránil před bezbožnými divadelníky. Pro nové divadlo tragická rána, zásah do obtížně vytvářeného repertoáru s nepříznivými důsledky -40- 2Cara Fjodoa při předsta* ▼eiií "Kupce benátského* a "Potopeaého svonu*.* Hové divadlo potřebovalo několik úspěšných představení aby pevněji wdootvllo v moskevském failturním povědomí, A aby také neodrazovalo deficitem mecenáše a příznivci 4. listopad 1596 Nařchlo obnovená premiéra "Svévolníků" A.r.'Plsemského v režii K.S.Stanislnvsk^.V^Lnžského a A. A Janina, s výpřttvou VjA.BifltovajStanislevskij v roli knížete Xmsinar1 ' - Po 17 zkouškách 9 repríz do 21*Ledaa 1899,? " Přestože představení přineslo pozoruhodný herecký výkon Stanislavského,snažíoího se opustit ryze záporná podání táto postavy a akcentujícího její lidskou tragédii - nemělo uspoch.^měnilo ee^pu Blikům, ustoupila do posadí menší náročnost hleďištd Spolku* dřívejší pochopení pse amatérské výboje.' Pověst předcházela výsledky .mýtus nadaných reformátori neodpovídal výsledk^JDivadlo potřebovalo úspěchJ.J Listopad 1890 Stanislavskij připravoval "Paní hostinskou" CJQoldoni< ho,kde hrál Ripaíratta}chystal Trlgorina v "Rackovi*.* Ze starých rolí hrál na scénu loveckého kluba a.k©rsyhe v "Guvernérovi". RepHjemná zpráva:sdělení notára o stížnosti kupce J.^.Sčukina#majitele budovy divadla,že nebylo zaplaceno 3000 rubiů.Poknd by dlužná částka nebyla uhrazen do 12 hodin l.péoslnce»bude zru&eaa smlouva a záležitost předána soudu* Zdá se, že pomohl Moro sov a Ifamontov.Stanlslevskij nemohl přispět.protože od září zanedbával továrnu a jeho vztahy s vedením podniku se vyhrotily.1 2jprosineo 1898 Premiéra "Paní hostinské" C#fcoldehlho v režii Kjs;1 Stsnislavského a výpravě V^A.Simova »doplněné o "Qrétlno štěstí4* E.Marfptta.Po 17 zkouškách jen 3 reprízy do 21.1.1899. Při premiéře nebylo vyprodáno a "Štěstí Sréty" málem propadlo.situaci samhránil v druhé čáatl večera herec] výkoa KjSJStenislavského. Haarávala krlze,obecenstvo nenavštěvovalo aové dlvadli jehož představení měla kolísavou uroven a především neodpovídala dřívějším představám.2a této situace rozhodující význam mělo uvedení "Hacka'-pokud by se neprosaollo^dlvadlo by s nejvôtší pravdepodobností ztroskotalo. 17."prosinec 1898 Premiéra "Racka" A. P .Čechova v režii K.^JStanislav- ského a V^I.íěmiroviče^ančenkajVe výpravě Xfft V.:A.Simova. Roli Arkadinové sehrála 0 .'L.Xnlpperová^Winu «*L* ftoxanovové,Trepleva V.^Uéjerohoid,^igorina Í^SJ S tenis: " *" * Dorna _ . I. / .^Tlchomirov. Po 26 zkouškách 63 reprízy do 5.12.1905. Hlediště nebylo vyprodáno,balkon sel prázdnotou. Herci v polovičních mrákotách,sám Stanislavskij se třásl během monologu Winy natolik,že si musel přidržovat nohy rukou. -41- K ověřitelný úspěch - bez ohledá navřada sporných momentů m j .podání 2ri£orÍna - podminovalo shoda záměrů nového divadla s náladou publika .Čechovova hra odpovídala představám o generačních vztazích, názorech na modernistická proudy a neo^volatelnostl hledání smyslu živo ta.Byt ohtíŽné*ho#nauspe^ného#leč notného .tkieleokému divadlu sa díky spolupráci obou zakladatelů podařilo vystihnout právě onu náladovost která popřela veškerá rutinovaná postupy. "Hacek" zachránil Moskevské -umělecké divadlo /MCHT/, rozhodl o jeho uměleckém zaměřeníšproto pozděj5í smrt jeho autora zaamemala takovou tragédii a soubor se obtížně zříkal prostředků spojených s tímt Shoda záměrů autora a jeho umělecké poetiky s divadelní interpretací UGHT představovala něco mimořádná ho a do té doby neví daného .Sada postupů a mizanscén vyvolala zákonitě odpor /postavy sády k publiku* hovor s pilnými usty,siluety namísto postav,přemíra domácích setkání za stolem při obědech či večeřích aj.V.pro zastánce neoromantlokého stylu Malého divadla představ valy otřes. Stanlslavskij dobře znal městskou inteligenci,méně již provinční a vojenskou,měl povědomí o demokratických vrstvách, je ž sa seskupily kolem Spolku umění a literatury - a jim bylo určeno představení. Umělecké divadlo sa našlo t Od nastudování "Racka* pochopila praxe,že nelze brát sužet. akcentovat postup děje,ale "mnohem dúležitěj Sí ovzduší milného oparu nad jezerem,který určuje náladu postav apoojBohužel i tyto postupy se záhy změnily v rutina^s ^fž se oba zakladatelé potýkali se střídavým uspěchám. 12.leden 1899 Premiéra "Antigony" v režii A»A.Sanina.btanlslavskiJ pro Sofoklovu tragédii nastudoval jen sborové soény, které ladil podle hlasů. Po 14 reprízách flwi|lÉ*n derniéra 1.10.1899» Předstanení žilo z úspěchu předchozí přemi éry, sk^iteč úspěch nemělo díky statičnosti a nesouzvučnosti. 19.únor 1899 "Hedda Oablerová" fíjlbsena v režii O.Btaaislavakéh s výpravou V»Aj5imova.žřám sehrál Le*vborga^klidně, s minimálním maskováním a důrazem na výji-*ečnou genialitu.Zritika ocenila jeho pojetí,ale obhajovala názor, že Hedda i Wvborg aatří do kategorie stěží pochopitelných. Po 24 zkouškách následovalo 11 .repríz do los tava nadméřně elegantní .Pozdě j i Stani-slevskij přiznal,že mu scházela zevrubná znalost literárního světa. Brání se roli ¥fc&niekěně Astrová, zatímco si oblíbil roli Vo j n ického .'As trov se mu zdál pří li S přímočarý až hrubý. zkouší ve dne i večer "S-rrt Ivana Hrozného", "Haničkn". Nakoupil v Kezani množství předmětů u vetešníků pro nastudování další části historické trilogie A.K*Bolstého. Potíže s cenzurou donutily V.I-Němiroviče-^ančenko uvažovat o dramatizaci jeho příběhu "ďubernátorská revize"ipřestoŽe jako autor bránil uvádění vlastních her mimo Malého divadla. Léčí se ve Vichy,kde se zdesil místního divadla s neuvěřitelnou mírou rotinovanosti. Dokončil zde režisérskou knihu "Smrti Ivana Hroz-ného",kterou poslal P ^AjSaninovi.Ne jvíce pozorností věnoval davovým výjevům na náměstí a v Zamoskvoreči Prosti, aby tlumil křiklavost a více dbal na důsledky hladomorní všichni jsou vysíleni ,otřeseni , obávají se dalšího dne.Jejich psychický stav neúprosně určuje hlad a chlad*Proto hněv a nenávis-vybuchují jen krátce,převládak apatie* £ přečteného jej zaujala atrindbergova hra "Slečna Julie** .dosahuje souhlasu Němlroviče J)ančenka s uvedením "Osamělých" tf.Hauptmanna.Chce inscenovat Turgeněvovy malé komedie*sejwéaa "Snídaně u maršálka Šlechty" a "Bez peněz*.1 nevrací se z Francie přes Německo do Brestu a jeda za rodinou do Sevastopolu.kde se setkává s Kěmirovlčem^ančenkem /rodinné statky jeho ženy nedaleko Jel ty/. Hozjeracovává režisérský komentář k "Osamělým", Jež považuje za skvělou hru a příliS nepomýšlí na Ivana Hrozného,kde vyahází ze zevnějšku. Chce jej hrát spise jako mndeha,vytáhléhe a hubené h© s velebnými gesty. Odříká se dosavadní snahy přesně určovat mizanscén; tpředpokládat, že ostatní budou jel napodobovat.' ídit se výlučně jeho radami.He Sissrský dogmatismus' se zvolna bortí. V.l.líSmirovič-Cančenko se děsí jeho přímočarosti, kdy např.v posledním výjevu Astrová s Jelenou jedná jako beznadějně zamilovaný /takže by jej Jelena pravděpodobně vyslyšela,stSží by odolala tak vřelému citu/.Namísto cynického nadhledu, strohosti s sebebičování. Slavnostní zahájeni druhé sezóny,počítalo Se ' s -odlitbos,kterou v šek metropolita nedovolil. Podobně jako vysvěceni divadla v předchozím roce. 45 Stanlslavskij ^přednesl sám modlitbu,soubor zazpíval církevní písen.ffě^irovič-Dančenko poděkoval všem za obětavost. 5iehá, klidné shromáždění,z něhož poslali telegram A.*P.tľechovovi a a.&auptmasnovi. 29*září 1899 Druhá sezona zahájena 'premiérou "Smrti Ivana Hrozné- ho" A.K.2blstého v režii E.B.lStanislavského a á.1á#< Sanina. O.tKnipperová informovala dopisem Čechova, že Stanis-lavskij' si v roli Ivana Hrozného doslova vynucoval potlesk. ~ Kritice se líbila preciznost historického' pozadí, pravděpodobnost kostýmů,líčení i rekvizit/ Ocenila vystiženou pasivito bojarů,které vláda Ivana Hrozného změnila v poslušné loutky .Takže jim uniká, že car náXem zešílel a poaby 1 aureoly státnické osobnosti.Vystrašeni bojaři ~ a troska cara,pojetí pro většinu hlediště příliš nezvyklé.^dpovídalo v Sak demokratickému smyslení S t anislavekého. Do dalších repríz zasáhl generál policie Djř."drepov a zakázal některé výjevy,*j .hávrat Ivana Hrozného z kos tele,předčí tání evangelia. Od prvého představení bylo zřejmé, že cenzurní vliv neoslabí, spí Se naopak.- '_ 50 repríz do 24,2.1900. ££1XJ** Kritika přiřadila představení k naturalistické linii Ifeěleckého divadla, ani ž postřehla vývoj.Namísto popisu a žánrovosti - náznaky v nejednom výjevu /sáty vyhazované do výše nahradily naturalistický výjev rozsápaného posla apod.V. 5#říjen 2899 I&rmiérar "Večera tHkrálévéW" W.Shakespeara v režii K.B .Stanislavsk^ho a V.V.Xužského,výprava F.K^fivrozova.1 Uchovány pozitivní rysy nastudování Spolku umění a literatury s Jeho zábavnou veselostí. Představení nepískalo nové diváky, příznivci Uměleckého divadla je znali ze Spolkujto 8 reprízách zmizelo 9*1*1900 ze scény. 5.říjen 1899 Premiéra hry UgHauptmanna "íermrn Benschel* v režii K.fc . Staniclavskáho a V.V.Lu^keho,výprava Y.'A.iSimov.1 Stanislavskij se nemohl pro nemoc zúčastnit premiéry.Přesto že hru uvedlo před case#m Malé divadle i Koršovo divadlo dosáhla 20 repríz /do, 16.3 .1901/ Díky nápaditosti režie a výpravy upoutalo pozornost, méne již hereckými výkoay» Kritika nepřijala mnohost detailů,prohlubujíoí se ' "ztrátu potřebné míry*1,která doprovázela režie K.SJ Stanislavského. Hlediště zůstávalo poloprázdné,kritika 1 vedení divadle si představeni vážily. Stanislavskij se urazil a přemýšlel o miniaturním jevišti s vlnime??! rekvizlt,kde by se výjevy střídaly momentálně jako ve filmu«£de by se takřka bez výpravy mohl hrát Turgenev,Puškin,3al1ykov-^čedrÍn.' Později tuto představu doplní' c vizi "prázdné scény" na pozadí nádherných gobelinů.V. 54. říjen 1899 Tle nejvýš skromná oslava prvého výročí vzniku divadla,bez projevů a čtení pozdravných telegramů.- 19# mlříjen 1899 «•44— V roli Iv* na Hrozného poprvé a© objevil Jľ.^.'MejerohoW jako dublér.Není pravda? že jej stihl neúspěch díky nadměrné hysteričnosti a exaltovanostinaopak* dařil se mu mystický nádech a vystihl díky vysoké postavě* vychrtlým rukám a trpltelskému výrazu tváře psychicky stav cara na hranici jeho existování, vynikající byl ve výjevu smrti,kdy převržený stol se nad ním měnil v příkrov rakve.-..1 26.Hjen 1899 Premiéra "Strýčka Váni" A.P.Čechova v režii X.fc.ôta- sislavského a V.'I.^emíroviče^aačenka a výpravě V.A.5 Slmpva. - * 0 úspěchu svědčí 322 reprízy do 8.7.1928ískutečnost, že se hrálo ve dvacátých letech aa scénách dělnických klubu přes veškerou dobovou nepřízeň vůči Čechovovi. Kritika konstatovala* že Bmělecké divadlo uchovalo si schopnost vytvářet a prohlubovat niterné stavy postav a jedinečnou naladovost.Susko sevřené nudou a nečistostí,nád>ierní lidé atápějíeí se v nesmyslnostech a alkoholu - a zoufalé představy o budoucnu,které musí jednou nastoupit. Okouzlily zvukové~efekty /zvuk kopyt spřežení při odjezdtííblížící se bouře,která se nakonec vybila hroznými bleskyXjrolničky Astrovovy bryčlsy/. Vojnického hrál A.X.Višněvskij jako předčasně zestárlého,posedáva jícího vousáče,Jehož činnost pozbyla smyslu .As trova £. S .Stanjslavskij jako krasavce v pomačkaných sateGh.£ona M.'P.^ilinová jako ušlápnutou a zakřiknutou , í elenu 0 t!l-,l&nlpperová Stanislavskij se s rol| Astrová postupně smířil* nechápal vsak příčiny úspěchu .iDeřilo se mu postupně obsazovat podivínské stránky venkovského doktora, který si musel zvyknout,ale nemohl se úplně smířit.1 Pocity nesouhlasu a protestu odpovídaly názorům značné části hlediště. Vznikal dojem pohledli de hlubin* sopečné propasti,kde uzrává bouře,nazrává výbuch.' StanislavskéVu se dařila jemná ironie /vrásky kolem očí a významné pohledy stranou/.5 19.1iatopad 1899 gUttmifitfiýX V.I.Němixovič-Danoenko se přiznává v dopise A.P.Cechovovl* že mu není zřeJmé,proč se pustil do práce v divndle,která přináší s sebou množství nepři j emností ."Pro č uznaný spisovatel se má věnovat kritice Stanlslavského a střetat se s ním díky rozdílnosti vkusu 22.1istopad 1899 Stanislavskij si zaznamenal.že se "vůbec nemohl udržet a sehrál Ivana Hrozného v "*ílen$a tempu" .Postupná profesionalizace souboru přinášela neúprosné požadavky a nezkrotný temperament Stanislavského volal po ukáznění. 16.prosinec 1899 Pátá premiéra druhé sezóny - "osamělí" u.ftaaptmanna v režii S. S tanislavského a V.I.ffěmiroviče-£anč>nka, výprava V.'A.Bimov.V hlavní roli Johanaese m Mejerchold. Téma osamělého jedince nepochopeného rodinou a nesouzvučného požadavkům jeho doby vyznělo v ruském prostředí mnohem aktuálneji.Vejerchold hrál myslitele nepraktickém,uzavřeného v sobe a neurestanieky reagujícího na věechno*oo jej vyrušovalo.Xoncepce -45- Únor 1900 určená oněma režiséry - v době negace osobnosti V#^% Mejereholda označovaná za důkaz formalismu a rozchodu s realismem od prvých hereckých kroků. Náladovost opětovně upoutala,jak naznačuje 73 repríz do Prosinec 1899 0 přetížení KjS."Stanislr vského hovoří stručná údaje: osmkráte hrál Astrová,jednou LSvborga,jednou Trigorina a čtyřikrát Ivana Hrozného ."Vedle přípravy dramatizace XCechOVových "Pestrých tovídek",připřavj" nastudování "Srdce není z kamene" ArTř.Ostrovského.3.í 0 povinnostech v rámci továrny a Tovaryšstva nemluvě.' 24.leden 1900 L.fl.Solstoj shlédl Strýčka Vánu",představení se mu libilo,pochválil Stanifllava^ého,leč neshledával žádné -příčiny,aby osud strýčků Vánů byl považován za tragédii^ Podle jeho názoru - As trov i Vojnickij víme mluví, ne ž dělají,prchají s vesnÍQa,která je jedině může zachránit. As trov by se "měl oženit s Alenou,strýček Vána s Matre-nou a měli by nechat Ser «br jaková na pokoji.y." ' -Podobně ředitel petrohradských dvorních divadel,VJA. Těljakovskij,chápal představení jako nedomyšlené a v konečném výsledku destruktivní.^Poknd by opravdu takto vyhlíželo Rusko,musela by nastoupit katastrofa... Názory jiného pokolení uznávsaly snažení Staaislavského /jistému se líbily zvuky kytary,cvrkot a zvuková kulisa dotvářející iluzi odjezdu/,leč nemohly souhlasit 8 Ce-Xchovem,jeho pohledem na dobovou problematiku. Snaží se usmířit V.I.Wěmirovloe-I>ančenka s S.^.lioresovea ve sporech vysloveně kompetečníoh.tJznávaný spisovatel nesnášel manýry mecenášů z prostředí tak známého pro Stanialavského.Todnikatel se mohl dohodnout s podnikatelem .stěží však *dowý3lÍvý d*amatikV Staaislavského unavovala žabomyší válka,v níž mu připadl úloha prostředníka.TTj letoval vlak lTěmiroviče-Bančente, že bez něho se vrátí do továrny a zanevře na umění.' V hleaištl na představení "formana Henachela" V.I^ Lenin.který o rok později vzpomínal na tyto dojmy s nadšením /výtečné hrají v t*wěkecko-Vs*eobecně pří stupném/.Pqzděj ší monografie takovéto momenty zveličovaly a vytvářely iluze o vztahu Lenina k umění.1 Prokazatelné je, že klasická výchova předaxčila vztah ke klasickému umění a nepochopeni moderniamu. Ve vedení rozhodnuto nahradit připravovanou komedii "Srdoe není z kamene" - "Sněhurkou*.Do Archangelska se vydala "expedice",aby zda získala lidové oděvy,kreahy a záznamy písní .Bratr Staaislavského,Boris Sorgejevič, tu hledal "BSi Berendějevové království".ITakonec se Sshodli, Že p hádkovou rí?? i nutno lokalizovat někam za Vologdu směrem k Bílému moři. ' ' Ivana Hrozného a Debut V.I.Kecalova v roli Borise &odunová,na předváděcím představení,kde' bylo uvedeno několik výjevů za "Smrti Ivana Hrozného".1 Stanlslavskij dal rjřednost osobnímu ^rozhovoru v Šatně až po odchodu vlech účastníků představení i technického personálu. S děl il Xačalovovi, že jeho herecký styl sa rozchází se stylem souboru a že tu může být využit později .Možná, že se časem "stanete naším hercem". 18 .únor 1900 ťlflor 1900 Březen 1900 46- Staníslavskij se narozdíl od ffěmlrovioe^asčenke zmyli iLačalov se sáhy stal hvězdou v Oměleckém divadle* Jeho kategoričnost souvisela se zvyklostei ve Spolku a zjevnou netrpělivostí , snahou 2formovat soubor během zahajovacích sezon. 4.duben 1900 Odjíždí s divadlem na KrymílOJ-15*4.se hrálo v Sevasto polu,l6,-21,v Jaltějne repertoáru "Strýček Vána", Racek*1* "Osamělí" a "Hedda Gehlerová", Hostování chtělo seznámit A.P.Ceohova s výsledky dosavadního úsilí.V- Jaltě se Stanlslavskij setkal také s \?.^orký?T}, / . I.Euprinem,J.I^Sir ikovemine* Sibirjakem.ôorkij jej doslova okouzlil.Čechovovi se líbil 'Strýček Vána", měl v Sak mnohé připomínky. Stanislavsk&ňu nekompromisne naznačil*Že většina poste jsou "inteligentní lidé",/strov se měl při loučení jen letmo dotknout ruky Jeleny,které si nevážil, a při odchodu si pískal..'.' XPostupně Stanislavsklj pochopil cynickou stránku Astrova,který chtě nechtS musel přezírat okolní svět, aby nepropadl sentimentu. Jeho vztah k živote je wužný#statečný. ,V Pro Stanislavského mělo význam i setkání s literárním světe*,který se uchyloval na Krym v době moskevské nepohody a čekal tu na nástup jara. Po znal, odlišnou mentalitu,jiné vidění reality a odlišné chování,1 ynohoslovnost,obra2nost#man^Í3mus - a skromný Cechov i osobitý v»orklj,,J Poznatky důležité pro další Inscenace Čechovových her 1 dramatiky M,Uorfcéh©,' Květen 1900 Paralelně zkouší "Sněhurku" a "Kepřítele lidu",fcá problémy s obsazením Berenděje a nakonec ji svěřuje V. I.XaÔalovovi bez ohledu na předchozí aversi.1 Okouzlil jej přednes,hudebnost řeči,schopnost vcítit se do role a navazovat kontakt s partnerem,,. Kolize s ^ěwirovlčem-Dančenkem,který počítal' s byrokrt tem Moskevské krnceláře dvorních divadel,V.A^Kělido-vem,na funkci administrativního ředitele v Umělecké* divadle.Němirovlč jako zkušený stratég chtěl zlomit hroty aversi privilegovaných scén J Stanislavsklj se děsil toho,že divadlo bude řídit lldé,kteří v umění "ničemu nerozumějí" a chtějí rozhodovat fTakovýchto kolizí existovalo nespoče t.pro to že Stanislavsklj ' neienával diplomatické záměry ^ěmlroviče-Dančenka. Červen 1900 Soubor odjel na prázdniny,Stanislavskij zůstal sám v Moskvě a musel se costarat o přípravu výpravy a zaplacení nemalých uctů.Přijíždel do Ljubimovky v podvečer smrtelně unavený. Podařilo se mu získat ke spolupráci na "Sněhurce" dekoratéra Velkého divadla,K,ř.Vrlce - a vedoucího církevního sboru,X*,S.Vasiljev«s». Pro statisty v davových výjevech "Nepřítele lidu" sestavil tzv.vokalýsy, zvláštní cvičení hlasová, Účast ve sboru štatistu byla ctí pro studenty a uře dní lny , t ani sl n vski j od nich požadoval stále více. Odměna byla nepatrná jaebo žádná,většinou představovali volné lístky na balkon. -47- Cerveneo 1900 Léčí se t TCssentukách a navštěvuje Pjatigersk /zkušenosti z menších lázní potřebuje pro uvedení "Kapřítele lidu" '.Tip Kavkaze získal hudební nástroj, něco jako oxxůp pro Sněhurku". ležijní kniha Ibsenova dramatu neobsáhla *nálady", ale pouhé wčení stavu:vesele;,bodře,pevně,klidně, s nádechem srnútku,truchlIvě.Jj Srpen 1900 Při jí Mí za svtan* rodinou do Jeltykde wu Cechov prozradil,že píše hru ze života vdjáků s čtyřmi mladými ženami a kolem dvanácti muzů. Jakmile skončil přípravy k uvedení "Nepřítele lidu", zaměřil se na hru "Když z mrtvých procitáme*. £atím A#A#Sanin připravoval scénu pro "Sněhurku" a měl potíže se statisty řízenými A.S.Solovjevem, Odmítá některé soudobé bry,mj ATjodorova "Starý dům",jako neumělecké. * - Cte l.díl spisů '/.ttorkého, děkuje kritikovi S.V.Veail-jevovi dopisem za článek o novátorství Uměleckého divadla a jeho ohrodném vlivu na ostatní scény. V Sevastopolu nakoupil další rekvizity pro "Sněhurku především mu šle, vy Sívané ručníky a náhrdelníky. « 24. září 1900 Premiéra "Sněhurky," A .^.Ostrovského, zah*- jovací před* stavení třetí sezony v re-li tanislavského a A^Sanina,výprflva' Y#A.Sir*ov,hudba A,^QreČsnlnov, Berenděje hrál' V. I .Eačšlov,Sněhurku «J,1í.1iuntová, dědu líráze ä.W.Su&inÍn,Mz£Íra L.AľVišnevskij^ ' Lei O^JBéŠ ftnipperová.Sněhurku alternovala S;p.* Lilinová.r - Inscenace inspirovaná folklorem a sílící prvky secese pohádkové ovzduší?ohro*mé množství režisérových nápadů, souhra ansámblu .Píseň o j aru,vítězství dobra,svěží doušek přirozeného optimismu. Opětovně přemíra podrobností zatěžující styl do nemožnosti,několik těžkopádných nápadů obtížných pro přestavbu scény /praskající dřevěná podlaha pro Xtrezikovu družinu aj,/» Kouzelným lojmem v^ak působila "pohanská Hus", pohádka nikoliv o abstraktním dobru a zlu,^le živý obraz lidové fantazie.Z tohoto hiediska uvítfil představení ^l#,&orkij» Obecenstvo představení přilil nenadchlo, zdálo Se mu konzervativní- a statioké.Po 21 reprízách derniéra 10, u nore 190Í; Pohádkové příběhy chápaly Berenděje jako vládce přírody a přívržence kultu Slt*nce,Omelecké divadlo díky V.I.Kačalovovi jej vyložilo jako unaveného stařečka,které museli vodlt^Bledý,vytáhlý,vysílený stařec,spíše přízrak minulosti obtížně obhajujícící aněharkn.Pro hlediště něco stěží pochopitelného, zde se tají příčiny nedorozumení a menšího zájmu publika. 24. říj en 1900 Premiéra "Kepřftelé lidtT ?«*Xt»s#na pod názvem' ' "Dr^Stockmann" v režii K.S.Stahislavského a V.T,1 Lužškého,Stanislavskij v titulní roli. Konkretizace mchatovských představ o neodvolatelnost zápasu za pravdu, nadšené obhajoby ide Jí, které oponuj společenské pře tvářce, pasiv i tě auzkoprse chápanému užitku, ^tanislavski j převzal zevně j šek skladatele N.A.Riřaského«-Korsakova:r!!Írni shrbená postava s vystrč -48- noa hlrvou, řídkou bradkou a ses ty jakoby se vpichujíofmi do partnera díky vzyčenému ukazováčku. ^*oehu pedantaký, trochu nudný človíček, z něho a* se musel stát hrdina, pro to že to vyžadovala vzniklá situace.Důvěřivý,trochu krátkozraký, skrytý za brýlemi Iluzí a ponořený do důvěřivosti vůči ostetním.Když se ukrzuje pravý opak a provalí se podvod, jakoby se sám bránil před podobnými po sňatky JLeč události jej pohlcují,někdo musí oponovat lhostejnému měštanstvu i sfanatizovanému davu poštvanému proti tomu,kdo -vybočil s řady.' 29.říjen 1900 Účastní se předčítání nové hry A.P.Cechova "Tři sestry". Tou dobou Cechov i Uorkij pobývali denně v Uměleckém divadle. 4 28.1ií3top«d 1900 Premii*ra hry ft.lbsena "Když z mrtvých precitáme" v režii V.'I.Wemlroviče-BanČenka a výpravě v.^jSimov. Přes značnou kultivovane s t režisérského rukoxpisu druhého ze zakladatelů nevyznělo srovnání v tisku nastudování Ibsenových her v jeho pro se ěch .Sp í naopak.Hra měla 18 repríz d© 21.10,1901. Prosinec 1900 Mučivé ^kousky rtTří sester",kde se nedařilo vystihnout základní ton a upadalo se do polohy žánrových scének*4 Vyčerpaní herci a herečky se sesedli \ sobě,nastoupilo tíživé mlčení a zoufala tví. TVěkdo nervózně drápal po Sídli, takže vznikl dojem myší hryzoucích někde pod podlahou. Vznikl doje**? domácího ovzduší ^rodinného prostředí tří sester ohrožovaných nepochopením a rozpadem vztahů. Přesto se nevzdávají,přesto ne fňukaj í, naopak snaží se ží t,smát,pracovat.Ráhoda pomohla najít východisko a Stanlslavsklj se do vrhl do dalšího studia hry s novou energií.' V tisku diskuse o evropském chápání hrdinství a ruském pojetí v souvislosti a mehatovským uvedením "Nepřítele lidu. ätanislavsklj zápasí s vlastním nezvládnutelným tempera* mentem»s intuitivností tvorby a začíná uvazovat o existujících zákonitostech.TTesdá se mu vhodná dosavadní typolog herectví odvozená z vnějších rysů a chtěl by vypracovat "typologie dramatického herectví* z hlediska vnitřní charakteristiky.Hledá souvislosti v procesu přetváření a veitování se do dramatické postavy,snaží se vymezit charakteristické stránky dramatického umění ve vztahu k realltě»Od osobní problematiky směřuje k širšímu zobecněnívVa předělu roku 1900/1901 rodí se záměr vytvoří "abecedu herectví" jako pomůcku pro každého umělce. Stanislavskébo vzrušuje otázka,jak rozvíjet talent, ubránit se záporným vlivům prostředí /studie "divadlo jako aréna společenské činnosti*/. Leden 1901 Střety Stanislavskéh© s Uej erehoidem,který hrál Tuzebache Mejercholda dráždilo,2* jej režisér neustále zastavoval i Spravoval,na což se později v době umělecké sralostl díval mnohem rozumněj i.Podstatu sporu tvořila nezbytnost, jak mnohem přirozeněji se chovat,a nikoliv přednášet text. Stanislavskij tou dobou obvinovaný častí kritiky se vsel hříchů naturalismu ,p řesvědču j e Cechov a, aby upustil od závěru,kde vnášeli na scénu tělo sestřeleného barona...' Rástup davu a celý tento výjev by odvedl pozornost od připravujícího se závěru... «»4 9** Proto požádal Čechova*aby hra končila monologem tří sester,který by přinesl potřebné uklidnění. ISáw spytuje vlastní stavy a konstatuje*že se tu střídá bo&rost s nervozitou,čeehovovské nálady s přemírou výbušnosti e spěchu.Jak se v&He ukáznit a ovládnout, to sám neví.Jistý si jen v tom,že v případě ostatních podobnou expresívnost potlačuje' bez ©hledonns' protesty Oj^lÄÍpperové,V#Ij£acalova i Y.^»1íejereh©lda# V.Z-NěmÍroviČ-])ančenko po zkoušce třetího dějství zamítl výjev chao3u,kdy všichni běhali,přenáseli věci, odbíhali od požáru atd.Podle jeho názoru neklid měl nrobíhPt za scénou - a na jevISti měla místo pouze únava,napětí a věcnost, stanislavského zkoušky "Iři sester* značně vyčerpaly, takže bylo výhodné, aby štafestu převzal odpočinutý #ěmirevič*Bančenfeo*Pr© něho vsak nebylo snadné rušit wnohé z toho ,00 se považovalo za zdařilé a předevSím odpoutat herce od přemíry detailů a žánrovosti, Oil^Xnipperová si stěžovala v dopise Čechovovi,že jí atanislavskij pronásleduje a vyčítá Ji neschopnost soustavněji pracovat,takže role vyzrává až na l5, repríze,nikdy př£ premiéře.V# Úleva spojená s účastí V.I.irěVireviee^ančenkft umožnila aby se Btanislavskij ujal role VerSinina. Obe režiséři méně znali vojenskou inteligenci,přesto že Němirovič-Dančenko pocházel z generálske rodiny. Stattislavskému se zdálo prostředí "generálskych dcerek9 méně demokratické,pro to ve shodě s autorem změnil Bednestní zařazení jejich otce.Zel v£ak jeho zkušenosti vyplývaly z moskevsk^io prostředí,nikoliv osobitého ovzduší provincie. Oba režiséři akcentovali radostnost /tak ve 2. děj s tví hraje Tazenbach velcí k, Ir lna tančí a Bode,Máše sem vnáší jiný ton "baron je opilý" a tencí sama,víří po pokoji.../ 31.1f?den 1901 Premiére "Tří sester" A.P.Cechova v režii &»QjStanialav< ského a V ."V. Lu žakého , výpr ava V.A.Simov.^lásu hřála 3K>^L»%j2Ípperová»01gu ^.S.Savická a Irenu tf.^.Lltovee-vová*¥eríininp X.$#Stenislav6kij,Hfitasu M.P.iillnová, Andreje V.V;x.užskii,Tuzenbacha ^.Hejerchold /¥/!* ' ' Eačslov/,3oleného t#^.I^nidov,Cebut3pfcina /.jR^ArtěmV*V O úspěchu svědčí 29? repríz do '28#$0Jl925v btanislavské^u se podařilo zbavit Versininovy repliky o Mastném životě jakékoliv nepriaozenostl.Sám nespokojený a trýzněný v rodinném prostředí ožíval v salonu tri sester,kde se mohl zbavit nepříjemností, napít čaje,oddec• nout.A v takovémto stavu spokojenosti meditoval o životě. Kritika označila nastudování "Tří sester* za dosud nej lep H představení Uměleckého divadla z hlediska režijního výkladu i sladěnosti hereckých výkSonů.1 14.u*nor 1901 Ofcončena třetí sezona Ifoěleckéhe divadle,které se ' vydalo do Petrohradu.^jezd vyvolával značné obavy. Jednak mezi oběma hlavními městy existovalo letité napětí r vypjatá konkurence ,jednak Hoskva byla vždy více demokratická a více poplatná ruským tradicím, zatímco Petrohrad více závisel na carském dvoru a mezinárodním charakteru velkého přístavu.^o nalezlo uznání v Petrohradě,odmítala Moskva.A naopak.1 Duben 1901 25.květen X901 Červen 1901 19.září 1901 Zájezd se započal 19.'2. v Panajevském divadle představením "Strýčka Váni". Kritike nebyla příliš přívětivá a konstatoval©,že v souboru je vlastně Jediný profesionální herec - Stauif lavskij /měřítka vycházela z praxe Alexandrinského divadla s jeho plejádou vynikajících herců od Savinovť až po Davydeva/. "RežisérIsmus" Stanislavského chápán jako záchranné opatření, které jednak zastíralo diletantismus ^amatérů, a jednal? dovolovalo "autorovi představení" neúprosně diktovat,«Jedno podminovalo druhé. ' 1 Další představení :"ITepHtel lidu" ''25 .««7* "Barman Henschel" /25*2.'A"»Í sestry" '28.2./. tTrědomuje si rozdílnost reakcí hlediště ve více arlstc kratičkém prostředí,kde nelze počítat s pochopením. Vimoto v Panajevském divadle bylo chladno,táhlo tu, herci se nachladili,obtí žně se tu umístovala mchatov- ská výprava, V Petrohradě probíhaly studentské demonstrace proti trestání tím,že vyloučení posluchači nastupovali nedobrovolně vojenskou službu .Kazanské náměstí bouřilo a do davu vjeli kozáci a policie na koních.1 Surově zmlátili 1 studentky /4.3./.A tou dobou hraje na- místa k stání.ftladoví,zarostlí,špinaví,leč na svebc dě.iReagovali na každý náznak svobodomyslných idejí. V Petrohradě současně hostoval T.Salvinl st.,srovnání nedopadlo špatně pro Stanislavského.' Prese zjevnou předpojatost většiny kritiky /nenávistní výpady A,l.!Kugela,k|erý nenáviděl iluzivní představení uznána výjimečnost úsilí K'.S.Stanislavského a jedinečnost jeho hereckého nadání. Po návrate z Petrohradu připravuje uvedení "Divoké se opoždo vely. Jediné východisko za vzniklé situace -Ibsen a Eauptmann. Paradoxní zážitek:Cechov pozval řadu známých na slavnostní oběd a kupodivu se nedostavil pouze os a O.L. Knipperová.Dodatečně bylo hostům oznámeno, že oba nepřítomní se omlouvá jí, pro to že odjeli do kostela, aby uzavřeli sňatek.Poté opustili Moskvu a vydali se do Samary .Po desetileté korespondenci se zbožňovanou •Likou" /Lidijí Stacjjevnou *flzinovovou,předobrazem Kiny v "Eackovl"/zapocala se nová stránka ailasisi intimního' života A .ť .Čechova.Poboku nadané,cílevědomé Odpočívá na statku sestry,£.3.Sokolovové, nedaleko Voroneže,kde navštěvuje domácí amatérské divadlo místní inteligence.Léčí se v Bssentukách /hlasivky a dýchací potíže/a Klslovodsku, Zahajovací představení čtvrté sezóny - premiéra "Divoké kachny" H.Ibsena v režii K.8 .Stanislavského a A.A.Sanina,výprava V.!A.Simov.*V hledišti A.P.Cechov, menší zájem publika. # Kritika vysvětlovala neúspěch přemírou realismu a nept Září 1901 flíjen 1901 27.říjen 1901 Prosinec 1901 21,prosinec 1901 -51- chopením pro symbolIsmus.Stanlslavsklj odmítal podobná názory a domníval se* se tu schásí "opravdový realismus1 niternýma nikoliv povrchní. Bo 14 reprízách derniéra 2.4.1902. stanislavskij chořel,vracela se vyoerpanost,horečky, stavy besnede j e .*£ j e vné důsledky únavy. Umělecké* divadlo se totiž rozcházelo na prázdniny na jaře či počátkem létalo prázdninách se většinou zkoušelo a začátek sezony stále posouval na září.S ohledem na finanční situaci divadla,které nezískalo dotaci Městské dumy. Holi VerSinina převzal V.T.Xačalov... Stanislavskij zkouší "Ve snění",hru V.I.Ifěmiroviče-' Panôenka,náhradu sa gorkovský text,který se zpozdil. Cechov zapřísahal $orkého,f>by trval na obsazení *Věsxáků%kde měl Perčichina hrát ^.H.Artěm a Nile sám Stanlslavsklj. Premiéra hry G.ftauptmanna "Michael Kramer" v režii K.S.Btanislavského a V.V.Lužského,výprava VjAjSimov." Kritika polemizuje s výkladem Stanislavského a není jednotná v názoru* zda divadlo vskutku rozvířilo společenské pozadí konfliktu ve jménu svobody osobnosti. Každopádně převládal názor, le Stanlslavsklj přeháněl pe^antské rysy Michaela Xramera, jeho krajní nesympa-tiěnost a chladnost.Podle názoru většiny Stanlslavsklj jako herec zastínil re£iaéra,proto vrcholem představeni se stalo střetnutí otce se synem,která zastínilo závěrečné dějství, Dochované fotografie ukazuji siasiss Michaela jako poněkud shrbenéhostarce»v něčem připomína4í»fho sevaějSkem Stockmanna,asketu neznajícího úsměv, pomslš.se pohybujícího a odsekávajícího slova pokynů a rad^edant každým coulem,který není ochoten uznat jiným právo na vlastní názor. Představení zaujalo - dosáhlo 2$ repríz do 2/.3.1902. stanlslavsklj považoval hru za nádhernou a stěžoval si na nepochopení publika. Současně si uvědomuje*že do Uměleckého divadla díky výSi vstupného nemůže přicházet chudé studentstvo. Přestože pro tyto vrstvy /a gokonce i pro posluchače teologických fakult/se vyčleňoval jistý počet vstupenel sa snášené ceny nebo zdarma.X>ivadlo však nemohlo organizovat představení se sníženým vstupným pro studenty, jak požalovali medici. Obtížná jednání s cenzurou o "MěStáeíeh" a neméně tak komplikované jednání kolem projektu nové budovy. Premiéra hry V.I.Ně^iroviče-fiančenka "Ve sně ní 5 v režii JK^S.Stanislavského a A0A.Sanina,výprava V.A^ Stanlslavsklj sáhl k poněkud rutinovanému výkladu a sám hrál roli Kostromského jako typického snílka, pronášejícího neustálé vize a věStby.ffepopíral jistý neoromantický nádech ,opakování mizrnscén známých "Tří sester" zjevně nechtěl rozladit Kěmirovi< -Dančenka případným neúspěchem. 33 preprís do 15.2.1903 dokládá ziaxsi úspěch. 28^prosinec 1901 Prosinec 1901 Leäen 1902 NémiroTič-Deačanko seznámil soubor s textem hry M.ttorkého "UěStáoi".Autora totiž do Uoskvy nepustilj s vyhn^nství,takže divadlo muselo sáhnout ke ko-respondenci.^ochopltelně ke Sifcdě veci.' Přemítá o bezprávném postavení herců,jejich neúměrná závislosti na podnikatelích a majitelích divadel. 0 vrtkavosti osudu,kdy neexistuji normální podmínky pro rozvoj nedání a potřebná zázemí pro tvorbu jako takovou .Společenská postavení chudobného herectva determinuje zámery umelecké a posiluje bohémské sklony, znepokoj uje jej chováni mladých herců,kteří považuji za východisko naivní protesty, jak dokládá jejich chování,oblékání,snaha vyvolávat konflikty kdekoliv a s kýmkoliv. ahlédl hru a.A.^ajdenovs "VanuSiaovy děti" v Kor Sově divadle díky analogické tematice s "VěStáky". uvědomuje si,jak málo zná prostředí cechů a malo-měStáckých domácností s jejich starokupeckými zvyki lostml a patriarchálními vztfhy.Sám vyrůstal ve svo< bodomysln^n ovzduší rZnai sice strýce i podnik Visnakova,leč tohle nepostačilo* Rozbor hry *í.Uorkého Jej přivádí k vy§lence*Jak aktivizovat prostředí kolem Nila a Petra,Polji 1 TaTuny,jak do nastudování vnést více živote a nadějí studentů.příruěích.uěitelek.dělnictva. Nezdá se mu postava Nila-odrazuj e její statlcnost a deklarativnost.Sám znal jiný tapus proletáře, kvalifikované dělnictvo zlatnických továrew*svým způsobem elitu. ' ' NŽSelník hlavní správy tisku kníže N.V.-sAcbovsfeoJ vyslovil přání,aby se premiéra "MšStáků" bonem hostování v Petrohrade odehrála v intimním prostřed fřad "wbraným obecenstvem" předstaaní pro dohro-inné uôely.StanislavskiJ považoval podobný požadavek za nevhodný,protože o úspěchu hry obvykle rozhoduje premiéra i "elitní publikum* se chová vždy zdrženlivě,a tím vyvolává analogické alawáal reakce kr 1 tiky.1*5ělecké divadlo potřebuje výrazný Chce vyhovět prdsbám Šechova i &orkáho,leS obává, že se nepodaří sehrát Nila jako osobitý tip.Více jej přitahuje Tětěrev.proto zkouší v roli Nila S.U.Budbiniaa a V#ř#arlbunina.' Polemika s hlavní správou tisku vyústila v kategorické požadavky,takže hrozil zákaz./ tak bylo nejen nutné akceptovat cenzurní zásahy,ale před vyžadovanou generálku provést vlastní korekce* V napjatém ovzduSí - konflikt Stanislavského s Uejeyoholdem,který chtěl vyjasnit některé záleži-tostí.řroto£e StanislavskiJ nenajel pro něho potřeb sý 5as.vyslovil kategorický požadavek setkáni během tri dnů. čím z Stanislavského vyprovokoval.K setkání nedošlo,a tím se připravoval rozchod skupiny kolem ^éjsrcholda,která založila Tovaryšstvo nového dra-matn.Stenislavskij obvinil předtím- veřejně Mejer-cholda z intrik proti NěmirovicovirDancenkovi, a tfejercholda neuspokojovalo jeho postavení v Uměleckém divadle.Toužil po výraznějších rolích,větSí samostatnosti. -53- Pozdějl ílejerehold objasnil příčiny Celé aféry: při premiéře "Ve sněni* někdo v hlediSti hlučel a toto chování uvadl btanislavskij do souvislosti s Mej ercho Ido vým i výroky o hře v dopisu A«¥«veohovov Protože měl panickou hrůzu z možného konfliktu a Rěmirovioem-í>ančenkem veřejně napomenul tfejercholda, který se právem urazil.Stanislavskij věřil intrikám \ Íntrikánúm#Mejercholdovi nebyla T*rt-* dána možnost se obhaj i t .umoudřelý Mejerchold v třicátých letech vsak považoval podooné události za opravdu tragické, i kdy* za hněvem Stanislavského záhy následovala něha... V.TjKofnissarževská se omluvila za nesoustředěný * výken,poukazbvala však na otřesné dobové události. Potrestání zatčených studentů,jim2 byl zakázán pobyt v Moskvě a byli odvedeni na vojno v zapadlé provincii.W^mají možnost dále studovat,skládat zkoušky aj. Reorganizace vedení a Tovaryšstva Uměleckého divadla zřejmě s přípravou nové budovy a prohlubujícím se deficitem. Tovaryšstvo koncipováno jako akciová společnost části původního souboru /Stanislavski j ,HěmirovÍč, S .T.^orozov,toipperovátLilinová,Artěm#l4ižski1f MoskvintUe<^v,Stachovič»VlSněVskijrKačalov,Slmov, Samaro vová/. Vedení tvořil otanislavskij jako šéfrežisér.KŠmtro-viČ-Oančenko jako umělecký ředitel a předseda reperti árové rady#Lužskij jako vedoucí souboru a odpovědný za repertoár,S.T.^lorozov $ako předseda vedení.' Původní demokratický princip,kdy se bor volil vedení a všichni jeho členové automaticky se stávali členy Tovaryšstva,nahradil strohý výběr,0 němž se nerozhodovalo demokraticky hlasováním. To právem vyvolalo nevůli části mledých herců, jmenovité skupiny kolem V.ftJ'íejercholda a vyvolalo rozchod. Poslední představeni ve staré budově ^H^WWXBBX KIa"AgfXIehhftčvT* "Smrt Ivana Hrozného" /dopolední představení/ a "Ve snění* /večerní/.' Onělecké divadlo odjelo do Petrohradu, kde uvedlo t "Ve snění*, "Hepřítele lidu","Tři sestry* a "MěSŠáky". Opětovně v nrpjafém ovzduší l.výročí manifestace studentů na Kázeňském námôstí.V městě policejní hlídky, četníci,opětovně surově potlačena manifeata-c*V Premiéra šestáků* v Panajevském divadle v re£ii K.o.Stanislavského a V.V.4aaokého*výprava V.*A» Simov. 0 osudu představeni se rozhodlo na generální zkoušce /23J3J02/za účasti představitelů státní byrokracie, knížat a ministrů,celého cenzurního výboru, policie - ze ochrany jízdní policie na námestí.' Při přemíře namísto uvaděčů tajní,ffě^irovič-Denčenko před každým představením prosil studenty na galerii, aby neohrozovali dalSÍ existenci Uměleckého divadla.' V roli Betsemenova /bezsemjonova ^.TT.tužskij, -54- /kuliny Ivnnovny «' J, P.**uratovová, Nlla <- S.ir.&uo* blnin,Tětěr©va - NxA-Beranov, Jelen* - O.L^iĹnipperov* Petr - A.P.Charlsmov,siSkin - I.A.Tiehomirov, fivětajevová • V.N. Pavlovova,Tatana - N.N. Lltovoevov* Perčlchin - A.H.Artěm... L;ůvody,proč se zřekl Stanislavskij úlohy Kila,nebyly zvere j nexy .Im předpokládat, ze s phledem na postave) továrníka e podnikatele za situace,kdy postava měla nádech něčeho zakázaného a revolučního. Hežijní kniha i představení určovaly pro kaldeu postavu bohaté Jednání,mnohdy příliš detailizované i podružné /v předsíni se tapetovalo.v kuchyni zatápěj a sekalo maso,služka přetahovala nábytek/.1 Scénické poznámky ve vydání hry Jsou převzaty z reží ní knihy. Na Jedné straně ohromný umělecký přínos v interpretaci soudobé hry. na druhé problematická převaha naturalismu /davový výjev senzacechtivých sousedů po výjevu.kdy se Tatána pokusila o sebevraždu/. V ktitioe té doby konstatovány obě polohy, v pozdě j ši literatuře věnované "zakladateli aocrealismu* ztlumena Jakákoliv kŕ i t ičnost .trvahy, nakolik Gcrkij znal dělnickou ^třídu*jejíž živelnosti e negramotnosl se zděsil během přednášek ve š^le na Capri, jakákoliv poznámka o rétoričnootl postavy Nila byly označeny za kosmopolltické znevažování prvého revolucionáře na scéně.Vlz osudy J.Juaovskéhc ďtanlslavskij se k této problematice vyjádřil na stránkách "Mého žavota v umění". Němirovič-^ančenko záhy upozorňoval, že díky smrti A, P.Sechova zanikly jemné nuance -a "příliš galkljtyjuu gorklády škodí"... jJBKaN^mgl 27 repríz- do 14.2,190? dokládá,ža úspěch nebyl tak výrazný.Pr© Umělecké divadlo mělo prvořadý význam setkání s M.Gorkým a jeho viděním odlišné životní problematiky .Významné právě v kontes s Čechovo vským repertoárem .převaha jedné z těchto paralelních linií nebyla ku prospěchu, ttsftkého hra odpovídala demokratickému smýšlení soubc ru,vyjadřovala kritická hlediska inteligence, přiznávala existenci generačního konfliktu zasahujíc ho většinu sociálních skupin ruské společnosti. Sak se hlásila o slovo demokracie,představy o parla-m^ntarismu9T>rávech lidské osobnosti proklamované ze jmény studenty * zákonitě neslučitelná s přežltost carské monarchie. - Duben 1902 V samotném t&iěleekém divadle do4pfál konfllkti skupina nespokojenců v čele s v*v^.^ejercholde« dala pľednost odchodu .Bohužel Stenislavskij nsenaly* zovri pHoiny.mj.postupný odklon od demokratických principů v samotné organizaci souboru, a dal přednost jistému povrchnímu odeudku.Kromě herce Sanlna nelitoval,odešla značná část mládí. 19.květen 1902 L.fT.l^lstoj souhlasil g návrtem Stanlslpvského dílčí úpravy čtvrtého dějství "^Lády tmy*.Korespondence je důkazem nepředstírané ucty a vztahu Stenialavskéh k "velké literatuře* * a' současně tehdejší pozice samotného Stanlslavského.lxotože Tolstoj aadmlaH -55- motivoval souhlas s- důvěrou v tak vyspělého uměloe obdařeného vknsem.W Květen 1902 Stanislavského neujala idea Školy v rámci ttoskavskéhi uměleckého divadla,která tu existovala od předchozí sezony nenávazně,na zkouším f nyní ji chce přesněji konstituovat,dát Ji pevný základ. Vydává se do Tulské gubernie,aby studoval venkovské prostředí,odéby a zvyky v souvislosti s přípravou "Vlády tmy".-Více ne2 o reálie se zajímá o život v pro něho m*ně známém prostředí, namísto herecky pro roli kmotry přiváží do Sfeskvý' "vesnickou ženskou** s nanejvýš osobitým přednesem* Dospívá tak k přesvědčení,že naturalismus na scéně je jen tehdy skutečným naturalismem,poknd herec nežije "vnitřním žávotem"» značnou pozornost věnuje přestavbě divadelní budovy, kde pôsobil soubor CH,fbmonta,v Kamergerském pereulk Architekt i.O.Sechtěl navrhl poměrné intimní prostor s přízemím,balkonem a galerií.Obloukovitý portál,opona rozhrnující se do starán se znakem Racka,mohutné zázemí foyerů,šaten,kuřáren« Tam mohl se divák; procházet,přemítat - dnes na těcht místech zřídil O.Jefremov buxe^^anejvýš decentní prostředí prodchnuta učtou k publiku, j ak dokládaly secesní nápisy s prosbou,aby obecenstvo,vážené publikuff,prichá^elo zavčas a nerušilo pozdním pří oho dem do hlediště. Pohodlí pro fiiváky, potřebné sazemi pro umělce v šate nách. a zkušebnách. V tomto prostředí se začíná "společensko-politická linie" Moskevského uměleckého divadla, je ž vplynulo do kulturního živo ta,byt se muselo zíeknout iluzi o "všeobecné přístiipnostl",dotacích apod.Bodovu věnoval zakladatelům S A»%orozov,ktery také uhradil tpdstatnon část nákladů.1 fii>iy o'repertoáru děrovaly k linii "nové literáte* r^|tsn.safěřovaly se na Gorkého,Andrejeva,Skitalce. Červenec 1902 Odjíždí s rodinou do íranzensbadenu /Františkových lázní/,kde bydlí ve vile Windsor, Rodinné sídlo IJubimcvkn zapůjčil Ceehovovi,který zde pracoval na "Višňovém sadu". 0. L.&iipperová vážně -ochorela - existují dohady o potratu,protože nechtěla riskovat uměleckou kariéru* Cechov se nesmírně těšil na dědice, takže byl aklamáa a zhoršil se jeho zdravotní stav.t)dpověd muže poskyt nout korespondence,kterou vlak "národní vdova" neúprosně korigovala,jak dokládá ii^sizzak historie ?.Bvezku vzájemných dopisů.' 20. červenec 1902 ľrvá zmínkíi v korespondenci Stanislavského o příprav systému, sna ze sestavit něe na způsob "gramatiky dramatického u*Sní" ,~2smýšlenou "abecedu" nejprve prověřit ve škole Uměleckého divadla,poté na scéně ??CHT.*kTeví si rady s mírou abstrakce a konkretizace, zobecnění dosavadní praxe. V.T.^KomiBaržěvské chtěla odejít z dvorních divadel, kde jí vadila konzervativnost repertoáru i prostředd Leč kladla si jako podmínku pět titulů v sezoně a prostor pro hostování v provincii, coř Stanislavskij nemohl zaručit.^ -56- Počátek července 1902 V Beyreuthu diky pochopeni Wagnerovy manželky seznamuje s« s technickými zařízeními a efekty v nastudování "Bludného Holanoana",Některé z nich uplatní v režijní knize "Othella" /pohyb gondolier po hladině laguny/, # Ža základ repertoáru _p ří Stí , seha jovací sezony v no' budově,povaŽuje "Věšfáky" /v téhle souvislosti se oprávnene obává dalších cenzurních zásahů/, "Jřa, dně života" a "Vládu tmy"; Vvl,ftemirovič-I>anČenko navrhl změnu dosavadního uspořádání zkoušek,kdy Stanislavsklj rozpracovával režisérskou partituru postupně a realizoval ji jiný režisér /X*tsžsklj,banin/.,Tím vznikaly zbytečné kolize n s ohledem na autoritu asistentů dostávaly se na scéna prohledatlmké výkony. Ve j^énu autorityx začatéčníkůyTroto ÍTěmirovič-Dsnčenko navrhl systém vzájemného sáatupnictvf, kdy jeden ze zakladatelů pripravuje a druhý realizi je * • • 22,srpen 1902 Stanislavsklj a Němiro v ič-I>ančenko seznamují soubor s textem hry "Na dně života* M,frořkého» Večer se vydávají do nocleháren v okolí tzv, Chytrova rynku,kde se dostali do nezáviděníhodné situace^obře oblečené "panstvo" tu vzbudilo výhrady-boaáci obstoupili návštěvníky a chystala se rveôka»Podle zdej Sloh zvyklosti by přišli nej-éně o šatstvo a peníze, a to v ne j lepším pří-peda,VyErvobodil je V.*.t>lljarovskl j .artista, reportér,opÍ3ovate 1 i herec,který použil tak nevšední a komplikovanou nadávku, že se bosáci rozesmáli a pozvali mchatovee ke stolu, Tehdy se zrodilo poznání.že lidé v tomto prostředí dosáhli nezvyklého stupně svobody,jsou zbaveni přítěSe okončil režijní knihu "Ha dně" podle dosavadní' zvyklosti v poměrně krátké době a v tichu pracovny. -57- 25. H jen 1902 Dopoledne slavnostně otevřené nová "budovu IMěleckého divadla /rekonstruovaná až koncem sedmdesátých let'. Vynikající technické zařízení,nádherné hlediště ponořené do pološera s duhovými sedadly,nutící pře-aýSlet. ^ V* čer předstrvení ^ěStéků",obecenstvo se více za jí mí lo o budovu,než o Inscenaci JO živlo jen tehdy,když se v závěru objevil na scéně Stanlslavskij mezi účastníky představení. S.liatopad 1902 iremléra "Vlády tmy* L.H.Tolstého v režii .Staaislavského a I.A.TiohomirovsJSranislavskij hrál Uitriče /alternoval UjA.Oroaov/. Akima A.ll.Artěm, fflkltu VjF.^ibania,Ania.ja I.Sjfcabovov4*^atrena AvI^BomJalovová^nutta S .V.ChalJutÍz«vá#Výprava VjA^Simov.1 Stanlslavskij jako režisér vystihl ovzduší negramotnosti, "tmy",která souvisela a odklonem od poctivého hospodaření a víry .Stěží jako úspěšný podnikatel moh akceptovat patriarchální názory I.^.^olstého, idealizovaný návrat kT>ůdě a nenávist vůči bankám, prodej i, tržním vztahům aj. Sám Tolstoj nanejvýSx taktně obhajoval názor, že hru mohou "ideálně sehrát* jenom samotní mužici a venkované,stěží -pak literáti a intelektuálové.' Inscenace měla úspěch díky hereckým výkonům, drastickým výjevům /zvukové efekty drcení klavičky novorozeaěte,bláboleaí opilého Vitriče,výkřiky Uatreny'a zejména díky nev5**dft©sti venkovského příběhu.Tou dobou sílil zájem o vesnici,vznikaly osvětařské výpravy,objevila se zvláStní vydání, knižnice a časopisy .Méně již lidová venkovská divadle, j lož bránily strohé cenzur ní předpisy. Tajuplná muzická síla,předtucha katastrofy,jež vyjde a venkova.Mbmenty zaznamenané nejdříve v poezi a poté ve vydáních nakladatelství "Vědění",kde nescházel wjtarklj a L.Andrejev. liám Stanlslavskij záhy rozpoznal, že naturalistická výprava ztratila smysl.protože se stala samoúčelnou a neurčila herecký styl.fcerci kopírovali venkovský život,a nic více.Sám přiznal,že se mu role nitride nepodařila a po třetí aepríze sa jí vzdal.' 2ané boty a klobouk.V£eehny kostýmy a rekvizity musely mít nádech antikvárnich,odlozených předmětů,odpadku. . . 18.ia*osinec 1902 Premiéra "Ha dně" M.íiorkéh© v režii &.S.Stanislavo*^ ho a V.I.fHěmiroviče-a>aačenka,ve výpravě V.A.QimovaJ Cenzura hru povolila až 11 .prosince s řadou Škrtů, což konečnému stadiu práce neprospělo .Generální Prosinec 1902 zkouška A6.11.D2/ vyvolala další výhrady náčelníka hlavní správy tisku - na základě hlásení W.'A.Pčelni-kova.^ělecké divadlo muselo vypustit další "svobo-myslné repliky" a přitlumit "realismus inscenace". ¥ konečném výsledku bylo uloženo cenzorům ověřovat ' při premiéře a />eprézách, zda se hraje upravený text.1 ťremléra měla úspěch nejméně srovnatelný s ohlasem "Racka".^Gorkého vyvolávali po skončení každého dějství .publikum se sbíhalo k rampě a jásalo^ Zvítězilo herecké mistrovství sloskvlna«l*ěleckého divadle uvítal ffový rok s příjemný- mi pocity,divadlo se prosedilo,ustoupila nervosita e hysterie.íšměnily se výchozí pozice * kdo však tušil; jaké změny nastoupí za rok,za dva /¥álka s Japonskem, peripetie domácího parlamentu,revoluční události/, Tehdy se však popíjel sekt,předčítali děkovná dopisy a telegramy v nádherná pohodě. Leden 1903 Dvorní divadla chtěla uvádět *tfa dně",což ministr vnitř a,K.V. Pleve,kategoricky zamítl .Odvolával se na nebezpečné názory M,$orkého,jehe opoziční výpady, za něž měl dávno skončit ve vyhnanství na Sibiři. Uvedení Gorkého hry v dvorním divadlech by znamenalo souhlas a protistátními hle&lsky.l?a námitku, že hru uvádí Moskevské umělecké dlvadlo,odpověděno,2e patří do stejné kategorie jako K,fcoÍkij.», Stanislavskij se tou dobou setkal s politickými vězněm.režisérem N.lí.Solov jevem,působícím v Irkutskú, kde pobýval nuceno jako Vyhnanec,í>tanislavskij jej pozval do Hoskvy a počítal a ním v Uměleckém divadle, natolik ho zaujaly osobité poznatky a názory pronásledovaného umělce .Sôlevjev později spolupracoval s lie jeroholdem 24. únor 1903 Premiéra "Opor společnosti" H.lboena v režii V.í,? Wěmircvič-aQančenka a výpravě V.-a.Sl»eva. Stanislevskij hrál fconsula Bernicka nerad, litoval vynaložené energie, jež nemohla vyústit v ideální výsledek.£ pomocí režiséra tlumit melodramatické §áhoda*však umožnila bezprostřední konfrontácii v Uoskví tou dobou hostovala H.&.íiavinová,priwadona petrohradských dvorních divadel v "Zatanou Bjeplnovou", *^Latí5kem"/Sorvaněc/,"tornetem Otletajevem*. Obeoenstvo srovnávalo efektní výkony Savlnové s dramatickými výkony Stanlslavského,&r itik* je chápala jako dva protichůdné směry ruského herectví.1 Březen 1903 V ateliéru po říz i vány snímky z představení "Ha dně" /v té době se pořizovaly výlučně fotografie herců v rolích,koneipovnné jako statické pozy/.'Umeleoké divadlo pomýšlelo na celistvost,proto se v ateliéru oranžověly mlzanscény a davové výjevy. Stanislavskij a Hěmirovič^Dancenko oblékli bosácké hadry a vznikl snímek, jak je odvádí policle.zatímco obyvatelé noclehárny marně prosí o smilováníw V řadě fotografií z "ffa dně* kupodivu tenhle snímek byl zveřejněn bez titulku,takže byl chá#án jako yvjev ze Jhry,í t&pěch Uměleckého divadla přiznán i ve hlášení výboru pro tisk^kde konstatováno,že mezi 11 moskevskými divadly a dalšími 4 scénami těšilo se nejv|tšímu úspěchu *l?a dně* v Uměleckém divadle a "Vanušinovy děti* v JSoršově divadle,podobně jako "Ha dně* v Uněleo* kém,..2ájem o dílo M.ôorkého připisován "psychopatické* mu obdivu* motivovanému "exotičností tematiky*. 7.duben 1903 Započalo se hostování Uměleckého divadla v Petrohradě, kde bylo uvedeno "Na dně", "Strýček Váné* a "Tři sestry' nájezd skončil koncem měsíce /23.4.03/flf přinesl nesporný úspěch. -60- Xíubea 1903 Technicky nadaný Stanlslavsklj si vy zkoušek cestu automobilem.V zápisníku uvedl, že stroj bylo nutné "během cesty po Petrohradu dvakrát opravovat. Vadil mu zápach benzínu a prašnost vedle otřesů^ ISUíS Automobil děsil chodce,plašil koně a nepohyboval se příliš rychle .testování dro Žkoo, fi*krem se mu zdálo výhodnější,Od tohoto názoru podnikatel StanisXavskij neustoupil,Jak dokládá historie autowobilu.který mu věnoval M^fiainhradt a který skončil na dvorku domu v b^v.Xeontěvská ulici - jako nepohyblivá monstrum. iívěten 1903 Divadlo se změnilo jobbs v něco mezi knihovnou a muzeem, po no řilo se do studia dějin Híma v souvislosti s přípravami "Julia Caesara" v* .Shakespeara.Vzniklo neco na způsob mimořádného stavu či mobilizace, část souboru shro^aždovela hodnotila, Část ^přinášela materiály a informace.Herci si zkoušeli togy, napodobovali gesta podle známýeh soch a kreseb. Stanislav ski j připravil režijní knihu tří dějství Jako podklad pro V#I.ffemirovice-2an5enka,kde věnoval pozornost především davovým výjevům .situace se obrátila, dříve Kěmirovlč-X)ančenko odváděl Stanislavského od kopírování,nyní Stanislavskij varuje před "topografií dějiště0,která by vynášela do popředí dílčí namísto celistvého.Ně^lrovlc-i>anoenko penýval v Itálii,odkud přivezl bohatý materiál /napodobeniny vojenských oděvů a j .7. Červenec 1903 Odpočívá v TissentukátSh.kde tfřiprevil program slavnosti v souvislosti se 100.Výr©čím zdejších lázní. Zde začal soustavněji pracovat na knize "Abeceda dramatického umělce*1',vstupní kapitolu nazval "Hercova práce zdá se lehká...". Po návratu do Ljubimovky zaznamenal s pomocí fonografu zvuk pastýřovy oístaly pro IJdSjatrí "Višňového sadu*. Cechov neměl námitek,protože sán pastýřovy produkce obdivoval." Korespondence obou zakladatelů dokládá zcela rozdílné názory na výklad Shakespearovy tragédie 2 Stenislavskéh lákala mimořádná scenérie,široký prostor římských náměstí navozující dijem svobodomyslnosti - Hěmlrovlče -Dančenka dramatická zápletka.narůstání Intrik a zápas o moc. Koncem měsíce zemřel jeden z ředitelů Alexejevovské továrny /BuehgeJm/,coz mělo nepříjemné následky pro Stanialavského.který se musel více věnovat provozním zálešltostem.3ám si poznamenal, že nemůže opustit divadlo a pro kupeckou Činnost nemá potřebné předpoklady, lec s ohledem na materiální zájmy rodiny se jí nemůže vzdát. Srpen 1903 Intenzívní příprava "Julia Caesara ".'V době krutých střetů a diraomatickýeli not počátkem třicátých let sdělil 1íěmirováč-©flncenko uraženému Stanislavskému, že přec nemůže zapomenout na to, že najvýraznejší vyjel v "Juliovi Caesarovi" navrhl mu on sám /zasedání senáte,davové výjevy aj./.Ze se přidržoval nejméně ze tří čtvrtin školy Stauislavského I Září 1903 Před generálními zkouška*! podle zvyklostí posledních sezon znovu čtená zkouška /soubor se scházel za stolen -61- 2.ří jen 1903 ll.^říjen 1903 19.říjen 1903 Si jen 1903 a zamýšlel se nad vlastním smyslem hry,kbnírontoyal východiska a výalodky/.tfeneráliy /28.,59»,30.9.03/ se protáhly do pozdních nočních bodin.Překrásný, efektní Erutus K.Sí.StanislavBkého více připomínal Hamleta*.** Pátá sezona zahájena uvedením "Julia Caesara" W.*5ha-kespera v réžii V.I.Tftemiroviče^anôenk a Ä.S.Burdžalo-va,výpravě V»A*Bimova.1 Poměrně chladné přijetí,postup ně však publikum ocenilo výtvarnou stránku i vyhraňuj íoí se herecká výkony. Jistou chladno st podminovala vnější stránka představení, je ž dovedla k maximální dokonalosti výtvarné principy Meiningenského souboru /pochodující vojsko,' ' z něhož publikum sleduje pouze hlavy 3' přílbicemi a j .7, Uepěch souvisel s hereckým výkonem V.'I.KaČFlova v roli Julia Caeaara,£tanislavsklj hrál Eruta příliš efektně a vnějšlkově.Scházela zda vypjatá míra her o ismu odporující názorům Stanislavského, tím došlo k posunu a zvýraznila se úloha Julia Caesara s nádherným přednsea Kačalova.Opravdového tragéda," ätanislavskij v duchu celoživotních představ považoval Bruta za snílka,který vnutil svobodomyslná stanoviska lida "/a ten podle StfenislevskéhO nemohl přemítat o ničem jiném než o svobodě/.Zatímco římské ulice překypovaly živote**, procházely ta průvody patriciů, tančily otrokyně,na terasách hodovaly mládež, senátoři s nosítek děkovali za přízeň davu atd. ~ Hole Bruta melf však vývoj ,který kritika nezaznamenala Unojhé nasvědčuje* že se gtanislavskij odpoutával odnos a teatrálnosti...tí.iSagilev považoval výkon K.1S.3 Btaaislavského za ideální a dával mu přednost před Eaóalovem .Proto nesouhlasil s tí m, aby se' Gtanislavskij rola sřekňul a přenechal ji V.V#%užskému. Domácnost K.B.&tanislavského se osamostatnila, přesídlila do domu kupce Markova v Karetném rjedu, odkud bylo blíže do TJměleckéhe divadla .'Z tohoto domu převzal zřejmě "rytířský"pokoj" v německém stylu d© bytu v Leontěvské /dnešní muzeum K.B-Stanislavského, roli Bruta za totální neúspech a hrál ji dále#aby nepoklesl zájem publika, a- tím návštěvnost,dostává se mu do rukou "Višňový eed".Ceehov jej poslal manžalea, která jej okamžitě předalA,-respektive Stanislavskij ji hru "vyrval z rukou*.Rázem se změnil jeho stav a nastoupilo nadšení,vrátila se chuí do práce, záchvat euforie.*£nipperova napsala Čechovovi,Že se Stanialavsk pomátl nadšením /což se nestalo v příprdě "Racka", ani "Tří sester",zde dlouho zůstával rezervován a spíše vyčkával/. S#t>.^amontov napsal v článku "Erutaa-Stanislavskij", že výkon Staaislavského během títšm třicáté reprUžy nelze vůbec srovnávat s počátečním pojetím, flyni vystoupila do jsjfcAx popředí duchovní vyspělost Bruta,jeho něžnost vůči ženě,tolerantnost ve vztahu ke Kassiovi a pochopení k Antoniovl.Tento Brutua hovoří k lidu jako profesionální řečník,i když lze postřehnout, nakolikrplní povinnost. Filigránske 62 prác©* supernedaného herce,k takového přesvědčení dospěl zkušený režisér s zakladatel soukromé operní scény ,kde tyla dána příležitost zneuznanému r.Salja-piimi,S.SjiiaaontevjHázor jistě nezanedbatelný.' 22.'říjen 1905 Od původního názor a* že "Višňový sad" je nádherná komedie 51 spíše fraška,dospěl k jinému pohledá a chápal hru jako tragédii bez ohledu na záblesky ve ctrvtém dějství .Tragédie našeho života, tragédie loučení s kulturností,tragédie prosazující se převahy materiálního nad duchovní*. Qv-šem Wě"*lrovlč-I}ančenkD zastával jiný názor a upozorňoval na náladovost Stanislavského,který ve jménu jednoho zatracuje přílišně druhé, 0. L.Xiipperové stanula na straně Němlro~viče~Dančenka a pochybovala, zda vůbec Stan i slav ski j má právo stanout v čele příprav nastudování jako člověk nesnesitelný a kraj nos tm i zmítaný. flí jen 1903 Výměna obsáhlý dopisů mezi ďtanlslavským a 9ěmlrovlčem< -Dahčenk«m,kde se oba vzájemně omlouvali a nanejvýš ' pochvalně vyjadřovali o uměleckých výsledcích druhého* Oba sin uvědomili,že zašli příliš daleko a dali se unášet intrikami obou skupin soubořh,které obtížně splývaly„stenlslavskij se hájil tím,ze nikdy veřejně se nevyslovil kriticky na adresu ffěmirovi-čova podílu v uvedení "Na dně" a "Julia Caesara", zatímco on neustále připomínal problematičnost nastudování "Sn&urky* a "Vlády tmy".^tanislavskij reklamoval jaro sebe právo vyjadřovat veřejně vlastní názor » umělecké' kreco,v čemž mu bylo stále více zabraňováno.' Podstatu kolizí a konfliktů tvořila samozřejmá odlišnost uměleckých názorů a vladtní poetiky,násobil ~j i však odlesní profesní přístup spisovatele** ,dramatika a kritika na straně jedné, a herce na straně druhé.4 Ohromná populatlta Stanislavského dráždila Hěmiroviče-&aačenka,protoŽe jednak oslahovala jeho sebevědomí, Žednak hrozila Stanislavokému závratěmi z úspěchů^ tanislavskij okamžitě vzplanul,leč záhy zapomínal na křivdu - HěmlrovlČ^&ančenko podobné pocity ukládal do paměti a obtížně se jich zbavoval J ~ Kdyby oba nepamatovali na společný zájem a společné dílo,rospadlo by se U**£leoké divadlo po několika sezonáeh.&ožná i dříve,' ttesA Cechov měl starosti s obsazení*' Lopachina, -postavy považované" jím za rozhodující.^ pokud by se nezdařila,pak propadne celá hra .Herecké obsazení by mělo pamatovat,že to není křlkloun,ani hrubý kupec, ale "jemný člověk".Pro to původně přepokládal, že by Lopachina hrál S tanislavskij, jemuž se však líbila role 5ajeva."AtypÍčnosti" kupce Lopachina se S tanislavskij obával a domníval se, že nemá dosti výraznou tvář /uvažoval o kontraste mimiky a gestlky/. Musel přeobsadit některé role v HWa dně", "Juliovi Caesarovi" a ÄSIaJX "Osamělých" díky tomu,že z Umělec-' kého divadla odešla skupina v čele s V.^B.UeVjercholdem, Listopad 1903 Utežijní knihu'"Višňového sadu" vytváří postupně, nikoliv v prvém náporu dojmů.flespěchá,koriguje a -63- přihlíží k přínosů* zkoušek.'Určujo písemně pouze "nálady" a *v;fchodl3ka",oh8rak^ristiky postav a jejich jednáni.tiizanscény až při zkouškách. Heáijní kniha je v táto podobě nanejvýš stručná: příjezd, z bloku pokojůtkavu budou pit na stereo divenu,výjev /ni s Var jou na lehátku... Postupně však opustí amíněnou stručnost a třetí dějství rozvrhuje nanejvýš podrobně v ovzduší nevydařeného plesu .Sestavuj e podrobný sezná* hostí,' charakteristiky chování,typická gesta,intonace apod.4 Nenachází "správný tonus**,zkoušky se mu nedaří, některé herce podrobuje zdrcující kritice: X*.»!.Leonldova v roli dk>p^chine,K.U^Alex«ndrova jako JaSu A.PjCechov měl na zkoušce v polovině prosince množstv: připomiínek.Druhé dějství považoval za nudné /i nečinnost musí s jeviště působit v něčem přitažlivě/.4 Zdálo se mu přilil roztažené do Šířky a nekonečné,4 51.prosinec 1903 Veselý silvestrovský program v budově Uměleckého divadla,tzv.kapustnik,kdy si všichni vyměnili tančiliÄzí diváky *j.CecfOT»Gk)rkij,3afltX» Ssiaapin, Suléržiokij a dokonce mezi mohatovskými herci' SyS.1 Batraan,který se skrýval před policií v bytě V.I. KačaloVB.ľance.improvizace /výtečné parodie' zakladatelů a jejich oblíbenců^/,nevázané veselí. Leden 1904 V.Y^fcužskij převzal roli Bruta*která pro 3tanislavské ho se stala "mučivou přítěží"^ Provozní ohledy vytvářely stav "trvalého přetížení"* v době generálních zkoušek se hrála dopoledni /tznípelední/představení. V. I# tfemlrovič-Itančenko nesouhlasil s požadavky ií.S.btaiiislavského,který tradičně požaďabal,aby byla před premiérou zrušena všechna představení a začínal defekte zkoušet znovu.'Boril vše dosud vytvořené,bičoval vysílené herce,které nutil mnohokráte opakovat to »00 se podle jeho názoru nedařilo ' Stanlslavskij odmítel podobnou kritiku a obhajoval frávo na "umelecké vete % satí moc si podle jeho názorů ětfirovič-tfíančenko ponechal "veto literární" a snažil se přisvojit také "veto umělecké". 17.leden 1904 Premiéra "Višňového sato" v režii X.S.^tanislavakého n V.%Tíě*iroviče~£ančenkft,výpravě VjA.^imova.* V programech a na plakátech však nebyla uvedena jména režisérů, tak daleko dosgě^r rozpory. Ta se uváděla a# od sezony 19*5/1936 . Premisa se změnila v ovace na počest přítomného autora,na scénu přinášely dárky,četly se pozdravné dopisy a tele^ra^y.Profesura moskevské univerzity koncipovala po zdrav v duchu Gajevove oslovení staré skříně, co ž se Čechovovi r.alíbilo.vnava v^ak naznačovala $eho skutečný zdravotní stav,který nesliboval cokoliv potěšujíoího.tíznání jej však tešilo#ostatně se mu jej příliš nedostávalo od literární kritiky*která mu stále připomínala nenapsán; román hodný tradice £V&.£>ostojovského či I-.lí^íEolstého, -64- Umelecké divadlo -ma poskytlo úspěch v době,kdy literární kritika jej označovala aa "uplak nka" ny jí čího po starých dobrých časechjrliiflt Pesimista a dekrdenta libujícího si v závislosti na moderně,aniž by jí rosumněl;Uspěch Uměleckého divadla rozhodl o tom,že Cechov nezanevrel na dramatiku,což bylo po ^rogadnutí "Racka* v Alexandrinském divadle zákonité.1 V.T-^ačalov,Lopachins: L.^#I^niaov,Jepichod©va I^?Yfoskvin,3řirse A,ft.*gtem-«M111«1' Charlottu J.P.^Turptovová,o5^eonora-Pi*Čika V.Vjtfribunin. Představení se hrálo do 5 •4.1950 v mnéha přeobsaze-ních - dosáhlo 1209 repríz.Sogmatické proletkultov-ské instituce s j p j i eh odporem k Čechovovi je strp šly na' mchatovské scéně j ako Jediné z čechovovskéhi repertoáru^ 26.1eden 1904 Přerušeny diplomatické styky s Japonskem. 28 .JÉJ 1.1904 podle :práv v tisku napadlo japonské lodstvo přestav Port-Artur. Napadené íl uško oplývalo bujarým optimismem,který podporovala většině politických stran a tisk.V divadlech před či po představení mítinky,živé obrazy,prohlášení. V prostředí ^Moskevského uměleckého divadla zmíněné události vyústily v návrhy dalekosáhlé reformy domácího u^ení. Válečné ^události zákonitě odvedly pozornost publika jiným sběrem,zákonitě klesala návštěvnost - mimo WCHT.' Únor 1904 Stanislavakij rozpracoval dřívej M úvahy o 'obnově" ruského divadla.Navrhuje vytvořit "pobočku" Uměleckého divadla,která by pravidelně zajížděla do provincie s hodnotným repertoárem Jí samotné provincii měla vzniknout asociace tohoto typu divadel jako ochrana před soukromopodnikatelskou svévůlí a ignorováním uměleckosti^ve jménta zisku. Ka základě uvah £.i>tanislavského tentokráte Již velm: konkrétních /Včetně návrhů repertoáru /ustavena v rámci Uměleckého divadla ko^Jse,která by měla připravit poaočnou scénu pro sezonu 1905/19O6.Méla hrát v budově Loveckého klubu a hostovat zprvu v továrně AlezejeVových a %ferozovových.Stanialavskij požádal ' herce I. A „ T i eho m iro v á , aby se ujal vedení prvé skupiny v Předpokládalo se, že by kolem Uměleckého divadla se soustředilo í?-6 takovýchto 3ouborů,které by představení připravovaly v Moskvě a střídaly se v zájezdech do provincie.Smyslem nebylo nic jiného,než zvýSit uroven a postupně připravit "mladou krev" podia zvyklostí Moskevského uměleckého divadla,tzn.akcentová estetická kritéria a etiku. Jistý otřes vyvolal odchod herečky ^JF.Andréjevové. která si přestala vážit Dměleckéh© divadla a hledala útočiště v provincii.^ěla tu málo příležitostí^ nevyhovovala jí stále více převládající vliv majetného publika a diplomatické tahy vedeni, je ž přijímalo četné kompromisy. Březen 1904 ľkou*í "Višňový sad" s řadou dehutantů /Wikolajev, Andrejev,£dureká aj./. Jedná s K..I>J3alTontem o překladech Maeter linokových her,předěvsím "Modrého ptáka" a "Slepců". 19.břesen 1904 Duben 1904 Kolem 10.4.1904 24. J*. duben 1904 -65- Uaavřena pátá sezena Sfoskevského uměleckého divadla představením "Višňového sadu*. Divadlo odjelo na'-zájezd do Petrohredor,který zahaj dl "Juliem Caesare*".Stenislavskij se ~/28*f.04/navrátÍ3 k roll Brute*kteTť^io sehrál v jiném maskování a s "jiným akcente*** v f>elecké divadlo zde dále? uvedlo "Vi*nový sad", který letitý odpůrce 5iCF$,kritik >JEt#Wel#charakte-rizov&l ja&6 tradiční výplod čechovovského pesimismu. Leô komickou interpretaci připsal k dobru ijtanislavskému jako režisérovi i představiteli taj eva. Zevrubně popsal jeho po Jeta pochopené v duchu bonvivánského vstrhu k 2ivotu,nadřazenému a nereálnému.V očích ;itanislsvského e ve vráskách na tváři zahlédl ironizující us*ě5ky,žel nedotažené a příliš jemné.'..1 V řadě rozhovorů /L.J.^aravič#V.'a.Těljakovskij aj./, v několika intervieweoh vysvětloval smysl reformy divadla v provincii a zveřejnil metodiku přípravy •sehatovských představení od zkoušek u sta stolu až po generální zkoušky.shodné myšlenky obhajoval na- schůzi akcionářů Moskevského uměleckého divadla /7.'4jb4/,ns dal 5 f pak prosadil jako bodjpravomoce VJIJJfěmiroviče*Danceflks /l6.^J04/.%řBjměv souvislosti s předchozí korespo«denoí.#s jedné "straně kladně oceňoval jeho podíl v "uměleckém i administrativním -dění",na druhé v5ak se snažil li omezit v rámci "literárního veta*.^svrhl v?ak zvýšit plat V.'1.1?ěmiroviče^)ančenkft i jeho podíly.1 Kolize Moskevského uměleckého divadla s äorkým. Ně~irovi č-i> a nČe nko v obšírném dopise označil "Letní hosty" spí í e za materiál než hotovou hru a zevrubně kritizoval "umeleckou metodu dramatika horkého" jako príliš tendenční ve vztahu k ruské inteligsaei,předpojatou a zbavenou láskyplného pochopsní.o házela mu precizně zformovaná dějová ŕabule,mno aství žánrových scének a banalit; vadila tezovitost a profclarcativnost namísto živého děje. -i.Gorkij s podobnými názory nesouhlasil a chápal je jako vzájemně neslučitelné,diametrálně proti-chůdnéjTudíž- nemohl svěřit hru divadlu,v jehož čele byl V.I.Rěmircvič-Dančenko. Korespondence odporovala ehkalebným výkladům dramatiky áž.Sorkého jako zakladatele socreelismu,protože se publikovala okrajově a neúplně,1 gfflSlttgiSXStteiai^aatum zahájení provozu v divadle továrny EoTOryšstva V. íl»zejeva,P.Vi?nakovaaXtpX a A.bamSina. Byla tu zbudována £vlá*tní přístavba se scénou, čítárnou a skromnými šatnami přibližně pro 500 diváků.Jeviště o rozm arech 14 krát 21 er$fmW Uáklc&y ve vý^i 50 000 rublů uhradilo Tovaryšstvo,* iátanislavskij tu nikdy nerežíroval,pomáhal s výběre her e navštěvoval občasně zkoušky.S ochotnickým souborem z řad dělnictva pracoval vedoucí prodejního odd.,^,H.l?ikolajev»výprsvu měl na starosti T.^.&erbin* 'zalovené pozadí a běžný nábytek/.' Vstup byl bezplatný pro'ízamě£itnance,hosté platili podle vlastního uvážení. -66- Defakto vzniklo lidové ochotnické divadlo' s nepravidelným provozem orientované díky £,S«§ta-nislavskému ne ruský klasický repertoár. Květen 1904 Básník e překladatel K.P.Bclmont seznámil mcha- tovský soubor s Maetertinckovými malými dramaty "Spéci". "Nezvaným hostem1* a "Vnitoo".Předčítal hrozně,ícoktal,pxeříkával se,ztrácel se smysl textu,tudíž zákonitě vznikly pochybnosti/ TfaěleCké divadlo nemělo zkušenosti s podobným žánrem a většina souboru považovala rutina spojenou 8' čechevovskýml představení za záruku úspěchu. nakladatelé vytušili nebezpečenství a prosazova symbolistické hry jako kontrastní protipól. Od poloviny "třicátých let,kdy převládla ždanovo s^ká^ negace modrenis^u interpretovalo se zmíněné úsilí jako nebezpečné koketování a principy "cizími* mehatovskému realismu. Jako něco na způ sob "zakolísání* Stanislavského,který však záhy prohlédl nebezpečenství moderny a navrátil se na "pevnou půdu realismu". Ve skutečnosti Stanislavskij chtěl alte obohatí mehatovský styl s pomocí "nadrealismu" odvozová ného a her Masteři incko výoh, André jevových. Ham senovýchJ iné je* že toto zákonité umělecké snažení zko»likovaly společenské události, důsledky prohrané války, nezdařených pokusů o p iTlamentar ismus , nedostatkn,hlada a revoluční výbuchu. Tudíž Ve scholastickém, přímo čarám chápání vývoje společenského, a uměleckého autom ticiy vyhlíželo analogické úsilí jako proti-společenské .nezbylo,než je interpretovat jako krizi AULU Uměleckého divadla, jež vsak mela jiné příčiny /závislost na šablonách čechovovsk dramatiky nastolené v inscenační praxi - ~ a nevznést důsledněji realizovat svobodomyslný program ruské inteligence v poraženeckém ovzduší po roce 1905,a navíc v době odklonu od revolučního hnutí všeobecaě,protože demokratiek kruhy se setkaly s násilím, zárodky Budoucího "rudého teroru*/. ## atanislavskij při přípravě režijní knihy tfaeter linckových her konkretizoval představu o "nadrealismu* jako mnohem náročnější fázi,dovolujíc se bymanit ze zemské tíže a svobodně plachtit nad realitou.lřznášet ae,a nikoliv pokulhávat. Hektare z představ o stylizaci rozpracoval V.^.Mejerchold v Divadle-studiu a predstavenie* Činoherního divadla V.iF.lEomissarževské, Stanislavskému se více dařilo se konkretizovat ve spolupráci s výtvarníky /Dobužinskij,01Ja-aov,Herlch,Benois/,aež a herci, stavy bezvýchodnosti překrýval v režijním plánt s pomoci huďby,majestátná a poklidné. Názory K.3.Stanislavského potvrdila korespondei ce s Bal^ontem,který jednal v Paříži s Maeterlj okem.Autor považoval všechna dosavadní představení za neuspokojivá,pochyboval vůbec o~možnos1 uvedení "Slepých*.linoval se "zvláštním přední -67- so textu - ani romantickém , ani realistickém. . . Květen 1904 Jfoncpm května se Stanislavskij naposled setkal 8'A,1 P.Cechove*" , který odjížděl do zahraničí.Vyprávěl mu o témata zamýšlené hry Reagující na krajňosti meha-tovského stylusmuž a jeho přítel jsou samilováni ~d© stejné ženy,ře5í vzniklou * neúnosnou situaci tím, že se vydávají na severní pol .Poslední dějství se mělo odehrát na palubě lodi,oba* hrdinové pohlíželi do dálky,kde si vysnili obras milované .Ifemohl tu cvrkat cvrček, hryzat myši,výt psi... Červen 1904 V Ljublmovce koncipuje vstupní kapitoly TliyiyxXfcJffi "Abecedy dramatického umělce" .setkává se s úskalími danými nepřesností pojmosloví,pro to veškeré'potřebné termíny opisuje s pomoci vedlejších vět,popHpedě nahrazuje pouhým popisem zkouSek a pokynu-Sílí pocit běznaděje,spojované s vlastní nevzdělaností a snahou pouštět se do něčeho tak nepropracovaného Kupa popsaného a roztrhaného papíru narůstala, stránek nepřibývalo. Ne*o8tojeVBkého,L.%íblst(anČenka k jeho osobě vylučuje spolupráciv Kě*iroviČ-Danč*nfco s tímto stanoviskem seznámil akcionáře Tovaryšstva v prosinci 1904. 21 .^prosinec 1904 Premiéra dramatizovaných Čechovových povídek "^lomyslník% "Chirurgie", "Štábo kli Prišibějev" v režii &,3.£tanislevskéhejrs výpravou V.A.blmovaJ Večer doplňovala aktovka P.&.Jareeva "D s$ěn kláštera v režii Y.*2#ttěmiroviČe^anceaka a výpravě N.A.Kolu-pajeva. Poměrně nesourodý celek se postupně rozpadal,takže Jaroevova hra byla stažena po l6«reprízách. Čechovovské ^riniatury se líbily,leč spoléhaly spíše na komediální situace a variace předchozích výkonů^K nějaké výrazové hutnosti nedospěly,eož si Stanislavskij příliš dobře uvědomil a v zápisech se zabýval otázkou "kvintesenoe",zestručnění a zhutnění tak potřebného v gogolevském a Čechovovském repertoáru .snažil se definovat rozdíly mezi fraškou a komedií,otázku groteskna si tou dobou nepřipouštěl a prakticky se jí zabýval a& díky JjB.Yachtangovo- vi od poloviny dvacátých let.1 V "Abeoedě" přemítal o kráflnO v řivotě,přírodě a na ecéně^Kráse tváre*těla,mimiky,gestiky,hlaau a nevyčerpatelnosti tvarů krásna v samotné životní realit ě.}Z klasicismu odvozoval ^nesmyslnost dogmatických požadavků a kritérií,ahy úvahu ukončil výzvou* zapomeňme ne pravidla a poddejme se přírodě,kde krásno je zastoupeno v nejpřirozenějsí podobě.' Leden 1905 Zkouši hru "Ivan Mironyč" J.ff.S irikova .Dráždi jej amatérismus souboru,nekonečné a nudné příchody na scénu.^Proto mění rytmus a hraje ji střídavě v rytou "elodrametioké plačtivé komedie» ^ašky,vaudevillu. Brázdí jej stereotypní komediální situace.ubohá "čirikdvská lyričhost"»snaží se hru sashránlt důrazem na komičnost. 9:ieden 1905 "Krvavá neděle" v Petrohradě.I|fltt Mnohatisícový průvod petrohradského dělnictva s oprávněnými -70- sociálními požadavky zmasakrovalo četnictvo,policie, kozáci a vojako.Odpovědí byla všeobecná stávka, řáse* pozbyl prestiže,vláde ztratila vliv nad udllost^í Tak se začaly dny revoluce,jež postupně zasáhly většinu měst. Leden 1905 Soubor l^ěleckóho divadla sympatizoval se svobodo- myslnými požadavky v tisku,rátonitě Se v*ak obával důsledků násilí ve vstanu ke kultuře.1 Stanislavskij pod doj^e* dobových událostí akcentoval *otiv usurpátorství Ivana Mlronyče utiskujíaího veškeré okolí.V jádru dobrý jedinec,bohužel však stále více pohlcovaný pedant3 tv í o,samo1ibostí a myšlenkovou nepružností .Přesun akcentů však obnažil povrchnost textu, jeho ž hranice se nemohly rozestoupit*1 Na aý: místo myšlenek pouhá sáxshvěvymmisto citů odvar, a tak nezbylo než se zaměřit na autorovy prd test; proti existující konvenčnoati.Podle názoru Stanislav* ského hrfi neděla závěr /dáky ohledu na cenzurní požadavky a malému nadání autora tohoto "díltaV a dramatik neznal odpověa na stěžejní otázky /oo se stane s manželkou Ivana Mir ony de, kdy ž jej opustí/...1 28.1eden 1905 Premiéra hry "Ivan siironyč" J.N.Cirikava v režii V'.VvLužského společně se' ksa krou "StScený syn* S . A.rejděno v ax v režii V . T^ftě-n ir ov i ôe -D enoenka . Výprava Y^A^lmov a N.7.Kolupajev. Večery sestavované z poměrně protikladných textů /Cechov ~ Jar cev , C ir iko v-Ra j děnov/dokládá Jí reper zoáro -včtu krizi TJměleckéhe divadla,které považovalo současno hru sa základ všeho.* ~ " úspěch průměrný#při premiéře se obecenstvo smálo, situaci zahranoval V.V.Xužskij v roli Ivana ^iro- §?rikovova hra «!3la 33 reprízy, Rajděnovova 31Í do 16.11.1905. tfnor 1905 Sešení obtížného stavu se hledalo v uvedení,respekti- ve návratu k Ibsenovi."Strašidle" v novém překladu a a UoBkvlaea v hlrvní r o 11! N ěm trov i č-jj ančenko dospěl k názoru, že hercdvy nevýhodné stránky /otylý, malé postavy s nepříliš výraznou tváří /může přifdfctlumit Jediné? akcentování duševní choroby od samého začátku,vědomí předuršenoati k zániku* Savická Jako paní Alvingová měla hrát starostlivou matku důvěřující v uzdravení .kontrast deziluze a iluzí , de ter * ino vanos t i a naivním optimismu chápal Kěmirovič-£>ančenko j sko nosný základ pro dramatické napětí.1 4.*únor 1905 Státní smutek v souvislosti se zavražděním bratra Alexandra III.,knížete Sergeje Alexandroviče, moskevského gubernátora,zastřeleného esere*? IJ^JaJeve*".1 Vedení se příliš nerozhorčovalo nad etentétem.víee starostí vyvolával předpokládaný deficit /2000 rublů za představení/a oprávněné obavy z dalších komplikací provozn. V režijní knize "Strašidel* zevrubný popis úvodního -71- výjevu:prší,mllia,nepří jemné vlhko .V pozadí jen obrysy horských velikánů#u vchodu opravují dveře,v hale mlátí s nádobím.V dálce údery zvdnu. Je slyšet houkání- parníku,pak šum vody,jek se blíží k přístavišti atd.v duchu naturalistických žánrových výjevů z ^ěštaků^Žoloritnost aěla oslabovat statiunost,průniky slunečních paprsků mezi mlhou násobit nade je. Nádher a severská přírody.majestátnost hor a ponurost počasí,pozadí pro analogickou' kontrast* nost životních pocitů matky a nemocného syna.4.* Patriotické nadšení v siirvislostis s průběhem rusko-japonské války přisedlo Stanislavského na myšlenku* jak napsat hru *Port-Artur" o hrdinství obránců a ksžinett proradnosti útočníků. 17.březen 1905 Vsel na sebe dobrovolné povinnost, t j .'přípravu referátu o vlivu soudobé oensury na divadelní umíní - společně s V.IjKačalove*,1rter ý se všpk práce nezúčastnily Pro zvláHtnf komisi vytvořenou Literárně uměleckým kroužkem. Referát pod názvem "0 cenzuře"7 přednesl 2. dubne 1905 a vzbudil oprávněnou po třebnou.vznač11 podstatu divadelního umění za ryze demokratickou a ve společenském smyslu ryze perspektivní ,ôemuž nemůže bránit ani cenzura,ani ubohé postavení umělců samotných." zevrubně analyzoval různá cenzumí zákoutí, souvise jící s přesahy různých kompetencí ministerstve vnitra, tiskového dohledu.policejního dohledu,církevních institucí a školské správy.Povolení k tisku neznamenalo automatický vstup na sc^na,dvorská divadla se řídila jinými pravidly než městská,v provinci řádila svévůle policejních dtrektorš,kněžstva a učitelstva. Prakticky každou hru bylo možné znemožnit a zabránit Šejímu vstupu na scénu, ložltost cenzurních vlivů podporovala zákonitě jistou neodpov^dnost jevištní pt^xé, která dávala* předse nost dílům bezmyšlenkovitým,krotkým a nevýrazným. Dvorské scén^ se řídily vkusem panovnického rodu a pr imedon, •* es tské požadavky gubernatorů,soukromé snahou dosáhnout maximálního ziskuľOměleéké divadlo jako scése demokratická a všeobecně dostupná,prese veškeré limitující fakzore,zůstávalo osamělé a jeho zkušenosti se zásahy Cenzury představovaly trapnou historii nepochopení a přehnaných obav od "Cara Pjo-dora loangovíče" až po "Ivana ^Ironyče"', Přehnané úsilí administrativních; míst.neustálá kontrola nemohla prospívat divadelnímu umění .Cenzura "bránila normálnímu pohledu na realitní dělník tu nesměl hovořit o dělnické proble^szice,vařící o církevní,••užlk o agrární-Btudent o studentské »I>ävoleny byly výlučně abstraktní debaty o niČem,00 by moh^o vyvolat ohlas v hledišti.Kastrace myšlenek,upadek uměleckého vkusu,pi odvádění Hlediště od sociální problematiky* Zachránit divadlo "*ůže pouze zákonná ochrana před svévůlí a institučních vlivů s jejich vžitým ochranáře vím "veřejného záj^n a pořádku"*' * Není náhodou, že tato přednáška K.S .Stanislavského u né nikdy nevyšla,protože eenzumf praxi car ismu převzal stalinismus běže zbytku a vtiskljí mnohem dogmatičtější podobu dílqr trestním následkům... -72- 31,*březen 1905 Premiéra Ibsenovy hry "Strašidla* v režii Jä-.BJSta- nlslnvského p V.l.^omlroviče-Dandenka s výpravou V^fcimova. # . .. . Přss veškeré prechozf uvahy,vědomf nebezpečnosti statičnosti působilo představení znační nevyrovnané* fcfnoho se tu filozofovalo,detailně propracované dějové akce neděly organickou podobu,oprávněné obavy z osudu člověka determinovaného dědičností vyhlížely poněkud naivně. í^nad také díky společenské situaci,která vynesla do popředí osud národů, osudy davu,v hštž s*» jedinec ztrácel a stěží mohl pro sebe cokoliv r dklnmc v fi t.t> 1 tuace , která se v jiné podobě zopakovala počátkem dvacátých let a uvedla do jiného kontexte dramatiku Čechovo w*Turgenevovu, Blokovú - narozdíl od tezovitýoh her MJ&orkého odvozených z analogicky roxhr mlčeného konfliktu bohatých a chudých". P rdpríz do 16,11,1905 okládá nanejvýš průměrný úspěch. Duben 1905 £tai-;lslavského pomohlo nastudování hry H,Tbsena přesněji formulovat dosavadní pod ty t představu o ' krizovém stavu divadla,jež se ocitlo na křižovatce. Opadl zájem o divadlo jako takové,divadlo není již tribunou nastolující společenskáu problematiku a umělecky tápe.Bteré nevyhovuje a nové nevzniklo. Repertoárová linie CfHjhnv,Cřorfci j , Ibsen,Hauptmann vyčerpala* možnosti a nová dramatika je příliš literární .Proto nutno hle&et,Hledat~ a zase hledat. Pověst V.^í.^éjeroholda jítfoo režiséra seznámeného se sy mbo 1 iš^er,kdy jako zakladatel Tovaryšstva nového dramatu záhy opustil napodobováni stylu Uměleckého divadla a věnoval pozornost modersismu, přivedla ätanislavského na myšlenku defekte zopakovat historii vzniku Uměleckého divadla; Dva vedoucí A>tanlslavskij - Mejerchold/,dvě skupiny herců ji*si přivedené.orieatace na repertoár,s nímž nejsou velké scénické zioi lenosti .namísto pravidelného provozu však studiové experimentování. Tak vznikl plán studia^laboratoře zaměřené na "hledání nových cest v umění",' Vzniku studiové scény však neprospívala výhrocenost • politického dění,lrterá odvedl? stranou zájem mecenášů; Nejistota se promítla do izolaoionismu.majetný svět nechtěl podporovat cokoliv,00 mohlo vyústit v komplikace, Mimoto se vyhranily protiklady a obnažily rozpory.5 Herecké mládí v Uměleckém divadlo podporovalo levicové požadavky a neustále schůzovalo,«íti nk za mítikem,mnohoslovná a rázná prohlášení,požadavek za požadavkem.' ítpdlkalis^u bez ohledu na názory Stanislevskéhe poznfr menal přípravy i osudy Stadiaľ ^ jj*. . Stanlslevskij získal předběžný souhlas V.K. *íe jercholái znaveného podmínkami v provincii,kde se nedalo experl mentovat.Pronajal budovu tfěmčinovova divadla v Povcrské ulici /dnešní Divadlo filmového herce/ a pověřil přípravnými pracemi tí.A.Popova jako ředitele. V.I.Ně^iroviČ-Uančenko neskrýval rozladění a nesouhla* s tím, e by se Stanislavskij venoval cemukoliv,co jej -73- odvádelo od mateřské scény .^imote mezi Nä^irovičem--Dančenkem a \*ejercholdem existovaly dosti napjatá vztahy od dob jeho stadia v ^skevsfcé filharmonii. ma^XAAiteI»^A.&ž)^ Vztahy učitele a žákatkterý mál příliš samostatné názory. 10.duben 1905 Dopis V.lv^ejercholda obsahující souhlas sex záměrem Stanislavsk-*ho,přechodem větviny souboru Tovary Sstva nov'ho dramatu do studia.Jeho poslání definuje jako "obnovování provinčního divadla" pohlceného rutinovaností.Vztahy s Uměleckým divadlem'chápal jako "nanejvýš těsnéB,proto£e důvěřoval tvůrčímu ovzduší' a příkladnosti představení^ tohoto ojedinělého souboru.1 ^ejerchold 'pokračoval v úvahách K.BJStaifialavskčho, avlak s tím rozdílem#že je odvozoval z modernistické dramatiky.Namísto "chrámu umění" v pojetí Oměleckého divadla - poustevna pro rozjímání,kde se nutno uzavírat a odříkat. Herec,který splane při veřejné produkci,a okamžite se musí uchýlit do klášterní cely a zde obnovovat síly.iQ.ášterem je míněno prostředí uzavřené před vnějším světe^, nikoliv církevní instituce.1 lä.duber. 1905 Umělecké divadlo zahájilo "Ivanovém" testování v Petro- hradě. Hrálo se v Malém /ouvoriaově/divadle. V napjatém ovedu^í kolem l.m*áje řada listů neměla pochopení pro Secbovovu hru.itonzervatlvní listy spojovaly podobn, repertoár s bezvýcho cinos tí, cyničnost a byperfe*iticismem,v němž spatřovaly příčinu nepokojů, me n ifes tací, stávek a střetů s vládnoucím režimem. Představení charakter i eo váno jako "žákovské", "diletantské*,"amatérské" zamaskované s pomocí režisérských triků.Nedozrálé,kyselé víno místo lahodněl •woku.&lova nanejvýš nepři znivá,leč částečně oprávnená, nikoliv v^ak v souvislostech tako upravovo-vaných a ryze tendenčních. Petrohrad bouřil ;obavy majetného světa sílily, stávkové hnutí se dalo do pohybu - « v tomto konteartu konzervativní tisk hledal viníka:demokratické Umělecké divadlo mu zde připadalo zbytečné a nebezpečné.? V Moskvě mělo nastudování "Ivanova" úspěch,zatímco " ^aeterkincksvy hry TÓlem propadly - ¥ Petrohradě te**u bylo naopak,Publiigum nepřihll elo k tradicím Uměleckého divadla a posuzovalo představení nezávisle na předchozích výsledcích. J ako samotný umělecký artefakt. , . Květen 1905 otaníalavskij přesvědčil básníka V,J.lrjusova,aby se uj#l ve studiu "literární části .Společně s tfejeroholde* debatoval s výtvarníky /Děnisovem, 3ud.ějktnem,Sapunove«,,UISanoVem/o jiných principech výprpvypnei5 bylo zvykem y O«ěleokém divadle* Podařilo mu přesvědčit T>í.horkého,nby Uměleckému divadlu svěřil hru "iíěti al'>nce#.sutor sl kladl za podmínku,aby omezili vliv tfčtiroviČe-Dančenka a jeho předpojatostí. , . 13.květen 1905 V Meze spáchal sebevraždu ľ>.T.Viorozov,protild.adná osobnost ruského kapitálu,nadaný podnikatel,to árník a meeená*,který T^Člecké^n divadlu věnoval novou 0 ' budovu a větvinou hrazoval schodky jednotlivých sezon, Těžká ráne pro Stanislavského i příStí dny Jím vedeného divadla. súčasne přišla správa o porážce 2.tichooceánské flotily v bitvě a Cnsimy.Loastvo posílené o křižníl z Baltu prokázalo neschopnost odolat lépe vysbsrojc nému protivníkovi„£«3 taralost technická-konzerva-tlvnost velení a ^pw.tná informovanost překryla tradiční obětavost a ijrdinství ruských námořníka.* i&nik celé flotily otřásl společenským vědomím, ež muselo reagovat n?> národní porážku a hledat ejí příčiny. květen 1905 btanislavskij společně s ^ejercholdem se podíleli na předčítáni Hamsucovy hry "Drama života"" a navrhli nový způsob studia tohoto dílaJBez rozborů u stolu-bež Širokého vysvětlování ,sapočít přímo* se zkouškami ne scéně.Více důvěřovat herecké improvizaci než intelektuální analýze* V.I.17ě^irdvic-I>Ančenko veřejní protestoval proti takovéto metodice pHpravy,odmftl ji jako nebezpečn a chaotickou neruŔjící"ustálené zvyklosti. Co "*ohou hrát herci pří*o na scéně,kdy5 Je neoboha-tila režisérova fanta zle. Jedině předčítání ,ro zbory *ohou zaručit jednotný postup. Podílí se na přípravách "Hoře z rozumu" na mateřské scéně a hry u.Hfiuot*anna "Ťrunda a Lajda" MätOMOU A>chluck und Jau/ve studiu. 3.červen 1905 studio zahájilo zkoušky v Mamontovce*nedaleko PuSkina ve stodole' nápadně připomínající misto*kde se zkoušel "Racek".Podobně divadlo nedaleko Arbatsk brány připomínalo T5r*itáž,kd« Umělecké divadlo působilo po tři sezony .Je zjevné, že StenislaeskiJ s snažil zopakovat historii. ^ěmirovič-DančeaVo adresoval Stanislavskémo diplome tickou notu v rozsahu 28 starán rukopisu* obhaj uje zde vlastní režisérské výsledky a konstatuje*že jeho úspěchy dráždily 3tftnislavského.Snaží se obhájit prvenství v uvádění symbolistického reperto ru díky uvedení "3 stěn kláštera" a nejvíce vsak pozornosti venuje -fe j erchold ovi. Charakterizuj e jej jako průměrného žáka,který stanťd na straně nových proudů, pro to že v poctivém, starém umění ztroskotal a nemohl tu vytvořit cokoliv pozoruhodné ho.* Whohé nedostatky a apoiy připisuje "temperamentu" K»1S.StanÍ3lnvského,jeho neschopnosti se ovládat v životě i na scénc.Yyjadřuje v?ak ochotu ke spolu-práci#pokud Stanisiävskij dospěje ke shodnému názoru a venuje ae mateřská scéně, • ' .otanislavokij na Kěmirovičův dopis z 0.-10*6^1905 odpověděl tekřka okamžitě a všechno vinu za neshody vzal na sebe.Označil se za hlupáka a diletanta pesec.letrovoTá,O.I# Äeol»a^nská,J.V.3afonovováftí.A.%karev8ká€K.L.Silov-ská>J.í.zichareToTáíA.P,AnisimoT,F.A.AleaBn«oTskij# AvPjBackij , If #í .Kostremski j ,P.I'.LeontěJ ,A .V.Loginov, ^^fi^,V.%#laadimirov,A?P3onov. -Se zahájením s* pofcftelo kolem 15.10.1905>předprodej byl zahájen 12.10.Vftny vetxupenek se pohybovaly od 5 rublů do 40 kopejek. V Mosktě se politická události vyhrotily t polovině října díky nemilosrdnou chování místní policie s četn tva, které rozháněla manifestace a střílelo do demonstrují cích .radikální £ivly využívaly situace k pogro-«ům#kftaxÉr zaměřených na židovská obchodníky a studenstvo. Stanislavskij zaznamenal v zápisníku,Se nastoupila "neklidné a rozhodující doba",kdy se politické záležitosti řeší na ulici a neúprosná konfrontace nepředán vuje ideální řešení ."**ůže vést pouzfc ke krveprolití a chaosu.*?© se s^alo po pohřbu IT.v:.£aumana#kdy policie napadla účastníky smutečního obřadu. Až 20.října obnovilo Moskevské umělecké divadlo provoz, do té doby se scházelx. soubor v setmělém hledišti, kam doléhala střelba.Zkoušek se nedalo*zbývaly jen zoufalé obavy o osud Rudka. dopolední 24. říj en 1905 A v takovémto ovzduší proběhla generální zkouška a večerní představení *Dětí' slance* >i.$orkého v režii V^IvHěmiroviče-Dančenka a 5 tahislavského, výpravě V.AJSimova. Davový výjev pronásledování dr.írotaseva pochopilo publikum v takovéto súvislosti a domnívalo se, že do divadla vtrhli čeraosotěnci.Cast hlediště Vhráflile herce, část se snažila dostat z hledištěm Jak možno uvažovat o umění,když na ulicích tekla krev a když se rozhodovalo o budoucnosti země. Divadlo rasem ustoupilo do posadí a ztratilo aa dosaví ní "přitažlivosti, jak ji podminovalo jeho demokratické zaměření a polemika vůči konzervativnímu car ismu. Rozladěný a zoufalý Stanislavsklj,právem se obávající o ^budoucnost Usskevského uměleckého divadla,v předtáše nemožnosti dále realizovat de*#okrrtleký program ohrožovaný jak zastánci car ismu, tak radikály * bohužel podlehl momentální náladě.A ta nebyla příznivé experimentování. Přesto že Jej ^ejsreheid zevrubně informoval o průběhu zkoulek,přěstože sám utaaislav-skij byl nadšen dílčími výsledky,kategor icky nyní -78- popřel předchozí stanoviska a rospustil Divadlo-~studio.^eoo dříve nemyslitelného** " Stanislavskij se zděsil hereckého amatérismu, krajní stylizovanosti představení,náznakové výpravy, která v osvětlení - podle jete pokynů - vyhlížela nesmyslně.' Během jediného věcem so oká sala rozdílnost koncepcii ätanlslavskíj přemítal o stylizaci odvosené se symbolických hor jako o secem .00 pomůže překlenout naturalistické výstřelky a obohatit v jádru realistické herectví|Mejerchold zmíněnou stylizaci chápal jato východisko,Jež mělo realismus popřft.Tozdeji &ejerehold přiznával, že rozporuplnost programu musela poznamenat výsledky v duchu bajky *Lahnt# rak a' 5tikaw, tzn .nemohly překonat existuj ící-pro t i- Ifegativní roli sehrálo stanovište V^X^ěmirovitfts* ^aněenka ,který nepřát! experimentálním výbojům a cemukoliv,co odvádělo Stanislavskéh© od mateřské 2ouíalý,rozladóný a vybičovaný Stanislavskij ,na něho2 doléhaly politické udalosti jako na podnikatele i umělce*sáhl k nezvyklému řešení *ro spustil Divadlo-studio s .tím, že souboru s vlastních prostředků uhradil úbytek za celou iitaÉsla& sezonu. Pesději Stanislavskij i Uejerohold litovali,že Divadlo-studio nemohlo dála fůsobit«A Stanislavskij v třicátých letech se programově navracel k jete výbojům* v představám nového experimentálního divadla^novu v době nepříliš příaftivé,na samém poěátku tažení proti domnělému-formalismu * a na sklonku vlastníte života^smocný^isolovaný vsor ?1 Zánik studia představoval tragédii pro &ejeroholda, na "saíném poěátku úsilí o'nový tvar představení nemohl v díle poXracovat31tuao«fkterá jej bohužel doprovázela celým* životem*^ Stanislavského odvedl na čas 6d experimentování,zvýrazffí1 pozdější příklon k skademlsmtt zvýrazněný mentálními důsledky porážky revolučního „hnutí a demokratického umění všeobecně. Nelze podceňovat 1 materiální důsledky /honoráře do l.května -příštího roku znamenaly výdaj kolem 80 000 rublů/**. 7» listopad 1905 Definitivní likvidace Sivadla-studia.družen pronájem, rospuštěn soubor i orchestr. Po veřejné sohůsi jednal Stanislavskij s dirigentem, skladatelem I.A.Sacem,zda by se nenailo nějaké kompromisní východisko a Studio mohlo pokračovat v miniaturní podobě /jenom několik herců a hudebníků; Tato eventualita odpadla. Stále více se ukazovalo,že se Stanislavskij obával nejen "profanace principů Uměleckého divadle* /formulace Sěmiroviče^ajicenka/,ale také možných kolizí experimentálního studia s povolovacími institucemijDoba prostě nepřála podobnému záměru. Vyzvedávat výlučně motivace umělecké v neprospěch VvB.Mejereholda nelze*! když zde zůstává dostatek navyklých argumentací. -79- Listopad 1905 Vedení Moskevského uměleckého divadla správně odhadlo nepříznivé důsledky dobových událostí a orientovalo se na klasický rel>ertoár~a~ domácí dramatika nahrazovalo především hrami K.Ibsena a K.teamauna.^Začaly se přípravy k uvedení "Hoře z ro zumu*,obnovily se zkoušky přeobsa-zeného "Cara Pjodora Ioannoviče . ^Děti slonce" ve vynikajíeím obsazení: V. I«5Sačb1ov /Pavel Protewv/^u^jAndrejevová /I4zey,M#lI»4ermauevová /Jelena/*£ V.V.lažskij /Cepurnoj/#0.^^ipperová Melánie/, I.9iJUo3kvln /Nszar AndrejevičAV.S'^ribunin /Jafcov/.v.1 - zasáhly dobové rozpory.Pro část kritiky zůstal nepřijatelný M^orklj#pro další část demokratické feilí "zakladatelů Uměleckého divadla.lo,o© ledněn vadilo a nemohlo být přijato,druhým nedostačovalo? zimoto představení poznamenal nepříznivé vlivy, přerušení prípravy vynucené stávkou .Málokdy se* generál* zkouSka a premiéra odehrály b&iem jediného dne-Pto 28 reprízách derniéra 3«3A907«v problematičnosti výsledku hovoří i skutečnost, že představení nevedlo do programu hostování v zahraničí. Ha jedné straně představy, že se konečně naplní vidiny čechovovský postav,sny o novém životě /"Višňový sad11 se hrál tou dobou s jinými akcenty/ - a na druhé prohlídky, zatýkání,policejní hlídky v ulicích. To"vedlo soubor Malého divadla k úvahám,zda by se nemohl spojit s Uměleckým divadlem a vytvořit Jednotné Státní divadle. obejítj-A jakmile bude přijata,uznává se nadvláda "mezivládí". Jako podnikatel a člen vedení' zlatnických závodů dostal se do bezvýchodného postavení.^várny*kde se zacházelo s dělnlctvem nelidsky,mohly nyní ustupovat a přijímat některé s požadavků zaměstnanců .Tam,kde vsak se jednali sluSně>podobné požadavky se nedaly realizovat,pro to že ohrožovaly zájmy akcionářů,V zápisníků xÁmmm o tom,že mistři požadují desetkrát více,než lze poskyt nou a "není s nimi žádná řeč", jakoby ohluchli.1 Prosinec 1905 Události spěly k tragickému zavrcholení .7.12.1905 se Nasrůstaly všemožný zprávy e fámy .nejezdily vlaky, nevycházely noviny. ~ ~ Divadle nemohlo udržet provoz a deficit hrozivě narůst /každým představením ninimálně o 2 000 rublů/. Přesto se so bor každodenně scházel a snažil se' pokrač vat ve £ ouškách "Hoře z rozumu ".tPodle názorů Standelavského - "ponořit se do práce,zabořit hlavu do dlaní a zoufale se snažit nepřemýšlet".Jen v práci hledat záchranu t Ve zkušebnách "Hoře z rozumu*,kolem divadla střelba. Bojovalo se nedaleko hotelu Metropol,kolem Manéže. Stanislavskému neustále hlásili, že se blíží oddíl policie,že se střílí atd.fc vsak chtěl zkoušet..1.* -80- Leden 1906 10 .únor 190Ó 12.hřezen 1906 20 .březen 1906 22.íbřezna 1906 Ze zoufalé situace se našlo jediné možné východisko* zahraniční záj e zd. Um ělecká divadlo si nemohlo dovolit přerušit provoz z důvodů finančních,a navíc jeho demokratický program se ukazoval jako nebezpečný. Divadlo se stavalo stále více terčem politických ln-sinueoí, právem se obávalo přepadů pogromlatů. Nejistota vyústila v poněkud naivní představy,že l>y se v zahraničí dalo pokračovat' v; původním programu. Iluze záhy rozptýlené realitou.3.. Uo Berlína se vydal -A .L.Višnšvski j .v Moskvě se přezku-šovala představeníí "Strýček Vána","Tři sestry11, ' "Car Fjodor Ioannovič*,*Wa dně" a "Nepřítel lidu"í Jednání' se zahraničními institucemi se ukázala poněkud obtížná.t>r»ělecké divndlo mělo nádhernou pověst,!^č muselo trvat na finabčních po žafiaveí ch.Def ieit si nemohlo podolit.S.Jáorozov z©mřel#3tanialavskij se zadlužil,správní rada a akcionári stěží mohli pokrýt případné dluhy.2o bylo ostatně příčinou rozpkaků kolem zájezdu do Prahy.^Navíe místní dílny pracovaly pro americké firmy a aadzizzlalá majitelé se citovali nanejvýš zdrženlivě k f,ruskýn revoluci©** nárům*.*^ zpomalilo přípravu rekeizit,upravy výpravy, tisk plakátů, apod. Zahaj e nota* hostování v Berlíně představením "Car F j oder lesnnovič" N budově Berliner Theater/.' -Na premiéru se sjel výkvět uměleckého světa mj.*E.Duse-ová»kritik /.Xerr, dramatik Q.Hauptmann,A.Schcitsler, Hj&udermaim,režisér M#Beinhardt aj» Kritika ocenila propracovanost představení,jeho řád, maximální pravděpodobnost soénické Iluze? jedinečnost hereckých výkonů^Od prvého představení pokračoval spor, zda Umelecké divadlo je ojedinělým souborem či ~ seskupením hereckých hvězd."Vyřešený nakonec šala^ounskj •divadlo bvSzd*; triumfálním úspěchem 11.března.' ätanislavskij a Nômtrovió-Dančenko zde pochopitelně jednali s řadou evropských osobností.^.Beuptmaam se po shlédnutí "Strýčka Váni" vyjádřil, že mu divadlo nikdy již nemůže něco více poskytnout atd,v,.' ätanlslavski se setkal mj.te J.&vapilem a H.Kvapilovou, kteří pozvali divadlo do Prahy. , Hostování v Dražáanech /12.-18.3./v budově Královského divadla. Poprvé se na scénu vrátila místa znemožněná ruskou cenzurou v textu "Cara Fjodora liSK loannoviče", výjev metropolity Dionisia a arcibiskupa love. ~ Reakční ^tisk později tuto skutečnost nevybíravým způsobem připomínal Stanislavskému i Kačalovovi, představitelům těchto rolí. Hostvování v Lipsku /20.»21.3./v budově městského Nového divadla.Po představení "Cara Pjodora loannoviče' jej ctitelé odnesli na ramenou do hotelu... Stanislavskij odjíždí do Prahy - 3,třídou /divadlo WQ?^ní^tírezV^et Se ZÄVÄzadly,leč nádherné -31- soubor Národního divadle v čele s JjKvapil©m,s nápisem ""VíteJte.^lovr-nél" nadšeně přivítal Umělecké* divadlo.1 V zápisníku JĹ.^«Staaislavského se Vydělaje několik doJ'buí jednak skutečnost,že "Cechům shořelo divadlo", takže se nesmělo kouiit /respektive kouřilo se potají/; jednak pozoruhodná setkání s nadlenkyni W.Xaudovou--BořicoVou,spisovatelkou H .Svobodovou,historikem Jeřábkem,a pochopitelně s dvojící Kvapilových. " V«IjNěmiro vi5-Dančenko byl uchvácen pohostinstvím, líbilo se mu zařízení v hotelu "Beránek*.Oba vSak -poněkud unavovala pozornost věnovaná jim hostiteli! nemožnost zbavit se je' ich doprovodu,prohlížet si Praho podle libost i,odpočinout si od mnoha hlučných banketů spod, 24.březen 1906 Zahagovaaf představení "Cara Fjotora loannoviče" v Národním divadle.Souboru vyhovovalo*že po*ěrně snadno nacházel kontakt,že mu bylo rozuměno - s č^ž se v RSXX Berlíně, Lipsku a BráManěch nedalo počítat. Leč srovnání reakcí hlediště naznačovalo větší uměleckou erudovmnost tamějšího obecenstva,o kritických ohlasech nemluvě.' Více než 120 berlínských novin přineslo .nejen nadšené recenze,al e také popisy,herecké medailony ,rpzhovory s tvůrci představení ,rozbory hereckého stylu,úvahy o perspektivách scénického realismu .'Přea veš&erý obdiv ke kritickému poplení 0.fischera,V.Xilleho*J.Yodáke* " £d#Nejedlého - něco podobného v chudobných českých poměrech vzniknout nemohlo. Česká veřejnost pochopitelně vnímala moskevská Isředsta^ vení v souvislosti s místním politickým cítění masivními panslavistlckými iluzemi o samoděržavi jako zachránci Slovanstva,nebo o Rusku jgko kolébce revolučních idejí. &ezi těmto krajnostními po,ly se odehrávaly úvahy české kritiky,která "Strýčku Vánu* pochopila jako výraz naději zatímco "Na dně" jako obraz trpícího a sténajícího Huška. V Praze byl dále' uveden "Strýček Vána* /<5.3.1906/ ' a "Ka dně* /2 7. 3'.1906/.Bouřlivý ohlas.bourlivé ovace.' Množství darů,mj.íFn&enftaierův obraz r,Pohled na Hradčany podnes' umístěný u skx vchodu ~prô"~herce v historické budově.^otografle s dedikacem i,mnoŽství pozdravných adres,věnoů... - Dodatečně nutno ko na tato vat, že zájezd Uměleckého divadla zastihl, domácí umění v situad.kdy se obtížně vyrovnávali s dramatikou Il'3enovou,HauptmannovóU,Cechovovdu i horkého .^Hostování konkretizovalo dosud mlhavé představy o jiném uspořádáni zkoušek,dokonalejší přípravě představení, realistické koncepci dramatické postavy režisérské interpre tac i.He náhodou mnohé z Kvap Ílových režií přihlížely k přínosům mchato~vské iluzivní divadelní podívané s mnohá přesahy k modernistickému chápání, spíše vytu§enýoh ne ž po chopených racionálně. " Každopádně soubor &*ěleckého divadla zmraženými domácími poměry ožil v slovanské Praze. 29.březen 1906 Hostování ve Vídni, zahajovací představení "Car Pjoder Xoannovič" v Burgtheatru.Mvadlo poloprázdné,přijetí oficiální,po pražských orgiích tím více rozpačité. -82- Během zahraničního zájezda navštívil btanislavskij vnohé kulturní památky,muzea a galerie.ftejvíce se *u líh11e historická Praha a zámek Graf f en Schloss nedeleko Vídně,kde tyl vězněn Richard Lví srdov, ttr znavil se s' výkvěte* evropského divadelnictví ,»* j .-^.fteinhardte^ a J#TS>íÍnzeT.Bohužel nepodařilo se ^feutečnit hostování v Paříži díky Cin^nŽním zábranám .Foskevské umelecké divadlo se zřeklo pohodlí /Střrislrvskij poprvé cestoval třetí třídou t % ale muselo pamatovat na í- Isk~£ři "poměrně početnom souboru9nákladných dekoracích a nekalém teohnic ké« personálujv to^to smyslu se historie opakovala ržátkem dvacátých let. Berlině,]Jráždanech,Lipsku a ve Vídni poznal technická zařízení,z nichž považoval za přínos jedině ponornou scénu v Burgtheetru. 12.duben 1906 Slavnostní představení ve Ytiesbadenu za přítomnosti Viléma II.'a "jeho doprovodu,Hrál se *tfar tjodor loannovič v* Královsko divsdle.^anovsík vyznamenal po představení &*fe^tanjglavsk^o.i.řédem ůGeryenáho orle^4.s tupaěu -v$ ířanHwTOvnad MoHene® uvealo aoskevské * umělecké „ divadlo "Nadně%v Dasseldorfu "Cara Jfjodora Ioannovíce . Poměrně krátká vystoupení,neustálé přejezdy,obtížná montáž výpravy, ko-^pl iko vaně zkoušky. Takovéto důvody znásobené nemožnosti tvořit v zshraničí, nereálné se ukázalo trvalé působení v německu i Bakoskn-Uhersku,vedly k návratu.V zahraničí Se dalo psát," vydávat novlny,rilozofbvat,polemizovat s cari6me$,lač nemohl se tu při životě udržet divadelní organismus,1 Iffavíc závislý na obecenstvu,jež by mu rozumnělo, 26»dubna se začalo hostování ve Varšavě představením "Strýčka Váni" za prazvláštní situr>ce,protože diváci se chovali nanejvýš zdrženlivá k ruskému souboru z pozic zkušeností polského národa s dělením Polska atd.* Stanislavskij si poznamenal,že "rána se dosud ne zacelila*..Představení "třa dně","Car tfjodor loannovič"... Hostování se skončilo 2.května 19Ô6 a přes sebelepší pověst polskd publikum představení ignorovalo. Okázala se "nutnost návratu,nepotvrdily se představy o finančním přínosu.tMělecké divadlo by se stěží bylo mohlo navrátit, kdyby v Berlíně náhodou ne~za&tlhlo podnikatele ff.WTarasov a jBAlijeva.kteří »u poskytli 30 000 rublů jako bes^latnou,bez3ročnou půjčku,aniž by počítali s jejím navrácení*. Přesto se vedení muselo obrátit na řadu moskevských finančníků s prosbou,aby se stall členy Akciové společnosti a vnesli potřebný podíl /m j .na 3.Y,iPania©v©o,Av A-Stachoviee,Nj>.Dolsorukova/.' Květen 1906 V korespondencí a zápisníku vyjádřen názor,že se Uměleck divadlo vrátilo se slávou a uznáním jako uznané za prvé divadlo na světě, j ako výkvět rusXé* kultury, leč zatížené dluhy a ohrožené krachem.' Soví akcionáři patřili k vyšší společnosti o zřejmě stěží mohli posílit demokratické tendence' /hraběnka Pani aová,hrabě Cr lov, kníže Dolgorukov a j . /. Hostování přesvědčilo StaniRkavs^^ho o nezbytnosti dalšího experimentování,nutnosti vzniku stadií' v rámci Uměleckého divadla/proto se radil s básníkem V#J^Brjuso-vem,s|ladateléí« I.Sace**,výtvarníkem V^J.Jegorovem, filozofe") a umělcem L.A.ttuleržickým. -aj- Mnehé potvrzuje názor,že se Stanislavskij nozřekl hledáni vyšší míry stylizace na základě symbolického dramatu,ale poučen historií Bivadla-etudie neopouštěl rámec Uměleckého divadla. Připravuje uvedení "Hoře z rozumu" na maketách a "Drama života".- Sám pro sebe sestavu 1 e něco na způsob Tcritické analýzy vlastních předpokladů a nedo statku ,l)omnív#x se, že se prosadil jako herec a režisér,který sleduje stanovený cíl a nesnáší kompromisy^Někdy je schopen vycházet sr spolupracovníky a organizovat provoz, leč "nemá v pořádku nervy**,je pomine zhýěkaaý díky ekonomické nezávislosti a nedovede se ovládat. Takovéto stránky převládají,když je přepracovaný, unavený e podrážděný.bbjasnení Hledal v "nenormálnosti^ vlastního života" rozpolceného mezi podnikem a divadlem, Nenormálním vypětím^cdy dopoledne patřilo pédnlja, odpoledne a veěer u^ění^Proto po roce 1917 se poměrně snadno rozžehnal S otcovským zaVodgm#i když Arpádi do závislostí na měsíčním pří j nu a s obtížemi vydělá-val na léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu. Sešení ~? roce 1906 nacházel "v maximálním zkrácení všeho mimo divadla,v přesném rozdělení ěasu... Červen - červenec 1906 S rodinou ve finských lázních Aiange??/,podle svědectví O.L.Xnipgerové se vůbec "nekoupal,nechodil na procházky a sedel v zatemněné místnosti,kde ve dne Žvnoci při umělém osvt tlení psAjPsal a kouřil, etl hry L.Andrejeva "Ke hvězdám" a "Sewu", studoval "Branda" a především sepisoval ^kapitoly "Abecedy dramatického um ělee " ,v enováné úvahám 10 poslání divadla a typech dosud existující* acénJVe smyslu jejich společenského poslání a postavení. Srpen 1906 Rozpracovává "davové Výjevy v "Hoři z rozumu",! před plesovým výjevem "němou scénu",kdy z peza< doléhal šum, zlomky francouzských s lov # svědectví bohaté konverzace,do níž zasáhl příchod hraběnky ChlestoVové. Záleží mu na ovzduší famusovovské ^o3kvy,nnáší "Be"~ představou o "nádherná plese /přestože.Jak zná*ts,mohlo jít pouze' o' meň"*í oslavu s ohledem na smutek/. ~ Kámitky V.I.lTěmirovice^ancenka sahání výbuchem pro testu, de falrto Jej veřejně uráží, za což se mu záhy pokorně písemně omluvil a vyznal se mu z lásky a obdivu Střídání nemiiosti a milosti pro Stanislavakéh© zcela typickej 26.září 1906 Premiéra "Hoře z rozumu" v režii VJI,Tíěmirovičef Daněenka a K#a.St6nislevského,s výpravou V,A.SÍmova, Wft/.Kolupajeva" /obnovené představení v roce 1914 přivedlo do Umeleckého divadla jako výtvarníka MJV^ Dobužinského/.1 ' • V roli Famusova - Stanislavskij,Sofie MjFJ&ermanovová* Cackij VJIJtočalov.'Líza ^,?#Í.illnová#Uol5alln /JI*1 Adašev,2iagorecfcij I. M m%k> skv in. Repe t ilo v V.V.Lužsklj . Moskevské umělecké divadlo připravilo text ve spolupráci s literárními historiky /Pixanov aj ,V,věnovalo ohromnou pozornost studiu historického pozcdí dvaeétýci let 19*»toletí.rředevším však odvrhlo tradiční výklad stěžejních postav /Sofie "jako nepříliš Inteligentní, Líza jako francouzská komor ná,^io cel in jako nenadaný kari ér lata , Skalo ub jako plukovník schopný jen velet a «»84- I t 4 i a TOCho^vat.' «/.StanisiPTQkélKj upoutala představa ô" 'milionu trapť»nf *,kter# zas hlo"ceckého v jeHo milostná vztahu k Lofi-l.unnr.il se prohloubit milostný konfliktov podstatě kl&sickotí ruskou komedii interpret toval jako psychologické dra^a. výklad Famusova v í&Lém divadle akcentoval aristokratické postavení významného e in i tele,který roiŕsasoval příbuzné e tvrdou rukou řídil venkovské a tatky . Po lit ika #n stratéga Anglického klubu.' iitanlslavskij hrál spíše úředníka a organizátora, státnický zevnějšek kontredSoval s jeho bbdasnou hrubostí .Kritike jízlivě připomněla,že jí připadal spiše ' jako prof©sor,který nově vykládá text, ne £ jako Famusovv nádechu listé seholastiěnosti ce však utaníslav ski j zbavoval. Obecenstvo se rozdělilo na část n&dšenou a popuzenou, zastánci trediěníbo pojetí pochopitelně reptali,*' O úspěchu svrděí 205 repríz do' 2o.i5»19*7 a o osudu představení rozhodla nemoc £.8.1> tanlslavskéhc#kdy se musel zřeknout hereckí profese. Září 1906 Připravuje nastudování "Sranda* H.Ibsena,za asistenta režie zvolil I*.A.'*iuleržiokého,;jeď oho % **ála režisérů schopných dhětr-vě sloužit genialitě Stanislav-ského a nepříliš pomýšlet na vlastní kariéru.Skromný, obětavý,stateěný,nndaný 3p i sova tel # odpítroe oaris^u /pomáhal tr*.d choberům's§ dostat do Ameriky^zamilovaný do wchatovského so úboru i*Ne náhodou později stanul v čer« studie a těšil se autoritě uznávané J.B.Vachta- lbem zkoušek se snažil ovlivňovat "proces veitování", organickou podstatu "života dramatické postavy*.7 £roto vznikaly konfliktní situace a herci odmítali úlohu králíků a drezírovaného zvířectvajospěch v Evropě považovali za rozhoduj ící,chut k experimentování se z^enšoveJ^a a hferci sahali ks všemu,eo jim dříve zaruěovalo úspěch* Stanlalevsklj ^i zoufal, zápisník hýří krátkými Bětami s množství m vykriěníků.Iteallstioký výklad *$ramattt života" povalí j e za nes^y3lný,protože by změnil hru v pouhou"komickou m^&otu. Sehrát Ji vsak v žánru psychologického dramatu nedovolovala technická nepřipravenost souboru a jeli 1 nachu t k vypjaté práci. Jak dospět k "silněn eitů<$",'jsk vyjádřit temperament bez tradičního pobíhání a řevu, jak přenášet psychologie*-kou,sebezpytnou analýzu do hereckého chování,jak dosáhnout "stylizované gestUgr",jak ^i vyžadovala "mystické náladovost" Ibsenovy hry??? "Drama života Zkouškám neprospělo,že "StanislavSkij zkoušel TTOiiHTf paralelně s ITěmlrovi5em*^>imdenkem taracujícím na "Branddvi".^^ se obnovila dřívější vyhrocenost vztahu mezi ■původním skupinami,jak je s Sebou přivedli zakla-telé před osmi lety.lfeivnf předpojatost,zanjaté soupeření /v tóknlisí se hovořilo o "hranddstecíh"* a "dramlstech"/. Říjen 1906 Výbor pro tiskové náležitosti*censurní Instituce"i velitelství moskevské policie dalo znát vedení Umělecké!] divadla, že není nakloněno trpět jrkýkoliv liberalismus^ Sly posíleny hlídky v okolí divadla,* dřívějším křeslto pro policejní dohled musely přibýt tři' další - bez ohledunna protesty V.'I.Tfě>lrovloe-DaněeBka. že "policejní dozor" se nemůže vztahovat na hlediště -85- *během uměleckých výkonů*,äle jedině chování publika c přestávkácrh.Žakladatelé mmrne obhajovali názor,Že policie nepatří do hlediště.iitanialavskij si zaznamenal povzdech - v zahraničí nás zbo žnovali,považovali za zázračná umělce,leč jen se nzvrátí8 domú a hned ti srazí hřebínek.Jak obtížná j» oponovat tatí hrubosti a takové neomalenosti.' i>alsí kolize s ^^ir^vicef^ancenlce^^terému se nezdál vhodný výbďr repertoáru ixro školu Uměleckého divadla." Preferování vaodevillu,který Stanislavskij považoval za východisko díky 1ednodt?cTio9ti postav,takže sé mohl soustředit »a z*»eny rytmu a vně j §í výrajjnoot.V počáteční stadiu zřejmé nezhytnou.Protesty proti účasti aV&.? Alexandrova Stanislavskij neuznal a uhrazoval Jeho plat z vlastních prostředků. Aoreapondenoe s J.Evapllem.který požádal o pomoc při studiu "Tří seř3ter*.íitajiislsv3klj mu zaslal podrobnou režijní prrtíturu třetího dějství,Ikterou později J.1 Äopeckij věnoval Musea MCHAT/.'Jj&vapiX konstatoval, že si nedovede vůbec představit nastudování Čechovovy hry,ani2, by nepřihlížel k pojetí K^S.Stantslavského. Rozpory mezi skladateli znovu pronikly na' stránky tisku a staly se předmětem *noha karikatur. Spisovatel A.A.Btachovič svaloval vinu na Němiroviče-X»enčenka,který není ochoten sloužit géniovi Stanislav-skému.fcoužití i spolupráce dvou vyhraněných umělců ' přinášela zákonité kolize#které vsak tisk zveličoval.1 Ostatně využíval jich i ao'bor,rozdělený na přívržence a odpůrce. Stanislav ski j nepřátelsky reagoval na názor Hěmlroviče-~ľenČeňka, že by neměl hrát Earena.&tanislavskij zřejmě vyušil vlivu na akcionáře*takže tfemirovič-Dančenke byl ď nucen k ditílomatickému tahuípovelal M.^Uilinovou a sdělil jí,že akcionáři sf přejí uvidět Stanislavského v roli Karena,takže premiéru "Branda* sehraje Kačalov /Stanislavskij hlavní roli alternoval/, atacislavskij požádal !'čmirovioe-Dančenka,aby výhrady k jeho výkonům na sEov>£káeh nes dělo val veřej ně,před herci,ale mezi čtyřma očima,pro to že to snižuje jeho autoritu režiséra a obtížně se mu poté pracuje s 0.i*^žLnipperoT-ou. Němirovič^anoVnko projevil ochotu vyhovět,ale písemně sdělil atanislavskému.ae jedině veřejná kritika jej může odvádět oč e'ironlckých nedostatků. .V ~ " Spor se rozrůstal a přenesl se na výklad vet a pravomocí neplí Jemný rozhovor o podílu každého se zakladatelů na umeleckých výsledcích.tTěmirovie^eacenko trval na formálních momentech /Stanislavskii si určil Suleržiokého za asistenta bez souhlasu vedení a akcionářů. Gtaniaiavskij dosti Je'iovaľte od|5ověděl,že se nemůže věnovat podobným formálním věcem,neb musí jednat 3 autory - ľľa j děnovom, 'ntir&é&vn^,Kosorotovem,Ashem aj.1, kteří mu posílají hry a bohužel se neobracejí na literát ní autoritu ftěmirovl&^ančenka. Stanislavskij rekl^oval pro sebe právo pracovat s kým se "*u chce a "tehdy, když to považuje za potřebné.* Nikoliv až se vedení a "akcAonatfl' uráčí pochopit jeho s^Ižaiasaft vypětí a pomohou mu.1.'.* sisysovafcé ^.listopad 1906 Porada akcionářů schval 11 ft návrh,sby Stanislavskij hrál Karena a Kačalov Hranda;Leč do hry vstoupila -86- náhoda: o nemo čněl herec Podgor nyj , takže uvedení "Dramata života" se muselo odložit až na rok 1907 a přednostně se dokončovalo nastudování "Sranda*.A navíc Stanisfeav-skij musel převzít roli za Podgorného..V Listopad 19o0 Poníženě žátá %I.1íě~iroviče^ančenka,aby mu ^ilostvš žO.isrosinee 1906 Prosinec 1906 8.únor 1907 čím více je zřejmě, že spolecenskolpolltická linie nemá naději a že nutno repertoára orientovat Sa klasiky a vědami m pravděpodobná převahy akademismu.' Znepokojuje jej skutečnost,že (Jivadlo ustoupilo do pozrdí,nehraje významnější úlohu ve společenském životě,odkud jej vyhnaly "politická vášně". Premiéra "Eranda" v razii V;i.ffěmiroviče^enčenka a V#V.Lužskélso,výprava v;A.SÍmov.V titulní roli vjí^ Xačalov,/&nes - M.ft.Oermanfcvová,aerte - S.V,i3h«ljutinová Režie dala přednost sošným statickým seskupením, nedbala na individuální typologii každého účastníka davových výjevů.Vzájemně nerozlíšený dav se shodnou reakoí namísto seskupení individualit. Výklad Ibsenovy hry zvýraznil kriticky pottled na -měštanakou společnost s její pokryteckou morálkou. Momenty v situaci roku 190© nanejvýš aktuální,proto že probíhal odvrat od spelačenskýoh ideálů doprovozený příklonem k egoistickému individualismu.Proto představení dosáhlo 87 repríz do 283.1910. Unavený a rozčarovaný Stanislavskij požádal VjX^NM-roviče*Dančenka, aby jej zbavil povinností ředitele a člena vedení akcionářského tovaryšstva, aby se mohl více věnovat "povinnostem uměleckým".Spolupráce a m ve vedeni divadla jej vysilovala a potvrzovala jediné: rozdílnost povah a požadavků dbou zakladatelů. Sám se domníval, že může opustit vedoucí postavení .aniž by ohrozil další existenci divadla - což v případě" odchodu Němiroviče-Bančenka vylučoval a jeho přítomnost ve věcech administrativních považoval za nenahraditelnou. Stanislavskij reagoval na vývoj Uměleckého divadla,kde původní spolupráci obou zakladatelů při přípravě před-'; stavaní vystřídala jejich Individuální umělecká' tvorba. Rozchod či osamostatnění se uskutečnilo v praxi... Premiéra "Dramata živote* K.Ibsena v ^eíii K.13.Stanis-lavského a L. AJSuleržlckého,výprava V.'J.Vegcrov a H.f .Uljanov,hudba I.A.Sac.Stanislavskij hrál Karena. Reakce publika krajně rozporná,přÍznivoÍ tradici Uměleckého divadla otřeseni,zastánci dekadentních směrů nad-^eni.Vývoj Stariislavského se ubíral cestou krajností: požár ve třetím dějství "Třech sester" inscenoval se zevrubnou popisností od zvukových signálů hasičských vozů, záblesky 9* ohně a akci žánrově laděných postav /velitel hasičů,seňzaoe^řOhtivlí chůvy a služebné, pohořelí ve spodním práme aj./,pak TWlMiTHv^tigXX analogický výjev v "Dramatu života* charakterizovala pouze hudba.A nic více.Kolorit fjordů a horských veliká' nů ze "Strašidel" nahradila nyní směs barevných skvrn. -87- IJJwoar I907 Vydává jedna z četných výzev adresovaných účastníkům nastudování "Dramatu živo ta* ^aťu je "v ní před sebe-uspoköJ ení m, nemístným přeháněním temperamentu a sentimentalitou 2 ' ' ' V zápisníku vyvrací arg^m^ty Vjl.^ěmirovice-^ancenka# výhrady vůči obsazení OA^nippérové /role teresity/,-samotného sehe Jako Earena i nemístná kritice koncepce4 třetího dějství,odvozená se stínového čínského divadla.1 Představeni neupoutalo předplatitelské obecenstvo a zmizelo po 27 reprízách 25.%^903*9utao~ dodat,že totr dobou se deset repríz považovalo za mimořádný úspěch.1 23,uaor 1907 Podává písemně abdikaci jako ředitel uměleckého divadli a člen vedení.Akcionáři vzali na vědomí názor XJ&J Stanislavského»ale nic nerozhodli.íiesení odložili na neurčité. .V Březen 1907 Upozorňuje soubor Uměleckého divadla,že v naéSÉdovásí "Modrého ptáka" nutno vystihnout nepostižltelné.1 Ifaivltu.jednodjuohoat.pruzračné veselí* dětské sny a pohádkovou fantazii.^řeknout se dosavadního chápání divadelnosti#a tomu by mohla pomoci nevšední výjarava a technické cíekty-jProJev poskytl překladatel »3W VinStok autorovi,M3^^elinckovi,kterř jej povšžoval sa poučný pro francouzské a anglické reŽidéry.' 23.daben 1907 Moskevské umělecké divadlo hostuje v Petrohradě s nastudování* *Hoře s rosuma*.Má se*že Stasislsvského pojetí famuseva procházelo krajno*atními změnami od~ ' Ironického pojetí až k nenáailnému.více komediálnímu^ Ottoiální kritika protestovala proti "znáaltaění* A.s. wibe jedova*jez souviselo s' ignorováním "moliero vsk tradice*,z níž *Hoř«* >ychá^lo.1íamíato Teomediální hravosti ztěžká.přízemni psychologická motivace,' Stanislavského urazil hrubý tos recense J«Běljejeva* odmítl pojetí Pamusova závislé na vkusu moskevský a výrobců napodobenin evrčků,kteří neváhali před-*t hlavní postavu v podvlékačkách^ojem se zevnějšku Pamusova ve výkladu otanislavského lakonicky nazval -"těhotná gorila*.1 29.íduben 1907 lOO.Wprísa "Tří sester" se Stanislavským v roli Verlin nejuela útěcha za hrubosti petrohradské kritiky, laskavé přijeti moskevského publika .V recenzích chvála na adresu "dokonalého ztělesnění" , sou znění hereckého výkonu s postavou okouzlujícího VerSinisa.- Duben 1907 Vedení za účasti Stanislavského navrhlo repertoár sezony 1907/1908* "Borise Qodunova" A.SjPuškina, "Revizora" H.V.1Qegola, "Mod«4he ptáka* S.aíaeterl incká a Byronova "Kaina". Počátek května 1907 Pokračování hostování v Petrohradě, jehož se Stanislav-* skaLj'uravem obával.lSehrál roM'J>>rena /4. 5,-/, Astrová /93|/« nakonec Pamuseva /17&/JZS Jediné positivům považoval návštěvu petrohradských musejí a nákup antikvámfho nábytku pro nastudování *Hevisora*.! Protože se přípravy "Borise Oodunova* protámv.chtěl YjI,7?ěmirovlč-I>anoenk© společně se Stanislavským urychlit uvedení "Eaiha* .Obnovit legendární spolupráci v počáteční éře a během prázdniny společně nastudovat Byronovu tragédiiJZáméc* se ne^dařil,nezbylo,než sáhnoul předpremiéra 2.HA907/ po nanejvýš průměrné hře Sjfrajděnová "Stěny" a před ^^odrého ptáka" zařadit "Rosmersholm". Stanislsvcklj se připravoval na rozchod s Uměleckým div^dlem,do tisku proniklyv zprávy o přípravě Operního divadla s repertoárem F; I .Čajkovského a K.Wagnera.4 ^nohé nasvědčuje tomu, že za rozhodující motivaci nutno povazovat Stanislavského přípravu teoretického zobecněni herecké přípravy .Proto zůstal a společně s herečkou O.V.OzovsIqou zpracoval teze hudoucího díla. Červenec až srpen 1907 V H&sentukách chystá režijní knihu "Modrého ptáka*, pro ôzovskou sestavil podrobný plán role Psýché /ve hře "Kros a Psýché" N.Sulavskéh©/ ohlášené Malým divadlem v režii A.P.Xenakého.^Koncepce role se odvíjela z prudkých kontrastních zvratů "nepřipouštějících vnějškovou malebnost a melodramat!inost. - " ' Děsí jei repertoár nastávající sezony; okleštovaný mj? církevní cenzurou,jež zamítla ^Kadna".1 ' ' V zdravici zaslané novomanželům &#&.%avi©fcé a CL&í m Burdžalovovi radí nestydat se za vzájemné ústupky, pochopení a občasné situece v duchu humoristických žurnálů /muž pod pantoŕlem/,s čímž má své letité zkušenosti,' Do ttoskvy přiváží další verzi "abecedy dramatického umělce". - . Srpen 1907 Náhradou za "Kaina* nutno uvést "Život člověka" h$ttj Andrejova v režii Stanislavské>a,čemuž se mamě bránil.Týhrady zdůvodňované zkušenostmi, odvozovanými z Ramsunovy hry i závislostí sa rozpracovaném "Modrém ptákovi%tj.w^spečná eventualita opakování, nebyly uznány. ~ Ve spolupráci s výtvarníkem V^JVJegorove* objevuje zázračne možnosti černého horizontu,na~němž sa postavy v černém ztrácejí a dovolují vytvářet mystické výjevy pohybujících se předmětů,zhasínajících světel,vlají-cích závo jů.Stanislavski j si hrál jako nadšené dítě a vymýšlel nekonečné m«oíbtví mizanscén pro ^ô"daofco ptáka* i "Život člověka"JTechnický prostředek mu nahrazoval-hereckoa neohebnost, takže jej značně přeháněl Sametové závěsy,sametové opony vytvářely nádech jistého pe©imismu,který Stanislpvsklj považoval za samozrejmou nutnost. " ' ' Přemítá nad dopisem L.^#'Anärejeva,!eterý háíil názor, ve hrách Čechovových a Haeterkincokýoh musí na scéně převládat r"-alita,pak v jeho hrách - jen vzdálený odraz života a herci nesmějí zapomínat na to,že jsou horal a vystupuji před hledíětemJPožadavtor pro Stanislavského tou dobou vzájemně stěží slučitelné. Září 1907 ^álem umučil představitele hlavní rola v Andrejevově hrcI'.W.'Leqnlaova.ír^ pozadí černého sametu jej nutil opakovat pc^sy^vjV^a^oimtjeTOé nuance pohybu a setrvávat v jjfcmiyffiXjrftŽaal neměnných pozáCh.; Opravoval každičký pohyb svalů,každou změnu mimiky." Chtěl od něho,aby vyjadřoval jemné záchvěvy citů a jeho hlas zněl jako odlitý z kovtr.Zkoušel odpoledne a doma večer,do ranního rozbřesku. , , Finanční deficit se prohluboval,proto V.U .TěTj akovskij, ředitel dveřních divadel',navrhl Stanislavské-u KU spojeni s Malým divadlem^Stanislavskij ideu fuze zamítl, protože podle jeho názoru nelze slučovat soubor ve -89- vývoji s sj3sámblem'«který splnil své poslání á nachází $ ve staditť stagnace .^ez ohledu ne jedinečne herecké osobnosti* * Stanislavskij v této souvislosti formuloval predstavy o budoucnosti divadelního umšní»které projde ohromnými změnami e odpoutá se od naivního ~pojetí společenské problematiky /nemohl tušit,že tomu zahrání důsledky roku 1917/*3oukromopodaÍkatelné zájmy zde zřejmě převládnou,protožg dotace v plné vy51 nikdy nemůže povzbuzovat tvorbuJ&kromná dotace a výtěžek s řadového provozu se budou vzájemně doplňovatt^feteriálně zajištěný herec tu může jenom 5kodlt,proto ^e nemá zájem nS finančním výsledku.^ téhle souvislosti uvažoval sám o sobě a konstatoval, že herec,který "nezáflasí o "skývu chleba"ttu nemá "místo a měl by odedít.v konečném výsledku totiž de-oralizuje ostatní... Koresponduje s "mnéha' autory, m j .'.A.l.-Bachmetěvem | přemítá, jak pomoci JjKvapixovi při přípravě "Hořkého osudu"{představuje souboru tanečnici Idu RabinStejnovou, jež záhy okouzlí Paříž|sanejvýs kriticky' posuzuje Mejercholdovy režie v Činoherním' divadle V.y.lomissar-ževské,jež hostovalo v Moskvě aj.1 Kritiku vtělil do' později zveřejněného "interviemu pod ' názvem "Nové formy* vyhrocenému "proti módnosti "V umění, brněny mody cKápal Jako samozřejmost,nechtěl jim" vsak podřizovat umělecké dílo a Věnovat ~se symbolismu výlučně ze snobských důvodů.Tettto moment v ^ejercholdo-vých režiích vskutku existoval .'Stanislavskij se chtěl výboji mo&ernismu inspirovat a s jejich pomocí překlenout minulost naturalismu,aniž by Ignoroval specifické stránky hereckého projevu a "materlálnost lidského těla", 10,-říjen 190? Premiéra "Borise Go dunová* Á.ä.Puškina v režii V#l#* • Němiroviče-I>an5enka a V#V»lAižského,výpravě V^.Simova. tíriforije l.^.lfeskvinvVasilije Sujsfcého V.V.tLužsklj, Varlaama I.^.Uralov.'..' Výprava ve stylu "Cara Pjodora loanfíoviče".kašírované dekorace,malované kulisy ,po zádí kremelských chrámů i zamrzlé řeky na lltevské hranioi,velebnoat pes, ■-t^rri početnost davů. ~ Srovnaní se zahajovacím představením by prokázalo Jist zdrženlivost a zejména pak myšlenkový posun.ftritičnost vůči oarismu /FJodor jako slrbý panovník v nevhodnou chvíli>která si Žádá rozhodnost/ dospěla do stadia negace. Pro to Boris marni se nsna^iX usmířit bojary, " politické odpůrce i lidová ~masy-trs%dl ne "nenáviděném trůnu" 7* to rozhodlo o v$em dalsím^Wbtiv viny byl přitlumen,ftepřijřitelnost tohoto typu monarohistické zvůle zvýrazněna. Po 111 i^gsIiamxašžHiělaK zkouškách 55 repríz do 26O0.1908. Pro mehatovské předplatitelské publikum nanejvýš vhodn představení,které nedráždilo novotami, Říjen 1907 Němtrovič-Dančenko nesouhlasil s postupem Stanislavské při studiu "Života člověka","pro to že nevycházel ze hry, ale pfihlížel k "nedostatkům herci",3cteré chtěl odstra novat. -90- rdává prohlášení adresované hercůmívyzaduje perfektní Itaždý.kdo by zavinil tekavouto vynucenou pauzu*musí se odpovídat celému souboru. Později bude StPnlslevsJclj mobilizovat,vyhlašovat pra* cévní povinnost jato při odklízení aněhn atd.'*jak se stávalo ve dvacátých letech^lc mu nebylo spatné»když šle o výsledek Re "zkouškách Andrejévovy hry propadá chmttráw»pro1»že ~ Jím tak oblíbené sametové pozadí se ukázalo jato proble-matické.wvolovslo sice nádherné efektní mizanscény*ale postranní kulisy a sufity narukovaly iluzi .%sel být nalezen jiný způsob osvětlení,aby vynikly pouze ©fn^rsy. 24.1istopad 1907 Mejerehold odpovídá Stanislav ské-nu na jeto kritické' názory o módnosti nevhodné v um ěni .Charakter 4 zuj e UměleOi ké divadlo jako historický přežitek umožněný "archaickým individualismem" zaklsdatelu.]Chápe je jato~divadlo,jež splnilo poslání a uvízlo v bahně naturall3**u* y , Listopad 1907 ?,psrosinec 1907 ia,^rosinec 1907 ■i nervozita na zkouškách dosáhla vrcholu .Herečka *f.1ř« Oermnnovevá vyhnala 2 hlediště 0.^£zovstou#s níž Stanislavskij počítal v pří5tí sezoně a jíž sě svěřoval s teoretickými opusy.Stanislavskčho vyděsila míra vulgár* noeti a předpojatosti v hádce*která se ničím neodlišovala od třenic na trhu.A to se událo v Uměleckém divadle* "a etika. Ironická událost:Stanislavakij se opozdil o 10 minut na ztoulkxu^emohl odejít se zasedání správní rady podniku .Je otřeaen,protože sám porn Sil "vlastní krédo a proklamované po žadavky.t)třesený se vSem omlouval, jednotlivě prosil každého účastníka zkoušky o prominuti^ všechno,co následovalo»později připsal sobe za vinu? Savioká v roli staré služebné křÍčele|Baranovská jako manželka Člověka hrála v nemožné paruce*pobíhala, dělala gr^*ssy$%ebrov jak© hudebník na plese" nenalel správný ton přednes«$.Stanislavakij marně domlouval Beranovské a I*eonidovovi,v záchvatu zoufalství přerušil zkoušku a vy^al se sa Němirovlčem^ančenkem^aby mu pomohJ obnovit kázeň.utratil soudnost.nedovedl se ovládnout, propadl panice.^ákonitě vinu přenesl na HěmirovlČe* -Dančenka,že mu nepomohl tak jato on sám při studiu íTě^irovič^ančenko zasáhl na generální zkoušce /9.12.7, kdy korigoval výjev s příbuznými a stařenami. Bíky technickým závadám nedařil se prolog*nefungovalo bodové osvětlení a j J Premiéra "života člověka" L.U.iAndreJeva v režii EjS. Stanlslr«vského a L.A.Buleršiekého,vypreva V.J.Jegorov* hudba I.AjSac. řdpoklady Stanislavskébo se nepotvrdily,! když nastudování hry I*.lí.UndreJeva nutno chápat jato uměleckou odpověa na tfejereholdovy výhrady.Stanislavskij hledal únosnou míru "stylizace v hereckých výkonech, aby obohatil realismus - ^ejercho3:dvspoléhal na výtvarný rámec,jak to'ofetaťně podminoval stav #0úboru Činoherního divadla V.P^bmisoarževské. irosinec 1907 25.prosinec 190? 28.prosinec 1908 31.Wosineo 1907 Koncem rosu 1907 l.leden 1908 _ -91- Kritika musela pri znět, že Stanlslavskij dosáhl mnohého z toho,o Sem pouze hovoril V^.^lcjerehol&. Ovace po premiéře naznačila uspěssosf představení,které však řadové publikum příliš nenadchlo.Spíše část kritiky,přemita 1 íoí o nových směrech v literatuře a umění. PO 48 reprízách der niéra 8.11.1908. Ha stránkách *&ého života v umění*,napsaných počátkem dva cátých let.označil sám Stanislavskij přínos tohoto představeni zs ryze formální spojený s výtvarnými principy,které vsak nezasáhly herecké výkony,Odklon od tradičního realismu zbavil herce pevného základu a neposkytl Jim potřebnou Jistotu.uXs? Představení se vím líbilo kritice, ne ž samotným hercům, tfnava dosáhla vrcholu,pro to zavádí Mden pro podnik*.1 Jeden den v tydnu,kdy se cele věnuje tovaane a netříStí pozornost j Odpovídá na žádost čestného součbr^cterý měl rozhodnout ve věci sporu V^s.Mejercholda s V.T.femisserževskouJ Sporu režiséra modernisty s herečkou, maj itelkou divadla.1 Uznal právo majitelky divadla rozcházet se s těmi,kdož neodpovídali jejím nárokům /podstata tkvěla jinde* fedsak Bb wissarževská netuěila,kam aměÉují výboje ^^JercholdáT,které Se přilil neohlížely m její zájmy jaTřo primrdony| jednak zde "zapůsobily ambice bratra majitelky divadla,?3".^Kowissarževskéfio jako režisére/.Ale neustoupil od názoru4že spory v uměni mají mít delikátní podobu,soudní řemení se *u zdálo nevhodné* Shodně Jako snaha majitelky divadla i&nerovat zákonité materiální požadavky.Yvpověa uprostřed sezony vytvořila pro Mejercholda nečekanou situasl a měla trapné důsledky materiální. Zveřejněna studie "Počátek sezony",samostatný ávod k přemítání o typech divadla z hlediska jejich koncepce* stylu a složení souboru .V počátcích Uměleckého' divadla hledal příčiny pozdějších omylů a návratů zpět.1 Obnoveny zkoušky "Modrého ptáte*, děsí se neodpovědnoati technického personálu a nepřipravenosti souboru z hlediska znalosti Uaeter1 inckova díla.1 IsldojryBujncan Dopolední představení tanečnice Ifotnesas**' /"Irigenie na Aulidě"/, která okouzlila Stanislavskéno plas t leností pohybu,souzněním s Gluckovou hudbou.' i.lDuncan pozvala Stanislavského večer do hotelu*kd&, mu chtěla předvést slavný tanec ísedmi závojů" Salómé.' Stanlalavskij se začervenal a odphvěděl v tom smyslu,že se rád při jde podívat s manželkou. Večerní soaré okouzlila ^oskvo.Duncan zde tančila nahá a* podle zápisníku stanislavského dokoSce puritánsky L./.Suleržiekij zapomněl na ansrchÍs-us,hfíohy kapitalismu a vášnivě s ní tančil a olizoval se jako kocour před miskou se smetanou.'..' Koncipuje poznámky o herecké etice ave vztahu k nadání. Zveřejněna studie 'Andrejova o nastudování "Života člověka ".Autor souhlasil s výkladem, i když považoval za spěme ignorování scénických po znáwek.Ho zdily spatřoval v tom, že podle jeho představ hudební doprovod plesových výjevů měl být vulgární,zatímco v' Uměleckém divadle hrubost zahrnovala v sobe esteticno. V* spolupráci* a výtvarhfkemx Jegorove- snaží se.aby kostýmy obsáhly symboly reálných věcí t?«e v lokajaké livrejl.Ohen v červeném šata tvořena malými praménky* -Uéto podobna a miniaturními praménky.Uukr v prodloužené* tvaru ho~ole.Vode v šata s provázků apod^Koatým mil umožnit pohyb a jeho barevné ladění odpovídalo funkci ostavy. ^nslí s» přesvědčit v#\TěljakDVSk<*he,aby v* rámoi školy ?ři dvorních divadlech vsadila "svláštnf tfí de * vedená »£uaca«.Jake %ola "taneční plastldneatl" schéma obohatil klasický balet. Je zajímavé.že některé analogické ideje realizovala představení Ruského bělota v Paříži. zkostnatělost dvorních scén něco podobného nedovolila. ■ "*■ Vyšel sborník "£ivedlo.Xniha o novém divadle".dofakto manifest "novéhos. divadla-.jehož nástup věštil nejen V.Brjusov^.i>olotsub^*Benois a V#^.^jerchold.ale také A.BělyJ a A.V.Iainaoarakí j .V knihovně ^.^^Islsvsk^o je uchován aie~plúř této knihy a bohatými poznámky po straně*Větvinou vyjadřují nesouhlas a kategorickými odsudky "natiaralistickébo umění %i když oprávněně pookaaovi ly aa tsadenoe*jež ignorovaly specifičnost divadla. nesouhlas s rytmickou výstavbou textu.2 ní aa odvíjely posdější atatl o atylisaci a novém divadla spojeném a dramatl on rusk^hey symbolismu. Posdější negace moderny a moderniamo dala přednost výučně společenskému pohledu aa toto problematika V daehn přesvědčení ^.liorkého.Že Sic o nejhnuanější vývojovou íási domácí kal tury.po znamenanou akepaf a poraženeckými náladyi.Ve statečností kontinuita uměleckého vývoje opravňovala podobné tendenoe.které předznamenaly výboje avantgardy. V korespondenci o Ijbuaoaa výrazy o "otřasu*1 vyvolaném neamírnon jednododhostí jejích tanečních te***eIJ -Důvěrou v pfirt>zeneat lidského pohybu a krásu těla. 'testování ^.Doseové nepřekrylo podobné dojmy .spíše odporovala násilnou t^atrálnoatí. btanislavakij doslova taropadl přípravám •'bodrého ptáka", Sespí#oeJÍ*jaa kouH.V noci jezdí k íiuleršiofcé«u»aby aa aa 8 ním podělil o nápad, jak upřesnit kostým pro voda a »iél»J^ítá«jak uchovat jemný humor ^terlinete-vy hry .neobětovat jej "výpravné tižfcopádjwsti •.Stěžuje ai na i>eoh*baost,neprttž»ďt scénické teohnlky.Sní o faaoaaaatfafc rozmarný* maketádh+na niohS bý mohl ověřit směnit aáklon podlahy.výika pralrtikáblů.portál scény apod.^polupráoi s Cralgem sřějmě usnadnila 'X-jDuajoaa* která mu vyprávěla o snažení štanialavakého... shromáždění akcionářů Materského uměleckého divadla věnované poměrům ve vedení .Herec V.V#l*žekiJ tu přiznal taktický rospad vadami díky éxistojíiím rosporům mast sekladateli.stanlslavskij odmítl podobný názor a hovořil o "©chladnutí VEtahů",nÍzoliv jejieh rozpadá, a vysaal se z lusky k lyěmirovicovl-^enoenkovi. ma -9V 3xistenoe sporú a konfliktu neznamenala podlo něho eventualitu konečného ro zchoda.Äaopak,odpov ědnost vůči ruskému wněxd ji vylučovala.&ají mavé Je,žé Stanislavskij Proto polemizoval s Tyroly komise,která prověřovala: stav vodení a poněkud demagogicky zneužil Jejího omyla. Přeastavy#že by se mohla zopakovat fáze příprav představen z počátků Uměleckého divadla,kdy režijní pian každého ze' zakladatelů vznikal odděleně,vět§inou *v tichu pracovny*.1 5b vývoj divadla a potřeby souboru snemožnily.VeSkeré nedostatky spojoval s nevyhraušnon profesionalitou a neexistující uměleckou etikou.^Predstavaml v dnehu* Stanislavskij to nějak zachrání jako režisérka Efipos nás jako kritik ©chrání.1,? Konec února - březen 1908 VjÄ.'Teljakovskij sjletoval názory členů dvorních divadel ~na použitelnost *fk©Jy^t»jaiBla«kého"^ Zjistil,Se Je odmítána především herel,méně již výtvarníky a administrativouJedni upírali vůbec Staalslavskému právo nazývat se oměl©em,druzí poukazatali na jeho světové prvenstvítěchto posic nutno uvažovat o postavení V.^.1 Hejercholda v těchto dlvadlech,kaa byl pozván jako novátor schopný prohánět líné Kapry .Prominentní soubor se nesmířil s jeho společenským postav»ním,které mu nevybíravě vytýkal /^jerchold neabsolvoval univeritu, tudíž neměl"právo na nižSí stupen Šlechtického titulu, což jedině mohlo usmířit s jeho židovským původem/.1..! l.březen 1908 Dodatečně udělal to,co měl na nasedání akcionářů,tznj předložil konkrétní požadavky: aby vedle řadovými povinnost měl právo připravovat jeden titul *jak© experiment*.1 Výběr tohoto titulu soadal do kompetence veta V.l.lrěmlrovd ce-^enôefika^Dále pak neměl inscenovat více než dvě hry během jedné sezony - a vracet se do divadla po prázdni náát* do 15.ísrpna.a,overy?stvo akcionářů jeho požadavky uznal©... 4 Zápisník hýH postřehy ze ztousefc *5%drého ptáka*.t>pakttjí se stížnosti na neochotu herou pracovat.TTe adresu kritiky se vyjadřuje nevybíravě /sukihy děti/a vytýká jí,že požaduje od' Uměleckého divadla to,eo byl© samo zře Jmoatí' za života A.y.Ceohova,kayř Inscenovalo **fi$přítele lldur i necrhoe uznat,nakolik se změnily poměry.y. »«4 Korespondence mchatovských herců dovoluje rozpoznat, že KěmirovlčmDančen^o také uvažoval o odchodu do kalého divadla,kde měl mnohé spolužáky a soubor si Jej vážil jaké dramatického spisovatele. Hě^lrovič-Dafič^nko v projevu na vŠeruském sjezdu režisérů analyzoval uměleckou poetiku K.S .3 tanislavskéh© jako ojedinělý přínos soudobé divadelní kultury .Současně vypočetl "limitující faTctory* cenzurnf i provozní.které nevytvářely vhodné podmínky pro takovouto osobnost. Buben 1908 V časopise, "Vzdělání* obrazováni je /stal A. V. Lunačarského -94-- ním divadle V.iř .Kom iasar ževaké . Xunačarskl j odmítl ^ejer-oholdoTo rozhraničení veškerých představení Uměleckého divadla do dvon kategorií:na naturalistické* a stylizované.' V rozhora inscenačních postupy samotného V#^.&ejercholda prokazoval kompilát ivnost a modnost,psendo novátora tví a myšlenkovou chudobnost. Besný polemický názor samozřejmý v dohě jeho vzniku poslot 2il v třicátých létecs jako rozhodující důkaz formalistické předurcenosti málem" od dětských krůčků.l>ůk«z opravňují* likvidaci Mejercholdova osuda i pozdější jeho tragický ' osud.TSo vSak nikdy nebylo smyslem Lunačarského polemiky ^' 5.bř zen 1908 Premiéra "Hosmersholmu" a. Ibsena v režii V.I.líěmirovice- -Dančenka s výpravou V.J. Jegorova.Jiačalova brál Ho smer a, 0*L,&nipperová Rebekku cestovou,Krolla V.V.Lužskij...* Představení nesplnilo očekávání a po 20 reprízách zmizelo s repertoáru - 5.5.1908, Dramatika Ibsenova nelákala,domácí symbolistický repertoá] ji předběhl a jistá míra scholastlčnoati /kontrastní zápas se seholastičnostf,občanskou nestatečností, dogmatismem /odrazovala mnohem více než dříve .V repertoáru Uměleckého divadla podobné hry znamenaly návrat zpět, stvrzovaly dojem pohybu v uzavřeném kruhu .^rovnáni s na* studováním *Fepřítele lidu* nevyznělo příznivě,leč dřívější inscenaci mohlo umělecké divadlo uvádět jen ojediněle. Buben 1903 stanislavskij vynutil další odklad premiéry "%derého p-Jáka",^ zkouškách vyžadoval, *by herci nenapodobovali ' pozy,ale vnitřní napětí,které podobnou pozn podminovalo.' 15, duben 1908 Hostování Umeleckého divadla/v Petrohradě i "Život člověka" "Hepřítel lidn»,"TH seätry", ~ nájezdu předcházel ohromný zájem,jak dokázal předprodej, kdy kolem 2000 diváků obklopilo pokladky čichej lovského divadla, "Život člověka" umožnil přímé srovnání s Mejercholdovým nastudováním v Činoherním divadle V.jř.Xomissarževské bez ohledu*že odtud-musel odejít«Vet§ina se přiklonila na stranu fantazie Strnislavského,i kdyžv^ejeroholdovo pojetí divadelní grotesky nelze podceňovat.Jiné je,nakoli respektovalo žánr I£ Andrej evova dramatu. Odstup od revolučních událostí dovolil střízlivěji uvažov o přínosech i nedostatcích plusům řazena nutnost pokračovat v díle i za změněných okolnostiam důležitěji ve chvíli,kdy soubor začal stagnovat a chtěl "odpočívat na vavřínech",mj .díky zahraničníma torné.1 započala ^se nová vývojová et$pa,?niž je zřejmé,nakolik se dli může uskutečnit* Stanislavskij přiznal, že čta převážně nudné,špatné hry, repertoárové výhledy zůstávají nejasné .SCechov zamřel, Gorkého vyloučila cenzura,většina nadějí-spojována ae zastánci symbolismtr a ve výtvarním uměni se skupinou "Svět umění",zejména ^.1ř.J>obužinským a A.W.fcenoisem. Květen 1908 Stanislavskij je vyčerpán.í>enně odpoledne zkouší /od dvanácti do pěti /,pot£ lír* jé nebo schůzuje '/od půl sedmé do dvrnáeti /lulehá kolem třetí hodiny ranní.^álo jí, nechutná mu, spatně Spí, jenom Souří papirosu za papirosou, Shodně s ??ěmÍrovičem.Dftnčenkem přemítá o dramatizaci románů ř.^.Dostojevského. červen 1908 £ obchodních důvodů vydává se do zahraničí.Z Berlína do Paříže,zastav11 se u Maeterlincka v opatství St.-Vandrlile . ~9$- 3 Uaeterlinokem debatoval převážně o s«^yslu živote, podstaty lidského bytí jako součásti přirody,ktel?á 1e vysoce ocelně organizována a nadána *vyS3ím resumemv Jedno představují scénická triky,jimiž Ise zpřístupnit filosofické dramata druhá povrchnost divadelní interpetáce, která uzavírá publikum v obludném kruhu návyků a bez-myaienkovitosti. V Homburgu,kde se setkal s rodinou,podrobně si zapisuje meditace inspirované setkáním s autorem hry "Pelleas a Velisanda". V' Badenweiieru se účastní slavnostního odhalení pomníku **P.Cechova,který zde zemřel *Rozpomíná se na jeho po sledu slova,kdy chtěl uklidnit O.X.^nlpperovou a l«toby ležérne objednával ^empanské, které tak dlouho nepil^.v Červenec 1908 Písemně formuluje představy o nové podobě Školy něleofcéz dlvadla,kde nutno vyvhovávat celé soubory,a nikoliv jed* notlice,kteří se ztrácejí v dosavadních divadlech.1 2a tři roky možno připravit mladěno herce tak,aby další tři roky vyrůstal v ovzduší Uměleckého divadla.' Všeobecně přístupná Škola,všeobecně přístupné divadlo, reforma provinčního divadelnictví prostřednictvím celistvých' hereckých kolektivů - k tomu se upínala jeho pozornost.' í novu se vrací k rukopisu "Abecedy dramatického umělce", propracovává kapitolu*© "Vědomém a podvědomém" a "Stikxr* jako jedinou možnou zábranu,aby nebyl rozmělněn talent; V Hemburgu se při léčebných pricednrých seznámil s T. Elbeauem, jehož spisy existovaly v ruských "překladeoh,~leč Stanislavskij je neznal /Paflět v~normálnfm a nemocném stavil;Vůle v normálním a nemocném stavu/.EauJala jej automatická úloha reflexů a obranných -fr™fa»* symptomů. eventualita,kdy chtění může tiislzl vyústit v jednání; Zatím ffěmirovič-Dančenk© chtěl uzákonit jednotný časový rozsah zkoušek - od dnrs jedenácti do tří odpoledne. aby si herci *-ehli oddechnout před večerním představením, 2a jedinou zábranu označeny životní návyky Stanislavskéhc který pozdě vstával,dlouho snídal.četl i»viny,kouřil nebo Se věnoval podniku .Takže mohl začínat zkoušet až pozdě edpoledne,což ohrožovalo začátek večerních představení. Září 190a V Berlíně shlédl nastudování "Iysistraty" t režii Reix&ardta ilJmUJkět a kabaret "Hachtasyl".Představeny se mu nelíbilo,na jeho vkns~příll5 křiklavé a nevkusné.' Kabaret nesnesl srovnání s moskevským "Betopýrem". 16. září 1908 Předchozí den se vrátil do Moskvy a hned dalSí den osm hodin zasedal v podnikn.Večeř se podíval na zkoušku "Revizora",která se mu zdála pomalá,bez potřebného rytmu*' " - Od chvíle,kdy se rozhodlo,že amziissm sezonu sahají "Moct: pták",ppnořÍl se do práce .Všechno, 00 se svažovalo sa zdařile a hotové, znovu přezkušuje a mění.S ničím není spokojen. Spína na moskevských uliôích,ne^Hdek,chaos tak zjevný *e srovnání se zahraničím,přesvědčuje Jej,že divadlo rnosí poskytovat pravý opak:harm>>nič»st,krásn,řád.winak nemá smysl,pro to že Jen násobí morové rány domácího život«ir 25'záři generálka, u stolu. 28. září na scéně.Vyjednávání o dalším odkladu vedení odmítlo.1 -96- fffYYYYYYYgTT 1908 Premiéra "**odréfao ptáte" H,Maeterllncka t režii K.$.Sta-nialavského,L.A.buleržického a I.MJ^skviMjVýparsva V,J.Jegorov,hudba IjA,Sao. V roli otee ir«t).ÍIaaeaÍtliioY9»etkr - N.S.Butovová, Tyltyl a %rtyl -a.V.Chellutinová a A.ti.ítoonenová, Čarodějka Beryluna - N.IT.LitoTceTOTá... Moskevská umělecké divadlo prosadilo text,s nímž si necel poradit francouzská divadla a rozptýlilo obavy s jeho ne-scéničnoatl.^vítězila fantazie X3.iätanisl8vského, který se ponořil "do čistých pohádkových vod*, aby -zhmotnil odvěkou lidskou touhu po Štěstí a radosti." Děj na pozadí černého posrdí,kulisy a sufity se sametu, svetelné paprsky jsou součást výpravy*enrysy postav ve zvláštním osvětlrní,pohybující se předměty na černém pozadí .^vyčerpatelná fantazle,nikollv jednotlivé efekty a triky,1 ' * Po 129 skpnškách 1315 repríz do 31»l2,11954 a obnovené představení se hreje podnes jakc polední pro dšttjz manifestu scénického symbolismu se stalo detské představení, jež si uchová stále jistý půvab - po osmdesáti letech! Říjen 1908 Obhajuje nutnost,jak zřídit muzeum a knihovnu Wěleckého divadla,kde by se uchovávaly veškeré přípravné materiálie tak,aby vyíávaly svědectví o tom,jak se inscenace zrodila Jedině tak lze krok za krckem sledovat vývoj divadla a neopakovat jeho ohyby.Sám zachránil většinu materiálů spojených se studiem "Julia Caesara" a "Hoře s rozumu". Hutne však uchovávat všechno nanejvýš systematicky včetně záznamů ze zkou5ek*nutao zabránit, aby se meter lály neztrácely v zahraničí .Ero tonutno založit muzeu* a knihovnu,1 Protože herci U-ěleckého divadla neměli dosud možnost posedět a pobavit se po představení'*zakládá klub "létopýr Arstup do Satén ^COT byl zakázán/^^října 1908 tu byla sehrána parodie na "Modrého ptáka*,kterou uváděl pěvec I^fJSoclasW Vyslanec v Londýně požádal 3tanlalavského,aby ulehčil přístup na představení i zkoušky Itr.Stanleye Bella, asistenta anglického režldéra Beer%ohma 2šli Three, žádosti o stáževpôzdravné te^ehremy .prosby o materiály ulehčující studium a nejen Čechovových her - svědčí o proslulosti Uměleckého divadla.' 14,'říjen 1908 Desáté výročí vzniku Moskevského uměleckého divadla.J Soubor se shroffráždil,vyčiail příchodu zakladatelů,které zasypal květinaral.Stanislevskij a l^irovič-Danílanko se líbali a radovali jako dětl.^o tomto "rodinném úvodu" následovaly oficiální oslavy .nástupci divadel i institucí předčítali «dreviCe,po zôr avné adresy,telegramy.Jř.Saljapin Eřednesl "hudební dopis" od IJŽflHimTmit^XfíaohmrniJxrra, ensklj parodoval monolog &ajeva určený staré skříni atd.5 Stanlslavsklj v odpovědi označil za neodvolatelné ' ' hodnotr^predpoklady a toitérla zjStotvená; v odkaze Sčepklna a dramatickém díle~A.P.£echova.Od prvopočátečňíh naivního realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu mne he* hodnotnějšímu,národnějšímu.* tak stanulo na prahu další etapy.kde musí mnohem více přihlížet k zákonitostem lidské psychologie a ^fyziologie, lidské přirozenosti a zákonitostem tvWby?Bomu-^á přispět vytvoření skupiny", jež by měla naplnit sny o všeobecné -97* Síjen 1908 328 .listopad 1908 Listopad 1908 dostupnosti,obnovit smysl pr^pívodního programu za odlišných okolností... * ?%zl ssTtfwftsjg* tele^rany nescházel pozdrav V.^rUejereh cholda zmiňující 8« "nove etapě* inaartředkoirané mladistvou letorou Stanislavského a estetSmim Kěmiřov^če-Dancei kaJVřelý pozdrav u5itelúm^pMtelům#iiepMtelům..y V Moskvě s% objevil G^:fcraig#aby upřesnil výhledy mošně spoluprácesamém' začátku uvectl,že Stanislavskij "učinil záirak*,tzfc,v doně komerčního'obchodu a podnikání ztoušfcy "Revizore",aby se obdivoval hereckým výkonům. £prvu se jedbalo o spolucráol spise výtvarnou , scénografii Ibsenových a Hofmannsthaiových her.1 Craigovi se líbil program klubu "Ketopýr",parodie oslav 10J¥ýročí tiivadIa.t)bdivoval demokratičnost souboru, přátelské vztahy.^ ZkouSky "Revizora* koncipuje v protikladu se skost&a* ■stalou tradici a snaží se psychologicky motivovat děl .Obával se v§ak,že sedře kÄru a pod ní se nemusí ukázat zdravá tkáfi.tfeustále se navrací k záměra, jek obohacovat reaaismuB,promítat jel do' hereckých v^edhů zbavených přímočaré nápodoby realityzkouškách "Revizora" předvádí charakteristické rysy,během Jediného večera tak o arakterizoval třicet poStav přicházejících na oslavu v závěru hry.wo každou vymyslel typicky příchod a nenásilnou charakteristiku. Nespokojenost vyvolával 3tX.*Kuzněcov v roli Chlestakova.1 Nedovedl reagovat na podněty /představte si Chlestakova jako osmdesátiletého starcelsehrajte roli bez jediného/ ' slovajposrte se hladovte taK,abyste omdléval hlady atd.V, Stanislavskij jek jostil doma a pak vyžadoval-aby se třásl hlady, co ž herec považoval za výsměch. Známé provolám k souboru pod názvem "Po* o!".Patetická výzva: k celému divadlu,aby se vypjalo k obětavé práci, zapomnělo na křivdy a malichernosti,ukáznilo se a podřídilo &e požadavkům nových směrů.s nimiž nelse Jen toketovat.Stanislavskij knnstatoval,že jeho záměry uznává jen malá část souboru, co ž Jej unavuje a roztrpču-je^ejich síly Jsou vyčwpáay"a sám Stanislavskij Je ' za hranici vyčerpanosti "Vzpamatujte se,dokud je část . Výzvu zamítlo vedení' divadla,ktere doporučilo autorovi, aby ji nezveřejňoval.1 V zápisníku mne žství analoglvkýeh výhrad a argumentů stvrzujících nezbytnost podobného zoufalého čiaov Poprvé je zde naznačena příčinná souvislost mezi fyzickým jednáním a psychickým stavem ."Na zkouškách používány pojmy odvozené z obchodní praxe s hřebík,koleje kruh /tzn#^řůběžaé jednání,řídící ukcl a tvůrčí pozťepnoat/.iPoprvé se text v některých případech* členil na meáSí části,epizody,které se pozvolna spojovaly^ systém přesel ze stadipteoretizování do podoby realizace Bohužel Stanislavskij nevěnoval potřebnou pozornost nezbytnému objasnění,takže vznikalo nedorozumění a zbytečné protesty proti-"učenému mudrování". _ , Korespondence s A.^Blokem o jeho hře "Osudová pí sen ".ť Stanlslavskému se zprvu text salíbil,postupně v3ak dospěl k názoru,že v daném stadiu vývoje Uměleckého" divadla nemá naději na uvedení .Blok se podřídil tomuto názoru, uznal autoritu zkušeného divadelníka,1 -98- 18.prosinec 1908 Premiéra "Revizora" -.V.Gogola t režii K.S.Stanislav- ského,V. I. Nemirotiče-í>an5enka a I.W.Moskvi na,výprava V.A.Simov.V roli policejního direktora I.V.Uralov, Chlestakov A.-ť.aorev/iarie Antonovna L.V.Koreněvová, Anna Andrejevna O.L.Knipperová»Osip V.Jř.ílribunin, itfepkin-Tjapkln L.*tí»Leonidov,Bobčinskij I.H.ItoskTin, Chlopov N.».Kíorin... Vynikající herecké obsazení,netradiční výklad, polemika s tradicemi, d čira z kladenýwna provinéiální zaostalost /divadelní praxe zvýrazňovala spise velko-světský ráz, jemuž dal přednost i V.^.Hejerchold v polovině dvacátých let/.Venkovská honorace snila o kariéře a její chování kontrastovalo se sny .Hrubost, negra*-raotnost,ná3Ílí a hra na světáky před Chlestakovém.' Každý ponižuje každého,každý - kdo má moc - Ji zneužívá Historický odstup dovoluje, postřehnout, že zde převládaly polohy odvozené z prosy X£C$ M. J.Saltyko va-Sěedrina. Nebylo by to Omělecké divadlo,kdyby f**rr^—* nerozpracovalo davové výjevy do podrobností /čtení dopisu, neúprosné pokyny četnietvu,vybírání' "daně" od kupců, prosebníci,záverečná němá scéna...'/.^Opětovně každičká postava jako výrazný typ obdařený osobitým chováním.' Spojující článek - ubohost poměru v provincii,kde vládne bezpráví.Momenty více aktuální po roce 1906, než se dnes předpokládá. Po 93 zkouškách 57 repríz do 13,2.1911. 20 .pros lne c 1903 Diskuse ve vedení Uměleckého divadla, jak vyřešit vztahy v souboru,kde narůstalo napětí a nespokojenost.' Výsledek m j .'stavu, kdy po iprgjaté přípravě se nedostavěvši vynaložené energii umemý výsledek.Vedení vycházelo z Jednoduchého počtu - čtyři režiséři /Stanislavskij , tfemirov lč-Daucenke , Lužski j ,Uoskv in/, tudíž čtyři představení,a páté "kolektivní",jež by poskytlo příležitost nespokojeným heroům^upodlvu se nepočítalo se Suleržickýn,neuvažovalo o spolupráci s Gralgem. Stanislavskij se domníval, že je neustále přetěžován jalo režisér a díky tomu omezován jako herec. Považoval "novou psycho ryži okou metodu" za perspektivu a znepokojovalo jej chování souboru .leho neohúr pracovat 1 vlastní složení,kdy z mladej'pokolení Se perspektivní jevila jediná herečka - A3oonenová.- ' Jinak mládí více diskutovalo,reptalo a méně pracovalo.* náhoda mtť poskytla důkaay:v Moskvě hostovala Sarah Bernhardt.Bez nohy s protézou perfektně sehrála Orlíka díky Jedinečné technické vybavenosti. ¥ zápisníku úvaha o metodách,jimiž lze pomoci nadání.' Škola musí herci objasnit poslání umění,Jeho společenský význam,neodvolatelnou výbavu a etiku. Proto sestavil "devatero přikázání",kde se zakazovalo přicházet do divadla s nicotnými záměry, a akcentovalo vysloveně tvůrčí.Bérec měl pooitovat vyznám chvíle, myšlenek a emocl - uchovávat si dobrou -náladu, žit na scéně s vědomím závislosti na ostatních atd.* 10.leden 1909 Rozhorčuje sa nad chováním účastníků davových výjevů, převážně žactva školy Uměleckého divadla,kteří podle záznamu asistenta režie rozbili sklo ve dveřích a -99- během představení "Revizora* se tak hlučně bavili,že výkřiky doléhaly do hlediště. Sám hraje Sajevo ve "Višňovém sada" a zji3tuje,že technik připravující zvukové efekty /zvuk přetržené struny,zpěv ptactva aj./,klidně ode$el.Technika nedo-držovala pokyny pro osvětlovače,Spatně byly postaveny boční kulisy a vetve stromu. IJemůŽV nevidět, že se "rozpadá staré,dobré tfraělecké dl* vedlo". Přichází jiné po kolení, jemuž nezáleží na přes-nostl."Pokyny režiséra považuje ze výmysly,zbytečnosti, sekýrování. A nejinak tomu bylo s hereckým mládím,pro něž připravil wcvicení%kdy jedni hrají a druzí razorují,potě pak korigují,aby se úlohy vzájemně střídaly. Leden 1909 Započaly se pravidelné lekce věnované systému pro "skupinu dobrdvolníků" /vždy od 1-2,30 do l5*30,každo-denne s výjimkou nedělí a svátků/.DÍlčí vSpomínky naznačují,že herci sem chodili "nedobrovolně*,aby si Splhll u Stanislevského.^Teho záměry se Jim zdály nepochopitelné e zbytečné.' Vedení %skevského uměleckého divadlo schválilo 1 repertoár - "Hamleta*, "Měsíc na vsi* a "Anatomu".' Bra L.^.lAndrejeva vzbuzovala pochybnosti díky nesnadnosti hlavní role,proto Němirovič-Oanoenko navrhl alternování /Eačalov.Stanislavskij,Vi3něvskij .leonidov/. Výprava -"Hamleta" svěřena Crelgovi.přesto do Anglie - poslán V. J. Jegorov,aby připravil "druhou variantu".* CraiK měl povést génia,leč náladového a ne vždy oohotnéí-zapocaté dílo dokončovat, po V zápishíku si p znamenal, že je možné oprostit se od zbytečných podrobností, detailů vymýšlených jedině proto i aby herci meli něco na práci /pozdní podzim ve "Vilnov v éra sadu",přesto se tu pronásledovali komáři atd.'/.' - Před příjezdem tf.S.Craiga určeno obsazení "Hamleta*3 v titulní roli V.I.£ačalov»Oertruda X.^.&avlcká, Claudius L.^.Xeonidov* a A.i*.ViSs§vskij,Horatio N.O.^assalitlnov.Laertes A,ř.^orev,Ofélie V.VjBara- novská a A»a.£eonenová,oož se záhy změnilo... •{Jpor 1909 SjiSluje na repríze "Reviaora*,že si herci dělali,00 se Jim Zachce. Bedodržují #masko vání .které se jim zdálo příliš náročné,mění ton hlasu a zbytečně křičí, za poměrně krátkou dobu od premiéry sklouzli k nepři J Bytelné rutinovftnostLHamísto postav galerie' zpotvořenin.* Všechno,co mělo logický smysl,zjednodusemojSupoi' se nebojí lestakova.přib ěhnou a padnou mu-k nohám .A nic vío.Xeží na zemi a brbla j í .Pol ice J ní direktor zbytečně dupal za scénou a divák mu nevěřil,pro to že se na jevišti objevoval klidný a neudýchaný atd.' * Stejné dojmy získal při repríze "Modrého ptáka". V tomto případě se protahovaly přestávky,po zazvonění se dlouho čekalo na začátek,orchestr nastupoval pozdě, řada technických novinek nefungovala.' Stenislavskij svolal asistenty režie a uložil jim, aby zevrubně zaznamenávali sebemenší porušení a odchylky.Záznamy osobně prověřoval při Stí den a vyvozoval závery,í>okonce uvažoval o jiné formě pokárání /pokuty rachatovský soubor do poloviny dvacátých let -100- ne2nal,v§e se řešilo s pomoci domluv a kritiky/. 9,únor 1909 V rámci masopustní veselice "kaoustnik" Uměleckého divadla, kde sám Staaislevskij předvedl "kouzelnioké číslo0 a nechal zmizet heroe*který nesouhlasil s jeho Únor 1909 Přezkušuje "Wodarrého ptáka","Revizora*,obnovuje "Tři sestry* /v novém obsazeni s Irena V. V.Bar anovska,Kataša Z..^,Sosainská,chůva tM,£rasovská aj./.Boli Chlestakova zkouší se 5. L.Kuzněcovem.Snaží se vracet představením původní uměleckou podobu,vypuzivat z nich šablony a podporovat "zdravou rivalitu" tím,že sem uvádí nové předstPvitele.Aby si' všichni ne$yslell,že w»JÍ »1« přiděleny na věcnost. Přesto při 73.repríze ***ôd*rého ptáka" konstatoval Suleržiokij katastrofální rozpad představeníH.Tfoění se změnilo v odporné řemeslo! Stanislavskij vydal další provolání k hercům,kdey mj. vyslovil názor na specifičnost domácího herectví.%uský heree,podle Jeho přesvědčení,nikdy nebude dokonalý A tes nelze nahrazovat nedokonalou vnější technikou* Proto pozval celý souher na jeho hodiny /každý den od 13.bez omezení podle sájmu/.Opakovala se však historie & předchozími lekcemi pro dobrovolníky.Bocházela hrstka těchjpkteří se domnívali,že si polepší a dostanou výhoda* role.-*. - . Repríza "Revizora1* s- debutantom S.WEuzněcovem jej vydesila /22.2.l909/^aznamenal si,že to není umění, ze to není ani špatné řemeslo,že je to paskvil na Gogola... iV^Stachoviě informuje Stanislavského o knize W.tBaringf "Russian Essays and Storles",kde je kapitola věnovaná Uměleckému divadlu jako vrcholné umělecké Instituci... < Od 25.2.1909 probíhaly metodické aemináře.přednášky K.^, Stanislavského o systému /pokud nezkoušel od 15 do lo hodin/vNavštěvovat je nemohla' ěást souboru zaměstnaná přípravou *U bran království". Březen 1909 Zaujat textem m7a^l« ta ".Představu j e si Elsinor jako osamělý hrad na zimní krajinou,chladným mořem a v náporech větru.Dvě hodiny jízdy od Norska,které sem tak často vpadalo.Proto všechno je připraveno ke střetnutí, všude dela o zbraně.Militarismus ve všem.Poěáteění výjev se odehrává ve vánic i.stráže v kožešinových vestách.Vyšel měsíc a v jeho světle se zjevil stín Hamletova otce.Žádný velkolepý generál a válečník,ale ubohý stín dřívějšího majestátu /Craig později urosazovt hrůznou pří šeru, rytíře v brnění, z jehož kosti odpadává fosforeskuj ící maso/.Na jedné straně dojemné setkání syna s otcem,ne druhí hrubost strážných.1 Stanislavskému se znelíbily příchody a odchody,snil o momentálním objevování se postav* díky toěně,která však v Uměleckém divadle ^neexistovala.Rázem se měl vynořit trůn ve zlatistém to nu, stupňovitá pyramida moci,pod níž usednul Hamlet.Xfajestátným dojmem mela působit královsko dvojice a Hamlet - ostatní něco na způsob hemžící se -101- havěti.0bro*!ný trůn pod baldachýnem,kolem wXjúl dvořané, v popredí stráže ozbrojené kopí 12i.Laertes měl připomínal přihlouplé šlechtice.synáčky pánů "Pobědonoscevů". Stanislavskij se nebránil politickým analogiím a jeho nenávist vůči samo děr ža ví se stupňovala. Režijní plán obsahuje rozsáhlé pasáže odvozené z "Abecedy dramatického umělce*,úvahy o správném vztahu, vcitování se do postavy,podílu fyzického jednání apod^ psycho Výpr^vft měla vycházet z poznatku,že celá země se změnili v kasárny /kamenné zdi pevností * barbarská síla středově* ku s děly ajpoohodujícími vojsky/.*/ v tomto drsném pro-' s&ředí se mělo odehrát duševní drama citlivého Hamleta* Kontrast prostředí,doby a jedince^Osvětlení aělo násobí stíny,zvuky navozovat dojem mořského příboje a padajících kapek v nekonečných kasematech. Jir a j ně nevlídné pozadí celého dôje.V závěrečném výjevu mělo Fortybranso« vo vojsko připomínat vik*ta&jr vikingy,spf Se zvířata než lidi díky železným krunýřům a kozím...* Stanislavskij stále přemítal o naturalismu /superrealisi vhodném pro charakteristiku prostředí - o nadrealismu, spojeném s jednáním Hamleta a Ofélie - a o ultrareálisrni potřebném ve scénách vojenského násilí a hrubosti. Rozlišoval tři roviny stylizace související s rozčleněním scény:Hamlet se měl spouštět z výšin, zatímco Ofélie stoupat,aby se konečně setkali a rozešli na věky. Claudlus mel klesat z výšin trůnu společně s ôertrudou. 'plenky v mnohém blízké pozdějším podnětům Ci.^Craiga, odvozeným z prostorové makety. S.březen 1909 Uspořádal přednášku pro účastníky probíhajícího V nerus- kého sjezdu režisérů venovanou teorii 1 praxi současného scénického umění.Fřeválně se zabýval psychofyzickým jednáním a systémem. Herce rozčlenil do tří kategorií:xzé jako tvůroe, jako snaživé realizátory a Jako řemesl&íkyJV ruském prostřed se třetí typus příliš neprosadil,snad jedině díky nevho ným provinkám provinčních divadel. Tvůrci herec se nemůže obejít od tvůrčího ovzduší, musí se vcitovat do vytvářené postavy,nikoliv Jen sehrá roli.Proces tvorby je podvědomý,leč "jiskérky tvůrčího nadšení* nutno uchovávat a fixovat. Jedině tak lze p řeko nat náladovost nadání a výkyvy v podání.Text nutno chápat jako "vybledlý záznam citů*, nutno v něm ob jevová city a myšlenky. Protože něco podobného nelze uskutečnit v podmínkách ruské provincie,zamýšlel utvořit kolem Uměleckého divad pět filiálekfpracujících v hlavním městě na přípravě a vyjíždějících odtud s připraveným repertoárem... Polovina března 1909 Opětovně se setkává vs necitlivostí technického personálu při repríze "Višňového sedu* /zvuk přetržené strun Jako podnikatel se zamýšlí na změnami v chování zaměstnanců n dělnictva.které se po roce 1906 podstatně změnilo.Padly iluze o spravedlivém uspořádání společnosti bez' ohledu na jejich naivitu a dostavila se netečnost.**o2 no tisíckrát opakovat,upozorňovat,prosit, zapřísahat,leč nic se nezmění .V takovýchto okolnostech se nedaří přesné práci zlatnické i umělecké. I i I I 9.březen 1909 Premiéra "TI bran království" K.Bamsuna v režii V.I.1 -102- Němiroviěe-Daněenka a VyV#Lužského,výprpva V#/#3iaov.: Všechno nasvedčuje, že ffemirovi5-I)anôenk© přihlédl k výsledkům Stanislavskéh© a použil tu vlastne variantu systému únosnou pro herecký so ubor # Výprav a těžila z přínosů-symbolistického repertoáru /dekorace vyrůstající z podlahy a směřující nekam nad scénu.takže vznikal dojen širokého prostoru/,stylizace o/Lvozeaá z "bodrého ptáka" a koncipovaná jako nádherné pózy,které se pomerne rychle střídaly .A osvědčené mchatovsljé principy v charakteristice statkářského světa s jeho utulností letité dávnosti, s níž stěží něco může pominout. Vzniklo jedno z velice úspěšných představení.které se do Skalo 394 repríz do 27.t6.19^L#Pefakto je znemožnily válečné události, po zdě j ši evakuace, ztráta výpravy aj. Zahájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě představením "Modrého ptáka".^Opětovně ohromný zájem publika,studenti cekali na líatky více než dva dny. Mimořádný zájem dovolil,aby tu byla třaeterl i neková hra nescetn*kráte opakována /22 reprízy/. Tentokráte mělo host vání více oficiální ráz a Stanlslav-ského pozvali do Carskéíjo Sela na představení JUtt "Nevěsty messlnské" za účasti carova bratra,knížete Eonstax t lna JKonatantinovlee.O přestávce se měl dostavit do zákulisí, což taktně odmítl s poukazem, že když hraje nemůže s kýmkoliv rozmlouvat.O amatérském představení sehraném najvyššími kruhy se snažil nevyjadřovat-£a důležitější považoval setkáni se' SJP.ÍWilevem za uôasti baleríny A .3> .Pavlovove a Y.ft.2eralli,kda nescházel •Svět uaěaí" - ^.lr.Wbužinskij,A.*#Seiois, IfJŠ^erich ají Uvědomuje si znovu rozdílnost moskevského a petrohradského prostředí, závidí Petrohradu nikoliv přítomnost panovnického dvora a atstai ta ministerstiev,ale cxistenej celé plejády básníků,přnkladatelů a výtvarnlků^Líhen i kovárnu no\ych myšlenek. V Petrohradě tou dobou vystupovala I .Duncanová, poprv é se zde uskutečnily nejonešaé debaty Stanislaeského a Craiga o "Hamletovi ".IJa samém pěěátkn se ukázala nepřesnost ruského překladu,takže oba hov#řili o něóem jinému Craig nrvrTjl,ahy kř*|dá postave měla přesně urěený' "hudební ton hlasu .Předem a s konečnou platnosti tanis-lavskij se domníval,^ hudebnost se objeví "sama od sebe* a nelze JI vynueovst.lfa samém poěátku krajně rozdílné Eávažnějšl rozpory vznikly při výkladu třetího obrazu. Craig považoval Ofélii za hloupocké stvořeaí,Stanislavskij ji chápel ve vztahu k Hamletovi,tudíž musela mít nějakou intelektuální hodnotu. Craigo to ne za jímalo,poutala jej stadia zkoušek; sní o nastudování Mblierových komedií ve výpravě A.^eno^isejtěší se na uvedení Tur§eněvova "Věsíce na vsi*;objasnuje Buncanové pojmy "kruhy" a "střely* /koleje/z hlediska systému. . .Hraje málo, jen Veršinina pětkrát za měsíc.' Po dohodě s vedením oznamuje souboru,že "Hamleta" nastuduje tf.TSľCraig.Herci nebyli nadšeni a poukazovali na rozdílnost názorů i metodiky.Stanislavskij obhajoval názor, že jedině Ctaigova autorita může překonat konzervativnost ansámblu.' -103- sás se plně soustředil na přípravu "běsíce na vsi",pro níž vymyslel stěžejní výtvarný prinuncasovou.^ Sávrat do Moskvy a rázem jej pohltil podnik i divadlo.1 účastní se zkoušek "ánatemy *pomýSlí na "Věsíc na vsi", odkládá na neurčito Ibsenovu hru "Paní z námoří*. 23.srpen 1909 Obsáhlý dopis G.Craiga,neco na způsob vyznání lásky herci atanislavakého.Prosba,pby srn ujal hlavní roleV ' pro néž má všechny předpoklady. znacuje, že výkon Tfl.J £ačalova postačí pro moskevské publikum, ale pro evropské se hodí pouze Stanislavskij! V.l.TíěmlrovicnDančenko přiznal, j aké-komplikace vyvolal zmíněný dopis.Btanislavskij jako každý herec prahnul chtěl hrát cara Fjodora loannovice i Hamleta, jak tomu bvlo Vfe Spolku umení a literaturyíSamozřejmě lichotivý ton Craigova dopisu lahodil Stanislavskému a vedení muselo vynaložit změnou energii,aby jej od podobného úmyslu odvedlo .Hspomohlo tomu studí um "Měsíce na vsi", přípravy "Živé mrtvoly" a pravděpodobně také narůstající odpor -souboru vůŽi Graigovi.3 Srpen 1909 formuluje požadavky,jež měly napomoci většímu soustředě- ní před představením t povinný příchod nejpozději půl hodiny před začátkem podle obtížnosti role,deset minut soustředěné přípravy,minuta ticha před zvednutím opony v celém divadle mimo hlediště a prostory vyhrazené obecenstvu. Září 1909 Zkouší v domácím prostředí "Věsíc na- vsi* s O.L.Xnippe- rovou,L.^^reněvovou,a^A.l^^novouAl.V.BoleslaTským aj. 5a začátku zkoušek si pochvaluje, j aký je zájem o systém výsledky mé v krátké době. liillsi Ri .ohu Miillsl Rakitina studoval s režisérem I.V.¥oskvi-nem a byl nadšen jeho taktem a delikátností sdělovaných připcmínek.t?vědomuje si, že rutina zasáhla také jeho herecké výkony v míře analogické jako všechny ostatní členy souboru.I když to nerad přiznává. -105- "wne pátrá po pří6inéch#proč prvotní nedlení se tak rychle' vytrácí a namísto vypj ateta "hledání nastupuje rutina.^zpnacény v Turgeněvově hře vytváří tafc,aby herci měli minimální prostor pro pohyb.Wuseli usedat, popíjet kávo nebo čaj,debatovat - a všechno záviselo na jejich schopnosti vytvářet vztahy,hovořit očÍma,jemsými nuancemi řeci i odstíny v pohybech tváře.Hic více jim nebylo povoleno,re žisér záměrně je nutil "směřovat do nitra". , , 2.ří jen 1909 Sezona 1909/1910 zahájena premiérou hry L.Tr.Andrejeva "AnatáBa"' v režii V.I.Trě^iroviče-DanČenka a V.V.Lužakého, výpravě VV-AjSiaova.5 Nic se však nezměnilo v jeho kritických názorech na zmíněnou hru,s jejímž uvedením v Uměleckém divadle nesouhlasil JPovažoval ji za pesimistickou,uměle mystickou a spis© literární .Dával přednost "Kainovi* ť.B.Byroaa, zakázanému církevním syne dem.Romantieké tragédie mu přjpadala ideální, domácí symbolistická hra spí Se trapná.^ Dan modě omluvitelná v literatuře,nikoliv na scéně. Respekte val zaujetí V.T?1fšmiroviče-I>ančenka,s pochopením sledoval výkon v.I.'Kačalova. - ' Po 89 zkouškách 57 repríz do 8.1.1910.' 5íjen 1909 i>tanislavskij se rozhodl ztrojnásobitjppžadavky aa umě- leckou urovem mehetovskýtíh přědstavení^Prote přenesl zkoušky **fěsfee na vsi* do prostředí R©vé scény,mimo Umělecké dl vadlo, kam nikdo kromě účinkujících neměl přístgp.^Hesměl sem ani $ěmirov 1 č^anôenko .Zde zevrubně vyjasňuje nejen příčiny žárlivosti Vatálíe Petrovny vůči Běljajevovi a Věročce,ale sleduje průběh těchto ' vztahů. Je j leh zárodky, v znik,peripe tie, výbuchy i útlumy.1 Vedle obvyklého ženského koketování vyžaduje žemskost, něhu jako protichůdnou polohu žárlivého běsnění, lomu vybavovaly návrhy kostýmů M.V .!Dobmžinského,které vedle dobové módnosti vnášely sem barevné odstíny poněkud nezvyklé a ladící s celkovou výpravou3amísto simo-vovské detailizace a impresionistické barevnosti, nápor secese s její přebujelostí.V tomto případě docenta přitlumenou. Výprava .Dobužinského kladla snadné nároky na dílnp, vyžadovala přesné zpracování každičké maličkosti.%sel se respektovat výběr látky,barevný odstín,střih ajj Přestože v mehatovských dílnách pracovali' odborníci na slovo vztatí,přece to nebylo pro ně lehké .Dříve se totiž více důvěřovalo mnohosti detailů, nyní výběru a zprnconáh Po devadesáti zkouškách přistoupil k Smontáži" 'tz .^sestavení v jediný celek dřívějších "kousků"/ dvou dějství "Věsíce na vsi". Wěmirovič-DančenkD si zaznamenal, že si neví rady, jaké "politiky* se má držet^dyž obnaží nedostatky,zapřéhnou jej do práce a všechno se začne znovu^pory se Stanislav ekým,urážky,omluvy...A když z diplomatických důvodů * pochválí problematický výsledek ,převezme odpovědnost. Obával se především výkonu#0.L.Xnlpperová,která se zhoršovala od sezony k sezoně a nebyla ochotna vyslechnout sebemenší kritickou po známku .Obával se krachu Stanislavského jako režiséra,což si Umělecké divadlo nemohlo z mnoha důvodů dovolit... Po zkoušce se mor ulevilo.fifcouzlila jej výprava a kostým; V.fcobužinského.Přesto měl dojem,že po dvous měsících zkoušek je výsledek horší.Líbil se mu BšljajevjBěročka, Rakitin.O Enipperové se vyjádřil v korespondenci jako o "prázdném místě*."Sejí výkon neexistoval.1. -106- Listopad 1909 29.1istop«d 1909 9.proainec 1909 Prosinec 1909 Obehddně zdatný ^."^.Craig sl kladl další finanční požadavky^ tomto stadiu příprav namleta *, nezbylo vedení Uměleckého divadla než vyhovět. stanislavskij nadále pozdě vstával#četl noviny,kouřil. Kolem desáté přicházel do továrny .Od dvanácti hodin do půl páté zkoulel.^ezi pátou a sedmou obědoval a odpočíval.' Od sedmi do půldv?>nácté v noci v divadle .Xdyž nehrál, sledoval repríizy.Doma pracoval obvykle do dvou až tlí hodin... ' ' Nevyhovel žádosti F.VjDr i zena, redaktora H o Čeněk dvorních divadel,aby mu poskytl materiály o připravovaných předstaseních. Odpor o válo to jeho přesvědčení,že jedno je vlastní záměr,a druhé konečný výsledek,který prochází dalším vývojem.Pokud je představení dokončeno a zveřejněno. 2kouSky ^řešíce na vsi" jej jako obvykle vyděsily .Chce začít všechno znovu,odsunout premiéru,změnit obsazení. A v téhle situaci opětovně jako obvykle se ujal zkoušek čtvrtého dějství V.I.Němirovic^Uančentoo.Pomohl dokonce O.L.Kjaipperové,která Se příliS ponořila do stavů utrpení turgeněvovské renské postavy a popřela její půvaby, a Stanislavskij ji znervózňoval "vědeckými pojmy". Leč situace se dala napravit opět jako obvykle omluvou Stanislavského a velkolepou kyticí.5 Naopak vedení Uměleckého divadlo rozhodlo o přeobsazení role ^.Karenové v nastudování "U bran království*, kterou iSliny - převzala ^.tf .tiermanovová. Lilinová zůstala v záloze* Rozhodnutí motivované častým onemocněním* 'J.P.Lilinové považoval Stanislavskij za nespravedlivá. , , stanislavskij se opozdil na zkouSku o pět minut,0.!L.* £nipperová o dvanáct.opětovně se hroutil a omlouval se zdravotním4 stavem ^Předtím několik dnů opravdu chořel, dokonce 25»ilvmusela l>ýť odvolána skou^ka.ždá se#že opětovně pracovaly nervy. Premiéra "''osice na vsi" I.S.Targaněva/ v režii K.S.Stanislavského e I.M.^Ioskv i na, výprava \?.Y.I>obužinski j . V roli Natálie Petrovny O.L.Ííiipperová,Rakitln Stanislavskij, Věr očka L.mV^eněvová*£eljajev R-VjBoleslav-sklj,IslRjev N.O.Masoalitinov,2plgelskij v.f,^ribunin. Opětovně netradiční výklad ruské klasiky,aniž by porusovsj "turseněvovskou nehu a utajenou krásu".típoutaly výjevy zachycující odumírání vztrhů mezi latálli Petrovnou a Rakltinemi zaujal Stanislavského výklad Rakltlna jako rafinovaného a zhýčkaného estéta,íehož pocity vyjadřoval předev^ín obličej,nikoliv gestajlíbila se Věročka jako probouzející se zena... Kritika tentokráte považovala režii K.S .Stanislavského za originální a nenasilnou,promy3lenou a vtělenou do jemné tkáně představení,nikoliv násilně akcentovanou. Po 114 zkouškách 131 repríza do 27.4,1918. Akcionáři a vedení podniku schválili radikální reorganizaci továren,kde se vedle zlatnických výrobků stále více zhotovovaných s pomocí mechanizace zaváděla výroba tabelu a elektrických vodičů včetně telefonních. Objem výroby se měl zvýšit o 150^. Stanislavskij" osobně realizoval tuto etapu dalekosáhlé reorganizace a rekonstrukce cechů. -107- Jedině Stanislavskému se dařilo uchovávat soubor' a odvádět herecké" osobnosti od myšlenek na odchod* Koncem roku 1909 mj.V.I.Kačalova,Jehož A.tP.^Lenskij lákal do Walého divadla příslibem Jedinečného novoroman-tického repertoáru. skutečnost,že v souboru Umeleckého divadla byli k disposici čtvřl*£efakto dva re žÍ3é ři , do nutila S tan islavského k řadě jednání, m j .také s F.^.tgomlssarševsk^m.který se sám ucházel o spolupráci... 5•leden 1910 Prekérní situace před koncertem V. La ndovské v Uměleckém divadle, ^a místě nebyl technik,ode5el vedoucí provozu, nebyli zde elektrikáři a scházely klíče od rozvodných skříní.^novu se ukázalo, že kázeň technického personálu upadla.A navíc se vnucovala představa, co by se stalo při havárii nebo požáru?! 19.leden 1910 Podání vedení Uměleckého divadla,v němž si klade podmínky, za nichž lze pokračovat v hledání zákonitostí hereckého um Ční .Pře de v í í m vyžadoval, aby vedení konečně upustilo od představy, že se dá vystačit s minulostí a nechápalo Jeho e»perlmertétorství^ako něco zmateného,tomplÍJrovenébQ a* zbytečného .Co znesnadňuje provoz a výtěžky.1 Leden 1910 Jednal s ^.ľelverovlčem o mocnosti nastudovat "Balladym* J.^lowaekéholnavštívil výstavu *Světa uměni "Thrál v rámci uměleckého progranu matiné k pO.'narozeaí A.1v8echova| studoval Juskčwiěovu hru "Visercre"#A začal studovat postavu JErutického v komedii "I chytrák se spálí" A.IT.^ Ostrovského* jahodou musel navštívit "sirotčí soud" a tam potkal uíedníka,kter£ po celý život sestavoval nepotřebné návrhy, utěrce,který usilovně psal,psal a psal, aniž by zpozoroval, že zest»arnul.Jakoby vypadl z oka Krutlckému.Stanislavskéb zarazil zvláštní ovzduší klidu úřední instituce,kde se po staletí nic nezměnilo a kde se všechno řídilo jinými zákony .Postavy úředníků jakoby zarostly mechem, jenom hloupé výrazy naznačovaly,že jsou jeStěaaižtiaji na živu. účesy připomínaly počátek století, pro Šoupané uniformy předěl minulého století,vousy a lioousy se tu dále těšily oblibě. Podivoval se, pro č mnozí mladí herci nenavětěvují "hodiny plastičnostl pohyhu",kam nedocházel mj.*Chochlov,Gotovcev, PavlovU)ně|u*ov a j JLekce vedla /.U.Xoo nenová se souhlasem Stanlslavského a 0 .L.^nipperové. Se tkávala se sestejným, ne-li větším neporozuměním, j ako autor systémuvHerci se chtěli předvádět a na plastičnost pohybu příliš nepomýšleli. . , , 13.únor 1910 Smuteční matiné věnované herečce v .^.Komiss^rževské, která zemřela v Taškente lO.unoro tr.lípidemieneStovíc zkosila jedinečný talent.ztráta nedozírná, zejména pro Umělecké divadlo,kam zamýšlela vstoupit.A zakladá teké její příchod stále o ukládal 1, pro to že ji nechtěli odradit "amatérIsmem" souboru.&emřala ruská Sarah Bernhardtová i EJ>useevá,herečks s jedinečnými technickými předpoklady e přitom nesmírně emotivní.1 Únor 1910 G.lS.Creig se vrátil do 'toakvy a obnovil zkoušky .Předtím znovu požádal o úpravu honoráře s ohledem na obtížnost přípravy tak náročného titulu. 008 8 .březen 1910 U.březen 1910 Březen 191Ú kabaretní pořad v rámci tradičního "Ifcapustnikn", tentokráte přístupný za vstupná /výtažek ve prospěch nezaměstnaných herců£.frob íhal od rána do pozdní * nocitměl jedinečný-í úspěch po všech ■ ****"frmjf J f * r stránkách.mj .vynesl 20 000 rublů.Stanlslavskij tu vystupoval v roli cirkusového krotltele,který bldem popoháněl a trestal neposlušné* herce .Ve traku s fe$ác posunutým cylindrem,lakových polobotkáeh,bílýoh rukavičkách a s hůlkou.;«Tako ředitel citkusu vystupoval v čísle se cvičeným koněm /hercem Visněv-akým*'.číslo se někollkrit opakovala až do čtyř hodin ráno.A utiskovaný stsubor řádil#výbuchy smíchu nedovolovaly uslyšet text. ' * Herec a zakladatel kabaretu "Netopýr",ff.ti'.Balijev, sem přinesl novinka.správu o tom,že Duma zvolila za předsedu re akcionáře AJI.Hjučkova.Herci zvoleného předsedu družně vypískali* £apus,tnlkl nepředstavovaly jen nevázanou zábavu, uvolňovaly napětí a obnovovaly demokratické ovzduSí. Nikdo neušel jejich šlehům* a chytrým Stsnislavskij je predvídal a sám parodoval neoblíbené stránky Ekou§ek,lekoí,předná?strovského "I' chytrák se spálí' v režii V.IvTíěmlrovicVDančeaka a V.V^žského, výprava V^A.Slmov a ii.N.íJapunov . atanislavskij sehrál Krutiokého jako byrokratického úředníka,který přežil veškeré reformy a usedl nyní' ve státní radě jako zastánce pravicových požadavků, Dávno ztratil představu o politice, zůstala mu jen nenávist k jakýmkoliv zrněcam.Připomínal veličinu prožranou mely a páchnoucí- n*ftalínem,vykotlaný pařez na pokraji dávno pokáceného lesajftbsolutně dokonalé ztělesnění konzervativního generála,© jehož aktuálnosti se nedalo v desátých letechppC>lýbovat., ', Jiné je,že poněkud' sastinovel Glumova /V.-I.lBačalova/^ Hežljní výklad V.I jNěmirovlče-Bancenka naznačoval,že se žádná společnost neobejde o patolízalskýoh exister oí,které proklely ideje a ideály mládí,aby pokorně sloužily ve jménu kariéry. Výborné herecké výkony .Vedle Stanislavského /Krutlo-kij/ -V.I.Kačalov /Glumov/*I#«.*feek»l» Aiolutvln/, w.fr.iäavická /Turusinová^^.S^utovová /tfanefa/, V.l^Xnžakij /"amajev/xJ.y 235 představení do 19A0.1927. Kritiku „přes tradiční výhrady vůči I^ěleckému divad] z hlediska naturalismu či porušování tradicí*zaujala neuvěřitelná míra detinskosti ve výkladu' Kratičkého ^ Majestátní stařec a rozumem nemluvněte..1. Stanislsvskij posílil věhlad Oměleokého divadla, obecenstvo přicházelo za pověstí o jeho výkonu.' GJS.Craig pracoval s ohromnou maketou v přístavbě Uměleckého divadla.Nikdo tam nesměl mima Stanislavskí Suleržického .překladatele Llkiardopullo a několika asistentů. Idě ověřoval posuny zás ten,ro zrní st ění postav /zvláštní ze dřeva vyřezané figury /.Připr^vovi "Hamleta* dve rofcy a nijak nespěchal.wta obou zakladatelů k proslulému anglickou režisérovi zabraňovala rozumnému' řemení,bránila určit nekompromisně termín premiéry .Humorné stránky yyalikk této -109- spoiupráee vystihla povídka "Stanislavskij a pas" V.*a»oro*eviče. Březen 1910 ona M se pomoci m^toe a sestře V.F.tgbmissarSevské^které zůstaly "bes penes.&Ägl* Organizoval dobročinné představ veni v jejich prospěch* Nalezl pochopení u herce I.V. I^aareva,který vyučoval ve Škole ^.V.Chnljutinové,jetfíu$ se osvědčovalo pracovat podle systému4 Pripravoval alternaci /. O.ftoo nenové v roli Věročky -v představení "Věsíc na vsi*. Počátek dubna 1910 Sdělení v tisku, še Craig pokračuje v přípravě "Hamleta a Umělecké divadlo nelituje prostředků v případě tak náročné a časově neomezené práce .Vedení bylo jiného názoru a naléhalo na oba režiséry, aby ukončili přípravní Utanislpvskij zasáhl,ale v jiném smyslu 1 pokusil se pomoci v ^dí i nach, kde srovnával Craigovy návrhy s kostýmy a odstraňoval nepřesnosti .'A ni ž by o tom Craig vědci, pomýšlel na ptestiž Umeleckého divadla i v tomto ohledu.' 19.duben 1910 Zrhájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě v budově í?ichajlovského divadla inscenací "Ivanova*. S ohledem na zájem organizována polední a večerní před-stftveÄní,QoI kladlo- na herce nemalé nároky,Tak Stanislavskij hrál ráno 3*fceTskf*ho a večer* Ver^lnina, dopoledne Astrová a večer Kritického .'/ni netuSil,2e se tak připravuje na poměry ve dvacátý^ch letech,kdy "Sffff^ jej odolnosti donutily *chlehaHt"yAby uživil rodinu a umocnil léčení nemocného syna ve Švýcarska,Tehdy hrával i tiikráte žmmř denně v klubech za hottozář vyplácený v potravinách. V prostředí Petrohradu s nekonečným počtem státních institucí vyznívalo pojetí Krutického mnohem aktuálněji, proto&e jeho prototypy se zde vyskytovaly mnohem častěji Proto vznikl názor, Že stanislavskij parodoval generála Dltatlna»znáného jeho šovinistickými názory a nenávistí k reformám.Tíb lze také vysvětlit poměrně chladné při* jetí "běsíce na vsi".jímž se hostování uzavřelo 14.^j. -Uuben 1910 Vedení Uměleckého divaula prosadilo alternaci hlavní role v "Hamletovi*.*Vedle V^I.Kačalova také X*,V.rI«onidova Heroe-#jehož vlohy pro tragické role* zůstávaly nevyužity iLvěten 1910 V redakci Ročenek dvorních divadel se započal mnoho let pokračující spor Stanislavskéhe s Jevrdlnovem,který odvodil z antické tr^dédie představu o neodvolatelné katare i - a současně s očištěním a mravním probuzením také rozkoši,jež musí umělecké divadlo přinášet jeho tvůrcům .Stanislav ski j se domníval, že jedno Jejposlání divadelního umění,které se pochopitelně pozměňuje, a druhé' samotná reakce publika závislá na množství faktorů.Z' nichž některé lze odhadnout a jiné není možné předvídat.Zamítl snahu poměřovat vše kritérii odvozovaný mi z antické éry,kde existovaly jiné vztahy a zákonitě také odlišný typus divadelního představení. cítí ee smrtelně unavený,protože během 25 dnů hrál 29 krát.boubor odjel na prázdniny,zatímco Stanislavskij musel s Vardžanovem připravovat "Hamleta" /provedení zástěn, kam *Xardžanov vnesl podstatné zrn ěny, kos týmů. rekvizit/osvětlení aj./. 6,červen 1910 Odjíždí do BÄSentuk*odkud si dopisuje s Craige^.£učest- -110-nlX se zde otevření nové budovy sanatoria dr .'Žernova, jehož si nesmírně vážil. Starostí mu neubylo,protože onemocněl syn Igor. Připravil zde úvahu c mchstovskéra repertoáru*kde vyslovil názor, že pokladnice ruské™dramatické klasiky je vyčerpána a nutno se zaměřit na dramatizace * Ilustrace velkých románů.Soudobou dramatiku považoval za krajně problematickou diky její úrovni,takže se mu zdálo vhodnější "uzavřít divadlo",než uvádět Jušk**vi5e,Sologuby a André jevy ."Rozcházel se zásadně s Němirovičem-DanOenkem v názoru na hru "**iserere", kterou považoval za nevhodnou pro mchatovskou scénu. Jediný důuon,proě JI sehrát, spjovnl s právem režiséra ji prosazovatjLeč zdála se mu cynická a nemravná,tudíž oponující zásadám Uměleckého divadla. Červenec 1910 Radí O.V.(izovské,která konečně vstoupila do souboru uměleckého divadla,jak pracovat s režisérem Hardžanovem na roli Ofélie,tzn.rozčlenit text na malé epizody, určovat jejich rytmus a ladění,vypilovávot je a postupně vzájemně spojovat.Varoval ji před domýšlivostí "ardžanova a uzavřenosti Suleržického Korespondence s V.y.TAndrejevovou napomáhala obnovit spojení s v;uorkým Srpen 1910 Potíže s ubytováním donutily rodinu &.S#Staníslevského* aby skrývala nemoc syna Igora.Vyčerpaný Stanislavskij se nakazil tyfem, co ž tou^dobou byla takřka smrtelná choroba.1 Horečky kolem 40 stupňů, obavy o osud "Hamleta", nemožnost návratu do Moskvy .Rada osobností vyjádřila obavy o život Stenislavskélio,mj#^orkij,Craig,Anárej(evová| Němirovlč-Dančenko /poslal dokonce do Ttesentuk J.P. *furatoveviu,aby pomáhala Lil lnové pečovat o nemocného/j TTěmlroviíHDenčenko jej informoval o přípravě dramatizace románu F/'.Dostojevsk&io a přiznal, že stále více sahá k metodě Staelslašského. iáří 1910 Potěšily j*j recenze r,lří sester" v Alexandrinském dlvaď které uznávaly prijoritu uměleckého divadla.Bez něho by totiž dvorní sc^na sehrála cechovovskou hru jako vaudevil s provinční tematikou.lo nepopíral ani V.TÍU Mejerchold,který hrál liizenbacha v podstatě ve shodě s výkladem K.S.Stanislavského jen poněkud rozšírenými Pracoval na dramatizaci románu L.ff.'To Istého "Vojna a mír", do cho val se jen tezovitý nástin v j jevů a návrh obsazení.Představení se mělo uskutečnit k výročí roku 1812. sděloval z hlíny postavy "Hamleta" a nedoved^ si vůbec představit, že nebude přítomen na zahájení-sesony. 12.'září 1910 Premiéra dramatizace románu "Bratři Karemazovi", zahe|ivací představení nové sezony v réžii V.I.Rěmirovií -©aneenka a V.V.Lužskéhe,výprava* VvA.Simova. lírálo se po dva večery /12.<»1V9./.Stanislavskij neviděl o studiu l>ostojevského,a tak se stále obával,že sezonu zahájí *"is*rere".vezi Moskvou a lázněmi Bssentul výměna obsáhlý telegrafů » ko • e3po ndenoe t Stanislavskij blahopřál SiÄälÄl iP^irovičovijDančenkovi,a naopak.1 Bez Stanislavsk^ho se musela' obejít dvoustá repríza "Cara Fjodor© Io*nnoviče" aj. 3íjen 1910 Lékaři zakázali Stanislavskérnu odjerd do *foskvy./ tak nezbylo nic jinčho,než se podřídit a svěřit se fcswfsn -111- 7.prosinec 1910 Prosinec 1910 17.12.1910 korespondenci .zarmoutilo Stanislavského, že azovské" se nezdaril debut v Uměleckém divadle i litoval,že nemůže spolupracovat s výtvarníkem Bobužinským; mar n ě se chtěl setkat s hereckou a ředitelkou u.Regen.která chtěla v Paříži inscenovat "Modrého ptáka" podle mchatov ského představení /nakonec tento záměr realizoval Suleržiokij s Vachtangovem /. - - Je otřesen podrobnostmi o odchodu L.Tf.Tolstáho z Jasné Polány a jeho smrti .neskrýval nenávist vůči duchovenstvu které se snažilo zneužít skonu génia a smýt tak svoji vinu spojenou s exkomunikací. líěmÍrovio-X>ančenko mu poskytoval podrobné informace o přípravách repertoáru, zkouškách podle systému, ohlasu představení, jednání vedení .Ho zmôrné,mnohastránko-vé dopisy /Stanislavskij je označil za "monstra"/. Bohužel nebylo tomu tak v případě továrny,kde zřejmě společníci i vedení závodu nemělo velký zájem r využívalo situace. V úvahách o systému se Stanislavskij nejvíce věnoval tomu, iak podněcovat hereckou představivost a wrnix s její pomocí navozovat analogické citové stavy. Jak napomáhat "procesu ztělesnění", tzn.1sepětí osobních vzpomínek, €0jmů, zážitků přímých i zprostředkovaných o emocemi vytvářené postavy Odloučení od divadla dovolilo mu střízlivě pohlížet na stav souboru a jeho složení,kde nescházelo mládí.^le nevynikalo ani nadáním,ani dychtivostí po poznáni,ani gracovltostí. Cím více přemítal o dalších osudech Uměleckého divadla, tím více preferoval návrat k původnímu poslání všeobecně přístupné scény,která by nehrála pro majetné kruhy a kritiku.Kávrat ke vzdělávacímu programu nemyslitelnému bez poboček zaměřených na činnost v provincii. Konečně se vrací do Moskvy .Pohublý, pro Šedivěly, s tváří poznamenanou utrpením,ale nadále dychtící po práci. Herno o vlek neustupovala, chořel dále, stoupala teplota a nesměl vycházet. Choroba oddálila premiéru "Hamleta",uvedení malých kome- •Ždravým nemocním" a "lartuffe**"/.Repertoár moskevských divadel,kde převládala bulvémost,upevnil jej' v názoru na mnohem přísnější kritéria mchatovské scény .Bez ohledo na sebevětší těžkosti a překážky. Když chystal vlastní stručný životopis pro Slovník společnosti příznivců ruské slovesnosti,uvedle že pracuje na "velkém díle",knize pod názvem "Osení prožívání'*,kam vstoupí je~> to,co prověřila praxe.!. >viče- ^aneenza a^^v^Szskáfio^v^^av? Í.StSegorôva^íentokrť se nemoc Stanislavskému hodila.pro to že se zařazením teto hry do repertoáru nesouhlasil a názor' nezmenil* Po 7? zkouSkách2ÍX*X 26 repríz do 3.5.1911. Potvrdilo se názor Stanislavského,že nepůjde sic o jiného než zopakovaní předchozích inscenací.S tím rozdílem, že hra neobstála při kritičtějším názoru.Ue-nirovič-Dančenko ji obhaj o val, pro to že chtěl získat nové autory a nic jiného k dispozici nebylo.Krize soudobé ruské hry se prohlubovala.. ■112 12, leden 1911 Z obchodních důvodů se vydává do Berlína a využívá tohcxlrsetkání s Běmirovičem-Dafcčenkem aiao ^fcskvu^ Aby v klidu mohli přemítat o perspektivách Ifo&Leokeho divadla.1 NavStěvuje představeni */»^inhardta,předev?5ím "Hamleta" a "Vladaře Oidipa".Stydí se za herce,jejich neprofesionál i tu, zbytečný patos ,přehnané aaskováni, snahu spoléhat na nákladnou výpravu apod,y podstata "dětské hříchy" poěáteěních sezon T>něleckého divadla ^ ' ' Setkání s Wěmirovieem^ančenkem se uskutečnilo 16.1^ v hotelu. "Ruský dvůr ".Zprávy o něm existují nanejvýš rámcové. Leden 1911 Pobývá v £íaě,kde si prohlíží architektonické památky /místo,kde řečnil Brutus,kde pohřbívali Caesara aj./. Y podstatě Kapitol a Fórum .Upoutala jej zoologická aahrada,kde zvířata měla větší prostor.Ze tří stran ohrazeně prostranství se skazami a stromy,oddělené od návStěvníků hlubokým příkopem .ttenohl se nabažit pohledu na akotač^eí mladata a skoky tygrů,nanejvý8 plavné a elegantní. V korespondenci s A.Benoisem vyslovuje pochybnosti o smysluplnosti dramatizace románu b .S .^er e žko vského 2Petr a Alexej". Ke bazaru a v antikvariátech kupodivu nic nekoupil. utratil zájem o historické reálie. Díky jednání L.lA.Suleržického s Craigem se dovídá,že mu dává plnou důvěru,jak dokončit představení. Craig se odvolával na Spatný zdravotní s tav, nechtělo se mu do Moskvy ^tanialevskij se hrozil představy,jak zdůvod* ní vedení Umeleckého divadla náklady i honorář vyplacený anglickému režisérovl.^ám chtěl popřít ve výpravě i v kostýmech náznaky souvislostí s jihem a Itálií,které nakonec Craig prosadil; Suleržlekij sl zoufal při studiu "bodrého ptáka" r divadle Began díky rutinovanosti francouzských herců.1 Dokonce uvažoval,že na plakátech nebude uveden Stanis-lavskij jako režisér moskevské inscenace, il.ttorkij se zastavil v Síaě cestou s Paříže na Capri, pravděpodobně se chtěl setkat se Stanielavskýa. "Starci" dlouho mlčeli,pono řovall se do vzpomínek a IIsbalil t lichotili jeden druhému.Stanislavskij se, vydal za Qerkýa v polovino února /17.2./a předčítal mu úryvky z práce venované herectví .Gorki j mu navrhl.aby založil studio a zde vytvářel nové hry 1 nový atyl.*Tak jak to dělali kdysi potulní komedianti.'Projevil ochotu napsat pro takovéto studio scénáře.Stanislavsjcého aaujal nápad, jak obnovit principy komedie dell arte /k analogickým závěrům dospěl V.*R.%ejerchold v petrohradských studiích/.' Shoda názaorů naznačovala,že krizový stav domácí drema-Ä tiky vynucoval sl jiný podíl praxe.ten.1 její aktivní účast na vytváření nového repertoáru. 24. únor 19U Vedení Uměleckého divadla za neúčasti Stanislavského jednalo o řízení souboru.*%>skvin,Lužskij,Eumjanoev a ViSněvskij se zřejmě dohodli a chtěli převzít vedení.1 Odstranit oba zakladatele a společně s dalšími šesti herci vytvořit "kolektivní vedení".Kačalov s nimi odmítl spolupracovat.-Zakladatelé potlačili vzpouru na podzim tr*,kdy byl schválen nový řád,podle něhož Se vedení ujali Stanislavskij a ěmlrovic-Denčenko. S ami pak rozvířili pravomoce Tovaryšstva a snažili se obnovit -112 8 - Stanislavskij v sezoně 1910/1911 zastal jako režisér stranou,i když se podílel na mnohých přípravách a jedná-ních.Situaei zachraňoval ffěmlrovio^ančenko,který nastudoval dramatizaci romana ř.^.Boztojevakého, Jušfeevičovu hru a další část volné trilogie K..Hamsuna. r 4 28.unor 1911 Premiéra Hamsunovy hry -*V' zajetí životart v režii V.SI.< Fěmireviče-Dančenke a K./^*ardžanova,výprava V.A^ Simov^ Asistentrežie ^rdžanov se to osvědčil a stal se z něho nadějný režisér ."Po zdě JI pomohl Stanislavskémtr dokončit "Hamleta" a vyřešit gbtížná jednání s Creigem. Jeho gruzínský temperment /Verd^nišvili/.ruakájralti-vovanost, znalost vývoje evropského divadelnictví odvozená z Německa,taktní vztah k hercům a mnoho dalších kvalit jej předurčily k mimořádné úlozeJJak známo* založil Svobodné divadlo,přímého předchůdce Talrovova Komorního divadla,a uvedl počátkem dvacátých let Lope de Vegovu hru "Fuente Ovejuna" jako manifest revolučního divadla... Hamounova hra dosáhla po 63 zkouškách 163 reprízy a hrál se do rota 1933.tfepomohla tomu proslulost jejího autora,krltlcno8t pohledu na mosteckou společnost a jej i osobitou morálku,herecké výkony a přemíra zájmu o nové literární směry. -113- demorVtleké poměry .V Stanislavskij trval na podmínkách formulovaných v březnu,' Jež měly ulehčit jelso organ!zátorskou i uměleckou činnost. Mohl hrát maximálně čtyřikrát za týden, neměl oýt/osazován do tragických rolí,potřeboval v polovině sezony měsíčný odpočinek a chtěl dále pracovat s menší skupinou podle systému.Hepertoár tohoto interního studia uvnitř Uměleckého divadla měl preferovat aktovky .'Vyžadoval změnu vztahu k Suleržiokému,kterého povazoval sa ideálního 11X112 a pedagoga,' Březen 1911 9**března 1911 lO^března 1911 7.'dubna 1911 Po návratu do Moskvy prosadilvga vedení Tovaryšstva spojeních továren V.1/lexeJeva,P.VIsnakova a A.Semšina podstatné rozšíření výroby kabelů /«j,*tak reagoval ha požadavky ministerských institucí /. fta schůzi akcionářů uměleckého divadla,Jeho "Hoveno Tovaryšstva" byl zvolen do vedení a přiznáno mu právo porodního hlasu. Poprvé začal zkoušet v sezoně 1910/1911 ,herci jej uvítali nadšenými ovaoemi.%též se opakovalo večer při představení "Strýčka Váni*«*$emoo vnesla do Jeho výkladu Astrová nové tony?touhu dožít se toho dneykdy se rozprostřou lesy a překryjí nekulturnost provincie. Poprvé se Setkal s J^.Vachtangevem,kterého v dubnu 1910 přijal V. I .Tí emirovi č-Bančenko, L>o volu j e *u navštěvovat lekce a záhy v něm poznává spřízněnou duši. V.tforkij mu poslal rukopisy scének nebo scénářů pro zamýšleni studio: "Scéna s opilcem^, "Setkání", "*rálem světec". V oblíbeném mchatovském "kapustnlkn" sehrál mameluka ve írašce pod názvem "Bapoleoh I." V dalším jednání s Cralgea děsí se dalšího vykladu Hamleta Jato Krlsta,spasltele a ochránce před hrůzami středověkn.faeostálé změny,náladovost, neochota tvořit v kontaktu se souborem se strany Gt.%€ralga unavily zakladatele uměleckého divadla.vlze bezmezné autority se rozplývala,o čekávání na pomoo re$13éra nezasaženého zvyklostmi se stále více neopravňovalonastupovaly obavy a uměleckého fiaska a deficitu. Craig si neuvědomoval důsledky neustálých odkladů.občasně posílal nové a nové nývrhv, kostýmů, zdokonaloval zásteny, měnil koncepci všeho JA neúprosně žádal další a další peníze, ^e zaslaného výtvarného materiálu se však nedala vyčíst jakákoliv koncepce,dílny nechtěly dále pracovat na zbytečných zakázXkách, jež se měnily dři ve, ne ž byly vyhotoveny. v ' Zahájeno hostování v Petrohradě Inscenací "Strýček Vána*J Stanislavskij zde získal otisk stati L.OnreviÔové b současné literatuře a novém dramatu.radil se s V.A. * Těljakovským o studiovém divadle i škole při divadle, stanislavskij se snažil os labit nepřátelství A.l.«Južino-Sumbatova,který se snažil přetahovat mchatovské herce, zasahovat do veběru repertoáru /dvorním divadlům zůstalo monopolní právo premiér.pokud o hen projevila zájem/. Takovéto nečestné soupeření nemohlo pochopitelně prospět vztahům mezi uměleckým a Malým divadlem.Tôljakovskij jako ředitel dvorních scén uznal oprávněnost stížnosti Stanislavského 2 -114- Duben 1911 Caalg se domníval, že Stanislavskij zbytečné akcentoval prpblémy s dokončenia "Hamlete*1 .Vel se více starat o dodržování smluvních podmínek. íiuleržickij na radá Uměleckého divadla navrhl, aby sami dokončili představenív§em£ napomáhá dokonalá znalost názorů G.tejCraiga.^.'I.ftěmirovlc^ančenko prosadil, aby Cra^ovi byly poslány peníze,jež mu patří podle smlouvy^? podstate vyúčtovaní, a' nic více* nelíbí se mu výprava navržená A.IOfesoisem k Turgene-vov^m malým komediím*2dá se mu příliš teatrální, nadnesená,vhodná snad pro operní představení.nikoliv pro miniaturní komedie. ' ' Připravuje se na uvedení hry L.H.Hľolstého "živé mrtvola'* studované paralelně v alexandrinském divadle a ttaělec-kém divadle^ Pro interní studiovou scéna navrhuje repertoár odvozený z literatury:dramatizaci feytiAjL úryvků z "Bílých nocí", "přeženýoh a ponížených*,"^asky% "Odvržené lásky" aj.1 Počítalo se především s L>ostojevškým,5eohovem,3aligrfeo-vem^cedrinem,Gri^rovičem,t3spe*sk^ **alé miniaturní dílko ^koncentrovaný přfbeh,který lze sehrát v rozdílném rytmu4 a' různém žánru .Hned tragédie, hned komedie .i>ávný sen tanlslavského neuskutečnitelný na mateřské scéně. Květen 1911 Odjel na léčení do Karlových Varů.Cestou se zastavil v Berlíně i^XKaaiMff lemžWii^w1rii,aeÍnhardtova představení tentokráte neviděl.*Dbytoval se v hotela "Rudolfshof ",kde žil V.l^emftrovič-^čenko.dohodli se, že více budou odpočívat v karlovarské přírodě, než debatovat o divadle .Shodli se v Sak, že by Unělecké divadlo mělo vykonat "triumfální tažení* po ruské provincii a nejen každoročně zajíždět do Petrohradu, stanislavskij dohodu nedodržel a neustále zasvěcoval >Těmiroviče-J>anOenko do syst émujPřes to že Jej to nyní nezajímalo a mnohé nelogičnestl,včetně Scrdbené řeči, jej více zarážely.5tanislavskij v§ak žertoval ar ' mel více než dobrou nálado^ ituaol zachránila V.lí.-Jermolovová.které Stanlslavskij četl připravovaný spis o herectví dokonce v lázní ch^římo u vany..1. Dokonce záhy I,!AJužin-Sumbatov jej zasvěcoval do tajů systému,toto to že neulel pozornosti Stan islavského jTakze líemirovlMíančenko neunikaní "náporu pkzoatků.Jimiž k* Stanislavskij zahrnoval veškera okolí.^ez ohledá, zda mu naslouchalo. Červen 1911 Odjel z Karlových Varů za rodinou do francie«*v aeint Luniere se ■snntfmdtk setkal mj.% Kačalovem, Litovcevovoc *fessali t ino vem,Efr osem ej.ffevydal se však do Londýna na sSifisalii oběd pořádaný na oslavu ä.^Greiga/ Qmělecké divadlo tam zastupoval překladatel a tajemník ředitelství , V.^ ,Likiardopullo . V zápisníku meditace c nebezpečenství řemesla,které může zahubit sebenadsnějŠfho herce« lfnohé naznačovalo, že systém vstoupil do stadia zevseobec není a začal se zbavovat "naučného balastu",jemuž se nevyhne žádný praktik na počátku podobného díla.1 - - V středověkém zámku na hoře sv.%iohaila nabádal V.l.ř Kačalova.aby zafixoval dojmy z podzemí,kam mohla sestupe bat lady Maobeth se svící v ruce •Donutil Kecalova, pby sestupoval po schodech a vyhledával lady /K.A.Bmirnovová kterak bloudila mezi sloupovím..1.1 -115- íitanislavskému celý výjev připomínal něco posvátného, mystického e stěží vysvětlitelného^Posději,po navřete do Moskvy se ponořil do studlau jogy.Zeujala jej dechová cvičení,schopnost ovládať srdeční tep a zpomalovat či zrychlovat životní funkce. Cervenec-srpen 1911 Ä* Ätanislavského čekala náročná sezóne 1911/19112, kdy měl dokončit Turgenšvový mel4 komedie,uvést *Zive« mastvolu" a uzevřít přípravy "Hamleta*. V Berlíně shlédl v Německém divadle "Fausta" v režii U.1 Reinhar dta.Obdivoval jeho fantazii a nelíbily se au rutinované herecké výkony. 1. srpen 1911 Vrací se do %skvy plný energie a nadšení .f^ři pohledu do zrcadla v šatně si uvědomuje,že zešedivól... Paralelně zkouši "íivou mrtvolu* a ^Hfmleta".Trvá na né-zoru.že' systém je promyšlen a ověřen.Tudíž hodí se pro 2kou*ky.soubor je jiného názoru.** Vjl.líěmlrovič-^anoenko neprotestoval proti tomu,esy za Štrnislavského "zaskakoval* J.B.Vachtei^v.^ylaeně fa zkouškách "Hamleta", ada komických momentů při zkouškáchJRozhovor o Poloniovl, Mardžaaov»který zapisoval Crelgovy názory4upozornil',že výjev se odehrává na posedí ba siny,kde kuňkají žáby. Nemirovič-Dančenko žertoval a po znamenal, že žába má také duši a snaží se prosadit její city s záměry. Stanislavskij to nepochopil a v duchu vysvětlování systému pronesl celou řad o tom,Jak bafá* žába? Za ji nelze hrát, ala pes tečí, kfira herec najde správnou tóninu a ta jej přivede k žábě..1.5 4.srpen 1911 Pověřil Vachtangova, eby s herci procvičoval sysfcf% a navrhl postup. Přestože Němiroviče~i>ančenka neopouštěly pochybnosti, zdůraznil na večerní ~ zkoušce "Živé mrtvoly* význam úsilí ätanislavského # jemuž nutno napomáhat a chápat je jako "novou metodu práce*. varoval však Stanislav skáte©,aby se stále neobracel k většině souboru, ale začal pracovat s menšími skupinkami.1 Získával je na svoji stranu a rozšiřoval svůj vliv,1 ffikdy však neměl počítat s masovým zájmem a okem žitým ' přijetía^Stanislavskij bohužel podobné momenty podcenil.1 6.srpen 1911 Kbnkurs ne místa v mehatovské škole za nepřítomnosti V.XíHěmiroviče^ancenka,který se vydal do kláštere v Zagorsku /^rdj lce-Sergéj evská lávra/.&tanislavskij namísto zkoušky vysvětloval základy systému. V korespondenci naznačil V.I^Iíě^irovič-Dančento, jak obtížné je korigovat Stanislavského s jeho tvrdošíjností a schopností sprvu získávat,nadchnout a neméně tak brzy odpudit mírou dogmatismu. Stanlslavskli se tou dobou opájel vidinou studií v provin* cii v souvislosti s úspěšným hostováním jedné skupiny v Kóvgorodě čele se Sulwžickým a Vacht*ng?ve«/ a' v Cernigově /vedenou ^.V.Petrovem/' »' kočující skupinou V.V.Qotovceva.která hrála ne vesnici...^Povazoval to za zárodek "všeobecně dostupného divadla",za vítězství systému... Polovina srpna 1911 Prvý vážný konflikt fítanislavského se souborem,který odmítl zbytečné komplikace se systémem a chtěl připravoval "živou mrtvolu,! .Vě t? ine zapřísahala S tanislavského , aby se nechoval jako o tec, který nekriticky prosazuje vlastní -116- dftě.Aby si uvědomil nedokončenost a nepropreeovanost systému, který spíše brzdí práci na předs tavení # ne ž jí prospívá.3tanislavskij se iira«il#stáhl se do sebe, mlčel a tvářila se trpitelsky.bám sl zapsal, že herci ztratili zájem o "laberatárni práci** a dávají přednost dosavadní rutinovanosti.Boky práce na akouškáeh, přesvědčování v Šatnách,demonstrování dílčích výsledků, tohle všechno nezapustilo kořeny .úspěch se nedostavil, ' protože se nemo>il se souborem domluvit a přesvědčit jej. Postupně si neúspěch vysvětloval in trikami,bez nichž se neobejde žádné divadlo.tA tím více důvěřoval Suleržickému a Vachtangovovi jako "věrným a obětavfe" spoluprecovnl-kůmikteří uvěřili v perspektivnost syatému. A tak 14.srpna 1911 pověfil V* ch tangová,aby utvořil ' slaroinu sympatizujících a preeeval s ní podle systému. Prověřoval j«j,bral to,co se hodí,ostatní ponechával stranou.Měl soustředit všechny,kteří mu věřili a zahájit praktické lekce.V podstatě za půl roku,co poznal Vachtangova,svěřil mu stanlslavskij takovýto usol. skupinu části souboru,která připravovala "živou mrtvolu", svěřil atanislavskij herci N.O .ffassalltinovovi. mém iro v i č«*»jft nče nko tím nebyl nadšen,pro to že se soubor rdzčlenovel na skupiny a skupinky nejednou dokonce mimo provoz.^áti rozpracovával cvičení,která měla prospívat efektivní paměti * soustředění .Bpojovpcí článek mezi esperimentováním v učebně a zveřejněním hereckého výkonu hledal ve schopnosti analýzy vlastních citů a orientaci "ve vlastní duli".Ob jasnění značně mlhavá, btanislavsklj se všrk navzdUvalva na pomoc si pozval ^>.v#Volkonského#který tu zdůvodňoval "arytmickou gymnastiku" v pojetí různých taneSních škol. Hada Moskevského uměleckého divadla doporučila Stanis-lavskéfau,aby se soustředil na roli Abrezkova v "Ilvé -mrtvole" a výlučně ve volném čase se věnoval metodice. "Hamleta**,který měl být dokončen nejpozději v prosinci tr irov 1 č-Dance nko měl podle vlastni úvahy pomáhat Stanislavskému, a"by se dodržely určené termíny..*. Později /5.9./NěniroviČ-Dančenfco se ujal Stanislavskéhe a vyžadoval pro něho potřebné místnosti,aby se mohl' věnovat systému a ezper iraentování s hereckým mládím.' Premiéra "Živé mrtvoly" na počátku sezony 1911/1912 v režii V.l.^ěmirovice«4>ascenka a &.S.Stanislavského, výprava V.^.Simov. Sežie se zaměřila na ovzduší nev^pověditelné nudy, všednosti a banálnosti,jež podminovala tragédil lédi Protasova.Pokrytecká morálka donuaila jej,aby se ' obětoval a aby proměnil mrtvolu živou na skutečnou.1 Kritik Tí.^íros považoval herecký1 výkon Stanislavskéhe za ideální,leč většina nesouhlasila.5 Přesto musela přiznat, že se tu objevily mimořádné hereck výkony,mj.^l6skvin v roli ^di Protasova,«ása - ajA. Koonenová,Karenln ** V.I.Kačalov,I»íaa - M.P.Lilinová, Vyšetřovatel » I.TI.Berseněv.A pochopitelně kníže /brestov v podání at-nlslavského.ftmi^fmfffěaiy Prošedivělý a elegantní^upjatý a udivený, b mohutnými lioousy.v módním Sametu a nervózně si nasazující skřípe c .Pre c i z n £ vypracovaná charakteristika, detaily přesně podřízena její koncepci.Stanlslevski j nehrál,ale žil na sc^ně... -117- Září 1911 aada příjemných i mtné příjemných povinností jako účast na penyehidS věnované zemřelé primadohě petrohrad xxký skýob d iva&el #* f J2 *^ p vinové v kostele na flovepanen-ském h rb í to vě ; j o dnan í s ředitelstvím varšavských divadel o hostováftíistudlum her G^Culkova a /.^.%e«iso-va,jež posdojľV^^'ejerchold považoval za vrcholy novodobé dramatiky,-Narozdíl od £ tanislavskému, j emuž sade scházel základ děje a představa o postavách nahrabovaná improvizovanými výstupy. "Rytmická gymnastika" se zalíbila a storSí pokolení v cvičebních úborech nastupovalo do foyeru,aby se mohlo rozcvičit před začátkem zkou5ek.Ík>zsah od deseti *o pul dvanácté nutil k vypětí a vydaná energie zprvu scházela na zkouškách. Říjen 19U Hada *feskevského uměleckého divadla doporučila,aby Stanislavskij se věnoval výlučně dokončení "Hamleta" a v rolích Ver^inina,CTnjeva^rutické1ho i Hakitina jej nahradily alternace. stanislavskij zanedbával podnik a celé dny i noci ' trávil v aivndle,le měl čas ani na dětl,na přátele. ' Ho žítovpI,hrál,pracoval podle systému s mladými herci. Přesto sledoval reprízy a s nelibostí zapisoval do ' "deníku předstevoní" veSkeré nepřesnosti a prohřeSky.1 3ywbol "modrého ptáka** m\a připomínal díky zvetSeloati "starého Špačka" atd.7dálo so mu,ž« místo demokratického divadla s uměleckým programem postupně převládl byrokratický mechrmismus dvorních acé^.BnyXlliig|Iilg Dílny se stále méno zajímaly o výsledek,technika absentovala,notné směny a opravy se musely vymáhat atdj Provoz pohlcoval unšlecké saměry,leč Stanislavskij si vyhracoval právo "zápasit s takovýmito poměry do posledního čiechu". I to byl důvodtproč nesouhlasil se zájezdem do^Xendýna e Parise v sezoně 1911/1912. Listopad 1911 Při skou^káoh "Hamleta" pro následuje stylizované pozy © nutí herce,aby vycházeli z přirozeného jednání, kterévv konečném vý&ledkum^ůže podobnou stylizasi podminovat.-Ale nemaže fflaudius usedat na trůn a , zaujímat aepohodI.nou,nepravděpodobnou a neladnou pozu. V záznamech ze zkoušek lze rozpoznat dvě stránkyí ohromnou životní a uměleckou zkušenost &.B .Stanislav-ského,e snahu vtěsnat ji doat poněkud scholastického rámce rodícího se systému.Viz rady Kačalovovi před výjevem "v pasti",£dy měl hladu perel postupné přebíral a navlékat je ne snůru.$rvá perlička mu prozradila, že má být energický a bodrýj druhá, že chtěl u Štědřit políček králo,ale musel je zavčas zamaskovat}třetí, m analogicky a Ofélííx; a Poloniem musel-skrývat i naznačovat - a neustále pozorovat krále*další perlici mu napovídá,že Hamlet se bojí předčasně zastrašit králi amd.atd.1 ■ ... _ R.žif>ní výklad stále více opouštěl eraigovskou abstrak< /Hamlet v pa-orscích ynrti marně zdolávající zemskou přitažlivost poseiaské existence/a jeho filozofický základ vrůstal do ruského prostředí ívášnivý,nadaný, ně^aý Hamlet donucený se p xe tvarovat,aby mohl vyplnit svěřené mu poslání.Hamlet vystupující z reality rozháněných demonstrací,krvi zalitých náměstí.iluzí o parlamentarizmu a straohu z další války.Haalet prahnoucí po změnách, jichž se v Sak stále více obával.1 4.1istopad 1911 Listopad 1911 Prosinec 1911 -118- Samozřejmě, že smíšené motivace neměly podobo přímočarých analogií,ale vznášely se v ovzduší jato výraz ohav, předtuch i nadějí. Stanislavskij se obával kr>*p 1 ikac £ , pro to že si uvědomoval, natolik ce predstavení vzdaluje od Craigových požadavků. Vážil si jej jpko čelného evropského režiséra a právem předpokládal,Se konflikt by přerušil dalSí možnou spolupráci JI kdy£ mt* bylo Eřej?«é,že £mysl' Jeho pozvání do Uměleckého divrdla se rcpro sadil, t sn.pomoc v zápase s rutinou a objevování nových' cest v umění ulehčené autoritou zetiraničcího tvůrce. Beda tferěleckého divadle va>k rozhodla jin^ktodmítla, aby Craijg byl \H)zván ve stadiu závěrečných zkoušek. Ostatně ani příprava repertoáru neproběhla hladce. ''' l-tanislavskíj nesouhlasil s uvedením "Paní z? námoří"^.V J.Xvrpll uctivě děkoval za pomoc s přípssvou "Sivé mrtvoly" v praíském Národním div r dle . usp ^ch připisoval přikladu '"hostí z Euska**,kteří změnili rázem představy 0 vSeffi^epertoáru,příprf5vě představení i Jejich stylu.1 Stacialavskij je smi1 tělně unevoný#obává- se fiaska a znepokojuje jej náladovost V^I.íCečalova.^énSí schopnost £ixovot nesporné přínosy,takiíe převládala kolísavá uroven a nejednou se' všechno začínalo znovu .Jako bezvýchodný pohyb v kruhu^ 12.«22^pro3inee 191i S ohledem ne závažnost preri^ry "Hamleta* zruSila rada Moskevského uměleckého divadla v této době všechna představení,aby se mohlo nepřetržitě zkeuSet,odpoledne 1 večery , , 19»prosinec 1911 Generální zkouška za účasti G."5.,Craiga,který poměrně pasivně přijímal změny v jeho weptroooí koncepci /mnohokráte náhodně změněné jím samým/.!Leč obhajoval osvětlení některých výjevfc#kterév se měly ponořit do přítmí či probíhat takřka ve tmě.Konflikt dozrál ve výjevu *past*,h&e podlé Craiga mělo světlo vycházet z postranních e kón a někdo pod stropem' vznikat přítmí, schopné zveličovat obrysy celého zámku,t)sv8tleni však bylo příliš rozptýlené a vyslaný dojem nemohl vzniknout. Craig se neohlížel na Kačalova. presto Čil přes řada sedsfel a vyběhl z hledi§tě.^kou^ku museli přerušit a zahájit diplomatická jednáni s rozzuřeným gfeiem. Mnoha nedorozumění mola na svodoví jazyková barlára. Stanislavskij se snažil s Crsl&em domlouvat německy nebo francouzsky,ten však oběma řečem příliš nerozuměl. Anglické výhrady a francouzské protiargumenty sněiy v hlediSti od ráne do noci a unavovaly ve stejné míře S tanislavakého 1 Craiga« Kupodivu nejméně sc Graig srjím*l o herecké výkony, zatímco opravoval maličkosti ve výpravě,kostýmech i osvětlení.nezajímalo j j#že aebude vidět Hamleta,ale dával přednost velebnému pro e toru, kde se děj měl odehrává týrejme se sde střetávaly protichůdné názory a v evropském divadle se nevěnovala taková pozornost hereckým výkonům. 23.*prosinec 1911 Konečně premiéra ^Raaleta" v režii a.l5.fereiga#KjS.^ta- ni&lavského' L#/.Suler2ického#ve výpravě Craigově a 3 kostýmy &.l^m>unova. alternoval Hamleta hrál V.TjKečelov AjosdSji jej alsspsyynl Stani-slavskij /.Královnu tfetrudu O.Z.^ipperová,krále Claudia •119» ff.o^%se*lit in*vř^f*li 1- %>V^^á#3>©leni*t v.V^užskiJ, Laerta *í.V.;iol«f?l*vski;}. .. - Představení Po 142 zkouškách náaledovato 4? i^iz.Tgm?i**4SiÍ se hrálo á6,2^1914*0bnovil Jr* al r^sčleněný mehrttovsfcý soubor po^atksř!! dv cvit/oh l^t»!m&^vovská či pražská akqpiaa* Ohlas* pKedstavoaX r*ol»o ohfsralcfieelsorat jinak než jako krajně ros^Mitý a $roticfhůa^«^heds vznikla v odporu proti sá#t£ná&»kt*a*é vadily .bránily pohybu a působily polárně íĎi^ftá.Výriřwný ps»ínei*) se sáhy sprotivil díky u Joe> ^-ralet^otože se postupně oprosti od i*eeírvilsě ^ravdí^poGobn^*o vákle&ti^krajnesti následuji cí po oraigrcáké' abssrr&oi. /vafelov vystihl "laPSgéYiii ttn&m&enéhe ril omfnrí , jonuž osobní lámalot?#s«rt otoe 1 sotíívrnMn Cféli*»ned^st»jné ovívání matčino neskytaje i*>ase pcfcětr/,-"cy mohl prašněji KWtasfcm uvr?&rat n vyrovtjávt s pooh;^hm»1*řfi. Obeopr^tvu víc« erudovnx^ti v*afc orsigr>V8ký výtvarný irrincfp iv*v*wlil a netálo se ««užo dokonce MqrtfcWMs urychluje ^pád děj* ft vné*í ew arametiefsé nepra, '.ři?j*ié jc***íe se očekávání na obou etr«ná* nenaplnilo. C#*i& p¥^»«&iád*l»£* *#»suř£-jato hvěsda na nebi ruského wnSnf a mj„*tak* tóy v£Xf*Mif?m chování nezískal petřebnou eatoritor •* p *^?m3ta« názoru zftkladaftelíL kteří j^o jednání toleroval Cut **?iel«vskl j a Wěmirevic ©$ekávr*l! podporu vlastního úsilí, ffrtoiiee se visle ukázal že ▼ *b8kve tvořila dvoiica «£*ofíUb*jtoli reži&áersfeýfe osotností#která jvv * skromně * běs ohledu noa četné spory t? terflikty * rmplmvzlz, představy o nevát dlv»»^e*OdvoEecá jK>{^pitalně 2 rt*alistickéhí tonc^poe iluzivního pfedstevení se všemi máni enfeýíci př-sařhy mtšztsm k moderf*ě.Cíl posváni se senaplni vyjjfftá je&Mní i fSnrrord rtréty se vSeJc vyj v t@i s«raru#le &e ítósmla naivní dÉvěrs ▼ zel experte .1b#r»ání wa sebevědomí ^skladatelů dlvmdle* Jistě výF?ra**r*éwOsti»tn§ 50tvrdil© Je hostováni v *ATAp5 i /mea?ieii#*yT vyrocené důslt revoluce a obdanská války... Brooinee 1911 J»£»¥mohi^n$ev uhájil m ?.ákX»dě poválení ni^lavskeh© l*kae v prvém rojíku studia systému, írnoovel & «íl*dý"»i >í#rei*potolení Bekledatěl^ JeJ igno-roVRlo.*.. t*1to akupifiy vzniklo Braé studio *%skevsibfho uměleckého divadla#kt>^ré j^ehájllo IJ.ledn^ 1911» Studio oródtfinat^ hwtímt&nm ^.^-tu«IisMhs«wtM k fy^icfc^ pfáoi s snahou n**$m tvořit^alr neméně tak si vyd&MvRt ttř» živobytí vlastníma runma^ tím pieláLie-ncut Vúmwt vey^lítmt n u^ikífm*v podstatě s pomom tolstojfívoteé tomicy. >.loden 1912 V.I.íísiroviS-tivnévrte® intovm nl akcionáře XSsěleckéto divadle o &n&2g í^íj^tani3iav jk^io založitstudio^kde by se zabýval vý^udně čyBUrr.o^ " uváděl předstnrení4 k^r.zultant.Ja^o terec s© zHká velkých rolí a m&že hrát pouze nos ta vy dílčího výsnamu /kníže /breskov^. ' schůze vyjáiřilfi politování má. tímto rozhodnutím btf»nlslav3k^io. 13*leden 1912 Eahájil Kkou??ky Tur^eeSvcvy korseCie řezen 1912 -121- Protože se jednotlivé - části večera připravovaly postupně,lisí se údaje o zkouškách /od 31 do 48/, podobně jako t některých představeníoh se jedna s komedi vypouštěla /počet repríz od 157 do 1Ó2/.Hrálo se do 8.7.1922.' Sám Stanislavskij se domníval, že stěží au že sehrát hrabě te Ljub lna /podobně jako Pamusova/,protože jeho demokratickému cítěni se příčí nadřa^nost^vyěování se nad ostatní a snaha je ponižovat .Podobné jeonání' Je au cizí, chápe však jeho příčiny a může je Ironizovat.Víru tohoto ironického vztahu nutno všakr kontrolovat* jaro to Že se snadno a poměrně lehce zveličuje.stanislavskij se v tomto případě musel zapírat,nemohl využívat předností vlastního zevnějšku.Vysoká postava,zvučný hlas,energická chůze se tu nemohla uplatnit.Tíaopak,musel ji nahradit stařeckou nemohoucností lidské nuly. která však lpěla na rodových výsadách. Karikatura v prostředí úřednické honorace splnila svůj učel, takový byl názor kritiky." Hádherná herecká dua /Lilinová-Stanisiavskij ,£ačalov -azovská/,originální výprava,vystižená komičnost přitahovala obecenstvo,takže se hrálo při vyprodaném hledišti. Sftanialavsklj nebyl s^m se sebou spokojený a domníval se že nasadil "falešný ton".Příliš snadný,trochu vulgární. Chtěl postavu zjemnit a více ji sblížit s nanejvýš jemně filigránsky vystiženou světáokoatf.Změnil maskování, leč zdálo se mu,že dokonce ovlivnil ve spatném smyslu výkon Lilinové.'Trásľ sa hrůzo u, kdy ž zjistil, že v hlediSti usedl kritik A.*R.£ugel,který Umělecké divadlo nenáviděl od jeho počátků^Chybu spatřoval v tom, Se vysel z vnější charakteristiky a nenalezl potřebnou rovnováhu. Při patě repríze našel jiné držení rukou /lokty připažen k tělu takřka po vojensky/. Dokonce v průběhu tradičního kabaretu a karnevalu, tzv.1 kapustniku,v Uměleckém divadle,kde hrál voskovou figurínu zakladatele*jemuž se nedařilo setrvávat v neměnné po ze, snažil se napodobovat také hraběte Ljub lna. Vučivé sebe analýzy podle systému jej znepokojovaly. "Kruh" se mu nedařil, "koleje* se bor tily, "kontakt" se ztrácel.Xeč hlediště bouřilo a smálo se tak, jak nebyv lo v Uměleckém divadle zvykem. Zahajovací představení v Petrohradě - polední :"Hodrý pt ák* , večer ní t Tur gen ěvovský večer. Následovala "Živá mrtvola",která poskytla zajímavé srovnání s Uejercholdovýa nastudováním v Aleaandrlnském divadle. Po té "Tři sestry" a "Věsíc na#vsi". Z recensí zaujala .Stenialavskéhd úvaha A.Benoise o posledních nchatovských inscenacích .Zkušený literát a výtvarník vysvětloval problematické výsledky mylnou orientací r epertoáru ,kde' se objevovala díla nesoénická, hry Tolstého a Turgeněva.V představení "Hamleta" se Umělecké divadlo "zřeklo sama sebe".T*e náhodou zda nehrál Stanislavskij,pro to že v tomto vyumělkovaném světě zlatistvých zásten a nadpozemského osvětlení nemohl by se uplatnit s jeho bytostně živým herectví s Vycítil zmíněný nesoulad a jistě se sebazaprenia se odřekl Hamleta.Nelze sloužit současně božstvu ax yp vyabstrahovaného kráena a idelu životní pravdivosti.1 stanislavskij si zaznamenal, že přivykl tvrdým úderům -122- kritiky 1 nepochopení,ale t tomto roce se príval výhrad podstatně zvýšil. Lube n 1912 Rozpomínal se na představení v Berlíně, Římě a Paříži, která nevynikala hereckými výkony, i když z hlediska režie obsahovala nezanedbatelné po dn í ty .scházela ttr však,oealistvost a harmonlčnost uměleckého výsledku." Pezaftjt R§inh«rdtovo pojetí "Vladaře Oidipa" *u připadalo doslova bezmocne a zachraňovala Je výlučně mlmořádaost prostředí,cirkusová aréna.A moskevské^publi-kua Jím bylo nadšeno* Třicet let se snažil vychovávat moskevského diváka a bez podstatných výsledků.Co dělat?Odejít do kláštera nebo do cirkusu? Hev zdává se v Sak a publikuje stati o divadelní škole* odlišně koncipované a vzdálené usanoí dvorních institucí .Tam se přijímal konstatní počet žáků,dostávalo se mu Skolení hladového a pohybového, m in ima etikety a ■ postupně se utvářel typus herce" pro zavedenou praxi,1 Kic,oo by se v něčem odlišovelo,*trácela se osobitost, výraznost talentu. Škola uměleckého divadla považovala za základ princip' výběru,soutěživosti a formování herecké individuality.1 Skupine žáků se neustále zmenšovalxa,odpadali slabší i ti,co se nemohli podřídit nasazenému téma stadia.' Bepertoár odpovídat požadavku žánrové šíre /od vaudevillu po tragédil a áryvky z oper /a přihlížel k nadání tak, aby se dapet mohl pro j ev it. Po stupn š vznikala skupinka, která se mohla aax prosadit jako samostatný soubor. Takto byl koncipolán plán uměleckého divadla a jeho filiálek, stál e odkládaný a nerealizovaný díky nevhodným materiálním ppdmínkám. , , 16.duben 1912 Ostudná historie zaznamenaná V.V.iužským v deníku před- stavení: dva herci se opozdil i,hrál i v častěném maskování a kos t ýmo vání,pohádal i se s ostatními účastníky davového výjevu,křičeli za seénoa tak, že to doléhalo do hlediště. Na napomenutí asistenta režie reagovali hrubě a napadli jej..V Něco v mchatovském prostředí nevídaného a svodčíaího, podle názoru Stanislava kého, že sem stále více pronikají mravy z ulicev^ěnilo se publikum,měnilo se chování mladých herců.Stanislavského zoufalé pokusy,,jeho četné provolání,lekce,výzvy se ukazovaly Jako neúčinné. 25.duben 1912 Stávka na závodě tovaryšstva V.71exejeva,i' Visaakova a /.Sam?lna.V deset hodin zazněly sirény a dělníci vyhlásili stávku na protest proti potlačení manifestace v dolech a rýžovistí dn kolem Leny .Stávka měla výlučně politický ráz.Zúčastnila se jí většins,pouze asi jedna šestina pracovala.Příští děn byl provoz obnoven. Počátkem dubna stávkovali horníci v dolech kolem Leny, zasáhlo četnictvo a zmasakrovalo kolem 500 dělníků.lfa protest vzniklo stávkové hnutí,které mělo podle dnešního pojmosloví charakter výstražné celodenní stávky. Stanislavskij stávka považoval za samozřejmost.lakové jsou poměry,a lepší zřejmě nebudou.Spíše naopak... J.fcvěten 1912 Hostování uměleckého divadla ve Varšavě.Po skončení v4rllvf,feeř^^^ -123- hledlště.sebemenší zprávička v tisku, se nemohla objevit, natož pak recenze.Oficiální kritika dokonce vracela vstupenky,která jim zaslalo ředitelství Uměleckého divadla.Rozumní intelektuálové se omlouvali a poukazovali na neodvolatelné požadavky národního hnutí.Tfeělecké divadlo se doslalo do prekérní sltuace,protože se chtě nechte muselo účastnit banketu„který uspořádal ruský gubernátor .Po skončení posledního přecstavení,po "Třech sestrách" obecenstvo zůstalo v hlediStl a před divadlem, kde dlouho protestovalo proti ruskému násilí. Je nepochopitelné,proč umělecké divadlo hostovalo Ve Varsavě.^fělo přece předchozí zkušenosti, znalo situaci a pře&to vyhovělo oficiálnímu po zváni šlohly zde zapůsobit kompromisní ohledy,které se v prostředí tohoto divadla také prosazovaly.Íto soubor představoval zájezd trapnou episocu.protože hrát před nepřátelsky naladěným hledištěm není maličkost./, řeč umění zde zůstávala němou „narozdíl od pozdějších představení v Paříži „kde »ffl6lftó*ěIiHX emigrantské obecenstvo vítalo staré dobré známé a záhy zapomnělo na připravované provokace,boj koty apod. 24.květen 1912 zahájena představení v Kyjevě inscenací "Na dně*. souboru prospěla změna ovzduší „přátelské uvítání, bankety.pro j í ždky po Ľ nepru organizované iíyjevským spolkem umění a literatury .záverečné představení "Tří sester" se změnilo v triumf,scéna byla zasypána květinami, herce odnášeli z divadla nadšení obdivovateli. Po polském mrazivém chladu»přívětivé ukrajinské Jaro.' Červen 1912 btanislavskij poměrně často chořel,jeho organls-nus se hrábli trvalému přetížení.Ve chvílích,kdy musel zůstávat doma,vždy pracoval na svodní kapitole knihy o tiech směrech' v umění,kterou nakonec přenesl do "pedagogického románu".' Cervenec-srpen 1912 Léčí se v %saestukách„poté v Kislovodsku.PrijíMÍ tam mj.'Kačalov,SCí»f>fŽ^fros,Smirnovo vá. VŠeT* vysvětluje specifické stránky ruského divadla a jeho "přirozeným prožíváním",neodmyslitelnou emotívnest domácího herectví, jež nutno technicky zdokonalovat.Leč nikdy nepopírat citovou podstatu. ^ěmirovic-Dančenko pronajal pro studio budovu na roku Tverského bulváru a Gne^dikovovské ulice, ^tanislavskij pře&ypovsl energií.těSil se na práci ve studiu a plno jej zaměstnávala příprava, molierovského večera,kde měla být uvedena komedie "Lékařem z donucení* a "zdravý nemocný*. Studuje uoethova pravidla určená hercům,knihy Diderotovy a Leasingový,promýšlí "osvícenskou koncepci* divadelního umění,z níž se odvéjí tradice evropského divadla.^ejen ruského. &áří 1912 Přípravy studia vstoupily do fáze realizaoe.Stanislavsklj opětovné vysvětloval poslání studia jakc nezbytnost pro budoucnost celého Uměleckého divadla. Vedl e konkretizace dalších stadií systému považoval za nutné zde ověřovat možnosti prostoru a o světle ní,obohacení pohybu s pomoci pantomimy a dokonce jiná administrativní metody /reklama,nepřetržité představení vd duchu italské improvizované komedie,orientace na lidové hlediště atd.7,' Eaždý.kdo se chtěl stát členem' studia,musel se písemně zavázat vlastnoručním podpisem. Lekce a cvičení zprvu probíhaly v bytě Stanislavského, v druhé polovině září v nové budově.Suleržickij zde -124- vedl tréninková cvičení,zaměřená ne soustředění, obohacování představivosti a pamět /respktlve postřeh* nutnost zapamtovat si věci během krátkého okamžiku, rozpomenout se na jejich umístění na stole,tvar i barvu/. Studio začalo zkoušet "Ka velké cestě" /.P.Čechova a korespondovalo s *f.v*orkým,aby poskytl scénáře, což přislíbil utanislavskéma. slibně se vyvíjela spolupráce s A«^nelsem#kterého Hěmirovio-Dancenko povaaovrl ze umělce blízkého jeho ayšlení .Benois se Stenislavským analyzoval text "zdravého nemocného "rozčlenovaný na "malé kousky". Stanislavskij pomohl z vlastních peněz ".ttor kému, aby mohl setrvat na Capri,I z těchto důvodů se zlepšily vztahy, i když přetrvávala averse vůči Něm Irovicovi-Denčenkovi. 9.říjen 1912 Sezona zahájena premiérou yiMÉrTMgfg "Peer Qynta" fí.Ibsena v režii V#I#Němirovlče-X>anoenka,K#A#llardžanova a G .^.Burdžolove, výprava !«.&.$terich*? V titulní roli L#^#leohidov, L.V.^Koreněvová jako Solvejía, /.^.Soonenová Anitrai'.V ' * Po 105 zkouškách 42 reprízy do 15.5.1913. Stanislavskij do příprav nezasahovalvpouze upozorňoval na rozdílnost scénických návrhů,které se mu líbily, a konečného výsledku ."Spoutala jej barevnost pozadí a kostýmů.Samotný výklad hry se mu zdál příliš doslovný a litoval,že nepokračoval v intencích *Medrého ptáka".1 V linii "scénické férie" prostoupené mnoha efekty a nevyčerpatelnými nápady.1 Míjen 1912 Pomohl Bom iro v i co v i-i>ančenko v i , aby mu tovaryšstvo akeioná řů poskytlo nenávratnou půjčku ve výši 50 000 rublů na pokrytí dluhů rodinného statku na Krymu. Podstatně změnil pojetí hraběte Ljubina.V maskování se ne zřekl mohutných llcousů bez ohledu na negativní názor výtvarníka WjDobužinskébo#ale více zdůrazňoval fyzickou nemohoucnost tohoto záletníka .brněna maskování se vztahovala na vousy nad a pod rty,aby vynikly smyslné rty. ffn programu molírovského vešero se měl ob j ev itiluryvek z "Tartuffa", hle\ ní roli z^ouiel V.I^KaČalov a K.V^Bravi Orgona V. V.Lužskij ,I>orinu 0 .L.Žnipperové,^lmíru L.*f.1 Koreněvová.v.řrotože předa t&v i telka To lne t ty v "Zdravém nemocném ".0 . V.3zo vská, onemocněla , akouŠel se převážně "Tartuffe",! když jeho zařazení v programu večera zůstávalo problematické'.Mhle však po operaci,na rakovina žaludku zemřel K..V.l5ravič,což urychlilo negativní rozhoi nutí.Gstatně do obtížné situace se/ dostala připravovaná premiéra "Jekatěriny IvanoVny" L.^."Andrejeva,kde Bravič byl obsazen do hlrvní role. , , Nečekaně zemřel hudebrsík,skiadatel a dirigent I.A.Sac, což pochopitelně zkomplikovalo přípravu molie^ovského večera /kde hudbu připravoval člen komédie iŕraneeise, Charpentier/p zejména pak studia. Hepertoárová krize narůstala, pro to že "Peer öynt" zklama a mohl se uvádět maximálně jednou za týden.í&esl zájem o turgeněvovský večer a neméně tak o "Hamleta".Hledí Š tě nejen že nebylo vyprodáno,ele zelo prázdnotou. -125- Listopad 1912 Ve studiu se začala zkoušet Heydermansova hře "Zánik ""Naděje"" " /Naděje je název parníku,který ztroskotal,takže nelze uvádět název jako "Zánik naděje" Stanlslavskij od samého začátku vyžadoval,aby herci vycházeli z vlastních zážitků, přímých i zprostředko-vaaých-.Aby nelhali a nepřehrávali,ale' snažili se pronikat do tajů "života lidského ducha".3 Miniaturní prostory studia vylučovaly složitější výprnvu,proto Stanislavskij zde zavedl jednoduchý princip plátenných závěsů,které se poměrně snadno mohla přesouvat a měnit.V té době novinku,k níž se uchýlil vlastně jen ^jerchold a Xomissarževskij^Sy^m způsobe*! vycházela z principu^čnících se zástěn v "Hamletovi". Vedení ^Moskevského uměleckého divadla zahájilo jednáni prostřednictvím £ .Alenina, aby se stanislavskij vrátil na mateřskou scénu.Zřejmě díky tomu,se více zapojil do příprav "Zdravého nemocného* po boku A.Beonise. lľ.prosinee 1912 Prewiára hry "Jekatěrina Ivanovna" L.íí, Andrej eva v režii V.I.TíěmiroviČe-Pfnčenka a V.V.Lužskáho, výprava V#A„í>imova, Inicenrce v linii spíše naturelistieké**která neděla uspech.^Po 92 zkouškách 36 repríz.hrála se do konce sezony 1912/19l5.tzn.do 14.5*191*. íitanislevskij považoval uvádění takovéhoto repertoáru za omyl a plýtvání silaisi sonbom.Fěmirovlč-Uančenko trval na zastoupení soudobé dramatiky. Prosinec 1912 Ha doporučení M.uorkáho jednali se žžtenialavskýa zástupci na sjezdu lidových divadel#předst^vitelt5 sekce "pomoci dělnickým a vesnický* divadlům %«5fcC aatttgfFJrtm^ kteří požádali o pro** regionálni pomoc.štanislavekíj určil několik členů mchatovského so boru /ouškevice,Včeledova,Lezareva/, kteří vedle metodických' seminářů, později sami organizovali lidová divadla* Stanislavskij "ctudovel knihu ^.'Fuchse "Hevoluce di-vadla.Bistorie ^nichovskáh© umeleckého divadla" a nejvíce se zajímal o scénografické* návrhy a technická podrobnosti. ^oethova "Pravidla pro herce'1 jej přesvědčila znovu* že také "velkého ^umenistu" donutila herecká lehkomyslnost a nekázeň k opatřením krajně nehumánni«. návrhy V.iI.T7ě^irovi5e-I>ančenka,aby se přistoupilo k dramatizaci "Běsů" doplňuje upozornění* aa " neméně tak závažnou drřtmatizaoi "Ponížených a uraženýo a "Vsi atěpaneikovo^.V archívu Stanislavského se docŘo val nástin zamýšlená dramatizace ve dvou částech pod názvy "Homán Nataši" a "Román Nelly*. V zápisníku se množí poznámky v duchu*zda herec hrál či nehrál podle systésra.I^č Stanislavskij si uvědomuje nebezpečenství sc^olastismu a přiznává#2e Višněvskij sehrál strýčka Vánu podle systému,*le v konečném výsledku připomínal spíre nudného Serehrjakova. LůleSitě jsou poznámky v seznamu mladých herců, a nimiž počít*! L.A.Suleržiokij ve studiu.Tak vedle jwéna JjB.Věchtangová poznamenal: "Studio se bez něho nemůže ot>ejít#,fůže ž něho vyjít výborný pedagog a režisér.Jako herec se neprosadil,neobsazovat -126* 5.1«á*n 1913 Leden 1915 15.1eden 1913 18.leden 1913 21.1eden 1913 jej do podřadných rolí.ttajít pero něho něco po řádného ^ pořádného.Kemůže být podobností o jeho nadání. ?M Sarm.Kaděje pro "budoucnost studia.Nutno jej podpořit, Je v krizi. Všeobecně se představy K.S .Stan islamského potvrdily, většinou' správně odhadl talentové předpoklady A'&>j Dikého, / . Pohova. LfIéií6 jkuno vé, V.V.^otoveeva#S.^.1 Eirmanové,S.V.x>iacintové nj. íjtanislavsfcij se dožil padesáti let .Oslavy probíhaly tdomácÍT! prostředí pomerne skromně sa účasti F.IJ aljapina a j .V divadle oficiální oslavy nepřipustil, zřejmé mu ríkulaté výročí* nebylo po chuti a cítil se mnohem mladší. Rozpory ve výkladu postavy 'Umí r y v "Tartuffovi"^ Stenislavskému se pojetí ^.íT.wermanoVové zdálo příliS ruské a zbavené francouzského půvabu .U&n ir o v i č-t>aněenko pochopitelně obhajoval psychoanalytičky výklad,3tani-slavškij více divadelní .Jak vidět, stanoviska obou zakladatelů se měnila TOměrně kontradtně a ne vždy **aohem závažnejší se ukázala kolize s výtvarníkem A^^Benoisem,který navrhl vý^rrvu ve stylu Ludvíka XIV.! Nádherný sále okna od podlahy až nahoru, ohromná zrcadla, s nábytkem po, stranách. Takovéto pojetí zákonitě vyžadovalo pezy eiiisHnaalt e deklamaci v duchu původního "Ôlierova divadla. Díky téato rozdílným názorům konala se poslední zkouška "Tartuffa* 11.ledna 1913 a Stanislavskij se ke komedii vrátil až ve třicátých letech,kdy musela nahradit zakázanou Bulgakovovu "Svatou kabalu*.' Premiéra * Eániku *rt$sděje*" " ve studiu Bměleckého divadla /dodatečně narvané© Prvé studio/. Nesporný uapěch hereckého sladí #režiaéra' R.V.!Boleslavského. Z- ht?rců a hereček vynikli - S.ti^Blrmanová /llatylda/, S. V.'Qiocintovová '/£lementýna/,V.A.P©p©v /íelle/, KUP*jkunová^B.^r.Suěkevič. Utudio záměrné preferovalo hry,které vycházely ze všedního života, aby v nem hledaly "paprsky jasu a záblesky východisek" opojobaných s humanitou v nej Širším smyslu slova *řHp iso vatJĹ. A #&ttler Žiokému nějaké negativní ovlivnování,zvýraznovat závislost na tolsto jovském' "neprotiveni ae' zlu" /dokonce v rozporu a připravující se revolucí/nelze-Jisté tendence tohoto tynu zde existovaly,ale měly krajně pozitivní význam.1 211dBtovely,ob*ecely pozornost k milosrdenství, zájssu o bližní... Představa o idealistickém filozofickém směřování-1.studia vyhovovala odprůcům pozdějšího Il.WHAT a jeho likvidátorům v polovině třicátých let. Obnovecy zkoušky "zdravého nemocného* *kde za chorou O.V.Uzovskou nastoupila ä$ V.P.Lilinová v roli Toinetty. Na zasedání rady tovaryšstva prosazoval do repertoáru* Pu£kinovy_malé tragédie - "Kamenného-hosta","Skoupého rytíře","Bodovas v dobe moru* a mfozrte a Sakieriho"! pohádky I-.^Tolstého, "Sílené peníze* A.ostrovského, dramatizaci *Vsi 3tepaněifcovo * /FemIroviŽ-Cančenko nepovažoval za typické pro £o3tojevského/... -127- tínor 1915 Březen 1915 l6.březen 1913 27.hřesen 1913 Stanislavskij začal zkoušet Argana.V zápisníka poznámka, jak snadno se hraj^ a zkouší,když je známo,-že rol nakonec sehrána nebude a musí ji převzít někdo Jiný.Štanislavski J totiž podceňoval vlastní vlohy komediálního herce a považoval se výlučně' dramatického um šice .Re žil "Zdravého nemocného1* převzal A.Benc la,který" z Petrohradu posílal pojyny a návrhy výpravy i kostýmů^kouM pokorně ojediněle a zastupoval jej X.ä.atanislavaklj. Zkoušky probíhaly nepříli* soustavaě.Benois si nedal říéi a neustále měnil obsazení.V roli BelIndy - Xnipperová, iíokolovová,Lilinoválv roli Angeliky - Koonenova#Solovje-vová,Krestovozdviženská,Säšä Baranovová|v roli Beralda -Massal itisov^Uuvan. Samotnému Stanislavskému se během zgouSek udělalo nevolno a začal se mu nervózně trhat sval ve tváři,tik. neskrýval se s rozčarováním,že přestavení,o nemž snil no tři roky,bude nyní uvedeno po 15 zkouSkáeh,podle aagilevovýeh zvyklostí. , , Ve studiu, za účasti spisovatele A .N.^olstého,improvizace na zadaná témata podle nanejvýš volných 8cénářů,mj.' pojetí v rozdílných žánrových rovinách.1* chudáka král*' z krále žehráíc.V tomto ohledu se' shodovaly postupy L.A.: 3ulerMckého,J.B.Vachzan^cva,H.V.Boleslavském s tís,oo ověřoval V.TS.^ejerchold v petrohradských studiíehJS tis roždí lem»že netempensovaly kompromisy, k nimi se musel uchylovat režisér oficiálních dvorních divadel.Ve studiu měly organickou podobu radostných her,které předznamenáva-ly vznik "Princezny Turandot"* , , skandální přednáška kritika Mt J.I./jchenvalda "negace divadla",která odsoudila divadlo jako d~uh závislý na lite* ratuře k zániku ^Takováto závislost popírá 4akoukoliv samostatnost, takž Bérec je odsouzen k potupné úloze pouhého ilustrátora .Samotná podstata divadla je pasivní a nemůže postačit bouřlivému vývoji modernistických směrů.Staré divadlo polil til naturalismus,nové nemůže vzniknout a veškeré pokusy jsou odsouzen k nezdxara.Dlvadlo se přežilo a vyžilo * takový byl závěr přednášky,* níž polemizoval mj.Něrairovič-Ořencenko. loiborem hereckého výkonu £.$.ata-aislavského piakimtx v roli Sabelského /"Ivanov"/ prokázal samostatnost in t er pretaoe^obohacení dramatického textu ve smyslu Čechovova zátnoru.Stanislavskij byl více a"eechovovský než -sám Cechov". To -nemohlo cokoliv změnit na. přesvědčení části kritiky* že nastala doba "smrtelné krize divadla",od něhož se odvrá« tila většina autorů i podstatná část publika.utratilo společenský význam a umělecký dosud neobjevilo.witělo vychovávat a nevychovalo ani sama sebe, jak dokládá prudký pokles úrovně větviny představeni během repríz.1 Premiéra molierovského večera - ""anželem z donucení" a zdravý nef!ocný",írvá ôáet v režii V£.%ěmÍroviee~ X}ančenka,druhá v režii K.^.Stanislavskeho.sa plakátech a* v programu se vSak režiséři neuváděli,pouze výtvarník A^Benoia^ozději se uváděl /.Benois jako inscenátor a zakladatelé jako režiséři. Stanislavskij zvítězil pojetím Argana,výkladem nanejvýS originálním.Nechtělo se mu akcentovat pouze Chorobnost Argena.a tak přijel na myšlenku "domnělého nemocného".1 Usurpátóra,který si hraje ne nemoc a za každou cenu -128- ji vnucuje celému okolí, aby se na jeho hře podílelo ♦'Proto záverečná apoteóza vyznelo tak přesvědčivě,Argon se stal sám sohě konečně lékařem* Množství lakviček od léků a krabiček s mastčkaml na policích, křeslo s instalovaném v něm nocníkem,Argaa v županu svíjející se v bolestech a vynucující si pozornost bas ohledu na hádač protivenství se strany Toinetty.lJcbri však vtiskla pojatí £jS. Stnislavského závnznMM kontext, pro to že nastoupil čas* vhodný pro Serlatány#m©£ítičkaře#mystiky a všemožné podvodníky. Stránky novin hýřily nrbídkpmi léčitelů nabízejících zázračné prostředky tibetské medicíny - a v prostředí carského dvora se dařilo Rasputinovi.který měl' dobrý vliv na nemoc následník trůnu a těšil se důvěro' earevny.%es ohledá na jeho negramotnost a nemožné chování... Obrovitý «ě§lák#ehlap jnko hora a sténal Jak© nemluvně, zbohatlík okrádaný šarlatány,kteří jej utvrzovali v jeho hře na nemocnost.1.'"jKritika shodně ocenila jedinečný výkon - ' K.S.btenislavského v roli Argrna.Lfhila sa Toinatta . Lillnová/,B^linda /O.l.Knipperová'í Angelika /VjV.^aranovská/l méně již V.'PÄlBaí5ilev8kii /Clépnťha/*l>jDa»aa /Beraldě/.'.V "enská část Souboru Evft^sila a svým způsobem soupeřila s výkonem Stanislavského* údaje o zkouškách se' li^í.prvá část se zkoušela čtyřicetkrát, druhá asi dvacetkrát..Po 10 reprízách se představeni hrálo do JL 28.5.1914.V sesoně prvého válečného rokli' se zdálo příliš bezstarostné a hravé .pro to sem nevatoupilo.^tanislavskij se ně mnohokráte rozpomínal, ale odhodlal se k návratu až v polovině třicátých.^ávratu k principům hravé improvizace. Stanislav ski j se tak prosadil jako komediální herec, přesvědčil kritika i hlediště,Se není schopen jen nekonečných meditací a psychicky zdůvodněných rozborů,ale také umí hrát ve froíce,parodii a grotesce.Jeho karikovaný Argan jqest zahrnoval' v soba různé žánry,aniž by působil kompiletivn nebo rvznorodě.l)obrácký, trochu plačtivý.nepříliS inteligentní hlupák nadaný schopností poroučet a manipulovat s okolím * odpoví&el dsaoktaťick^mu přesvědčení jeho tvůrce. Podnes tak -gyhííží ne fotografiích: kulatá tvář,«alá očíčka, pootevřená usta,malý knír pod nosem a ježatý pod dolním rtem, rozcuchaní vlasy vyčnívající pod vyšívaným čepcem, bohatý límec, župpn z "brokátu © pod krkem něco na způsob slintáčku... ".A.Cechov zazjamanal v m erárech kr^ch improvizovaného výjevy v apoteóze,kde here ké mládí hrálo doktory.v ledví* kovských kostýmech s obrovitými rekvíjsitrmíi /zvětšené střík&čky a zařízení pro výplach žnludku^snažili se pobavit T ledi^tě.I>okonce založili sázkovou kPncelář,která nejúspěšněji £ímu komikovi přiná^la zisk,JJednou,před nástupem Stanislav* ského, zařádil si /.i>.i>i]cij,který aopakoval všechny předchozí komické výstupy v exaltovaném tane i. b tan isla vskij chvíli nochapal.proč j ego nástup zůstal bez ohlasu. A_MChopitelně radikálne omezil improvizaci \*m A . Čechova, A#!ĎjDikého * A.?>. Popova aj. Duben 1913 jjfky statím,p:rednä£kám,&ebat^ i vlastní herecké praxi w vyvrací převládající názor,že naturalistické divadlo podceňovalo hlediště a vnucovalo mu celistvou představu,kterou nemohla obohacovat divákova fantazie.Edyž by se přiznala oprávněnost podobného náboru,pak nutno položit otázku,zda stylizovaná hra "mejoroholdovských neživých meneaýnů* necím obohacuje ^le&iStě*? Stanislavskij přemítal o divadelnosti a scéničnosti,což chápa jako rozdílné stupně jedná o s tet i eké" - kategorie .Prvou jako 5.duben 1913 .X7.dubsa 1913 Buben 1913 -129- Pochválil herce studia na zkoušce "Svetského svátku* ä.Hauptmauna.Rru považoval za Eastarakou a nudnou,hereck£ výkony za živé.Tím ausxf spíše,že většina členů stadia hrála ve zdravém nemocném"^ nemohla po večerech akonšet. Skončila se amsé* sezína 1912191? představení® "zdravého nenocného^J^tanislavsTcij mel příjemný ptícit .protože se do hlediště vrátilo obecenstvo.hav-ílo se,smálo a reagovalo nanejvýš živě. V zápisníku strohé konstatování, §e přes všemožnou chválu nepovažuje Ar^ana za dokonalý výkon. *'ěl příliš mnoho práce s ostatními a neuschl se jí patřičně věnovat. ^Studiový princip" práce na textu a představení chápe jako perspektivní .Autor přinášel pouze teze vit ě formulovaný "plán liry** v zrno zasévané do herecké půdy.K jeho strany vycházela iniciativaJrterou přebíral soubor společně s ax režisérem.iCaždý mel právo navrhovaťjpždý mohl disku to-vat,každý přinášel nové a nové varleceJjjHolera režiséra byle nenásilne je třídit a tříbit,nebránit vzniku dalcíoh* Kejbbtížnější se Stanlslavakému zdálo 8tadiua,kdy bylo nutno zasáhnout do přípravy a zvolit některou #z možností J I když připouštěl, ze bý v duchu commedie dell arte nemusel tento proces popřít další improvizaci /což se ovšem stale i v tomto typu improvizované komedie*jak dokládají scénáře' Studio melo úspěch, ml uvil o se o něm a získávalo na popularitě. To znepokojilo wstarce" v souboru uměleckého divadla včetně tfěmirovičeT^sffčenka.Přesto^e neustále opakoval,že výsledky se mohou costavit za tři roky,přiznával,že je "mile překvapen".Je otáfekou,kdo vyvolal potíže nepříjemné pro další~provôz studáa^Jisté je jen to,že sem přišla komise,která zak'zala veřejná představení s ohledem na požární předpisy a bezpečnost diváfců.^Studio bez obecenstva ztratilo smysl,takže Stanislavskij hledal' jinou budovu. Diplomatické mise vyjedná vačky se ujala lO1 .ÍAndr e j evova. která nabádala Stanislavského,rby nezapomínal na umělecké divadlo e věnoval se mu s novou silou.Stanislavskij pochopil taktický manévr a pozval Andrejevovou,aby se podílela na představeních studí a .kde múze podstatněji ovlivnit její výkony.Uemusí se zde totiž řídit řadami nejrůzněj£íoh institucí 1 jeáincůřrozhoduje zde sám, přihlíží jen k přáním kolektivu. zahájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě předsta flla "zdravého nemocného ".Hlxadiště vyvolávalo režiséra a když se objevil A.Benois vynutilo a i, aby se vrátil pro Stanislavského a společně se s ním děkoval.' Prožívá rozchod s A.U.Kbonenovou,která nechtěla po leta isk čekat v souboru Uměleckého divadla/ na příležitost, jak se prosadit.Ode Šla za A. J.TalroVem.^tanlslavskij al^ ^ poznamenal, £e nemá štěstí na' herečky,které jej szazilliji opouštějí a neznají vděčnost.On přece objevil Koonenovou, poskytl jí příležitost ve škole i několik zajímavých rolí.-Po dl e jeho názoru příliš spěchala a chtěla se za každou cenu uplatnit.Uvrženy že příčinou odchodu byl názor Stafcislavského, jsko by Julii mohla sehrát n ž po deseti letech,není zvela potvrzen.! když není nepravděpodobný podotný výrok,proteze Stanislavskij nesnášel "přílišné sebevědomí" neohlížející se na kázen,soustavnosi a pracovitost.Snahu dosahovat uspěchá kdykoliv a jakkolivj Pslavskému t^xt hry "Bůže a Kříž", idal,aby mu mohl hru přečíst pouze za /.Blok svěřil b ta] respektive jej po. -130- přítomnosti A.^Remizova.^tanislsvskij onemocněl,setkání 8« odkládalo.Autor trval na požadavku,protože' chtěl přesvědčit 3tanislavského,aby se ujal role Bertrana...' 25.duben 1913 V Petrohradě hostovalo studio Uměleckého divadla s Heyderman-sovou hrou a mělo úspěch .Kritika objevila shodu uměleckých principů melierovského večera s impřovlzovafcostí studiového představení* 17. duben 1913 Konečně se uskutečnilo setkání Bloka se Stanisl*v8kým.lAutor mu přikládal ohromný význam,jak dokládá obsáhlý záznam v jeho Autor předčítal a nemohl překonat ostych a trému.-Záhy měl dojem, ze mu Stani§lavskij nerozumifCd£ se později potvrdilo. Kdys básník objasňoval dějové situace vlastními slovy,pak nedorozumění pominulo,Po osmi hodinách se vyjasnilo,že~ Stanislavskij neví, Jfek podobný text inscenovat a nechce mu v sebemenším u škodit ."Nese tkal se dosud s podobným dílem, neví,nakolik je literární či schopné uvedení.£ tanislavského zaujalo téma Bertrana jako ponižovaného jedince,téma souzvučné hledlšti.&aždopádně si vážil Blokový poezie,kterou chápal jste součást tradice A.S.Puškina. Po jistém Časovém odstupu si A.Blok poznamenal,že hru psal více než rok a pak ji přečetl citlivému tvůrcl,který vsak nic nepochopil,nic neuznal a nic nepocítil.Přesto jej nadřazoval Mejercholdovi a kladl si otázku, zda má vůbec smysl psát pro divadlo,které převádí Jemné záchvěvy do podoby hrubých náporů a vulgarity, wahy o "novém divadle" se mu zdají směsné,vymyšlené a zbytečná . Po shlédnutí molierovského večera napsal Blok rozměrný dopis, v němž se přiznal Stanislavskému, že se mu představení nelíbili Podle jelo názoru mollere přežil,připndď>mn příliš napudrovaný a vyumělkovaný.lřaopakípředstavení studia jej uchvátilo přirozeností hravého mládí.' Blokův názor nebyl ojedinělý,Část publika i kritiky polemizovala se samotným faktem repertoárového výběru a označovala molierovskou komedii za přežitekyProto A.Benois v článku "Ifoliere a pedanti" obvinil hlediště z nekultúrnosti, neschopnosti pochopit ohromnou' tradicl.bez níž se nemůže obejít žádná divadelní kultura .Hladí š tě řvalo smíchy, bavilo se jako málzsay málokdy, ale několik vztyčených ttfcazo-váčků pedanskýeh kritiků je přesvědčilo o pravém opaku, tfesouzvučnosti # zastaralosti a nezají mrtvost i tohoto typu, "statického divadla",které se neobejde bez efektních poz a členitého přednesu v duchu dvorní etiky. Květen 1913 V Petrohradě během zájezdu připravoval "Paní hostinskou" C.(roldonlho společně s A.Benolsem a výhledově zamýšlel uvést "úklady a lásku" Pr.Schillera s výpravou V.V.Dobu-žlnského. 18, květen 1913 % Petrohradu odjelo Umělecké divadlo do Oděsy,kdo zahájilo "Višňovým sadem*. Opětovně marně zápasí s upadající kázní technického personálu i herců /bouchání dveřmi během představení,návštěvy v šatnách, nesprávně rozestavený nábytek. Po skončení zájezdu odjel parníkem z Oděsy do Sevastopolu v doprovodu syna Igora .Dodatečně se k němu přidali J.B.' Vachtangov,L. A. išuleržickij a Q.3. Burd žalov, kteří hledali vhodné pozemky pro hereckou komunu v okolí Batilimanu /zátoky nedaleko Sevastopolu/.V Ghersonu prohlíželi archeologické vykopávky mj.sřiaafemWidtizdlg antického chrámu a divadla. -131- V představení soukromopodnik^telskéh© divadla V.T.Tflkullna •Bíte lásky-* Jej zaujal herecký výkon KJ&JSejna Jmu1 Syna známého herce Alexandrinského divadla „který později emigroval do USA.kde působil Jako herec filmový a podnikatel Sejn JunÍJej seznámil s pojetím Trepleva a Stanislsvsklj mu poradil, jak pracovat podle systému.Idyby nezačala válka a nebyl mobilizován,pravděpodobně by se stal hercem uměleckého divadla.Stanislavakij byl nadšen jeho nadáním.1 Červen 1913 Přesídlil do Jalty.kde pokračoval v práci na rukopisu rukověti pro herce,volnáho pokračování částečně zveřejněné "Abecedy"naměřeného na "tři směry v umění*. V korespondenci s ^.Benolsem navrhl, aby se v "Paní hostinsko objevily mezihry v duchu Italské improvizované komedie. Zdalo se mu nezbytností oživit emancipační komedii něčím nezvyklým a živelným. Uděluje synovi Igorovi„který mezitím přesídlil do Kaněva do rodiny SulerHckých,písemné rady„iek Sít a nechápat svobodu povrchně.bobecky a vulgárne. Zít svobodně, tzn.! ctít svobodu ostatních,chápat ji altruisticky. Červenec - srpen 1919 Koresponduje s administrativou uměleckého divadla, která Se příliš nevěnovala vyhledávání vhodné budovy pro studio. ' ' Eracuje s 0 zo vskon „představitelkou Virandoliny, a označuje za výchozí moment scénu,kdy uctívá Hdpafratta. Bejen z hlediska jeho vztahu k ní,ale ve smyslu rafinovaného předstírání . Q zo veká připravovala nějakou lahůd&a,Stanislav-sfcij přicházel s někým z členů rodiny, aby se mohl započít rituál.tízovská - Virandolino se předváděla jako dobrá hospodyně,veselá společnice a prvotřídní dáma.2 tohoto žertovného zázemí měla vzniknout postava tioldoniho komedie.' Cte "Běsy*,které V. I.^ěmirovič-X>ančenJA© prosazoval místo "úkladů a lásky*. Po návratu do Moskvy /kolem 24?ô./věnoval se přestavbě budovy pro studio v zverské ulici s bývalého kina Lux. Údaje se různí,zdá se však,že šlo o prostory,kde dnes sídlí Studio u Kikltské brány V.^ozovského. £áří 1913 Začíná zkoušet "Paní hostinskou ".Nikoliv rozborem u stolu, ale Individuálně s jednotlivými herci .Dokonce mimo poradí výstupů a dějství.Bnaží se především, aby pochopili ovzduší rozverné italské komedie, její styl a půvaby^kouší doma a klade důraz na odlišení taktiky */irandoliny ve vztahu ke třem nápadníkům /marky ze dl Forlipopoll hrál Burdžalov a hraběte Albafiorita A.l.Tišnžvskij/. iinažil se,aby se cítili jako v pokoji hostince' a ukládal jls všemožná cvičení na téma,co bych udělal,kaýbyt.V Měli si zvykat na bydlení v hostinci, popí jet čaj .dívat se z okna.nudit se,naslouchat za dveřmi.Ze rozdílných okolnosti ve dne i v seei.v paprscích oslňujícího slunce 1 ve tmě. Burdžalovovl určil jako průběžné jednání snahu, jak uchovávat vlastní důstojnost - taksíe musel překonávat svoje pocbytao-sti|íišněvskému - snahu,jak se zmocnit ^irandollny, takže se musel krotit a skrývat vlastní samolibost a domýšlí vost. Jednání kontrastovalo s povahovými předpoklady, aám však musel přiznat.že zápas s rutinou vedl nejednou k pravému opaku,kdy jedna šablona potlačovala či nahrazovali! druhou. 22.září 1913 "Huské slovo* zveřejnilo otevřený dopis íf.Oorkého "O kar amazo v št in ě " , pro tes t proti uvádění dramatizací románů Jŕ.ÍO)ostQjevskéhQ zřejmě v souvislosti se zprávami~o nes?—*--*-* « -132- Moskevské divadlo mu odpovědělo a objasnilo důvody, pro č považuje dramatizace za nezhytnéÄprotože jedině "velká literatura1* může udržet repertoárovou linii,(jož bohužel soudobá dramatika nedovoluje.? odpovědi zazněl ton výčitky, pro ô právě VJ&orklj nechce pochopit obtížný stav a nepomůže uměleckému divadlu.Proc je nechce pochopit. Vzniklá polemlka,která pokračovala,pochopítelně neusmlřila obě strany a jsěla vážné důsledky pro výklad přínosu ^HAT. V sovětském údobí,jakmile převládla glorifikace díla V.1 &orkéfao,odvozovaná z "^atky", posloužila jako důkaz anti-spol pčenské^ko ncepce a úpadku' uměleckého divadla .Odklonu od jeho proSrsívního programu.' ,řnohé nasvědčuje, že polemika v.'Oorkéhe s Jostojevským 'dramatizace posloužily jen" j ako podnět/měla hlubší^příčiny.-QorkiJ polemizoval sám se sebou,zavrhoval' stránky ruské povahy,které sám idealizoval ve *2pevědi ".^Argumentace v duchu uvah o nástupu revoluční vlny,která se musí vyrovnat s pasivitou a sebezničující skepsí, j e v každém případe problematická .proto že klade společenský' vývoj a umělecké děsí do příliš zjednodušené souvislostl^llmoto M.Uorkij nevida! nastudování "Bratří Xaramazovovyeh* a neměl sebemenší představu o koncepci dramatizace "BěsI".'Neohlížel se na jedinečný výkon V^l.lačalova v roli mm Ivana, WtfÍLeonidova jako "íti.V.V.ttotovoeva Aljoší,V.V.&ižskéh© jako řjodora PavloviOe#L.w.Koreněvové Iiízy.Sn.ěgireva I.V* %skvlna,J£ateřiny Ivanovny O.Ozovské i Grušenky ^.H.Ueraano-vové.Xvality představení ověřilo později hostování v zahranění. Gorkého odsudek pochopitelně roztrpčil soubor uměleckého divadla,stěží mohla potěšit skutečnost, že na jeho-ochranu vynaložily vysloveně reakční ^isty nemalou energiiľPro to že tím maskovaly letitou nepřízeň vůči autorovi šestáků* a "Na dně".iI.ze předpokládat',že se znovu ke slovu dostala averse ".^Gorkého vůči V# I.1íěm ir o v ičovirI>a,nce nkoV i, který si dovolil mít výhrady k jeho dramatickému dílulyimoohodem mnohem taktičtěji formulované než připomínky A.r .Čechova k "VoSfákům".1 - - wnohé nasvědčuje timu„že polemika s uměleckým divadlem vyplynula z protikladných názorů ".Gorkého,který na jedné straně všemožně podporoval a propagoval revoluční dělnické hnutí,a na druhé se děsil negramotnosti a nekultúrnosti proletariátu.Jak dokládají jeho reakce na zkušenosti s sekcemi o ruské literatuře na Capri,určenými výkvětu ruskýd revolucionářů.Ostatně z těchto poznatků a obav vyplynula pozdější polemika s V.I.Leninem.negace rudého teroru a antlhumánního jednání většiny bolševického vedení. Kásory popírané po více než 70 let a zveřejňované v celistvosti teprve v éra glasnostij uměleckému divadla polemika neprospěla#protože vyústila v obranu.%espravedlivdst výtek automaticky nastolila ' představy o výtissz11»výjimečnosti,nevděku a zneuznání. Navíc Sedle esraarračn opatření zabránila na dlouhou- doba inscenovat hry MjGerkého.Až do počátku třicátých let." Ale i tehdy Gorklj nesvěřil "Segora Bulyčova* Uměleckému divadlu, el e jeho premiéra se odehrála ve Vachtangovově divadle* 25.záři 1913 Vedení tovarySatva* schůze akcionářů i vedení shodně jako celý soubor vyslovil souhlas s uvedením dramatizace románu F^jBostojevského pod názvem "ffifcjolaj í3tavrogin*.Po tomto rozhodnutí následovala odpověd w#xJorkého ve formě kolektivní' ho stanoviska.' -153- ZáH - říjen 191? Stanislavsklj připravil alternaci . _ I.^,1foskvina,tPkže Jepicho&ova £rál M.-A.*Cechov% "Ve shodě s režisérem mnohaa agresívnej1, zdůrazňoval jejio neoBsalenost a hrubost.' zúčastnil se zahájení "Svobodného divadla".vedeného &.lä.1lardžanovem /7.10./.premiéry "S©jgočínskeho jarmarku" V.P.^fusor|^élio.l3S>ila se mu úprava hlediště, opona sestavená z útržku ve stylu lidových koberců, živé herecké výkony.Představení posílilo jeho ppti-mdstické názory na perspektivnost divadelního umění," oslabené převahou opačných hledisekJPřemírou skepsa, meditací o krizi a zániku divadla jako takového/ ll.říjen 1913 Nepříjemná schůze v továrně,kde vedení mělo výhrady k rozšiřování výroby a zveličévalo nedostatky spojené se zhotovováním kabelů a vodičů. Neuvědooovalo si, že továrna obtížně proniká na světové trhy a musí zápolit ■ iMaiii-ičsBi j wmnfn Kadhjr lam se ani zují cía se odbytem. Takže změna profilu výroby znamenala jediné možné východisko .Stanislavski 1 prosazoval m j ^výrobu volfrámového drátu,speciálních kabelů pro námořnictvo apod.v,kde byl zaručen odbyt státními objednávkami.3 ' Warážel však na nepochopení,závist a konzervat ismus.' ~' V zápisníku si po znamenal, že je to horší než v divadle, Akcionářům jde totiž o nemalý zisk a nejsou ochotni pochopit, že změna výroby jej neohrozí.Spíše naopak.1 14# říjen 1913 V souvislosti s 15. výr o čí m Uměleckého divadla zveřejnil &.S.$tanisIavskij historizující články, kde charakterizoval vývojové etapy .Od historického realismu "Cara Fjodora" k společenské linii "Sa dně", od čechovavského repertoáru k dramatizacím ř.^í.5, Dostoj©vsk4ho. .Prese všechny omyly,ztráty a neúspěchy zůstávalo Umělecké divadlo věrno původnímu programu zafixovanému v jeho názvu.^3 tím, že ohledy materiální se dostávaly do rozporu s posláním všeobecně prostupného,lidového divadla.tPřesto však divadle ovlivňovalo publikum ve smyslu přemýšllvésti, náročnějšího vkusu a citu .O d vnějšího realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu vnitřnímu,! když jeho vývoj může připomínat pohyb v uzavřeném kruhu.' Zbavovalo se však achematičnosti naturalismu , impresionismu a symbolismu,aby spělo k mnohem koncentrovanějšímu stylu - "vniřnímu realismu".* Při oslavách v prostorách scény a hlediště se Stanislav ski j objal"ô BfěmÍrovičem«Dančenkem,oož vyvolalo bouřlivé ovace t 15. Hjen 1913 Premiéra "Světského svátku" /Slavnost usmíření/ &.Bsuptmanna ve studiu Uměleckého divadla.Režie J # E.Veehtangova. Roberta hrál E.Tf.Su,charazrt^rmst,analýza,Sebeanalýza,jak zacházet se syaternem,poznámky a pojmosloví. ffa prvý pohled je zřejmé. Se sem vstoupily kapitoly napsané do "Abecedy dramatického umělce- a knihy pod pracovním názvem *Iři směry v umění ".Tíeméne tak je zjevné, že metodi-ské uspořádání částí vzniklých samostatně činilo Stanisla skému potíže. Stále více se zabývá historickými' souvislostmi koles realistického herectví v pojetí M.S.Sčepkine.S tu^nje monografia,memoáristika a zjiStuje snalo&ičnost úsilí reformátora kalého divadla s počáteční fází uměleckého divadla /tsn.Ve snaze ukáznit soubor.vytvořit základy přípravy představení,trvet na maximálním pře tělesněni, -nehrát roli*ale vytvářet celistvou dramatickou postava/.1 Á z těchto pozic přemítá o tradici herectví předstevdvání, odvozovanému z francouzského divadla a typu domácích dvorních scén.Zpbývá se klsicismem, čte monografie TČn'vand Mbllevovi i práci V.Tí.Vsevolodského-ÄíäÄíei Gerngrosse o divadelním školství v Hušku. Souboj divadla s filmem chápe tak, že v prvé fázi kino zvítězilo a získalo publikum .napomohly tomu naturalisticko dekorace i naturalistické herectví .To je jeden z hlavních důvodů,proč divadlo musí' zvolit jiné řešení a odmítnout podobny vulgární přístup.Y twěleckos t i, náročnějším repertoáru,harmeničnosti představení je jeho největSí síla a přednosf.I^č tomu brání zatím nevýrazná profesionalita a návyky. Leden 1914 Sěmlrovičovi-DanČenko se sdá Stanislavskéh© pojetí Hipa- fratta poněkud t ěžkopádné.Boporučuj e mu jiný vykladl kavalír je v náladě,pod parou,chová se nevázaně a ženy ani neppzoruJe.Nebojí se j ich,momentálně vzplane a zamila* Je, takže upadá do závislosti pro něho nanejvýš nepře jemné! Taková je příčina jeho nenávisti k ienám.Stanislavskij podobný výklad zamítl. Z)g0U$í *Paní hostinskou1* každodenně více než osu hodia bez přestávky /od jedné do devíti/a poté pracuje s některj mi herci samostatně.Všichni jsou vyčerpáni a rozladěni. Stanislavskij reaguje tak,že nehodlá v ničem ustupovat a zkouší od devíti večer takžke do rána.'S ranním rozbřesky se rozcházejí pobledlí herci do svých dom vů a Jsou Stasti že nepatří k t e*, které Stanislavskij odvěji domů,aby * tm pokračoval v práci. 21.1eden 1914 Představení ^ i Snového sadu* se začalo se zpožděním jedenácti m lnut. Stanislavskij byl ne no cen a neměl sílu se dostavit v Čas. Opětovně se všem omlouval,prosil o odpuě* tění,hrozil se následků,když sám přestává být příkladem.' 4 Hrál veršinina s teplotou 39,4»v*rně jej přesvědčovali, aby se vrátil domů, pro to Se mr-zitím se dostavil L,'f.JLeottido e *iohl se tr'mout role.Odvezli Jej z divadla v wdíob.Burdžalov,Hraběte- AIHKtosi ta Albafioritu U,! Višnevski j ,Ortensli s.a.Birraanová a i>ejaneiru '^.Kempe-rová#^pbrizÍa R.V.Boleslevski j zaujala nádherná výprava *.Benoise 'sál v třemi rozměrnými okny od země do stropu,!ZBi^^z^>ffWTai>itsimaiwSKmtfB^tt-ar kde se u malých stolků, rozmístil nápadníci^s lodžií na úrovni balkonu a rozmarním stolem uprostřed místností.' Tapety výrazných barev,lustr jako obrovitý lucerna.1 Souhra barev a stínů v střídajícím seosvětlení od časného rána až po noční přítmí/. St&nielavského herecký výkon byl převážně označován za pozoruhodný, jeho směšjjý kavalír vyvolával soucit,pro to že trpěl a musel snášet us trky .Bez ohledu, nakolik je sám přivolavši díky jisté nrivitě či hlouposti^roohu přihlouplý,!ec milý člověk,velké díte v milostném okouzle ní Miranáolinou... odebral • 1 Po představení *TH sester"' aákzxk se M.^orkij a nfii Andrejevová v doprovodu K.S tanislavskéhe do Studia, W& bylana programu * světské slavnost*.Sorkij neznal kritické stanovisko 3tanislavského,sám byl dojat a označil studiové představení za nejzajímavěji! v Moskvě.1 Kadchlo jej také obecenstvo,které sem nepřicházelo náhodně.Naturalistickou výpravu chápal jako součást ' záměru,snahy karikovat,pprodovat a blížit se grotesce. Belší rána pro 3tanlslavského,po loňském rozchodu s A.&.-Koo ne novou, nyní odchod O.Tr.Uzovské.Pátrá po pHřlnách, proč jej opouštějí žačky.cítí se opuštěny a zrazený.' Sám jim pootevřel "bránu k um Žní", sám je objevil a vychovával a jakmile se dostavily uspěohy,opustlly Umělecké divadlo a v sebe,enším se neohlížely na důsledlsy. Co se stalo s jejich rolemi,co s představeními^novu Se nJLzzjLjg utvrzuje v představí,že rozhodující je etika a ' cTice ji zavést jako samostatný předmět ve škole i studiu, Chce jí věnovat samostatnou knihu. Valná hromada zakládajících členů spolku všeobecně dostůj ných divadel v provincii za účasti btanislavské"ho,8ěmiro« viče^ančeiaka^.I.^araon^ VJU.Polenova aj.Základ melt vytvořit odchovanci mchatov-ských studií. Vedení Uměleckého divadla využilo příležitosti a dalo zde schválit žádost hlavní tiskové správě é povolení hry V.KVolkenštejna " i'oulaví ubožáci" . -137- Stanislavskij korigoval nastudování míněná hry a současně chystal aktovto" l\v,er iméa. N^byl proti tomu, aby studio sehrálo hru V.fy.VolIdCgnStejna v Petrohradě. VolkenStejna Zjjrávy o odchodu O.V.ttzovské zvýSlly zájem obecenstva, které právem* předpokládalo*že "Paní hostinská" zmizí s repertoáru. , , , , 17.hřezen 1914 Premiéra hry L.lUAndrejeva "%Slenka" v režii V.Í#Hěmlro- vlče-I>ančenka?výpravě l.*.15apunova a A.A.tPetreva^ Stanislevskému se hra nelíbila*nesouhlas 11 s jejím zaraze* ním na repertoár,protože nepilnáSela cokoliv nového. Proto se premiéry nezúčastnil.1' ' Jeho názory se po tvrdily ,hra WN.tAndrejeva záhy sJiSť zapadla. ' * * Po 6? zkouškách 19 repríz do 11 .!5.1914. Její scénický život se skončil v probíhajíaí sezoně 19131914* zbytečná námaha, zbytečné roztrpčení souboru* 21.březen 1914 Zádá ředitele Něffiiroviče-^ančenka,aby co nejpřísněji potrestal asistenta režie A.«JPagavn,který se opožooval na představení,neplnil své povinnosti a dokonce nevedl deník představení .^tanislavs^jmkterý odmítal pokuty, upozorňoval líemiroviôe-Danôenka* že v takových f**pr^ případech ae v zahraničí sahá k pokutě ve vý§i měsíčního platujPagava dokonce odmítl se podřídit Stanislavskému a naznačil mu, že se má starat pouze o roli Hipaíratta. 7.duben 1914 zahájeno hostování v Petrohradě představením "Nikolaje ttavrosina* . Eežlaar F.Komisserževski j se znovu' nabídl a Chtěl působit v uměleckém divadle 1 studlu.^tanlslavskij nanejvýS taktně mu sdělil, že sám nemůže rozhodnout. 20.duben 1914 Literární spolek,organizátor intimního divadla pod názvem "toulavý pes",středisko petrohradské moderny, uspořádalo banket na počest umeleckého divadla.'Zde se po letech setkal Stanlslavskij S **ejer tího Idem a Éejiaaval s dojetím vzpomínali na Divadlo-Studio. 1.květen 1914 Vedení uměleckého divadlo se muselo navrátit dočasně do Moskvy na schůzi tovaryšstva,kde se projednávaly perspektivy při 5 tí se Bony .Uvažoval o se o obnoveni "Hoře z rozumu", takže Stanislavskij musel vyvracet kategorické požadavky literárního historika ff.K.'Plxanova ,který trval na doslovném výkladu scénických poznámek.StanislavskÍj zde obhajoval praxi moderního divadla, jež se podobné doslovnosti zřeklo ve jména režijního vykladu texte i hereckého výkonu. Ukázalo se v5ak, že pro seznu 1914/191$ přichází do úvahy jediný text - "Pezuchinova smrt"' V.J.Saltykova--Sče drina a výhledově malé tragédie A.S.Pu3kina,které prosazoval Stanlslavskij .'Hepertoárová krize vtoholila. Umělecké divadlo se varně bránilo "akademické orientaci", protože soudobá ruská dramatika neodpovídala jeho požadavkům.U hry Haupzmannovy,Hamsunovy, Ibsenovy ztratily obecenstvo,jejich tematika přestala být aktuální. zájezd do Petrohradu skončil 13JkvčtnaJStanislavskij zde znovu onemocněl - mil trvalé dýchací potíže,snadno se mohl nachladit a ztráoel hlas. 17.^květen 1914 Zahájeno hostování v Kyjevě představením "I chytrák se spálí" pístní publikum živě reagovalo na repliky Kratičkého prostoupené nenávistí k jakýmkoliv reformám.^akfie místní hoaprace byla znepokojena,ostatně v době neuskutečněných Stolypinovych reforem měla podobná slova vskutku •138* aktuální význam. Evě ten 1914 Prestole zájezd měl úspěch, nepopřel sílící ohavy o bodán nost Uměleckého divadla. Nsdále hrozila eventualita rozkolu a ok odchodu, Stanislavského dé,Studia,jež se stále více osamostatňovalo 3.červen 1914 Jeden z mála radostných dnů.Syn Igor absolvoval gymnázium, co ž se Stanislavsljému nepodařilo ^Posílá au nadšený telesám,kde synův úspěch spojuje s "občanskou odpovědností",a přeje mu,aby tak dále pokračoval a stranil se povrchnosti. , , Červen 1914 Odpočívá v Ljustdorfu nedaleko Oděsy,kam mu LJJ^Crurevi- čová přivezla antologii ,kterou sama sestavila s prací a výroku německ^oh,£ranoduzakých, italských,anglických a španělských dramatiku a herců ve vztahu k dramatická literatuře a divadelnímu umění. V Sevastopolu se setkal a Wěmlrovičem-Dančenkem, několik dní pobýval v rodině Suleržického v Batilimanu.* 21,-červen 1914 Odjel do Mariánských Lázní,kde se léčila itíP&lllaavá* Později se tu zastavil WěmlrovlWDančeskoo' po cestě do Karlových Varů:přijel sem V^I.Itačalov,».%.151ros, I..M.1Leonidov,L. J.úurevičová aj.společně se procházeli, společně večeřeli,obřadně vyprovázeli Stanislavského do hotelu.V zápisníku poznámkatJen at se Němci diví, jak Bprai ruští umělci uctívají svého ředitele.1 Ludovioa V Mariánských Lázních studoval antologii a zaujaly jej názory Luiglho tfHfyXl^aiocoboniho,který v roce 1737 obhajoval' to,co Staalslavskij nazval jako "umění prožívání*2 Oblíbil si spisy jeho syna.ír^aiccoboniho* z níž odvodil názor, že herec nesmí spoléhat na inspiraci, ale musí se neustále zdokonalovat, Zřejmě otřesen nedůvěrou a nepochopením souboru Uměleckého divadla vyhledával v historii všechno,co souznělo s jeho představami a co mělo potřebnou autorita. V' knihovně Stanislavského se z' té doby uchovaly spisy LvRiccobo nikjD ,ír .H iccobo niho ,D .to idero ta,R .Xekaina, ř.J.^nlmy.LjTieoka.E.ií.Coquelina a j .některé jsou opatřeny po známkami,které potvrzují dojem, že Stanislavskij je chápal jako "hlasy z dálky" stvrzující oprávněnost jeho systému. * * — — * Červen 1914 Z her přeoetlB^S.^erežkDVSkého "Bude radost" a Zj Gippiusové "Zelený prsten" .*U?n žoval o nich v souvislosti s repertoárem Studia. Červenec 1914 Stanislavského děsila představa možného válečného konfliktu,nespal a propadal chmurám.^aopak M.TjLilinová se mu vysmívala a označovala jej sa nenapravitelného panikáře.PřeLto se však "ruska kolonie" zmenšila a zůstal zda jen V «I.%ačalov a L.J.^urevičová.^ nakonec se rozhodli odjet,ale neexistovalo již spojení směrem k hranicím s Huškem .Přestaly docházet dokonce ruské noviny. Kačalov dospel k názoru, že zde se všichni obávají ruského vfáda»a v Hušku zase revoluce .Takže si nevybereš. 19;i6%vyhlásilo Německo válka Hušku,takže věichni rultí občané se dostali do nezáviděního situace. StanislavskiJ s manželkou,Kačalov,Gurevičoyá odjeli okamžitě do gnichova,odkud se chtěli dostav do neutrálního Švýcarska,1 -159- stanislavskij za znamenal, jak obtížně se opatřovaly lístky*' Jak se bojovalo o místa ve vagoně.fcolikrát museli prestu-povat,kolikrát ^im prohlíželi zavazadla.Bázew se rozplynula představa o útulném pobytu v německých lázních; SnŠtí umělci byli vystaveni předpojatému davu,který je považoval za nepřátelen Vnic&ově neexistdvali nosiči, všade vylepeny mobllizační vyhlášky .fcdyž se zdálo, že se podaří dostat do Švýcarska, zatkli Stanis^vskéhe a ZQ&ZÍ&IA je společně' s ostatními válečnými zajatci eskortovali do Mndau.Cestou k nim připojili manželky,1 Zavřeli je do vězení v tereziánské pevnosti.Postupně se objevili známí,dokonce výtvarník V.V.Xandinskij sem byl pri vezen z Wnichova.Po mnohé prohlídkách a obtížném vyjednávání,kdy se k nim připojili další členové Uměleckého divadla - Podgornyj a 'iasaalitlnov, ta přispění německých divadelníků podsřilo se nakonec odcestovat do Svýcarska.Oviem na hranicích- opětovně museli čekat na povolení vstupu do ÄS Bernu* Postupně se ukázalo,že válka zastihla v zahraničí značnou část souboru /Stanislavského,Id.linovou#Chf*ljutínovou, PodÄornf^t^^salltinova,Hajevs^u,.LeonÍdova/,takže stěží se dalo uvažovat o zahájení sezony. V Bernu se sloa zbavili nepříjemného německého dohledu a davové psychózy nenávistné vůči Rusfta,leč scházeli jim zde peníze /výměna peněz včetně francouzských byla zástavena,ruaké akreditivy banky neproplácely/. Členové Uměleckého divadla se živili v k^váfeně mlékem a chlebem - číšníci dokonce talíře s chlebem uklízeli, protože se za "přílohu ke kávě* neplatilo .^Postupně však místní obyvatelstvo přinášelo maso,slepice#ovce»vajíčka, hrátíh. - _ Stanisl«vskému zůstalo z původního oblečení zmačkané ' sako bez vesty a kalhoty k žsketu vytahané na kolenou v Ka prvý pohled bylo zřejmé, že Je nemocný,nnsvený. o t řesený.iTohle se stalo ruským umělcům,které obdivovali němečtí divadelníoi.Co bude za takovýchto okolností s kulturou?Přesto že pobývali ve Švýcarsku,přece * neušli nenávisti se strany německého obyvatekstv a.{ Ne již tak brachlální,ale citelné. i>ny a týdny čekání-žová cesta a ponižování v bankách, na konsulátu a poStách.Postupně shromáždili potřebnou sumu na jízdenký,leč situace se každým dnem měnila ar nebylo zřejmé, zda se lze přes Dardanelly dostat domů; Oslabený organismus zachvátila nemoc, nekooeo jej zachránil synem; Hakonec se podařilo vyoestovat za Ženevy do lyonu,odtud do Warseille a parníkem do Odě^y.»tará jUw se zmítala na moři,strašidelně v ní skřípalo a pochopitelně vSichnl neušli mořské nemoci.'Ne *řaltO,na břehu u La Valettx, ' se místní kluci potápa li za Uncemi hasenými s paluby.1 3tanislavského to urazilo a' napomenul ruskou skupinu, že chová jako KÍmané v cirkaset?ranoouzský důstojník ftebral drobné a předal je dětem .Stanislavskij si uvědomil, že Jeho zásadovost je mohlr poškodit ,proto poděkoval důstojníkovi a věnoval mu vizitka. Kolem li. 9.1914 konečně dorazili do oděského přístavu a za dva dýy poté do "Moskvy. -140- lé^září 1914 Schůze akcionářů ^varySstva TJwěleokého divadla,která dospěle k názoru,že válečné události nesmějí narušit provoz a zejména uměleckou uroven představení .Tfázor krajní naivní a neuskutečnitelný.Tálka přerušila kontakty s divadelními dílnami v Berlíně a $tnichově,kde se zhotovoval dekoraceJOtycud se dovážely harvy a potřeny pro místní malírny a j stejně jato mibllizace musela oslabovat soubor, i kdys díky známostem VVI.Kětr.irovioe-Canoenka se podařilo většinu mužského souboru vyreklamovat+ 21. září 1914 Vrátil se k práci v divadle,obnovdval "Hoře z ro*umu*,kde se ve výjevu plesu objevila většina členů Studia^ Nepodařilo se au prosadit, aby se všichni herci a herecky soustřeďovali nejméně půl hodiny před začátkem zkoušek a rozcvičovali se pohybově 1 v dikci.1 adeptům ve studiu vysvětloval, £e herec obvykle se snaží za každou cenu dospět k potřebnému duševnímu stavu bez ohledu na to, co se kolem něho odehrává .'Tak vlastně znásilňuje "fyzickou 1 dusení přirozenost",izoluje se /stmlslavsklj to charakterizoval slovy, že se "zazátkuje'1/ uzavře v sobě,čímž ztrácí kontakt s~partnerem. ^ěl by postupovat epačněfuklidnit se, po zor o vat okolí, klidné vnímat, co se kolem něho děje,vytvářet citový vztah k těmto událostem.Toto prvé stadium charakterizoval slovy "Já jsem". V drtíKé fázi musel přecházet ,přibllžovat se k postavě.1 Mohl by si např.klást otázku,oo by se s jeho postavou stalo právě dnes,co by v ten den udělala a co by cítila.- V duchu hesla "Já chci* se možno přeorientovat a vytvářet můstek mezi pocity vyvolávanými okolní realitou a cítěním postavy v daný-moment^.*. V zápisníku hořké výroky, že od Ifemireviôe-iDanôenka jej odděluje kamenná stěna jako dříve a že zkoušky "Hoře z roznos* prokázaly opětovně neslučitelnost názorů. Němirevič^Denčenko dospěl ke stejnému názoru a konstatoval že Stanislavskij respektuje jeho připomínky jen jako herec když se t kaji jeto role .Jakmile savsak vztahují as ostat nf,okamžitě se naježí a protestuje ľVere j ně před souborem a obhajuje frnisl mu vlastní režisérskou autoritu,kterou mu nxsžpE nikdo neupírá. 3íjen 1914 Hepertoár Uměleckého divadla:Sal^ykov-Sčedrin,Pu^kin a nová dramatika,pravděpodobně *lerežkovskij . Stanislavskij si uvědomuje důsledky změn, jež vnesla válka do života.Jiný rytmus práce .patriotické představy o snadné vítězství,nemožnost umění reagovat na dobové události a jeho zbytečnostjDo popředí se dostaly elementární otázky lidského bytít život,utrpenj a smrt? Ve výkladu Famusova zvýrazňuje jeho aristdkratické rysy, kontrast mezi společenským postavením a hloupostí. V maskování zvýrazňuje opuchlou tvář poznamenanou ■dostatkem a nenávistí ".neodmyslitelná součást staré Hoskr; která bohužel nevymrela a má své pokračování v existenci ministerských veličin.1 Listopad 1914 Výtěžek swstsdsvánx představení "Modrého ptáka" předán M.Ufaeterllnokovl pro Belgičany,kteří uprchli před německým okupanty* VětSina moskevských divadel uvedla patriotické hry se 5 i té horkou jehlou,které se dočkaly několika repríz.Díky neslučitelnou naivních představ o válce a drsné reality.' -141- **oskevské umělecké divadle odmítlo podobné řešení a hledalo východisko v klasÍGe*¥uškinovský večer prostupovala jediná myšlenkatproteet proti nespravedlÍvostitaktivizaoc duchovníc hodnot jako mm reakce na príval katastroflekých událostí, 24.1istopad 1914 JÉIraimrf^P^^fechinova smrt" ^Jvfaltykova-Sěedrina v režii V»I^ěmi»vice<^i^ a -XJ^Vmcskvl- nayrýprave É.^.ltuetodijev.V titulní roli Prokorije Pazuehina Iv^.%dkvia*řurnaocv V. F.Grlbunin tíven Pazuohln-L%^Leo«idov«TfaÄ^ja Ivenovne Furnacevcvá - £.V.Sevčenko-vä»lcbastcv> *VJV^Iskij^LeaoČka * S.ajBirmanovaJí **avra - ffjvVBazilevská♦Kustodi jevová výprava vycházela z nutnosti vytvořit patriarchální prostředí pro prvé dějství /nízký strop^kftchlová kamna* mal é okno* židle kolem stěn,postel s kupou polštářů^uské pruhy domácích koberečka/ a velkomětské pro třetí dékství /pokoj pro hosty s vysokým s tropem+křiŠiálovým luetre»#pohodiným nábytkem kolem stolu^prohledem do dalších místností/.Prostředí kontrastovalo s barevností ryze kustodi j evskou,odvozenou % lidových jarmarcčníeti tiská* Představení připomínalo slavné inscenace prvého desetiletí a poutalo hereckými výkony.zimoto jeho kritický pohled na konzervativní stránky národní povahy,neochotu měnit ustale-* ný řád 1 odpornou- hamižnos%vyzníval nanejvýš aktuálně. Doěkalo se 198 repríz do' 3.1 .l941*i když Se po roce 1918 hrálo poměrně sporadicky .Opravdová premiéra - 5.12^3.91*.' Stanlslavskij se premiéry nezác&stnil,oprašoval "Venkovanku* a věnoval se Studiu*kde se završovaly pHpravy nového představení "Cvrčka u krbu" /premiéra «.11*/. iíramatlzaei Bicfcensovy předlohy nastudoval £.t?.;>uškevi5# hudbu složil TXJZ+Rnchm*nov, výpr^vu navrhl ^T.I.ibakov a řr^.*UzunoV. horkému se představení líbilo a považoval-je za strhující, de jetím plakal' a děkoval souboru JSTohna hrál /JD.ÍDikij* Tekl tona - J.^.Vaehtai^v***ary «• ^.A^urasev^vá. Autorský komentář přednášel BXfeutkevlč; Sovětská divadelní historie se obtížně vyrovnávala s pozitivním výkladem tohoto pozoruhodného představení z prostého duvodutve dvacát ch letech je navštívil V.I*Lenin* který opustil hlediště.Jednak mu aevyhovala melodrama-tičnost literární předlohy*jednak zájem publika é jeho osobu, co ž nesnášel.Leč,jak interpretovat podobný fakt překotného úprku z divadla v doba Verifikace státníkovy osobnosti a jeho vlivu?A tak se nallo východisko * díky nepřítomnosti J.B. Veclytangova, nevhodné alternaci, došlo k posunu směrem k neúnosnému sentimente.Vlk se nažral tak lan se tomu říkalo v lidových příslovích, víra sentimentu souvisela zákonitě a předlohou i snahou Studia utočit na hlediště náporem emocí,jimž realita nepřála* Listopad - prosinec 1914 Ponořen do příprav Puškinova veoera,režie "Skoupéhi rytíře" a "Hodokvasu v době moru**P&vodně ohtěl malé tragédie vzájemně propojit A> něco podobného se pokusil v roce 1989 J.P.Itfttbimov v DivadUe dramatu na Tagance/, postupně dál přednést tradičníma uspořádání* Když zkoušel Salieriho snažil se rozpomenout na jeho Iftn dětství*kdy dal přednost hudbě před vědou.Představová si archaický nastrojme němž vytukáv*! melodie jako snaživ žemeslník#který se díky poddajnosti vypracoval na dvdrního kapelníka a skladatele okázalých'oper saMauk přizpůsobených vkusu urozeného obecenstva.Pí i prvém setkaní s Mozartem vytušil nebezpečenství spojené s je&o genialitou,schopnou ohrozit jeho postavení... -142- 3.prosinec 1914 Prosinec 1914 21±prosinec 1914 Premiéra "Paznehinovy smrti" v Uměleckém divadle.5 Někdy je za ni považována veřejná generálka koncem listdpadu,po ní z následovaly ještě podstatné změny. NěmiroviČe-X*finčenita neuspokojil rytmus představeni, příliš rozvláčný a nevhodný pro satirickou nadsázku.' Zdálo se mu,že herci zbytečně přehrávají a obtížně se vžívaj í do tragikomických situací, ima&il se využít postúpi,které znal ze zkoušek Stanlslavského /soustředění a sžívání se s postavou, přirozené jednání jako předpoklad pravdivosti citových stavů apod./O interviewech akcentoval, že Jeho výklad systému je volnější a ponechává hercům právo se rozhodovat a uchovávat individuální rysy projevuj Stenislavskij se opětovně představení nezúčastnil a nevyjadřoval se o něm. Jeho interpretace postavy Saiieriho vynutila si změny ve výkladu Mozarta,čehož se ujal sám ve spolupráci s představitelem této postavy,*'A.\fejrotem,co£ vyvolalo protesty se strany A JBeno ise.Tovažoval podobné jednání za zásah do jeho pravomocí režlsára představení. Stanislsvskij se urazil a stroze oznámil, že přestává zbouSet a vyoká příjezdu Benoise do **oskvy z Petrohradu, kde působil,,'. Zaznamenává do deníku představení výhrady vůči technické-mu personálu,který se dojíval,že auSe měnit osvětlení godle momentálního nápadu či nálady, utno si uvědomit,že technická stránka sduvisela s jedinečným vybavením achatovské scény,ojedinělý» nejen v roce 1901. Po měrně itwrtrtŕ scéna /12.5 metru/, hluboká množství náročných efektů umožněných točnou a vysouvacím praktikábly,'Počna o průměru 17 metrů tou dobou představovala technický zázrak.Eomplíkovanost zvukových efektů a náročnost osvětleni vyžadovala přesnou práci technického personálu,Tte ustalé konflikty £J3.* Stanislavského podminovala nejen jeho známá náročnost, ale také zkušenosti podnikatelské.^tál v čele otcovského podniku, znal pracovní podmínky v náročné zlatnické a elektrotechnické výrobě>takže od zaměstnanou Uměleckého divadla vyžadoval dochvilnost.přesnost a taktní vztah k bo úboru. Jeho demokratičnost nekladl? dělítko metl technický a umělecký personál,pro obě strany platu Konec roku 1914 jevištní misix.jsoBTymer sj. Demoralizace dělnické třídy v důsledku nerealizovaných požadavků roku 1905.související s krveprolitím ve válce s Japonskem i během prvé světové války .rostoucí nedostatek životních** potřeb a důsledky Inflace znemožňovaly ideál K.U.Stanislav ského 2 existenci profesionálně zdatného technika zamilovaného do umění. Nevíc se nejednou nepodarilo uchránit personál před povolávacími rozkazy, co ž pochopitelně profesionalitě také neprospívalo. Podrikatel Stanislavskij o tomhle všem přespříliš dobře věděl,ale smiřovat se s následky nezamýšlel.Taková je příčina častých sporů,stížností,skandálů apodj Stanislavskij se zúčastnil seance "zvukového filmu", kdy firma Siné-iono předváděla film za doprovodu zvuku na desce díky přísné koodrlnaci obrazu a zvuku.' -145- Stanlslavskému neveiály technické prohřešky,ele nesoulad mezi stylem hereckého výkonu a zvukem.Považoval za možné, pokud by se technická stránka podstatně zlepšila, že by ^mluvicí film* nahradil divadla orientovaná na melodrama tickou produkoi.Zásadně vSak nepředpokládal, že by film mohl nahradit divadlo s jeho živým sepětím s hkedistôm. Narozdíl od mnoha jiných praktiků i' teoretiků,kteří opětovně předpovídali zánik divadla.1 Leden 1915 V Petrohradě zaměstnaný A.Bencis pověřil Stanislavského, aby za něho vedl zkoušky ^íozerta a Sali načíná si uvědomovat, jak se změnilo obecenstvo .Do hledišti vtrhli novodobí zbohatlíci * chov n li se zde jako doma. Keni si jist, zda se n pohází *v konírně" chtěl jím připomenout, že Jsou ve ohrámu.^usei se premáha t |abj nepřestal hřát a dal spustit oponu./ před ní s< divák%,že představení může pr bíhat jen za určitých okol ností.Podobná situace se opakovala v rcce l?18,kdy do hledišti vtrhlo publikum bez jakýchkoliv kulturních zkušeností .bledlo nde,sdělovalo si poznatky,vstávalo a odcházelo .Bérci museli gKakEiktaaX reagovat na hluk a zvyšovat hlasy,něco v ©chovovskéra repertoáru nepředstavitelného. ž.uaor 1915 Hada Oměleckého divadla se usnesla,že je nezbytné usnad- nit Stanislavskému přípravu PuSkinova ve čer a. Zbav i t jej fovinhofití režisére "Hodokvasu v době moru* a nahradit ej I.->f.%skvinem.' Únor 1915 Odpočívá několik dnů v Cernigovském klášteře nedaleko Iroioeeôersajevskoi Xávry.Tehdejší fláStery počítaly s přílivem poutníku a těch,kteří chtěli okřát v církevnís pros t ředí, takže tu existovaly skromně zařízené hotely, kde se mohli ubyto vat. Nechá zel i se v kláSteřey^ přece se nemuseli plne podřizovat^ JeBo zvyklostem. 15*"únor 1915 zaznamenává v deníku přepis tavení, že divan v představení "Hoře z rozumu" je hnusně Špinavý a že varn reálie tu mají značnou cenu .Tudíž nutno s nimi zacházet jako s drahými předměty.1 Nedovede pochopit, jak je možné,že kulturní Instituce se chová tek nekultúrne.rozpomíná se na nevrácené knihy, zničené gpbelíny,nádherný nábytek pořízený pro třetí dějství *VifnovéhoJ sadu" aj.'KÓlik věcí bylo zničeno, ukradeno, zmizelo. V. ťfeor-březen 1915 Účastní se několika "patriotických koncertů** ve prospěch -144- vadle .Výtěžek na dobročinné účely,provoa nemocnie a útulků pro zmrzačené vojáky.' Analogicky 3e podílí nw večeru Uměleckého divadla uspořádaného ve prospěch belgických a francouzských herců živořících v důsledku' válečných událostí.2 p účasti o.^esprés a IiUgné«*Poe. •• Střežen 1915 Rozmlouvající divadel, účastníky sjezdu svOTaneŔo HusÉou divadelní společností. Poslání divadla v tomto prostředí definoval jako převážní výchovné,přesto však vyprávěl o vyslovené experimentální činnosti Tfee^eckého divadla i vlastnia úsilí v tomto směru.zdůrazňoval nutnost přípravy,rosčl'* není role na "kousky* a jejich oostupné spojování v oelek.Přiznal se k tomu, že sní o nádherné budove,kde zkouší pet,Seat souborů,které postupně vyjíždějí do provincia s dokonale připraveným repertoárem. 8.březen 1915 *ádá vedení Moskevského uměleckého divadla,aby odložilo Pu^kinův večer,který nutno dokončit.lředení vyhovělo jeho žádosti částečně a pověřilo V.i;ftěmirovice-I>ančenka, aby se ujal zkoušek "-Kamenného hosta". Březen 1915 Ha zkouškách ve škole aífiSUX Tfcělftckého divadla pova ročník K.t)^Masaal.itinova,IT.^.Alexandrova a K.A.ľ&dger za dobrý základ Druhého studia. . . 20.třesen 1915 Schvaluje záměr i..lA.^uleržického a J.fc.^aohtangova zřídit na zakoupených pozemcích nedaleko tfevpatorie hereckou komunu Studia Uměleckého divadla^Žda aa mělo pracovat,vydělávat na živobytí a současně zkou8et,hrát pro venkovské publlkum.líáklady uhradil sám Stanialaaskij '3150 rttblů/.Tak ae měla naplnit tolstojovská mySlenka o umělcíeh»kteří nesaneužívají práce ostatních. 26.1b řeše n 1915 Premiéra Puškinových malých tragédií* "HodofcvaoÉ v době moru* v režii KJS.&tanislavského a A#TT#!BenoiSeí "Kamenného hosta" v režii V. I^ě>lroviče-Dančenka a A.lT.Benoisef ' "««0 zař ta a Salieriho" v režii K.ÍS .Sten islevského a A.fr* Benoise /zakladatelé Thěleckéh© divadla opětovně nabyli na plakátech a pmgrpmech' uvedeni/»a výpravou .kostýmy a rekvizitami" A.Tr.Táeľtoise.' " Absolutna negativní 6hlas předs-t^en^JeS se změnilo ve statický,kr*jftě nedokonalý přednes Puškinova textu s krajně problematickým výkladom postav.^Sám Stanislavsklj v roli Salieriho propadl a j<»ho výkon vzbudil nejvíce výhrad.Jednak se snažil střídavě psychologizovat poatafcu, jednak upadal do patetického dô&lnmováni.Tlezdařilo se mu dokázat, že Sallorl je hluboce trpící člověk,zklamaný ve víře a pracně dosahující výsledků na poli dvorní kariéry. Pamětníci zaznamenali, že Stanislavsklj seděl v křesla obrácen sády do hlediště a chmurně přednášel aonologJ Když sypal jed do sklenice změnil se v aelodramatiekého zloducha se, s>řiveriýml aracz* rty. ,v , M Představení í tratilo lehkost,vyprrva je zatížila aasívnía dekoracemi* ohromná brána sámku,obrovský sál se soaohou a kašnou a přístavky pro "Bodokvos av době moru"... Část hereckých výkonů byla laděna jaks statický přednes veršů /Stanisl.?vskij,Eačalov/,část Jako psychologické •145 psychologicky motivovaná žánrové obrázky, v nichž vynikla nezkušenost hereckého sladí /předseda hostiny PJA. BakSejev/J Kritika spojovala neúspěch představeni se syatéaem KjS; StanÍslavského*který dokonce zklamal i samotného' tvůrce S změnil-geniálního herce v recitu^eíko školáka.5 Představehí sa změnil v soudní sín,kde se rozhodovalo o vině iitanislavského.K takovémuto názoru dospěl představital Balieriho no čtvrté repríze. Kritika nebyly ochotna cekat na další reprizy,uvažovat o perspektivách představení.Mimo to sán Staniplavskij onemocněl, Spatně spaline jedl,léčila se hypnózou.9 Bál se příchodu do divadla^nemchl se soustředít,vadil nu hluk v hledíšti,které dávalo najevo nelibost.' Všechno nasvědčovalo tomu,že jádro sporu souviselo s tradičním úsilím Stanislsvského odpoutat se od šablono vitého výkladu,což se vlak podařilo jen částečně* A právě tato polovlčcxost popudila příznivce i odpůrce Umeleckého divadla.Chtěl sehrát Salierlho jako trpícího jedince,nikoliv teatrálního zloducha-nakonec vSak jeho pojetí obsadilo v sobě obě strásky.^žná,že přeháněl zbytečnosti skrývané díky dosavadní kariéře a úspěchům* Jiné je, že kritika si vyřizovala učty s tí m,kdo se snažil "znásilňovat živelnou podstatu" divadelního umění, spoutat ji vymyšlenými metodickými postupy skxf? atd.' V tomto ohledu převzala argiasentaci praktiků neochotných se podřizovat řádu a náročné přípravě představení. I>íky mnoha dalším kkolnestem kritika oovaaovnla za nej* uspeSncjší představení s^Eofiy 1914/1915* nastudování "Cvrčka u krbu" v režií J «£. věch tangová." údaje o zkouškách i reprízách se různí díky tomu, že jednotlivé malé tragédie se zkoušely samostatně a dokonce později hrály v jiném pořadí a složení."Hodokvas" měl $0 zkoušek^ rt^emenný host* - 62,reprízy se pohybovaly od 41 do 4/^kaado^ii.dně PuŠkinův večer hrál do x3*2. 1916,ooŽ nenasvědčuje neuspěchá. Každopádně reakce na herecké pojetí halier Iho otřásla sebevědomím ^tanlslavskélio.Přestože vynikal více než dobrou pamětí,musel mít po ruce nápovědu/dokonce i na literárních večerech ve dvacátých leteeh/.Salierim se uzavřela herecká éra Stanlsl«v3kého,od té doby se neujal žádné velké role a jen během zájezdu do OSA vypomohl několika "záskoky1* .Pozbyl důvěry v sebe Jako herce a nehodlal zpochybňovat další osudy systému hereckými ne&pšchy.likonČil se herec Stanisiavskij, který se obětoval režisérovi Stanislavskému. Premiéra hry I.ID.&urgučeva/ "flousle podzimu" v režii V.l.řřěmirovloe-Ba^ a H,L/'če ledová, výprava B.VjKustodijeva. Nabízí se otázka, j ok hodnotit t jto produkci ruských dramatiků, která kolísaly m^zi- "hrou ze života* a symbolistickými literárními útvary .Pepřili* závažná sociální problematika-okázalé hledpcství* nového tvaru dramatu, statičnost děje a mlhavost postavec,co znamenalo výhodu pro modernistickou reSii,jež nanejvýš volně interpretovala text spíše považovaný za nezávazný scénář, znamenalo pro režii Omeleokého divadla nabraný, ýíky doslovnému výkladu.snaze obnažovat pozadí a dospívat k celistvým dramatickým postavám. -146- 20;dnben 1920 Květen 1915 4.květen 1915 zmíněný repertoár inscenoval výlučně Sěmirovič-Danóenko , Staiiislavskli nu nerozuměl a ostentativně se od něho dástanaoval.lftremiáry ignoroval*nevyjadřoval se o sloh ' a najsnaooval^ze jsou výsledkem literární orientace V«?I^ NěmirovicV-Dancenks.Xonstatoval vždy, že je příliš nevzdej ný a Se díky nedokončenému vzdělání serosou literatuře..; Po 140 zkouškách 109 představení do 17.Í2.Í91Bľ V zoufalá repertoárové situaci doporučoval Stanlslavskij návrat k ruská klasice,uvedení hry A.H.Ostrovskáho "Vlci a ©vce". P© představení'studia věnoval Stanislavskij herci a režisérovi J.B.Yachtangovovi fotografii a nadšenou dedi* křcí.v níž mu děkoval za 'obnovováni našeho tmění". «a schopnost ukásnovat sebe i ostatní* sa snahu překonávat nedostatky, za skromnost a věrnost.Vyslovil tu přesvědčení, že Yaehtatjgoveii svolená cesta přivede jej k zaslouženému vítězství* Stanislavskij' měl někdy sklon nadsazovat,málokdy viak tak činil písemne.Věhování je výrazem octy a nadějí.která skládal do 3tudia,kam se sám chtěl uchýlit.. Tím spise* Se záhy se prohloubily rozpory vezl vedením a částí so boru Uměleckého divadla a dleny Studia.' Hômiroviô-I)ančenko,1fcsfcvin#lÄŽokiJ^ipperová aj.' oficiálně varovali Stanislavskáho, aby msmafcU se zřekl představ o osamostatněni Studia. -eventualitách Požadavky byly formulovány ve čtyřech bodeohíStudio mělo okamžitě pžeruSit činnost,arotože nlo positivního nepři-nesloimělo být odděleno od mateřského divadla; mohlo být rozSířeno podle Plánu Stanislavskáhoi popřípadě ponecháno t současná podoběJskupina ve vesnění podporovala likvidec i.Nšmirovič^ančenko prosadil, ze se ustavila avláStní komise /Lužskij Suleržioklj ,%8kvin,9asselitinov,Butovová ~ tzn.' tři odpůrci a dva aaatánci/,kter& měla porověřit výsledkky Studia.1 Soubor Uměleckého divadla vydráždllo pochvalná hodnodcení výsledku Studia kritikou,jež se ve vztahu k nim samotným príliS elegantně nechovala.9emohll pochopit, že Umělecká divadlo vstoupilo do druhého desetiletí existence a díky akademickému repertoáru,vynucenému oenzurníml vlivy i stavem domácí dramatiky, ztrácelo postupně eympatievTy se přenášely na studiová- představení nadhodnocovaná a vyohvalovana,proto2e měla přec jěiť větlí kontakt s hledištěm s mohla víee esper imentovat. 9a stránkách tisku diskuse na téma, zda mělo umělecké divadlo vůbec pravé sáhnout po Puškinových malých tragá-dÍíoh.Téma spise akadem loká,proto že* j ak známo, a tímto typem dramatu zde neexistovaly jakékoliv zkušenosti a 1 jeho specifičnost odporovala stylu Oměleckáho divadla.1 Pokud byl chápán jako vykrystalizovaný a neměnný. Studio zahájilo' hostování v Petrohradě představením "Cvrček u krbu" .Obecenstvo vyvolalo Stanlslavské*ho a SuleržiofcáhoJV hledišti Uejerchold a WAndrejev^iéjerchold později označil Vachtangove za spise vlastního žáka, jemuž js blízký žánr divadelní grotesky.Bn^d proto poslal Stanislavskámu kompletní ročník časopisu "Láska ke třem pomerančům * .^e jerehožd zde ironizoval na učet naivních recenzentů,kteří zapomněli na divadelnost studiových představení' a opájeli se obrázky álakewaksx dlokensovská Anglie .Ostatně název stati hovoří jedno- ó.fcrěten 1915 Květen 1915 lOJčerven 1915 Červen 1915 12.-18,září 1915 -14?- znftčněíCvrček n krbu,aneb 0 klíčové dírky..1. Blok navštívil predstavení Puškinových malých tragédií a přemítal o příčináOh#proč si se Stanislavským nerozumějí a proě je vlastně dohře, že jeho lyrické hry zde nebyly nastudovány.*a éruhf strmě Stanislavskij zůstává pro neW^ftutoritou a obdivuje "kulturno st" celého představeni..'. Při přípravě nastudování "Vlků a ovcí" vyjasňuje lokalizaci děje a místa.ftozhoduje se na základe rozboru w pro rok 1375 a města ve "zlatém pásu" kolem Moskvy. % výtvarníků dává přednost B.^&asedijevoví díky originální barevnosti připomínající jarmareění podívané . Mnohé z těchto názorů uplatnil v nastudorvání "Horoucího srdca" v polávně dvacátých let. tlspěo/h zájezjdn do Petrohradu vynutil si jeho prodloužení do 2^cervna#wáleěné události pochopitelně vyloučily jeho tradiční pokračování ve Varšavě a EiJevě.Tím se zhoršila bilance finanční,zájezdy uměleckého divadla prodlužovaly sezonu a přinášely nemalý zisk.potřebný pro uchování- existence souboru. Odjíždí s dcerou Kirou do Jevpatorie,kde 8a věnuje herecké komuně.kam se odebrali členové Studia. Studio zde žilo po tři roky prvobytným způdoběm, prací získávalo potřebnou,s trávu, nocovalo pod sirým nebes a ubohým přístřeskem.fZivot v panenské přírodě,vědomí , že se herci mohou sami uživit vladtní prací na polích, mělo překonávat důsledky vyhraněné specializace, ~ Program Studla.kabaretní výstupy v městském divadle, Stanlslavského nenadchl .'Pova žoval Jej za nenadaný, nudný a rutinovaný, připravený ve chvatu a s vědomím, že v^rovincí se vždy všechno z Moskvy přivezené bude Nemůže zahnat ánavu a ro ztrpčertost* nemůže se soustředit a pokračovat v práci na rukopisu "teorie systému". Zachraňuje se tía^že se nebrání všemožným pozváním, předčítá a hraje úryvky z "Hoře zz rozumu" .stále více si uvědomuje bezvýchodnost situace Om|leckého divadle, které uvádí jednu, dvě premiéry za sezonu a kde větSina představení mizí se scény během jednoho rokn.llepodÄ^ilo se na; ít novou repertoárovou orientací po smrti Šechova a po rézchodu s Wj$crkýa,přemíra akademiama poznamenala styl předstfvení,která se rozcházela s představami o vSedostupném divadle .Děsí se zbohatlíků a neknltarnfho obecenstve.a nímž nenaohází společnou řeč,4 Btosmí se úpadku vknsuv samotném divadle, dalŠího poklesu pracovitosti a káamě.%echoe si připustit a zoufale zahán: že nastoupila bezvýchodná krize a blíží se divadla. teda Iteěleckého divadla se usnesla podstatně rozšířit jel působnost a vedle představení v základní budovi uvádět reprízy v lidových divadle a na závodech. Výtěželť ve prospěch dobročinných skolků a válečných iáyalidů.5 £.$enoia vyjádřil pochybnosti', zda bude moci nadále spolu pracovat s Uměleckým divadlem,^ %álky nebylo snadné pohybovat se mezi foskvou a Petrohradem,a mimoto přijal náročnou objednávku - výzdobu Kazanského nádraží." -148- Zahájeny zkoušky hry A .Tí.Os trovského "Vlci a ovce*, roli **arzavecfcé zkoušela ff„S.Butovová,yorzaveokého -I.i!*%skvln„Glafíru - 0. VJGzovská,Cugunova - V4T,%i-bunli^Iyiaajeva - Btanislavski j „Berkatova - Leonidov, Pavlína - Lužaki j .^fisdpokládalo SeVŠa Stanlalavakému pomohou režiséři V.YÍLužskij a pK^skvia.' "Cara řjodora Ioannoviče" a PuSkinovy malá tragédie* Sleduje představení "Dělnického dlvadla*#vedenéhc A.: A.!Brenko/vou/,"Bouři* A .^Ostrovského, änaží s© konkretisc vat představy o tomto typu demokratického divadla a jeho obecenstvu _s ohldéa na plány rady Uměleckého divadla? Z^hájena^sesóna 1915/19&6 představením "věsíc na vsi*. Lituje,že a§ nepodařilo dodržet tradici premiér na samém počátku se zóny .1: když existovala omluva,dřívěj5í datum* oasový posun o měsíe,což vyžadovaly finance divadle, které se snažilo vyhovět zájmu publika. Situace se radikálně změnila díky nedostatku životních potřeb „díky válečnému utrpení vracelo se obecenstvo do hledliHó.Ixahnulo po estetických zážitcích nadřazených kruté realitě* Jako podnikatel zji?íuje ohromný vzestup zisku daný tWuďmf^objeuávzMi Svažovat o nemravné vlastní Časti na obohacování se na úkor těch,kteří krvácejí ' * sékopechjffarozdíl od všech členů vedení a akcsonářů.1 začíná obnovovat "Tři sestry" a "Hevisora* J)obut O.lř.1 azovské jako XXsft v "Hoři z rozumu* vyvolává dalSí konflikt s FěmiroviČeffl.Dančenkem.atanislavskij pozmenil vyklad postavy, zvýraznil více jeli snahu zapudit vlastni Spatné svedomí ,iVoto ponižovala Cackfiio,trápila feo a mučila s takovou liilimatr zuřivostí.VoJetí víoe agresii a v absolutním rozporu s existující tradicívk níž umělecké divadlo dosud v jisté míře přihlíželo? SJÄnislavskij obhajovta zmíněný v^ad,který odpovídal ireckým kvalitám OľV.tJsovské, její schopnosti ironizova' komizovat^Premr?tlná Sofie musela být smě$ná„Jak si tt zasloužila tím. že dela přednost kariéristlckému *fclčall hov! před zásadovým Čackým." Prostudoval liru VX^insyčenka "Ukřižování ", který po rozmluvě se Stajalskavským se rozhodl hru přepracovat.1 Důležitý rozhovor ve Studiu o apllkaai systému^Na téma. Jak uchovat "život a duši* postavy. Jek se uchránit před rozpadem postavy díky ne zajímavosti repríz, jak udržet a posilovat kontakt a partnery." Na základě prosby V.lA.Těljakovského začal pracovat s mladými členy Velkého* dlvadla.'Kupodivu na úvodní přednáška se dostavil celý operní soubor v čele s priaa-aonami.&tanislavského to fmmt potě5llo„přivykl totiž tomu„že starSÍ pokolení^jeho lekce v uměleckém divadle ignorovalo.Ale nevěděl, jak pracovat právě s Hat* touto části souboru,protože měl připrav lva t mladé pěvce jaks herce,nikoliv zhýčkané primadony.- zasálal do přípravy Bergerovy "Potopy* ve Studlu„oož vyvolalo nesouhlas Suleržiokého 1 vachtangova.Tía omluvu Stanfslavskéhe nutno uvést, že jednal v duchu letitých -149- zvyklostí zakladatelů, kteří vzáJemaě korigovalijeden druhého bes ohledu*zda to selo cl neselo smyBl«?Prostě na náklade Interních Informací se objevovali na zkoušce* chvíli přihlíželi a pak ji převzali do vlastních rukou.1 Vachtangov obdivoval 31 anislavsfcého* fanaticky věřil v mngieký ucin aystému*k němuž «§1 kritický vsteh a sa-chásel s níspodle vladtních představ.leč něco podobného jím otřáslo.? jeho zápisníka se objevila krutá slova: snažil se dospět k ryze wôfesíonáínímu výrazu*leč neušel dobrodiní "zásahu1* a záhy se proti němu postavil i Suleršickijí^emohl se zřeknout idolu*takže «i vypomohl vyssv ětlení# že jednak Stanisl^vskij nepochopí! jeho záměrs a vracel Studio do počáteční fáie^jednak vlastně Stanislavskij jednal páro ti Staníslavskému. Lze předpokládat* že Vrch tango v v roce 1915 patřil k ortodoxním vyznavačům systému a z tčchte posle n-souhlasil se samétným faktem zásahu»kdy Stanislavskij přepracoval tři čtvrtiny dokončovaného představení zřejmě chtěl zvýSit jeho výraznou divadelno-íFt*kterott důsledná závislost na sytému mohla eslabit*£ak jako v případě Puškinove večera ' Protest* adresovaný W^Suleržiokému lze pochopit jato obranu vlastních po zie.Vyplynul z pocitu afcady*protože Suleržickij nejprve představení ne obhajoval a pote souhlasil se Stánls: nsSafný „ potopě sveta,která Stelle v*ak přízrak >ůvodni vztshyt Premiéra "Potopy" J."Bergera ve studiu Oměi*ckého divadla v režii J.B.V*Qhtengova*výprava ^1F.XÍbřtov\e P& Uzunov. Prošedivělý Stanislavskij vítal aáv5těvníky*rbssazoval je a všechno nazcacovalo*kdo je Odbíhal za Kulisy a choval se kupec na narozeninách vlastního Berterova hra vychází z předatt zrněni chování mocných ^hoh»' katastrofy se rozplyne*obnoví Se necltelnost*poni2^vání*ne2ájpm o živoření sociálně ohrožených vrstev* \ Vachtangov koncipoval režijní výklad v měkkých polotóne Strnislavskij sem vnesl prvky satirického odsudku. Podle Vachtangova měl se dostavit > postupně a nenásilně* podle Stanislavakého programové* ] \ Přes zmíněný rozpory vzniklo po^oJřuhofné^pře^tavení* které procházelo vývojem a mnohé n^s&éšujikse ilaiisi členova studia se navraceli ke kon«»poi J^.VnchtangoV) Sám Stanislavskij si pozsamenrl^žei jej přé}cvapilo*jak je vůbec možné tak dobře hrál 5patné\hře. Lichotilo mu* že Studio mělo uspôcto a veřej se hlásil k jeho syatému jinde zpvrhovan^mutWěI radost s úspěchu ale nemohl nepozorovat*že jeho dítě dospělo h sáhy se mu zachce odejít z domova. \ %■ Eada íioskevského uměleckého divadla zastavila zkoušky "Vlků a ovcí"*protože kolidovaly s pHprsvqu hry Djä. *!erežkovského a obnovováním dHvojšíoh představení.1 Požádala Stcnislavského*aby se veneraldramatizaci a příwevě nastudování "Vsi Stěpančikovo" ve spolupráci s I.%.%feskvinem? 4 . - ^ zaduji Otřásla jim smrt T.Baivindho, m^e v římskokatolickém chrámu sv^etra a Pevl-a. Eondoloval italskému vyslanci a věcně konstatoval* že kreace Salvlniho jej inspirovaly jako herce. -150- Vážné rozpory jtfX&U %& Studio,kde narůstal odpor proti mechaničnosti t uplatňováni systému.Odpor motivovaný rozdílností generačních stanov isek.btanislavskému zde neustála volal po diskusích a připomínkách, ale mnohdy nedovedl odpovědět a jeho argumenty nebyly vždy příliš přesvědčdvá.Sláva,uznání a proslulost,na níž se podíle* la pochvalná stanoviska kritiky,odváděly od soustavného tréninku a systému jako takového.Členové studia uznávali oprávněnost technického zdokonalování, negovali věak etika.Snad díky naivitě Suleržického s Jeho zbožněním fyzické práce a života v přírodějsnad díky Stanlslpvskému s jeho pojetím divadla jako chrámu .mládí žilo v letech prvé světové války a mělo před očima rozpad společenského systénu* který obnažila válka a zákonité neúspěchy na frontáchjDíky spatné organizaci zásobo vání ,rdzkra-dačství,Špionáži.neschopnosti vojenského velení, Slehlo sledovat přímo v hledišti chování Štábních důstojní' ků a zbohatlíků,kteří sem přicházeli ,aby dokumnetovali vlastní význam a "hráli se na příznivce umění,1 Stanovisko zárodečných tvarů ruského futurismu bylo jim pochopitelně více sympatické než projevy Stanislavského o citové obřadě hlediště. Němirovič-Dančenko varoval Stanislavského, že ve Studiu se zmocnila vlády skuplna,která se chce osamostatnit a není naladěna ke ko-npromisům.líůležitá je pro ně vlajka Uměleckého divadla,která jim poskytuje .mnohé výhody /mi .bchrnnu před povolávacími ro zkázy, úhradu pronájmu budovy, řadový rozpočet apod.y.Tfěmirovič--Dancenko žádal Stanislavského, aby v zájmu vlastní autority skoncoval se Studiem,čím dříve,tím lépe. Situaci aateřskésAoény sharakterizoval a pomocí příměru odvozeného z ruských bylin:dáS se napravo,zahubíš autora - dáS se nalevo ,po zbydeS darů Stanislavského -a dál se střední cestou, zahubí tě plíseň! Němirovič-Dančenko nepovažoval za pozitivum, že se oba zakladatelé vydali vlastními cestami a že se jsnaží vzájemně iEolovat.Podle jeho názoru většina úspěšných představení vznikla z jejich spolupráce a shody.' Závěr roku 1915 Pokračuje v práci na rukopisu knihy *Třl směry v umění*, kde zevšeobecňoval výsledky prvého desetiletí uměleckého divadla,snažil se vyjasnit problematiku opravdových a falešných tradicí,specifičnosti ruského herectví, světla a stíny diametrálně ro zhraněného umění představivá! ní a pro žívání,2ukopis neustále prepracovával, takže sám neodlišoval staré a nové redakce .Ukazovala se stále více jeho malá literární erudice, nep řipravenost ka teoretickému zobeonění.Eez ohledu na ohromné praktické zkušenosti a výsledkybylo důvodam,proč později zvolil žánr "pedagogických románů*,kde teorii odvozoval a obsáhlých popisu praxe. Dopisoval sai s mnohými diváky i herci uměleckého divadla, odvedenými na vojau.Dávnp pochopil,že pseudopatriotická kampaň měla zastírat neúspechy a menši schopnost domácího průmyslu oponovat vojenské masinérji viláaovskéh© Němeoka.Snažil se,aby v době.kdy nemecká materiální kultu-ra degenerovala, aby ruská nosia cesty k srdcím a duším lidového publlka.'Stále se domníval,že divadlo jako katedra je schopno obďodit společnosti -151- b •leden 1916 Domnívá se. že probíhající šero na je "mrtvá* ve smyslu uměle kém b "Sílená* z hlediska finančního p ří no su . Vypr o dané hledištiS.fcteré nutno překřikovat.00ž stěží může někoho potěšit.1 11 .leden 1916 Zahájeny zkoti^ky dramatizace "Vsi Stěpančikovo".odvozené s rukopisu ováden^ho vé Spolku umění a literatury. Jako metodický cíl označuje zprostředkování plynulého tvůrčího prooesu*kdy prostřednictvím vědomého lze ovliviit podvědomé a uvolnit cesta tvůrčí energii.fantasii, napadltos t i.ci to vým zážitkům bezprostředním i zprostředko- teanýa. Dramatizace pro šla mnoha změnami a v konečné podobě byla dílem V. I. Berniroviče-Dančenka a V,*f.Volkenštejna.Do znala další směny během- zj©ušek,kdy se Stanlslavskij nevracel k původnímu textu.^nohé naz ačuje.že nikoliv s důvodů ryze uměleckých* ale zrn praproste pří Činy s stárnul a rád se ' vracel do mládí»a nímž bylo spojeno tolik příznivých dojmů, Roli Porny /TornáSe /On i skina skoulel l.^*^oskvÍA*Ko8taněva N.to.*Vassalitinov,Tatánu Ivanovnu L.Vj£oreněvová, Bachčejeva V.ř. malých komedií "Jubileum" a "nabídka ke sňatku".Členové Studia předváděli etudy.Stanlslavskij navrhoval nové a nové variace. Hraje VerSininr,Krutického,aipafratta,i>alieriho,přezkušuje ůajeva. Nesouhlasí s rozhodnutím vedení Uměleckého divadle,které zrušilo předplatné s ohledem na minimum premiér. _ -březen TTBHH1X1916 3.TÍnor 1916 Březen 1916 22.březen 1916 -152- Při zkouškách "Vei Stěpančikovo* varuje herce před tím,aby *idyličnost nechápali příliš buržoázne*,tzn.povrchně jako konečný výsledek, ale aby jednania vystihovalisnahu k takové idyličnostl dospívat. Ne zazem snovali cíl a prostředky Vedouc: k němu /v tehdejším po9moslovft kruh - koleje/,1 Vedení Uměleckého divadla zařadilo na repertoár Blokovo lyrické drama "Růže a K.říž*#přestože o možnosti scénickém uvedení existovaly po ohybnosti ÄTro NěmiroviČe-Dančenka zůstával rozhodující autorův názor,že hru psal pro Umělecké divadlo - pro Stanislevského příležitost, jak inscenovat ne-inscenovatelné. , , Analyzuje postavu Mizinči ova a výkon N.PjAsianove označuje za povrchní,něco na způsob pojištovacího agenta. Stanlslavského zaujala ta skutečnost,že nenápadná postava požádá o rotor způsobem,jakým si obvykle lidé říkají o sklenici cajeJPřijde a odejde,jako by snad ani neexistovaly Geniální nula,která vymyslela jedinečný plán a je ochotna čekat,aniž by vynakládala nějakou námahu. 2učastn51 se amatérského představení *Cara Fjodora loanno-vlče *,nastudovaného dělníky textilní manufaktury nedaleko Moskvy, v režii P J$ J3arová .Obdivoval odvahu, s jakou sáhli po náročné hře,i důslednost,s jakou ji uváděli. Preniára hry "Bude radost* /Sadnjme se A> . ^er e žko vského v režii V.I.Namiroviôe-^ančenka^^.I^žského a V.L.^čele-dova." Stanislavskij uznával mimořádnost nadání spisovatele Merež-kovského s jeho snahou na základě historických příběhů pronikat do smyslu současného dění,kdy právě dějinné paralely prokazovaly nejen opakování,ale zejména problematické stránky národní povahy ^Přiznával se, že mnohému zde nerozumí .Pokud 5lo o dramatiku vrcholné fáze ruského symbolismu,zdálo se mu,že stratila původní smysl a směnila se v pohrávání a něčím, co' setrvávalo v poloze nepříznivé pro j^viStní konkretizaci^ZkuSený Inscenátor her Ibsenových Heuptmannových 1 Hamounových postrádal tu nezbytné dějové schéma a obrysy postav.A vadila mu proklamovaná llterarnost kterou aamohl režisér pouze oslabovat.* neméně tak nesnáSel snob ismus publica 1 kritiky, jež podobná díla nadhodnocovala Premiéry se nezúčastnil. 4 * ' Po 1^0 zkouškách 38 repríz do 21.*5.*1917«*v Časovém rozmezí 1916^1918 vSak statistické údaje ztratily původní výrnam.* Ůteělecké divadlo bylo vyprodáno,představ*ní se udržovala na repertoáru bez* ohledu na jejich uměleckou hodnotu. Nastudování hry D ľtfer e žko vského vyvolalo protikladnou reakci kritiky5 zastánci tradic Uměleckého divadla Jé odmítIy,obdlvovatelé modernismo považovali za východisko. Předčítání Blokový hry "Růže a Xříž" za autorovy přítdmnost Věichni naděeni jeho fantazií,taktem .vtipností - méně již způsobem předčítání .V kuloárech zaznívaly výhrady,mnohé se zdálo neerdzumitelné,mnohé nerealizovatelné. , , Cechovovský večer ve Studiu v režii V.XJVČedělova a V.V.1 ôotovceva. Stanislavskij se po »kszřasí představení nevyjádřil,pouze formálně blahepřál.Tíecítil se zde Již "domácím pánem** proces osamostatnění probíhal zcela viditelně.Pozdě j i hovořil o protikladných dojmech,směsici amatérismu a nesporného nadání,horoucnoa,ti mládí i jeho snaze méně pracovat a více se pyšnit uspechy .Rozladení vsak lili zasáhlo obě strany...' -155- Cítí se unavenýma přehled březnového repertoára napsal J přežít e vyspat sel ZkouSí denne od jedná hodiny do Šesti a. nepozoruje,že se na něho herci domlcrvili ."V ždy je upozorňován předčasně, Se technika potřebuje' ^evi^tě^aby mohla dokončit přípravu večerního představení* Radost mti sděl*! *f*V*i>ebožinskij návrhy kostýmů pro "Ves StSpenčikovo*.Xeč záhy se ukázalo*Se výtvarník přilil detailně charakterizoval postavy a vznikal dokonce dojem, že vnucoval herci vlastní vyklad.Dúsledek staVu,kdy vytvař nik nemohl navštěvovat zkoušky a neznal jejich vývoj. Proto se inspiroval osobitou módou roka 1859» sni ž by z ní odvodil stránky výlučné, typické.^ žná* že se do tětfhto rozporů promítla nervozita iitanislavského,který zamítl realistický výklad textu,ale nevěděl si rady se satirickou nadsázkou* Duben 1916 Vedení Uměleckého divadla odvolalo zájezd do Petrohradu, který vždy sledoval zájmy materiální vedle pochopitelné prestiže umělecké.Nvní podobné starosti odpadly díky tomu, že bylo neustále vyprodáno* istcnislavskij upadl do střídající se hysterie a- letargie díky tomu,že syn Igor obdržel povolávací rozkaz* V zápisníku zaznamenal, že si nedovede představit stále nemocné dítě v roli vojína bojujícího s aenřítelem. Vrál Salierlho ,VerSinina *Zrutického ,Ripa £ratta,Ljublna, řamusova a Setina*1 žkoulel "Ves Stěpenčikovo" a ověřoval na scéně varianty výtvarného řemení hry "Hůže a Kříž"* Složitými cestami se k němu dostávají dopisy t ech, kteří uvadli do německého zajetí* Květen 1916 Z vlastních prostředků poskytl 900 rublů aa pronájem půdy pro hereckou komunu nedaleko Jevfraterie,5' ' Loučí se zesnulým^hercem Uměleckého divadla A*H*Artěae«, pohřbeným ve "višňovém saiu" na Sovopanenském hřbitově.' £ textů přečetl Volkeaštejnovu "Marinku* a MliWyxxxxxi Kosařům "Heporažený koráb** Ha^ Uměleckého divadla mu nabídla roli &aryncova ve hře L«*.%latého "A sVětlo ve tmě svítí".Stanlslavskij ji nepřijal,ale naznačil,že je ochotem se ujmout režie této hry ve spolupráci s A*A*Saniaem* Napomohl organizaci Druhého studia Uměleckého divadla v cele s W*u*^assalitlnovem /z ročníku vedeného tímto Z.\jlpplusové.Jeho členové zachránili mateřskou scénu v polovině dvacátých let^oslabenou rozchodem s tzv.pa-řézskou skup inou.Předev^ím' A.1^Tarftsovová,N#!P.1Chmeljov, V&lBaialAr,^ Jelanaká aj .Prakticky druhé pokolení mchatovských herců, z něhož v roce Xfíi 1990 hrála jeStě E*H*Jelanská, Text hry Z*&ippiusové se dostal do rukou £.%.Staaislevské1-v červnu,kdy mu jej věnovala autorka v Klslovodsku^ Serven 1916 Léčí se v %sentukáeh,kde vznikla "umělecká společnost*, - , mj*1&echmaninov,Sa 1 japin,Sanln aj* 11.červenec 1916 Podílel se na vystpupení pod mámm názvem "Umělci *%skvy ruské armádě a obětem války" společně s 0.L.Knipperovou # A.A,aabločkinovou,V*^*>okinem aj,' 10.'září 1916 schůze akcionáře Uměleckého divadla,spkojených pochopiteli s materiálními výsledky sezony 1915A9l6,! -154- V samotném Uměleckém divadle se vyhrotily rozdílné názory vedení divadla, vedení Tovaryšstva a Tovaryšstva ea stěžej otázky další existence jedení nemohlo akceptovat názory akcionářů,v jejichž zájmu bylo další zvýšení poetu apod. Staniolavskij zastával názor, že akcionáři nemohou zásahov do umělecké problematiky a za vlastní poslání označoval "vyrábět pouze prvotřídní' zboží* - v duchu pojmosloví, které ^tovaryšstvo zavedlo.1 Odmítal představy, které jej chápaly jako nepraktického génia ohrožují^rozpoče^glvadla.^evyhovovalo mu, že vede ní Je zbaveno rozhodující hlasu /jako jeden z ředitelů měl v Tovaryšstvu pouze hlas poradní!/ ejv V or&ahizačníoh otázkách odmítal snahu V^IJTěmirovičet Dančenka.aby se Studio spojilo s mateřskou scénou.Haopak, prosazoval pro ně větsé nezávislost J A pokud by se dosavadní poměry ne změnily; mělo se Tovaryšstvo ujmout řízení a provozu, ^ohlo přece režírovat a hrét,když neustále zasahovalo , zakazovalo,navrhovalo, odmítalo,varovalo atd. Tyt© myšlenky obsáhla korespondence a flěm irov iČem^Dančen-kěttfV níž také protestoval proti obnovení her i).S#'Uerež-koTOkého,L#^.^ndrejeva,^.J»Juškeviče.které by mohlo vyústit jedině v další krizi celého divatíla.Povežoval to za nevhodné z hlediska uměleckého i finančního. Hašení hledal j inde, v uvádění hodnotného repertoáru /her Euripidových,Tagore,ruské klasiky/^HenX bez zajímavosti, že v tomto směru jeho kritéria vynikala nad názory druhého ze zakladatelů,byt i obdařeného "literárním V zápisníku "sobecká poznámka",že podobný repertoár,tj.^ míodní symbolismus, nedovélil by mu pokračovat ve zkouškácl podle systému a klást základní kmeny herecké metodiky.' Polovina září^1916 Valná hromada akkionářů sdružených v Tovaryšstvu schválila finanční plán na sezonu 1916/1917 s výhradami, nesouhlasila se zvýšením nákladů o 100 000 rublů v důsledJ Inflačního růstu cen a zvýšení platů personálu /ze 55 na Repertoárová rada doporučila dokončit "Ves Stěpančikovo" připravovat "Růži a kříž", "Krále temných komnat% ' obnovit "Strýčka Vánu" a *Ivanova"^Zamítla hru D.S^Iere^ kovského "Romantikové" z podnětu V.I.¥ěmirovlče-l>ančenka. btanialavskij v korespondenci vyjadřoval obavy o další osud souboru.S ituace na frontě vyžadovala stále větší počty branoů.většina souboru byla zařazena do domobrany a musela se účastnit cvičeni.Proto se staly nutností alternace, a pokud by se odvody vztahovaly na základní soubor,pak by se nepodávilo udržet provoz.1 15. září 1916 "Hořem zx rozumu" zahájena sezona 19l6/1917#opětovně se nepodařilo připravit premiéru a ani se o to nesnažilo» lójzáří 1916 150#reprízou "C?čka u krbu" zahájilo Studio Uměleckého divadla .Stanislfivski j po představení pronesl zdravici a přislíbil zlepšení materiálních podmínek.Záhy navrhl zvýšení platu J.fc.'Vaehtangovovi. , , Září 1916 Kolize s Němirovičem.X>ančenkem ohledně her L.N.'Andrejevax "Samson v poutech" a "Psí valčík".Považoval podobné hry za neslučitelné s posláním Uměleckého divadla a jeho estetickým programem. -155- V tisíca správy o přípravách Akciová společnosti "Moskevská všeobecně přístupná divadle* schválené ministerstvem vnitra a moskevským policejním guherné torem/'šly sem vstnupit další soubory /divadlo A./#Brentevé/,studie TJměleckého divadla aj.' — Jako zakládající tieňové uvedeni? S^Í>amontovVteí2m Oolicyn,fcníže A;i»1SumhatovWuŽin,VjD.fiolenov,0#JAle»j^v, Y#XÄ1*emirovie^an^ aj.* Mnohé naznačuje, že nove vzniklá akciová společnost měla pohltit postupne společnost Uměleckého divadla,jejíž sloze* ní stále méne vyhovovalo veoeijí tohoto divadla díky nadutosti, ziskuchtivosti a amuzičnosti. líjen 1916 Vachtangov zahájil ve Stadiu přednášky na téma *C© žádá Stanislavskij od nového herce*,v podstatě volný kurs lekci a seminářů věnovaných systému. Vernisáž sku iny vytav arniku pod názvem "Bubnový kluk", jednoho ze sdružení modernistické koncepce*^ezi vystavenými ©hrázy Klry Konstantine vny A lese j evové# dcery 0; Stanislevakého. 24,listdpad 1916 Premiéra "Zeleného prstenu * Z.Uippinsové v Druhém studiu uměleckého divadla v režii V^^celedeva»výprava S.Ej Sikritin a A.^V .Sokolov.1 Mládež kolem * zeleného prstenu*,student í,gymnazista,, absolutně věrohodný dojem mladistvých radostí a starostí. Ani stopa po amatÉrism»*vlemoInýeh šablonách .nádherný herecky výkon A .^TarasovovéJ ' ' Pod dojmem tohoto představeni svěřil L .H. André Jev Druhému studiu hru *Äédí*# ätanislavskij skromně stanul v pozadí •přesto že záznamy ze zkoušek doklazují jeho výrazný podii na samotném stylu předs tavení .Právě on vjržado val, aby členové Druhého studia se přestali pitvořit a spolehli se na mládí,jeho tronra iluze #tefnperaT!ent, mravní čistotu a j J Jako ředitel uměleckého divadla odmítl jakékoliv vztahy a závislosť na Tovaryšstvu,tím spíše jakoukoliv materiální odpovědnost.tfohl ji převzít Jedině za podmínky, že se k němu bude tovaryšstvo slušně chovat,nezasahovat do jeho práce umělecké 1 organizátorské, a předevšímvpokud bude zde mít rozhodující hlas Jako právní osoba.Iflkoliv jato podřízený zaměstnanec Tovaryšstva,Jež žádnou odpovědnost za chod Uměleckého divadla neneslo < ■ *• • Prosinec 1916 LjA.Suler žicki j se před smrtí rozloučil dopisem s K.s. Stanislavským a požádal jej*aby podle možností pamatoval na jeho rodina.Staaislavsklj sl v téhle souvislosti uvědomil, nakolik právě zesnulý navracel umělecky divadlo k ideálům humanity a vlastním příkladem naplňoval ideje lidskosti. ~ . - - - - Když stál čestnou stráž u rekee zesnulého,vystavené ve Studiu Uměleckého divadla .nemohl zadržet pláč.lfe zemřel ' jen uměleo,8le Člověk,jehož si vážil a s ním sl rozuměly Ponořen do vzpomínek nevybavil si Jediný moment.kdy by se pohádali,nemluvili spolu,urazili se atd.' V kores^Bdenci s Iíômiroviôem-Dančenkem obhajuje vlastní umělecké pravomoci, vyjadřuj e pocit, že jsou au opětovně svazovány ruce a přistřlhována křidla .nesouhlasí se snahou Něm Irovi če^ančenka vzít vedení do vlastních rukou a *u$moat se diktatury*. -156- Němirovič-Dančenko odpověděl t dopisu,který nakonec neodeslal,kde vysvětloval příčiny sporů rozdílností umeleckých principů.Dopis měl podobu ob žaloby , pro to snad zůstal v domácím archívu. fe Stanislavskij se s radostí věnoval výstavě nov/é továrny na výrobu kabelů tovaryšstva V.Ale»jev#P.Vi8nekov a Á9 Samšin v Podolská. Po zemky v Voskvě jlj& nestačily,fdrma se rozhodla pro řešení vysloveně perspektivní,jak dokládá existence podniku,který se zde uchoval podnes a by^ poměrní záhy zestátněn díky významu pro armádu a vojenské účely* Přestože válka* přerušila styky s Lancií,dopisoval si Stanislavskij s J.Copeau,který jej informoval o zahajovací se roně "Starého holubníku" a ^nelogičnosti mnohých názorů na poslání divadla .Stanislavskij na oplátku se svěřil sex záměrem okamžitě po válce vytvořit "mezinárodní divadelní studio",jež by prohlubovalo vzájemné styky meai umakol a oponovalo národní uzavřenosti či předpojatosti.1 & tomuto návrhu se navracel zejména v roce 191? a počátkem dvacátých let /Akademie dramatických umění/,jednak o něm' během zájezdu do UuA a zdá,že ztroskotal na neochotě Stanlalavského přenést těžiště vlastního působení do zahraničí,jmenovitě do t&A. 4.leden 1917 V Kyjevě vzniklo polské studio podle vzoru Prvého studia Moskevského uměleckého divadla v čele iT«liq«gÍKmoskvorečí, nedaleko BachruSinova musea* 12. únor 1917 .Analyzuje původní koncepci "**>órého ptáka* z hlediska scénocjrafických návrhů a sepisuje všemožné nedostatky, které se tu nashromáždily .Lituje, 2e nenajel podporu v řadách hereckého mládí,které se s podobnými nedostatky smířilo /Spatně postavené kulisy,nevhodné osvětlení* zjednodušené kostýmy, aby se usnadnily převleky - nemluvě o rozpadlém rytmu celého představení a převaze "spatného řemesla V. 13 .únor 1917 Projev na schůzi členů svaz "Umělci %skvy - ruské armádě a obětem války*1. Požádal přítomné,aby se zamysleli nad budoucností a svěřil se lim s plánem "celosvětové uměxeké aliance"xx MjxkyXjaffEsaxX^ -157- za účasti Cr alga,Reirihardta,Copeaua aj.UejlepH evropští režiséři "by mohli pracovat s dleny stadií v ,frskvě, Paříži,Londyně. Jedině uměni v takovémto celosvětové* kontextu mohlo by kultivovat publikum a zabránit katastrofám válečným. Doufal,že jakmile utichnou zbraně najdou se prostředky na vystavte "uměleckého městečka" v «6skvě,kam by mohli přijíždět zahraniční soubory činoher ní, oper ní, cirkusy a lidová divadla.Přeďpokládal, že by městečko vzniklo opodál moskevských parků /? Izmajlove,Kaskově apod.7,aby se mnohá představení mohla sehrát v přírddním areálu. V závěru vyzval přítomné, Pby každý den alespoň deset minul věnovali pozornost tomuto námětu a snažili se 'jej uskutečnit na samém počátku morových dnů* Bénl zapotřebí uvádět příčiny,jež zabránily uskutečnit podobny námět.opíSe společenské,ideologické než materiálni Divadlo národů v nové budově Moskevského uměleckého divadla.na jehož scéně hostují zahraniční so bory,je ve srovnání a původním projektem K.a.Stanialavského pouhým torzem. , 25.-26.unor 1917 Kupodivu jej nepřekvapily událostí,které vyústily v "noro* vou revoluci.Heděsila jej střelba,manifestace,demonstrace a stávky chápal jako nutnost přímo hiatorickou,protože jednou musely nastoupit "poslední dny car lamu". Jen se obával,aby náhoda nezasáhla negativně a neoslabila mchatovský soubor .Zapřísahal vl^chny členy Oměkeckého divadla,f»by byli opatrní. 2.březen 1917 Schůze souboru tžměk^ckého divadla společně s herci Valého divadla a některých moskevských scén* Stanielavski j,Kěmirovič-Dančenko,Lensklj vyjádřili souhlae s pádem car ismu a postavili se za buržoázne demokratickou vlžtdu,od níž jako umělci očekávali podporu.Únorové revoluce mu mela poskytnou úplnou svobodu, zrušit jakoukoli cenzura a diktaturu carské byrokracie v dvorních dlvadlecb Ha samém počátku vznikla myšlenka jiného organizačního uspořádáni - sdružení akademických divadel* V prohlášení uvedeno,že ruští divadelníci v nejhorsích dobách temná reakce zůstávali světlonoši a uchovávali v hlediSti záchvěvy svobodomyslných idejí,tudíž je jejich povinností,aby se postavili za novou vládu a vytvářeli nové.svobodné divadlo .Takové, jemuž bránila svévůle a násilí svrženého carismu. # Míra patosu zmíněného prohláSení je úměrná slavnostnosti doby na počátku demokratického vývoje v Hušku* Březen 1917 Stanialavakij obnovil zkouSky "Vsi Stěpančikcvo" a přesvěd doval vSechny,že prvořadou povinností je nyní pracovat, pracovat a zase jen pracovat.1 leč jeho podání Bostaaěva se rozcházelo s představami jednoho z autorů dramatizace natolikúže ffětfirovič-Eančenko roli přeobsaáil ^*^.^^salÍ^inovew/lTak se skončila herecká dráha X^S.Stanislavskéh© na scéně uměleckého divadla bez ohledu,jak obtížně se vracel ke, studia role Bostaněva poté, 00 se za řekl nehrát díky neúspechu Salleriho.^dá se,2e ztratil potřebnou sebedůvěru a byl ochoten pouze dohrávat dříve uvedený repertoár.Konflikt měl závazné důsledky ve vztazích obou zakladatelů nikdy již zcela nepřekonané. V zápisníku trpká* slova o nepochopení literáta Němiroviče Daačenka,který vyžadoval přesnou kopiJ,nikoliv samostatný výklad textu, kde nyní jen více zvýrazňoval rysy penzionovs nevyvolal potřebné pochopení. Z hlediska dobového odstupu a dalších zkušeností s taktický* i činy obou zakladatelů je zřejmé, že se tu střetlo nekoli$ vlivů a představná prvé:3tanislavskéhe remlaiscei oe na úspešné nastudováni Spolku umění a literatury.kde sehrál roli Bestanáva ve vlastní dramatizaci „ovlivněné etickými názory L.N.'IbIstého /proto vyzvedával pozitivní rysy v záporném typu/; za druhé samostatný režijní výklad "Vsi Stěpančikovow během stadia hry zejména v roce 1916, do něhož Němlrovié-iDanoenko nezasáhl dž '15«2.l917| m třetí literární představy Iřěmirovice^aaeenka jako jednoho ze dramatizátorů* znásobené aktuálními poznatky posledních měsíců, jež nebyly právě nakloněny etickému výkladu postavy HostaněvsjKaždopádně vzniklé fe$enf# kdy Stanislevskéýu byla odebrána role a přeobsazena , tředstavuje precedens v celých dějinách ffeěleekého lvadla. Stanislavskij byl zbaven role.kterou miloval #a kterou hrál s obrovskou rozkoší /a podle vzpomínek účastníků zkoušek nanejvýš živa a zajímavě/,byl ponížen jako realizátor systému,který zklamal v případě jeho samotného. íJa druhé straně pamětníci generální zkoušky /28. J.191?/ přiznávají, že se ve Stanialavském něco zlomilo a nebyl schopen se převtělit do postavy Bostaněva.lféco m bránilo, něco jej spoutalo a nemusely to být příčiny výlučně umělec ké důvodytanislavski j trpel a neovládl se v posledním' obraze„kdy se rozplakal.älzy zničily maskování a líčení.' Němirovič-Dančenko mlčel za režijním stolkem.^ tanislavski j sl utřel oči a tvář, zavolal asistenta režie a po žádal, aby spustili oponu. Nemíro v ič-Dančenko dosáhl svého a plným právem odebral Stanislavskému roli Rostaněva.Stanislavskij nereptal a podřídil se, pře s to že celé divadlo se obávalo nejhorSího. Nakolik se na celé nepříjemné aféře podílely intriky ITěml-roviče-Dančenka a jeho mistrná strategie,která chtěla zlomit odpor Sta islsvsk^ho s jeho Blanyma osamostatnění studií a' ony o celosvětové umělecké as lei ad, lze stěží prokázat.A nakolik sem vstoupila nejistota autora systému, který obtížně překonával úskalí scholastické metodiky v je. ích zárodečných stadiích.aby sám na ně doplácel v míře nejmětší„také lze obtížné ověřovat Nesporný je jedine výsledek: konec herecké dráhy i.íi.Stariislavského v Uměleckém divadle s definitivní platností .Sebevědomí ztracené po neúspěchu Salierlho a po rafiokých perlpe* ' tiích přípravy! ^Vsl Stěpančikova* nedalo se již obnovit." Jistou kompenzací se stalo pro ^tanlslevského předehráváni na zkouškách obdivované v*eml účastníky i památníky.5 ^0.březen 191? Stanislavsfcého zvolili za akadenika v sekci múzické sloves nostl oddělení' ruského jazyka a slovensfcti Akademie věd společně s A.I#^umbatovemWuŽinem,hercem„drematikem# ředitekem Malého divadla.£a zásluhy o domácí umění„ jako reformátora divadle ve jménu pravdy .Poctur Akademie věd v jiných sekcích pHjalimJÄSorkij a ř^IJÍaPJapdn, cbŽ proletkultovští scholastkové pova zouvali ve dvacátých letech za kolaboraci a buržoázni vládou. S tanislavski J byl potěšen a s radostí čestný titul '' přijaL„aniž by tušil,že mu zkomplikuje další život... Březen 1917 Seční na mnohých mitincíoh,m j .před Pu3' lnovým polníkem, před Oogólovým jpomníkemľv^ide propaguje myšlenku vzniku dalších a dalších- studií jako životodárné krve v žílách divadelního umění. -159- 4. duben 191? 8.duben 1919 I7.duben 1917 IS.duben 1917 přesvědčení Duben 1917 díky změně společenských podmínek a utvářejícím se vztahům obchodním i kulturním* V deníku pžedstavení nl chytrák se sp^lí8 uvádí,že se nutno soustředit a ukáznit bez ohledu ne vzrušenou dobu.Ze není možné,aby herci dupali,bav111 se sa scénou a zejména pak mysleli na cokoliv jiného jen ne na Inscenaci. Podpořil záměr,aby výnos ngkterých představení byl určen propuštěným jíoliticteým vězňům /od 7,H.1917,kdy byl uveden rtVijfnový sad* pro tyto účely/.1 Blok se zúčastnil zkoušky hry "ílůže a EH£" po obědě se Stanislavskij si zapsal»že je to jediný "velký umělec" v tomto divfldle.''ra je pro ně nepochopitelné a zbytečná, ale je natolik taktní, £e není schopen sdělit pravdu. Jak se dostat z prekérní situece,hra by Stanislevskétarau nepřinesla sebemenší potěšení a zbytečně by jej trápila,..' V' úveroch o repertoáru Prvého studia zamítl "TkalceH GjH*uptmaana.%dle j**ho podobná hry měly smysl před revolue a nyní jsou zbytečné.Spinily poslání a mohou se v nové společenské Situaci jevit j#ko swě5né,násilné#tesovité atd^ NaoprJc souhlasil s uvedením "Kaine" jako hry souzvučné romantickým ideálům osvoboíeného národa /později si hru přivlastnilo Umělecké divadlo a režisér Stanislavskij se přesvědčil o pravém opaku,! když mnohé měly na svědomí technické nedostatky podmíněné občanskou válkou/. Ve všech jednáníoh,porfldách%sohůzíeh prosazuje ide,u *koncer tu*.sestavov ^ nýoh z úryvků poezie»povícek,nryvků z her,hudebníoh čísel*%oncertů vysloveně "agitačníeh,,, jejichž přípravě se mel věnovet vznikající Svaz moskevských herců .Koncerty se mely zaměřit ne vrstvy,které se satím dostávaly do styku s uměním jen ojediněle Pohlcuje jej organiSční činnost v podniku i v divadle, je zvolen za jiřaadada předsedu mnoha institucí veřejnýo , akcíonážskýoh.uměleckých. Smutně se rozloučil s OJV.Usovskou,která definitivně odešla z Uměleckého divadla. Uzavřel jednání s kulturně výchovnou komisí Ba*Jy vojenských i dělnických delegátůfpro níž měl v příští sezoně orgaai* zovat představení v 2iminově divadle. Skončila se?óna 1916/1917 v Uměleckém divedle.které neuvedl jedinou premiéru - wVes Stěpančikovo* byla přenesena do další sezony. Jtvěten-červen 1917 Äorigeval nastudování "Večera tříkrálového* v Prvém studiu Uměleckého divadla. Z korespondence lze odvodit, že členům studia se nedařilo najít správný rytmus a režisér B.??.íSuškevÍč si toufal. Stanislavskij zasáhl a vnesl sem "slavnostní teatrálnosť*, kterou J.B.Vrehtango v,přípravu jící tou dobdu uvedení "Rosmersholmu",povahoval za nadnesenou a násilnou. Stanislavskij ,otřesehý neúspěchem hereckým, zřejmě odváděl studio od systému, ^by nedošlo k podobné havárii J Tomu v&ak nenasvědčují záznamy v zápasníku,kde Je akcentována "dějovost ve v Semn. leatrálnost mělo zvýraznit i použití opon v mnohém připominsjící výtvarné principy Komorního div r dl a /opony střídavě zakrývající levou a pravou polovinu jevistějlH tak,aby se vždy na druhé mohla přlprrvit dekorace'. Květen 1917 51.kYěten 1917 -160- 2 .červen 1917 Odvezl syna Igora do 2af£renova,kde se léčil .Mhy se však ukázalo,ze tuberkulóza vyžaduje hospitalizaci ve Švýcarsku, co ž pro podnikatele Stanislavského nebylo problémem.Pro #"proletáře" Stanislavského to však vyžadovalo ohromné úsilí... 25.červen 1917 Prvá oficiální kontakty s utvářejícím Be Proletkultem, který vytvářel sít poboček v provinoif .TíSkteří jeho organizátoři odmítali Tfcaěleckéfc divadlo Jako typický produkt staré kulturyijiní zmenili názor.K»gativní sta-visko záhy převládlo m j .díky KtgSftlv*fělt3ěIm Keržen-cevově teorii o nebezpečnosti přežívající nadstavby, tahnívající mrtvole buržoázni kultury uvnitř nového společenství. Červen 1917 Studuje knihu E.Wooda "Soustředění" a pokračuje v práci na rukopisu knihy o třech směrech. Vdově O.I.iSuleržloké přislíbil pomoc.když chtěla využít pozemky nedaleko Jevpatorie. 9.srpen 191? Prozatímní vláda zrušila předchozí ochranu herců tfcněleci ho divadla v tom smyslu, že všechny povolala do zbraně. Zařadila je do zvláštního vojenského útvaru,který měl organizovat "lidové a vojenské divadlo v Moskvě" pol velenia K.S.stanislavského a V.I.NěmirovičevEančenka. Xo bylo důvodem,pro č se Stanislavsklj vrátil do Moskvy po strastiplném putování ze Samary /přeplněné vlaky, nemožnost opatřit jízdenky apod./J Srpen 191? Koresponduje s V.T5 .**e j archo Idem , který se přimlouval za přijetí š.R.^ejendorfové do školy tJmeleckého divadle. Koncipuje prohlášení "svazu umělců",věnované jedinému problému:výchově lidového publika,jemuž se dosud věnoval minimální pozornost.f v tomto srnípu předvídá gigantické možnosti a nutnost gigantického úsilí.1 Domnívá se,že je prvořadou občanskou povinností každého umělce pomoci v tomto patriotiekém díle,které v konečnén výsledku napomůže "kolektivní výstavbě nového Buška". Vedle dřívějších návrhů doporučuj® vznik divadelního studia v rámci "svazu umělců". Zatím je poměrně skromně vyjasněna otázka,nakolik pokolení stanislavského pochopilo demokratizaci Buška jako ideální příležitost pro realizaci původního progres "věeobecne přístupného divadla ".Zdá se. Že tomu bránila protikladsost politického dění,vzájemná neslučitelnost programů politických stran a především nedostatek pro- ' středků,neochota podnikatelů dotovat umělecké instituce, Září 1917 Obnovuje "Racka" v novém obsazení: Ninu Zarečnou hrála A .K. Tar asovo vá, Třep leva *• M. A. Čechov , Trigor lna * K.P.; Choohlov,Arkadinováu - O.L.ljiipperova,«II Vášu -"?.A.Kryžanovská,Vedveděnka - A.D.Popov. Za změněných politických okolností nebylo nakonec představení uvedeno.1 t ¥;'A.tteehOT slíbil K.S.BteniBlavskémo^že se zřekne alkohc ln,který mu poskytl "poslední šanci". Jinak by musel fK opustit Prvé studio. V dochovaných záznamech ze zkoušek "Racka" je zajímavé, nakolik stanislavsklj vycítil změnu společenského ovzdui -161 e zadal vytvářet jisté analogie mezi postavou Hamleta a £repleva.Ocitá se v obtížném postavení,může se spolehnou pouse na matku?která jej zklame,0dhoálává se k sebevraždě nikoliv proto že* nechce žít. ale právě naopak. Chce žít* ale život mu uniká .proto že se nezříká nároků estéta .Je to v jádru nanejvýš bodrý*energický*aktivní člověk*ale není schopen tyto kvality uplatnit,proti)že si nerozumí s okolním světem. V# I # Kěm lro v i č-#anČenko považoval za nutná písemně vysvětlit S t an islavskému, pro č musel sáhnout k nepopulárnímu rozhodnutí a přeobsadlt jej v roli Hostaneva^ Považoval za .voji povinnost zasáhnout*když se Stanislav sklj nedařilo dospět do stadia*jež odpovídá nárokům generální zkouSky .Smutná a nepříjemná stránka režisérových povinno stí, kterou by měl režisér Stanlslavskij po chopit* ani ž by se zkomplikovaly jejich vzájemné" vztahy.' StanislsRvskíj odpověděl*že naatouoilo^"obtížné údobí* v jeho uměleckém vývoji,které jej naplňuje smutkem. Nevidí východisko a domnívá se*že jaks herec na scéně l^něleckého divadla no uspěl .Bez ohledu na předchozí uspěchy.3?Toto Se hodlá věnovat výlučně studiím*herecké-su mládí a vlastním režiím* M«!ř*Asdrsjevová poddala Stanisiavského jménem dělníků Husko-Baltícké loděnice*aby do Hevelu delegoval Studio t^sěleckého divadla*proto že zde dosud neexistuje profesie nální scéna." Blížící se premiéra "Vsi Stěpančikov©" zhoršovala jeho psychický stav.Tffedovedl si představit*že v ní nebude hrat.Chodil kolem divadla * čekal, že jej snad přece pozvou a dají mu možnoat.Oeniální hereo v postaveni Žebráka.1 Leč Hěmirovič-£ančesko nepatřil k těm,kteří rusí původní rozhodnutí.Fřrstose Stanislavského zásoboval diplomatickými notami*jemnými náznaky, že jeho^íl vložen do představení se neztratil apod. *° Stanlslavskij přednesl ve Studiu obsáhlý program na téma jak vychovávat nového herce a pracovat podle systému.' Zopakoval zde názor na existující tři typy divadel a neustále se vracel k myšlence* že pro herce "typu prožívání" je nezbytností sehrát roli*porodit dramaticko postavit a nenosit ji v sobě jako mrtvé dítě.^říhodino-vou přednášku vyslechlo početné publikum z řad studentů a "teleného m*#dí". V tentýž den se konala poslední generální zkouška "Vsi Stěpančikovo * a Stanlslavskij byl v myšlenkách na scéně zahajovací premiére dvacáté sezony 1$%?/X91B*premiéra "Vsi Stěpančikovo* podle předlohy řJff.Bosto$evského v dramatizaci V.1.1?emÍrovÍW>andenks a V#v#SolkenStejna. Režie K.S.Stanislavskij- a V#TJffěmirovič-aančenko, výprava V#V.?Dobužinskij.Jména obou režisérů nebyla uvedena na plakátech i v progranech. Přívrženci Stanisiavského jej informovali o "chlpdném výkonu" ff.0.l**assalitinova v roli Hostaněva * takže se pozornost' automaticky pienesla na Pornu íbmiče v podáni I.II.^Moskvina.' Stanlslavskij nazval jednu "kapitolu v pozvolna dozrávajících memoárech "Ves Stěpančikovd" - moje tragédie f Po zdej i od ní upustil a do "Vého života v umění" nevstoupila. -162- l.'Hjea 1917 12.říjen 1917 Říjen 1917 25T-26.říJen 1917 28. žijen 1917 Snaží se ponořit do práoea,v podniku 1 v divadle, a aapomenout.PJetkusuje "Wa dně",skoulí dále "Racka*. Analyzuje "Višňový- sad" a Chce obnovit zkoušky Blokový hry "Růže a Kříž-... Tovaryšstvo akcionářů 5%skevskéh© uměleckého divadla Sanovalo Stanislavského a Němirovdoe-Eandenka stný členy rady až do konce jejich žlvota.Oba jmsnová ní přijeli. Stanislsvskij současně blahopřál flěmtrovičovi-Dančenkov díky "zájmu o divadlo",pro něž se obětoval... Hraje tlejeva v představeni "Višňového sadu" uvedeném v Zim lnově div adie .1 ýv.^olodovnikovském.Určeném obecenstvu z řad děinlctva.lted jevištěm vyvěšeno: Divadlo rady dělnických delegátů .Hada skutečně takovéto divadlo organ 1 zovala,nemŠlo vsak scénu,ani soubor. A omezovalo se na uvádění dříve uvedených inscenací v tomto prostředí .kam přicházelo dělnické publikum Přezkušuje' "Paní hostinskou"."! chytrák se spálí" a *$a dna : Převzal do*svých rukou dokončeni "Večera tříteáiového" ve Studiu Uměleckého divadla.Vázory na jeho účast se různí:jedni ji odmítají jako kategorický zásah,který nepřihlížel k oaavadní za—jmbpc koncepci /Vaehtangpv, f^iXÍeohov 'j druzí "jsou nadřeni fantazií Stanlslavského, jeho hereckým předvádění*. Zúčastnil se čtení hry ^Gorkého "Stařík" ve Studiu-/tznjírvém studiu',kde autor vysvětloval smysl díle. Znovu vyslovil politování nad zbytečným rozchodem se spisová tělem,který mohl zavhránit Umělecké divadlo. Ve dnech Říjnové revoluce Umělecké divadlo nepřerušili provoa,ostatně události politického převratu se odehrály nejprve v Petrohradě a do Moskvy dorazily s jistým zpožděním .Během těchto vdbů hrál řamusova v "Hoři z rozumu" a ůajeva ve "VI3novém sadu".' Boje se přenesly do *«oškvy.V Uměleckém divadle probíhá-hal obvyklý sobotní předprodej ,v okolí se střílelo a do vedlejšího domu /tzv.dúm Liáno zova,kde byla umístěna se-nQcnioe,dnes je v této buddvě Škola a muzeum/přinášeli raněné.Stěží se dalo poznat,kdo s kým a kde boj uje.Kdo je na straně Prozatímní vlády a kdo straní bo 1 se v ikům .iPolední představení bylo odvoláno,na večerní se už do divadla nikdo nedostal. Boje probíhaly v okolí Kremlu.kolem Manéže,ho telu Metropol/kde tou dobou byl ubytován TjG.^Masaryk/ a v okolí Tverské ulice .Prvé studio obsadili bolševici, kteří je í menili ve Háb." neklidná situace.boje,přerušené zásobování,nejistota, obavy obyvatelstva z možných represí vynutily si přerušení provozu .V době od 27. října do 21 .listopadu Umělecké divadlo nehrálo. , V denících mehatévských herců zaznffmy vyj ad í ti jící strach,aaůat obavy a lítost.Nikdo si neuvedomoval dosah událostí, pres to se &erci právem děsili bojů v ulicích.Střílelo se ve dne,střílelo se v noci.* začali řádit bandité,kteří vykrádali obchody a movité domácnosti,přepadali banky. Až J.listopadu se herci dostali do budovy Uměleckého -163- divadla s mnoha potížemi,oklikami.^a ulicích sklo z rozl tých výkladů a oken,opadaná mmítka,všude stopy po ' výs t řexlech.-Dělostřelba satím feíjela okolí divadla. Telefonické spojení p§8ru§enotnefun^3Vala doprava, elektrine, voda.I>o jem úplného rozvratu násobil ohavy o osudy Ruska.fts divadlo se pomýšlelo m£ně,že by se mohlo zkoušet,nebo hrát nepřicházelo v úvahu. Zít a přežít, to bylo hlavni v těchto dnech zmatku. 5.listopad 1917 Schůze souboru Uměleckého divadla v hledišti.Stanislav- skij konstatoval, že probéhřjí nedozírná události, jej ich smysl i dosah zatím nelze vůbec pochopit.Zjevná je,že zvítězki bolševici a padla Prozatímní vláda.2da lze za vzniklé situace hrát,otevřít divadlo a pokračovať v práci * o tem exist&yaly krs j ně rozporná představy.1 Schůze delegovala V.*VVGo tovceva. aby v **oskveské radě dělnických a vojenských delegátů zjistil,zda Umělecké divadlo je vůbec potřebné a sa Jakých okolností může obnovit provoz.Ke základě kladne odpovědi začaly se další diskuse ve dnech č.až ľ.listopadu 1917, Není pravda, že soubor projevil sympatie či pochopení pro bolševickou vládu.Ie^eni politických otázek cestou tajazakiika ozbrojeného oovstání zůstávalo pro demokratické pokolení zakladatelů Uměleckého divadla zcela nepHjatelnéyGdlišné stanovisko mohlo zastávat herecké mládí na záklrdě zkušeností z války,leč to zde bylo zastoupeno minimálnej Umělecké divadlo chtělo pokračovat v ddsavadní práci a byla pro něho rozhodující otázka,zda je či není možné uplatnit dosavadní demokratický program v nových okolnostech,které mohly přát lidovému divadku a všeobecně přístupnému alvadlu.Ale to bylo záležitostí uvah po zdejších. V tuto chvíli se musela ro zhodnout, zda hrát či vyčkávat, eventualitu bojko ta nastolila dvorní divadl až později a díky jejich dosavadním prdvilegovanosti, závislosti na carismu N prostředí těchto divadel nebyl ani odstraněny carské symboly,peuze byly zastřeny po únoru 1917 rudou láskou/ - mela poněkud zvláštní pozndi Moskevské umělecké divadlo se nemuselo stydět za minulost a mohlo se odvolávat na demokratickou orientaci, prokazatelné střety s cenzurou a vládnoucími kruhy.1 To se však záhy ukázalo jako nedostačující a nové vlád* vyžadovala plné po dři zení. Něco pro WD nepředstavitelného* S.listopad 1917 Schůze souboru pověřila V.I.1fěmirovÍče-^aačenka,aby předal Malému divadlu "materiální pomoc" /peníze, kostýmy,technické zařízení/.Jek známo,budova Malého divadla byla poškozena dělostřelbou. Po mnoha jednáních vzniklo společné stanovisko předníct moskevských divadel - Velkého,Halého a Uměleckého divsi schválené na spoléčeném zasedání, 9»listopad 1917 V tomto strnovlskn byly formulovány tři zásady l divadlo jako instituce celonárodního významu a neoddělitelná součást národní kultury musí zůstat nezávislá na politických událostech.Představení nutno obnovit, jakmile bude zaručena bezpečnost a normální podmínky.^ názor na možnost obnovení provozu' závisí na srhodném stanoviska rtekademickýchrt divadel. V Uměleckém divadle byly 1Ú^LL^1$X7 obnoveny zkoušky. Obdobné stanovisko schválililXMTgW«X«^IXXlXXXXX svaz profesionálních herců,svaz re^isé-ů... -164- 21.11stopad 1917 Obnovena představení,hrál se "*%drý pták" odpoledne, "Tři sestry" večer.Poměrné málo* diváků vydělených e stále se ohlížejících,z které strany se střílí* Policie srn i zela, ulice ve večerních hodinách se směnily v divoký západ,traar?rje jezdily jen do devíti hodin.* Takže dostat se domů. po představení představovalo ne-bezpečná dobrodružství* Ha jedné straně iluze ^tanislevského, že Umelecké divadli se konečně otevře pro lidové publlkua,a na druhé důsledky politického převratu,tzn*chaos,nepořádek, nejistota*tDřívěj^í obecenstvo se do divadla bálo* nové se dosud neobjevilo a popravdě nutno přiznat, že melo jiné starosti /kontrola železniční dopravy, ochrana skladu, bank, telegr e f ní eh stanic,převzetí továren nebo kontrola jejich provozu/,.V Listopad 1917 Vyjednává se zástupci Malého divadla o společném postu- pu, jek přenášet představení na jeviště předměstských divadel* oá*5 vystupoval na mnoha náhodných se tkáních, po představení .předčítal a přednášel bez ohledu,kdo jej poznal. Povahoval si za čest, že recitoval po schůzi droškard v čajovně na Taganském náměstí .V souladu představami uměleckého t>okolení druhé poloviny 19*století,která se snažila zpřístupnit vlastní' umelecké výboje /hnutí percdvf£niků,mohutná hrstka a j .V.Lid prilfel za námi, nesmíme jej zklamat - takové bylo jeho přesvědčení. V čajovně pochopil,že větvina přítomných neznala vůbec dramatické dílo A.S.Gribojedová a stěží mohla pochopit Fsmusovův monolog,takže začal uvažovat,jakým způsobem dosáhnout vzájemného pochopení .Vinu hledal u sebe, nikoliv v řadách posluchačů* i>okončil přípravy nového nastudování Prvého studia, "Večera tříkrálového" .konflikty,které zde vznikaly měly poměrně náhodné motivace a větSinou pramenily z tc ho,že Stanislavakij se nesmiřoval s poklesem úrovně představení .Bez ohledu, že většina hercu musela během dx pracovat, trpěla nedostatkem tepla,jídla.Jak za takovýcí okolností udržet experiisentárorský ráz studia? Stanislavaklj neznal řešení a zřejmě ^podceňoval příčiny "utilitárního vztahu" studia k jeho účasti -na přípravě představení.Není bez zajímavosti,že herce "Večera tříkrálového" odváděl od popisnosti,*'.Čechova neustále kritizoval,le se nevěnuje divadlu atd. zaujal jej návrh nového zákona o autorském právu, snaha Hady lidových komisařů preferovat vydání' klasick< odkazu .Z doslechu znal "nesoučasné mySlenky" *'.&orkého, vyhrocené proti "rudému teroru" , kra j nostem tehdejší etypy diktatury proletářiátu.3tati,z nichž se odvíjela tolemika s V .T .Len i ne» , který "třídní násilí* schvaloval tati zveřejněné v BSSR až po desmdesátiletém odstupu! Prosinec 1917 začátek představení **T!bdrého ptáka" bylo nutné posunou' protože obeoelstvo pozdržely pouliční manifestace* 31eduje průběh stávky dvorních divadel v Petrohradě,vy; provokovaný byrokratickým aparátem.Zásadne s ní nesouhi 3Í. Zasahuje do sporu o další účasti na repertoáru Divadla rady dělnických delegátů,kdy část ochatovského souboru nechtěla zde dále vystupovat a hrát pod hlavičkou skupiny,která se zmocnila vlády "hrubý* násilímV Podle Jeho přesvědčení:nutno hrát pro lidové publikum bez ohledu ne politické převraty .Posláním divadle je "sloužit a napomáhat demokr*tii*,a nikoliv se zabývat politikou.Díky jeho autoritě pokračovala představení v Divadle rady dělnických delegátů. Obsáhlý zápis v deníku předs tavení,upozornúj ící na ne-pořádek v šatnách,špatné uchovávání kostýmů,špinavou uniformu uvaděěů,neuklizený chodník před divadlem, špatně osvětlené foyery .vytlučená okna.zvhlé dekorace. Nepořádek,chaos»neodpovednost a nezájem.' 0 těchto jakoby dílčích záležitostech hovořil mj, na' schůzi profesionálního svazu mosjevských herců /7.12./. Ušpiněné koruny stromů višňového sadu je.f přesvědčují o prohlubující se krizi Uměleckého d i vadla. Takovýhle sad právem* lehne pod sekyrami 1 0 tomto a j .informoval J .K.^lal ino vskon . po v ô řenou vedením moskevských státních divadel. V projektu reorganizace Uměleckého divadla navrhl,aby na mateřské scéně se uváděla představení studií.což Hem ir^o v i č^De nče nko odmítal a poukazoval na H ne vyrd vnadnou uroven" a poměrně nepravidelný provoz obou studií. btanislavskij se změnil v přísného dohlíží tele, který takřka denně z jisto vel nepořádky a snažil se o nápravu bez ohledu na obecný ne zájem .'Špinavé koberce,kou že vodj před šatnami,nepořádek všude.$e sedadlech prach, v ložích ne zemi odpedky.STěoo v Uměleckém divadle nep ředs taittalajjka v ltelného . Premiéra "Večera tříkrálového" V*.Shakespeara e Prvém studiujprx v režii IV .Suškeviče,výprsvě A.V-Anurejeva a V.V.Íibakova,hudba íJ.ft.iiaehmenov. Veselé p ředs t a ve ní .romantická láska, slavnostní pocity, které dávaly zapomenout na dobové potí že.Látkové pozadí.opony.minimum rekvizit' dovoloval střídání dějiště a zrychlený spád děje.1 ,fládí opětovně vítězilo a zásahy Stanislavského představení prospěly,pomohly totiž skrýt amatérské prohřešky J Tovaryšstvo Uměleckého divadla projednalo další návrh £»í>.Stan*slavského,jek reorganaaaaa11zovat mateřskou scénu:tentokráte polomen důraz na "autonomii" studií, navrženo ustavit další studio - třetí,řízení měl ulehčit samosprávný orgán,komise nadaná pravomocemi, v níž mělo týt zastoupeno vedení VCHT i všech studií. Něpirovič-Bančenko oponoval... diskuse kolem budoucnosti studií prokázaly nesporné přednosti tohoto typu dlvadla,kde se pořítalo s mladistvým nadšením.vystačilo bez početného aparátu a velkých provozních nákladů. Stanislevskij chtěl nejprve inscenovat hru na studiové scéně a po jistém době ji přenést na sc'nu Uměleckého divadla,nebo na základě předchozích zkušeností ji tu nově inscenovat,^ám kategoricky prohlašoval, že takovýto postup povaluje za jediný možný.Jinak- sám nebude na mateřské scéne ani hrát,ani režírovat. ftěmirovič-Denčenko obhajoval ryze "divadelní koncepci" mateřské scény nezávislou na výsledcích studií a Stanislavského v korespondenci označoval za "bolševika" schopného natropit značné škody díky neustalým reformám. «166- Leden 1918 V Petrohradě rozehnáno vedení dvorních divadel a ústa* ven prozatímní výbor Aleaandrlhského divadla. Stanislevskij preštudoval knihu F.F.Eomissarževského "Xfeělecké divadlo a romantismus na scéně«i>op is £»S.< íitanislavskémun .vydanou v předchozí a roce .V textu če tné po známky, jez "bohužel nebyly zveřejněny s výjimkoi polského tisku. Množství nesouhlasných "výkřiků",hojnost vykřičníků a otazníků,výroky v duchu "nesmysl%"lež","koho' by to mohlo napadaout","to je ale nestoudnost* apod.' Stanislavského komentář vycházel z praktických poznatki a nepublikovaných výsledků systému v desátých letech, a Koaissarsževskij více z principů literárních, proto odmítal systém označený za "všední psychologický naturalismus".Stanislavskij se vskutku rozhorlil a zaznamenal na okraji vytištěného textu polemické výkřiky, že celé jeho umělecké snažení vycházelo z fant zle a směřovalo k přetělesnění/ztělesnění/. äada kategorických opatření,výzev a činů, j im ž Stanislsvskij nerozumel,m j .'článek "Sociální revoluce a Maxim Oorkij"»vyzávajíeí proletárskeho autora,aby se navrátil do řad proletariátuipropuštění herců - členů stávk vého výboru v Petrohradě} s ta t A.Uloka "Inteligence a rev©luce",kritizující samoděržaví a pravoslaví,což podnítilo část inteligence,aby autora článku bojkotová la apěd. Zná,a v tom je neoblomný,povinnost Uměleckého, divadla ve vztahu k lidovému publiku/proto prosadil účast mehatovskýeh herců na **demokratických představeních" Vojenského divadla. Opětovně řádí .když po opravě klavíru se objevila ve "třech sestrách" nenaleková deska.Právem,leč doba mu stále častěji nedává za pravdu.'Technický personál je doaoralizován nedostatkem všeho,inflací,a umělecký není také vzdálen podobných, vlivů.Jak za takovýchto nepříznivých okolností udržet prohoz na patřičné úrovni? Několikrát musela být odvolána představení /střety na ulicích kolem výročí událostí "krvavé neděle", 9.iedna/,kdy se průvody manifestujících vzájemně utkávaly díky různým politickým představám.Satonec "proletariát a vojáci ovládli ulicemi". Několikrát se ^ěmirovič-Dančenko obrátil do hlediště s dotazem, zda za daných okolností chce shlédnout představení .Pro řídl é řady větvinou odpovídaly kladně.' Doma v bytě začíná zkoušet s **x clony Druhého studia dramatizace Leskovových a Tnrgenenových podídek,' dramatizasi XEXX "Bílých nocí* F. V.Dostojevského. nachladil se a onemocněl /zánět ledvin/,zkoušel nabalený do přikrývek a s teplotou.Cítil se hrozně. Členové studie mu chtěli udělat radost a vyprávěli o přenádherném představení "Ves Stěpančikovo", Stanislavamij se ještě více zachmuřil a poznamenal,že "tohle představě I nevi děl".Toa jeho konstatování naznačoVal.že členové studia nesňali pozadí a raději se neměli do věcí plést.,.' ló.unor 1918 Nemocný Stanislovskíj organizoval v domácím prostředí schůzku komise Svazu moskevských herců.která se dohod -16?- tW 19ia a,mm únor 1913 25.-28 .'2.1918 Břeřen 191S 22.hřezen 191S že připraví repertoár pro představení vhodná na scéně lidových divadel na předměstí. Moskevské umělecké divadlo počítalo satím s obnovovaným HEacketn**dofcončením "Růže e £říže"#nft0tudováníia "Halná* Jak vidět,značně mýlilo v odhadu diváckého zájmu a srozumitelnosti představení. Technická zkouška Blokový hry záhy vyvrátila podobná názory .protože princip krátkych výjevů vyžadoval ponorně nárdcné* řešení /satím vsniktoly dlouhé- přestávly, do hlediště zel/hal ^luk při přestavbách'.Proto se I.J.Gremifelfvskij ujal technickí? stránky spola s režisérem J.^vIbnsem.*Tekonec Stanislavskij zavrhl dosavadní výpravu M.V.B bužinsk^o a rozhodl fie začít "znova a bez ohledu na předchozí návrhýíp. Ne^oc mu nedovolila sehrát aajeva v 300.repríze Višňového sadu*. Vznikají komplikace s bytem, pro to že tou dobou se ru5í velká domácnosti představitelů dřívějšího režiaw,část z nich je vystěhována,části odebrána většina bytů,které jsou zaaidlovány početnými rodina* i. Viz "řsí srdce* *r.'B ul&p ko va . J . Ií .** klinov ská , v e do u e í moskevských státních divadc 1 »vyirž,»lK vydala Stanislavskémn "ochranný glejt".' fcípor probíhal dále o dvě' nadměrné místnosti,kde Stani-slavskij obyvkle zgous*el» Novou výpravu "tuže a £říže*#poažívaJíeí výlučně závěsů a opon,zko Šel na zvláštní maketě v poměru lt4. Uremlslrvskij později využil hř*iř *¥ 'f »^"«>f ■ tyto po znaky v návrhu "zjednodušené výpravy* pro tzv.fcačalovovskoi skup i ni M, která takto inscenovala *Hřímleta"»i>tanislPVSklí snil o projekci houští z růží, momentální m objevování a ímitení rekvizit,siluetě hradu někde ve výšinách nad jevistem*na což nemohlo být ani pomyšlení pri tehdejším- nedostatku všeho*zejména pek látek#berev apod. A .1). Pope v chtěl odejít z Prvého studia a věnovat se organizování divadelních představení na venkově.; Stanislavskij jej přesvědcll*aby zůstal, ctí ž se n^obe^lo bez křiku. Stanislnvskij připravil koncepci "Intimního divadla* v budově Jiomorního divadla,které přeneslo představeni ' jinaia,protože po dvě sezony,1917^1919»nemelo na nájemná, zde chtěl realizovat představy o experimentálním áxsks divadle komorního rázu. Výzva Hady lidových komisařů "Socialistická vlast v nebezpečí" - mobilizace na fronto proti německé armádě redakce, kul tur ní instituce aj.měly nastoupit e uj-out se pomocných prreí v tylu;haopak divadla* měla pokračovat v provozu a zamořit se na agitaci. Prvá konference moskevského Proletkultu věnovaná vztahu proletariátu k dosavadní kultuře,1x016tariát měl podle jejího názoru zaútočit na kulturní frontu a vytěsnit *buržopzní p^eudokulturu" novou tvorbou. v.Uorkij a A.Blok se věnovali přípravě repertoáru Velkého činoherního divadle v Petrohradě /Gosdrame namísto alexandrinského divadla/,chtěli preferovat žánr tragédie a komedie vysloveně klasické schůzi Tovaryšstva ,řCHT přednesl S.L.Bertenson refer* E^fí.atanislavskr'ho na temp ''Panteon ruského umění". -168 stanislavsklj se snežil vyburcovat občanská svědomí mchatovského souboru v době,kdy podle jeho názoru "hynulo ruská umění".A záchranu spojoval s uchovania tradicí, uchováním toho nej lepšího, co vzniklo v Uměleckém divadle Proto navrhoval, aby Umělecké divadlo získalo úplnou auto nom i i , mohlo se obklopit studii,s nimiž by jej spojovala "společná tvůrčí metoda* .Nejlěpší studiová představení měla vstupovat na mateřskou scénu, kde se pochop i tel ně nemohou uvádět banální představení jako "Housle podzi mu* či "V sevření života*.Smyslem nemůže být nic jiného, než vznik náročných představení dostupných lidovému publiku. Schůze zamítla podnět Stanislavského, aby se utvořilo "Intimní studio",spoju jící pokolení zakladatelů a hereok mládí .Podle názoru Stanislavského "prvý stupínek vedoucí k "Panteonu ruského umění*. Květen 1918 Fa základě prošly Sěmiroviče-Bančenka vyjádřil souhlas s představou, že by se ujal "úlohy diktátora",který by realizoval reformu Uměleckého divadla.3tanislavskij se zdráhal' a dal souhlas po naléhání se strany hereckého so úboru. A v tomto duehu bylo koncipováno prohlášení adresované schůzi Tovaryšstva,které nebylo přijato. Vztahy mezi Tovaryšstvem a zakladateli se dále komplikovaly ,podstatná část pokolení zakladatelů nebyla nakloněna reformám považovaným za zbytečnost. červen 1918 Přerušeny zkoušky "Racka",které- nebyly již obnoveny. Představitelka Niny Zarečné,A.K.^arasovová,onemocněle a léčila se na Krymu.Zpět se dostala jen do Kyjeva, válečná fomta ji zabránila v návratu.Vimoto si Stanisle ski j uvědomil náročnost představení mj .také'po technicko stránce,takže záměr byl chtě nechtě odložen.%u dobou se p říp avovalo uvedeni "Růže a Kříže",kde se počítalo s tím,že pořízené závěsy se uplatní v dalších inscenacích. Nedostatek potřebných materiálů neúprosně diktoval požafcdavky .Ostatně to byla jedna z příčin krachu nastudování "Kaina". Moskevské umělecké divadlo přeneslo zkoušky do Pušklna, kde se předpokládalo,že se podaří snadněji opatřovat potraviny .zimoto se poněkud romanticky doufalo, že v mí stech, kde se poscala historie divadla /usedlost Ařchipovových nedaleko I*jubimokky^,pod>ří se obnovit také dřívější v mnohém idylické vztahy.Vlastně šlo o něco na způsob "návratu k pramenům".2de se slavil 14. červen, datum zrodu Uměleckého divadla /z hlediska zahájených zkoušek/. ä tanislavski j se domníval, že příčinou rozepří je chaotická činnost divadla,kde stále scházel repertoár, takže nezatížený soubor více intrikoval a méně tvořil. červenec 1913 Trávil prázdniny na penz iná tu nedaleko Tučkova /nedaleko Moskvy'a' vedl obšítoou korespondenci,m j a J.B.Vachtangovem.Po premiéře Prvého studia,které uvedlo "aosmersBolm" /25. 4.1918/.připravoval se zde Byronův "Kain* a Shawův "Čokoládový voják".Představení, která měla se studiové scény přejít na mateřskou. Září 1913 Vede 2kHk?t zkoušky obnovovaných představení: "Cara Fjodora loannoviče*,"Tří sester","Hoře z rozumu", "Višňového sadu" a "I chytrák se spálí*. Sezonu zahájilo Umělecké divadlo *Carem Fjodorem -169- . IoannovičemV 12.-9.19XB/« Září 1918 V rámci lidového komisariátu osvětlo vzniklo divadelní oddělení,jež mělo řídit divadelnictví z hlediska "státního zájmu",tzvJTEO.V čele stanula O.D.Sameněnová Dnes se díky tragickým osudům Kameněva#Zlnověva,fty$ Bucharina a j .-značně idealěje jejioh úloha v počátcích sovětského stá tu, přestože je známo. Jak íinověv pronásledoval Gorkého .nako 1 ik Xameněv podléhal radikálním požadavkům Prolerkultu ,podobně jako Buchar in atd.' O.D.Sameněnová nevynikala právě pochopením pro apeci* fieké požadavky divadelního uměni a přála formálním požadavkům /obnovení provozu,nový repertoár,zájezdy apod*7,' 30. září 191Ô Stanislavskij na generální zkouškoe židovského studia *Habimah*»které uvádělo dramatizace povídek /"Starší sestru" S.A§efirtPcžár* LJBIHftlHfl Perece,-"Slunce" ncelsona, "Nápor" I.BerkoviÔe'T režii J.B.Yach tango va» Stanislavskij nanejvýS taktně idealizoval představení amatérského studia a zopakoval zde ideu sítě studií kolem uměleckého divadla schopných Sířit porozumění -mezi národy, co ž stěží mohou naplnit záměry politické.' V záznamech meditoval o národnostní uzavřenosti a fředpojetosti,ocenoval na jedné straně Ironlčnost idovského humoru/a na druhé odsuzoval zjevnou uzavřenost a snahu inspirovat se výlučně* židovským folklorem %*ohé z jeho obav se sáhy naplnily. "Posedlost studiovým hnutím* se promítla do debaty po představení "Záře" J.Xarpova v flubu závodu na výrobu železničních vagonů /"yti^ěino/,kde hrálo delnicko-rolnické studio .Istanislavskij zde doslova agitoval za vznik nejrůznějSích typů divadelních studií včetně dělnických,rolnických,vo jenských apo d.' S.říjen 1918 "Habimah" pozvala Stanislavského na premiéru "Večera studiových pascí* jako "duchovního rádce a učitele**' Stenislavskému to zřejmě lichotilo,naopak s Prvým studiem postupně ztrácel kontakt, j ak dokládá fakt. že nevémoval pozornost premiéře "Zázraku sv.Antonína" W.*Waeterlincka /15.9*191ô/v režii J.B.Yachtansova. Je to svým způsobem parádo e, pro to že režisérem obou představení divadla "Habimah" i Prvého studia byl práve VachtangovjRazhodoval zřejmě vztah souboru k osobě Stanislavského a tendence přehnaně Izolacionistické. ;íí jen 1918 Repertoárová sekce TSO doporučila některé z nových her mj .'"Páni* V.N.Vsevolodského-Qernagro sse, "Neporazitelný koráb* I.Eosara aj.Stanislavskij napsal vedoucí moskev ské sekce J.£.Vallnovské, že uměleckému divadlu zatím bohužel nezbývá nic jiného,než obnovovat dřívej 3í repertoár,pro to že vyhovující hry dosud neexistují. V deníku představení množství připomínek K.S.Stanislav skéhe*které brojí proti nepo řádkuj nep řesnoa t i . lajdéctví /chybějící r*kvieýxve 3.dějství "Tří sester" nevyhovující zvuk káceného sadu atd./. J.K.^alinovská požádala vedení uměleckého divadla, aby se podílelo na přípravě hodnotných operních představení ve Velkém divadle .StanislavskiJ souhlasil, ale vymínil si pokračování lekcí o systémujHěmirovič- ' Pančenko a Lužskij projevili ochotu ujmout se rejfcií. -1/0- 27.říjen 1918 12.listopad 1918 Listopad 1918 Prosinec 1918 UanejvýS skromná oslava dvacátého jubilea Uměleckého divadla .nesrovnatelná s předchozím desátým výročím.4 Tehdy "celé kulturní Rusko" blahopřálo významnému souboru, tentokráte se ansámbl shromáždil ve foyeru. Zakladatelé obdrželi po obchánku bílého chleba,který Stanislavskij rozdělil ne desítky miniaturních soust. Bílý chléb tehdy představoval vzácnou poohouktku. Vedení Uměleckého divadla si vážilo několika pozdravů z řad umělců jako ^.H.Fedotovové a ze studií /Prvého atudia,(iril o jedovovského studia/. Dva dny poté hrál Stanislavskij Famosova a zděsil se, že tu ubidšl neustále se střídající herce bez sebemenší přípravy na zkouškách /v roli domovníka Su^kevič -Svarožlc - Pavlov/.Zapisal do deníku představení,že samotný fakt alternace beze zkoušek navrací Umělecké divaflo někam do daleké provincie,kde neplatí zákony umělecké tvorby a nezbytné požadavky. Co mu v£ak zbývá, než se smiřovat .Počátkem listopadu se začátek "Vsi StepanČiljovo* musel posunout o dvě hodiny, protože Se čekalo na účastníky zasedání VI'sjezdu dělnických,vojenských a rolnických delegátů... Premiéra obnoveného "Ivanova" A .P.Cechova, Stanislavskij hrál Sabelského.Parnětnicl konstatovali,že akcentoval mnohém více stařeckou bezmocnost /pdhled upřený do neznáma .přepečlivě nalíčené xkxnskiaf svrasklé ruce* tvář s vráskami/a bezmeznou nudu samolibého jedince zbaveného majetku. Na schůzi svolané Svazem dělnických organizací a věnované problematice proletárskeho divadla,kde pohřbívali szaré umění, stanislavskij se hrdě přihlásil ke "starém burzo a zní mu divadlu" a snažil se prosadit stanoviska více liberální a ro zumná , tzn.korigo vat názory předpokládající momentální vznik nového divadla a nové dramatická literatury.Ovhajoval nezbvtnou míru profesionality jako nezbytné východisko.vponoval mu P.^.leršenoev, v druhé polovině třicátých let snaživý realizátor "ždanovovské" kulturní politiky,likvidátor %jereholdo-va divadla.I3©dle Sferženceva neplatily pro divadlo nějaká zvláštní zákony:revoluční proměnu uskut čnili nikoliv profesionálové a stejně tomu bude v d ivadle.Rozhoduj ící je svobodná tvorba osvobodných mas,a nikoliv staré umění poplatné buržoázni éře. V době nemoci J.B.Vachtangova věnoval se p ředs tav ebí m Druhého studia, zejména nastudování Andrejevdvy hry "*CLádí%kde posiloval optimistické vyznění,které odvozoval z pocitů mládí věřícího v budoucnost. Proto neustále polemizoval se členy studia a tvrdil,že inscenují'vlastně "Stáří" od někoho jiného než I*J$J Andrejeva.Zkoušel zde ráno a pozdě večer,většinou po představení v Uměleckém divadle. Divadelně hudební sekce Hady dělnických delegátů připravovala ustavení nového lidového divadla,vedeného J.B.Vfichtengovem.který sem chtěl zapojit Prvé a Druhé studio .herecké mládí Uměleckého divadla.Kázev "Umělecké' lidové divadlo" považoval za předčasný a příliš* závazný, Stanislavskému se líbil a přiznal se,ze o něco podobnéh* marně zatím usiloval.* 12.prosÍnec 1918 50.prosinec 1918 Koncem roka 1918 Leden 1919 13.leden 1919 IS.laden 1919 -171- tví, ně přístupném umění" jako o novém náročnějším náboženští jemuž se chtěl věnovat. Jestli žetdříve považoval za nutní otevřít hledišti uměleckého divadla davu,pak nyní nutno pomýšlet na lid.To však předpokládá značng nárogy a je vyloučeno,aby podobné záměry uskutečňoval nevzdělat herec,navíc je*tě hladový a bez peněz.*Herei uvadají přec očima,zabývají se podružnostmi a pohlcuje je bažina šmíry.&a par groši* prodávají se sdukromým filmový podnikatelům.kazí vkus sobě 1 obecenstvu.Jestliže herec má být součástí společensky potřebné kul tury, pak je mu nutno pomoci... Porada T$0 se však věnovala jiné problematice a Stanislt kij zde neuspěl."Jednak sem proniklsy proletkultovské tendence,pre ff^race nového uměni za každou cenu J jednak Se profedionální™umení stále více podceňovalo bes ohledu na stanovisko samotného /.B.Xunačarského.1 V takovýchto okolnostech vyhlížel ^tanislavsklj jako Idealistický mystlk.neschopný pochopit požadavky revoluí ní doby .Přes to Ke měl pravdu a pomýšlel na věci mnohem závažnější.1 < - Ha tom mnoho nezmínilo ani stanovisko V.I^^Lenina,který shlédl "Ves Stěpančíkovo * a "I chytrák se spálí"é jemuž sek líbil Stanislava-i j v ralí byrokrata a odpůrce reforem Srutického. Oficiálně zahájena spolupráce Uměleckého divadla s Velk$ divadlem .radostná nálada.poměrně slušné pohoštění podle možností fliaaátjafoulst*' válečných let.slavnostní projevy ^.V^N§ždanovavVvR#Petrova aj.lbpěch I.X^oskvi*-na a V.I.KaŽelova i K.S.Stanislavského jako recitátorů.1 Věnoval pozornost organizačním o ta zkám , m J .upla t n ě ní V#V„'Lužského jako režiséra v Prvém studiu,kde měl Inscenovat Cervantesová intermedia.Pokračoval v práci na rukopisu "Tři směry v umění % který neustále přepisoval a rozšiřoval. Profesionální svaz básníků zvolil Stanislsvského za řádného člena. Zahájeny "pondělky" uměleckého divadla,věnované disku* sínr a přednáškám,kde mohl každý sdělit vlastni názor* J.*F.£ranepolská referovala na téma 'Drnění našich dni", ' přiznala se k pocitu.že umění mchatovspcé scény pobledlo. wěmirovič-Dančenko objasňoval pokles úrovně nechutí mladého pokolení pracovet.spoléhat na "ulrarealistickou všednost* .^lládí se ne zdokonalovalo eticky a esteticky, a tomu odpovídaly jeho umělecké výsledky .nakolik však obnovovaný repertoár poskytoval tomuto mládí potřebný ' prostor,takovéto úvaze se ffěmirovič-Dančenko nevěnovaly wěmarovič- Denčenko se uchýlil k politicky motivované demagogii a vytýkal mládí,že se neinspiruje dobou, že m>»zi nimi nevidí "patetické vůdčí osobnosti* schopné sáhnout k protestu či povstání. "Strýček Vána*#mchatovská inscenace přenfiená na scénu v Polytechnickém muzeu.^tsnislavskij si znovu uvědom11,co znamená miniaturní jeviště,kde nelze spoléhat na tradiční výpravu.Hakolik jsou zbytečné popisné dekorace,přemír a rekvizit apod.Pbzději se toto představení uvádělo v klubu dramatického studia pracujících. 0 # Stanlslavského podnítilo k úvahám o maximálně účinné výpravě, možnost i hrát pouze na pozadí gobelínů. -172- e tak soustřeďovat pozornost na herecké výkony,Začal domýšlet požadavky na takovéto herectví orientované k umění prožitku a vjelov fm é do Ideální scénické podoby.' Později se o něm zmiňoval jako o herectví "maximální koncentrovanosti". Sám přiznával. Že k něčemu podobnému sám nemůže dospět, protože má ruce i nohy svázané ohledy na početné příbuzenstvo a rodinu,která si zvykla na jeho příjmy plynoucí dříve z otcovského podniku.1 Březen 1919 Lenin navštívil představení "Strýčka Váni" uváděné v Prvém studiu^Vyjadřoval se o nem nadšeně a odmítal názory, jako by ^lo o nudného autora .Xe č to nic nezměsnilc na negativních názorech proletkultovskýoh institucí, které postupně vypudily čechovovská představení s repertoáru většiny divadel.Názorech,že Cechov nezachytil revoluční perspektivy a že se zabýval výlučně malo* buržoazním prostředím nesou^učným poslání proletariátu.1 uveřejněna sta? J.BJVachtangova pod názvem "Těm, kdo ž píší o systému -Stanislavakéhow /eas.Třestnik teatra 1919,čA4/>Polemika se subjektivní interpretací celoživotního úsilí K.S.3tanislavskčho,jak se objevila v knihách' N-.N. Jevreinova fi ^.P.Xcmissarževského, statích V.ií.lfejercholda.Vachtangov především obhajoval "nsodbolntelnost systému1* jako nutnost i, jak vytvářet metodický základ představení a vychovávat herce jako tvůrčího umělce,a nikoliv pouhého řemeslníka .Názory oprávněné,ale v kontextu doby odsouzené k nepochopení, protože se dávala přednost všemu radikálnímu,momentálními jakoby revolučnímu. Buben 1919 Korespondence K.3.Stanislavského obsahuje výroky v duchu, že se z něho stal proletář-který díky "rejRvačkám" netrpí nedostatkem,ale nemůže souhlasit s úpadkem ' profesionality .V případě vlastním i celého souboru.4 Znovu povzdechy na adresu rodiny,příbuzných a známych, kteří na n?*o zřejmě naléhali,'PozděJi se situace Ještě více zhoršila tím, že mus^l xxďkx opatřovat prostředky na léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu,kam se za ním uchýlila část rodiny. Na pondělcích Uměleckého, divadla debaty o "divadle představování n, nádhernýoh pozách,ušlechtilýoh gesteck a patetickém přednesu.Zřejmě také v souvislosti s představeními Komorního divadla.ktenislavskij tento typus divadla zavrhoval.Tím nemělo být pochopeno,že negoval vnější techniku nerozpracovanou však dosud ve vztahu k "mění prožívání*.5 Reagovalo se zde mjjna představy tisku, j ako by Umělecké divadlo se ocitlo ve stadiu "smrtelných křečí".t>tanislav< skij naděje spojoval s mládím ve studiích,které se mělo postupně osamostatnit a pokračovat v hledačství zakladatelů. Znepokojoval jej zvětšující se počet herců, kteří neprošli potřebnou metodickou přípravou,a narůstající administrativa. atanislavskij zde několikráte formuloval vztah k "novým směrům",zejména futurismu,který označil za zajez rast * zvrácenou geniálnost*,tz^.krajnostní akcent ve vztahu k formě.aniz by dospíval k ohsahovesti^Tím XI nemělo kýt pochopeno,že zde nemohou vzniknout pozoruhodné podn^tár, jak dokládaly výboje Komissarž^vského « ^ejercholda^.v -173- Květen 1919 v "Ivenovovi", Astrová to "Strýčkovi Váňovi2 ^erSiiíIná ve "írěch sestra ve hře ló.červen 1919 íervenec-srpen 1919 19,'červenec 1919 "I-chytrák se spálírt,Ljubina v* ^Venkovance "Janusova v "Hoři z rozumu%Gajeva ve "ViSnovém sadu". Je smlwrtsi smrtelně unavený a konstatuje, že na zkoušky něčeho pořádného není ani pornySiení .*Nutno udrie t provoz za každou cenu^Tíemyslí na sebe,ale znepokojuje jej přetíženost pokolení zakladatelů,"staříků* Uměleckého divadla,' Ve věku 56 let musel se smířit se strátou materiálního postavení,! když se během prve* světově války zřekl dividend a nechtěl týt z utrpení "krvácejícího národa V Npvraoel se do mládí,kdy hrál takřka každodenně.' Revidoval svá představy o umění a neopouštěl kritéria vyspělého profesionála/Ve věku,kdy se obvykle unavírá život a bilancují výskedky,musel obhrjovat samotnou existenci Uměleckého divadla a hledat cesty,jak je uchránit před nepochopením a vyvést s prohlubující se krize .Tfaivně předpokládal, že nastala koneěně déba, kdy se podaří realizovat představy o "všeobecně přístup nem uměleckém divadlen,o dalekosáhle reformě rufekého divadelnictví s pomocí "Panteonu ruského uměníV Bez ohledu na únavu spolupracoval s Prvým a Druhým studiem,Oribojeddvským studieiuCechovovským studiem, židovským studiem nHsbÍmah% Velkým divadlem aj,1 Jeho energie byla více než obdiv uhodná, podobne jako nesmiřitelnost vůči všemu,co porušovalo chod představen: a rozmělňovalo kritéria "starého Uměleckého divadla*, zejména pak nekázni hereckého mládí," Diskuse o připravovaném znárodění divadelní sítě. Většina přítomných * zejména Němiroviě^an6enko,Tairov, Komissarževskij,Južin e j ľ - zdůrazňovali nutnost, jak materiálně zabezpečit divadla a vymanit je z vlivu ziskuchtivého soukromého podnikání,leč idea zestátnění přináSela nebezpečenství zvýšeného vlivu státu, hrozila ztrátou svébytnosti a samostatnosti. Stanislavskij zde vyprávěl o tom,jak Umělecké divadlo zápasilo s nepochopením městské rady a muselo stále pamatovat ne rozpočet.Jak tristní byly zásahy do repertoáru světských i církevních institucí a jak si vážil ušlechtilé podpory S ^*orozova,**y sienka zestátnění se nra zdála na prvý pohled lákavou,leč v důsledcích problematickou. Přítomní' pbjěřli J.ÄI Ifovomirskéhotaby formuloval dopit určený V.u^Leninovi.Prosbu,aby nepodepsal př^sluSfiý výnos dříve, ne ž se poradí s odborníky, alespoň Južinem-Sumbatovem z "al^ho divadla a KjS.lStsnislavským, prvdtřídním odborníkem a člověkem "loajálním ve vztahu k sovětskému režimusetkáni nedošle,podařilo se však změnit formulace a termíny* Odpočíval v sanatoriu místního' proletkultu,kam jej doporučily moskevské instituce .'v XX&IX Saveljově nedaleko města MffiWXffiioftj|ž. &imry.Í>o stával potraviny a vzorně plnil závazky,tzn.lačast v estrádních a literárních programech,kde předčítal klasickou* prózu a úryvky z představení Uměleckého divadla;r Účastní se další porady o připravovaném znárodnení divadel ze předsednictví AtV.Iunačarského.Návrh počítal -174- 8 centrálním řízením /Cetrotěetr/,ale poneobával značnoi vůli tzv.akademickým divadlům, raízí niž se počítaly vSeohny významné soubory,dvorní divadla i Umělecká divadlo .Bez ohledu na Leninovu nepřízeň vůči "starká řské kultuře" aem vstoupilo 1 Velké divadlo.Xunaearskij přislíbil, že by se tato akademická eivadla mohla řadit odděleně a záhv dosáhnout autonomie.^ tím souhlasil Stanislavskij,Saljapin,JuSin,líěmirovicVDancenko,.; 26ísrpen 1919 Výnos sovětsko vlády *0 sjednocení divadelnictví", podepsaný V.*I. Leninem.! Divadlo chápáno jako součást výchovného působení a z těchto důvodů mělo být znárodně* no /záhy se ukázalo,že bylo zestátněno se všemi důaledkj Dvorní scény - Velké divadlo,Malé divadloandrinské dlvadlOi'lerinnské divadlo a některá další jako Umělecké divadlo ,£omorní divadlo - zařazena met i "autonomní1* soubory dotované ze státního rozpočtu^Studiová divadla musela obstát a mohla spoléhat pouze na vlastní praco* vitost a nadšení .^Soukromá divadla v provincii se zoštátňovala postupně,v údobí nové ekonomické politiky se jejich počet podstatně zvětSil díky zájmu Sstarého puatKX publika".přibližně do roku 1929.likvidace nepu přinesla jejich zánik.' Srpen 1919 fffi saram počátku sezony 1919/1920 nečekané komplikaces část souboru, ho s tu jícího na jihu Huška, zastihla zde bělogvardějská vojska ."Složitými cestami přes Balkán dostavala se do Prahy,kde se ustavila jako tzv^Kačalovo< va skupina,která hrála v německu,Československu, Hakousku,Bulharsku a Jugoslávii v letech 1919*1922; Setrvávala v zahraničí a hrála dokonce pod hlavičkou Uměleckého' divadla z Jména "Hamleta" a dramatizace románů F.^Dostojevského,Jednak se obávala možných represí pq návratu,jednak se snažila přežít v zahraničí nejhorSi údobí hladomoru .'Po obsáhlé koreapondenoi,kdy zakladatelé hrozili exkomunikací z Uměleckého divadla a odnětím aázvu.podstatná část se navrátila v roce 1922* aby spojený soubor se vydal na zájazd do Evropy a U$A.1 Část setrvala v Paříži /Pavlov, Ure čovová, Bar ano vská/, kde hrála až do sedmdesátých let.Po roce 19*5 hledala crsty k návratu a pařížská skupina hrála v Praze pod patronací sovětského velvyslanectví .-Záhy v Sak, když poznala osudy ruských emigrantů mizejících ve vězení hKVD a odvezených z Československa bez ohledu, zda získali zdejší občanství * navrátila se do Paříže. Stanislevskij nechtěl a sítí vstupovat do kontaktu, protože nechtěl zkomplikovat osudy základního souboru* v duchu přísně dodržované lějJUtfo loajality. Pro mateřskou scénu vznikla však nezáviděního situace, protože moskevská skupina stěží mohla udržet provoz, litanislavskij spoléhal na Prvé studio,které vsak nezamýšlelo ustoupit od vlastních plánů,takže záehranoec se stalo Druhé studio .situace byla natolik zoufalá, že Němirovič-Dančenko chtěl nabídnout Stanislavskému,aby hrál Rostaněva ve "Vsi Stěpančikovo".** 50,'srpen 1919 **oskevská Seka zadržela Stanislavského a *feskvlna, T?ěmirovič-Dančenko zatření u$el,protože nebyl v Voskvě. Po mnoha dramatických jednání nakonec propuštěni, St^nislavskij si v*ak uvědomil,Jak labilní-je jeho postavení a jak naivní je spoléhat na světové uznání. Nádherný pozdravný dopis poslal ^tanialavskému AJJJ Ta ir o v, který se nebál skandalizovat Ceku.' XP£X - 175 Fehem celého roku 191? neustále vydává v ý?, vy , kor e s p o n clu j e s herci, zapisuje do p nalít divadla kritická poznámky p. výtky."emůže se spirit s rozpadem představení,odřenými rekvizitami, špínou p. nepořádkem. Pře d jeho očima hyne milované divadlo, chce se mu plakat prcliat pred náporem Šmíry. •. x-'rpouje v operním stsdiu Velkého divadla /"Hu s alka V, zkouší s členy Druhého studia MCHT,rozpracovává součásti systému, jedná s vedením Moskevského umeleckého divadla. Fedovede vůbec pochopit, že herec může zmeškat výstup, zapomenout slova textu.Podle jeho názoru se na scéně umírá a nové hlediště si nezaglou ží,aby hylo ignorováno .Výchova diváka nepředpokládá přece totální pokles požadavků a kritérií*.. bkromnost výpravy nutí k výraznejší míře styiizovanosti,leč dobové okolnosti neprojí soustředění.A podle stanislavského mél herec myslet výlučne na tvůrci problematiku 1?.leden 1?20 5.únor 1920 - vyhlazuje "válečný stav" během zkoušek "Kaina" a mo"b i 1 i zu j e v š e ch ny her ce, osvobo ze n é od vojenské povinnosti* Všechny povolává na. zkoušky, ureu j e lalternace pro případ,že by herce odvedla, z divadla pracovní povinnost /odklízení sněhu anod./ zpozdil se o půl hodiny na zkoušku,proto ze jej vystěhovavši i z "bytu v rámci otcovského podniku.černěl možnost se zavčas omluvit,telefon nefungoval.Opětovně se zhroutil a styděl se pred ostatními,protože porušil vlastní zásady 7.unor 1920 - hraje Astrová a nedaří se mu se soustředit,Vadí mu kašel a hluk v hledišti.nehodlá se dále s něčím podobném smiřovat.0 týden později vychází před oponu a vysvětluje nezbytnost ticha pro herecký výkon. žá&á. diváky,aby se přestali bavit,jíst,sdělovat dojmy.Pozdržel třetí dějství,dokud z hlediště nevyvedli opilce,který tu pokřikoval 14.březen 1520 - komentuje představení "Výšivky z růží" F.Oolo^uba v Druhém studiu MChT,režie V.V.Lužskij 4.duben 1920 - 16.kveten 'ľv-aaam An^ot" Ch.Lecocqua v Hudebním studiu s&gdkého divadla,režie V.V.Lužskij , výprav a M. P .G-or týnská. Hežijní stránku řídil V.I.NěmiroviČ-Dančenko, hereckou - K.S .3ta.nislavsk.ij 2.července 1920 píše A.V.'Lunač upozorňuje na mimořádný význ'am materiální situaci,vytvářet pr za okolností nepříliš přízniy m a ter iálů .Velitel j*-era xu > nároků na náhxadní byt K.b.bta kde budoval garáže a technicko vyhledat ttpft důra v teíntěvské u otcovskému příbytkuT^de našel uchýlilo Ox^erní studio arskij Leninovi^o ůtanisj^vském a jeho díla.Gnaží se 5ELÍft*t£Í* jeho ostor pro pokračování jeno tvorby ch - hladj,nedostatek veškerých V+'l> , h o n c - hr u j e v i c, n e z ř e kl s e nislavského /Ka%tnyj r j ad/, u základnu,přesto se podarilo iicijkterý se v mnohem podobov^l útočiště s celou rodinou,sem se 1 4SSB -176- 14.říjen 192(\^lkce věnovaná etice v židovském studiu "Habimah"/ Rozpracováváno téma "lži" a "pravdy11 v umení a realitě.",7 Postupně se zde soustředila všechna čtyři studia a Stanislavskij rozebíral "Hoře z rozumu" z hlediska určení hlavního řídícího úkolu,průběžného jednání,schématu role,detailizace jednotlivých "kousků",perspektivy role Paralelně .zkouší úryvky ze "Pskovitanky" a "Vŕerttfra" v Operním studiujv domácím prostredí připravuje "Hevizora" 26.hřezen 192]\^.B,Vachtangov formuluje kritická postřehy o Stanislavskémjně^irovicovi-Dancenkovovijrnchatovském stylu. Díky vyhraněné kritičnosti zveřejněny až v roce 1957 /Teatr 1537, 5112/-podle názvu sanatoria označovány za "vsechsvjatskije" záznaray.Vachtangov dospěl k názoru,že Stanislavského epocha se uzavřela,ty^pus divadla jím vytvořeného se přežil v nových sr>qleženských okolnostech.Proto preferoval Mejercholda,a**w*iiě LmuJcLá v a 1/ p ře dno s t jako osobitému režisérovi,géniovi,který vsak bohužel ne^&sĚíí 8*> taj© hereckého povolání/.'." Vachtangovovy záznamy nepronikly do tisku narozdíl od statí V.3.Mejercholda,V.:Bebutova a K.Děražavina.Stanislavskij se nebránil a neodpovídal přímo,zvolil postup volné interpretace vlastního díla.froto publikoval část rukopisu "Remeslo" .Náhodou se stalo, že tak vznikla vlastne nepřímá odpověd na staí V.E.ifejercholda a V.Bebutova "Osamocenost Stanislavského" 4.květen 1921 - zahájilo Operní studio.Nejprve vysvěceny prostory části bytu K/S,Stanislavského /zachovány v rámci dnešního muzea/ a započaty zkoušky "3ugena Oněgina" P,I.Čajkovského květen 1921 - během zkoušek "Hevizora" vyniká herecké nadání M.^Cechova.Stanislavskij plně akceptoval jeho výbušnou excentriČ-nost-a vymýšlel takové mizpnscény,jež uváděly podobné scény do shody s požadavky textu,Pii prvém setkání s policejním hejtmanem se Chlestakov roztřásl pláčem,přiznával vinu,proto Stanislavskij oddělil obě postavy dveřmi,aby zachoval nádherný herecký výkon a současně uchoval potřebnou motivaci dalšího vývoje děje Při zkouškách v Druhém studiu HCKT,kdese připravovala dramatizace pohádky L/N.Tolstého o SHHMf|ÍÍÍ0MM hloupém Ivanovi^ požadoval od představitelů čerxů,aby se^odpoutávali od zemské přitažlivosti a létali ve vzduchu,A současně trval na pravděpodobné motivaci,tzn.aby věděli,proč vyskakují z kotlů,.'/ «v Opernín^j^ Paralelne se podílí na přípravě "Noci před Štedrým dnem'y— ;"Zázraku sv.Antonína" a "Svatby" T Tfetím studiu.Znatelně ochladly vztahy s Prvým studiem červen 1921 - situace mateřské scény-se dále zhoršila,nepřítomnost tzv.Wažské skupiny /Části souboru vedené V.I.Kačalovem,jež se bellem občanské války musela uchýlit na Západ a sfftrvávala zde,vyčká Ve la/se nedala dále opravňovat a stávala se neúnosná z důvodů provozních.Studia nemohla nahrazovat mateřskou^scénu a udržovat zde provoz,Proto vznikla korespondence mezi KaČalovem a FěmiroviČem-Dancenkem,komplikovaná jednání o návratu, obnovení souboru během zahraničního turné apod.J 8.říjen 1921 - "Revizor" r.V.Gogola,režisér K.S.Stanislavskij, výprava K/3?. Juon.?**,Cechov jako Chlestakov, I.M.Moskvin v roli policejního hejtmana. Kritické ohlasy se zásadně nemohly shodnout v názoru na výkon A. Čechova, zda je realistický,nebo excentrický - W" -v 13.listopad 1913 - otevřeno Třetí studio MCET v budově na Arbatu, montáž uryvkůjrecitace,zpěv.Stanislavskij tu přečetl monolog ■■■■■■■OTK Barona ze "Skoupého rytíře'1 21 .'listopad I92I - situace si vyžádala * aby ISudako v fšel u .i al role Popela v nastudování "ffa dně,f.Bez jediné zkoušky,prímo před představením mu Stanislavskij udělil několik rad.nezbytnost diktuje podobné zásahy Prosinec 1921 - organizována Moskevská divadelní rao£,do níž tyl jmenován vedle Stanislevského také Mejerchold,Južin,Sobinov aj.' Současně diskuse na téma,zda proletariát potřebuje akademická divadla,označená za zastaralá,nechápající revoluci a anti-marXistická.Stanislavskij zde obhajoval názor,že namísto kritiky nutno se od akademických scén učit apeodmítat profesionální umění jako celek. Hada lidových komisařů zrušila vládní výnos,podle něhož mělo být uzavřeno Velké divadlo 30.prosinec 1921 obnovené nastudování "I chytrák se spálí" A.N.Ostrovského,Stanislavskij hraje Krutického Leden 1922 " zWMhMMv repertoáru XíGHT se* opakuje "I chytrák se spálíll,,lHevizorT,í "Příživník" a "Venkovanka'*,ostatní nelze obsadit díky nepřítomnosti tzv.Kačalovovy skupiny.Stanislavskij hraje Ljubima a Krutického,výstupuje v úryvcích "Strýčka Váni" Uále se zhoršují provozní podmínky,26.2.1921 v představení "Modrého ptáka" upadla dokonce celá kulisa.Stanislavskij to právem považuje za symtomy. zániku.Vedení UCElS požádalo Americkou administrativní pomoc /AHA/o plátno, b ar vy, elektrické zařízení aj,1 22.březen 1922 - "Fotiádka o hloupém Ivanovi" v Druhém studiu ^CBT, dramatizace k\A,oechov,režie B^I.Versilov. Stanislavskij hrál,nemohl se zúčastnit a byl průběh ne informován telefonicky Duben 1922 - zahájeny přípravy k odjezdu do Anglie a USA. Kačalovova skupina dostává ultimatum,bud se spojí s mateřskou scénou,neho nesmí vystupovat jako součást mchatovského souboru 17. květen 1922 21.květen 1922 27."červen 1922 Kolem 20,'července 1922 - odpočívá v sanatoriu pod Moskvou.Předčítá zde prof.P.^.Sakulinovi, znalci ruské literatury, rukopis práce věnované systému vzdělanosti" L.N. poslední zkouška "Ploduj ToIstého,přípravy přerušeny s ohledem na zahraničn: turné navrátila se Kačalovova skupina,podstatná Část souboru obnovila jednotu MCHT ÍHMbMÍí 1?ěhem zkoušek "Cara Fjodora IoannoviČe" sahá K.S.Stanislavskij k politickým analogiím .'Borise charakterizuje jako chytrého bolševika,za nímž stojí stranaTR/irovnává jej k náčelníkovi štátu, kam se stíhají veškeré správy 1 - *7S— 14.září 1922 - Moskevské umelecké divadlo se loučí s Moskvou a odjíždí pres Rigu do Eáelína.Stanislavskij se stydí 2a ubohé šaty a nevychází z hotelu,pokud se nepodařilo zalátat díry a vyžehlit žaket. Tisku sděluje,že se životní podmínky v Hušku zlepšily, poukazuje na slušné podmínky,zájem publika aj,; 26.sárí 1922 - V Lessingove divadle zahájena pohostinská představení ''Carem Fjodorem Ioannoyicem".I>o té|t dobv;vse přezkušoval] a vylepšoval celý uváděný reuertoárs"Višňový sad", "Fa dneVfTři sestry" /do 10.října 1922/.-Od 17.10.' hostovalo Moskevské umělecké divadlo, v Prase,kde Stanislavského přijal prezident T.G-.&aseryk^ účastnil se zkoušky "Kati Kabanovové" L.Janáčka i představení "Svatby Erečinského'1 ve Vinohradském divadle.V zápisníku si poznamenal nadšené výroky spojené s hereckými výkony V.Vydry a E.Zakopala. Z Prehyvodjel >£CHT do Záhřebu, zkouštfC zde alternaci ve "Višňovém sadut!,]£de jej nahradil V.I.Kacalov jako Gajev.Znovu projíž<& Prahou,kde jej na nádražipozdravit Jaroslav Kvapil s manželkou,a míř:2, dořPařf Že.: Iresy hostování určovaly finanční oliledy,hostování nebyla lacinou záležitostí při tak početném souboru a nákladné výpravě... 24.listopad I922 - v 1'oskve zahájilo Operní studio Velkého divadla nastudováním ""Sušena Oněgina" P.I.Čajkovského, v prostorách Tového divadla /dnešní Ústřední divadlo , pro děti/.Předpremiéra 15.6.1922 vJ^pÄ Stanislavského V Režie K.S.Stanislavskij a Z.3,Sokoiovova,dirigenti V.R.Eekalejnikov,V.l.SadovnŽiliov a M.N.ZukcV, výorava E.A.^atrunin a i?jodorovskij.orchestr Velkého divadla.Představení bylo obnoveno 24.12.192o v tzv.Dmitrovském divadle /dnešní Moskevské akademická hudební divadlo K.Í3.Stanislavského e V.I.tfěmiroviěe-D&nčenka/ 5.M» prosinec 1922 - zahájeno hostování v Paříži za dramatických okolností.Výpravu "Cara Fjodora Ioannovice" dovezla nákladní auta půl hodiny před představě ním.Díky nepředstavímeinérou vypětí se podařilo vše zvládnout. Gtanislavskij si zapsal "Hurá,Rusko je uchráněno před ostudou í" V dalších představeních hrál bojara Ivana Petroviěe 5ujského,latina,Gajeva,hrabete Ljubina. Hostování probíhalo za napjatých okolností.Jednak onemocněl L.M.'Leonidov, jednak herecké mládí nesouhlase lo s ubohými finančními podmínkami. Stanislavskij vzde vedl ^jednání o utvoření Mezinárodní* divadla a radě studiových scén kolem nego.scházela však pomoc mecenášů,rozhovory se omezily na vize a nádherné návrhy 2?.prosinec 1922 odplouvá na jdÉŮilz* "Majestic" do Opojených států severoamerických.lía palubě se seznámil s francouzskem lékařem T3.Kuhe,s nííľž debatoval o pomí<-\ * J <': von.c.ově ovlivňovat ercoce ' i^^Eerl a poté -179- C.leden 1?23 - zahajovací představení "Cex Fjodor Ioannovič" v "ew Yorku.Stanislavskij zde sehrál ^ujského, 3atina,Grajeva,Ver8inina,Lj:ubina &j.v fjBgjggftjf Chicagu,Philadephii,Bostonu,kde měl možnost poznat americké divadlo i hudbu.Zde uzavřel smlouvu s' bostonským nakladatelstvím,které se zavázalo vydat memoárovou knihu "Můj život v umení1';zde si '■uvědomoval výhody přesnéhovřádu a technické dokonalosti,které jej poněkud,děsily chladem a neúprosnými požadavky ve vztahu k čemukoliv kulturní mu a duchovnímu.Pohostinská predstavení roku 1923 se uzavřela 2.června v Vety Yorku.nevýhodné smluvní podmínky,nutnost hrát denně ^dvě až tři představení přinášela s Sebou ohromnou /únavu MSS celého souboru^který nemohl jen reprodukovat nastudované.1 Ve shodě s požadavky K.S.S^anislavskélio se muselo přezkušovat,opravovat,vylaaovat,přeobsa2ovat. V souboru zrála vzpoura a Stanislavskij ji potlačoval krutými-.opatřeními.Nutil soubor žít klášterním řádem,kdo se opozdil do hotelu,tomu hrozil návrat do aéosjcry apod. Během hostování se Stanislavskij setkával seW zpěvákem Saljapinem,skladatelem Raehmaninovem, režisérem -Kpmissarževským,podnikatelem Balijevem, choreografem Fokinem,výtvarníkem Baxtem rvykvětem ruské emigrace na Západe.^ Cestou zpet zajíždí do Švýcar ^kde se léčil jeho syn, Igor.Fa jeho záchranu shromažaoval peníze ještě Ž?ioskvě a nvn^nani obětoval většinu zahraničních onorářů.Ve RHMK Tíernwaldu se sešla celá rodina K.S.Stanislavskélio Brnen 1523 - ^řezku^aje některá představení pro novou seronu: |"Paní hdstinskou",nepřítele lidu","Bratry Karamazovy" - v okolí Berlína.Tam za ním přijíždí UBCechov,aby jej informoval o vzaměření Druhého studia stále více se osamostatňujícího,a J.A.Závad-skij,zástugce Třetího studia.Tam také píce "ÄÄJ život v umení".Později zkoušky přeneseny do divadla v Paříži 27.říjen 1923 odumřela ve" dnech socialistické revoluce /čas.ZreliSča 1923,č.59/ řííjen 1923 - hostování v Západní Evropě skončilo deficitem díky neustálému vzestupu cen,prohlubující se inflaci v Nemedku a výpomoci Třetímu studiu,jež nemělo na cestu zpet.celková ztráta 25 C00 dolarů,které bylo nutné kompenzovat během hostování v usa r**\ ~3t80 5.listopad 1923 - oficiální oslavy 25.výročí ŽŽCHT v Moskve. Projev A.V.Lunačarského o významu Moskevského umělec kého divadla pro ruskou kulturu.Dokonce dlouholetý odpůrce MCHT,kritik A.H.Kugel,uznal jeho přínos ve vztahu k současné literatuře a dramatice minulého čtvrtstoletí 7.listopad 1923 - Stanislavskij se souborem přijíždí do New Yorku, Zahájeny zkoušky předpokládaného repertoáru: "Feorítele lidu", "Bratří Karamazovovýeh", "Paní hostinské","Ivanova","I chytrák se spálí", "Višňového sadu","Na dně".Představení zahájena 19.12.1923,skončena 10,5.1923 Během hostování se Stanislavskij zúčastnil odpoledního čaje ve společnosti ruských emigrantů,Fotografie "ruského bazaru",kde se prodávaly ikony a umělecké předměty vyvezené z Huška,objevily se na stránkách sovětského tisku.Nepřijemná byla přítomnost knížete Jusupova aj.1 Stanislavského podvedli,zveřejnili snímky,s^nimiž nesouhlasil apod. Ohlasy v sovětském tisku jej urážely,protone zpochybňovaly ttritf jeho celoživotní :dílo,uváděly jej do souvislosti s belogvardějskýín hnutím apod. Lube n 1924 - v "bostonském nakladatelství yyŠel ";i$j život v umění" nákladem 5 000 exemplářů,sovětské neúplné vydání o dva roky později iMHH^HHMBIMHl^MM 16.červen 192# - v tisku sdělení o reorganizaci mchatovských studií: Prvé studio se osamostatnilo jako Nové umelecké divadlo]Druhé splynul^s, mateřskou scénou; Ířetí a čtvrté se VJhIÍÉéTJÉÉV osamostatnily... Na reorganizaci se podílel A.V.Lunačarskij, Stanislavského představy ne "byly respektovány. •Třetí studio marně lákalo V.3,Mejercholda,aby převza vedení Červen 1924 - Stanislavskij se cítí osamělý a má dojem,Že jej všichni zrazují.Nechce zahubit mateřskou scénu, láká jej ezperimentátorství,leč^studia nevy/pikala pracovní kázní a obětavostí.Děsí se hereckéKo intrikování a neochoty tvořit.Zapisuje si:"nemám rád herce" 4,'září 1924 - koriguje "Zápas o život"■Ch.Dickense v Třetím studiu.Převádí do mchatovského souboru řadu herců,mj A.F.tir ibova, A.0 .B t ěpanovovou, V. A ."Orlova, V.*D.Eendi-novou, I.M.Kudr javceva 11 .'září 1924 - "Pazuchinova smrt" W M.J.Saltykova-SSedrina v MCHT,re2ie mmĚĚĚĚiĚĚtmmm V.T.tteniirovic- Dančenko.Obnovena představení v Moskvě,při zkouškách "Cara Fjodora Ioannovice" vrací se Stanislavskij k nerealizovanému filmovému scénáři /poct pracovním názvem "Hrozný" a "Fjodor"/,kde si ověřil nutnost vzájemné vazby mezi jednotlivými díly trilogie, vetaí hutnosti a dramatičtějšího spádu. Fifcrrfnebyl natočen zřejmě díky důslednosti a náročno£ ti Stanislavského,který trval na tom,aby byla zachována filozofická koncepce a nesouhlasil s se zvyklostmi filmové výroby -151- l6.září 1924 - obnovené nastudování "Cara ffjodora Ioannoviče" v novén obsatení;MlMNWttMttNM A.O.Stěpanovová /kněžna Ivfetislavská^B.N.Xivanov /Andrej &ujskij/, ^P.Chmeljov Aíicbáll Golovin/,V.J.Stanicy n /kníže bachovsko j/aj ..Roli Fjodora převzal V.l.Eacalov 1.říjen 1924 - zahájilo Studio uměleckého divadla,kde "byla uvedena Calderonova komedie "Dán?* skřítek11, nastudování Druhého studia MCHT /p-ůvodní premiéra 9.dubna 1924/. Bežie B.I.VerŠilov a L.I.Zujevová,výprava I.Nivinskij 14.listopad 1924 - po představení ve ÍlM čtvrtém studiu /"Vlastní rodina11, n,leiae obetovaná", "KavárničkaVdiskutuje s herci a vysvětluje význam "pravdy v umění" 17.listopad 1924 - generální zkouška "Hamleta" Ví.Shakespeara v Druhém KKHAT.Stanislavskij nesouhlasil s pojetím hlavní role; domníval se,že M.Ä.Čechov nemá předpoklady pro tragickou roli.Příčinou rozdílných stanovisek zůstávala negace grotesknosti a excentřičnosti,související s post-expresionistickými tendencemi v prostředí tohoto studia Listopad 1924 - komplikovaná jednání kolára rukopisu "Mého života v umení.nakladatelství Academia jej odmítlo,Státní nakladatelství taktéž,iniciativy se ujalo vydavatelství ekonomické*.nakonec kniha vyšla po dvou letech v Akademii uměleckých věd.Příčinou nebylo nic jiné*ho, než ohavy s práce idealistického divadelníka &2 mnoha míst v rukopise,jež se rozcházela s tehdejším scholestisaiem 1.leden 1925 - V.TUJČejerchold označil za pžíčinu veškerého utrpení ÍÍOsamocený Stanislavskij " 24,lgden 1925 " obnovené nastudování "Hoře z rozumu" A.S.Cjribojedova, režie V.I.němirovič-DanČenko a £/S .Stanislavskij 20.únor 1925 - "íajný sňatek" D.Cimarosy v Operním studiu.fta plaká* tech přeškrtnuto - režie K.3.Stanislavskij - a dopsáno: Z.S.Qokoiovová 29.březen 1925 - "Jelizaveta Petrovne," D.Smoliče ve Studiu ľv'CKT, režie L.V.Earatov a V.L.Kčeledov.Díky Stanislavskému přešla sem skupina nadaného mládí z Druhého studia,mj. O.N.Androvská,N.'P.Chmeljov,M.'IT.Kedrov,?ií.M. Jansin, V.J.Stanicyn 8.duťÉ4|vv tisku oznámení, Že a'CHT zahájil přípravy představení "Osvobozený Prometeus" v režii K.S.Stenislavského a V.I,I\Těmirovice-Dančenka.'Zatím se vyjasňovala "ideologická stránka" inscenace následovaly dopisy diváků protestujících proti uvádění ''K'odrého ptáka" jako "hloupé pohádky která odvádí od dreraatičnosti života a propaguje snění lO.září 192tisku sdělení A.V.Lunačarského,že většina mchatovských souborů A'CHAT I.^/CHAT II/,4.studio, UCHA?,Hudební studio MCBÄ?/ "bude zbavena státní dotace,co z umožňuje vysoká návštěvnost 19.září 1925 - "Pugačevská vzpoura1' K.Treneva v ^CRT.Stanislavského urazila reklama na mm zadní straně programu,kde se vyzvedávaly přednosti knihy "Můj život v usnění1' a doporučovalo se předplatné.Marné vyžadoval,aby program byl stažen 4.říjen 1925 - -'I chytrák se srjálí" A. N. Ostrovského,obnovená představení, Eehem zkoušek zdůrazňoval K.^>,~Stanislavskij,Že odpůrci refor&m jako Krutickij neláteří na rok 1361,ale na rok 1917í 13.říjen 1925 - Stanislavskému se líbilo představení "Mandátu" v líejercholdove divadle.Fejprve Mejerchold pobýval na "Hoři z rozumu" a 'Pugačevské vzpouře^"oc-té Stanislavskij navštívil Sdrmanovu komedii.Tinohé nasvědčovalo tomu,že se obnovují vztahy 31.ríjen 1925 - M.A.Eulgakov předčítal hru "Bílá garda" na základě stejnojmenného románu.Za přítomnosti vedení,dramaturga P.A.Karkova^a^větŠiny; souboru.Tématika se zdála příliš odvážná a vzdálená zkušenostem rnchatovských herců 14.listopad 19-25 - pětisté představení "Cara Pjodora Ioannoviče", pozdravné petice a telegramy z celého světa 15.listopad 1925 - při Operním studiu se ustavil kruh přátel, snažící se popularizovat vážnou hudbu 23.leden 192Ó - "Horoucí srdce" t- ,IT.Ostrovského,režie K.S.Stanislavé-kij,V0Ti/Jľarchanov r- I.J.Sudakov,výprava K". P.Krymov. V roli ^radobojeva - íř?V. Ter chánov,Chiynova - I.M.a'oskvin, Kuroslepova - V,F.Gribunin>íe jerchoid shlédl generální zkoušku a přdd předváděcím představením "ŽvijCíno" ve vlastním divadlevodvolával se na jedinečnost nedávných dojmů.Zmiňoval se o Stanislavském jako o "všemocném mágovi",s nímž se >.*ejercholdovo* divadlo nemůže srovnávat,Koncem ledna došlo k setkání titanislavského s Mejercholdem a všechno nasvědčovalo, že bude obnovena PM sP°^práce3tanislavskiJ v %é době propracovával linii "psychofyzického jednání", snažil se potlačovat jednáním nadvládu slova 11.květen 1926 - obnovené nastudování "Strýčka Váni" A,P.Čechova, Stanislavskij nrohioubil humanistické rysy v -podání Astrová, zdůrazňoval životní moudrost a tfMA^^B vír7i v pnsti 19.květen 1926 - Květen 1926" "Mikuláš I.a děkabristé" A.Tt.Kugela podle románu D.S,^erežkovského,režie T^W.Litovcevová, výprava V.A.Simov.V titulní roli V.I.Kačslov.btsnislavskij korigoval jednotlivá dějství,snažil se zapůsobit na metodickou stránku mmémmm^ představení,které postupně obnovovalo pravidelný rytmus přípravy dalšího repertoáru. To bylo důvodem obsáhlých připomínek souvisejících s delšími verzemi "Bílé gardy*.Cenzurní instituce nesouhlasily s názvem,autor navrhoval2Bílý prosinec, 1918jBobytí.r.(něsta,Eílá vichřice - Tv'chatovská dramatu: gie:"Před koncem",s Čímž Stanislavskij souhlasil, protože nechtěl,aby se najplakátech objevilo cokoliv co souviselo s "bělogvardejským linutím". taktně odmítá nabídku japonská společnosti,která ^ se chtěla ujmout příprav filmu "Car Fjodor Ioannovič Konstatuje,že ve věku 63 let nemá dostatek sil, 4 a z rodinných důvodů dávájpřednost evropským zemím,aby se mohl opětovně setkat s nemocným ř-vnen, s nímž se neviděl půldruhý-o roku 3.červen 1926 - obsáhlé připomínky během zkoušky Bulg&kovovy hry.' Odmítá "hru na city",předstírání a MMMfetifcf he: nerec^ manýry,Vyzaduje,aby všichni jednali,a nikoliv trpeli,utápěli se v hysterii,zatímco postavy se setkávaly v příjemném prostředí domácnosti,kde se cítí jako doma 6.Červen 1926 - repertoárová rada vázala další osudy připravovaného nastudování "Plodů, vzdělanosti" na Stanisiavského rozhodnutí,zda bude hrát Lvesdinceva.Stanislavskij nemohl roli nřijmout,protože byl^přetížen,plna zaměstnán režiemi a pomocí studiím i-^.červen xy 1926 ristických pro buržoázni společnost.Přes mnohé výhra o menty 26.'červen 1926 - uzavřela se sezona 1925^1926,v qíZHCm uvedlo Šest premiér a získalo nesporný úspěch díky "Pugacevské vzpouře", "Kikui-áši I.a dekabristůci", a zejména "Horoucímu srdci" a "Obchodníkům se slávou Upevnila se prestižvdivadla i jeho materiální situace.Přitom mateřská scéna ne u stálerSíkvi1cy ci u dluhy studií ,mj ."Hudebního studia v zahraničí e.pod. X3E3ÍXX -184. Mnohé však naznačovalo,Že vnitřní krize nebyla jpmm# překonána.Lze tak usuzovat podle nerealizovaného nastudování čtyř vaudevillů z doby Velké francouzské revoluce /HTy a tebe'V'Král Jindřich se zbláznil", "Pád Paříže" a "Demokratem z donucení"/,které prosazoval V.V.Lúžskij.Herce vsak nráce nezaujala,zkoušky se rozpadly bez ohledu. Že [režie ^sel u.iala IT.K.Litovcevová, K.M.Gorcakov a }C, I.Kotluoajová Srpen 1926 - Stanislavskij koncipuje stěžejní kapitoly knihy "ľ>Zoje výchova k herectví" /Práce herce na sobě/ 16.srpen 1926- Operní studio K.S.Stanislavského přesídlilo do vlastní "budovy býv.Dtnitrovského divadla v Puškinove ulici 22.srpen 1926 - příprava repertoáru k 10.výročí ťííjna.Vedení MCHT po žalovalo, aby se Stanislavskij zřekl studiových scén a zaměřil se nadále výlučně na mateřskou scénu 2.áří 1926 - vyšla kniha "Můj život v umění" ,nákladem 6 000 éxenrolá- řu.-V dobových okolnostech vysoký-naklad, dobry papír a kvalitní tisk 13, září 1926 - vedení ?*CHT rozhodlo, eb^Todznek zasloužilého člena" s vyobrazením racka uděloval jen tem,kdo ž sptssflZM mají mimořádné zásluhy,a nikoliv v souvislosti s Životními jubileji a lety strávenými v divadle... 14. září 1926 - zevrubný rozbor představení hry äS.Bul&akova.Stanislavsk: chápal zánr "Bíle gardy" jako lidové představení o osudech revoluce.0 zveřejnění rozhodovalo předváděcí představení - generální zkouška 17.9.1926.Stanislavskij vyžadoval,aby se celé hlediště zaplnilo známými,příznivc divadla,a tak se podařilo překlenout trapný dojem zvláštního představení pro hrstku rozhodujících Činitelu.'Publikum mělo pomáhat hercům v jejich "nelehkém díle11.Stanislavskij veřejně prohlašoval, že pokud představení nebude povoleno,pak odejde a divadla. Za. rozhodující považoval to,že aVÉM herecké mládí zde vyjadřovalo vlastní názory a defakto tu vznikla ,QO/f "nová tradice" Uměleckého divadla.následovala delší 23#zári 19» «uzaví.ená generální zkouška",2J.9.1926,pouze pro —■ členy vlády,repertoárovou správu a zástupce tisku, IA.V.LunaČarskij tu vyjádřil názor,že hra může být zveřejněna V září 1956 K.S,Stanislavskij zkoušel "Carskou nevěstu" v Onernío studiu,"Figarovu svetbu" ve MCHT,podílel se na dokončení "Dnů Turbinových", obnovoval rozpadlé představení "bodrého ptáka".Hrál Satina a Astrová inscenace" Krátký časový odstup nepřál koncepci románu i hry Eulgrkova.Proto byl organizován "soud" v duchu mítinkové ho divadla,který vynesl negativní rozsudek.'Kolem představení se rozpoutala bitva,část hlediště tleskala, část pískala.Milice vyváděla prvé,proto V.V.&ajakovskij požadovaljaby byly postihováni i tleskající diváci. -185- flást stranického vedení /Zinověv/.Kameněv/hru pronásledo< v a 14, a považovaly ji za "prdu^yětský pamflet".J.V. Stalinovi se líbilo představení,které sledoval více než desetkrát.Eez ohledu,že nepatřil k obdivovatelům nadání M,Eulgakova,spíŠe naopak,konstatoval,že hra podává objektivní důkezy o převaze rudých a příčinách Jejich vítězství.Stalin obdivoval herecké výkony a vyhovovala mu melodramatická koncepce ^káam představení.2de ÄÄkAr lze rozeznat příčiny pozdější jednostranné orientace na mchatovský styl,prosazené administrativní místy v druhé polovine třicátých let.: V přímém kontrastu s likvidací modernistického a avantgardního proudu 23.října 1926 - vyhlašuje v Operním studiu "válečný stav",mobilizuje všechny^kdož se podílejí na přípravě "Carské nevěsty" a vyhrožuje dalekosáhlými tresty.Tak se snaží překonat rozpad disciplíny ^Hlm^BBÍÉMÉHÉBÉtt 3.0.'říjen 1926 - provolání k hercům Moskevského umeleckého divadla: Stanislavskij zpozoroval,že mnozí herci usedali během představení v hledišti,nebránili návštěvám v šatnách apod.lstjřnislavskij se odvolává na "tradice Uměleckého divadla,ftjež něco podobného neznaly a měly na pametmiraelecký výsledek 15.listopad 192Ó - L.Leonov předčítal na společném zasedání vedení a repertoárové rady hru "Untilovsk".Stanislavskij obhajoval podobnou reuertároyou linii.schvaloval orientaci na v ý znamné \bvltory ou cas n 4/kte ří na sebe upozornili v prose 28.listopad 1926 - zahajovací představení Státního operního studia K.S.Stanislavského,"Carská nevěsta" I? .A.Rimského--.Korsakova^režie K.S.Stanislavskij a WtĚHĚtí.^ t Alexe j€V za spolupráce Z.S.Sokolovové a V.V.Zalesske, •ara Fjodora Ioannoviče",podarilo se mu prosadit požadavky hudebního dramatu,rovnováhu mezi hudební a divadelní stránkou.Tisk se shodl v názoru,že představení je významným přínosem "v zápasu s operní rutinou" 30.listopad 1926 - Prezidium kolegia komis^r*iáíu lidové osvěty jmenovalo Stanislavského ředitelem Moskevského akademického, umeleckého divadla.S ohledem na nepřítomnost V.I.^Těmiroviče-Dancenka i neochotě V.V.Lužského ujmout se této funkce 30.listopad 1926 - předváděcí zkouška "Spoutaného Prometea" rozptýlila iluze o vhodnosti podobné repertoárové prientace.Ukázaly se neodstrenitelné nedostatky přednesu i pohybu,násilně pochopené divadelnosti,,. 12.prosinec 1926v- Stanislavskij znovu upozorňuje na utrolněnou kázeň.Fa hluk,smích a řev v bufetu,nezájem na zkouškách, kde mladí herci usedají y nevhodných pózách,Kemluve o chování V zákulisí aj.1 XäGÓtX -186 7.leden 1927 - V.Kátajev předčítal hru "3ei>audanti",Stanislavskij Ji považoval za "výraznou a nápaditou" 21.únor 1927 - účastní se porady organizované lidovým komisariátem osvěty,venované problematice dalšího rozvoje sovětské! divadelnictví.Stanislevskij byl toho názoru,že návWiji mmÉĚmmmdalší vývojová fáze,kdy nelze vystačit s jednoduchým agitecním repertoárem.Odvolával se na zákonitosti uměleckého vývoje,nebezpečenství toho,Že W lze vyhovět požadavkům a pouze se přizpůsobit. Znepokojovala jej nemístná míra řemeslnosti, rutinovanosti Eřezen 1927 " množí se zápisy o porušení kázně,nepřipravenosti kostýmů,špinavosti paruk,Jednak díky nezájmu personálu, jednak s ohledem na byrokratické návyky řídícího aparátu.Gtanislavskij zesílil dohled, vyžadoval přesné záznamy o sebemenším narušení chodu představení.Bohužel kázní nevynikali ani asistenti režie a především herecké mládí .Povrchní vztah, k umění, frásovitost,naivní důvěra v ideologické řešení,neochota k vypjaté a dlouhodobé práci -komplikovaly vztah K.S.Stanislavského k členům studií. Stále více se obával, že zde zvítězí MBII smír a 12.duben 192? - "Eohéma" G-.Puccini v Operním studiu,režie K.S.Sta- nislavskij a V.S.Alexejev,dirigent K.F.Erauer, výprava V.A.Simov.Stylotvorne se představení blížilo tomu,co je dnes označováno jako italský neorealismus,co2 nenašlo pochogení ve dvacátých letech.Historikové operního umení povazují tuto inscenaci za počátek"nové éry v ruském stylu,kde po staletí převládala koncepce výpravných,historických představeníva kde se orchestr vydeloval,ania by vědomé sloužil pěveckým výkonům 19.dube n 1927 - 51-i přípravě "Májové noci'J K.S .Stanislavskij varoval pred nebezpečenstvím foll&rismu,idealizací "maloruské-ho stylu" 26.duben'1927 - "Bláznivý den aneb Figarova svatba" P.A.C.BeauUarchaisg režie K.Stanislavskij,J.S.TěleševovárJB.I.Veršilov, hudba 3.M.Glier,výprava A.!J.dolovin.VÉMÉBMM|t Výklad pokračoval svým způsobem v linii "Horoucího srdce",takže akcentoval komediálnost,parodii, výraznou divadelnost 17.kveten 1927 - podílí se na rozhodnutí repertoárové rady,aby fcCET uvedl k 10.výročí Října liru V,Ivanova "Obrněný vlak 14-69".doporučuje,aby by]# rozšířeny výjevy spojené s železničním depo,scény vzpoury vesničanů, na Srpen 1927 kontrastující s panikou těch,kteří se uchýlili poslední výspu a nemají kam ustoupit předčítá kapitoly z knihy o "systému",formulované jako dialog s pomyslným posluchačem.Později jej nahradily konkrétní dialogy s konkrétními žáky.Ti,kdož poznali přípravná stadia,dávali přednost předchozímu výkladu XKJJXX -187- 11.srpen 1927 18.září 1927 3.října 1927 iO.říjen 1927 29.říjen 1927 - kategorická stanovisko repertoárová si^rávy;: nesouhlas s dalším uváděním "Dnů Turbinových", nezbytnost přepracování posledního dějství "Obrněného vlaku" tak,aby bylo zachyceno vítězství proletariátu,a negace Čechovových her.Nesouhlas s přípravou "Višňového 'sadu" a uváděním "Strýčka Váni" - V,I,NemiřoviČ-Dančenko,otřesený smrtí přítele, herce a režiséra kalého divadla,A.I,Južina, telegrafuje z Hollywoodu: "nad Čerstvou mohylou druha j«M*»ÍM^i»apřahu j i *■» ruku ke smíru a jsem ochoten zapomenout na staré,Yzájemnémmmáňšm křivdy..." - podává zprávu o přípravách "Obrneného vlaku" a polemizuje s rozhodnutím A.V.Lunačarského, který jej učinil odpovědným za dodržení termínu. Poukazuje,ge je sice nemocen,, leč wodpovídá Wk především za uměleckou uroven tohoto představení ohroženého přetížeností "starej" nahrazujících nepovolené představení "línů Turbinových11. Díky takovéto důslednosti podařilo se nakonec oslabit výhrady a Eulgakovova hra se navrátila Idp repertoáru JMMM^^ggMpía lednu Sňznmi/ - prvé představení "Obrněného vlaku 14-69",režie I.J.Sudskov,N,Litovcevová «,výnrava V.A,Simov,; §ÍBfléf Žn?6""'^ pouěkovyi K, o". Vor o s i 1 ov o v í '--n Slavnostní premiéra 6.11.1927 - na části plakátů Stanisiay,skij uveden jako "vedoucí představení". Ohromný úspěch V.I.Kecalova,N.'P.Chmeljova a _^atalova "t" V.Tíasse podle melodramatu - Sestry Gerardotovy "Dvě siroty",režie N.r.í.G-orčokov aJ.S#Těleševová, výprava podle návrhů architekta *W A.V,SČuseva, Stanislavskij vysvatloval 2,Hajchové a V.E,:Ue jer-choldovi potřebnost podobného repertoáru tím,Se "pomáhal léčit nemocné herce".Cdnaucoval je přehnané mimice a gestice,učil jednoduchosti výrazu,kledtdůraz na pravděpodobnost citových stavů nikdy Kritické chlasy nevynikaly aÉfcc pochopením pro "stará divadla", přestože část kritiků přihlédla k nadšenému ohlasu v hledišti a jedinečným hereckým výkonům /výjev na věži venkovského kostelíku, ve skleníku,na náspu/,MĚĚK levicově orientované listy vytýkaly . "závažné ideové nedostatky",Přílišnou pozornost věnovanou -sfe«fiuftárft!A, jež v revolučních událostech nesehráfo rozhodující úlohu,a neexistenci l zde výjevů vskutku revoluČnícharevoluČního patosu apod. 5.prosinec £927 - Stanislevs&ého zvolili za čestného člena Státní akademěO uměleckých věd Leden 1928 - pokračují zkoušky "Othella","Deíraudantů", zahájeny přípravy k uvedení "uteku" M.Dulgakovs, do záverečného stadia vstupují zkoušky "Májové noci" a "Strýčínkova smť'.ifejvetPÍ pozornost věnoval "Untilovsku" XXp - 188 19.leden 1928 - "Májová noc" l^A.Rimského-Korsakova v Operním studiu,režie K.S.Stanislavskij,V.S.Alexejev, V.F.Vinogradov a V.V.Zalesská,dirigent V.I.Suk, výprava M,I.Xurilko 22.leden 1928 - 31.1eden 1928 10 .únor 1928 po návratu V.I.ľremiroviČerLančenka z USA prohlašuje na nádraží,že má stejné pocity jako v roce 1898 & je těhotný nadějemi* Lee podobné nadšení d|ouhovnetrvalo,2Í.ledna sledoval V.I.Nemirovic-XJancenko "Horoucí srdce" a vyjádřil zásadní nesouhlas s "podobným stylem"*- 150.repríza Eulgakovovy hry "Dny Turbinových", ovace v hledišti,před divadlem shromáždění odpůrců po generální zkoušce "Untilovsku" vyjádřil K.S. Stanislavskij přesvědčení,že mítinkový styl, vnějškové podání revolučních událostí,nahradí záhy "pojetí vnitřní^,odraz revolučních událostí v lidské psychice 17. únor 1923 ů.březen 1$25 "Untilovsk" L.Leonova,režie K.S .StaMslftvskij a V.^. Sachnovskij ,výtvarník íT.P,Krymov,Autor se vyjádřil v tom smyslu,že jde o jeho "nejhorsí hru" v "nejlepším nastudování".Chladné přijetí premiéry, tři opony,skoupý potlesk.Stanislavskij chválil autora i herce,sna žil se jim dodat sebevědomí Kritika se neshodla v elementárních názorech,zda archaický styl prospívá hře L.Leonova,zda mehatovskí symbolika ^■^■■^■■^p autorovu neznalost scénickýc] .neoslabuje požadavků.Lraraaturg P Ferkov inscenaci považoval za ideální z hlediska autorovy poetiky Stanislavskij rezignuje na funkci ředitele ve prospěch V.I.Kemiroviče-Eančenka po jeho návratu ze zahraničí 6.duben 1928 licímu --------------------- ------- „ „ _ —podílet na zkouškách "Deírandautů11,shodně jako jeho manželka, M.P.Lilinová.Idyla se skončila,rozpory mezi zakladateli se znovu obnažily 20,duben 1928 - "Defraudanti" V.Katareva,režie I.J.Sudekov,výprava I.M.Rí^binovič.Přestože Stanislavskij vedl přípravu, jeho jméno nebylo v programech uvedeno.Kritika vytýkala "nicotnost" tématiky,nadsazení významu podobných hříček v repertoáru,Stanislavskij oceňoval přínos Katojevůvy komedie pro mladé herce 13.kveten 1928 - nové vedení Moskevského uměleckého divadla,Opětovné dva ředitelé /Stanislavskij a Němirovič-Dančenko/, šestnáctičlenná "rada",omezena administrativa 15.kveten 1928 - obnovené nastudování "Višňového sadu" připravené Stanisiavským,který se znovu ujal role Gajeva XX3HC - 189- 28.srpen 1928 - radostná zpráva,M.Sorkij sdělil,že repertoárová správa ustoupila od výhrad a souhlasí s uvedením Eulgekovova "Uteku".Zpráva se později nepotvrdila a veškeré snažení £.S.Stanislavského nevedlo k výsledku 11.sárí 1928 - 200.repríza "Dnů Turbinových" 22.září 1928 - Setkává se A,Čechovem v Berlíně a přesvědčuje jej,aby se vrátil,Lnes je známo,že hlavním důvodem odchodu do zahraničí nebyly jen důvody umělecké, tzn.nemožnost založit vlastní divadlo,ale oprávněná obava ze zatčení 5.ríjfifi 1928 - M.Heinhardt věnoval Stanislavskému přepychový automobil,s Čímž byla spojena řada potízí:clo, převoz do Moskvy aj.Nakonec stál na dvoře v Leontěvsk< uličce jako památník na kozách 25,říj6tt 1928 - žádá prezidenta Státní akademie uměleckých věd, P.S,Ko£sna,aby mu doporučil důležitá Leninovy práce a stati o vztahu zakladatele sovětského státu k umění.Kogan mu doporučil stati o Tolstém,sborník "Lenin o umění a literatuře" aj ;í7.říjfift 1923 - slavnostní zasedání jvsnovang 30.výročí Moskevského umělec - - - - - .....- kij se uměleckého divadla.PosdravnS^řeČi^telegramy.Stanislav cítil špatně,nespal,měl potíže s dýcháním 29.říj€4l 1928 - naposledy vystupuje na scéně íl'CKT jako herec v roli VerSinine.Prudká bolest u srdce,mdloby,jedině ohromná odpovědnost mu umožnila dohrát představení,' PříStí den konstatován srdeční infart a Stanislavskij se ocitnul na hranici života a smrti.Záchvat se opakoval s týdenním odstupem,nastoupilo delší zhoršení.Denní tisk přinášel zprávy'o jeho stavu: teplota,puls,celková charakteristika nemoci... , Prvé reakce nebyly právě nejpřítemnejší,mj. y lAWwwg organizátor mchatovských pohostinských vystoupeny L.13.Leonidov,sdělil,že bez Stanislavského nelze něco podobného organizovat.Taková byla autorita Stanislavského jako herce Prosinec 1928 - Stanislavskij nesmel pracovat^přesto si tajně připravoval poznámky o repertoáru.Zrejmé je,že odpadne zájezd" do Pobaltí,Nemecka,Holandska a Anglie 5.březen 1929 - "Boris Godunov" íič.P.'.'usorgského v Operním divadle, režie K.S.Stanislavskij a I,*'.í.;l.íoskvin,B4I.VerŠilov, V.V.ZalesskájV.í'.Vinogradov, ,P.I.RumjcAcev, dirigent M.'N. Zukov, výprava S.I. Ivanov. ^ Stanislavskij -musel zůstat doma a^růbShu premiéry jej informovali telefonicky CJLŽ květen 1929 - S ky manželky M.P.Lilinové a lékaře J.F.Gistaková. Rodina se spojila v Eaderivreil^Eeru XXXJGL - 190 - 5. září 1929 - jmenováno vedení UCm:tH ředitelé - Stanislavskij, Němirovič-Bančenko a "člověk odjinud" ,,M,S.Geitz, obdařený právem rozhodování.Zformována kolegium,jež mělo funci poradní.Záhy se ukázala nesmyslnost podobného uspořádání,mimoto M.S.G-eitz nefciěl ^emmmim. pochopení pro specifické stránky uměleckého provozu.Zaváděl zde tvrdé normy,neoblížel se na stáří generace zakladatelů, miloval strohé příkazy apod.Záhy si vysloužil přezdívku "rudý ředitel" ve smyslu pejorativním 28.říjen 192§ - s ohledem na zdravotní stav byla prodloužena dovolená K.S.Stanislavského o jeden rok a musel dále setrvat v lázních,později v Nizze.TalM vzniklepodrobná režisérská partitura "Othella",koncipovaná jako v počátečním stadou MCHT.Rozbor dokládá,že «*» se kladl d-ůraz na maximálně pravdepodobné okolnosti,logicky motivované psychofyzické jednání,schopné dospět k emotivním stávam.Zde nadiktoval režijní plán "Rigo-letta'yjíoznámky o grotesce odvíjející se ze vzpomínek na spolupráci s J.E.Vachtangovem Leden 1930 - obsáhlá korespondence s Operním studiem /Stanislavského se dotklo,že studio nechtělo čekat a studovalo "Zlatého kohoutka/,s ředitelem Gejtcem o repertoáru a neodvolatelných vlastnostech mchatovského režiséra,s L,\£,; Leonidovem jako představitelem Othella.Neustále jsou upřesňovány jednotlivé výjevy "Othella",rozpracovávány do sebemenších podrobností mizanscény a poskytovány technické rady /jak dosáhnout toho,aby voda šplouchala ve vesle gondoly aj./.Později reaguje na zptóvy o úspěšném nastudování dramatizace "Vzkříšení",kde V.I.Němirovič-DanČenko využil zkušenosti z amerického --. filmu 26.únor 19^0 ~ "Pjková dáma" P.I.čajkovského v Operním studiu,plán resie K.S.Stanislavskij.režie B.TlVeršilov a P.I. Humjancev, dirigent B.*5. Cha j kin, výprava ľi'.P.Zandin. Stanislavskij neměl WHí možnost realizovat původní záměry 14.březen 19?0 - "Othello" íí.Shakespeara,plán režie K.S.Stanislavskij, režie I.J.Sudakov,výprava A.J.dolovin.dechne nasvědčoval íomu,že role pro L0M.Leonidova "pře zrála" .Ne zdádl ji technicky,navíc neměl vhodné maskování a zevnějškem připomínal unaveného černocha,Tragédie se změnila v sled více či méně výpravných výjevů, uchvacova^ tcát\y ^ÉrtÄnikoliv celek.Eez Stsnislavského se nepodarilo uskutečnit jeho záměry Březen 1930 - Stanislavskij dokončuje režisérskou partituru "Othella'V reviduje ji z hlediska korespondence.Představení vyvolalo ohromný zájem,J.V.Stalin navštívil druhou generálku, v hledišti se střídala generalita.Problematické stránky způsobily,že po desáté repríze bylo představení odvoláno, ICimoto 28.5.1930 zahynul V,A,Sinicyn,představitel Jaga. Stanislavskij mnohé vytušil,hořkou pravdu však před ním skrývali,Až dopis il.K.Tamancovové přiznal vzniklou situaci a Stanislavskij okamžitě požadoval,avby jeho jméno zmizelo s plakátů,Žádal,aby mu poslali recenze a přiznali barvu,'. yjo^ga -191- 4,květen 1930 - děkovný dopis adresovaný A.S.Eubnovovi 7sa poskytnutých 13.000 franků na léčení/. V korespond-nci obhajuje studia jako nezbytné zázemí Uměleckého divadla,jeho mládí a budoucnost č-ervenec-srpen 1930 - předčítá kapitoly z knihy "'/oje výchova k he- herctví L.U.Leonidovovi,který za ním přijel do Eadenweileru."Systém" chápe jako něco,co uvolňuje herce,zbavuje jej zábran a poskytuje mu možnost aktivně jednat.Systém nevytvořil Stenislavski^j,ale sama příroda.Je to prostředek,a nikoliv samoúčelný cíl.äčyŠlenky popřené administrativní propagací od poloviny třicátých let - píše ;/.A.Eulgakovovi,vítá jej v prostředí &CHT jako asistenta režie.Jeho další osudy chápe s hledifcka molierovské tradice,jako sepětí režie a herectví s dramatickou literaturou 4.září 1930 Listopad - prosinec 1930 - nemoc se nevzdává.Btanislavského zasahuje chřipka,zápal plic,zánět ledvin 3.listopadu se navrací do Xíóskvy a opětovne/je uzavřen ye^ětyřech stěnách domova s tím rozdílem,že je povolovfco více návštěv.Pokud jej cv-em nerozčilují a souhlasí s pravidly hry:nic znepokojivého nemá pronikat k jeho vědomí.Princip později dovedený do absurdity a související s politickými událostmi i zájmy jednotlivých skut)in uvnitř KíGKT Koncem roku 1930 - studuje dějiny filosofie a práce I.&.Sečenova, věnované funkci mozku /vytváření podmíněných reflexů, a řízení motorických pohybů/ 12.leden 1931 - v rozhovoru s I.fó.&óskvinem a L.M.Leonidovea upřesňuje repertoárové plány.Znepokojuje jej zpomalený rytmus přípravy nových představeni narůstající rozpor mezi poetem zjfoušek a repríz 2^.leden až 4,únor 1931 - HAPP organizoval divadelní poradu,"/^referátu A a Afin Oŕ" ^ nr'"n'í* nr* O V"1~esY» T C.ŕ-it7 n G-rC + ÍV 9, Stp.nislavski ryze ideeli; 31.leden 193^- ~ Staníslavskij s ohledem na nemoc určil jako zástupce •v Operním studiu TJ.A.Podgorného,mehatovského herce 3. u nor 1931 - zaujala jej hra A.lJ.iAf inogenova "SÝrach", takže ji chce inscenovat,Opětovně se zde uplatnila rafinovaná strategie V,I,Němirovice-Dančenka,snaha přitahovat odpůrce k práci v rámci WCHT,Pozornost K.S.Stanislav-ského poutala příprava dramatizace "jř&rtvých duší" a "Zlatého kohoutka".zkoušky probíhaly zatím na domácí scéně 22.únor 1931 - důležitý rozhovor s americkým hercem J.Loganem, který myšlenky K.S.Stanislavského přenesl do předmluvy • k pozdějšímu anglickému vydání "Herce práce na sobě" Aíoje výchova k herectví/. V hereckých pvwí\á.$tí postřehy o nemoci K.S.Sta-nislavskéb.o:leží mrtvolně bledý v posteli,jakmile začne zkoušet,překypuje energií a vyhlíží dobře XXliX - 192 - 1 "i.hře zen 1931 13, b ře ze n 19 31 protestuje proti šetřílhovské mánii ve člení V-'Sň™, Dnai-se přežívat staré kostýmy používaná v "jtevisorov:i' e "Hoři ^ rozumua.Ozraě'aje J'- z& '^Älvadelni klenoty11 ^ je 2 nutno uchovat. !Tesphat na cokoliv, kravatu^" ál,rukavičky apod. rneklidnuje jej bohorovnost dílen,kde musí neustále urgovat samozřejmosti /korzety,vložky do bot^ úpravy paruk aj./.Stejně jako záznamy o průběhu představení Operního studia.:Tmavění se v šatnách a. zákulisí,přezíravý vztah sólistek k mládí, |porušování mizanscén a. obracení se přímo do lile- aiste dopis *'. A. BuIgakov a,kter ý opustil Divadlo revoluční mláděŽe,kde nemohl vydržet,Odvolává se na možnost nejen režisérské spolupráce,Äle i herecké. Stanislavskij vyjádřil souhlas 19.4.1931 po řade konzultací ivázdniny 1931 ij.záí'í I93I 11.říjen 193i provozu,analogie s jinými divadly,jež přivádějí na mchatovskou scénu kr útko de ch é hry,nebezpečenství rutiny a konjuktury ohrožuje estetickou výchovu nového diváka...Jako starý kormidelník zná aelČiny a Mft ska 1 iska ^pr o to varuje a. žádá o pomoc, •ávahy v sanatoriu naznačují, že jej vzrušovala absence žáka^odchovance,schopného JÉÉHBfft ujmout se jeho odkazu.Dokonce se vyjadroVal&v tomvsmyslu,že za celý živflt "měl půldruhého žáka" a že mu rozuměl jen Suleržickij a částečně Vachtangov - po setkání s A..!T.A.?inogenovei3,L.;^.Leonidoveii a J .V. Áaiužskýai ujímá se přípravy "Strachu" a navazuje na zkoušky přerušené v květnu.Tři vlastních zkouškách zjiŠtuje "pokles všeho,uměleckého provofcu, technického zázemí i administrativy .lp 15.9.1931 po dlouhé nemocí poprvé piio-iází do MCHT. 0 den později se setkává s "ví.horkým,který mu doporučil liru T'.ordmana "Sebevrah" .hával přednost MCHT před Uejercholdovým divadlem,kde se mohla změnit v hrubou frašku. sleduje nastudování "Strýěínkuv sen" a "Vzkříšení". Odmítá fitaMHMii excentrické výkony,žádá,aby byla f přeobsazene. role hraná M.O.Knébelovou aj.' Suří,protože herci "podléhají publiku",vynucují si potlesk apod. Stanislavskij zkouší - "Vrtvé duše", "Bolise Sodunova", "Strach", "klatého kohoutka".i^riguje rukopisy vlastních knih,zabývá se mnoha věcmi souvisejimi s divadlem /mj.petice zaslaná J.V.Stalinovi, reagující na nesmyslné snohy nevést SachruSinovo mzem mimo Moskvu* z3oga - 193 - Jeho poŽavky zůstávají neúprosné,mj.odvolal O.L.Knipperpvou-íechovovou z příprav "Strachu",odehrál ji roli staré členky strany, líiáry Spasovové. Souhlasí raj,s obsazením "Sebevraha" a jako režiséry určuje V.tf.' Sach.no vského a E,A,?;'ordvinova 24.prosinec - "Strach" A.Afinogenova,režie I.J.Sudakov,výprava N.A.bifrin,Jméno S^anislavského se «ob jevilo v programech|i až pozděj i.Stanislavskij "/.pokračoval v práci na představení,vyžadoval od autora korekce, radil se s režiséry,Stále mu nevyhovoval rytmus mmú inscenace,její nevyrovnanost l.le řídící den 1932 - výzva K.S.Stanislavského adresovaná všem mchatovským Členům,Konstatuje rozpad všeho,zejména pracovní kázně,1 Veškeré výzvy,varování,napomenutí se míjely účinkem,' nepomohlo ani rozčlenění sduboru na "desítky",jež měly vedoucího,s nímž bezprostředně pracovalo vedení,' Proto musel Stanislavskij požádat MHč instituce, aby UCKÍ nepovažovaly nadále za vzorné divadlo a vhž§ag|?s8gŽ%Sí%uřn^§nÍi4S%ě^u vrátit 3Qh0 ^sto^p 2.únor 1932 - ředitelství MGKT zakazuje všem členům souboru,aby se podíleli na šmíráckých představeních mimo *'CBT. navrhuje se vedefeí sledovat během února všechna mchatovská představení,navrhnout alternace a přecbsa-zení,Zostřit dozor na všech představeních, dodržovat potřebnou pracovní disciplínu i vkouiié cl ová/;í v :ákulisí 23.duben 1932 - protože rapp^vské instituce nevynikaly pochopením pro specifičnost umění.Leč důvody likvidace byly jiné a* zřejmě tu "Dřev^Lá&la snaha,^sk zlomit odpor v kruzích proletárskg. wmMĚHŠ umělecké inteligence,která představovala jisté nebezpečenství v politickém smyslu 4,květen 1932 - "Zlatý kohoutek" K.A,aimskélio-iíorsakova,režie k.tí, Stanislavskij,V.S,Alexejev a V.F,VinogradoV,dirigent ;ií.N,Zukov,výprava M.S.barjan a S.I.Ivanov. 24.květen 1932 - L, J,Gurevičová odmítá dále pracovat se Stanislavski na rukopisu knihy "Koje výchova k herectví51 .Teustálé zřéeny,snaha dopisovat to,co bylo považováno za - frotové,^-^ a dpi^i doplňky nedovolují se vůbec v díle vyznat,,, červen 1932 - s ohledem na vyčerpanost svěřuje K.F.Iíedrovcvi přípravu představení - dramatizace "Do sveta" M.iorkél 3äxx —194- 28.srpen 1932- s ohledem na vlastní nemoc i časté rbsence V.T, FemiroviČe-LanČenka poveruje V, I,Kačalova,L,M, Leonidova a I.M,K'oskvine,aby sestupovali vedení. Administrativní místa dodatečně určila V.G.Sachxovské-ho jako náměstka umeleckého šéfa,jako vedoucího provozu I.J.Sudakova.Trojice herců^neměla zvláštní pravomoce a "byla chápána jako zvláštní komise pověřenců ohou zakladatelů i.září 1932 - na počátku sezóny uvědomil si Jí,S.Stanislavskij nutnost systematické výchovy celého souboru podle rukověti,kterou zamýšlel sám sestavit.Cvičení měli vást:J.'Telešovová,J.'Zavadskij a M.Kedrov. Výhrady vzbuzovala funkce I.J.Sudakova,považovaného za málo seznámeného s mchatovskou tradicí 17.'září 1932 - Vládní instituce rozhodly,aby Moskevské akademické umělecké divadlo neslo mtéátke Jméno M.Gorkého. Cechovovská tradice počátkem třicátých let zůstávala nedoceněna a chápána jako bezideová 23.listopad 1932 - "Itfrtvé duše" N.V.Gogola dramatizované U.Pulgakovem režie V.G.Sachnovskij,J.S.Tělsšovová,výprava V.fi. Simov.Stanislavskij uveden jako "umělecký vedoucí" Poznámky běheft zkoušek "lvír tvých duší",záznamy ze zkoušek "Lazebníka sevillského" a "Sluhy dvôu pánů" dokládají |HMpH|l postup v se/notném chápání podstaty psychofyzického jednání.Stanislavskij je koncipoval jako akci a protiakci^ve vzájemném sepětí,jak mj. potvrzují záznamy V.O.Toporkova /návštěva CiČikovau gubernátora, kdy se situace radikálně smění:nejprve zadržoval CiČikov gubernátora, poté naopak/ 14.-nrosinec 1932 - generální zkouška "Talentů a ctitelů" v režii N.Litovcevové a-V.A.Orlova.Stanislavskij představení obsáhle komentoval a ujal se dopracovaní Prosinec 1932 - Stanislavskij publikoval několik důležitých článků. Srovnání sáprdního a sovětského' publika,ufcahy o mchatovske'm repertoáru,o škole Umeleckého divadla v souvislosti s neodvolatelnou mírou profesionality. Všechny předměty cháaal v souvislosti praxí,a tím se odlišoval od ustájené praxe domácí i zahraniční, která se nedovedla ^s^fe^KSu^osveťbvého zaměření. třeknout ( Proto vyložil představy o herecké výchově a naznačil, v jakém pořadí "Budou následovat jeho knihy s takovouto tématikou 6.leden 1933 - zahájeny zkoušky "Jegora Eulyčova. a těch druhých" ?'. 000 /a vzdálenosti dělící publikum od scény /35 metrů/,V takovémto prostoru nezáleží na hereckém umění! 1,-10,červen 1933 - I.mezinárodní festival v SSSR,Fa program byly zařazeny mj .mehatovské inscenace: "Obrnený vlak 14-69'' "ľi£rtvé duše" a návštěva, ty.o u Šek, S t >•} n i s la v ř ľ-: i j cb-přelyrřesto poLdrr-\i3. účast?-;':-:-' fr>F/*.-}'-jr\:\ písemné^ * " 14,červen 1933 " uzavřené představení iJTaientů a ctitelů",v dějinácl ;i£CHAÍ označováno za premiéru.Stanislavskij se příliš vyčerpal^nastoupilo zhoršení zdravotního stavu,teplota,Připomínky formulovány písemně a zopakovány foncem srpna:herci se mají rozcvičovat a pamatovat na "život lidského těla role", nezapomínat na sebenepatrnější motivace psychofyzickí ho, jednání,A,K.Terasová neměla setrvávat na jednom tonu,obohacovat hlasový projev;C.I7.Androvská -nehrát postavu,ale jednat jako postava apod.' Premiéra se odehrála až 23.9.3-933,režie T^.F.Litov-cevová a V.A,Orlov,výprava F.P.IÍrymov.Stanislavskij uveden jako "umělecký vedoucí" 25.září 1933 - "Do světa" M.Gorkého v dramatizaci P.S.Suchotina, režie M.N.Kedrov,výprava S.I,Ivanov xXXx - 196 "Lazebník sevillský" G.Rossini v Operním divadle , režie K.S.Stanislavskij,V.S.Alexe jev, V.F.Vinogrrdov a V. I.Stepenovová,dirigent B ."3 .'Cha j kin, výprava I.I. rivinskij.Stanislavskij se léčil v zahraničí, 0 výsledku informován telegraficky 27.říjen 1933 - oslavy 35.výročí založení MCHAT.V dekoraci 1.dějství "Cara Fjodora Ioannoviče" zaujali herci místa "bojarů,trůn zůstal prázdný a V.I.ITěmirovič-Dančenko zdůraznil, že je vyhrazen pro nepřítomného K.S." Stanislavského a I.M.aíoskvin přečetl jeho dopis. Hovořilo sevtu o převratných dobách válek a revolucí, zániku dřívějších kritérií,náboženství a etiky, zrodu nového života a nové kulturyVA "jubilant" zákonite získával pochopení a měl úspěch,a neméně tak utrpěl mnohé porážky ajprohry,prožíval vítězství 1 krifce.Rozhodující je to,že obhajoval vlastní krédo a zápasil ve jménu věčných hodnot umění... Y rámci jubilea poprvé oficiálně oceněn B.ívovickým význam "systémUvK.S,Stenislavského".A nezáleželo,zda vznikali dříve či nyní,zda všechny součásti vycházejí z marxistické dialektiJsy,důležitější je ppf výsledek, tzn .živor odý' herecký výkon - jak dokáza lo nastudování "Lazebníka sevillského".Obrat F. Po v i okého je prvým důkazem politických změn, jiné politické orientace,odklonu od nových souborů a linie \'ejercholdova divadla.Odklonu od moderny a avantgardy ve jménu klasických hodnot ruského divadelního umění Prosinec 1933 - Stanislavského pdjsemně informovali o obnovených zkouškách "ľíoliera v režii r Uorčakova. Proto že I.M.Voskvin se zřekl hlavní role /považoval ji 2a neslučitelnou s postavením poslance rejvyššího sovětu vzhledem k polemikám kotem díla k'.A.Bulgakova/ ujal se role Goliera - Stenicyn.Záhy vznikly další komplikace,kd^ž í'.P.Chmeljov odmítl roli Ludvíka XIV,Kolem zkoušek vznikalo napětí^herci vytušÍ3QC zábrany a nechtělo se jim zbytečné pracovat 6,únor 1934 - "Jegor Bulyčov a ti druzí" U,horkého,režie V,I, T-rěmirovic-I/snoenko a V.S.Seclmovskij,výprava K.F. Juon,Stanislavskij se léčil v Kizs^kde mel přečkat simu.O poměrech v'divadle^jej střídavě informovala L.J.Gurevičová a J.3,TeleŠovová.Informace byly upravovány,aby nevyvolávaly obavy a neposilovaly neklid,Přesto si Stanislavskij mnohé domýšlel , zástupcem / l6,březen 193ÍT " známý pěvec L.Sohinov jmenován ipÉÉtolK/o, Stanislavského v Operním divadle.tVfcorespondenci urguje dřívější návrhy repertoárové,zejména uvedení "Rigoletta". f v Q**ú\\to&r-) S ohledem na blížící se čechowvckč jubileum chtěl V. I.Mě.mirovič-Dančenko obnovit "Racka" v režii Stanislavského a sám se ujmout "Ivanova" v Jialém divadle.Stanislavskij nesouhlasil s působením "ěmiro viče-Dančenka v jiném divadle a varoval před tříštění sil*2felákalo Jtfj obnovování starého a pro nové se mu nedostávalo energie... 2é.říjen 1933 - - 197 - 20."červen 1934 - 5C0.představení "Dnů Turbinových" Veškeré nadeje na uvedení dalších Buigakovových her odpadly, jedině se dalo uvažovat o "Moiierovi". Zde se však do cesty stavěly osobní antipatie hereckého souboru.Analogicky tomu "bylo s hrant i IT.TžJrdmana, jež po odchodu a smrti A.V.Lunacarského 4Ét nikdo neprosazoval.'. .Stanislavskij ínnohé vytušil,proto se o repertoárových plánech vyjadřoval zdrženlivě a^dával přednost klasice. Uvažoval o Shakespearových komediích, pře de v ^í fa "*'nohô povyku pro nic,! ojW , ' 4,'sr-oen 1934 - vrací se \'oskvy v doprovjflékare A.A.belagurova ------- "* " »lné známých.Jedni emigrovali do Ameriky,druhí "byli pronásledováni jako £idé... Srpen 1934 zákonitosti1' .Většina zkoušek,porad,rozhovorů se odehrává v domácím prostředí.Zdé se setkává s představiteli rolí Afinogenovova "Strachu'1, zde jedná se spisovete&řin Eabelem /uvažovalo se o dokončované hře "ľ^aria"/,přemítá o nastudování "Racka" a "Tří sester'1 .Znovu se navracíjs "Sebevrahovi" a neví si rady.Kadaně dílo,nadšená stanoviska autorit jako M.Gorkého i V."3J'.ejercholda, leč trvající nemožnost j£ uvádět.Pokud "nadřízení" nejsou ochotni hru "uvidět našima ocina", nemůže se nic podařit... Znepokojuje jej dikce,^nohe. aístům "Strachu" nebylo rozumět ,MMpÉMM natolik oslabla významnová stránka přednesu. ííjen 1534 - zkouší "Carmen" v Operním studiu a "Tři sestry" ■ " na mateřské scéně. A.íi.Tare.sovová zkoušela &£á%, A.O.Stěpanovová Irenu,V/ô.Sokolovová 01gu,0.I*. Androvská Natašu,Chmeljov Tuzeb"bacha,ífecalov VerMinina,Grlbov Cebutykina.Hežie se ujal H.*T. hedrov.S ohledem na zdravotní stav zkoušky postupně odpadly a představení nebylo realizováno. Později V.I.Něrairovic-Daněenko přihlédl k původními obsazení.Stani^lavskijvzde chtěl "demonstrovat" přednosti systému a ověřovat jeho uěin 12.říjen 1934 - herec kalého divadla^A.S.Ašsnin /Sidlovskij/, organizátor laboratoře Všeruské divadelní společnosti zabývající se studium herecké psychiky, zprostředkoval korespondente i mezi I.P.Pavlovem a StanislavsIrJř^i.Akademik Pavlov chtěl poznat výsledky systému,zamýšlel studovat hereckou psychiku jako východisko dalšího bádání.Stanisfevskij chtěl zpřístupnit zkoušky a umožnit praktická cvičení Síjen 1934 * podílí se m *koa§káeh nm "Dob Pasa^tuOe"* "Veselé paaidky windBorské"* t Operním irtadiuřpřerJrašuie •Strach" e "íCalenty a ctitelé" na mchatovské scénä*SnažI m pokračovat v příprav© "Bfellera" a *Tří* sester11 „.Je stéla víoe unavený a dospívá k násez*i*8e filiálni scéna aelse udržet ■^o#leden 1955 - obnovené představení n lipového sadn"#v roli Reněvské * OV^Kaippercv&^Jeohovová-tfajev * YJlj Eaôalov#LopechiB- v*U^fcrwrsfvov*Ílra * MJtf afcrcha»v#Jepiehod v * I^*ioakTÍn*J>aDaSa - OAŕ Ädwvaká.VerJa • I.^*XorenivevaV*«Sereetó gensr sa2dLadatelťi#iaohatovská stará garda doplněná bere středního pokolení ínor 1935 • v&roje se přípravS repertoára a trvá sa Bá&eru»£e všichni recisári /3ftchnovskij#IedrovtPod£©rnyj# Sudakov/muaí jdttnar prftcovat^pornettfe* "Poslední obít" A^DEtrovskaho a ehoe dokonSit "Mbliera" ^.březen 1935 * po generálni skcnSce "Sfclisra* dospěl k táxan^lm hru nutne přepracovat,a éíaž U.A.Bulgakov amafaU* sil»í>tanisla¥skta se nezdálo poistí hlavní postavy* neodopovídající představě o geniálním dramatikovi a heroi»Pojetí příliš akcentující Sivotni nosnáse a drobné epicody.Podle Bolgateva *M61ier" aepo citoval vlastní genialita a žil Jaká prostý smrtelnilU' Staniolavskéon vadila řada detailů mj ženitba m s vlastní doerocuchápanýoh jako íbyteénS intimít Soaoepee draaatikova a reMaárova ae kategoricky roaciaä^ly.Btanislavakl j vstoupil de skouSek dodatečné a jeho pripomn^y vracely autora de počáteen í&AevProto neměl již odvabn saôinat znovu a bránil versi jako konečnou 4»0uben 1955 - Biseteva Stanislav dirigent B.^S aaoeva _____ a ^Äp#tnjenov* ltosrová* stanislavskii vyoháaí s domova jen ojedinSlejVStSinii náStSv přijímá zde#sde probíhají nkoušiy a predváácjí so výsledkyj&ílí jeho izolovanost a nemá vždjr možnost spojovat ae s tdoi«kdoS jsou pra n^potrebnf^olem nfito ae vytváH stále víee nepropustný kruh* lékařský perôonál^aoisteľiti.vyvolení horel pHalusnÍTr^iníoraátoři^Tfelse předpokládal něco podobného nepreSlédl ,Scháaola au vSak čjevnS potrebná energie a projevovala ae v jisté míre stařecká aenmta*^eWraXie dokládají, nakolik nestárnul ffirenamy zo j&ousek hovorí o mnta^hajíeí představivosti a ohromné praktické zkaSenoatijEieÄ násorevS stále víee smiřoval k počátkům &C^US9oslablo jehojgoabopení pre nová sadry a tendenoewA toho bylo ajevně snsužito v poô&tmiQh propagační ksKspaniftktepá sa Stanislavakdho vytvárala postupné povinni sodní hodni následování#Lolíonoe stanislavskij prosil her oa, kteří se účastnil skoulek "abliera*#aby vyřídili 3.ft«?Craigovi#& by s ním rád setkaly se Okolí torno nepralo JA takových příkladů existuje nespočet* Duben 1955 skou8í Balgakovovu hm *lfoliere"*Ud,í herce dsrakým dvorským mravům /jak smekat*j ak aecháset s holí* jak se sdravit/ Jcxxx - 199 - ľevýhovuje mu chmurný nádech většiny výjevů, schází mu dramatický nerv,konkrétní symptomy tažení proti Volie-rovi. "líehsla svatých" se mu jeví jako nadměrně nadnesená a nepravděpodobná. Přesto se snaží pokračovat v práci,přestože hru sám nenavrhoval a sám n,a ní sprvu nepracoval .Hledá čestná východiska únosná pro nadaného autora i soubor 22.duben I$3í? - A.Bult3-n.kov kategoricky odmítá další přepracování testu jkteré (podle jeho názoru^se) dostává do rozporu s jeho zám Čry . s> t p n is j. r.v&ľaj j re če i€ autorův dopis na. zkoušce 2S.4,1935 a doporučíte zachovávat text, cle vyhrocovat situace.Při zkouškách výjevu "habala svatý cli" snaží se vysvětlovat principy vlastní metodiky,kde se klade mnohem vetší důraz na improvizaci Duben 1935 -dále se zhoršuje zdravotní stav.Trpí nespavostí, Často v noci křičí ze snu a probouzí se smrtelně -1-. . • v,Vv, se mu .'Oiest:' na prsou..ocxizne s to tu a ao sc"rioc.u.o"can dává stale v í ce ó ztrácela zrak a mohla oslepnout.Stale více se Stanislavskij ponořuje clo vzpomínek na dětstv: nou vnuciiu. 1 ope tře bo va.no s t1 organismu, ze jména cév a sr cice. ^ kier o t iché procesy -orohíhrlv WĚĚKĚĚĚŠ intensivní unavený.Stěžuje si^na "bolesti v_ hlavně,těžko vybavují jména a některé pojmy.Pocituje -bolí____ >u,obtížné storná do schodů.Stáří dává stá! sobe z nát. ?áa n že lká, her e oka " .P.Lilinová, osudy vlastních dětí,zajímá se ojsilovrn Lékařské vyšetření potvrdilo značnou "op co ,ici m prost ŕe c.i ho von o osanocenos 1,1, v - ■ 1 ci:..n 1 zrační a op u s t •aji propasti,a ili. u'OiEA 'jp t a. n; í 1 tak nutno ~rcinat 1:10vu» Cpe Lovné vytvářet novv Ti sou Dor,ezperimentcvat,tvo 'ty .Po s tup ne nahvvá na Lat nespoj.ei.iat na. povesti a ínL konkrétnosti preístave "experimentálního divadla,kam chtěl zapojit V.TD.Mejercholda jako režiséra,".ľ*. Iíedrova jako metodika, /nikoliv jako režiséra a ve do u c ílu souboru,jak se stalo po smrti zakladatelů/. Tížila jej ":rr."-" Prvého ,t --h' r ,litoval smrti J.B. Vach^angova,rozporů a rozchodů s Mejerchoiden. otanfe^lavskij dále hubnul, ze šedivěl, v tv/'r' ■ -"■ zesinalý.Leč vyzařovala, z neho £ 1 r — duševní převaha.Jeho pohyby udivovaly ieři>:ost£- a graciézností. znepokojuje jej,že kolem něho umírají dávní přátelé -Lunacarskij,Sohinov,Simov,.. 'dij Oi.eclt ii ušlechtilost Přímý styk nahrazuje korespondence nanejvýš obsáhlá ^7 rozhovorech s žal vy rozeznatelná ten de nce sVydslovot hlavní, objasňovat smysl Života a umělecké poslání Listopad 1?35 - po mnohr knmplikov-ných jednáních zříká ze účasti na. závěrečných zkouškách "Voliéra.".hoporučovrl,aky premiéra byla odložena a zahájeno dal'í jednaní s autorem,Z provozních důvodů so ujal další práce V, I.rěmiroviČ-liančenko xjjxx - 200 24.1eden 193$ - obsáhlý dopis V?I^ěmiroviče-Dančenka,který se snaží orientovat v poměrech a vztazích.toomnívá se,že Stanislavskij přílišně důvěřoval řediteli NiVí Jegorovovi,který si bohužel prisvojil jeho prawomoce.1 Ukazuje se,že Stanislavskij vůbec není informován a zmíněný Jegorov těží z jistá averse«&ospory mezi zakladateli jsou charakterizovány jako administrativn; 7ty lze vyřesit7a umělecké, jež jsou zásadního rázu^ A nejde jen o to,že Stanislavskij ustoupil od požadavku,aby herec znal na počátku zkoušek perfektně text - 2g odmítá "předvádění" jako součást režisérovy praže aj"?, ale především o důsledky toho, Že soubor má jen mlhavé představy o systémuílřavíc snaha ode jít.pracovat jen s částí ansámblu,orientovat se na mistry může mít zhoubné důsledkyíBrozí rozkolem a zánikem.lKupodivu OjSWefremov při reorganizaci v polovině osmdesátých let k těmto názorná nepřihlédl a napomohl tomu,že se soubor rozčlenil^Na «VHÉfeaé skupinu nanejvýš nadaných a skupinu řadových 5í&nor 193$ - odmítá návrhy kostýmůf a maskování připravených pro "Pikovou d^u"#^ysVětluje^XlJ.ÍPanrilovovi,že stará hraběnka se nepodob/Svála Čarodějnici nebo kuehařce^I ve stáří si zachovala pozůstatky krásy a výjimečnosti .Snaží se na sebe upoutávat pozornost neúměrnou jejímu věku /slavnostní oblek a klobouk na plesu/,chodí na koturnechJPřed očima publika se stane malou a stařičkou,nikoliv však hrůzně obludnou llMnor 193$ - "Moliere" M?Ai$ulgakova,režie NľM&orčakov,asistenti režie U^.^ulgakoVíB.lT^ivanoVíVJV'/Protasevič, hudbô B.'Míaiier,výprava V^V.tProtasevič.ľremiéra na pobočné scéne,bývÍEoršovo divadlo ^Stanislavskij pracoval s herci na základě metody psychofyzických jednání;Němirovič-Dančenko podle osvědčené metodiky. Herci se chovali k textu nanejvýš osobitě,tak Livanovovi "vadila slova" apod^ozpor mezi autorovým záměrem a interpretací MCHAT se nepodařilo překlenout .Samo zře jme, že změna režiséra vyhrotila ÉWW pověsti a intriky.Mnohé měl na svědomí N?V»Jegorov, bývaký účetní alexejevovské zlatnické továrny, nyní jeden z ředltelů,adminlstrativní náměstek,který se choval jako poverenec K^Sjfetanislavského,1.'.1 líásledovaly nanejvýš nepříznivé kritiky, Bulgakovovo úsilí nemohlo být pochopeno v Mhhéí ovzduší podezíravosti,strachu a demagogie3"Vnějškový lesk a falešný obsahy recenze z pera O.tLitovs^ého se nelišila od fMPM "ždanovovských úderů" s pádnými názvy P j ako "chaos místo hudby" apod.1 Vedení divadla reagovalo poděšeně a představení odvolalo - 9.13.1l938'.TIikdo se neozval na obranu autora,většina mch&tovského souboru souhlasila s "moudlými stanovisky" I3*5foskvina a NÍFJChmeljova, kteří předvídavě vrátili role.1!*? V ovzduší nespravedlivé kritiky Sdstakovičovy opery "Lady Macbeth mcenského újezdu",diktátu nově utvořeného Státního výboru pro umění,rušených 6 d£adťw3?í° "SFfc1 - lzS Podobné jednání chápatjNikoliv vSak opravňovat J JGjjgUC - 201 28.'unor 1936 - Stanislavskij jednal s herci MCHAT Il^měl oprávnené ohavy o jejich osud.'Zhoršil se jeho zdravotní staví Zůstával na lůžku,zde přijímal návštěvy^Eroto soustředil všechny rukopisy do jedná skříně, pro to si pořídil stojánek na postel,aby mohl číst a psát v leže .Rukopisy věnované systému svěřil papírovému kufříku,který měl neustále po rucefKeskrýval ohavy o osud milovaného divadla a nedokončeného díla.* Přestože měl kritický názor na situaci UCHAT II.1, přestože nesouhlasil s odvratem od původního programu, přípravo val podání pro vládní instituce .s Likvidace divadla zahranila rozumnému řešení I4.1)řezen 1936 - Méjercholdova lekce v Leningrade - "Méjercjbold proti mejercholdovštiny",svým způsobem vyznání ucty a obdivu vůči Stanislavskému,s nímž jej spojovala touha tvořit a neuzavírat se ▼ hranicích rutiny, stereotypu a konvenčnosti llíduben 1936 - písemně odmítá prvopočáteční praxi,kdy sestavoval podrobné režisérské partitury 7v souvislosti 3 vydání* "Cara Fjodora loannovičeV.^Jyní dává přednost volné fixaci záměru a zachycení nouze výchozích hodů ."Všechno ostatní vzniká v průběhu zkoušek, během improvizace." Systém mnohokráte charakterizuje jako "přírodu*, jako zobecnění dlouholeté praxe,do něhož se promítá znalost herecké psychiky.Zvláště akcentuje význam hlavního řídícího úkolu a průběžného jednání, všechno ostatní je podružné 26?duben 1936 - zdravotní stav se nadále zhoršuje,Stanislavskij jevtrvale upoután na lůžkoíIzolovanost od ostatního světa se dále prohlubuje^Nemá dokonce ani možnost sám telefonovat,je spojován s těmi,kdož jsou uznáváni za vhodné^Všechno je motivováno tím,aby se nerozčiloval?Uzavření v domácích stěnách vyhovuje administrativní propagandě,která postupně mění dílo Stanislavskéh© v didaktický soubor pouček^ Analogický osud stihl odkaz VflvLenina a mnoho dalších vedcú,vynálezců,myslitelů?Iíastela doba zjednodušené popularizace,kdy pro každou sféru lidské činnosti byl určen povinný vzor JStačilo jej následovat,nic více 29.*duben 1936 - obnoveno představení "Modrého ptáka" tf.^líaeterlincka, režie I.M.lfoskvin a U.lf.Janšin l.%větna 1936 - zemřela sestra K.S^Stanislavekého,Konstantina Sergejevna.lTáhle,na infarkt.'Před Stanislavským utajeno Květenyčerven 1936 - pokračuje v práci na rukopisu druhé knihy "Mé výchovy k herectví ".Dostavily se dýchací potíže, otoky 18;' erven 1936 - zemřel M.^orkijjtaké utajeno před Stanislavským. JJglX - 202 - Proto musely být zadržovány noviny,informovány všechny návstěvy,aby se něco neprozradilo Přes všechna zmíněna opatření se o smrti Mifcorkého nakonec dověděl 5Ízáří 1936 - lékaři zakázali &tanislavskému jakoukoliv činnost včetně literární Síarně 6,Jzáří 1936 - Stanialavskému,Němirovičovi-Dančenk©vovi,Eačalovovi a Moskvinovi propůjčen titul "národní umělec SSSR",S Výběr režiséru a herců dokumentoval orientaci na akademické soubory a negaci avantgardy 15?září 1936 - koncipuje úvahu o přípravě představení v Operním studiuÄdmítá chvatnost.trvá na zásadě promyšlené přípravy,odpovědné*ho výběru představitelů, dostatečném počtu zkoušek 22ízáží 1936 - zahájeny zkoušky "Tartuffanrežisér Kedrov interpretoval metodu fyzického jednání .Stanislavskij jej upozornil,že musí hrát na "rozladěném Hbék klavíru",tjípracovat s nepřipravenými herci,kteří si neosvojili potřebné metodická minimum Druhým domovem Stanislavského se stává sanatorium Barvi cha ?Seo za ním přijíždějí herci,odtud koresponduje a vyžaduje podrobné informace ."A nejsou to zprávy příliš radostnév&snesení Všesvazového výboru pro umění o hře DíBědného "BohatýM",kritika Komorního divadla aj? líleden 1937 - v sanatoriu obnovuje spolupráci s mateřskou, scénou, if^.^Kedrov a L.WKorenevová sem přivážejí úryvky "Tartuffa "^Zde jedná s vedením Operního studia a neustále varuje před šmírdu a povrchností ló.březen 1937 - v Moskvě se podílí na zkouškách opery L^B^Stěpanovi "IJarvazská soutěska*vMladým hercům určuje studijní úryvky odvozené z klasického dramatu,tak I^Rozanovo' studovala Hamleta.^Později ii NÍP;Oehlopkov lákal do souboru Divadla V?V3íajakovského a chtěl j svěřit hlavní roli v Shakespearově tragédil? •"předváděcí zkouška "Rigoletta",připomínky projednav s režisérem P&^umjancevem.&chází mu patřičné ovuduší,napětí,zlom ve vývoji děje rozsáhlá zkouška "Tartuffa",Stanislavskij zkoušel s U.%^Kedrovem a L3*3Koreněvovou /Tartuff a Elmíra/. v Neustále zdůrazňuje*že mchatovské umění se musí obnovovat,pro to -vyžaduje odlišnou metodiku a vypětíÍKazdý herec se během pěti let musí zbavovat návyků,zrodit se znovuľMusí se zbavovat koketérie, ješitnosti,urážlivosti MCHAT propůjčen Leninův řád.fitanislavskij písemně vyjádřil názor, že každá pocta znamená nároky a náročnost.4J5.1937 Leninův řád propůjčen Stanislav-skému,Němirovičovi^Dančenkovi,Kačalovovi,Moskvinovj a Leonidovovi llíduben 1937 -23&uben 1937 - 28 .'duben 1937 - -íg2X - 203 - Květen 1937 - od mchatovských herců i členů Operního studia vyžaduje ,áby po každé zkoušce vzali do ajuky houbu a smazali všechno s výjimkou "hlavního úkolu".1 Za rozhodující označuje "vnitřní linii jednání"? Stále méně lpí na původním pojmosloví systému, vysvětluje je nanejvýš volne 8 pomocí obrazných srovnání 2láfcvěten 1937 - zkouška "Sněhurky" v Operním studiujíPolemizuje s Woskvinem,který nadřazoval hru A?N?Ostrovského partituře Rimského-KorsakovaÍErval na názoru,že studují "novou Sněhurku" a musejí vycházet z logiky utajené v hudbě,nikoliv.v textu 29."květen 1937 * zkouška prvého d/ějství "Maáame Butterfly" G .Puccini v Operním studiu.4 V domácím prostředí sleduje filmový záznam zkoušek "Tartuffa" .IPodle názoru rodinných příslušníků, vyhlížel tu příliš staře s unaveným hlasem 2 ."červen 1937 - v posudku "Pravdy" AÍKornějčuka otevřeně píše o nesmírné obtížnosti dané tím,že postava Lenina je v živé paměti2ft?oto nelze vystačit s vnějškovou nápodobou,ale nutno usilovat o "vnitřní shodu" V prostředí Operního studia,reorganizovaného jako "Ooern^-dramatickél: studia" posuzuje výsledky domácí přípravy a nastudovaní úryvku "Hamleta* a "Vifnového sadu" .Každá zkouška začínala desetimlnutovou pří pravou,soustředěním,pak muselo následovat aktivní jednání.' "Plody vzdělanosti" vzbudily zásadní vyhrady,Stanislavskij[ se zřekl připomínek,protože neuspěl jako pedagog LvM?Leonidov.Pozdeji spatřoval neúspěch v tom, že pedagog měl na mysliT.konečný výsledek, nutil žájy nápodobovat sama sebe jako herce, ľ.1 červenec-srpen 1937 - odpočívá v sanatoriu Barvicha,mnoho čte, pokračuje v práci "na druhé části knihy "Moje výchova k herectví".tJvědomuje si,äe mnohé nemá nosnost ověřovat v.~ra.~i/:>roto přertčítá kapitoly většině návštěvníku,kteří"* za ním přijížděli .Stále více se obává nepochopení, znepokojují jej tendence zjednodušovat a napodobovat, jez koncem třicátých let převládaly 9^říjen 1937 - obnoveny zkoušky "Tartuffa",varuje před tradičním výkladem moliěrovských postav v duchu masek.' Vyžaduje "já v předpokládaných okolnostech", "já v konkrétní situaci"i1Rasputin se usídlil v Arganově domě a nedá se vyhnat.Mak za takovýchto okolností existovať* 263ř£jen 1937 -rozbor úryvku "Hamleta".Istanislavskij zvýrazňuje význam scény setkání s duchem,po níž Hamlet -začíná jednat v odlišných podmínkách^Začíná chápat, co musí vykonat a děsí se tohoľHledá podporu u okolí,proto se tak raduje z příjezdu herecké družiny. lO.^listopadu 1937 - neustále jej ohrožuje chřipka a zápal plic.* Zatížení srdce je nemístné,proto nemá vycházet? SäJÄi - 204 Z£stává na lůžku,smí hovořit tisa a nesmí pracovat.1 Tajhě čte noviny .Doma také odevzdává hlas ve volbách.1 V ojedinělých setkáních opakuje výhrady vůči scholastickým vykladačům jeho díla 17Íprosinec 1937 - 3tať Pífcerženceva "Cizí divadlo",8-&&938 zrušeno Mejercholdovo divadlo?V tisku články režisérů a herců potvrzujících názor,že se Mejercholdovo divadlo přežilo, zkrachovalo,sklouzlo na antisovětské pozice apod? 18.leden 1938 - 75Äiarozeniny K^^tanislavského^Mbře oslavných článků,pozdravných peticí,telegramů?Stanislavskij na divanu a kolem neho defilovaly delegace moskevských divadel,později v posteli;fanaveny a vyčerpaný prohlašuje,ze rok 1938 neprežije.*LeontSvská ulička přejmenována na ulici KÍS^Stanislavského Druhá polovina ledna 1938 - telefonuje Ifejercholdovi a přemítá,jak mupomooiľZve jej na zkoušky Operního studia a zapojuje do reformovaného Operního divadla Stanislavskéhoľ Podílí se na zkouškách žáků operního studia - "Hamleto vi " a Romeu a Julii ".koriguj e "Tartuffa11,sleduje zkoušky "Rigoletta",?Veselých paniček windsorskych" a "Jlarvazskě sout esky ".Samozřejmě občasně, nesystematicky podle zdravotního stavďjfibžnost spolupracovat s ním se stává svátečním dnem,přestože je stále podrážděnější,náročnější a otevřenější 27.duben 1938 - zkouška "Tartuffa",kde Stanislavskij zevrubně analyzoval koaedii jako "hru o velkých citech",kde každá postava se ocitá na hranici jejích možností 7 .května 1938 - dává zápočet posluchačům Operního studia,kteří • pod vedením M.'N^Eedrova nastudovali "Tři sestry".4 Pro Stanislavského to byl důležitý poznatek, proto že si ověřoval,nakolik režisér Kedrov pochopil jeho metodické principy a je schopen je realizovat. V přípravné fázi /zvané "tualetV mělilstudentiV Asej těšit na oslavu narozenin,vymýšlet si dárky"a pozornosti^Poté Stanislavskij pozměnil situaci, jinak rozmístil nábytek,aby si ověřil schopnost bezprostřední reakce v odlišných okolnostech? Udělalo mu radost,že žáci nic nepředstírali,ale jednali llakvěten 1938 - společně s V^^fejercholdem zkouší "Rigoletto". Svěřuje se mu se záměrem uvádět Mozartovy opery, především "Bona Giovanniho"^Shodli se,že každé operní představení by mělo■obsáhnout více než dvacet výjevů následujících v ryjilém sledu za sebou, bez přestávek a technických chyb lí.lcvěten 1938 - posluchači GITIS /státní divadelní školy/ předvedli Stanislavskému dvě dějství "Tří sester",-Začínalo se opětovně "přípravou",pokračovalo jmeninami v domě Prozorovových^fezi studenty - GjA.Tovstonogov, B.A.Ýokrovskij,V.%£.*Trexjakovová,A3,IWěkrasovová a&.1 -205- Květen 1938 V dbmáeím prostředí pracuje b T.Orlovovou,Jlem 17. června 1938 Prudké zhoršení zdravotního stavu, dostavila se arytmie a dýchací po tíže .nespal celé no«l,lež"l v posteli a marně přemáhal' kftšel*Usínal k ránu zcela vyčerpaný,5 Telegrafoval v;íP.,Lllinové,že se nu daří dobře a že zrušil všechna předváděcí představení,neměla spěchat s návratem.' Zdravotní stav se' radikálně zhoršoval .Dokonce se nemohl dostavit k volbám,"což mělo v podmínkách SSSR své důsledky .Obvody soutěžily,&d© dříve odvolí,přeháněly se v hlášeních o stoprocentní účasti atd.Za Stanlslavsk museli přijít,nebyl schopen opustit do«bv,'SíK Obtížně dýchal a s potížemi usedal na- posteli. .7 Rodinný >rf»»řm pHtel/^r.I/CSarkisov -Serazini, obdivoval jeho statečnost,disciplinovrnost a bezmeznou důvěru v lékařskou vodu. O^červenec 1918 Ohromnou radost mu udělalo,když se na stránkách "lite- -207- rárníeh novin" objevily úryvky knihy "Voje výchova k he rectví" /ftabota aktéra nad aoboj/.tfekoneo se všek zamys lei a podle svědectví dcery Kiry prohlásil s "bose můj, je je to nezajímavé*. Kemoo neustopovala.Střídaly se návaly energie 1 ochablo 8ti.Jakmile mohl,okamžitě se vyptával na Operní studio snažil se psát.Pomáhaly mu v tom rukopisy shromážděné v malém kufříku a zvláštní stojánek,takže mohl psát vle V rozhovorech s členy studia i novináři snažil se podpo řit Vejercholdovu auxoritu,otřesenou uzavřením jeho divadla; Srpen 1938 Jeho okolí je stále více zřejmé, že je na hrenici mezi životem a smrtí .složná, že bude moci ještě psát, ale do divadle se již nevrátí. S chválil do tisku knihu ^je výchova k herectví*1 v naději,že se dočká vydáníí Chtěl se dolit) dokončeni práce a s neuvěřitelnou' energi rozepisoval kapitoly íal*ího dílu věnované etice. Zdravotní stav nedovolil,aby odjel do sanatoria /Barvicha \JTTntfMiyxmhwig Stoupla teplota*zesílily potíže s dýcháním.1 Hovoril obtížně a měl starost,zda se dočká vydání knihy /signální exemplář se objevil tři t#dny po jeho smrti/a co bude s TTěmirovice«-Bančenkem,když zůstane sám v divadle. 7.srpen 1938 Když' mi chtěli ve 3**5 změřit teplotu,nebyl již na živu.InfartJ 9♦ srpna pohřeb na Novopanenském hřbitova,kde spočinul po boku výtvarníka Slmova a ^PJCeobova-^hužel po zdej slávománle narušila klid "višňového sadu* nákladnými náhrobky. Pitva prokázala patologické jevy na srdci a cévách, které však nezasáhly mozek. Rakev byla vystavena 8.srpna 1938 od ló.hodin v Uměleckém divadle .kde do večera se přišlo poklonit ?amátce zemřelého vice než 35 000 lidí, den pohřbu se se Stanislavským nejprve rozloučil soufcpsté kladly oficiální delegace vence a znovu se Stanislavským loučily davy, Pohřební kondukt se protáhl na několik set metrů -i před Kovopanenským hřbitovem se k němu připojil VJí; Hěmlrovic^Bančenko,který promluvil nad hrobem o nesmrtelnosti otanislavského.který po celý život obhajoval uměleckou pravdu....5 Chronologicky koncipovaná kronika zahrnuje hlavní data se života a díla £^S.1 StenislavskélisfXohf de roku 1919 Je zpracováno podrobnejl,protože ide le zveřejněna většina faktů , bes ohledu na jejich rozdílnou interpretaci? V dvacátých a třioátýoh letech zůstávají je*tě nezveřejněna některá závažná fakta zejména o způsobu, j akým vyl Stanislevskij odsduván do domácího pro* s t ředí, aby nemohl zaujímat stanovisko k probíhsjíoím událostem a zpěčovat se uměle vytvořenému raodelu.Povinnámu příkladu,vzoru socrealisty pro ostatní divadelníky .V tom není rozdílu mezi osudy M^Uorkého a K..^ ^Stanislav ského I když Stanislavskébo nemoc probíhala po deset let a nezdá se,že by byl uměle odstraněn,*Každopádně bude dále upřesněno,jak se vyvíjely vztahy a jak byl Izolován v domácím prostředí,s něhož se pochopitelně snažil ' vycházet.V tomto ohledu budiu zřejmě postupně zveřejňovány další údaje. Dnešek přeje sice otevřenosti a kritickým názorům,ple samotné archívy nevydávají svá tajemství zimoto mehatovský archív je semxiáJU#s/ nepřístupný díky rekonstrukci celé bodovy,podobně jako muzeum "CHAT.' •208- Kronika vychází z udejů zahrnutých do' čtyřdílné práce I.*Vinogradské,přibliž k veškerá dostupné literatuře a tisku^Byla dopisována v době krajnostníoh výkyvů,kdy v sovětská odborné literátaře se vzájemně popírají stanoviska letitého nadneseného optimist*!] s novodobou negací neméně tak kraj nos tního rázu.^Komentář života a díla K#S»SteniBlavsk^ho,který žádný z dosud existují cích chronologických přehled neobsahuje,vychází z vlastního stadia ' této problematiku ve stadiu dokončováni knihy "epocha K^S.^tanislavského"? Na kroniku by měl nevázat soupis literatury c Stanislavském a recenzí představení Uměleckého divadla,který je připraven.5.7 čroainec 1990 209- Prameny - publikované spisy K^&^Stanislavského lHHimimiimilfHlHHlHIHH HHŕ h Chůdo žestvenny j e eap is i,18 77*18 9 2 /to skva-Le n ingrad 1939 Sobranije sooiněaijÉd#l->©V*bsfcva 1954*1961 Sobranije soSinSnij v devjeti tomach#d,l-2pMoskva 1989 Hežlsserskije ekze«pljary,d.l-5,^skvB 1980-1988 Is sapisnyoh knižek, d,l-2,Moskva 1986 Stanislavskij repetirujet»Moskva 1987 Teatrálnej e nasiedije,t.1,"oskva 1955 ,řoskovskii Chudo še c tv p nn v j teatr v illjustrr-cá j ach i dokumentácii , IS 98 -1 ? *8,' 'o:-kva 19?8 "o5:"kovski j Chudožpstvnrinvj tšatr v sov-tskuju epochu/'.1962, *M974 Archívní prameny! ľond E.S.Stenislavsk^ho v "U2eu 11 "CHAT jVmd EjS .Stanisle.vf,:.:^- o v dcme-muĽou .Fonva: £.S.SteniGlavské*ho v Ústředním divadelním museu A. A JE n chru í in a