MICHAIL ČECHOV O HERECKÉ TECHNICE Translation © Zoja Oubramová. 1996 © Divadelní úsiav, 1996 ISBN80-7008-054-X KAPITOLA 1 HERCOVO TĚLO A PSYCHIKA Technika jakéhokoli umění může v průměrném umčlci zadusit jiskru inspirace, lc tatáž technika v rukou mistra dokáže tulo jiskru roznítit v neuhasitelný plamen. JosefJasser ,\'ale ttlo mule býl nailm nejtepUm přítelem, ale i nejhoriim nepřítelem. Je známo, že lidsko tělo a psychika se navzájem ovlivňují a jedno na druhé neustále působí. Tělo s nedostatečně Či naopak příliš vyvinutými svaly může snadno tlumit aktivitu ducha, otupovat city či oslaboval vůli. Každá dlouhodobé vykonávaná Činnost a profese vytváří určité charakteristické pohybové návyky, kterými jsou ti, co ji vykonávají, nulně poznamenáni; a tak harmonii mezi tělem a psychikou nacházíme jen zřídka. Existují herci, kteří své role upřímné cílí, chápou je do všech detailů, ale nedokážou bohatství svého nitra vyjádřit a sdělit divákům. Jejich nádherné myšlenky jsou jakoby spoutány v nedostatečné vyvinutých télech. Proces zkoušeni a hraní je pro nô namáhavým zápasem s vlastním (jak říká Hamlet) „příliš hmotným tělem". Ale není třeba si zoufat. Nepoddaj-ností těla trpí více či ménč každý herec. K jejímu překonání jsou nulná fyzická cvičeni. Ta však musí vycházet z jiných zásad než cvičení používaná ve většině divadelních Skol. Gymnastika, šerm, tanec, akrobacie, rytmika a zápas jsou nepochybně samy o sobě užitečné, ale tělo herce musí projit jiným druhem rozvoje, odpovídajícím specifickým požadavkům jeho profese. Jaké jsou to požadavky'.' První a nejdúležitČjši je maximální citlivost těla k psychologickým tvůrčím impulsům. Té ovšem nelze dosáhnout čisté fyzickým cvičením. Na jejím rozvoji se musí podílet i psychika. Tílo herce musí absorboval psychologické kvality, musí jimi být prostoupeno a naplněno tak. aby sc postupně proměnilo v citlivou membránu, v jakéhosi příjemce a nositele nejjemilejších nuancí představ, pocitů, citů a volních impulsů. Od poslední třetiny 19. století ovlivňuje sféru umčni. stejné jako vědu a každodenní život, stále silněji materialistický světový názor. Následkem toho pokládáme za dostatečně přesvědčivé a hodné pozornosti umělců pouze věci hmatatelné, jichž se můžeme dotýkat a které maji podobu životní reality. 13 Pod vlivem materialistického učení je i současný herec svádfin k nc-bezpečné praxi, kierá vylučuje psychologické prvky z umělecké tvorby a preceňuje prvky fyzické. A čim silněji tomuto neumeleckému přístupu podléhá, Um otupělejším, povrchnějším a méně oduševnělým se stává jeho lilo; připomíná Spí5 loutku nebo dokonce jakýsi automat zplozený dnešní mechanizovanou dobou. Povrchni atraktivnost nahrazuje originalitu. Herec se začíná uchyloval k všemožným divadelním trikům a klišé a brzy si vypestuje celou řadu vnějších charaklerizačnich Šablon a pohybových manýr; ale ať už tyto manýry jsou, nebo se zdají být, dobré, představuji jen náhražku skutečných umeleckých citů a emoci, skutečné tvůrčí existence na jevišti. Kromé toho, pod hypnotickým vlivem moderního materialismu maji herci sklon opomíjel hranici, která musí oddalovat jejich každodenní ži-vol od života na jevišti. Místo toho se snaží přenášel na jevišlé živol lak, jak je, a stávají se lak spíš obyčejnými fotografy než umélci.Až příliš snadno zapomínají, že skutečným úkolem tvořivého umělce není jen kopírovat vnější podobu Života, ale interpretoval živol v celé jeho rozmanitosti a hloubce, ukázat, co se skrývá za realilou života, nechat diváka nahlédnout za vnější podoby a významy života. Což není umělec, herec v pravím slova smyslu, člověk nadaný schopnosti viděl a prožíval věci, klcré jsou prúmčrným lidem skryté? A není jeho pravým posláním, jeho radoslnou potřebou sděloval divákovi jako jisiý druh zjevení své velmi osobní dojmy a názory? Jak loho však může dosáhnout, když jeho tčloje ve svém výrazu spoutané a omezované neuměleckými a netvůrčími vlivy? Jeho tčlo a hlas jsou jediné fyzické nástroje, na něž může hrát; nemel by je tedy chránil před vlivy, které jsou jeho řemeslu nepřátelské a Škodlivé? Chladně analytické materialistické myšlení často potlačuje potřebu fantazie. Aby toto umrtvujíci vměšování neutralizoval, musí herec své tělo systematicky sytit jinými podněty než těmi, co ho vedou k výlučně materialistickému způsobu Života a myšleni. Pro herce může mil jeho lělo optimální cenu pouze lehdy, je-li stimulováno neustálým proudem uměleckých podnětů; pouze tehdy sc může stát kultivovanejším, pružnějším, výraznějším a, co je nejdu Icžilčjší, citlivějším v reakcích nájemné nuance citů a pocitů, z nichž sc skládá vnitřní živol tvůrčího umělce. Nebol hercovo télo musí býl formováno a přetvářeno zevnilř. Když začnele cvičil, budcie překvapeni, jak dychtivě může lidské lělo, a zvláší tělo herce, absorbovat množství ncjroztnanilějších. čistě psychologických kvalit a reagovat na ně. Proto je pro rozvoj hereckých schopností Iřcba najil a používat specifická psychofyzická cvičení. Na splnění tohoto požadavku se zaměřuje prvních devět cvičení télo knihy. Nyní sc dostáváme k druhému požadavku, klerým je bohalslvi samotné psychiky. Citlivé lělo a bohalá. pestrá psychika sc navzájem dopl- ňuji a vytvářejí harmonii, lak potřebnou k dosaženi hercova profesionál-ního cíle. Dosáhnete loho neustálým rozšiřováním okruhu svých zájmů. Snažte se při čteni dobových her. historických románů Či historické literatury prožívat nebo si představoval cily. pocity a prožitky lidi příslušné epochy. Přitom sc snažíc proniknout do jejich myšlení, aniž byste jim vnucovali svá současná hlediska, morální soudy, společenské zásady Či cokoli jiného, co souvisí s vaší povahou či názorem. Snažte se je pochopil prostřednictvím jejich způsobu života a prostředí, v němž žili. Odhoďte obecně rozšířený a mylný názor, že osobnosl člověka sc nemění a zůslává stejná v každém čase a každé době. (Slyšel jsem jednoho prominentního herce říkat: „Hamlet byl zrovna lakový kluk jako já!", a právě tím prozradil vnitřní lenost, která mu /.abránila důkladněji proniknout do osobnosti Hamleta, a nedostatek zájmu o cokoli, co je za hranicemi jeho vlasmi psychiky.) Podobně se snažte proniknoul do psychologie různých národů, definoval jejich specifický charakter, psychologické rysy, zájmy, uměni. Ujasněte si hlavní rozdíly, které odlišuji jeden národ od druhého. Snažte sc proniknoul i do psychiky lidí, kteří jsou vám nesympatičtí. Hledejlc v nich dobré, pozitivní kvality, které možná dosud unikaly vaši pozornosti. Pokuste se prožíval lo. co prožívají oni, plejte sc sami sebe. proč cílí právě lakio a proč jednají lak, jak jednají. Zůstaňte přitom objektivní - nesmírně tím rozšíříte svou vlastni psychiku. Všechny tyto zástupné prožitky se budou i bez vašeho dalšího přičiněni usazovat ve vašem lěle a přispějí k jeho zcillivěni. zušlechtění azpružněni. Zdokonalí se vaše schopnost pronikat do vnilřniho světa poslav, klcré sludujele v divadle. Začnete objevovat nevyčerpatelný zdroj originality, nápaditosti a duchaplnosti, který pak můžete jako herci využíval. Dokážele ve svých postavách /uchytit jemné a prchavé rysy, klcré nikdo kromě vás herců nevidí, a odhaloval lylo rysy divákům. Jestliže se navíc v životě i v herecké práci naučíte potlačoval své zbytečně osobni kritické hodnoceni, podstatně svůj rozvoj uspíšíte. Třetím požadavkem je naprosia poslušnost hercova těla i psychiky. Herec, klerý se slané pánem sebe a svého řemesla, vyloučí ze své práce prvek „náhodnosti" a vyivoří pro svůj lalenl pevný základ. Jen absolumi ovládáni lěla a psychiky dá herci pro jeho tvůrčí činnost potřebné sebevědomí, svobodu a harmonii. V běžném živolě své lělo dostatečně a náležitě nevyužíváme, a proto je většina našich svalů slabá, málo pružná a necitlivá. Je ledy třeba zaktivizoval je a zpružnit. Meioda popsaná v télo knize nás povede i ke splnění tohoto třetího požadavku. Nyní přistupme k praktické práci a přejděme k cvičením. Vyhýbejte sc jejich mechanickému prováděni a stále mčjic na mysli konečný cíl každého cvičení. 15 CVIČENÍ I Dělejte ŕuilu vi-Ikýťli, širokých, utv jednoduchých pohybu u využívejte pritom maximum prostoru kolem sebe. Zapojte ílo cvičení celé (Clo. Pohyby provádějte s d■■■■: -1 c - ■; iwu silou, ale bez zbytečného svalového napětí. Múžeie zučíl s následujícími pjhyby: Úplně se otevřete, rozkročte sc u rozpřáhněte doširoka paže. V této otevřené pozici zůstaňte několik vteřin. Představujte si, že jste stále větší a větší. Ví uťic se do původní pozice. Opakujte stejný pohyb několikrát. Nezapomínejte na cil cvičení a říkejte si: „Probouzím spící svaly svého tí-la, aktivizuji je a budu Jí používa:." Nyní ■- uzavřete lak, že zkřížíte puže na hrudi u dlaně položíte na ramena. Klekněte si na jedno nebo na obČ kolena, hluboko skloňte hlavu. Představte si, že se stále zmenšujete, stočte H u stáhněte do sebe, jako byste chtěli sami v sobě zmizel, jako by se prostor kolem vás zmeušovul. Tímto kontrakčnim pohybem probudíte zase jinou skupinu svalů. Opět se postavte, pak udělejte pohyb celým tělem vpřed s výpadem najedou nohu, vztáhněte jednu nebo obě ruce. Udělejte podobný výpad do strany, nápravu a nalevo, využívejte co nejvíc prostoru. Udělejte pohyb napodobující kováře, jak tluče kladivem d.i kovadliny. Dělejte různé velké, dobře tvarované pohyby - jako byste něco házeli různými směry, zvedali předměty ze země, vzpírali je vysoko nad hlavu, nebo je táhli, tlačili a vyhazovali. Provádějte tyto pohyby s dostatečnou silou, v mírném tempu a dokončujte je. Vyhýbejte se tanečním pohybům. Nezadržujte při pohybu dech. Nespěchejte. Po každém pohybu se uvolněte. Toto cvičeni ve vás bude postupně probouzet záblesky pocitu svobody a sílícího životu. Nechte tyto pocity vstoupit do svého těla jako první nové psychické kvality. pohyb předcházel, to znamená: nejprve vyšlete impuls a teprve pak. o zlomek sekundy později, pohyb proveďte. Když jdete dopředu, do strany nebo zpít, nechte imaginární centrum jakoby vystoupit z hrudi několik centimetrů před sebe ve směru pohybu. Tělo pak bude centrum následovat. Vaše chůze, právě tak jako každý jiný pohyb, se tuk stane plynulejší, půvabnější a umělečtější, příjemná pro vás i pro diváky. Po dokončení pohybu nepřerušujte hned proud energie vycházející z centra, ale nechte ho ještě chvilku plynout a vyzařovat za hranice vašeho těla a do prostoru kolem vás.Tuto energie musť každý z vuiieh pohybů nejen pícdLhazet, ale také následovat. Tím posílí váš pocit svobody a spolu s ním vytvoří nový psychofyzický stav. Tento slav, kterýsi postupně budete uvědomovat stále silněji, lze nazval „přítomností herce na jevišti". Když pak budete předstupovat před publikum, nebudete nikdy přehnaně sebejistí, ale také nebudete trpěl strachem Či ztrátou umělecké sebedůvěry. Imaginární centrum v hrudi vám dá pocit, že se celé vaše tělo přibližuje jakémusi ideálu lidského těla. Jako hudebnik, který může hrát jen na dobře naladěnj nástroj, tak i vy budete mít pocit. Že s tímto „ideálním tělem" se vám pracuje dobře a můžete mu dát všechny možné charakteristické rysy, které vaše role vyžaduje. Pokračujte ve cvičení, dokud nepocitilc, že se centrum energie ve vaší hrudi stalo vaší přirozenou součástí a že už nevyžaduje zvláštní pozornost či soustředění. Imuginární centrum slouží i jiným účelům, ale o tom později. CVIČENI 2 Pole, co jste se v tomto přípravném cvičení naučili dělat jeduoduciié velké u uvol-něné pohyby, pokručujte ve cvičení jiným způsobem. Představte si, že mále v hrudi centrum, z něhož vycházejí impulsy řídící všechny vaše pohyby. Představujíc si toto imaginární centrum jako zdroj své vnitřní aktivity a energie. Vysílejte tuto energii do hlavy, paží, rukou, Irupu, nohou. Přítem by celé vaše tělo měl naplňovat pocil síly, harmonie a pohody. Snažte se, aby ramena, lokly, zápěstí, kyčle ani kolena proud této energie vycházející z imaginárního centra nebrzdily, nechte ho plynout volně. Uvědomte si, že klouby nemate proto, aby se vaše tělo jejich prostřednictvím pohybovalo strnule, ale naopak proto, aby vám umožuily používat ruce u nohy co nejsvobodněji a nejpružněji. Představujte si, že vaše paže a nohy vycházejí z tohoto centru ve vaší hrudi (nc z ramca a kyčlí) u vyzkoušejte si řadu přirozených pohybů: zdvihněte paže a spusťte je, vztahujte je do různých směrů, jděte, sedněte si, vstaňte, lehněte si, pohybujte různými předměty, oblékněte si kabát, rukavice, klobouk, sundejte si je atd. Snažte se, aby všechny pohyby, které dělále, podněcovala energie vycházející z onoho imaginárního centra ve vašich prsou. Při provádění tohoto cvičeni mějte na paměti další důležitou zásadu: energie, která vychází /.imaginárního centru uvede vás prostorem, by melu váš 16 V každém skutečně velkém uměleckém díle najdclc čtyři kvality, které umělec vložil do svého výtvoru: lehkost, formu, krásu a celistvost. 1 herec musí v sobě tylo čtyři kvality pěstoval. Musí jimi vybavit své tělo a řeč, protože to jsou jediné nástroje, které má na jevišti k dispozici. Máli se jeho tělo samo o sobě stát umeleckým dilem, musi získat a vnitřně procitu i tyto čtyři kvality. Probereme si nejprve kvalitu lehkosti. THkopádné pohyby a neohebná řeč mohou na jevišti publikum deprimovat a odpuzovat. Těžkopádnost v umení je nelvůrčí silu. Na jevišti může existovat pouze jako téma. ale nikdy jako způsob hry. „Právě lehkost dotyku délá víc než cokoli jiného umčlcc umělcem," řekl Edward Kgglcsion. Jinými slovy. vaše postava na jevišti se může pohybovat těžkopádné a neohrabaně a spatné vyslovovat, ale výrazovým prostředkem, který vy jako umělec používáte, musi být vždy jasnost a lehkost. I těžkopádnost musí býl hrána s lehkostí. Když se nauCite rozlišovat mezi tím. co hrajete (těma, postava) a jak to hrajete (způsob hry), nebudete nikdy zaměňovat vlastnosti postavy se svými vlastními. Lehkost uvolňuje vaše tělo a ducha, proto má také tolik společného s humorem. Někteří komici sc uchylují k prostředkům drastické komiky, jako je rudnu tí obličeje, nepřirozené pohyby těla a přepínáni hlasivek -a přece smích z hlediště nezazni. Jiní komici použijí tytéž prostředky, ale lehce a s nadhledem, a maji s nimi velký úspěch. Ještě lepším příkladem je dobrý klaun, který „lěžce" dopadne na zem. ale s takovým uměleckým půvabem a lehkostí, že nemůžete zadržel smích. Nej výrazněji i m a nedostižným příkladem je samozřejmě lehkost skrývající sc za drsnou groteskou Chiirlieho Chaplina nebo lakového klauna jako Grock. Kvalitu lehkosti nejlépe získáte procvičováním pohybů létáni a vyzařováni. Podobně je tomu i sc smyslem pro formu. Můžete dostat za úkol zahrál postavu, kterou autor napsal jako nevýrazný matný typ. nebo mále za úkol hrát ty p člověka zmateného a chaotického, bez smyslu pro formu. s nezřetelnou či dokonce zají kávou řeči. I takové vlastnosti postavy musíte pojímal jen jako téma. které hrajete. Způsob, jak tuto postavu zahrajete, bude záležet na tom. jak vytříbený je váš smysl pro formu. Tendence k jasné formě je zřejmá i z nedokončených prací \\ skic velkých misirů. Umělci ve všech oborech v sobě nejen mohou, ale i nutně musi pestoval schopnost vytvářet jasné a určité formy. K osvojení těchto schopnosti vám nejlépe poslouží cvičení modelujících pohybů. Ale co s krásou'! Často sc říká. že krása je výsledkem spojeni mnoha psychofyzických prvků. Je to nepochybně pravda. Ale herec, který provádí cvičení zaměřená na krásu, by sc neměl snažil přistupovat k ni analyticky a s odstupem, ale citové a intuitivně. Herce by chápáni krásy jako nesourodé směsi mohlo spíš zavádět. Než začnete s cvičením smyslu pro krásu, musile krásu vnímat jako cosi, co má svou dobrou i špatnou stránku, podobu správnou i nesprávnou, harmonickou i rozpornou. Protože krása jako každý pozitivní jev má i své stinné siránky. Je-li odvaha ctnosti, pak bezmyšlenkovité riskováni je její negativní podobou, je-li opatrnost pozitivní vlastností, pak jejim rubem je ochromujici strach atd. Totéž platí i o kráse. Skutečná krása má své kořeny uvnitř lidské bytosti, zalímco falešná krása je jen na povrchu. Negativní stránkou krásy je například „předváděni sc". sicjně jako sentimentalita, sladkost, sebeláska a jiné takové marnosti. Herec, který v sobě rozviji cit pro krásu jen pro potěšeni z vlastní dokonalosti, pěstuje pouze povrchni lesk. tenký nátěr. Jeho cílem musi býl ziskul tento cit především pro své umění. Je-li schopen vyloučit ze svého citu pro krásu skrytý egois-mus. je mimo nebezpečí. Můžete se však zeptat: ..Jak mám hrát ošklivé situace a odpudivé charaktery, má-li býl můj výtvor krásný'' Nebude pak můj výkon méně působivý?" Odpověď zůstává v podstatě slejná jako při rozlišováni mezi tématem a způsobem hry. mezi postavou či situaci a umělcem s vypěstovaným citem pro krásu a s vytříbeným vkusem. Ošklivost vyjádřená na jevišti neestetickými prostředky publikum dráždí. Efekt takového hraní je spíš fyziologický než psychologický. Povznášející vliv uměni zůstává v takových případech ochromen. Ale esteticky zahrané nepříjemné téma. postava Či situace si zachovávají povznášející moc a publikum inspiruji. Krása, s níž se lakové téma hraje, přeměňuje konkrétní ošklivost v jeji ideu; konkrétním prosviiá archetyp a působi především na mysl a ducha diváka, misio aby drnkal na jeho nervy. Vhodným příkladem tu mohou býl mo.iology, v nichž Lear proklíná své dcery a vrší jedno prokletí na druhé, 'tylo kletby, kdy? na ně hledíme odděleně, určitě nepatří do oblasti krásna, ale v daném kontextu vytvářejí dojem nejkrásněji napsané pasáže hry. Tady vidíme, jak Shakespearův génius používá krásné prostředky (jak) k vyjádření velmi nepříjemného tématu (co). Tento klasický příklad vypovídá o významu a využiti divadelní krásy víc, než jakékoli dlouhé pojednáni. 20 21 S linitu vysvetlením nu puinčti můžete začít následující prostá cvičeni /j míře n i nj krásu. CVIČENI s Začnete pozoroval viechn* druh* krásy v lidských bytostech, v umenia v přírod* Um* sinou krásu pritom nechte Tiranou jako negatívni), í když její rysy ■nohou bil málu výrazné. Pak se %ami sebe zeptejte: „Pruč mi tu pripadá krásné? Pru s*ou formu? Harmonii? t pŕiiuiiost? Jednoduchost? Barvu? Morálni bod-nutu? Silu? NěŽuusl? Význam? Originalitu? Duchaplnú*!? Ne mi bť i kosí? Idea-llsmus? Mistrovství?" Atd. Výskdkcni tuhni" dlouhého a trpělivého prou-v u puzorovam bude, že sc ptimalu stanete vnímavejší k»- skutečné kráse a vytríbi se váS umelecký vkus. I'm ihlr. že **a4e m i -I a tělu du sebe vstrebal* kravu a že Jste si * s pestovali schopnost rozpoznat ji kdekoli. Stalo.sc lo pro vás jistým / vykrm. Nyní jste připraveni pokrajoval následujícím cvičením: Začněte jako pfedtira velkými jednoduchými pohvby a snažte se Je přitom dělat s potitrtu krásy, který sloupá t vašeho nitra, . r>«jni .i ini. < Molcjli vlak pokusí ni * * padal krásni-. Nyní k poslední ze Čtyř kvalit, vlastních hereckému umcni.tr/isivo5n. Herec, který hraje svou roli jako mnoho oddclených a navzájem nesouvisejících okam/.iků inc/i každým příchodem a odchodem / jcviSté be/ ohledu na tu, co délal ve svých předchozích výstupech a co bude diHut ve scénách následujících nikdy nepochopí a nebude interpretoval svou roli jako celek. Pokud herec není schopen sdélit roli v jeji celistvosti, můře jeho postava připadat divákovi neharmonická a nesrozumitelná. Na druhé strané. jestliže st už na začátku, hned ve svém prvním v\>lupu. představujete sami sebe, |ak hrajete (nebo zkoušíte) své poslední steny a naopak, jestliže se při záverečných scénách upumatujcle na scény první, budete spis schopni vidél celou svou roli v každém detailu, jako byste ji pozorovali / ptačí perspektivy. Schopnost doceňoval detaily role jaku součásti dobfc integrovaného celku vám dále umožni hrát každý z téchto detailů jako malý celek, a tyto celky se pak harmonicky spoji v jedno všezahrnující celistvé dilo. Jaké nové kvality získá vasc herectví díky tomuto čitém celistvosti? Bude intuitivné zdůrazňoval podstatu postavy j sledovat hlavni linii déjc. j tak udržovat pozornost publika. Vaše hra se slané působivéjši Pomůže vám to také zachytit postavu od samého počátku bez zbytečné dřiny. n CVIČENI 9 Nechte si projit hlavou události právě skončeného dne a zkuste v nich pritom nalézt usek), které jsou varn* o sobě ucelené. Předšla* le si, ic to jsou oddělené scény ve hře. ťrčete jejich začátek a konec, /novu a znovu %Í je * duchu procházejte, až každý bude působil jako samostatný celek a přešlo bude spolu s ostatními vytvářet celek * ysSi. Udělejte totéž s dellimi časovými úseky svého života a nakonec se snažle v souvislosti se svými plány. Ideály a cill předvídat i jeho perspektivu. Proseďte totéž í % životy historických osobnosti a jejich osudy. A stejně nakládejte i s divadelními hrami. Pak obraftesvou pozornost k věcem a předmětům kolem sebe t k rostlinám, zvířatům, architektonickým Iv arům, krajinám ald.) a dívejte sc na ně jako na samostatné ucelene formy. Potom v nich hledejte jednotlivé části, které byste z nich mohli vydělil jako malé ucelené obrázky. Představte si je zarámované, jaku momentky nebo jednotlivá okénka filmu. Tutéž můžete dělat i se sluchovými vjemy. Poslouchejte hudební skladbu a pokuste se vnimat jednotlivé vély jako více či méně nezávislé celky, l vědoniítr si wi.ili variací uvnitř každé věty k celkovému tématu, podobné jaku jste nacházeli vztah jednotlivých scén k celku hry. Své cvičení zakončete lim, že rozdělíte prostor, v němž cvičeni provádíte, na dvě části. Přejděte z jedné částí, která představuje prostor mimo jcvlltě, do druhé - na „Jeviště" a snažte se určil okamžik, kdy se objevíte před imaginárním obecenstvem, Jako začátek své divadelní existence. Postůjte lile před svým „publikem" a pak proneste jednu nebo dvě věty. jako byste hráli roli. pak .Jevili'-" opusťte, jako by váS odchud byl definitivní konec. Vnímejte celý proces příchodu a odchodu z „jeviiiě" Jako samostatný celek. Výrazné cítění začátku a konce je jen jedním z prostředků k rozvíjeni m. í.i pro celistvost. Jiným prostředkem Je chápal postavu jaku v jádru litině n nou I pies viechu* proměny, kterými ve hře prochází. O lomlu aspektu se z miniím- v dalších kapitolách pojednávajících o psvchoho-ickein cestu a skladbě představeni. Je třeba doplnit jeité nékolik poznámek o vyzařování. Vyzařovat na jevišti znamená dávat, vysílal. Opakem je přijímal. Skutečné hraní je neustálá výména obojího. Na jevišti neexistuji okamžiky, kdy herce může dovolil sobé - Či spis své postave - zůstat v lomlo smyslu pasivní, aniž by riskoval oslabeni pozornosti publika a vytvořeni pocitu psychologického vakua. Vimc. jak herec vyzařuje I proč; ale co by mél jako postava přijímat, kdy a jak? Může přijímal přítomnost svých partnerů, jejich jednáni a slova, nebo může přijímat své okolí, ať už jeho konkrétní detaily nebo jako celek, jak (o vyžaduje hra. Může také přijímat atmosféru, v níž se nalézá, nebo předméiy či události. Zkrátka přijímá vScchno, co na néj jako na postavu může v daném okamžiku působil. Kdy ma herec přijímat nebo vyzařovat, to závisí na obsahu scény, požadavcích režiséra, hercové vlastním rozhodnuli nebo na kombinaci léchio faktorů. Pokud jde o tu. jak má herce přijímal a pociťoval (o. musíte si uvědomit, /e jc to víc tii-/ se na jevišti pouze i]ivat a poslouchal. Skuteční přijímat znamená přitahovat k sobč s maximální vnitrní energií veci. osoby, události či situace 1 když vaši partneři tuto techniku neznají, nikdy nesmíte, u i kvůli svému vlastnímu výkonu, přestat od nich přijímat. Zjistíte, že vaše úsilí ostatní herce intuitivné probouzí a inspiruje k spolupráci. V našich prvních devíti cvičeních jsme udčlali počáteční kroky na ccslě ke splnčni Čtyř zák adních požadavků herecké techniky. Prostřednictvím těchto navržených psychofyzických cvičeni může herec umocňoval svou vnitřní energii, vypčstovat si schopnost vyzařovat a přijímat, získat cil pro formu, posílit v sobč pocity svobody, lehkosti, klidu a krásy, uvědomil si a pocítit výzram svého vnitřního sveta a naučil se vidčl včci B procesy v jejich celistvosti. Bude-li herec trpělivě provádél lalo cvičeni, všechny zminřnr schopnosti a viechny daHi kvality, o nichž jsme mluvili, naplní jeho lělo. které se luk stane citlivejším a schopnějším reagoval i nájemné nuance, obohatí jeho psychologii a současné mu dají i v tomio stadiu jeho vývoje určitý stupeň vlády nad sebou jako hercem. 24 KAPITOLA 2 PŘEDSTAVIVOST A ZTĚLESŇOVÁNI PŘEDSTAV Tvorbu Inspiruje ne lo, co je, ale eo by mohlo býl, ne iVri xkuteřné. ale moiné. Rudolf Stewer Je večer. Po dlouhém dni. po vyčerpávající práci, po spoustě dojmů, zážitků a slov necháváte své unavené nervy odpočinout. Sedíte klidné se zavřenýma očima. Co se v té chvíli vynořuje z lemnoty před vaším vnilř-ním zrakem? Znovu vidíte tváře lidi, které jste potkali hčhem dne. jejich pohyby, charakteristické či směšné rysy. slyšíte jejich hlasy. Procházíte opčt ulicemi, míjíte známé domy. čtete nápisy. Pasivné sledujete různorodé obrazy své paměti. Pak náhle, aniž to sami pozorujete, překračujete hranice dnešního dne a ve vašich představách se začínají objevovat obrazy z vašeho dřívějšího života. Vaše zapomenutá nebo jen částečně zapamatovaná přáni. sny. životni cíle, úspěchy a prohry se jako film vynořují před vaším vnitřním zrakem. Jistě, nejsou lak přesné a věrné skutečnosti jako vzpomínky z pravé uplynulého dne. Jsou ted 8 odstupem Času mirnč pozměněné, ale přesto je poznáváte. Dokonce je nyní sledujete s větším zájmem a pozorností právě proto, že jsou zmřnčnč, že nesou stopy vaší fantazie. Ale dochází ještč k nččemu. V obrazech z minulosti tu a tam probleskují scény vám zcela neznámé, které jsou čistě výtvorem vaši tvůrčí fantazie. Objevuji se a mizí, vracejí se a přivádějí s sebou další „cizince" . Vstupuji do vzájemných vztahů. Začínají před vašimi zraky ..jednat", „hrát". Sledujete jejich dosud neznámé životy. Jste vtahováni do zvláštních nálad a atmosfér, do lásky, nenávisti, štěstí a neštěstí těchto imaginárních hostů. Vaše mysl je aktivní a plně pří vědomí. Vaše vlasmí vzpomínky blednou - nové představy jsou silnější. Bavíte se tím. že lyto představy žiji svým vlastním nezávislým životem, adiviie se. že se objevily bez vašeho vyzvání. Nakonec vás tito noví příchozí přinutí pozorovat je pozorněji než prošlé obrazy všední paměti. Tito fascinující hosté, kteří přišli odnikud a žiji životy plné emocí, probouzejí odpovídající city i ve vás. Nutí vás smát se i plakat s nimi. Jako kouzelnici ve vás vyvolávají neodolatelnou louhu slái se jednim z nich. Začínáte s nimi rozmlouvat, 25 vstupujete me/i ně. chccíc hrál - a hrajete Z pasivního stavu vás tyto predstavy přenesly do stavu tvůrčího. Taková je moc fantazie. Herci a režiséři, jako vfiichni tvůrčí urríelci. tuto sílu dobře /nají. „Jsem stále obklopen predstavami." řekl Max Reinhardl. Dickcns psal. že celé odpoledne sedí ve své pracovní1 a čeká, až sc objeví Oliver Twist. Goclhc si po/namcnal. že sc tyto inspirativní obrazy objevují před nami ze své vlastní vůle a volají: ..Tady jsme!" Rařfacl uvidel jakousi postavu procházet sc v jeho pokoji - byla to Sixtinská madona. Michclangclo v zoufalství vykřikl, že jeho představy ho pronásleduji a nutí ho tesal jejich podoby do kamene. Ale i když jsou tvůrčí představy nezávislé a méní se samy o sobě. i když jsou plné citů a tužeb, nesmíte si při práci na roli myslet, že k vám přijdou zcela hotově a dokonalé. Nepřijdou. K jejich /.dokonaleni, k tomu. aby dosáhly výraznosti, kleni by vás uspokojovala, bude zapotřebí vaSí aklivni spolupráce. Co mále pro lo udélaľ' Musile jim klást otázky, jako byste se ptali přítele. Někdy jim musíte dávat i přísné příkazy. Tím. jak sc budou pod vlivem vašich otázek a příkazů měnit, dají vám odpovedi, které uvdile svým vnitřním zrakem. Uveďme příklad: Dejme lomu, že máte hrál Malvolia vc Večeru tříkrálovém a chcele studovat okamžik, kdy se Malvolio setkává s Olivii poté, co obdržel záhadný lístek, o nrmž předpokládá, že je ..od ni". Začnete klást otázky jako: ..Malvolio. ukaž mi. jak bys prosel zahradní brankou a s úsměvem sc blížil ke své .spanilé pani'?" Otázka okamžité přiměje postavu k akci. Sledujete ho zpovzdálí. Spěšně schovává dopis pod plášť, aby sc s nim později triumfálně vytasil! S vytaženým krkem a iváří smrtelně vážnou hledá Olivii. Tady je. Jeho tvář se zkřiví úsměvem. Napsala mu prcce: ..Tvůj úsměv ti tak sluši..." Ale směji se i jeho oči? Ne! Jsou vyplašené, úzkostně nastražené. Zírají zpoza masky Silence. Soustředí sc na svůj krok. na svou krásnou chůzi Jeho žluté punčochy se zkříženými podvazky mu připadají okouzlující a svůdně. Ale co to? Marie! To dotěrné stvořeni, len neřád je tu také a pozoruje ho koutkem čtveráckých očí. Úsměv z jeho tváře mizí. zapomíná na své nohy. jeho kolena bezděčné podklesávaji a celá postava prozrazuje jeho už ne mladý věk. V jeho pohledu probleskuje nenávist! Ale času je málo. Jeho „spanilá pani" čeká! Musí jf dát bez odkladu znamení lásky a vášnivé touhy. Cím bliž k ni přichází, tlm je jeho plášť upjatější a chůze rychlejší. Pomalu, nenápadně, svůdně vystrkuje zpod pláště malinký růžek „jejího" dopisu... Nevidí ho? Ne! Dívá sc na jeho tvář... 0. úsměv1 Zapomněl na něj. Ale ted už se zas usmívá, když ho Olivie zdraví: .Jak jc. Malvolio?** Malvolio: „Spanilá slečno, cha. cha!" Ohvie: „Usmíváš sc?...*4 • ■ Pírktad H A SautJlu 26 Co bylo toto malé představeni, které vám předvedl Malvolio'' Byla to jeho první od poved na vaSi otázku. Ale možná vás neuspokojila. Nezdá se vám přesná; „představeni" vás nechává chladnými Ptáte sc dál Neměl by být Malvolio v tomto okamžiku důstojnější? Nebyla jeho hra až přfliS karikaturou? Nebyl moc starý? Nebylo by lepší „vidět" ho spiš patetického'' Nebo je snad v tomto okamžiku, kdy se domnívá. Že dosáhl svého Životního cíle. jeho mysl natolik rozrušená, že (ohraničí až s Šílenstvím'' Možná, že by sc měl víc podobal klaunovi. Neměl by být ještě starší a směšnější? Neměla by sc víc zdůraznit jeho chlípná touha? Byl by jeho zjev působivější, kdyby vypadal spi* komicky? Co kdyby připomínal naivní, téměř nevinné dítě? Je zcela vyveden z míry nebo je jeSiě schopen kontrolovat své chování? Mnoho podobných otázek může při práci na roli vyvslat ve vaší mysli. Tady začíná vaSc spolupráce s představou Vedete a dotváříte svou postavu kladením nových otázek i tím. že ji přikazujete, aby vám ukazovala různé varianty možných způsobů provedeni podle vaSich představ (či režisérova výkladu poítavy). Představa se pod vlivem vašich otázek mění a rozvíjí, až s ni postupně (nebo najednou) začínáte být spokojeni. To vc vás probudí emoce a vzplane vc vás touha hrát! Když budete pracoval tímto způsobem, můžclc sludovat a uivářci svou postavu s větší hloubkou (i rychleji); nebudete odkázáni jen na své mySlcnky; místo toho uvidíte malá „představeni". Chladné rozumové úvahy zabíjejí vaši představivost. Cím vic svou postavu zkoumáte analytickým myslením, tím lišší jsou vaSc city, slabil vůle a menší naděje na inspiraci. Neexistuje otázka, která by nemohla býl zodpovězena timlo způsobem. Samozřejmě ne vSechny olázky budou zodpovězeny okamžité, některé jsou sloŽitějSi. Chcete sc například zeptat, jaké jsou vztahy mezi vaSi postavou a ostatními postavami vc hře. správná odpověď nepřijde vždy okamžilě. Někdy jc zapotřebí několika hodin i dní. než svou posiavu ..uvidíte" v lěchlo různých vztazích. Cím vic budete pracovat na své pře d slav i vos li a posiloval ji <:vičcnim. tím Jřiv se vc vás probudí pocit, který lze vyjádřit asi takto: „Postavy, které vidím svým vnitřním zrakem, mají svou vlastní psychologii stejně jako lidé. které potkávám vc svém každodenním živoiě. Ale jc tu jeden rozdil. V obyčejném životě vidím u lidí jen jejich vnější projevy, nevidím lo, co se skrývá za výrazem jejich tváře, za pohyby, gesty, hlasem a ínto* nací. jejich vnitřní život mohu posuzovat nesprávně. Ale u tvůrčích představ tomu tak není. Jejich vnitřní život je mi zcela otevřený. Mohu vidět všechny jejich emoce. city. vášně, jejich cíle i ncjlajnějSi louhy. Prosířcd-nictvím vnějšího projevu své představy - to znamená postavy, na niž pracuji s pomocí představivosti - vidím její vnitřní život." Cím častěji a soustředěněji sc dívále na svou představu, tím dřív ve vás probudí city. emoce a volni impulsy potřebné pro ztělesněni vaii postavy. 27 KAPITOLA 5 PSYCHOLOGICKÉ GESTO Duie louii přebýval v lile, "' .'.v ■.■ bez nfho mnuttr ani jtdnat, ani cílil. Ij-onartUt dn Vuui V předcliozi kapitole jsem napsal, že svým cílům nemůžeme primu rozkazoval, ale můžeme je jistými nepřímými prostředky lákal, provokovat a přemlouval. Totéž platí i o našich přáních a touhách, které se všechny, i když vždy smíšené s eiiy. rodí ve sféře naši vůle. KlíC k pokladu svých citu jsme našli v psychických kvalitách a pocitech. Hxistuje ale takový klíč i k naši vůli? Ano. a najdeme ho v pohybech, v gestu. Snažte sc udčlat silné, dobře (varované, ale jednoduché gesto. Opakujte je několikrát a uvidíte. Že po nějaké dobé vaše vůle pod vlivem tohoto gesta zesílí. Kromé Luhu zjistíte, že charakter pohybu, který dčláie. zaměřuje vaši vůli určitým směrem a vyvolává ve vás určitou louhu, žádost či práni. A tak lze obecné říct, že sila pohybu probouzí naši vůli, jeho charakter v nás potom probouzí odpovídající touhu a psychická kvalita tohoto pohybu v nás rozeznivá city. Než sc podíváme, jak lze tylo prosté zásady aplikoval v naší protest, □veďme si několik příkladů lakových gest. abychom získali širši představu o jejich významu. Představte si, že máte hrál poslavu, kierá má podle vašeho prvního celkového dojmu silnou, neústupnou vůli, je ovládána dominantní despotickou touhou a naplnená nenávisti a opovržením. Hledáte odpovídající celkové gesto, které by toto vše vyjadřovalo. A možná, že je po několika pokusech najdete (viz obr. 1). Je silné a dobře tvarované. Když je několikrát .'.opakujete, posílí vaši vůli. Pohyb rukou i nohou, konečná pozice celého :éla, stejní jako sklon hlavy by měly vyvolávat určitou louhu po panovačném u despotickém chování. Psychické kvality, které naplňují a prostupují každý sval wScho léta, ve vás vyprovokuji ciiy nenávisti a opovrženi. Tak prostřednictvím gCSia pronikáte do hloubky vlaslní psychiky a simulujete ji. 49 Další príklad: Tentokrát si definujíc svou postavu jako agresivní, snad i fanaticky zanícenou. Postávaje zcela otevřená vlivům přicházejícím shůry a jc posedlá touhou přijmout, nebo si i vynutit inspiraci z těchto zdrojů. Jc naplněna mystickými pocity, ale zároveň stojí pevně na zemi a přijímá stejně silně i podněty z tohoto světa. Je to ledy poslava schopná spojoval v sobě vlivy jak shora, lak zdola (viz obr. 2). Pro další příklad si zvolíme postavu, která s louto druhou svým způsobem kontrastuje. Jc zcela introvertní, netouží komunikovat ani se světem nahoře ani dole, ale nemusí být slabá. Její touha izolovat se může být velmi silná. Zádurrtčivosl prostupuje celé její byli. Svou samotu může mít ráda (viz obr. 3). Jako další příklad si představte postavu zcela připoutanou k pozemskému živolu. Její egoistická pováhají neustále stahuje dolů. Všechna její vášnivá přáni a touhy jsou poznamenány nízkou prízemností. Necítí sympatie k nikomu a k ničemu. Nedůvěra, podezíravost a obviňováni naplňuji celý její omezený, dovnitř uzavřený vnitřní svět. Tato poslava neuznává přímé a čestné jednání, vždy si vybírá postranní a křivolaké cestičky. Jc to ego-centrický, někdy i agresivní typ (viz obr. 4). Ještě jeden příklad. Můžele vidět v této zvláštni postavě protestující negativní sílu. Jejím hlavním rysem jako by bylo ulrpeni. snad i s nádechem hněvu a rozhořčeni. Na druhé slraně ji celou prostupuje určitá slabost (viz obr. 5). Poslední příklad: Tentokrát je vaší postavou opěl slabý typ, neschopný protestovat a prosadit si svůj způsob života-člověk velice citlivý, inklinující k utrpení a sebelítosti, libující si v nářcích (viz obr. 6). I zde. stejně jako v předchozích případech, pocítíte při hledáni a prováděni gcsia a jeho konečné pozice trojí působeni na vaši psychiku. Chtěl bych zdůraznil, žc všechna popisovaná gesta a jejich interpretace jsou pouze příklady možných případů a rozhodně nejsou závazná pro váš individuální přístup k hledání celkových gest. Nazývejme je psychologická gcsia (dále PG), protože jejich cílem je ovlivnit, rozproudil, formovat a naladil celý váš vnitřní svěl pro umělecké cíle a účely. A teď k využití PG v profesionálni práci. Před vámi leží text hry s vaši rolí. Je to zatím jen neoživené literární dílo. Vaším úkolem a úkolem vašich kolegů jc přeměnit je v živoucí inscenaci. Co máte dělat, ahysle tento úkol splnili? Nejdřív se musíte pokusit prozkoumal svou postavu a proniknout do ni, abyste si uvědomili, koho budele na jevišti hrát. K lomu můžete použít bud analytické myšlení nebo PG. V prvním případě si vybíráte dlouhou a pracnou cestu, protože rozum, obecně řečeno, není dost imaginatívni, je příliš chladný a abstraktní, než aby mohl vykonávat uměleckou práci. Mohl by snadno oslabit a na dlouhou dobu oddálil vaši schopnost hrát Možná že jste sami zpozorovali. obr i 51 že čím víc loho 0 postavě víle. lim je pro vás obtížnější ji zahrát. To jc psychologický zákon. Můžete včděl až příliš dobře, jaké jsou city a tužby vaši postavy, ale samotná lato znalost vám pravdivé vyjadřování tužeb nebo upřímné prožíváni citů postavy na jevišti neumožní. Je to jako znát všechno 0 vědě nebo o uměni a neuvedomoval si, že tylo znalosti samy o sobě jsou na hony vzdáleny tomu, aby byly této védě k nčéemu dobré. Vaše myšlení vám samozřejmě může být a bude velmi užitečné při hodnocení, opravách, ověřování, doplňování a předkládání alternativ, ale k tomu nemůže dojil dřív, než se prosadí a plně projeví tvůrčí individualita. V žádném případě Um nechci říci, že rozum či inielekl je iřeba při přípravě role potlačoval, ale chci vás varovat, abysle se na něj neobraceli příliš často a nevkládali do něj své naděje. Zpočátku musí zůstat v pozadí, aby se nevnucoval a neomezoval vaše tvůrčí úsilí. Ale zvolite-li si při studiu své postavy jinou, produktivnější cestu a použijete PG, obrálitc se přímo na své tvůrčí sily a nestanete se hercem suchopárným Či hrajícím jen zc zvyku. Mnohý herec se zeplá: Jak mohu najil PG, když postavu, pro kterou loto PG hledám, dosud neznám a nemám přitom používat svůj intelekt? Na základě zkušeností z předchozích cvičeni musíte připustit. Že vaše zdravá intuice, vaše ivůrčí představivost a umělecká vize vám vždy napoví alespoň nějakou představu o postavě už při úplně prvním setkání < ni. Může to býl jen dohad, ale můžete se na něj spolehnout a použil ho jako odrazový můstek k dalším pokusům o nalezení PG. Zeptejte se sami sebe, jaká je asi hlavni touha postavy, a když najdete odpověď, byt by to byl jen náznak, začněte krok za krokem stavět své PG, používejte nejdřív jen svou ruku a paží. Můžete ji agresivně napřáhnout vpřed a zatnout pěst, jestliže vám tato touha připomíná uchopení Či držení (ziskuchtivost, lakomství, chtivost, skrblictví), nebo ji múžeic natáhnout pomalu, pečlivě, rezervovaně a opatrně, snaží-li se postava najít svou cestu, nebo pálrat zamyšleně a nedůvěřivě, nebo můžete vztáhnoul ruce vzhůru, lehce, s dlaněmi otevřenými, v případě, Že vám vaše intuice napovídá, že postava chce přijímal, úpenlivé prosil, zapřísahal s posvátnou úctou, neboje možná budete chtít napnout směrem dolů, tvrdě, s dlaněmi obrácenými k zemi, s prsty roztaženými jako pařáty, jestliže postava touží po moci a majetku. A když jednou takhle začnete, u? vám nebude připadat těžké rozšířil dané gesto také na ramena. Šíji, držení hlavy, trupu, na nohy a chodidla, až bude zapojeno celé vaše tělo. Brzy zjistíte, zda váš první dohad ohledně hlavni touhy postavy byl správný. PG samo vás povede k tomuto zjištěni bez přílišného zasahování rozumu. V některých případech můžete pocítit potřebu nezačínal PG z neutrální pozice, ale z pozice, kterou vám napovídá postava. Podívejte se na naše druhé PG (viz obr, 2), které vyjadřuje naprostou otevřenost a expanzi. Vaše postava může být introspektívni a introvertní, ale její hlavní touhu lze určil jako polřchu otevřít se vlivům 5: OBR 2 53 přicházejícím shora. V tomto případě můžete začít ne z neutrální, ale z vicc či méně uzavřené pozice Při vyberu počáteční pozice jste samozřejmě stejně svobodní jako při vytváření jakéhokoli PO. Nyní pokračujte v rozvíjení PG, opravujte, zlepšujte je a dodávejte mu přitom další kvality, které nacházíte v postavě, pomaluje tak dovádějte do stadia dokonalosti. Po krátké praxi budete schopni najít správné PG prakticky okamžitě a bude je jen třeba vylepšit a zdokonalit podle vašich pocitů či požadavků režiséra. Když používáte PG jako prostředek ke zkoumáni postavy, děláte ve skutečností mnohem víc. Připravujete se k jejímu hraní. Tím, že vypracováváte, vylepšujete, zdokonajujcte a cvičíte PG, stáváte se stále víc svou postavou. Probouzejí se ve vás city a vůle. Cím dál v této práci postupujete, tím víc vám PG odhaluje celou postavu vc zhuštěně formě a vy se zmocňujete jejího nejvlastnějŠiho jádra (o němž jsem se zmínil v závěru první kapitoly). Když si osvojíte práci prostřednictvím PG a připravíte si tak celou roli v její podstatě, bude pro vás snadné vypracovával při společných zkouškách na jevišti její detaily. Nebudete muset tápat a bloudit bez cíle, jak se často stává, když začínáte vylvářel svou roli, aniž bysle nejprve našli jeji páteř. PG vám dává pravé tuto páter. Je to nejkralší. nejsnadnější a nejumělečlější cesta přeměny literárního lextu v divadelní umělecký tvar. Zatim jsme mluvili o PG aplikovatelném na celou postavu. Ale můžete si právě tak najít PG pro libovolný úsek role, pro samostatné scény či repliky, nebo i pro jednotlivé věty. Způsob, jak takové gesto najít a použit v léehlo kratších úsecích, je slejný jako při hledáni PG pro celou postavu. Nevite-li. jak uvésl v soulad celkové PG s PG pro jednotlivé scény, následující příklad vám tento bod objasní. Představte si tři různé postavy - Hamleta, Falslaffa a Mal volia. Každá z Ičchlo poslav se může rozzlobil, zamyslet se nebo rozesmál. Ale Žádnou z těchto činností nebudou dělat stejně, protože jsou to odlišné charaktery. Jejich odlišnost ovlivní jejich hněv, zamyšlenost i smích.Totéž platí pro různá PG. Celkové PG tím, že odráží podstatu celé postavy, ovlivňuje samo o sobě všechna jednotlivá dílčí PG. Vaše vypěstovaná citlivost k PG (viz následující cvičeni) vám intuitivně ukáže, jaké nuance ve všech dílčích PG musí být propracovány, aby vyhovovaly hlavnímu PG. Cím víc budete s PG pracoval, lim víc si budele uvědomoval, jak jsou ivárná a jak bezmezné možnosti vám nabízejí vtom, že je můžete podle libosti zabarvovat. To, co může pro suché logické myšlení vypadal jako ncřešiielný problém, vyřešíte jednoduše tvůrčí intuicí a představivosti, z nichž pramení PG. Na druhé straně byste lalo dílčí PG měli používal jen tak dlouho, dokud je potřebujete pro siudováni určité scény, repliky ald., a pak je zcela opustil. Ale celkové PG postavy s vámi zůstane slále. OBR 1 54 Další otázfca, která vás může napadnout, /ni: „Kdo mi řekne, zda PG. které jsem si pro svou postavu našel, je správné?" Odpověď: Nikdo jiný. než vy -vám. Je 10 váš výtvor, jehož prostřednictvím se vyjadřuje vaše individualita. Je správné, pokud vás jako umělce uspokojuje. Nicméně režisér má právo navrhnout v PG, kterě jste si našel, změny. Jediná otázka, kterou si v této souvislosti můžete připustil, je, zda pro\ádilc PG správně, lo znamená, zda zachováváte všechny nczbylnc podmínky pro takové gcsio. Pojďme si lylo podmínky probral. Ľxisiuji dva druhy gest. Jeden používáme jak na jevišli, lak v každodenním Živote - přirozené obyčejné geslo. Druhý typ můžeme nazval at-cheiypální gesto, geslo, které slouží jako původní model pro nejrů/nějši gesta stejného druhu. PG náleží k lomulo druhému lypu. Každodenní gesia nejsou schopna probudu naši vůli, protože jsou příliš omezená, příliš slabá a drobná. Nezapojuje se do nich celé lélo, psychika a duše, zalimco PG jako archetyp se jich zcela zmocňuje.