Kronika život a dile &»$,?StanislaYSk4ho v ofaronolGéickda přehledu 186J * 1953 Základní životopisná fakta v chronologickém sledu - « ' Hoáinné zázemí a předpoklady pro uměleckou činnost K J3 .'Alexejova /Stanislavského/ H M H I HM1HN IMIHIH HHMIHUIHHI MHMIIIIIIUMMIIU ^.leden 1363 - narodil sa v rodině moskevského kapce pocházející s rozvětveného rodn původních nevolníku .Jeho pra* praděd - Alexej Petrov /l?24*-1775/se vykoupil a začal obchodovat s hrachem.Jete 2ena.púvodně nevolnice hraběte aer emětěva, vedla domácnost. Praděd * Seejon Alexe jev /1751 * 1823/se vypracoval jako majitel zlatnické továrny,která se specializoval na výrony zlatých a stříbrných nití,potřehnýtíh pro slavnostní bojarské a dvorské oděvy.Vznik továrny ae datuje rokem 1785*0 majetkn dovoluje usuzovat nápis na stěně zlikvidovaného Chráma Krista Spasitele shodovaného na památka vítšsatví v roce 1812. Tam bylo uvedeno,Se nakladatel továrny věnoval na výetavbn chráma 50 000 rabl&* Děd - Vladimír Semjonovič Alexejev /1795-1862/ založil firmu "iJovařylstvo Vladimíra Alexejova*, která úspěšně obohodovala.Hesmírně přeaný,Chytry# poněkud lakomý,pedantický,hluboce věřící .Urostlý, dobře oblečeny s havanakýn dontníkam ae ničím neodlišoval od místní Šlechty .Babička poéházela se starého kupeckého rota tloakvinových. Babička s matčiny straay,IranoouzBka Varley,pěvkaně zůstala v Petrohradě po pohostinský* vystoupeních. Provdala' se sa majitele íauzenouhelnýsfe dolů ve Finskn,VjA;Jakovleva,který mJAHprevoval obeliak poatavený před Zimním palicím, stanislavskij v materiálech předjímajících B3*Cd život v umění* spojoval uměleclDoa drám vlastni s krví "francouzské babičky** Otec - Konstantin S*rgejevič Alexejev /1836-1893/ podstatně rozSířil obchodní činnost rodinného podnlkxt,tak£e koncem 19.Wtoletí jeho kapitál dosáhl Šesti milionové šumanou dobou $awa Iferesev, posdějSÍ mecenáS Moskevského uměleckého divadla, disponoval kapitála pěti miliém* Otec patřil ke kulturním osobnostem,sňal řeči /němčina a francouzštinu/, dobročinnoat povazoval na povixmoat,sávasek bohatit Hdí.*rot* naložil nemocnici pro chudlOT*rai&ek jar© invalidy turecké války.Jako staršina aoakevského kupectva shromáždil víoe ne i milionovou samu se sbírek. Stanlslavskij obdivoval otce,který podle něho *uaěl ží t %me&antiií, vysoký, dobře oblečený,se smyslem pro humor,nane j výě pozorný otec /je snaso.se když budoucí Stanislavskij propadl u zkousek»věnoval an dalšího iesdeckého koni a napami překrásný dopis, kde spevňoval synovo sebevědomí.../Miloval speleč-noat,zábevy a divadlo.lPro potěšeni dětí zbudoval na rodinném statkn v Ĺjubamovoe domácí divadlo. Matka - Konstantina Sergejevna /1841-1904/, spřízněná s významným heroee dvorských divadel, XjXJSoanickýa.Sobře hrála na klavír,zpívala. Rub in s tejn litoval, že nepatrila mesl jeho sáčky. -2- Vsdělaaí rodičové, zájea o literaturu a o* ání, kulturnost celáno proatředí,a nevie přátelská pouta « rodinou SJ? Veaontova^^eTakove, znáaosti s nalířskýi světeá Seiova, Ifrubela.Polenova a saaosřejaě s ř#Snljapinea* Sanejvýi deaokratloké prostředí.kd* se dětea důvěřovalo* Podle aáaoru StanislavakÄi© sehásela sde vlak syateaa-tlčaost»takSe se děti zabývaly podru2aoataÍ?3áa přiznal, ie uaioucaiu v£vw««rvu*wHuuiuofWĽij fcOhO POSději litOVSl a atěioval sl,Ie m schází systeaatiokávzdíftáHÍ,které tak záviděl v;i*ÍeWlroTiôovi^isôentoTi;.^ stanlslavsklj se aarodilv tzv»1rogožskéa doně aezi Malou a velknn Alexejevovskou allsí /daeiní název Velká a Holá Xoaunistioká ulice/nedaleko Tagannkého násěstí.T podstatě paaakén doaě zbodovanéa v Mastoiatiekéa styln vadíš továray,která se postupně s těalto objekty spojila,4 Sěkolik sohod^oXásftly vchod se sloopy^rossáhlá hala*' vlastaě sloupová s£S» vykládané podlahy*sdobené stropy? Scéna pro drlbojedovovo "Hoře s rosám*,* • Hodina se rozrfcatalatprvý syn VlaAielr/nar.lSolA třetí Qeorgij /186V#čtvrtý Boris /I*71/.pitý UMÍ Pavel /1875/ - a čtyři d*eCTt£Ínaida/18o5/,inna/^^ /1871/a tfsrie ň&7&jm>t& byl zakoupen statek Xdabiaoi nedaleko PuSkina,* Uoskvou spojený Jaráslavskou dráhouL Dnes zcela zpustoseaý,divadeIn£«u svazu se nepodařilo sde vytvořit sušena a obnovit doaáoi scénu 1871 StanlslsvskiJ poprvá "vystoupil* na scéně doaáefhe divadla ľdob4w^po: ----- iohn vyvedl s agónie,takže >d& jaJ ~ rád zaujal druhou poza,kdy sedal jakoby sta n ohně. V LJubiaovce si děti hrály na vojáky,jezdil* na lodic) cvičily,honj>aly se a aěly v oblině zalQteč«SodÍče sde pro V LJubiaovce si děti braly na vojáky,Jazdil* na lodičkách, ričily,honj>aly ss a aělF v oblině Jajlqtoč^odiče sde y Kdilv něoo as způeob doaásieh poatovýoh atraksí. venkovská dětl?A seaesřejaě sea rádi ostatních sourozenců še Stanislavskij ve věta devíti let njal vedení a neustále vyný&el nová a nová hry, zábavy 0 rtoaoktatičaost otce K^SJatenlslaTskáho svědčí OnnOJUn* 1878 V duchu dobovýoh zvyklostí sapodatatal část výuky dětí odehrála v doaáoía nrostředí.^vynoovalo se nejsa aateaatice a řecea^ale paaatovalo se bohatě na sport,tj73er«, ~ ovičeníLjísda as kosi a tamo.wtka ohtěla oo nejdéle udrieť děti d©aařpf»dstave»Ie by shodily- do školy, J i děsila* - TTčitslea hudby se stal 7^Z^Vilborseohndý student, £ák SuhlnStejnůvLacina vyučoval* atařehka,^trvernantka ipSeJiTStitáX A .Schmidt,tancem se zabývala J.tAJSankovská s I«/JJeraolov, členové souboru Velkého dlvadla,pedagogové moskevské baletní 5koly#Jera>lov byl strýce* herečky Malého divadla, U#TlftJeraolovové. . • Současně se vsak výchova zaměřovala na praktické disciplíny, synové se učili zacházet a néatroJl,preoovat na Jednodn-Aém soustruhu, zacházeli s nákresy.vywšřovali součástky, pilovali a hosÍovali,vyrábšli nejrůznějSí předměty* ráaečlcytpopelníky#krabic^,Běti ailovaly takováto vyatoapeaí e neméně tak rády chodily do cirfcasa.tfak známe, eladičký ^taxiialavskij si oblíbil krasojezdkyni ELvírn,' Vyběhl s lo2e*políbll cíp jejího aetu.lTeiBéně tak zboSnoval klauna Uoreaa,který napodoboval známé osobnosti a směfině se pitvořil.istanislavakil napedoboral jeho grimasy a snil tatí dobou, že se stane ředitele* Velkého cirkusu s mnoha klaony, krásoj esdkyaěw i a svíratj.^V domácín prostředí řídil cirkusová představení sa účasti všech bratrů a sester, zyláStě miloval ulohn drezéra čehokoliv.1 Vtéble úloze se střídal jen s řédou XaSkadaaovea* synem známého literárního hlstorlka.který patřil k učitele ruské literatury a řeči v domě Alexejevovýeh. Z baletů zbožňoval mladičký stanislavskij seJaéaa "Koníčka hrbáčka* a "Boberta a Bertraoa* i *2oraám*^zr*§ovaly jej výjevy dynamických stžetů9kolise zlodějů a pronásiedo-ve£eli»výpravné efektní výjevy tonoueidh korábů apodj Z vyprávěni souroseneů a uryvkovitýofe aásněmů t deníku lze odTodit předs^aru,že v popředí posornosti se objevovaly výpravné scény s účastí koapara*,. Z těchto aážitků vznikle domácí představení rusalka a ryháf",které se vsak Utanialavskéau zhnasllodDíky tomu # že sde měl předstírat láska a líbat se s děvčtrty^val toa\ dobou přednost rmč]Dia#honičla^#prenáaledov^aí, tflaote některé výjevy nastudovala guvernentka' Šnopovová /Knkinová/,takže to *přfliS zavánělo výttlaouV.V $wr dobou patřila k předaía tanečnlcía ve Velkém divadle P^.JCarpakovová, spřátel ^ná s rodinou Ale»jevových^ Ulehčila jtejí přístup do ^ledÍetS,kde rískala pro ni celou loži.5 aeaoárů Stanislfivskéh© ie známo, že vešili s sebou žehlící prkno,na něž usazovali dětí. Divadelní sážltky urychlily vznik doaáoího aaatérakéba dlvadla*proteže dětem již nevyhovoval alnleturní prostor jediné miatnostl«kde záclony nahrazovaly opoau« Prahly po opravdové výpravě,scénických elektec%,jak jisti tehdy jeviště překypovaly.StanislaTskij si zasaaaeaal způsob,Jak se aohl na JeviSti objevovat ohea,vítr, západ slunce»bouře«Zállba,kter# jej provásela živote*. nejprve *e ausel spokojit s něčía na způsob aaketyiobětoval ohromný stůl a na něm zbudoval ptopadll5tě#knllsy, navalované dekorace,které napodobovaly představení Velkého dlYadla«24e se odehrála závěrečná scéna "Dona Juana", několikráte se opakovala, aby z miniaturního propadliště se aohl vyvalit dýa a WWĚ plameny| zde tonuly lodi v "lorsárovl" apod.'Stanislavsklj pro takováto představení na eaketě připravoval figurky z papírové hmoty,Vladimír kreslil výpravu a posedí.Wěkteří historikové tento typus domácích představení t rámci makety osaaeují sa loatkevá^ Xa &dopádn£~do rratila Stanialavnkého i jeho aourosenoe, aby se více cjfaeli e dějiny divadle,, stadovali knihy venované1 malírstvítkestaľifinictví apod. ZáSitky s italakÄ opery majf více protikladnom povaha, Stanialavakého totil nadila hndba,iietone3né předehry a vložky ♦Dával přednost dôji,dejovému divadlu v neoremaa-tiokám duchny toato ohledá se připravovalo jete sanjetí pre malé divadlo a herecké kreace T&famto&t>T |eao*řejmž "božská Patti* a jejími kolaraturníai áriemi nemohla nevyvolat obdiv k profesionálni úrovni, nepředstavitelné* dokonalosti hlasové techniky* V sttzett BCHAT se uchovala tev^Vežisérská knihovna", část toho#oo spracovával mladý Stanislavskij a co souviselo a představeními nm makete* seSity a kresbami, misamaeé^gJcresby sejména krajincmalby,sývshy kostýmů / a rekvi*Íi*tJdivnje pečlivost přípravy, i když Ho o na-dabovaní viděného. S rodiči se Stenialavakij vydával do "Slovanského bsEant##kaa přicházel nej on na obšáv,£le také na herecká Odpeledne»kde převládala mdast herou Kalého divadla^ Eaäjala jej Pravdinova schopnost komolit wStino, 1 rrýraanovat námecký pHsvtdc.Uhohokráte přicházel do / hlediStž koncertního sáln aoskevfckikonservatoře, p&devgfv tehdy, kdy) dirigoval ff^Ahinstejn* Koncerty ae staly sadni' sáleSitoatí,hledi5tS víee flirtovalo a mén$ naalonoftalojtablikna ve fracích, dôti v lidových kostýmoch. /Stanislavskij v ruské* vyšívané košili - rubaiee a širokých kalhotá^,earovarech# sasonutých da polovsokýOh bot^Sti ae mesi aeboo bavily a Chovaly ae barbarsky, podle posdšišího přisnání K^Ô^tajiialsvakéhe/V ničem se vsak neodlilovaly od oatatnííÄuHubinStaln dokonce jednou přerušil koncert, ■ aby po5kal až ae deti Alexej evovaké rodiny nfrlldní a usednoa na míetechjstanislavskij se tak styděl,ie otekl a schoval ae v předsálí ■i '■ ' 1875 Ba sáUwdž domácí průprav/ přijat do kvarty chlapeckého «1877 gymnasia na Pokrov©e,proslulé samiřením na klasické vcdôlání a rossáhlým pedagogickým sborem s řad cisincd, kteří ae pf&il neohlíželi aa alatní-svyklosti^ Záhy si svykl*oatatné doChásel s domova narosdíl od vôtliny ostatnítfh,kteří tn bydleli' a stravovali ae s výjimkou nedelí a častých aváta^^epatHl k dohrán eŠáíáa*potíSe au dělala řečtina a latina snad s ohledea sa filiálky rodinného podniká v Izii.Mio se vsak nezaěailo na jeho způsobu xravy.na pak do popředí se dostalo divadlo,' .ušáci vzpoaínali,ze jia neustále vyprávěl o .ém divadle 31jdnben 1878 Sehrál Holoferna v živých obreseoh na tes* "Judita a Bolofernes* v doal S^^Saaontova,4Taa se sesaáail s H«pinea,Pblenovea,SurikDVea^erovea, Korovlnea aj J -7- lS^břesea 187$ Bele Zilkina t© vaodevillu V-^rylova "Chatař asa* stíčfco* a lokaje ve Frolovpvě teae&ft 3trtWI***ŽX "TneápšiJTsá* y prvém případě nepifraoboval Hasila a «šl ttspôofatv drahá* as8ě|pře^|ato a taká se setkal s poro«ifflen£m v hledišti JSoplro vání nepovažoval již se východisko 20 .květen 1879 Propadl při sko*t§ká4h*le3 oteo jej ohtil uklidnit, nato «a koupil nádherného anglického hřebce -sa 600 rttbl&.Xetina %e ofeásala wo s&*o nea aá ohledn m úsilí doaáoího róltele proslavo 1879 Léto v Lubiaovoe Bádheraé pe$ea£rbry#sábavyVlíie nepřipomínalo studijní netaapěchy.Stsnialavskij jesdil na koni tnravurnžt8nažil se napodobit dragouny a absolvoval napěSnž "vysokou Škola* v domácí manéži fteotarll text pantomlay a ujal s© jeho rešiet Staral sde roli Ifeflattu kterou eaohokráte ©pakoval Itěbes vánočních svátků A>«* i a soásýetu* Zakladatel významného operního <älvedlsirežiaék' a organisátor ojHaaoirtov knwfcatoval * rose 191?» ' Se jtí tehdy se alad^l&ree vydleail jeho vykosen* Plsstiôttoatí rnkou*draffieti©kŕai possai a výrasutf* ašetkeii3fe£Í $eplsýai řottóhy amiehů oslnivě rudý aMeX»pehýblivy a nápaditý 29*proainec 1879 V aaatérskáa představení rodiay SJtfasoHtova sehrál ■aloa roli - ríask&so patrieia * t dramatu A.tl/ jkova *}>va avěty" jSpo^dně s nía sde hrál V.D^ Poíenov a Květen 1880 lilo se Jeho vsdě±ávání€studiua v Lr>xareTskái _jtavu východních řečí J&ropadL t sextě ar aerobi složit sifireM akouSky v teoto ro&iílai^Bel o aěsía dříve aea ©atatnía I^to 1880 ▼ Ljubiaovee Začal se nodÍt.proto se vSaoval malířství. Maloval sátiSí.Káhy vsak rospo analýze jej sajíeá vÄtóaá.Sékreslil v5ak 5patnô#jak prosraiĚují Ôetné ts&ějlí scénické návrty a kresby v re Si j nieto e.ěerven 1880 J.Wpen 1880 Hraje ▼ několika vaudevillech na doaáeí scéně, rejšéna v *I>obrou noc aneb Poprask ve SSerbakov-ska uliooe".pařila se K úloha přísného důstojníka* ErtáXe salutoval, řinčel Sevlí a vykřikoval povely .T*esvládl vlastní temp«ra»ent*takíe řádil jato sbaVený aayolů^Ho^bíjel nádobí a nábytek, eoS se publika líbilo Dvě role v uooáeía divadle tfisch ve vaudevilln P^.yjodorova *á a ^-frasconsský holič ve vendetu la Pjl*£riierjeva ^l&Ba* jPleral napodobovat yasila.ale neoohl se odpoutat od jeho způsobu přednestt^Přesto brál nejlépe se vSetiftuatal se hvěsdou Aieacejevovského kroužku -8- 1881 Celý rok v «rajeti baletea3av5tövy Velícího divadla, etení libret a seánářA, cvičení donav Stanialavskéto tenalila cvláStnl ataosféra baletním představení-Výjiseoná ptiblik*ffl,afektovaný potlesk,oereaonlál nklánanf a daWvání.maote se zamiloval do žaíky baletní 5koly,popleil si vytoužený idol /% jeviStě na naznačovala sympatii jiná díveaka/.^aJuplBá,naivní,dětská láska. Syapatie vyvolávala taká představení v oirkose /oirtoas A.^alan^nsl^m v Cvetn^ bulvám »posdej 5Í Prvý Stádií StrlOnS,**/ V noci aá ftrosná anyjßda se tm o biflování, zkooSfcáoh a mánýdti očetnícfh knihami ve strýcovi podniku,kam musel doe pojmosloví dramatickou postavu^Schopnoat zvládat temper amenx#atřídat rytmus a tempo přednesu, stupňovat napětí*2aujala příprava na představení* soustřeďování se před vstupem na so&oa^Od tá doby snil o uvedení "Othella" Léto v XJabiaovoe Prvá pokusy o režii - "Manželem z donucení* J&WUera, "Oblada" V*&ylova, "Čarovný nápoj lásky**4 HáročnSjSÍ příprava si vymítila, aby se někdo stal režisáfem, tizvv tehdeJSím pojetí se staral o přípeavn Tygřaty a kostýmů^atuditim textu, oasový rozsah představení a předevlís zabraňoval zbytečným sporům a debatáa^Doho se ujal devatenáctiletý Sosxa /le»adev .který zadal individuální zkouSet s jednotlivými herci.wymš4oval představitele* ukládal jim, 00 si sají pHprevit,kritizaje sourozence, kteH se tra zpěčují atdj Sán hraje filosofa v komedii "Pokni.ale cšen se* a hradýře ▼ "Čarovná nápoji lá^Bnr"ttPř£li5 se mu nedaří* nedovedl se kontrolovatJPříliS křleel*mámal rukama, pobíhal bez lada a ssladtt^Postupně si vsak zamiloval roli bradýře a hrál Ji virtuátt^,mnohokráte se na ni ve stáří rozpomínal a předváděl pohyby při holení. 1883 Boxrve znamení obdivu a u€fhvác*itfoperetTO,»eJméM OfSeambaobovte "Krásnou 5eleno«*j0bdivtiJe parafrázi antického příběfem*líbí se mu zpěvnost,welodÍčnost t> ' ■ester pro herecká výkony prostoupena* hudebnoatí a tancem^ >eretu považuje ss Jedinečná spojení všech tppd divadelní podívaná,vadí mu Jen ohování publika,která neodpo-vídá Jeho představám a zlm^oBtemJIdeáleiB se V*o něho stává podnikatel a 3režis% »,^Lentovski i , který získal jedinečná herce Jato A.DjDavydova.Ten pas okouzlil Sta-nislavskáho přtsozeností#neínieeaoBtí.^a5íná se zajímat o kabaret a představení v sadu Brmitáa,kó> působilo nakolik: divadel Zl^Sms 188? Repríza *Hriela Aeostř* v Steláa divadle s Lenskýa a Jermolovovou v hlavních ro*IcbV2fliBÍloval si Lenskáho, -10- r i 4 jeho melodický hlas a přednes,nádherné pozy,gesta..V Později přiznává,Se neúspěšně nepodobal jene kaady a nanejvýš zdařile Jeho zápory ^a.duben 1883 Zahajovací představení domácího divadla v domě nedaleko Hode brány.3 tanislavskl j tu sehrál cirkusového artistu v "Berfcnlesovi " - zloděje v "Qevottě*, doktora v "Prazvláštním neštěstí" a na závěr zazpíval árii' Reaphise z *Ai^*^Hrál mnoho,obecenstvu se' zalíbil/ Nebylo nesnadné určit jeho vzor:kreace A.lP.^Lenskéh©/ lO.květen 103? Korunovace Alexandra III.v Hoskvě^tanlslavsklj tu působil jako pomocník sbormistra,na podiu pro 10 .wO sbor.řro firmu Alexejev znamenala korunovace ohromnou zakázka, takže se počet zaměstnanců rozrostl na 700. Díky tomu se zvýšil kapitál a stouply akcie, f*rma obdržela zvláštní sápání a mohla používat označení "dvorní dodavatel" jBodílela se na výrobě čelenek»hroží,reataurovala kalsamtx klenoty apod^ Práce v podniku 1 funkce pomocníka sbormiatra,který osa hodin bas přestávky pobíhal po členitém pádlu poprvé Sta-nislavského vysílila, takže se cítil smrtelně unaven. : 4. srpen 1S83 J>alBí představení Alexejevovského kroužku* "Praktický pán" V.Uačenka a opereta "Znej své místo" s texte« J"v*í Kaskadamova a £j&JfcexeJeva*lParalelaě nastudoval roli studenta neluzova v "Talentech a ctitelích" A/^Ostrovského , kterou sehrál na scéně Pokrovcevovského divadla, Hospraeov&vá vnějškovou charakteristiku této roleíoHÉzl doširoka s nohama do "o".neustálé hlazení řídké bradky, posouvání brýlí na nose eped^Foprvé si uvědomil, že postupně podobná charakteristika se pro něho stává samozřejmosti a že Ji při dalších reprízách nevnímeljmehl se soustředit na city a vztahy podzim 1333 Navštěvuje množství představení - v malém divadle se zaměřuje na herecké kreace AjPikenskéh© a Sf.P.Sadov-ského,zejména na "Hamleta*,"Loupežníky","Hevizora"..V Leden 1984 Pohostinská vystoupení E.iPessarta,která chápe jako převahu hudebnostl přednesu,převahu inteligentního a pracovitého herce s neuvěřitelně propracovanou technikou pobyte a výřezu.1 23.1edea 1984 V nastudování hry VJtolova "mámení* hraje zmufeam malíře Botová a v operetě Ch^ecéeoua "Hraběnka dm la Frontier* vůdce loupežníků^Opětovně kopíroval A^Leaského, začal se vf afe více avl^t^Věnoval pozornost kostýmu a zaujímal nádherné po ay .Hadova! se z toho, že vyhlížel aaaejvýS efektně.' Jaro 1984 začíná brát vážně hodiny zpěvu a sbližuje se -profesorem moskevské kojaservatoře P.^P.^KomissarSevským. Jakmile mohl odejít z učltfrny .vydával se k němu, pro to že jej lákaly rozhovamy o umění .rozsáhlá pozdější korespoadeace dokládá, že Komissarževskij odváděl Stanislavského~od povrchnosti a zasvěcoval Jej de tajů demokratického umění,jež mohlo' sehrát významnou úloha v ^demokratizaci celé společ-nosti.fefrejmě jej inspiroval k uvaháa,které se završily v přípravné fázi Ifeakevského uměleckého divadla -11- umíněná korespondence sáhy přešla'od abstraktních ávah k nábrhäa praktiokýoh opatření x aj .1J ak reformovat Alexev ský kroužek, íbaTi t jaj aaatérisau a orientovat na vylSí estetická aěřítks 18.srpen 1884 V ranci sábavnýeh pořadů uvedenn ▼ Ljubisovce opereta "Saaselle altoaohe%kde Stanlslevsklj sehrál roli floridora jOkousllla jej nožnost "dvou tváří* role, tichého předneste a výbušného.Postupně jej nebaví představení , kde se předváděl jako kras areo 10 „prosinec 1884 V amatérsko Představení odehranáe v domě kupce Kortlnklna sehrál Podkolesina v *Zěnitbě* pod vedeniu herce Malého divadla, M?A .lleSimova 27.1eden 1885 Poprvé hraje pod pseudoujaeiu StanlslSTSklj - roli statkáře Běrdina v "Chutnéi šoustí c1cu"JZřejaě s ohlede* na kariéru úspěšného podnikatele,* ohledav aa násory přísného strýce.Jako ředitel Huské hudební společnosti považoval taká sa nevhodná, aby vystopoval v nlootaéu koaedlálnía repertoáru .^áhl po pseudonym dat JÁ ^ ftlarkova,který působil aaiilai jako léksf v otcovská továrně .Xékar se nevěnoval dále dlredln a Stanialavakéai se pseudonya sdál výhodný.Polské příjaení se aa zalíbilo Jaro 188$ V sáplaníoíeh anoho posaáaek o nástupu aa scénu,který právea považoval sa obtl žný.lfevrhoval nástup dvoa vsaj oase diskutujících postav,které se opírají o dveře a divák je vidí s profiloJZdá se aa notné.aby se nástup připravoval a poaooí svaků *• kroky, řinčení nádobí, sesílající se roshovor apod. Léto 1885 Snaží se sdokonalovat dikci, mlatku a gestiknlsoi; Po sedaé hodině večer de posdní noci,někdy as do tří hodia ráno usilovně trénoval před ste zrcadlový Snažil se sJeani* pohyby prstů ,rád si nasasoval ' pánský nebo dásský klobouk, ne jednou se spíSe pitvořil.-Díval se aa vlastní chování jato dlvák»opravpval je, ani i si uvědowoval škodlivost saujísených pos, jichž se posdějl obtížaě sbavoval.Sonceo léta jej potěšila správa ř.P.KoaissarževBkého,že oaesí radikálně podet žáků,ale Stáníslavského bude nadále vyučovat. Denně jednu hodina. Snaha se sdokoaallt přivedla Staalalavského do kursů draaatlekáho uaění organizovaných Moskevskou divadelní Skoloa.O jeho přijetí roshodla a.U#Tedotovová a O.ÍA.Travdin,Jiaž se líbil jeho přednes PuSkinovýeh a a Lermontovových verSů. Jistou roli sde pravděpodobně' sehrálo prvá hostování ttainaagenakéhe souboru /od 26#*břesne do 21.dubna/, který v ueskvě uvedl •Valdštejnův tábor*,-Loupešaíky*# "Karli Stuartovnu-."Viléea Telia","PicoolOBiniho", "Uesainskou nevěsta4* ř.Sohillera a "Zlení pohádku*, "Jak se- váa líbí* W .Shakespeara a "řraeatkn" yjtirlll-paraera.Stanislavskáho ohroalla výpravnost,přesttost každá ■lsanscény,proayslenost davových výjevů. Profesionalita ve v§ea.*V době diskusí o kesaopelitiaaa se podobná souvislosti popíraly a osnařovaly sa negaci výsnara ruského umění.u^ě Meialngeask$ soubor poskytl Stanlslsvskáva důkasy o nezbytnosti větil náročnosti a napoaohl jeho louoení s aaatérlsaeaľ -12- ffíjen 1885 í*o třech nedělích odehásí se Školy, jednak au bránila přeeíre povinností t podniku se soustavně připravovatj jednak jej sKLanala koncepce výuky^-Kde se hodni hovořilo, jak *á vyhlížet příprava,lec" Sádné konkrétní metodické posňatky se žákovi nesdilovalyJ^Typieká herecká výchova sprostredkovaná praktiky, kteří sami nernali potřebný řád^tanisl^vskl j 8« v sápisníkn sminuje o "absenci systému s systematičnosti*. Pod*ia 188^ nevlastní bratr Nikolaj Alexandrovič Alexejov abdikoval jako ředitel Moskevské ruské hudební společnosti a jako nástupce o snažil S tanisiavského ,který tou dobou hrál předevSís v operetách. "Lily* Jej •donutila uvažovat o vývoji postavy,protože tu hrál nejprve mlrdiíSkého vojáka,statného důstojníka & •zestárlého generála.Posděj 1 přisaal,2e vně j 5ková oharakterlstlka nevylučovala něco náročnějšího, Zásaaay v sáplsníka dokládají,2» jej přitahoval arelo-draaatleký reperteár,heroÍoké typy fcloduchů. Poprvé sskresluje něco na spusob režisérského planut s i toaci , kos typování a oaskování řeusta a ueflata v Oounodove opeře.Mvrhy odaítají rutinované řešení, chtějí v operním představení nadto lit dramntlcké "dramatické principy** 7.leden 1886 Zvolen sa ředitele e pcklPdníka Moskevské** ruské hudební'st»le5nosti,kde' v* předsednictvu sasedal vedle P^IľCajkovského,S;i^Tanžjeva#S.«;Tretatova aj.< Výkvětu hudební kultury i výtvarného světa. Čajkovskij se o něa vyjádřil, še *nový ředitel je velmi syMpatický". Březen - duben 1886 Bossáhlá korespondence s ř.PJtaissarševskýa, s nimi studoval Mlynáře v *ausalce*.thrědo«uje sl rosdílnost literárního & hudebního podání .Má trvalé probily s hlasivkami ,proto se přepíná a nadsazuje, aniž by se ukáEnll^tQynáře vybral Koelssarževaklj záaěraž,proto£e umožňoval *intellsentní«u ftpěvákovi nahradit sílu hlasu dramatickýs; cítěním" „Tostupně sl uvědomuje, že pro něho není operní kariéra.4 Snáší se udržet kontakt s £omissarževakč»»prot© au navrhuje,aby stanul v čele operně-hudebního oddělení Spolku umění. 10 .květen 1886 Předkládá výboru Moskevské ruské hudební společnosti podrobný návrh na výstavbu koncertní síně. Postupně si uvědomuje nemožnost řádně vykonávat veškeré funkce a povinnosti* 10 .'října 1886 Zaěíná skauVt Ľullivenovu operetu "Mikádo* v domácím moskevském divadle .libreto 1 kostýmy objednal v PeříSi,přestože prázdniny strávil v Jal ti je záhy unaven množstvím povinností v hudebních společnostech a konservatoři.V továrně uxrávala nutnost reorganlsece, co ž vyžadovalo sevrubnou přípravu utajenou před strýcem ,odpůrcem veSkerých aby se naučili v nich přirosseně pohybovat, používat vějíře atd. -13- Sbližuje 8« dále s P.'I.£ajkovskýa, který m přislíbil* poknd s« stane opernín pěvce«#že pero acfco napíše operný Prosinec 1886 Poprvč se setkává & U^JLiMnovon,která sela sehrát hlavní roli t© hře *Uá«e»í\fc realizaci sáaära nedoBlo, Leden 1387 Hepodařilo se m prosadit Koalssarževskáho Jako vedoooíta třidjr operního speva v Moskevská konservatoři Vytĺka neposracevala* í 4 é 6»ťraor 1887 Premiéra (^gólových "Hráčů" v r»SllA.y ^fedotava b ttalá- ho divadla JStanislavskij hrál Xohareva a něl ospšôhj Představení asavírale podle tehdejších zvyklostí aktovka kottedie "Slovíčko pana ministrovi. ll.ionor 188? ^ehrál roli Darskáho v komedii V.tKrylova "Proces Plejanovův* na scéně profesionálního divadla "Báj* /Paradls/*ätále více possává neoošnost pokračovat v doaavadnín sp&sobn přípravy aaatérskýoh představení* odmítá jejich povrehnoat a stereotypnost. 18.'daben 1887 Prewiára "Iřikada" v Alexejevskea kronSka,výpravu navrhl K.AJSorovin.V druhé dásti večera reprísa "Lily"-, StanislavskiJ v obou částech sehrál hlavní roleľ Představení sela úspěch a vyvolala pozornost tisku, akže se opakovala s odstupes tří dnů.Heoense ai. ocenily ivss—t přirosenost chování sa scéně ocenily iwmmssi nrarosesost cnovam sa soano* komplikované pohrávání si s vÔJ íři»vyspělou mirn vknsa sohisejloí při profesionálních představeních opere tni oh scén^Shoda vaaikla v sásosra na nesporná nadáni Olexsjsva. fierven v Ljubiiaovce Báno^no koupeli prooháska#poté cestaftgttoskvy a práce v actámč*hodina Kpěvu a pote* četba,"etl všechno wožné s ohronnýs Eájmew. 7, říjen 1887 Vedení Ifo&kevaké ruské hudební společnosti akceptovalo návrh &«S »a taní alavakého9 aby v ráaoi konservatoře vznikla studijní operní see*&a.£ toan bylo nutná rořSířit jeviště a technicky je vybavit, 15. listopad 188? Hreje roli nájeaoe mlýna v "Pani sajoree" I.Spa- finského na scéně HoSninova divadla, kde se setkal s hercem /.ft.irtesěvea /pseudonym Artčä/ 6.prosinec 1887 Hraje WeSíastlivoe v "Lese* A.^jDatrovského jako )latnuje vysoký růst#svučný hlas, .ivce sehrál A.&.Artěm. 15.iprosinec 1887 Hole k&f lete dolovina v aktovce NjSaaojlova "Vftěse nesoudí* 9.1eden 1888 Reprísa "Lily* v Alexejevskén krouSta^koventovasá nanajvý* positivně v tlsta-kde byl oceněn výkon Z ."S JSokolovové-see try lj3«Stanislevskéh© v titulní roli a "nadaný" K^S.Alexejev*! Leden 1988 Podařilo se osvobodit od přítěSe funkce pokladníka Uaakevské ruské hudební společnosti a dokončit §řeotavbuvscény v konservatoři,V|snie soworganisaei polku usání a literatury.kde počítá s nčasx ředotova a Xomisaar Jbvského J -14- 7«unor 1888 Bes ohledu na představy X .5 .S tanislevského svolilo jéj shromáždění Ruské moskevské hudební společnosti «a předsedu revicní komise a pověřil© jej.aby řpraooval správa o hospodaření společnosti i konserva-toře«*mnrn§ se bránil ,«el pověst neúplatného a to rozhodlo. 23.unor 1888 Uá úspěch ve vaudevillu "ženské tajemství* společně a A. A.i>do tovemjPředszevení ve§lo do repertoára Spolku uměni a literatury a dočkalo se mnoha repr£*#tF?áášlo se t Alewjevfikém kroužka.na scéně divadla "Ráj*. 29.unor 1888 Hraje společně s třídní Kateřinského ústavu pro dívky a dobrích rodin, U.5> .IPer evo Sčikovou /pod psemdonymem Lllinová/. Březen 1888 Jedná s Senou F.^.ItoBto Jevského.která mu udělila právo dramatizovat příběh *Ves Stěpančikovo*. Dramatiaeci dokončil v sáří.^bdle vlastního přihnání měl potíže a tím*jak ukovat typické stránky auto** rova rukopisu,jeho řeč.Tíedařilo se mu zrychlovat děj ^odpoutávat se od chronologického vývoja sápletky Duben 1888 Pod vedením A.'A.^edotova studoval roll Barona v PuSki- nově "Skoupá ryt£H*^yohá«el se řevnějSkn,i takřka operního videní postavy /barytón t přiléhávat trikotu, Širokých kalhotách s nádhernými střevíci/. Režisér ředotov a výtvarník y.X.Sollogab odmítly podobný výklady ale Stanislavskij nadále snil o nádherné postavě, nikoliv vetehái stařečkovi a Květen 1888 Ka sákladě předchosí obsáhlé korespondence s ř.tP.1 Xmissarževským připravuje návrh státu Spolku ItMwfJu umění a literatury* 10.červen 1888 Zemřel Stanislavského bratr Pavel*přestože byl otřešen,korespondeaoe vydává svědectví o jgho absolutní sávlslosti na divadle .TSeal nelibě, 2e se musel sa bratrem vydat do Samaryipodoeaovftl jeho nemoc a neustále pomyslel na umělecké plány.-divadlo jeJ pohltilo a nic jiného nevnímal,..' Stejná*tečí hovoří aásnaay e JV&et>hredu,s počátku červne .^Popisy uličních výjevít,restaurecí - stanislav-skij je ponořoval očima dramatické literatury. b.tt.Dudyškin chtěl napsat drama o Petrovi Jmm a átanlslavskij snil o této roli,proto si znovu prohlížel historické památky spojené se jménem oara-yreformatora.Ostatně v Berlíne jej saujaie především panoptikum*ve francouzskem prostředí sámek v okolí Vlohy jako vhodná výprava pro "rytířskou hru*. Červen 1988 Záměr or&anisovat v rámci spolku systematické kursy, respektive operní školu* naráží na finanční zábrany^ Výse zápisného a školného bránila studiu nemajetných posluchačů univerzity .Stanislavskij se n?5 žádost iJř.P.Xomissarževskéh© seenámil se statutem Comedie j?r ancaise,ch?dem zkoušek s přípravy představení* A v pařížské konservatoři s učebními plány a rozvrhem 15 Korespondence s Iranoie I»éte 1883 7, srpen 1888 Říjen 1888 15 .říjen 1888 Listopad 1888 3.1istopad 1888 5.1istopad 1888 Vedle mnoha obchodních náležitostí dělná opatření pro budoucí činnost Spolkur^evrhuje srusit savedený cjod_pře4staveni,před nímž se obvykle koncertovalo ."Tri údery před predstavenia SComedie Iraneais považuje sa dostačující namísto sáhavných melodií,dechovky hasičských sborů apod,* Divák se má soustředit před představením. Ministerstvo vnitra schválilo statut Moskevského spolku umění a literatury,takže mohla veniknouť Dramatioko-hudební *kola v rámci táto instituce,4 Spolek mohl organizovat přodstevení,předčítání, výstavy pero členy s pečovat o estetická sdokona-lování "nadaných ve sféře scénické,hudební, literární a výtvarné"* Obsáhlá korespondence s £.*.*opevem a ?;?jKmls* aarževským vyjadřuje odhodlána skoncovat s térismem a nevést přesný řád přípravy představení; Ve věku 2$ let měl Stanislavskij vyhraněné násory a přípravě Spolku věnoval nejen energii, ale také nemele financovo mu posději zabránilo dotovat Umělecké divadlo ve větSí míře* . Utvořeno vedení Spolku umění a literatury. Předseda « F.tP.Komiasar ževski j , j eho nástupce -A .5. Fedo tov, ta j emníkn: a pokladník - K.S. Alexejev, odpovědný za hudební sekni - P#-I#$laramberg, za literární sekci * F.%jSollogub,2e výtvarnou šekel » V.D.4»olenov,2a hospodářské záležitosti -D#H#%P0V# fltyvlastní bratr 3tanislavského, starosta Moskvy SJLAlexejev.s nelibostí konstatoval, že Stanislavskij se věnuje divadelnímu umění ne uter zlstnické továrny.ra výhrady k chování K^S. Stanislavského a jeho náserům. Předkládá cenzuře dramatizaci "Vsi Stěpančikovo", 25.října podle našich tradičníoh představ "Byrokratická" instituce text zamítla jako nevhodný. Zkouši "Jíru Bandu"/George Dandin/.roli Soten-vllleho./ „^.Yedotov se mu vysmívá,Že se naučil "írsACousškým moresům" ,V zápis n í ku po známky o obtížnosti studiatnejprve vlestní" představa odvozená % Comedie Franeais,poté požadavky ředoto va a postupná formace vlastníc vykladu,k níž se nutno propracovat bes ohledu na předchozí násory a režisérovy nekompromisní požadavky.Jak vytvořit živou postavu a nikoliv "martvé, molierovské schéma"? Lenskij tu předčítal Čechovovy povídky. Slavnostní saeedání Spolku věnované 100 .Výročí narozenin M.^^SČepkinařHerei Mal uraovo|dějiny divadla přednášel profesor tfoskevské university*V*#3iacin-tov /otec herečky S.V^iaclntovové/ldejlny kostýmován a maskování - £*£*f ilovski jjdě jimr ruské literatury -ú . A.SeiSinski j |N.lCP*<^raovová a V*5>.$eleerová -taneojA.Poaare a *«1*WH1B -Šero* Soliogub Stanislavskij navštěvoval lekce /.F.^edotova a vyprávěl o etudách v pařížské konservatoři. Lxolla se "montrastní metoda*,okawžité proměny nálady a charakteristlkyíhned královna,hned žebrácká -hned milenka,hned stařenka*.1* Holi Sotenvilla mu pomohla dokončit uáhodatpři líčení se' pitvořil a nasel "vhodný ton"*kowieké skreslení. Zahajovací večer spolku - Puskinova malá tragédie "Stoupy rytíř" *Jryvfcy s tragédie A.y.Fedotova "&odonovové* a 9olierova komedie "Jíra Banda", V režii /»JV£cdotova.s výpravou ^.Bollogubs a ^.'A.!Korovina. Memoárové sásnosy 3tanlalavskéhe uvádějí,** ' před vstupem na scénu se jej smoonlla apatie*1 Obtížně se rospemÍBal na iext,Jfc>molll přednes. Přestože jej všichni chválil,sám nebyl s výkonem v roli lakomého Barona spokojený. Premiéra "Hořkého osudu" A.^.řiseffiského v režii A.y.^edotov*,Stanislavskij v roli Ananije Jakovleva.Xfohntná postava v ruba&ce ,rosaáahlá gesta,výbuchy neovladatelného hněvu prostého venkovana,člověka ponižovaného a ubíjeného,který se nechtěl smířit s takovýmto postavením.' clsí dítě - uchvátil obecenstvo i kritika. Stanlsl^vskému sd hra líbila a mil "dobrý pocit * 4 Hraje s malými časovými odstupys&itenvilla v "Jírovi Pendovl",írese v "Vameaí*,íiegrlc^ "Žensko taJemstvi*»Dona Cerlose v "Kamenném hostovi", Bona Juana v "ftamennéra hostovi",předčítá lermonto-vovy verše*2kDu3í,hraje a opájí se úspěchem* a,ft*?edotovevá jej kritisuje ss přílišnou výbušnost»malé ovládáni ae,ele líbí se jí výjev s Donnou Annou na hřbitove* Typický den f ráno v továrně, dopoledne sasedá s knížetem P*1f.*J!r«becfeým a U*'I*&j8pinem v komldi, která kontrolovala hospodaření *éoskevsk<* hudební fijft^veScr hraje Ananije Jrkovleva v -17- Pŕitahuje jej 00 čao s t dotváfet postavu,a&nlt rytmus, vyzvedávat aSkterá rysy pojala jej dobová kritika, která ocenila jeho demokratičnost,8chopnost poohopit ventojvskáho muzika. Seriozoost hereckých kreaeí potvrzuje fakt,že jej A#J.vužin-Sombat©v sval do Malého divadla /bes ohledn, nakolik se ohtél zhavit vzniká jíeí konkancnoc scény Spolfca/Í 9*tmor 1889 Premiér* hry "Hubl* A.^.tPedotova ve Spolku umění a literatury, kde Stanislavskij hrál knížete ObnevleaskéheJ Holi pojal jako rozmazlené knížátko,poněkad zhýčkané a preciozní.Zdůrazňovaná vybraná ehovásí,důraz na dokonalost gest i řeči,nrotahované slabiky .Přichází na stopa půvabu výrazných rysů,množství detallůgkterá v konečném výsledku určují charakter iatiko.lSaaozřejBě zprvu takováto podrobnosti přehání a plýtvá Jimi, teprve později nastupuje wěb%&a strohého výběru a třídě* 18.unor 1889 V kostýmu dona Juana se podílí na maškarádě Spolku umění s literatury,Lilinová jako Sněhurka.' Množství postav historických 1 divadelní ch,bujará zábava na závěr sasopustu.Uezl pozvanými mji&*^ C echov, V.*I ,ifěm irovič-Dančěnko .IT.Wedo tovová. I r Kolem lO.března 1889 Prvá samostatná režie X^.Staaialavského* "Horoucí dopisy" ¥$2MUiSm2 Situační aktová komedisvwpříliS nárocná^tanislavskij na základě studia hry A jř^isemskáho vyžadoval zevrubnot psychologickou charakteriztlto.bez ohledu na žánr díla. námořním© důstojníka Kras noku takého,v uniformě s vyznamenáními a důstojnými vousy /mj^díky tomu, že tom dobou nosil kníry a nechtěl se j leh zřeknout/.1 Stanovisko A.y^ředotova - kritlekéiOstataě rozpory se postupně vyhřanovaly a Stanislavskij neměl vŽdypravdu.' Pedotov.Starěí -herec,dr&aatik,manžel herečky Pedotovové /ve věku 46 let - od Stanlslevskéhe jej dělila dvě desetiletí/s pověstí"nepříliš Xpoliticky spolehlivého" díky stykům se studenty anarchisty,1 Pedotovovi nevyhovelo samotná složení Spolku,kde se naSla nřílezitost pro radního V^Crtmta, hraběte 3eremětěvs,hrabSte Solloguba,který se chtěl uplatnit jako literát i výtvarník, a současně ředitele pivovaru (folubkova ,porobní bábu Aljaneitevovou, Šlechtic, ifedite^ továrník, diplomat a uče tni, pokladník, modistka,lák»ř,ucetni,učitel kreslení,student, pollolsta.tPro Stanislavskáho samo zře jmos t,pro to že dbal pouze na jediná: zájem o umění {pro zkušenějSího Pedotova - zárodek budoucích střetů,kompromisi a bezvýchodných stavů. Stanialavskému vyhovovala budovat /Moěninov© divadlo nebe "Ráj" dněSní Divadlo VX!toJekovskosnmeni před předpojatosti a nepoohe-pěnía^násohené postopně sílící toaokratlčnosti, jak Ji'y^hrooovaly zkaženosti podnikatele i naaue Sáa život korigoval jeho pláay.snosi se zřekli očasti, jiní postosá odpadli?Vyřešila se také otázka aaístení v bývaléa Divadle A.toenko /na roku zverské a aněadiko- vovské 0lioe#nedaleko od řn5kij»va po*nika,který stál dříve před koaplexea klášterních bodov.na afatě daeiního klna*BossiJaV, BShea prvé sezéW sehrál StanislavskiJ devžt rolí* iShea drahé triJtonflikty s Fedotovee ehtSl vyfeSit s pomoci režiséra Hjahova z Ualého divadla. . Daben 1899 stadaja roli Ferdinanda v "ffllade/ft a lásce" í.Schille- re,baron* Aldringena v Heizové* "Cestné povinnosti", pfezknSoje /nananije Jakovleva v "Eofkéa osada*, ĎaH se an ailostežvýjevy s Laisoa,do níž je stále víoe saailovás - ^^P^erevolôikovovou /Ulinott/, 5.1červ*n 1889 2ení se s líJP,?LÍliaoo .Svaťba se konala v ohráaa Bohorodičky ve I4ubis*yvo«#pro hosty byl vypraven zvláštni vlak s Jaroslwrakžho nádraží. 0 herecky inadÄní K^ZLillnové nelze pooh^vet.podlo aásera V^^^irevioe-Dancenka neexistovala ideálnejší ffedst^vitelks čeohovovskéhe repertoára.' ~ tanislavskij jí pfipšal *»5i výchovti k hereetví". Jež vyšla po jeho sartijoznaenje j i za najlepší sžačka^alloYaaon oraélkynl a bezaesná oddanon pomoonici v jeho divj^elaÍÄ CrtU«'.V Dopisy ženícha Stantalavského se aedoohovaly s vyliata jediného .vlepeného do texta "Omšleckých sápplsú" j SSpfSe kritická reoenze»rozbor hereckých kvalit jeho vyvolené,než ailostný dopis, Svatební cesto strávili novoaanželé ve Francii, pet dní pobývali v PaHži^iíbilo sa jia ve Vídni. Vrátili se do Moskvy pocátkea fíjna.. fiíjen 1889 Spolkov zaítal spor aesl Fedotovew a Sbaisaarževskýa.1 Oba aell nadaérné nároky, oba pKlisne preferovali vlastní žáky a odaítali spolnpraoomVYyŤeseno odoho-dea /edotova,kt«rého nahradil F#V3jabovjtaz>hea aéaS nadaný režisér bez hereokýeh aabioí, Stasislavskij dokončil vlastní hra pod nazvem "sonete aktovka,' Jté.listopad 188? Premiéra tragédie A.'V^PiasMkého "Svévolníei" -19- v* v»žli P.J#a4ehove.V eépisníka posnáafey věnované 4#dôjBtví Jede kone*etaJe*fte jeho vlastní předatavy druhé aeaóny Spelloi uzavrela pôdle tehdejlf ueanoe koaedis V.írnlova %l»í?7 flěfcterá představeni hav A »f+Pinqaakého»aoJ**na oe^^lalávKlWftt t^odehrál pod TlMtsív pffjaenie AlekoejevV Zdá ee»že ae m paeuaW'yoeii neeurfřil. Vývoj yeataii kaf ete I«*íb« beta*) fvjrís směřoval od teatrálního slodinoe e vaakpae negativního* knížete k ôroiBOtloké postav* trpícího ělověkn^ l6«prosiaeo 1889 Predložil oenaurafs inštitúcia prepracovanou flraaatliaoi povídky £ .lU^OÄtoJovakAo Has atěpeodiko-vo" pod aásvea *^&máM*/*Gwm/J$omčmaně požádal o povolen vlastní hry "*aM»to%attloo»aaaf tnritae prfbánu mm v ha*i*rftfuMe> stratil eejetek a ausel sa uchýlit k aohovraždě.ffry odvosattá a letniafc aážitků. V polovin* leda* 1890 ommn povolila oba texty s výhradou*** TrnmU* nosí být uváděn iste úprava Staadalav»kéhe#anii by mm připeaf nelo jaén© Sootojev-akáte** "Uenato* & wsoáateQ»3# *aa*&t Je převeatý",, Staaialavekij aa fivM adélaäí doaaal taAoQ«Jak "jaa* klaňali oen*uru".ttre "Monako* dodeteěně uanáne vhotoa* pouse pro peMikov nf,nikoliv pro soáratJ %leč>o 1990 lola Petra v nepominuté hfe A.W.Oatrovská*» "SeiiJ, jak by ae dhtelo* a betona Bessela ve hla E»^U'$ernev-skéhe "JŠgf to vědelf%&itlka vytýkal* predataveni 3polko istení a litere t**1 y ativatjnoetepoirwmuat a sklea k oimkováaf teho#oo celo úspěch. 4#leden 1900 Titulní role ve hfe bratří %t«oatovovioh "Vladaf 3aol* aa ec*ně doeáoffco divadla' táto rodiny. Výpravu navrhl a reelisoval ^vA.VrubelAoatýmy V#*řSarov.3tanialavaké*a ae vole líbila*gretož* ta mohl vyoltt přednoetf temperamentu m avygoaéfao hlasu. Uvôdo*il si vlak nebeapeoenatví-proto 9JU1990 sehrál äraaaokittského v "Horooeícfa dopisech* "ve vlalnéa rytem %a mnoha pattsawi.Wespěchal a nepřehá-něl#hrál klidně a s prevahotu <ŕ.ánor 1990 Boli Baroaa hraje v novám podání,snaží ae překonat svody "vnějškového r«alie*o*.lie<Ä*ce vytvářet typ odporného atane*lato*oe do aorkn kootl»ale trpícího elevea**ktery nepoanal lásku. %Hme 1890 »ataráda Spolku tavení ja literatury v bodová Ha9a»a^broMnné>M» uatavu.V kostým oikáaky V.T .ITomaaaar msv*Wfgej»si beétar A^CeChov a VjX.tfé*i»*ai rovifr-Oaněeato.Pohloen domácími atarootaixkolaa 19.1edÄO a« narodila do*re ie*U.T%uapokoJnje Je; le v pft*at>v^. nuarf darí kontrolovat ae^ a fiaaicflí defioitimohl by ae i£ ae tyiwtaat mm strýoovýai jofaii obodea ada^aia^rativy^kae aa> vyáStovávala každá kopejka a diky aemodernimn sarľg-ní stráoely atatiaíoe b.doben 1890 Preaiéra "Bes vena* ##Tr.t>atrovakfho,3tanislÄvakiJ hrál Paratova v režii P#J.lljabova.Představení nravíOal vaodevill "Seaaká taje«ství*,hraný tentokráte pod náavea "Une íefflae.qol ae grise*. -20- SrltiJca Jej označila se "ruského don Juana**, mnoha nadchl jeho vyroj směrem k dramatickému podání role.Schopnoot vytvářet celistvý typu,nikoliv jen napodobovat vnější stránky. Duben 1890 SfavStěvuje představení Meiningenekého souboru,na něž se pripravoval stadiem Shakespearových textů: Julia Caesara*,"Benátského kupce","*imní pohádku*, "Jak sejtéa líbí*, "Večer tříkrálový" - e Schillerovy hry "FiSicovo janovská spiknutí * , "Parmu orleánskou", "Vldštejnovu smrt" a Lindnerovu "Krvevoo svatbu *# V zápisnicích zevrubně popisuje představení ^překresluje miaanscény,rekvizity a věnuje se způsobu,jak je dosahováno technických efektů - světelných, zvukových v davových v&eveeli^adehl jej mj.iiástup vojska v 2.dějetví "Panny Orleánske" *v temnotě postupující fÉkjjs něhož jsou vidět jen detaily - brngní.helmiee «j Všechno ostatní nahradí rytmus kroků,rineení zbraní apodJObdivuje "plavný pohyb* gondol f "Kupci nenátskA",přirozenost dialogu mezi osazenstvem lodiček,na něž se snáší konfety během maškarády. Lze postřehnout "režisérské" myslení*, zápisy nepořizoval herec Alexej ev, ale budoucí organizátor předa tavení.Bezapomíná na myšlenkové hodnoty, zač iná uvažovat o souladu tématu a výrazových prostředků. Záznamy přerušuje tragická událost - smrt prvosozené dcery lenie,kteřá se narddila předčasně a onemocněla zánětem x&ie.tfimoohodem všechny děti Stanislavsjkého trpěly dýchacími po tišemi, syn dokonce tubeařknloaou a musel m léčit ve Švýcarsku,co ž nebylo ve dvacátých letech samozřejmostí -a Stanislřvskij naneJvýS obtížně získával finance i povolení. Smutek překonává zvýšenou pracovní aktivitou.' Reorganizuje Spolek tmění a literetury,který se musel zřeknout budovy býv.^divadla /.Srenkové a pronajmout menSí prostory v Povarské ulici /#%^izeaé divadlo pronajal Lovecký klub,kde waňčL Spolek vystupovat ' ~ musel nejméně jednou týdně.Jedině tak bylo možné zlikvidova deficit /45 000 rublů/.3 Léto 1890 Blaženství v rodné IJubimovoe,kam se vrací z továrny "do náručí ženy* .Cte, zpracovává kresby ve dřevě, vypaluje obrázkyy zdokonaluje se v kreslení J Vydává se s manželkou do Pinska,kde poznává "krásy severské přírody".^V říjnu jedou na Kavkaz.kde měla továrna filiálka. Podzim 1890 Množství repríz:"Ženské tajemství","Bořky osud*, "Horoucí dopisy*,"Kdyby to věděli","Les". Se Spolkem začíná pravidelně spolupracovat herečka V,!F.XoaissaržeV8ká a V.V.XužskiJ. Při zkouSkáeh "Lesa" poznává, že BelStastllvec má dvě tváře s tragéd staré melodramatické Školy - a dobrý člověk,kt«rý je schopen obhájit vlastní ôest.Obš se vzájemně překrývají a nejednou je nelze oddělit. Záznamy v deníku prokazují převahu demokratického smýšlení. -21- 7.1edeo 1891 Role Talickéhe t komedii V.Hrylova "Kde to v§echno začalo",v režii XJY^äretove* Loden 1891 Shořela budove Loveckého klubu.Tředstsvenetvo bohatá instituce prosadil© výstavbu nevkusných prostor.pro Spolek usáni a literatury vznikla nezáviděni hodná situace,«Jedaak muselo udržovat vlastni provoz*Jednak spláoet dluhyJätanlslevskij vzal na sebe prípravu repertoáru a vedl jednání s senzurnía uredea,aby oovolil uvedení *Plodu osvěty"/Keni nad v irtělanoaVl.lT.^lstého.Postupně se ujal režie a upřesnil obsazení t sám v roli žvězdlneeva, Zvesdincevová - MjA.Samarovová,komorná íána -¥.^JUliix>vá,lokaj Jakov - AXSanin.druhý wažik -V.V.XužskiJ fBatsy - VJV^Komissar ževská pod pseudonymem V#!&ottínová*V zápisníka uvádí princip zkoušek: opakovat to,oo se nedaří.Kevzdávet se.nespoléhat na nehodný aápadjA základní výklad zaměřený na panstvo,sloažieí a mužikyJrřt linie,z nlcfež žádná nesmí zanlknout.Opisovetele £C^*^cl8tého úctiví upozorňuje sa termíny premiér /8#ä,ll#» 15*2j9l/. &a východisko označil odpor TeSteěré přetvářce a rutinovanosti.hledání pravdy a pravdivosti. 8.íunor 1891 .gremiéra "Plodů osvětv* v Kěmeckáa klubu /dnešní ústřední dům pracovníku v um ění, GDRI /. WndSený ohlas .reakce na* nevšední představení,kde hráli inte gentni a nadání ^Později v Malen divadle zkušený soubor aznntnneinx skepticky posuzoval vlastní možnosti a přiznával,že se mu nepodaří sehrát tak Jako v Alexejevském knreužku. Představení jednak zformovalo soubor,Jehož valná část všila do Uměleckého divadle,Jednak díky mimořádnému uspěchá stvrdilo celoživotní krédům Kj&v Htanislavského shledání pravdy. Jím se s konečnou platností prosadil herec Stanislavskij a započala se dráha Stanislavskéh© režiséra*1 Představení ohromilo díky propracovanost i. Sic tu nebylo ponecháno náhodě ve výprevě#v kostýmech i v hereckých výkoneojsta$isl*vskij nespoléhal jen na lioousy a stařecký ton hlesu,ale líčil si také ruce.^e dochována sada fotografií,jek postupně charakterizoval stačéeokou seschlou k&zi s pihami.' Akcentoval stareckou naivitu střídající se s nadšením-jak jej vyvolávala domnělá vlastní genialita šlechtického rodu. v uspěsh režiséra Stanlslavského podminoval zřejmě odchod F.PjCofflÍBsarževak^ho,fcterý se Jako samostatn tvůrce prosadil až v "rodinném divadle* počátkem Ä20.století.tfové vedení Spolkzť umění a literatury muselo se rozžehnat také s Ajř.jPedotovemvtakže ukončila činnost operně-dramatioM škola. Předsedkyní vedení se stala herečka Sfalého divadla *iili-nová. Výprava přesně napodobuje dobový styl, zvukové a světelné efekty mají navodit potřebné ovzduší,v tehdejším pojmosloví **3 tanislavakéh© - "náladu* /aastro* Jenije/^lnožství detailů prozrazuje Jeho záliby: noční scenérie ^paprsky měsíčního svitu, svíce v rukou postavy,Štěkot psův dálce,vzdálený zpěv opilců a slavičí trylky,občasné sahřmění,ticho před bouří aj** Holi Bostaněva prožívá a podle vlastního přiznání snaží se s ní splynout /dramatizace sáhla ke směně příjmení,pro to že podle přání ceasury neměla připomínat půvo4aí předlohy*Takže namísto Hostaněva - Xostaněv/*4 Sázen pomáhala upevnit G *fl*!Fed©tovová, která savedla pokutytrubl ve prospěch hladovějících za každé zpoždění na zkon Sku.Stanislavskij více dbal na domácí pří právu, leč přísnost mu vyhovovala. 22. říjen 1B91 Hostování Spolku umění a literatury v Tule s nastudováním "Bez věna" a "Ženským tajemstvím",Dek je po tvrze* sen věhlas Spolku v kruzích obdivovatelů divadla* 14.11atopad 1391 Premiéra "SnaásV* /Poma/v Německém klubu,výprava £»A*'Korovina a V*V.Ournova,režie E*S.Stanislavského. Jeho pojetí plukovníka Hostaněva akcentovalo jistou míru ro ztěkanosti, neschopnosti se orientovat či nechtění jednat díky vlastní bezeharaktemosti. Dobro « pasivita,banálnost a emotívnost, náhlé probuzeni v dramatiokém výjevu,kdy vyhání Tomále.., Stanislavskij poprvé se vcítil do postavy a sehrál jen roli či typ. Ráj pro umělce",tak charakterizoval výsledný stav v memoárech "Suj život v umění"*' Kritika mj.také v souvislosti s uvedením "Plodů osvětář" na scéně ttalého divadla vyjadřovala lítost, že tak nadaný herec působí v amatérském prostředí* Sáa Stanislavskij zřejmě překročil "mez" a vyzrál ve v Šech oUedech*ífeexistovaly pro něho jakékoliv důvody,proč se mělo odříkat přestavení.Paratova -hrál s těžkým sachlazenís,s teplotou kolem 40 .** sálem v bezvědomí,leč chtěl ostatním "udělit lekci*, lučili Jej v leže,hrál však poměrně volně,bes tauz a pamět mu nevynechávala /což byl jistý problém tanlslavského,jehoz temperamentní herectví zápas llo nejednom s textem/. ^3 •leden 1892 Hole bradýře Inverse v "Milostném nápoj i", daří se mtt přednes kupletu*,* 15,únor 1392 Hole Inkova ve' híe V.!Krylova "Zmatek mezi děvčaty", uvedeno v Tule.Spolek tak získával potřebné finance a musel dbát na přitažlivost přev žně komediálního repertoáru. -23 17."bř zen 1892 Bole Ananije Jakovleva v "Hořkém osada* na nová scénô Spolku osení a literatury N prostředí Volchoaky,tam,kde dnes otevřel restauraci Ilac Donald s jeho kar banátJ^,hamburgery/.Pochvaluje si větší rozměr j eviStě, estétlenost celého prostředí. Koles 22.břeana 1892 Bole aalíře ttgěažě»ž BoÄUÔerova v komedii V.I#1?5airovice^ancenka "Stastný člověk*,sehranou herci Ušlého divadla v Hjazani.Spoleônó s a-jN, Fedo tovou , 0 Jo ."Sado vskou , í J A #'J abločkinovou,ř.y .' Levickým.Význam okamžik herecké kariéry Stanislav* ského*amatér po boku slavných jaen Kalého divadla. Snažil se vsemo&ně přizpůsobit,nevypadnout z rytou představení.1 Zopakováno v rodinnému divadle Alexejevovýoh koles Hudé brány /27.^^2/.Obecenstvo dojal výjev, kdy malíř přijíždí sa ženou,která jej opustila, aby se dohodl o rozvodavOba se ponořují do vzpomínek, záporní na j í na nová životní partnery. Stanislavskij a Fedotovová,mistrovoký výjev odvozený z předstírání citových stavu i skutečných emotivních prožitků .Kritika psala o "jemném krajkoví* vztahů, "virtueznosti* mimiky a gestiky..V Jaro 1892 Z vlastních prostředku zakoupil rozsáhlou teatrolo- gickou knihovnu H.A.Choněnova.Přes dvojí vynucená stěhování po rose 1917 uchovala se její podstatná část,která obsáhla ruskou a zahraniční klasiku, prvá vydáníx soudobých textů,práoe věnované psychoJU gii.Kesmírně obsáhla knihovna posloužila Stanislav-skému s jeho "nesoustavným vzdelaním" za základ poznání..'. Duben 1892 vydává se s V.^P.tilinovou do zahraničí,kde má zakoupit stroje potřebné pro modernizaci podniknu kterou tak: obtížně prosazovaly mzjfcssjJiizlsSftXXI lyonu,* Paříži a UOlchhausenu savStěvuJe zlatnické továrny .V zápisníka si pochvaluje benevelentnost s£rancouzských mistrů,kteří mu nebránili pořizovat nákresy, zatímco v něseckýdh dílnách musel čekat až sa polední přestávkn.kdy mistři opustili závod.1 Přesné nákresy,detailní výpočty potvrzují představu o precisním technickém nadlní.Tfaké v Lyonu musel sáhnout km Spionáži.^Vybíral předevSfa stroje pro výrobu řetízků,snažil se překlenout technickou zaostalost-domácí výroby. Přestože se musel věnovat záležitostem výrobním, občasně se dostal do divadla.^Re^ertoár ani představení jej nezauJala.*Vyděeil se díky "volnosti mravů",kdy na plese dámy zvedaly nohy a řádily v kankana.2hrozil se křiku,řevujjaranioe na podlaze.1, Hakoupil moderní stroje* získal popisy výrobních postupů a v létě reorganizoval moskevskou továrnu. 14«květen 1892 Sehrál roli Bogučarova sa onemocnělého Južina- -Sumbatova v pohostinském vystoupení v%lého divadla v Jar oslaví i. Takřka přímo s nádraží, eni ž by měl možnost se podívat na text.tPamět jej vsak opětovně nepodvedla..V Podzim 1892 Sada repríz "Svévolníků", "Hořkého osudu". -24-* "Bes vena","Mámení" - na nová scéně Loveckého klubu /na Vozdviženoe,dne5ní Kremelská nemeeiiíee na rohtr Xalinlnova prospektu/, v Tulm*Hjaxani.Jaroalavli aj* Leden 1893 Zemřel otec K^jstanislavského * Sergej Vledialrovič Alexejov mj.*diky psychickému staro souvisejícíma s požáre) re staré Kateřinské nemocnioi,při níi založil útulek pro děti nemajetného dělnlctvajV plame*" nech shořelo 5est dětí /leden 1891/ .V následuj í cla roce vypukl hladomor *etec Stanislevsk^ho se snažil pomáhat vesničanům ▼ Bolieva,kde organizoval jídelna a lidovou knihovnuJC i tělně se jej dotkla nečinnost mnoha- majetných a pozdější spory o vyúčtování příspěvku a darů* Zdá se»že otep nehleděl aa vedení učtu^chtěl především pomáhat a nettřadovat»Pravdopodobně musel hodně doplatit se svého a nejvíce jím otřásla cyničnost... Jeho snaha pomáhat a ne ignorovat neštěstí ostatních převzal 3taaislavakij * před otevřením Moskevského uměleckého divadla»v října 1898 požádal jej písemně L.X^bl»toj#ahy pomohl pronásledovaným "auehoborům*. V rodinném archívu Alexejevů existovala kronika^kam se zapisovaly nej důležitější události od roka 1889 do 19>9«&taaislaveklj se podílel na posmrtném vydání brožury * Život Sergeje SU Vladimirovlče Alexejeva a Jeho dobré -skutky",kterou připravil dr .'Markov /??/« Tragédie v rodino Alejnejevových se tím neskončily, protože v březnu Ol.^.^/pri teroristickém atentátu zahynul nevlastní bratr */ATÓMMI Alexejov, aoskevský primátor ♦PO odchodu s dumy jej zastřelil A.Andrijanov,oož v tisku bylo označeno sa "skutek nenonálního"«Leč v rodině AleMjevovýoh kolovala legenda že SI© o pomstu odvrženy ženieha,který ae mstil pevěetn&su bonvivánovi. 1 '• ~ Stanislavskij se musel vydat ke vdov5*aby ji připravil na traglekou událost .Sna žil se, aby neomdlela,cos se mtr nepodaxile.itnohokráte se na tento zážitek rozpomínal.7* DalSí důvod,proč v dubnu odjel do zahraničí,1 17Jdahen 1893 Datace dopisu*vlastně závěti pro případ*že by aa navrátil do Moskvy, Zřejmě pod dojmem smrti otce i nevlast ního bratra. V dopise je precizaě charakterizována výehava dcery £iry»která se má do 19 let učit doma a poté v gymnáziuJHá se učit řečen,vytvářet její vztah k literatuře a především odvádět od iluzí o bohatství a bohatých nápadníeíCh»^á být připravována aa to, že život není "sladký bonbonek"#ale hořká pilulka a je**> cílem může být jedině práče a to.oo obohacuje daehajřikollv rosko8e»bohatstvf a nicneděláaí»lKÍru nutno provdat Uza "dobrého,chytrého a čestného člověka* z řad kupců. uměle&,doktJBrů či ačitelů.Kdyby ae zamilovala,nutao Ji vyhovět,ale nutno dbát na etikaJOd mládí ji nutno odvádět od zahalečů,má se učit lít a pracovat»2>oknd ae ' nevyhraní její životní názory,nesmí pomýSlet na přepych.. Má si vážit rodiny,babiček i vyehovatelěk.Věla by patřit k věříoím.protože jedine tak si uchová v sobě smysl pro vyšM h dno ty a poet i 5no st.Ve třec% letech má aa propustit chůva a přijmout yvchovatelka; Francouzska' /dbát, aby nebyla do větru/,nebo je^t^ lépe tAngličanka^íá pomáhat jiným a cítit s chudými*.. Vedle pogplsu otoe poznamenala manželka * "se v5ím soahlasín^M.P.^ilinová. »25- Itaben ai červen 1997 Síjen 1893 8 .leden 1894 7.,unor 1894 21#*ánor 1894 Studuje zařízení t továrnách a zlatnických dílnáeh.Ve Vídni,Lyonu a Paříži.V popředí pozornosti řetízkovacf stroje a tažení drátu, suroviny a základních součástí pro další zpracovaní tak,aby se úměrně omezila zbytečná Sručaí práce .ľa základě dvou pobytů v zahraničí připravil návrh reorganizace otcovského a strý-covského podniku společně s lng^qKHiiiiŽiT A.SoaSinem.Tleorganizaeejpočítalo *se sloučením firmy Vl.Alexejev.P.'VlsnakDV a A.SamSin. S přestavbou dosavadních ob j ektů, výs tavbou nových dílen a savedenía parního pohonu. Návrh Je nanejvýš podrobný, obsahuj e popisy a značky 8troJŮ»výšÍ nákladů,předpokládaný zisk po reorganisaci.jDílny se měly podřídit specializaci, v podstatě se pomýšlelo na mechanizaci všeho* co předcházelo individuální práci^Vyčleňoval se sklad materiálů s' přísnou inventarizací surovin a galvanická dílna.Poprvé v Ruska byly instalován; stroje na tažení zlrtého drátu se 14 kameny, galvanizující zařízení na pozlacení a postříbření V ťľule po představení s herci Malého divadla', po repríze "Poslední oběti* setkává se s X^V.* Tolstym. Obdivuj e jeho jednoduchost, stři dmost v jídle 1 obl^ání.Btěží byl schopen vyložit obsah hry A.H.Ostrovského, nedovedl se ovládnout a překonat ostych... Výnosem ministra financí ustavena Moskevské tovaryšstvo zlatnické výroby a obchodu spojených továren "Vladimír Alexej ev* a "P.VlInakov s A.5 Samsin\^ákladní kapitál - milión rublů, rozčleněn na 100 akciových podílů /ve výSi 10000 rublú/.TÍm byl dán právní základ rozsáhlé reorganizace. Koncem ledna byl StanislavskiJ zvolen za člena vedení tohoto Tovaryšstva a za předsedu vedení podniku. Premiéra hry V.íBjacehka "Guvernér",6tanislavskij se ujal režie a role Qeorge DorsyhojV zápisníku tři znal, že snil,jak uplatnit poznatky z pařížskýc lvadel«Jak vytvořit postavu nanejvýl elegantní, využít předností zvýrazněné dikce apod.H#imot© se mu zalíbil jeho spolupracovník,francouzský "korespondent* v aparátu Tovaryšstva,Jehož napodobil v gestech a mimice.' Premiére "Poslední oběti* A.K.Ostrovského na scén Loveckého klubu.StanislavskiJ v roli Culčina.tfako režisér rozšířil třetí dějství a uvedl na jeviStě množství kupeckých postav .žánrový obrázek považoval za nezbytnost. V charakteristice Dulčina zdůrazňoval dvě polohy: dětinskou nalvnoat a upřímnost společně s prázdnotou a lekhomyslnpstf. Kritika konstatovala, že v době všeobecného úpadku domácího divadelnictví Spolek neustupuje z pozic odvozených z "lepší doby* Ualého divadla. StanislavskiJ označován za "naději veškerého ruského uměni"..,' Kolem 20#březaa 189* Jaro 1894 Počátek srpna 1894 Podzim 1894 l^.proslnee 1894 •26- Hraje Paratova v "Bez věna" po boku v.U.Jermo-lovové v Nižním Tfovgorodu.Podle záznamů sí uvědomuje význam partnera,proto£e Jermolovová jej strhla k mimořádnému výkone. 2>abývá se modernizaci podniká a uv£di do ohodn parní kotel,zakoupený formou P.Višnakov,který &e nepodařilo dříve zapojit.fta&í se s mistry, spolupracuj e s dělníky a navrhuje představenstvu řadu opatření ,mj .zkrácení pracovní doby v zimnic •Běsících, uvolněni řádu v ubytovno,slavnostně předávané finanční odměny, zřízení čítárny apod.1 Formuluje podmínky spolupráce Spolku s Loveckým klubem pro pří Stí sezonu .fcnaží se omezit množství premiér, vymaní t se z vlivu přebujelé administrativy a zapůsobit ne nekultúrni zvyklosti publika - návštěvníků klubům.*. S podnikem značné starosti,shořele budova,kde ' se prala a třídila ovčí srst nedaleko Charkova.' Objekt nebyl pojištěn na základě zkušenosti*že mokrá vlna nehorí .*Lc5 budova byla podpálena z několika stran.' V rodině Stanlslavského' radostná událost -narodil se syn Igor 14.9.94*. Zkouší £1£X ďutzkovovu tragédil' *l?riel Aceste* ve spolupráci s tf.A.-Popovem a /.A.Saninem* Zkoušet se může jedině po večerech,pro to že většina souboru ve dne pracovala jako učitelé* úředníci,studenti,obchodníci atd.Prvých 14 dnů neznamenalo nic jiného než trápení,neustále se opakoval text, nedařily se misaascény, zkoušelo se do půlnoci a všichni se rozcházeli rozladění a vyčerpaní. Chod zkoušek jej donutil sestavit podrobný "režisérský komentář",který nápadně připomíná ?ozdejší režijní knihu "Cara Fjodore Ioannoviče" ak v druhém dějství měl před zvednutím opony doléhat do hlediště veselý smích a šum.Pek všechno ztichlo, dav se rozdělil na obě strany /skupiny štatistu řídili tzv.generálové/, zaznela hudba a z pozadí se ozvala Súdite. "Režisérský komentář" se uchoval a lze v něm rozpoznat jednak snahu do maličkostí rospraaováv davové výjevy - zřejmě s ohledem na přínos mela ningenského souboru,a jednak siřeji motivovat děj a psychický stav postav... Upevňuje se jeho pozice jako herce díky hostován s členy **alébo divadla. Pokračuje v demokratickém díle otcově jako zvolený předseda Rady dobročinnosti Rogožského rajonu,který považuje zájem o chudé,neMtatné a a zbavené tepla domova za samozřejmou povinnost. V těchto souvislostech přemítá o postavě Uriela Aoosty jako "bojovníka za pravdu** Premiére hry A .^.Ostrovského a N.J.Uolovjeva "Svítí.ale nehřeje"* v režii Strnislavského,který sehrál gjibfieva Habačeva.ftoli pro něho důleži- -27- tou.protože nedávala nosnost uplatnit vlastní eleganci, Hrubý a neohrabaný,hovorové intonace - něco v repertoáru Stanislavského nevídaného. 9.1eden 1895 Premiéra "Xíriela Acosty* K.tfutzkova v Loveckém klubuí Stanislavskij jako režisér a představitel hlavní' role*1 Později byl uváděn jako asistent režie A.AJSanin. Premiéře předcházely náročné zkoušky mnohdy až do Čtyř hodin ráno a mnoho potu si vyžádaly židovské zvyky a pí sně.Pro pravoslavného režiséra ryze exotickej i když mnohé mu zprostředkovaly vzpomínky na spolužáky .Koncepce zvýrazňovala ovzduší 17.století, děj lokalizovaný do Amsterodamu, zkostnatělost židovské oboe,která lpěla na tradici.stanislavskij vsak porušil novoromantieké podání hlavní postavy jako filozofa -snílka rozdrceného dogmat i čností .Hrál pozemštěna, nesoucího v sobě prokletí nikoho výjimečného,kdo se sán vyřadil jako odpadlík a v ničem si n stěžoval. Kalomený pochybnostmi, zlomený osudem,který si sán připravil, antihrdina každým coulem .stanislavskij zápasil sám se sebou a zříkal se vseho,ee mu připadalo jako snadné a dostupné .Bořil tradici výkladu hry, ignoroval tradiční pojetí titulní postavy.Tím 'byla motivována rozpačitost kritických oklasů..Sám Stanislavskij si uvědomoval,nakolik se těžiště role posouvalo a při reprízách převládal milenec nad filosofem či félozof nad milencem Jaro 1895 Hraje v "čarovném nápoji lásky", "Poslední oběti", zkouši Čechovovu aktovku "Medvěd",pře zkušuj e "Svévolníky" a "Hořký osud"#vV 10# duben 1895 Prvá role v čeehovovském repertoáru - statkái Smirnov v "íledvědovi *. Ne chtěl sehrát hrubého a vztekem se zalykajícího venkovského balíka,ale opravdového statkáře s velkopanskými zvyky,který si z rozkoší pohrává se vdovičfcou.H^dařil se mu dialog,proměny vztahů a j J 27. duben 1895 Výsledky dos ?d nedokončené rekonstrukce podniká upevnily autoritu podnikatele Alexejova, takže byl jednohlasně zvolen za ředitele Tovaryšstva a rozšířeny jeho pravomoc*. Léto 189$" Havazuje obchodní styky s firmami v Petrohradě, sna^í se rozšířit profil dosavadní výroby o wolframové vlákno a kabely. Haráží na tuhý odpor části představenstva* dočasně ustupuje s rozpracovává zahraniční styky - filiálky v Onuzii,Turecku a Indii, Stanislavskij se snažil "zvědečtět" výrobu, pro to přizval ke spolupráci m j ^chemika I.A.lablukDVa, výsledky nedaly na sebe dlouho čekat:v roce 1900 byla v Paříži oceněna zlatou medailí zlatá tkanina Tovaryšstva. Sít prodejen se podařilo postupně rozšířit tak,že zahrnula Baku,Tiflis,Odšsu,Jekfttěrinoslav, etrohrad, Varšavu, Bombaj , Smyrnu a Kairo. Od roku 1905 se orientovala na elektrické vodiče a položil prvý kabel v Hušku pod vodou .Jako jediný podnik realizoval vrtání diamantu a výrobu průvlekft pro tažení drátu miniaturních profiluj -28- Obchodní a organ i zátorská činnost K.S.$tanialev8kého se do nedávna zamlčovala 51 bagete! 1 zorala t souladu s názory chudobného sovětského společenství živořícíhc "od výplaty do výplaty* .^Představa o bohatém podnikateli predstavovala něco nepřípustnéhe,proto se úpravo* valy mj.memoáry **£ůj život v umení* bes ohledu ne, prv^ americké vydáni .Stan islavskému vsak majetek umožňoval uměleckou činnost,nepredstavoval pro něho ideál či životní poslání.'Jako bohatý majitel a ředitel továrny do roku 1918 se mohl věnovat umění,ostatně později plat jednoho z ředitelů Uměleckého divadla,plat herce a režiséra ukládal na- zvláštní konto,a něhož dotoval experimentální výboje.Jeho možnosti limitoval zájem akcionářů a rodiny. V době rozkvětu podniku, t j .ve čtyřicátých letečtí minulého století,kolem korunovace Alexandra II.a koncem devadesátých let dosahoval podnik přibližně poloviny zisku všech zlatnických továren a podniků.Pocet dělníků kolísal od 140 do 800 podle zakázek /šlo o vysoce specializovanou a náročnou ruční práci/,3 ustup se slávy se vztahoval na osmdesátá leta,kdy ruské podniky nezachytily vlnu modernizace,a tím zvýšenou produktivitu práce.^tanislavskij vlastně vyrovnal zpoždění a jeho modernlzáterské úsilí znamenalo jediné možné východisko?Bez ohledu na krátki zrakoat příbuzných najímajících se jedině o zisk a bojících se nákladů. ' ' Inženýrské, technické myšlení K.S ^Stanlslavského se orientovalo na domácí suroviny /zlato,diamanty/, počítalo s rozdílným vkusem jednotlivých filiálek podle místních požadavků*" zápisníky K.S.BtanÍalavského oplývají množstvím technických nákrešů.výpočtů aj.V zahraničí se zajímal o technologii výroby zlatého drátu,galvanizaci aj. Je zřejmé,že řadu strojů podrobně popsal .3 troj se 14 diamantovými průvleky zakoupil alJJea jeho zařazen: do výroby znamenalo čtyřnásobný výtežek.Díky strnislavskému zakoupilo Tovaryšstvo dva výkonné parní stroje pro elektrárnu podniku.V zápisnících všechno zakresleno,vyčísleno,dokonce uvedena dočasná opatření,aby během rekonstrukce nepoklesla výroba. "Snílek* a %umělec* Stanislavsklj zde prokázal vynikající technické vlohy... Prázdniny 18ý£ nastudoval *Revizora* s profesionálními herci,hrál Neštstlivce a připravoval uvedení "Othella*. Studoval dějiny Kypru a dospěl k názoru,že zvýrazní orientální prvky související a tureckou nadvládou. Ze zahraničí si přiváží knihy,staré- zbraně, renesanční křeslo, látky pro kostýmy .V zápisníku přemíra kreseb odvozených z návštěv musejí v Símě a Benátkách. Síjen 1894T 2kouší v domácím prostředí "Oth 11a".fáraje strážníka v nastudování "Vrána k vráně sedá" A .lí .Ostravského, v režii I.A.Prokofjeva.Snad pro to, aby neoslabí zájem obecenstva v loveckém klubu,které přicházelo ss 9 jeho pověstí .Obnovil "Svévolníky" pro Lovecký klub,v podání knížete Imšlna snažil se zvýraznit tragické tony, dané jeho závislostí na kateřinské ddobě a rodových výsadách .Lze prokátat, že se vyhranú- -29- je demokratické smýšleni,které vsak neupadá do zjednodušených fara j no s tí, naivní konfrontace bohatství a oha-doby.Směruje k filozofickému a humánnímu nadhledu. V "režisérském plán* tragédie "Otfcello* jej láká mechanismus zápletky, který v konečném výsledku zničil nadanou osobnosti malicherných příči»,díky uražené ješitnosti ezplane "požár žárlivosti",.. 2>e sebemenSíoh podrobností rozpracovány davové výjevy a zachyceny technické rady, jak dosáhnout zvukových Či světelných efektů /duté veslo gondoly,v němž šplýohá voda/.tJchvácení naturalismem mělni jenského souboru mělo svůj půvab a v interpretaci Stanlslavského zmnožilo nezbytnou preciznost a přesnost, j ich S se amatérskému hnutí nedostávalo, 6,prosinec 1895 Obnovená premiéra "svévolníků" ve Spolku umění a lite retury v režii £,S.Stanlslavského,Kníže Xašin pojat jako obět osudových sil,zřejmě v souvislosti se studiem "Othelle*.Podstatně rozšířen davový výjev, nápor uprchlých nevolníků na knížecí statky. Statist? rozčleněni do skupin tak,Jak se mohli umístit na jednom povozu ,P0mysl»é koně a pomyslné povozy hnaly se se jevištěm s křikem,pískánim* řevem-, zněním rolniček - každá skupina se odlišovala Evuky.Rakonec dav vtrhl na jeviště,slézal vysokou ohradu /svým způsobem zopakovaný davový výjev z "Qriela lee*ty*/# Kritika konstatovala,že Spolek zformoval divadelní rgram i soubor, tudíž měl by se změnit v profesionál scéna pro střední vrstvy. Závěr roku 1895 V bilanční zprávě Tovaryšstva uvedeno, že knihovna dostala další svazky, čítárna potřebné vybaveni a ' vznikl zde sbor za vedení profesionálního dirigenta.* Jedna dílna byla přebudována na miniaturní divadélko, plén Stanlslavského - opravdové lidové' divadlo na závodě - nemohl se uskutečnit okamžitě.Jiné je, Že dělníci nadále bydleli ve stísněných podmínkách ubytovny,kde měli alce čisto a teplo.,. Leden 1896 Válčí s ředitelem Loveckého kluba,kde pro zkoušky potřeboval prostornou místnost herny a haly, Ba generální zkoušce zranil Stajolslavakij spolu-her oe»Ch,0 ,PetresJ ana »Bána hrozně krváoela a musela být ošetřena v nemocnici,^ tisku jizlivé poznámky o naturalistické vášni Stanlslavského ,kteřá se aezasti ví před knot krveprolutfm.Pro Stanlslavského - celoživotní hrůza ze zbraní,jíhž se všemožně vyhýbal, 19.1eden 1896 Premiéra "Othella" v Loveckém klubu v režii £,S.5 Stanlslavského s výpravou P.*N,Havrozova,'Postava Othella v pojetí Stanlslavského vyrůstala z členitého pozadí a akcentovala "dětskou naivite" slavného vojevůdoe.2árlivost jen pozvolna zaslepovala jeho vědomí,Syn -naší doby,náš součaaník,nikollv patetický hrdina,trpící a oklamaný civilizovaný Maur - v tom se shodla většina kritiků.ftereo T5,feossi doslova záviděl profesionálovi Stanislavskému jeho jedinečný výkon .Ocenil" j ~ho nadání, aniž by konkrétni se vyjádřil k pojetí role /ovlivněné s nejvetší p^avděrodobností vřeném T^alvinlho st./.'Představení nadchlo v*,%,1 &ejerehoIda,který je považoval za ideálni a nesrovná- •50 telné s výkony herců Vechtera a Roseova .Obdivovaljph nádhernou výpravu, davov é scény, nelíbila se mu větSim ostatních výkonů s výjimkou ätanlslavského a Sernva-lové,Othella a Pesdemony* Humoristické žurnály otiskly množství parafrází na "bohatou výp.avu" bohatých amatéra; Spolku,kteří aohoi počítat s pomoci zlatnických dílen.Ve skutečnosti většinu kostýmů uSUy členky souboru sice s drahých látek+rekvlzlty se vypůjčovaly z domácností. "Othello" přesvědčil ďtaaislavského o nutnosti rozchodu s amatérskou minulostí* nezbytnosti vzniku jiného typu divadla „V Euaku té doby existovala jen dlvedla dvorní,komerční a amatérská;všeobecně přístupná scéna s demokratickým programem scházela.1 V prvé fážl se naděje St«nislavského zaměřily na zakladatele divadla "Skomořooh* *iiaaDf lidové scény v rámci průmyslové výstavy a posděj^ího nájemce Seledovníkevsk^o divadla,y.Y.Icotovskéhoj 2de nastudoval Stanlslavskij "Haničkn" G.Hanptmanna /Haniččina cesta do nebe/»kde marně oponoval herecké rutinovanosti. V další fási jednal se spisovatelem V#řreobraienský^! který jej varoval před zbytečnými nepříjemnosti* jak je vyvolávají v cenzurních kruzích zmínky o všeobecně dostupném divadle,tzn^divadle lidovém*jež v fiasku podléhalo zvláštním ope třením .negramotné Busto nesmělo slyšet hlas pravdy,Cenzuraí opatření ve vztahu k tomuto typu divadel byla zvláště strohá a počítala s několika atupnovýa povolovacím řízením /t^nJpovolení hry k tisku*povolení hry pro uvedení, zvláštní povolení místních policejních institucí pro lidová divadla atóV/. 2. duben 1896 Premiéra *Haničky" sv Solodovnifcovském divadle v režii ž^.StanislavskéhoJíb představení SCV^entoi ski j předal SteMslavskému prvé vydání "Kevizora" s aogolovou dedlkací M.Sčepkinovl. Láznamy Stanislavského 1 ohlasy kritiky naznačují, že se zde poprvé prosadily princiw symbolismu: unifikovaný dav SebrákŮ-kteří pře^appvali a postupovali k rsmpěf/ndčl smrtl#ktery zastíral obrovitými křídly umírající Haničku apod.1 Haničfce sténala v přítmí, její tvář osvětloval pramen světla.Z pozadí vyrůstal přízrak, černá křidla narůstala a z výše se spouštěla. Režisér Stanislevskij hledal hranici mezi realitou a snem,vidinami nemocné Haničky.Tak sousedé kolem její postele se pomalu kolébell»přeš|apQvall s nohy na nohu, takže vznikal dojem stébel ve větru. Tak se výjevy ryse reálni měnily v nezvykle fantast ké*£ těmto postupům se Stanial^vskij vrátil v druhé polovině desátých let*když uváděl hry L#- Andrejeva a \f.1faeterlineka. Jaro 1396 uVahy o potřebě nového dostupného divadla pronikly na stránky tisku.Kritik nakloněný Spolku a později Uměleckému divadlu, N.^Sfros* zvěře j nil laiwiai interview se Stanislovakým.2a rozhodující považoval zmenu přípravy představení, ukáznění souboru ve jmér seriozního programu.řrvá sezona měla proběhnout v malém divadle,kde se mohl sehrát soubor a připra* vit potřebné technické zázemí. -31- následovaly rozhovory s herečkou Malého divadla, fV^.^edvedevovou,hercem A .: I. J u žinem-Sumbatovem . otanislavekij je posedlý ideou nového divadla, protiví so mu obědy pro chudé,pitky s kopci e podnikateli,divadlo jej pronásledovalo,což vyvolali obavy se strany tcbyně.O, 1!.Perevoščikovové i ženy, M.P.Liliaové.Obě pomýšlely na rodinu,obávaly se nejisté budoucnosti a chudoby. Otřásly jím události na Chodynské rovnlně,kde zahynuly stovky ubožáků ,ktelr é sem přilákala vidina "carských dárků".Aby skončili ušlapáni nebo po tluôe n i JS tan islavského děsil fantasmagorieký ' výjev,kdy carská rodina míjela povozy s mrtvými.* !Ľragický výjev je dnes srovnáván s událostmi po smrti JjvjStalina,kdy v roce 1953 také zahynuly tisíce lidí ušlapané v ulicích zatarasených vojskem a policií.JevtuSeno vzpomíná na vrstvy trvaných knoflíků,které domovníol zametali. Chodynka, jak se předměstí Moskvy říkalo, stvrdila představy Stanislavského o archaičnosti car ismu jako společenského zazení ,hrání oího pokroku v kultuře 1 průmyslu.Tfázor vtělený do zaha Jovecích představení Umelfcekého divadla, zejména ■Cara Fjodora loaimoviče*? Květen 1896 Ke^ecký herec L.Bernay si návrhy spojena s uvedením USilI "uriela Aeosty" a byl ji nad Sen. Jeho představení prob&hla v rámci moskevské ho domácího divadla Alexej evových. Uveden byl výjev z "Vladštejnova tábora" .slavnostní recepce na německém velvyslanectví se zúčastnil mj.oar, stanislavskij se tam seznámil s režisérem Ber línali kého královského divadla ,M.*(irobe .Mnohé z těchto známostí se přihodily v době hostování v Německu, stejně jako v době zajetí na počátku prvé světové války. Léto 1396 S manželkou a dětmi,tzn.s Mrou a Igorem,v Ljubimo ee .Připravuj e repertoár zamýšleného lidového divad la:"Car fjodora Ioannoviče","Kupce benátského", "Revizora .Miraadolinu","Borise äodunova", "Mnoho povyku pro nic", "zkrocení zlé ženy", "ženitbu".Počítá s tím,že sehraje Sheylocka, Petruccia,Su^ského aj. Přemítá o soudobé ruské dramatice a kritizuje hru /vS.Butorina "Dokud tě nechytí,ne j si zloděj" Jako hloupou e zbytečně napodobující francouzské komedie, ani ž by měla dobře napsaný konveraační dialog. " " " " Jako podnikatel se' účastní průmyslové výstavy v nižním ^vgorodu.S.I.^montov mu tam vyprávěl o výjimečném herci, zpěvákovi a uměle i .Sal j a-pinovi.iJ'irma pronikala do a zle, takže Stanislavsklj jednal s "východními kupe i".Po tě5 lilo jej pozvání z Petrohradu, ka»! dolehly zprávy o jeho hereckých úspěších. V Jeltě připravoval uvedení "Polského žida" a studoval roli Jaga v připravovaných predstavenie L.Bnrnaye, jež se nakonec neuskutečnila* Podzim 1896 Při zkouškách "Polského žida* méně pomýšlí na efel a více se snaží pomáhat heroům.Bnaži se sledovat postup dějové fabule. Vedení Tovaryšstva spojených továren podělo žádost, aby v rámci podniku mohlo vyniknout divadlo, J^ko ředitel odmítá dávat úplatky.pro to že celou záležitost chápe jako významný kulturní podnět, WakoneC se zrodil kompromisní návrh, ^by byla zřízena čítárna,respektive ^by se j|ž v existující čí "terně předčítaly knihy a uváděly úryvky z nich jako ilustrace,,V Premiéra hry "Polský žid" ^rckmanna-Chatriana v rež: K,^,Stanlslavského na scéně Loveckého klubu, ktanislavskij sehrál roli purkmistra Uatyáše,kde mu záleželo na momentálních změnách ryteu,kontraste* a všem méně očekávané^.Ohlasy představení uznávaly jeho nadání,leč měly výhrady ke zbytečnému naturalismu JSnaze napínat a děsit hlediště prostředky nepříliš vybřanýml,lrltlka odmítla "noc hrussy", i když uznala, Že momentální proměna dekorace byla realizovaná nanejvýš mistrovsky /pokojový interiér se rozestoupil a změnil v soud/. Začíná si uvědomovat nebezpečenství šablon a opakování toho,co mělo úspěch.Přiznává,že nemá zatím dostatek odvahy a důslednosti,aby se jako herec zříkal šablon. Obnovuje nastudování "Griela Aoosty" a "Bez věna", kde hrála m j X^.And>e jevová,AXlevitskÍj aj Pohlcen reorganizací Spolku umění a literatury, z něhož se mělo stát profesionální divadlo s pravidelným každodenním provozem .Starosti mu dělá složení amatérského souboru a rozpočet,protože lidové divadlo nemohlo počítat s dotací městské rady. V moskevském bytě zvláštní "představení" pro děti, v zápisníku "prvý debut Siry* .K.K.AlexeJevová později vzpomínala,že otec přicházel do dětského pokoje a vyprávěl obsah klasických textů, predavšie %Kréle Leara","Zkrocení zlé ženy" a "Romea a Julie" Recitoval pasáže s předehrával dramatická místa.-Spolek organizoval m j .představení pro děti i představení pro dělnictvo v továrním prostředí.Většinou v testilkách, nikoliv v rodinném podniká Stanislav-ského,kde však později si zakladatel toskevakého uměleckého divadla vymíní,že Jistý počet lístků zakupovalo představenstvo a rozdávalo je bezplatně. Dokonce později jako kompenzaci za zrušené divadlo v rámci podniku,kde muselo ustoaplt výstavbě nových dílen. Premiéra komedie ^V.Shakespeara "^ňaoho povyku pro nic",kde se jakc režisér snažil uplatnit poznatky z cesty do zahraničí /scenérii zámka v Turíne/, Postavu Beneše ^Benedikta/pojal jako hrubého rytíře posedlého vojančením a nenávidě jí čího ženy. Kritiku okouzlila dokonalost výpravy, kostýmů a mízanscén,něco nedostupného dokonce pro dvorní divadla.bám si uvědomil nezbytnost,jak vytvářet dramatickou postavu a inspirovat se realitou,nikoli -33- pouhoa divadelní tradicí,a£ již sebelépeÍ.Hení bes zajímavosti,že amatér Stanialavskij t éře Spolku i počátcích Uměleckého divadla považoval Shakespeare aký repertoár sa samozřejmou součást uměleckého úsilí .Bohužel později se mohatovský soubor nedoved: přeorientovat od vnějškově pochopené čechovovské linie, jak dokládá m j .odložená premiéra "Othella" pí třicet let ej. 15 .únor 1897 V rámci literárního večera sehrál úryvek ze "Skap* pého rytíře* v Kor Sově divedle .V© prospěch chudých studentů.TJvědo^il si,nakolik řadová profesionální scéna ÍÄnoruJe umělecké požadavky a nedává možnost se v šatně dokonale připravit na představení. Vadily mu těsné šatny,přítomnost postranních' za m jevištěm .Při odchodu z divadla setkal se s AjP? CechovemTffifmlitllttkterý mu blahopřál k uspěchu,uvedení "Medvěda" na scéně Spolku* Jaro 1897 Komplikovaná jednání při přípravě nového divadla: projekt budovy, ovahy o repertoáru,oficiální návštěvy. V březnu se účastní I.Všeruského sjezdu scénických pracovníků jako člen s hlasovacím právem.Sjezd více než 14 dní Jednal o stavu domácí dramatiky, divadelní sítě,urovni představeni i kritiky, Monopolní postavení dvorních divadel sice zrušil Alexandr III.24.března 1882,leč bouřlivý vývoj soukromých divadel míjel se s kulturními požadavky Ukazovala se nezbytnost vzniku jiného typu divadla hlásilo se o slovo "lidové" divadlo,Jak potvrdil průběh průmyslových výstav v H'žním aovgorodě a Moskvě, Huško stanulo na křižovatce dějin a dohánělo evropskou civilizaci,v průmyslu i demokratickém uspořádání společnosti.Snešňí naivní 1fisartliaa» idealizace car ismu, spoj ená s důsledky sedmdesátlle vlády ignorující zákonitosti ekonomické % sociální brání rozumnému výkladu J Jedno' Je zsvraždení, beštiálni poprava Mikuláše II.,a druhé konzerva* tivnost car ismu,s níž se pokolení devadesátých let muselo vyrovnat. V celoevropském měřítku vznikala divadla reagující sa popřeni uměleckého programu,důsledky soukromého podnikání orientovaného výlučne na zisk /llndchovek* umělecké divadlo - Pařížské svobodné divadlo -Berlínské nové divadlo - londýnské nezávislé divadlo/.2rod uměleckého divadla v Moskvě stal se nutností. Prvý sjez4,organizovaný Ruskou divadelní společnosti, za účasti 1384 delegátů konstatoval příčiny "krize dramatického umění":nevhodné podmínky, tristní vliv cenzury, špatná příprava. Ubohost postavení umělce ve společnosti,degradace etiky, zápas o holou' existenci - myšlenky souzvučné poznatkům E.Q.Štanislavského.Tak dozrál ideál reformy ruského divadelnictví a pomocí uměleckého divadla obklopeného filiálkami a- studii,jež měly obnovit zdravou krev v provincii,' -54- 27.hřezen 1897 itanislavskij poprvé' m%$XJ*£tT v režii lín Dubec 189? Iľ.červen 1897 operního představení ,S" žáky M.W.KlImentovou-*&uroncevovou v budově Malého divadle ^nastudoval výjevy z "Pikové dámy" a "St lvíčků", ar ie z oper P.l.CaJtovského , I,«Linky,A .^v&uhinltejna, ii.Cipollinlho aj. snažil se o plynulé Jednání,pravděpodobnou hereckoi akci,která podle názoru kritiky dokonce přitlumila nevyrovnanost pěveckých výk*onů. Z obchodních důvodů se musel vydat do Berlína a Paříže díky komplikacím s novým technickým seřízením . V Berlíně sledoval představení repertoáru,který jej zajímal z hlediska nového divadla s "Potopený zvon%%anioku%2inaaii "Coriolana" a mnoho povyku pro nic"? V Paříži - "Lakomce" a "Misantropa"#Sadchla Jej Rostandova "Samaritánka" nejen díky sym«il Sarah Bernhsrdtové, ale samo taným faktem objevení se na scéně postavy Ježíše Krista,Jemuž se ruská cenzura bránila.V Paříži samozřejm©at,v Moskvě holá nemožnost stvrzená záhy^cenzurním zákazem "Haniôky" v zahajovacích sezonách Umeleckého divadla na záklfdě zásaBu patriarchy," V,I,Kě^Írovlě-Bancenko poslal počátkem června Stanislavskému obsáhlý dopis, nyní na rubu navštívenky navrhl setkání v restauraci Slovanský bazar Jí setkání došlo 22, června a tete datum se považuje za počátek Moskevského uměleckého divadla.&de byla potvrzena shoda názorů na potřebnost vzniku všeobecně dostupného divadla zaměřenéh na střední demokratické vrstvy.Rozdělen; /Btanislevskému přiznáno veto uměleoké,Rěmirovl-čovi-BanČenkovl - literární/.dohodnuto složení souboru vytvořeného amatéry Spolku umění a literatury a dramatických kursů Moskevské filharmonie ^va vedoucí,dva soubory - Lilinová,Andrejevová proudy v literatuře" - A?!P.Cechova,1finimom neodvolatelných požadavku estetických a etických jako krédo namísto dosavadní rutinovanosti a ©ez--yšlenkovitosti " Z tohoto setkání, je š trvalo osmnáct hodin.odví jel se návrh statutu Moskevského všeobecně přístupného uměleckého div«dlat3tanifilftvskij prosadil princip akclobé společnosti,s nímž měl značné zkušenosti. Předním hercům zaručovala podíly /zrušené až v polovině dvacátých let/a zejména pak nutnou míru demokratičnosti odpovídající potřebám provozu. V případě neúspěchu se mohl lépe pokrýt deficit, a navíc odpadaly výhrady tisku vůči "bohatému kupci",který si založil pro sebe samého divadlo! I^to 1897 V ljubimcvce a v Jaltě věnováno - vedle dílčích amatérských představení - přípravám nové scény. -35- Podzim 1897 1/•prosinec 1897 26,pro6inee 1S97 7.1eden 189Ô 27.1eden 1898 11» Sledoval m j .ftoxanovovou,připravoval nastudováni "Večera tříkrálového" , jednal s překladatele*!! "Hanič-ky" V.P.Bareninem, výtvarníkem V.IA JSimovcm. sám se na ruské scéne zvykem.^ní o radostném představení, zbaveném hrubosti. Starosti vyvolává rozpočet připravovaného divadla, je£ se neobejde bez dotace nebo podpory meoenáSůJ Po oznámení v tisku.zprávě o přípravách novéhb ' divadla,dostává množství dárků /kadeř vlasů a«&« PoSkiapjvýřez z Tjůvodního jeviště útlého divadla, kde hrával M.S.žRfepfciniprva vydání-ruské klasiky spod,/* Méně již peněžních příspěvků. mixi*x»i*»ěx ms^taTttmwTft^tanI^Iitinrfjysl¥f X*g*f¥aa£»YYTYYY\HrYYYYYYYYYYYYYYYYY¥YYYlYYYYYYYYYYY Premiéra "Večere tříkrálového" W .Shakespeara na scéně Loveckého spolku.Resie Stanislavského,který hrál Malvolie.Podařilo se mu sladit "orchestr*, vytvořit soubor prodchnutý radostnými pocity. Kritika vytýkaje 3tanislavskému, že se méně ovládá a příliš vyčleňuje*aby jeho postava vyvolávala soucitný ohlas.' V restaurantu "Slovanský bazar" příprava materiálů pro Městskou dnmu.Defakto Radosti o povolení i do* taclx "Lidového divadle".V.4I.irěmirovio^ancenko se obrací na veřejnost a zahajuje předná^jy,kde vysbětlt je nutnost vzniku divadla jiného typu.Zadost v duně komentoval kníže V.^#í>olÍoyn,2ádoBt podle jednacího ádu převzala komise pro společenské záležitosti..'.1 Amatérské představeníspolku abstinentů v čítárně Alexejevovské zlatnické továrny i "Z cizí vlny kocovina" A.lC.Ostrovského a vaudevill "Přelstil11, iitanislavskij pomáhal s výběrem repertoáru,kde dával přednost klasice* Premiéra "Potopeného zvonu* &.Hauptmanna na scéně Loveckého klubu»t>tanislavskii Jako režisér a v roli svonaře JindřichajVýprcva V#A#Šimova,esistence režie A.'Af&eninJ Obecenstvo okouzlila sellkmená scéna s balvami,na níž se herci pohybovali zcela přirozeně a bez viditelných ohtí&C.Výklad Jindéloha akcentoval jeho zápas s lidskou malomyslností a pokryteckou morálkou. Stanislavskáhc zaujala idea vytvoření celosvětového zvonu,záruky pokroku a blahobytu .Kritiku podobný výklad neuspokoj il, 2dál se příliš idealistický a soíSe renesanční než symboliatioký.Je zajímavé,že autorita re sis ára Ststiislavského nastínila autoritu herce,jemuž kritika nadále vytýkala menší schopnost se kontrolovat. Prvá vzájemná spolupráce obou zakladatelů, Stanislavské-ho a líěm iro v i oe-Bance nka,při nastudování umeleckého. ' programu v rámci plesu v domě- generálft-gubernátora.mj.1 výjevů z "isugena OnSgina" A.S.fo^kina a Rostandových "Romantiků*. -36- Jaro 1898 27.hřesen 1898 Květen 1398 červen 1898 14.červen 1898 Je lekce v Moskevské filharmonii , vedené w V.I. we-n iřovicem-Dflnce nke«,aby lépe poznal jeto žáky. zajímá se o Moskvina,&nipperovon,Me jerohoIda, Roxanovovou,Savick0u,Litovcevovon a Mura to vo von. Sam se so&boru Spolku počítá s Lilinovoa,Andre jevovou, Artě^w^/lexandroVQ^Saninem* Silovskou,Rejevskou,3e?narovovou,Miohajlovem a ^oljanskou. závěrečné dějství * Ivana Sosanlna* a druhé dějství opery K.Keineke "Ttáfcaký gubernátor. Znovu se zabývá repertoárem nového divadla a počítá s obnovením "Pmlodů osvěty*."Svévolníků-#"Bez věna", ttToiBá?e".HHaniakyw#HUriela Acoaty","Večera tříkrálového", "Haničky%T,Pe1gmeného zvonuflí"Polského žida", a "Horoucího srdce".éVýběr stěží lze považovat za kritický.- Ns základě doporučení V.I.^ěetroviče.l^ančenka počítá s uvedením nCara ijodora Ioannoviče", "Racka* , ^Antigony%^vizora%"SepHtele lidu","Pigsrovy svatby0 aj. Ho sdělení funkcí v čele nového divadla mu oficiálně svěřilo "šéfreáiséra" a "ředitele* Moskevského všeobecně dosturmého divadla.Takže mohl uzavřít smlouvu s majitelem domu MoSninem /Karetnyj r jed/ a zahájit jednání o přestavbu. Akciová společnost určila prozatímní předsednictvo Tovaryšstva t Alexejev#lfeÍ»vl&#enoe«I»^ 0sipov,n5kov,Vostrjakov,f^kofJev,(hichtejl,^ennert.JJ Převážně js u zde zastoupeni podnikatelé,továrnícÍ, majitelé realit. Zahajuje jednání s velkoknížetem Serfcejem Alexandro-vičem o uvolnění hry 'Car Pjodor Ioannovič *, zakázané menzurou z důvodů možné profanace.V Buste nebylo -zvykem uvádět na scéně postavy cera,wetropolity aj. zahajuje přípravy k nnstudování-txagédie A^Oblstáhc studiem v chrámech Hostova Suadalského * ikony, církevní roucha,letopisy XVI.stoletf,porady s histori přestavby. Palší putování po historických místech - Hostova JaroslavskéssJaro3lavll#tlgllčl ej.bbÍrají se reálie, útržky starých látek, konkretizuj I představy, stanislavskij uvažuje, zda má sehrát Borise tfodunova nebo Sujského. Hekonstrakce budovy v Uoskvě se protáhla* takže není kde zkou3*et3edaleIsa Ljabimcvky,na pozemcích rodiny Archipovových existovala obSírná kůlna,kteroo se podařilo poměrně snadno upravit.Tak se začalo zkoušet v Puskinu.Cba zakladatelé se vzájemně informc val i písemně, protože Něm irovič-Dančenko dokončoval na Krymu román "Peklo". Prvé shromáždění obou skupin v PuSkinu,na druhý den se začalo zkoušet: "Antigona", "Kupec benátský", -57- "Hanička", "Svévolníci" aj .Prvé zkouSky vyvolaly spory,část souboru s# vzbouřila a obhajovala názor, že namísto divadla se tu zakládá univerzita,1 Zkoušky se začínaly u stolu, nejprve se pře čila hra/ poté se debatovalo a režisér nakonec objasnil záměr. Tak po četbě "Cara ř1 j oder a loaanoviče* vyjádřil se 5tanislavskij,že nutno vypudit ze scény náhražky a rutinovanost,aby sem pronikla opravdová historie-nost.llercl se ostýchali,báli se pro*aluvit,přesto že t« vznikalo ovzduší vzájemné pospolitosti a důvěry.1 Po zkouškách s Knipperovou /Irina/ a Mejercholdem /řj o dor/po čítá s oběma na hlavní role. Chce uvidět na scéno náměstí v Kremlu v pozadí se třemi chrámy. Nakonec dal přednost dřevěnému kostelíku vedle Uspenskčho chrámu /zlikvidované ve dvacátých letech jako řada malých* chrámu,které nakonec alikiliatala zasáhla výstavba sjezdového paláce a přestavba Kateřinského paláce pro nasedání - Ne j vyššího sověta a parlamentu/. 0 chodu zkoušek podává svědectví podrobná korespondence s Němlrovice?n^>ančenkew,v niž StanislavsklJ ctil autoritu renomovaného litera ta # dramat ika a kritika.&okonee až přehnaně. Stanislavského jako režiséra upoutala eventualita "nových pohledá1* t bojarský hodokvas na střeše paláce, průhledy mezi větvemi stromů,ceremoniál zpomalený nikoliv však parodovaný, ' ' Stanislřrrskij pochopil text -A .KJTo Istého jako tragickou ságu* o utrpení národa, jemuž sl«hý car nemůže prospět. ' ' Během zkoušek vznikla řada konfliktů, m j .'s AfLjViSnši ským /3odunov/,protože Stanislavskij negoval dosavadní výklad historických postav a odmítal rutinu. Hestečila mu gestikulace*nápodoba historických výjevů,akxax vyžadoval celistvost dramatické poatavj omarené charakteristickým způsobem řeči i chováním, Počátek srpna 1898 Na trhu v Nižní* Novgorodu nakoupil množství reálií /kláštery prodávaly zbytečnosti/:obuv, §átky.vy?5ív&né límce,pásy,dřevěné lžíce,talíře aj. Přiválí do Moskvy "celé muzeum"/část je uchována ve sbírkách dnešního Muzea MCHAT/.Stále sní o barev nýeh skvrnách»ko ntr as tni oh tonech. Mlhavé představy konkretizuje Hěmirovlčův rozbor "Racka ",který se zabýval niternými stavy a "náladám jako jejich, zázemím. Režisérská kniha "Sacka" vznikala nedaleko Charkova "v tichu pracovny" JStanislavskij ji podrobně rozvedl z pozic režisérského dogmatismu a teprve později zadal počítat s hercem,aby po třiceti letec uznal jako jediné východisko * improvizaci. Konec srpna 1898 Má potíže se čtvrtým dějstvím,nesouhlasí s návrhem emiroviče-Dnnčenka,fiby se ujal role Bérna namísto jím oblíbeného Igor lna, Sor lna či Samrajeva. Cenzura povolila uvedení "Cara Fjodora loannoviče" s řadou škrtů, které oslabovaly vyklad cara jako dobrotivého slabocha /pozdější analogie s Mikuláš II, patřil k vychovaným,Jemným lidem,kteří však nebyli ochotni cokoliv rozhodnout a každému slíbili všechno,atiž by cokoliv realizovali/. 58 Výměna dopisů o režijní* výkladu "Racka" je nanejvýš E©jífnrvá:TTo^lroviČ*Dencenko jako literát avytu?il specifické stránky textu nepochopeného souborem Alexandrinského divadla, a otanislovskij, který přilit Čechovovi nerozumne! .geniálně vytasil, jak dílo Ínseenovat."Tak se osvědčilo souznění dvou osobností v čele nového divadla... Cechov požádal*eby Stanislavskij hrál Trigorina. Kěmi»vič*£)anoenk© chtěl zřejmě přitlumit herecké záliby Stanislavsfcí^ho. IS.sáří Konec září-počátek října 189Q Zkouší "Cara řjedora loannoviče* a "Kupce benátského".Získává ke spolupráci u.l.Xfamontova jako znalce staré ruské historie. 14. říjen 1898 Zahajovací představení Moskevského ttnělecto-Všeobec přístupného divadla v budově divadla 3rmitáž /Karetayj rjad/ípremiéra' "Cara Fjodora loannoviôe* /..K.^olstéh© r režii Kv^.Stanislavského a A.A.Ba-nlna*výprava V#'A#Simov, Mzev divadla vznikl jako kompromis,pro to že bylo nutné akcentovat jeho uměleckost i přístupnost jako rub a líc jedné mince* Den zahájení pomohla určit pověrčivému Něwtrovičovi WilWlfěmfniažaaFinlgtlIř X>ančenkovi kartářka, VěStila úspěch dílu započatém uprostřed týdne,takl volba padla na středu. Představení zahajovalo trojí zazvonění*pek následovala slavnostní pře&ehra*peté se rozhrnula opona do stran a odhalila imposantní výjev bojarského hode* kvasu ozářenou zapadajícím sluncem na posadí kremel skýoh ehrássů.OkDuslily kostýmy*výprava,nevídaná podívaná.t) hercítíh 3e začalo uvažovat až* po ?v obraze,výjevu smíření dodunova se Sajským* Cara Fjodora hrál i.M.Mo3kvin,Borise tfodunova A.L.Vilněvskij,VasilÍje Suj akého Ue j archo Id V.E., Ir inu 0 . L,Xn ipperová , kněžnu Ustlalavskou M.L»R©xa-novová.ijtaniíilavskij v tomto představení nehrál! načínalo se v 19*, 30,končilo ve 24 hodin. V hledišti - ^.Tí.Jer^olovová a výkvět publika. Ohlasu napomohlo m j . , že o uvedeni rozhodla teprve předchozí generální zkouška, kde představitelé carské rodiny, moskevské' honoraoe a církevního úřadu vyslovili souhlas.A tak odpadly obavy z profa nace církevních ob radii, státnických postav apodj Espěch slavila diplomacie V.I,7íemiroviče*^enčen}ao, který využil vlastních známostí a styků s vlivnými kruhy. ' Po 74 zkouSkách následovalo 920 repríz do 27.10* 1949, Publikum okouzlil kolorit staré Moskvy,diváci ftpodlehli iluzivnímu představení s propracovanými davovými výjevy a pozoruhodným hereckým výkonem I.Vjybskvina.Upoutsle meiningenská 3fKfIffWli "bilderei" dovedená k maximální dokonalosti^ Prosba bojarů o ochranu před Goduh&Vem,píseň o hrdinných činech Ivana Sujakého*.. Hádherné žánrové výjevy..'. ' Hrálo se sice v divadle "Srmitáž",které neodpovídalo představám zaW.adatelu.Ale 1 tak zde byly realizovány dílčí reformy .'Zroseno koncertování před představenímSobecenstvo žádáno,aby odmenilo herce potleskem až po posledním dějství,což se ~ vsak zde nedodržovalo l zakázán přístup postranním do satén al. Kritika cel :ově přijala představení a dílčí výhrady se vztahovaly na "přílišné uchvácení" minu* lostí,přemíru podrobností.která si divák nemohl zapamatovat.líemohla být vsak nepostřehnuta harmonidnost stylu a pozitivní stránky související s výtvarnou koncepcí výpravy /respektive malířskou v duchu koncepce per edvi žniků* J «ž sa však tou dobou pře žila.6 Ivadelní styl se opoždoval a obtížně se vyrovnával s přínosy ostatních druhů umění/. 19. říjen 1898 Premiéra "Potopeného zvonu" G.teauptsaiňna,obnove- ného představení Spolku mění a literatury v režii £.3.S tanislavakého a A.A^Banin&.ve výprave V.1A.j Simovajstanislavskij hrál zvonaře Jindřicha^ Obnovování inscenací nelze ignorovet*protože pomáhalo novému divadlu v poměrně krétké době Jsonstituovat repertoár .V podmínkách technicky nepříliš příznivých. Srovnání s původním představením naznačuje*že bylo posíláno pohádkové ovzduší*fconfllkt zvonaře a pasto* rem,zdokonaleno objevování a mizení duchů*skřítků a vil.Bereoký výkon Stanislavského posuzován dosti protikladne t na jedné straně kritika ocenila jeho "mohutnou postavu tltanského nadčloveka"*na druhé však vytýkala přemíru temperamentu a pozemského potu... Po 17 reprízách v roce 1900 představení staženo. 21.říjen 1898 Premiéra "Kupce benátského" ■>.Shakespeara v re li Stanlslavského a A.AJSanina,s výpravou V#A.Simova^ Ve srovnání s nastudováním Spolku umění a litera* tury tragický neúspěch způsobený výkonem K*4J. Darského*kterého Stanislavsklj donutil hovořit se židdvským pHzvukem.Snažil se tak přitlumit jeho provinční sklony;*patetioký přednes,leč dosáhl prevého opakuj - - . Publikum zaujala renesanční atmosféra* TýwaVnost* ale nemohlo se smířit s hlavní poštavou*Tím spíše* že židovský živel se obtížné prosazoval v kulturním prostředí díky mnoha předsudkům* Po 35 zkouškách 10 repríz do 2«uWa 1899.* :?.říjea 1898 Generální zkouška "Haničky" U.Eauptmonna,._________ na závěr telegrafické sdělení moskevského gubernátora* že hravnení pQVolena.Äepomohla osobní inter-vence v.l»^ômirovice^aa^nte#protož« státní instituce vyhověla přání církevních kruhů.' Kázorům pravoslavného tisku,kde se objevily dopisy proslaveného prostáčka bo žího * jemu žvae v noci zjevoval Kristus a prosil jej*sby jej ochránil před bezbožnými divadelníky* Pro nové divadlo tragická rána* zásah do obtížně vytvářeného repertoáru s nepříznivými důsledky -40- 2Csra Fjodoa při předsta* ▼ani "Knpoe benátského* a "Potopeného zvonu*,* Hové divadlo potřebovalo několik áspěSnýoh představená aby perněji zakotvilo t moskevském knltarním povědomí, A aby také neodrazovalo defieitea eeOenáSe a příznivci 4* listopad 1696 Nařchlo obnovená premiéra "Svévolníka* A.P.'Plsemského ▼ režii K#S#Bt«nislavského#V^,Ín2ské,no a A.A.hanina, s výpřtrvou VjA.SimovajStanislavskíJ t roli knížete Zasina? ' - Po 17 zkouškách 9 reprís do 21*Ledaa 1899«? " Přestože představení přineslo pozoruhodný herecký výkon Stanislavského,snažíoího se ©postit ryze záporná podání táto postav; a akcentujícího JeJÍ lidskou tragédii - nemělo uspoch.^«ěnilo Se iwlikua* uatpupila do posadí aenSÍ náročnost hlediite Spolku, dřívejBí pochopení pro aaatérské výboje.' Pověst předcházela výsledky, mýtus nadaných jreíbraátorl neodpovídal výsledkuJDivadlo potřebovalo uspšchJ.J Listopad 1896 S tanislavskij připravoval "Paní hostinskou" CJQoldonl< ho,kde hrál Ripaíratta}chystal Trigorina v "Eackovi*.* 2a starých rolí hrál na scénu loveckého kluba a.ítarsyho v "Guvernérovi". RepHjeflraá zpráva:sdělení notára o stížnosti kapes J.^.Scukina,majitele budovy divadla,že nebylo zaplaceno 3000 rubiů.!Poknd by dlužná částka nebyla uhrazen do 12 hodin 1."prosince, bude aroieaa smlouva a záležitost předána soudu,' Zdá se, že pomohl Hor© sov a Ifamontov.SteJilsleVBkij neaohl přispět,pro to že od září zanedbával továrna a jeho vztahy s vedením podniká se vyhrotily.1 2jprosineo 1898 Premiéra "Paní hostinské" C.fcoldchlho v režii Kjs;1 Stsnislavského a výpravě V^A.Siwova,doplněné o "Qrétino štěstí4* E.Mariptta.Po 17 zkouškách jen 3 reprízy do 21.1.1899. Při premiéře nebylo vyprodáno a "Štěstí Sréty" aálea propadlo.situaci saahránil v drahé ěásti večera herec] výkon KjSJStej^slavakého. Haarávala krlze»obecenstvo nenavštevovalo aové dlvadli jehož představení měla kolísavou uroven a především neodpovídala dřívějším představám,2a této aituace roshodující význam mělo uvedoní "Hacka'-pokud by se nepvofladilevdivadlo by s největSí pravděpodobností ztroskotalou 17«"prosinea 1898 Premiéra "Racka" A.P.Cechova v režii K.S.'Stanislav- ského n V^I.íěairoviOe^aněenkajVe výpravě Xffí V.:A.Simova. Holi Arkadinové sehrála 0 .^.3^pperová,ffinu ftoxano vo vá,Trepleva V.^.Uejerohoid,Trigorina Í^SJ Stanls: " *" * Dorna _ . I. / ^Tichomirov. Po 26 zkouškách 63 reprízy do 1,12,1905. HlediStě nebylo vyprffdáno,ba1k©a sel prázdnotou. Herel v polovičních mrákotách, sáa S tanislavskij se třásl během monologu tfiny natolik, že si musel přidržovat nohy rukou. -41- N uvěřitelný úspěch - bez ohledá navřadn sporných momentů m j .podání Trigorina - podminovala shoda záměrů nového divadla s náladou putiika.Čechovova hra odpovídala představám o generačních vztazích, názorech na modernistické proudy a neo^volatelnosti hledání smyslu živo ta.Byt ob tížného, neúspešného,leč notného .Umeleckému divadlu se díky spolupráci obou zakladatelů podařilo vystihnout právě osu náladovost která popřela veškeré rutinované postupy, "Racek* zachránil Moskevské -umělecké divadlo /UCHS/, rozhodl o jeho uměleckém zaměření,pro to pozdější smrt jeho autora znamemala takovou tragédii a soubor se obtížně zříkal prostředků spojených s tími Shoda záměrů autora a jeho umělecké poetiky s diva* dělní interpretací UGHT představovala něco mimořádná ho a do té doby neví daného .Sada postupů a mizanscén vyvolala zákonitě odpor /postavy sády k publiku, hovor c plnými usty,siluety namísto postav,přemíra domácích setkání za stolem při obědech či večeřích aj.V.pro zastánce neoromantlokého stylu Malého divadla představ valy otřes. Stanlslsvskij dobře znal městskou inteligenci,méně již provinční a vojenskou,měl povědomí o demokratických vrstvách, je ž se seskupily kolem Spolku umění a literatury - a jim bylo určeno představení. Umělecké divadlo se našlo t Od nastudování "Racka" pochopila praxe, že nelze &rát sužet*akcentovat postup děje,ale "mnohem důležitější ovzduší milného oparu nad jezerem,který určuje náladu postav apodjBohužel i tyto postupy se záhy změnily v rut^nu.s ^fž se oba zakladatelé potýkali se střídavým úspěchem, 12.leden 1899 Premiéra "Antimony" v režii A.A.Sanina.btanialavskiJ pro Sofoklovu tragédii nastudoval jen sborové scény, které ladil podle hlasů. Po 14 reprízách d»«B,irf« derniéra 1,10.1899* Pře&stanení žilo z úspěchu předchozí přemi éry, Skuteč úspěch nemělo díky statičnostl a nesouzvučnoati. 19.únor 1899 "Hedda tiablerová" H,Ibsei» v režii KjS.Stanislavskéh s výpravou V»Aj5imova.žřám Sehrál Ltfvborga^klidně, s minimálním maskováním a důrazew na výjimečnou genialitu.Zritika ocenila jeho pojetí,ale obhajovala názor, že Hedda i Wvborg aatří do kategorie stěží pochopitelných. Po 24 zkouškách následovalo 11 .repríz do los tava nadméřně elegantní .Pozdě j i Stani-slevskij přiznal,ze mu scházela zevrubná znalost literárního světa. Brání se roli Yfc&aiekěKě Astrová, zatímco si oblíbil roli Vojnického.Aotrov se mu zdál příliš přímočarý až hrubý. zkouší ve dne i večer "S~rt Ivana Hrozného", "Haničkn". Nakoupil v Kezani množství předmětů u vetešníku pro nastudování další části historické trilogie AJL*Bolstého. Potíže s cenzurou donutily V.I^ěmiroviče-^ančenko uvažovat o dramatizaci jeho příběhu "ôubernátorská revize"ipřestoŽe jako autor bránil uvádění vlastních her mimo Malého divadla. Léčí se ve Vichy,kd> se zděsil místního divadla s neuvěřitelnou mírou rotinovanosti. Dokončil zde režisérskou knihu "Smrti Ivana Hrozného", kterou poslal P tlA.Baninovi.Kejvíce ísoaoraostí věnoval davový* vyjevím na náměstí a v Zamoskvoreči Prosal,ahy tlumil křiklavost a více dbal na důsledky hladomorní všichni jsou vysíleni, o třeseni, obávají se dalšího dne ♦Jejich psychický stav neúprosně určuje hlad a chlad.Proto hněv a nenávlsi vybuchují jen krátce,převládak apatie, £ přečteného jej zaujala Strindbergova hra "Slečna Julie** .dosahuje souhlasu NěmirovičeJ)ančenka s uvedením "Osamělých" tt.Hauptmanna.Chce inscenovat Turgeněvovy malé komedie*se jména "Snídaně u maršálka Šlechty" a "Bez peněz".1 nevrací se z Francie přes Německo do Brestu a jede se rodinou do Sevastopolu,kde se setkává s flômirovlčem-Danóenkem /rodinné štetky jeho ženy nedaleko Jel ty/. Rozpracovává režisérský komentář k "Osamělým", Jež považuje za skvělou hru a příliS neoomýSlí na Ivana Hrozného,kde vyehází ze zevnějšku. Chce jej hrát spise jako mndoha,vytáhlého a hubené h© s velebnými gesty. Odříká se dosavadní snahy přesně určovat mizanscén; tpředpokládat, že ostatní budou jel napodobovat, ídit se výlučně jeho radami.He Sissrský dogmatismus' se zvolna bortí. V.l.líSmirovlč-Cančeflko se děsí jeho přímočarosti, kdy např.v posledním výjevu Astrová s Jelenou jedná jako beznadějně zamilovaný /takže by jej Jelena pravděpodobně vysly5ela,stěží by odolala tak vřelému citu/.Namísto cynického nadhledu, strohosti s sebebičování. Slavnostní zahájeni druhé sezony,počítalo Se ' s "odliťbou,kterou v šek metropolita nedovolil. Podobně jako vysvěceni divadla v předchozím roce. 45 Stanlslavskij jpřednesl sám modlitbu,soubor zazpíval církevní písen.ffě^irovio-Dančenko poděkoval všem za obětavost. 5ichá, klidné shromáždění,z něhož poslali telegram A.*ř.t;echovovi a a^auptmaanovi. 29.'září 1899 Druhá sezona zahájena 'premiérou "Smrti Ivana Hrozné- ho" AA'3Mstéh© v režii E.B.lStanislavského a á.1A#< Sanina. OjKnipperová informovala dopisem Čechova, že Stanis-lavskij' si v roli Ivana Hrozného doslova vynucoval potlesk. - Kritice se líbila preciznost historického posadí, pravděpodobnost kostýmů,lícení i rekvizit/ Ocenila vystiženou pasivito bojtů,které vláda Ivana Hrozného změnila v poslušné loutky .Takže jim uniká, že oar málem zešílel a pozbyl aureoly státnické os©bncsti#Vystrašenl bojaři - a troska cara,pojetí pro většinu hlediště příliš* nezvyklé#^dpovídalo v Sak demokratickému smyslení S t anislavského. Do dalších repríz zasáhl generál policie »Jf;drepov a zakázal některé výjevy,* j ."návrat Ivana Hrozného z kostele,předčítání evangelia. Od prvého představení bylo zřejmé,že cenzurní vliv neoslabí,spíSe naopak.' '_ 50 repríz do 24é 2.1900. XíiXJež Kritika přiřadila představení k naturalistické linii Uměleckého divadla, ani ž postřehla vývoj.Namísto popisu a žánrovosti - náznaky v nejednom výjevu /saty vyhazované do vý§e nalsradily naturalistický výjev rozsápaného posla apod.V. 5#říjen 1899 XPremiéra "Večera tříkrálového'" W.Shakespeara v režii K.B .Stanislavsk^ho a V.V.l»uŽského,výprava F.K^fivrozova,1 Schovány pozitivní rysy nastudování Spolku umění a literatury s Jeho zábavnou veselostí. Představení nesískalo nové diváky, příznivci uměleckého divadla je znali ze Spolku .*P© 8 reprízách zmizelo 9*1*1900 ze scény. 5.říjen 1899 Premiéra hry UgHauptmaana "íermrn Äenschel* t režii £.t>.t>taniclavského a V.V.Lu^kého,výprava V.A.iSiaov.1 Stanlslavskij se nemohl pro nemoc zúčastnit premiéry.Přesto že hru uvedlo před case»m Malé divadle i Soršovo divadlo dosáhla 20 repríz /do, 16.3 .1901/ Díky nápaditosti režie a výpravy upoutalo pozornost* méne již hereckými ^výkony* Kritika nepřijala mnohost detailů,prohlubujíoí se ' "ztrátu potřebné míry**,která doprovázela režie 3 tanislavského .' Hlediště zůstávalo poloprázdné,kritika 1 vedení divadle si představeni vážilyJ Stanislavskij se urazil a přemýšlel o miniaturním jevišti s vlnime??! rekvizit,kde by se výjevy střídaly momentálně jako Ve rilmut&de by se takřka bez výpravy mohl hrát Turgenev,PuSkin,3al1ykov-SčedrÍn.' Později tuto představu doplní' o vizi "prázdné scény* na pozadí nádherných gobelinů.V. 54. říjen 1899 Tiene j výš skromná oslava prvého výročí vzniku divadla,bez projevů a čtení pozdravných telegramů.- 19# mlříjen 1899 V roli Iv* na Hrozného poprvé a© objavil Jľ.^.'MejerohoW jako dublér.Není pravda? že jaj stihl neúspěch díky nadměrné hysterlenosti a exaltovanosti .^Naopak, dařil se mu mystický nádech a vystihl díky vysoké postavě,vychrtlým rukám a trpltelskému výrazu tváře psychicky stav cara na hranici jeho existování, vynikající byl ve výjevu smrti,kdy převržený stul se nad ním měnil v příkrov rakve.,.1 26.říjen 1899 Premiéra "Strýčka Váni" A.P.Čechova v režii X.fc.ôta- sislavského a V.'I.^emíroviče^ančenka a výpravě V.A.5 Slmjova, - * 0 úspěchu svědčí 322 reprízy do 8.7.1928ískutečnost, že se hrálo ve dvacátých letech na scénách dělnických klubů přes veškerou dobovou nepřízeň vůči Čechovovi. Kritika konstatovala, že Emělecké divadlo uchovalo si schopnost vytvářet a prohlubovat nitěné stavy postav a jedinečnou náladovost.Rusko sevřené nudou a nečinností,nádherní lidé utápějící se v nesmyslnostech a alkoholu - a zoufalé představy o budoucnu,které musí jednou nastoupit. Okouzlily zvukové~efekty /zvuk kopyt spřežení při odjezdtííblíSící se 'bouře,která se nakonec vybila hroznými bleskyXjroiničky Astrovovy hryč*y/. Vojnického hrál A.L.VišnevakiJ jako předčasně zestárlého,posedáva jícího vousáče,Jehož činnost postila smyslu tAstrova £.S .Stanjslavskij jako krasavce v pomačkaných satech.äonu MjP^lilinová jako u^lápnutou a zakřiknutou , í elenu 0 .-li.l&nipperová btanislavskij se s rol| Astrová postupně smířil, nechápal však příčiny úspěchu.iDařilo se mu postupně obnažovat podivínské stránky venkovského doktora, který si musel zvyknout,ale nemohl se úplně smířit.1 Pocity nesouhlasu a protestu odpovídaly názorům značné části hlediště. Vznikal dojem pohledu do hlubin, sopečné propasti,kde uzrává bouře,nazrává výbuch.' StanislavskéVu se dařila jemná ironie /vrásky kolem očí a významné pohledy stranou/.5 19.1istopad 1899 ŽU^ilTlfiffiax V.I.Němiroviě-Dančenko se přiznává v dopise A.P.Cechovovi, že mu není zřeJmé,proč se pustil do práce v dlvaflle,která přináší s sebou množství nepři j emností jPro č uznaný spisovatel se má věnovat kritice Stanislavského a střetat se s ním díky rozdílnosti vkusu 22.1istopad 1899 $tanisl*vskij si zaznameual.že se vůbec nemohl udržet a sehrál Ivana Hrozného v "*ílen$a tesjpu" .^Postupná profesionalizace souboru přinášela neúprosné požadavky a nezkrotný temperament Stanislavského volal po ukáznění. 16.prosinec 1899 Pátá premiéra druhé sezóny - "Osamělí" ujHaaptmanna v režii S.3tanislev8kého a V.I.ffěmiroviče-Sančenke, výprava VJA,Bimov.V hlavní roli Jbhannese ~ V^B,' Mejerchold. Téma osamělého jedince nepochopeného rodinou a nesouzvučného požadavkům jeho doby vyznělo v ruském prostředí mnohem aktuálneji,«ejerchold hrál myslitele nepraktickém,uzavřeného v sobe a seurestaaleky reagujícího na věechno,oo jaj vyrušovalo .Xoncepoe -45- Únor 1900 určená oběma režiséry - v době negace osobnosti V.^. Mejereholda označovaná za důkaz formalismu a rozchodu s realismem od prvých hereckých kroků. Náladovost opětovně upoutala,jak naznačuje 73 repríz do Prosinec 1899 0 přetížení K.S.'Stanlslr vského hovoří stručná údaje: osmkráte hrál Astrová, jednou LOvborga, jednou Trigorina a čtyřikrát Ivana Hrozného .Vedle přípravy dramatizace XCechovových "Pestrých tovídek",přípravy nastudování "Srdce není z kamene" ArN.ostrovskéhô.3.. 0 povinnostech v rámci továrny a Tovaryšstva nemluvě.' 24.1eden 1900 L.N.Solstoj shlédl Strýčka Vánu",představení se mu líbilo,pochválil Stanislavs^ého,leč neshledával žádné -příčiny,aby osud strýčků Vánů byl považován za tragédii^ Podle jeho názoru - tetrov i Vojnickij víme mluví, ne ž dělají,prchají s vesnioe,která je jedině může zachránit. As trov by se "měl oženit s Alenou,strýček Vána s Matre-nou a měli by nechat Ser «br jaková na pokoji.1,2." ' -Podobně ředitel petrohradských dvorních divadel,VJA. Těl jakovski j - chápal představení jako nedomyšlené a v konečném výsledku destruktivní JPokud by opravdu takto vyhlíželo Rusko,musela by nastoupit katastrofa... Názory jiného pokolení uznávKaly snažení Stanislavského /Tolstému se líbily zvuky kytary,cvrkot a zvuková kulisa dotvářející iluzi odjezdu/,leč nemohly souhlasit 8 Ce-xchovem,jeho pohledem na dobovou problematiku. Snaží se usmířit V.I.Němirovioe-I>aJičenka s S.^.lieresovem ve sporech vysloveně kompetečníoh.tJznávaný spisovatel nesnášel manýry mecenášů z prostředí tak známého pro Stanialavského.Todnlkatel se mohl dohodnout s podnikatelem .stěží vlak "domýSlivý dramatikV Stanislavského unavovala žabomyší válka,v níž mu připadl úloha prostředníka.trj letoval vsak Němiroviče-Dančenka, že bez něho se vrátí do továrny a zanevře na umění.' V hleaištl na představení "formana Henachela" V.I.= Lenin.který o rok později vzpomínal na tyto dojmy s nadšením /výtečné hrají v t^ekeck©-Všeobecně pří stupném/.Pqzděj šf monografie takovéto momenty zveličovaly a vytvářely iluze o vztahu Lenina k uměni.1 Prokazatelné je, že klasická výchova předarčila vztah ke klasickému umění a nepochopení moderniamu. Ve vedení rozhodnuto nahradit připravovanou komedii "Srdce není z kamene" - "Sněhurkou*.Do Arohangelska se vydala "expedice",aby zde získala lidové oděvy,kresby a záznamy písní .Bratr Stanislavského,Boris Sorgejevič, tu hledal "BSi Berendějevové království".1Tpkonec se ashodli, Že p hádkovou rí?? i nutno lokalizovat někam za Vologdu směrem k Bílému moři. ' ' Ivana Hrozného a Debut V. I.Kecalova v roli Borise &odunová,na předváděcím představení,kde' bylo uvedeno několik výjevů ze "Smrti Ivana Hrozného".1 Stanislavskij dal ořednost osobnímu rozhovoru v Šatně až po odchodu vlech účastníků představení i technického personálu.Sdělil Xačalovovi,že jeho herecký styl se rozchází se stylem souboru a že tu může být využit později.^ožná,že se časem "stanete naším hercem". 18 .únor 1900 ťlflor 1900 Březen 1900 46- Staníslavskij se narozdíl od ffěmiroviče-tfančenke zmyli Kačalov se sáhy stal hvězdou v Uměleckém divadle* Jeho kategorlčnost souvisela se zvyklostmi ve Spolku a zjevnou netrpělivostí .snahou zformovat soubor během zahajovacích sezon. 4.duben 1900 Odjíždí s divadlem na Krym: 10 . -15« 4. se hrál© v Sevasto polu.l6.-2i#v Jsltějne repertoáru "Strýček Vána*. "Racek", "Osamělí* a "Hedda Geblerová% Hostování chtělo seznámit A.P.Ceohova s výsledky dosavadního úsilí.V- Jrltě se BtanlslavsklJ setími taká s \? .horkým , A . I .Eupr inem , J^.vir ikovem ,£ *Tí*lr*m ine* Sibirjakem.ôorkij jej doslova okouzlil.Čechovovi se líbil 'Strýček Vána",měl však mnohé připomínky. Stanislavsk&ňu nekompromisne naznačil.Že většina poste jsou "inteligentní lidé",/s trov se měl při loučení jen letmo dotknout ruky Jeleny,které si nevážil,a při odchodu si pískal..'.' aPos topně Stanislavsklj pochopil cynickou stránku Astrova,který chtě necht? musel přezírat okolní svět, aby nepropadl sentimentu.Jeho vzt*h k živote je mužný.statečný. *. Pro Stanislavského melo význam i setkání s literárním světem,který se uchyloval na Krym v době moskevské nepohody a čekal tu na nástup j ar a.Po znal,odlišnou mentalitu* j iné vidění reality a odlišné chování, ynohoslovnost,obratnost, man^ismus - a skromný Cechov i osobitý viorkij...5 Poznatky důležité pro další inscenace Čechovových her i dramatiky M*Uorfcéh©* Květen 1900 Paralelně zkouší "Sněhurka" a "Kepřítele lidu"*fcá problémy s obsazením Berenděje a nakonec ji svěřuje V. I.Kecalovo v i bez ohledu na předchozí aversi.1 Okouzlil jej přednes,hudebnost řeči,schopnost vcítit se do role a navazovat kontakt s partnerem*.. Kolize s ^emirovičem-Cančenkem,který počítal' a byrokrt tem Moskevské krneeláře dvorních divadel,V.Ji^ělido-vem,na funkci administrativního ředitele v Uměleckém divadle.Němirovlč jako zkušený stratég chtěl zlomit hroty aversi privilegovaných scénjStanislavakij se děsil toho,že divadlo bude řídit lidé,kteří v umění "ničemu nerozumějí" a chtějí rozhodovatTTakovýehto kolizí existovalo nespoče t.pro to že StanislKVskij ' ne i zná val diplomatické záměry ffěmiroviče-Bančenka. Červen 1900 Soubor odjel na prázdniny.Stanislavskij zůstal sám v Moskvě a musel se ^postarat o přípravu výpravy a zaplacení nemalých uctu.'Prij í ždel do Ljubimovky v podvečer smrtelně unavený. Podařilo se mu získat ke spolupráci na "Sněhurce" dekoratéra Velkého divadla,K.ř.Vrlce - a vedoucím© církevního sboru,X**S»Vasiljevaa». Pro statisty v davových výjevech "Nepřítele lidu* sestavil tzv.vokalýzy. zvláštní cvičení hlasová* Účast ve sboru štatistu byl* ctí pro studenty a uře dní lny , t ani sl n vski j od nich požadoval stále více. Odměna byla nepatrná jaebo žádná,většinou představovali volné lístky na balkon* -4?- Cerveneo 1900 Láčí se t TCssentukách a nav Stavuje Pjatigersk /zkušenosti z menších lázní potřebuje pro uvedení "tfepřítele lidu" '.TCa. Kavkaze získal hudební nástroj, něco jako oxxůp pro "Sněhurku*. ležijní kniha Ibsenova dramatu neobsáhla *nálady", ale pouhá určení stavu:vesele;,bodře,pevně,klidně, s nádechem srn útku,truchlIvě.j Srpen 1900 Při jí Mí za zvtanx rodinou do Jeltykde mu Cechov prozradil,že píle hru ze života vdiáků s čtyřmi mladými ženami a kolem dvanácti muzů. Jakmile skončil přípravy k uvedení "Nepřítele lidu", zaměřil se na hru "Když z mrtvých procitáme". &atím A.A.Sanin připravoval scénu pro "Sněhurku" a měl potíže se statisty řízenými A.S.Solovjevem, Odmítá některá soudobá hry,mj.ř jodorova "Starý dům",jako neumělecká. * - Cte l.díl spisů '/.ttorkého, děkuje kritikovi S.VJVasil-jevovi dopisem za článek o novátorství Uměleckého divadla a jeho ohrodném vlivu na ostatní scény. V Sevastopolu nakoupil další rekvizity pro "Sněhurku předevSím mu ^le, vy Sívaná ručníky a náhrdelníky. « 24. září 1900 Premiéra "Sněhurky," A .^Ostrovského, zsh*- jovací před- stavení třetí sezony v re-li X .3 . 3 tan islavského a A^Ssnina,výprava' Y.A.Simov,hudba A.^Qrečaninov. Berenděje hrál' V. I .Eačšlov,Sněhurku J.M.Huntová, dědu líršze ií.W.BuíbinÍn,líizÄÍra L.AľVišnevskij^ ' Lei 0*¥M$m& Knipperová.aněhurku alternovala S.P.^ Lilinová.r - Inscenace inspirovaná folklorem a sílící prvky secese pohádková ovzduší ,ohromné množství režisérových nápadů, souhra ansámblu .Píseň o j aru,vítězství dobra, svěží doubek přirozeného optimismu. Opětovně přemíra podrobností zatěžující styl do nemožnosti,několik těžkopádných nápadů obtížných pro přestavbu scány /praskající dřevěná podlaha pro Xtrazikovu družinu aj,/. Kouzelným dojmem v*ak působila "pohanská Hus", pohádka nikoliv o abstraktním dobru a zlu,^le živý obraz lidová fantszie.2 tohoto hiedlska uvítal představení tfJOorkij* Obecenstvo představení přilil nenadchlo* zdálo Se mu konzervativní- a statioká.Po 21 reprízách derniéra 10, u nore 190Í.! Pohádková příběhy chápaly Berenděje jako vládce přírody a přívržence kultu Sit*nce,Omelecká divadlo díky V.I.Kačalovovi jej vyložilo jako unaveného stařečka,které museli vodJ.t^Bledý,vytáhlý,vysílený stařec,spíše přízrak minulosti obtížně obhajujícící Sněhurku.Pro hlediště něco stěží pochopitelného, zde se tají příčiny nedorozumění a menšího zájmu publika. 24. říj en 1900 Premiéra "Kepřftelé lidtT H.^Ibsena pod názvem' ' "Dr.!Stockmann" v režii K.S .Stafcislavakéh© a V.VJ Lužškého,Stfinislavskij v titulní roli. Konkretizace mchatovských představ o neodvolatelnost zápasu za pravdu, nadřené obhajoby ide Jí, které oponuj společenská přetvářce,pasivitě auzkoprae chápanému uzltfeu.iitanislavekij převzal zevně j 5ek skladatele N.A.Himského-^rsakovaímírně shrbená postava s vystrč -48- noa hlrvou* řídkou bradkou a ses ty jakoby se vpichujíoími do partnera díky vzyčenému okazováčku. ^*ochu pedantský* trochu nudný človíček, z něho a* se musel stát hrdina, pro to že to vyžadovala vzniklá situace.BůvěMvý, trochu krátkozraký, skrytý za brýlemi Iluzí a ponořený do důvěřivosti vůči ostetním.Když se ukrzuje pravý opak a provalí se podvod* jakoby se sám bránil před podobnými po znatky.S«eč události jej pohlcují,někdo musí oponovat lhostejnému měštanstvu i zfanatizovaném davu poštvanému proti tomu,kdo 'vybočil z řady.' 29.říjen 1900 Účastní se předčítání nové hry A.P.Čechova "Tři sestry". Tou dobou Cechov i Uorkij pobývali denně v Uměleckém divadle. 4 28.1ií3top«d 1900 Premiéra hry T^lbsena "Když z mrtvých procitáme'' v režii V.l.Wěmireviče-BanČenka fi výpravě v.JjSimov* Přes znečnou kultivovane s t režisérského rukoipisu druhého ze zakladatelů nevyznělo srovnání v tisku nastudování Ibsenových her v jeho pro se ěch .Sp í ?>e naopak.Hrfi měla 18 repríz d© 21.10,1901. Prosinec 1900 Mučivé $kou5ky "Tří sester"*kde se nedařilo vystihnout základní ton a upadalo se do polohy žánrových scének*4 Vyčerpaní herci a herečky se sesedli \ sobŠ*nastoupilo tíživé mlčení a zoufala tví. TVěkdo nervózně drápal po židli* takže vznikl dojem myší hryzoucích někde pod podlahou. Vznikl dojem domácího ovzduší ^rodinného prostředí tří sester ohrožovaných nepochopením a rozpadem vztahů. Přesto se nevzdávejí,přesto nefňukají*naopak snaží se žít,smát,pracovat.lfáhoda pomohla najit východisko a Stanlslavsklj se do vrhl do dalšího studia hry s novou energií.' V tisku diskuse o evropském chápání hrdinství a ruském pojetí v souvislosti a mehatovským uvedením "Nepřítele lidu* stanlslavsklj zápasí s vlastním nezvládnutelným tempera* mentem,s intuitivností tvorby e začíná uvažovat o existujících zákonitostech.TTesdá se mu vhodná dosavadní typolog herectví odvozená z vnějších rysů a chtěl by vypracovat "typologie dramatického herectví* z hlediska vnitřní charakteristiky.Hledá souvislosti v procesu přetváření a vcixování se do dramatické postavy*snaží se vymezit charakteristické stránky dramatického umění ve vztahu k realltě»Od osobní problematiky směřuje k širšímu zobecněnívVe předělu roku 1900/1901 rodí se záměr vytvoří "abecedu herectví" jako pomůcku pro každého umělce, stanislavskébo vzrušuje otázka*jak rozvíjet talent* ubránit se záporným vlivům prostředí /studie "divadlo jako aréna společenské činnosti*/* Leden 1901 Střety Stanislavskéh© s Uejercholdem*který hrál ¥uzebachf Mejercholda dráždilo* že jej režisér neustale zastavoval i dpravoval*na což se později v době umělecké zralosti díval mnohem rozumnej i.Podstatu sporu tvořila nezbytnost, jak mnohem přirozeněji se chovat,a nikoliv přednášet text* Stanlslavsklj tou dobou obvinovaný častí kritiky se vše* hříchů naturalismu *p řesvědču j e Cechov a* aby upustil od záveru*kde vnášeli na scénu tělo zastřeleného barona,..' Hástup davu a celý tento' výjev by odvedl pozornost od připravujícího se závěru... «»4 9** Proto požádal Čechova*aby hra končila monologem tří sester,který by přinesl potřebné uklidnění. ISáw spytuje vlastní stavy a konstatuje,že se tu střídá bodrost s nervozitou,cechovovské nálady s přemírou výbušnosti a spěchu.Jak se v^k ukáznit a ovládnout, to sám neví.Jistý si jen v tom,že v případě ostatních podobnou expresívnost potlačuje' bez ohledunna' protesty Oj^toipperové,V#Ij£ačalova i Y.*E«1íeJereholda# V,Z-NěmIroviČ-])ončenko po zkoušce třetího dějství zamítl výjev chaosu,kdy všichni běhali,přenáseli věci, odbíhali od požáru atd.Podle jeho názoru neklid měl nrobíhPt za scénou - a na jevISti měla místo pouze únava,napětí a věcnost, .,tanislavského zkoušky "Iři sester* značně vyčerpaly, takže bylo výhodné, aby štafestu převzal odpočinutý ffěmirovič-Ďancenko.Pro něho však nebylo snadné rušit wnohé z toho ,oo se považovalo sa zdařilé a předevSím odpoutat herce od přemíry detailů a žánrovosti, OJi^Xnipperová si stěžovala v dopise Čechovovi,že jí atanislavskij pronásleduje a vyčítá Ji neschopnost soustavněji pracovat,takže role vyzrává až na 15. repríze,nikdy př£ premiére.V# Úleva spojená s účastí V#I/irě>iroviee*á>ančente umožnil* aby se Btanislavskij ujal role VerSinine, Obe režiséři méně znali vojenskou inteligenci,přesto že Němirovič-Dančenko pocházel z generálske rodiny. StattislBVskému se zdálo prostředí "generálskych dcerek9 méně demokratické,pro to ve shodě s autore* změnil Bednostní zařazení jejich otce.Zel v£ak jeho zkušenosti vyplývaly z meskevs1b%o prostředí,nikoliv osobitého ovzduší provincie. Oba režiséři akcentovali radostnost /tak ve 2. děj s tví hraje Tuzenbach yilčík, Ir lna tančí s Hode, Má 5ě sem vnáší jiný ton "baron je opilý" a tenči sama,víří po pokoji.../ 31.1f?den 1901 íremiéra "Tří sester" A,P,Cechova v režii K,Sj3tanislav« ského a V .V,Lu žského , výpr ava vVAJSlmov,3fášu hřála 3K),íL,^nipperová,01gu Lavická a Irenu ^.^.'Lltovce-vová,¥ersininp E..S#Btanislavskij',^atasu M.P.iillnová, Andreje V,V;x.užskii,Tuzenbecha ¥,^,Hejerchold /¥#* ' ' 2ečslov/,3oleného t,^,I^nidov,Cebutgpfeina /.jR,*Artěmv*V 0 úspěchu svědčí 29? repríz do '28,$0Jl925v btanislavské^u se podařilo zbavit Versininovy repliky o Mastném životě jakékoliv nepritezenostl.Sám nespokojený a trýzněný v rodinném prostředí ožíval v salonu tří sester,kde se mohl žhavit nepříjemností, napít čaje,oddec• nout. A v takovémto stavu spokojenosti meditoval o životě. Kritika označila nastudování "Tří sester* za dosud nej lep H představení Uměleckého divadla z hlediska režijního výkladu i sladěnosti hereckých vý^Sonů,1 14,uaor 1901 Ofcončena třetí sezona Ifoěleckéhe divadle,které se ' vydalo do Petrohradu.^jezd vyvolával značné obpvyj Jednak mezi oběma hlavními městy existovalo letité napětí r vypjatá konkurence ,jednak Hoskva byla vždy více demokratická a více poplatná ruským tradicím, zatímco Petrohrad více závisel na carském dvoru a mezinárodním charakteru velkého přístavu.^o nelezlo uznání v Petrohradě,odmítala Moskva.A naopak,1 Duben 1901 2!?.květen X901 Červen 1901 19.září 1901 Zájezd se započal 19.'2. v Panajevském divadle predstavenia "Strýčka Váni", Kritika nebyla příliš přívětivá a konstatovala,že v souboru je vlastně jediný profesionální herec - Stanif lavskij /měřítka vycházela z praxe Alexandrinského divadla s jeho plejádou vynikajících herců od Savinov< až po Davydeva/, "RežisérIsmus" Stanlslavského chápán jako záchranné opatření , které jednak zastíralo diletantismus /nátery a jednak dovolovalo "autorovi představení" neúprosně diktovat.Jedno podminovalo druhé, - - Další představení :"ITepHtel lidu" ''25.«;/* "forman Henschel" /25*2.'A"»1 sestry" '28,2,/, Uvědomuje si rozdílnost reakcí hledišti ve více arlstc kratičkém prostředí,kde nelze počítat s pochopením, Vimoto v Pana j evském divadle bylo chladno, táhlo tu, herci se nachladili,obtí žně se tu umístovala mchatov- ská výprava, V Petrohrade probíhaly studentské demonstrace proti trestáni tím,že vyloučení posluchači nastupovali nedobrovolně vojenskou službu .Kazanské náměstí bouřilo a do davu vjeli kozáci a policie na koních,1 Surově zmlátili 1 stedentky /4,3*/«A tou dobou hraje na- místa k stání ."Hladoví , zarostlí , šp inaví , leč na svobc dě.fceagovali ne každý náznak svobodomyslných idejí. V Petrohradě současně hostoval T.Salvini st»,srovnání nedopadlo špatně pro Stanlslavského.' Prese zjevnou předpojatost většiny kritiky /nenávistní výpady 2,l,!Eugela,k|erý nenáviděl iluzívni představení uznána výjimečnost úsilí .5tanislavského a jedinečnost jeho hereckého nadání. Po návrate s Petrohradu připravuje uvedení "Divoká se epoždovaly. Jediné východisko za vzniklé situace -Ibsen a Eauptmann. Paradoxní zážitek: Cechov pozval řadu známých na slavnostní oběd a kupodivu se nedostavil pouze os a O.L. žJiipperová.Dodatečně bylo hostům oznámeno, že oba nepřítomní se omlouvá jí, pro to že odjeli do kostela, aby uzavřeli sňatek*Poté opustili Moskvu a vydali se do Samary.Po desetileté korespondenci se zbožňovanou •Likou" /Lidijí Stacjjevnou *fizinovovou,předobrazem Kiny v "Rackovi"/zapo cala se nová stránka milsstsi intimního' života A .P .Čechova.Poboku nadané,cílevědomé Odpočívá na statku sestry,^.S.Sokolovové,nedaleko Voroneže,kde navštěvuje domácí amatérské divadlo místní inteligence.Léčí se v Bssentukách /hlasivky a dýchací potíže/a Kislovodáku, Zahajovací představeni čtvrté sezóny - premiéra "Divoké kachny" H, Ibsena v režii K.3 .Stanlslavského a A.A.Sanina,výprava V^A.Slmov.V hledišti -A,P.Cechov, menší zájem publika. # Kritika vysvětlovala neaspěch přemírou realismu a nept Září 1901 flíjen 1901 27.říjen 1901 Prosinec 1901 21,prosinec 1901 -51- chopením pro symbolismus.Stanislavskij odmítal podobná názory a domníval se, že tu schází "opravdový realismus1 niternýma nikoliv povrchní. Bo 14 reprízách derniéra 2,4.1902. stanislavskij chořel,vracela se yjoerp*nost,hor<*čky, stavy beznedej e .*£ j e vné důsledky únavy. Umělecká divadlo se totiž rozcházelo na prázdniny na jaře či počátkem látalo prázdninách se většinou zkouSelo a začátek sezony stále posouval na září.S ohledem na finanční situaci divadla,které nezískalo dotaci Městská dumy. Holi YerBlnina převzal V.T.Xadalov... Stanislavskij zkouší *Ve snění*,hru V.I.Iíěmiroviče^ PanČenka,náhradu za gorkovský text,který se zpozdil. Cechov zapřísahal Gorkého,^by trval na obsazení *^ě£táků%kde měl Perčiehina hrát A.l.Artěm a Nile sám Stanislavskij. Premiéra hry G.ftnuptmanna Michael Kramer* v režii K.iS.Stanislavského a V.V.Lužského,výprava VjAJSimov." Kritika polemizuje s výkladem S tanislavského a není jednotná v názoru* zda divadlo vskutku rozvířilo společenské pozadí konfliktu ve jménu svobody osobnosti. Každopádně převládal názor, že Stanislavskij přeháněl pedantské rysy Michaela Xromera, jeho krajní nesympa-tičnost a chladnost.Podle názoru větviny Stanislavskij jako herec zastínil re£iaéra,proto vrcholem představeni se stalo střetnutí otce se synem,která zastínilo závěrečné dějství, Dochované fotografie ukazuji a fiká Michaela jako poněkud shrbenéhostarce,v něčem připomína4í»ího sevaějSkem Stockmanna,asketu neznajícího úsměv, pomale; se pohybujícího a odsekávajícího slova pokynů a rod^Pedant každým coulem,který není ochoten uznat jiným právo na vlastní názor. Představení zaujalo - dosáhlo 2$ repríz do 2/.3.1902. stanislavskij považoval hru za nádhernou a stěžoval si na nepochopení publika. Současně si uvědomuje*že do Uměleckého divadla díky výSi vstupného nemůže přicházet chudé studentstvo. Přestože pro tyto vrstvy /a gokonce i pro posluchače teologických fakult/se vyčleňoval jistý počet vstupenel za snížené ceny nebo zdarma.X>ivadlo však nemohlo organizovat představení se sníženým vstupným pro studenty, jak požalovali medici. Obtížná jednání s cenzurou o "MěStáeítíh" a neméně tak komplikované jednání kolem projektu nové budovy. Premiéra hry V. I.Nš^irovióe-^ančenka "Ve sně ní 5 v režii £.S.Stanislavského a A.A.Sanina,výprava V.A^ Stanislavskij sáhl k poněkud rutinovanému výkladu a sám hrál roli Kostromského jako typického snílka, pronášejícího neustálé vize a věštby.ffepopíral jistý neoromantický nádech,opakování mizrnscén známých "Tří sester*'.zjevně ne .Stanislavského a V.V.4užského#výprava V.*A» Simov. 0 osudu představeni se rozhodlo na generální zkoušce /23.'3.t)2/za účasti představitelů státní byrokracie, knížat a ministrů,celého cenzurního výboru, policie - ze ochrany jízdní policie na náměstí,1 Při přemíře namísto uvaděčů tajní,ffemirovič-Dančenko před každým představením prosil studenty ne galerii, aby neohrožovali další existenci Uměleckého divadla.' V roli Betsemenova /bessemjonova ^V.V.lajžskij, -54- /kuliny Ivanovny «- J, P.**uratovová, fllla - S.ITjSuä-binin,Tětěreva - ^ta-Baranov,Jelena - O.L,4nipperov< Petr - A.P,Charlsmov,siSkin - I,A,Tiehomirov, fivětajevová - V.N« Pavlovova,katana - íí „K, Lltovoevov* Perčlchin - .A.H.Artěm... L;ůvody,proč se zřekl Stanislavskij talóny Kila,nebyly zveřejněny .Im předpokládat, ze a ohledem na postave) továrníka e podnikatele za situace,kdy postava měla nádech něčeho zakázaného a revolučního* Hežijní kniha i představení určovaly pro kaSdou postavu bohaté Jednání, mnohdy příliš áetailizovaná i podružné /v předsíni se tapetovalo,v kuchyni zatápěj a sekalo maso,služka přetahovala nábytek/. Scénické poznámky ve vydání hry jsou převzaty z reží ní knihy. Na jedné straně ohromný umělecký přínos v interpretaci soudobé hry, na druhé problematická převaha naturalismu /davový výjev senaacechtivých sousedů po výjevu,kdy se netána pokusila o sebevraždu/,' V ktitioe té doby konstatovány obě polohy, v pozdě j šj literatuře věnované "zakladateli soorealismu* ztlumena jakákoliv kŕ i t lenost .trvahy, nakolik Gcrkij znal dělnickou ^třídu,jejíž* živelnosti e negramotnosl se zděsil během "přednášek ve škole na Capri, jakákoliv poznámka o rétorlenosti postavy "Nila byly označeny za kosmopolltické znevažování prvého revolucionáře na scéně.Viz osudy J.Juzovskéhc stanislavskij se k této problematice vyjádřil na stránkách "Mého žsvota v umění". KěmirovicWžančenko záhy upozorňoval, že díky smrti A, P.'Cecbova zanikly jemné nuance -a "příliš gslklátyjuu gorkiády škodí"... pJ^NgJfllgěX 27 repríz: do 14,2.190? dokládá,že úspěch nebyl tak výraznýJPro Umělecké divadlo mělo prvořadý význam setkání s M.Gorkým a jeho viděním odlišné životní problematiky .Významné právě v kontes s ěechovovským rdperzoárem,převaha jedné z těchto paralelních linií nebyla ku prospěchu, ttsftkého hra odpovídala demokratickému smýšlení soube ru,vyjadřovala kritická hlediska Inteligence, přiznával* existenci generačního konfliktu zasahujíc ho většinu sociálních skupin ruské společnosti, Sak se hlásila o slovo demokracie,představy o parlamentár iamu,t>rávech lidské osobnosti proklamované ze jmény atudenty - zákonitě neslučitelná s přežitost carské monarchie. - Duben 1902 V samotném t&iěleckém divadle do4pfál konflikti skupine nespokojenců v čele s V^.^ejercholdem dala pľednost odchodu,Bohužel Stanislavskij neenaly-zcval příoíny,mj,postupný odklon od demokratických principů v samotné organizaci souboru, a dal přednost jistému povrchnímu odsudku.Kromě herce Sanlna nelitoval,odešla značná část mládl, 19,k?ěten 1902 L,TT,^olstoj souhlasil g návrtem Stanlslavského dílčí úpravy čtvrtého dějství "^Lády tmy".Korespondence je důkazem nepředstírané ucty a vztahu Stanialavskéh k "velké literatuřeB * a' současně tehdejší pozice samotného Stanislavského.lrctože Tolstoj ssdmfsll -55- motivoval souhlas s- důvěrou v tak vyspělého umělo* obdařeného vkusem*.* Květen 1902 ^tanislavského neujala idea Školy v rámci tteskevskéh uměleckého divadla,která tu existovala od předchozí sezony nenávazně,na zkouším f nyní ji chce přesněji konstituovat,dát Ji pevný základ. Vydává se do Tulské gubernie*aby studoval venkovské prostředí,odéby a zvyky v souvislosti s přípravou "Vlády tmy".-Vece ne2 o reálie se zajímá o život v pro něho m*ně známém prostředí, namísto herecky pro roli kmotry přiváží do ^skvý "vesnickou ženskou" s nanejvýš osobitým přednesem* Dospívá tak k přesvědčení,že naturalismus na scéně je jen tehdy skutečným naturalismem,pokud herec nežije "vnitřním životem*. značnou pozornost věnuje přestavbě divadelní budovy, kde působil soubor CH,fbmonta,v Eamergerském pereulk Architekt i .O.Sechtěl navrhl poměrně intimní prostor s pří zmím , balkcnem a galerií .Oblouk©vitý portál,opona rozhrnující se do střen se znakem Racka,mohutné zázemí foyerů,šaten,kuřáren« Tam mohl se divák; procházet,přemítat - dnes na těcht místech zřídil O.Jerremov buxety*ííanejvýš decentní prostředí prodchnuté učtou k publiku,jak dokládaly secesní nápisy s prosbou,aby obecenstvo,vážené publikum,pricháfcelo zavčas a nerušilo pozdním pří oho dem do hlediště.' Pohodlí pro fiiváky, potřebné zázemí pro umělce v šato nách a zkušebnách. V tomto prostředí se začíná "společensko-politická linie" Moskevského uměleckého divadla, je ž vplynulo do kulturního živo ta,byt se muselo zíeknout iluzi o "všeobecné pHstup^stl",dotacích apod.1Iudovu věnoval zakladatelům St^.^orozov,který také uhradil tpdstatnon část nákladů.1 úvahy o'repertoáru děrovaly k linii "nové literátu* r^|tsn.zaměřovaly se na Gorkého,Andréjeva,SkltalCe, Červenec 1902 Odjíždí s rodinou do íranzensbadenu /Františkových lázní/,kde bydlí ve vile Windsor, Rodinné sídlo Ljubimovku zapůjčil Cechovovi,ktarý zde pracoval na "Višňovém sadu". 0. L.&iipperová vážně -ochorela - existují dohady o potratu,protože nechtěla riskovat uměleckou kariéru* Cechov se nesmírně těšil na dědice, takže byl zklamán a zhoršil se jeho zdravotní stav.t)dpověd muže poskyt nout kor e spo nde nce , kterou však "národní vdova" neúprosně korigovala, jak dokládá 3 javu sak historie ?»Bvezku Vzájemných dopisů*' 20. červenec 1902 ľrvá zmínkíi v korespondenci Stanislavského o příprav systému,snaze sestavit něo na způsob "gramatiky dramatického u*Sní".namýšlenou "abecedu" nejprve prověřit ve škole Uměleckého divadla,poté na scéně &CHf*^eví si rady s mírou abstrakce a konkretizace* zobecnění dosavadní praxe. V.T.^KomiBaržěvské chtěla odejít z dvorních divadel, kde jí vadila konzervativnost repertoáru i prostředd Leč kladla si jako podmínka pět titulů v sezoně a prostor pro hostování v provincii,coř Stanislavsklj nemohl zaručit. -56- Počátek července 1902 V Bayreuthu diky pochopeni We&nerovy manželky seznamuje se s technickými za říze nimi a efekty v nastudování "Bludného Holandana",Některé z nich uplatní v režijní knize "Othella'" /pohyb gondolier po hladině laguny/, # Ža základ repertoáru _p ří ští , sahajovací sezeny v no' budově,povaŽuje "Věšfáky" /v téhle souvislosti se oprávněně obává dalších cenzurních zásahů/, "Jřa, dně života" a "Vládu tmy"; V .1."Ně* irovič-L1 nnčenko navrhl změnu dosavadního uspořádání zkoušť?k,kdy Stanislavskij rozpracovával režisérskepartituru postupně a realizoval ji jiný režisér /X*tsžsklj,banin/.,Tím vznikaly zbytečné kolize a s ohledem na autoritu asistentů dostávaly se na scénu prohledatlmké výkony. Ve j*énu autorityx začatéčníkůyTroto ÍTěmirovič-Dančenko navrhl systém vzájemného záatupnictvi, kdy jeden ze zakladatelů pripravuje a druhý realizi je * • • 22,srpen 1902 Stanislavskij a Němirovič-l>ančenko seznamují soubor s textem hry "Na dně života* M,Oořkého» Večer se vydávají do nocleháren v okolí tzv, Chytrova rynku,kde se dostali do nezáviděníhodné situace^obře oblečené "panstvo" tu vzbudilo výhrady-boaáci obstoupili návštěvníky e chystala se rvačka,Podlf* zdejších zvyklosti by přišli nej-éně o šatstvo a peníze, a to v ne j lepším pří-peda*VyErvobodil je V.A.ulljarovskl j , art iste, reportér,opÍ3ovate 1 i herec,který použil tak nevšední a komplikovanou nadávku,že se bosáci rozesmáli a pozvali mehatovce ke stolu, Tehdy se zrodilo poznání.že lidé v tomto prostředí dosáhli nezvyklého stupně svobody,jsou zbaveni přítěSe okončil režijní knihu "Ha dně" podle dosavadní' zvyklosti v poměrně krátké době a v tichu pracovny. -57- 25. H jen 1902 Dopoledne slavnostně otevřena nová budove tSvěleckého divadla /rekonstruovaná až koncem sedmdesátých let'. Vynikající technické zařízení,nádherné hlediště ponořené do pološera s duhovými sedadly,nutící pře* nýšlet. ^ V* čer předstrvení měšťáků", obecenstvo se více sají mí lo o budovu,než o Inscenaci JO živlo jen tehdy,když se v závěru objevil na scéně Stanislavskij mezi účastníky představení. 5.1istopad 1902 Premiéra "Vlády tmy* L.H.Tolstého ▼ režii fc.1S.Sta- nislavského a I.A.Tiohomirova.&ranislavskij hrál Ultriče /alternoval UjA.Oromov/.Akima A.1t,Artěm, fflkltu VjF.^ibunia,Ania.ja IJS.$u*evevá,^tretta AvI^BomJalovové^nutkn S .V.ChaljutÍnová#Výprava VjA^Simov.1 btanislavskij jako režisér vystihl ovzduší negramotnosti, "tmy",která souvisela a odklonem od poctivého hospodaření a víry .Stěží jako úspěšný podnikatel mott akceptovat patriarchální názory L.^Jxolstého, idealizovaný návrat kT>ůdě a nenávist vůči bankám, prodeji,tržním vztahům aj. Sám Tolstoj nanejvýš* taktně obhajoval názor, že hru mohou "ideálně sehrát" jenom samotní mužici a venkované,stěží nak literáti a intelektuálové.' Inscenace "měla úspěch díky hereckým výkonům, drastickým výjevům /zvukové efekty drcení klavičky novoroseaěte,blábolení opilého Vitriče, výkřiky Matreny/a zejména díky nevšedaeatl venkovského příběhu.Tou dobou sílil zájem o vesnici,vznikaly osvětařské výpravy,objevila se zvláštní vydání, knižnice a časopisy .Méně již lidová venkovská divadla, jimi bránily strohé cenzur ní předpisy. Tajuplné muzická síla,předtucha katastrofy,jež vyjde s venkova.^bmenty zaznamenané nejdříve v poezi a poté ve vydáních nakladatelství "Vědění*,kde nescházel M.Oorkij a WAndrejev. sám Stanislavski j záhy rozpoznal, že naturalistická výprava ztratila smysl.protože se stala samoúčelnou a neurčila herecký styl.fcerci kopírovali venkovský život,a nic více.Sám přiznal,že se mu role nitride nepodarila a po třetí aepríze se ji vzdal.' 2ané boty a klobouk.Všeehny kostýmy a rekvizity musely* mít nádeoh antikvárnich,odlozených predmětů,odpadku. . . la.tprosinec 1902 Premiéra "Na dně" M.íiorkéh© v režii K.Stanislavske1 ho a V.I.fHěmiroviče-a>aaeenka,ve výpravě V.A.Qimova* Cenzura hru povolila až ll.prosiněe s řadou škrtů, což konečnému stadiu práce neprospělo .Generální Prosinec 1902 zkouška A6.ll.02/ vyvolala další výhrady náčelníka hlavní správy t isto - na základě hlásení W*A*Peelni-kDva*X3mělecké divadlo muselo vypustit další "svobo-myalné repliky" a přitlumit "realismus inscenace". V konečném výsledku bylo uloženo cenzorům ověřovat ' při premiéře a />eprézách, zda se hraje upravený text.1 ťremléra měla úspěch nejméně srovnatelný s ohlasem "Racka".Xiorkého vyvolávali po skončení každého dějství .publikum se sbíhalo k rampě a Jásalo.1 Zvítězilo herecké mistrovství aloskv lna,I-u žského , Kačalova ,S tanislavskéhio,Xnipperové aj.%ělecké divadl přesvědčilo o mohutném "stoku" ve vlas tnímvývo j i J Eostyljove hrál Q .^.3nrdžalov#Vasilisu/ J*T.wuratovo-vé,Satina K.S.Stanlslrvskij, Barona V.I.fcačalov', luku I,1í.^skvin,*nnu M.IQ.Sevická,Xle£tíka A.XjZaga-rov,Vašku Popela L.H.Leonidov,Herce M*A.flromov, Tatara A.I^Višněvski j ,£vašnu W* A, Samaro vová, Natašu M.ř.Andrejevová.Nastu O.L.£nipperová,Eubnova V^I«žskij,&iedveděva V#y.^ribunin. Představení začínalo ve 20 hodin a končilo ve 24 hodiny. Hrálo se v různých obnovených variacích do 31*12. 1954 - 196? reprízách* Kritika přestala meditovat o meiningenské inapirasci a uznala, že ttaělecké divadlo našlo své místo v kultur ním povědomí,vyhranilo styl díky originálnímu repertoáru.Skatečnost»že se vyrovnalo s odliSným typem realismu /rámcově označovaným jako kritický realismus/,s nímž si dosud divadelní praxe nevěděla radyJPřísluSelo mu nesporné prvenství,a nejen v ruské prostředí,Jak potvrdilo hostování v zahraničí /1906/, Cenzorové hlásili, že poměrně bezvýznamné věty nrbývají ~díky osobité dikci na významu a vydolují se« Proto Něm irovič-Dančenko byl upozorněn na tuto skutečnost a nebýt mooných ochránců v ministerských kruzíeh.osudy představení byly zpečetěny. Na jedné straně ojedinělé řllozorické pojetí bosáoké-ho života, na druhé v|ak typické stránky gorkovského chápání dramatu s neúnosnou vírou v proklamování ideji a podceňující vztah k formaci sy že tu, dramatických situací a vývoji dramatu.Stránky v konečném výsledku nastolující nadvládu popisnosti /z jiných pozic konstatováno Čechovem i Pjatnickým/. Leč v dané společenské situaci,kdy se zájem maj tnýoi kruhů obracel k morovým rPnám spolačnosti.sehrála hra Jinou úlohu .Automaticky totiž nastolila otázku odpovědnosti za s tav, kdy nadaní jedinci' museli skončit na dně,kde naSli více svobody*.*' Vývoj představení směřoval k větší výraznosti,3tanls-lavskij hrál Satina více pateticky s jemným ironickým nádechem, jako romantického hrdinu vystřiženého ze sentimentální povídky .'Akcentoval však postupně jeho drzé žerty,které podněcovaly a volaly po následování **« Cechov nedodržel přísliby, "Višňový sad* se zpozdil, takže Stanislavsklj musel zkoušet "Opory společnosti *,ro!Í konsula Bernieka,do níž se mu vůbec nechtělo.' 59 1,leden 1905 Soubor T>*ěleckého divadla uvítal Nový rok s příjemný- mi pocity,divadlo se prosadilo,ustoupila nervosita n hysterieJŽměnily se výchozí posice - kdo však tušil; jaké směny nastoupí za rok,za dva /¥álka s Japonskem, peripetie domácího parlamentu,revoluční události/,' Tehdy se však popíjel sekt,předčítali děkovná dopisy a telegramy v nádherná pohodě. Leden 1903 Dvorní divadla chtěla uvádět "Na dně",což ministr vnitř a,£. V. Pleve,kategoricky za»ítl.Odvolával se na nebezpečné názory U.Vfarkého, jeho opoziční výpady, za něž měl dávno skončit ve vyhnanství na Sibiři, Uvedení Gorkého hry v dvorních divadlech by znamenalo souhlas s protistátními hledisky .Na námitku, že hru uvádí Moskevské umělecké divadlo,odpověděno,že patří do stejné kategorie jaks K«ftoŽkij.»V atanislavskij se tou dobou setkal s politickými vězněm.režisérem N.lí.Solov jevem,působícím v Irkutskú, kde pobýval nuceno jako Vyhnanec,í>tflnislavskij jej pozval do Hoskvy a počítal s ním v Uměleckém divadle, natolik ho zaujaly- osobité poznatky a názory pronásledovaného umělce .Sôlevjev později spolupracoval s lie jeroholdem .V*' 24. únor 1903 Premiéra "Opor společnosti" H.Ibsena v režii V.l.5 Ně*irovič«*Bančenka a výpravě V.-A.Slwova. Stanlslevskij hrál fconsul* Bernicka nerad, litoval vynaložené energie, jež nemohla vyústit v ideální výsledek.£ pomocí režiséra tlumit melodramatické §áhoda*však umožnila bezprostřední konfrontácii v Uoskví tou dobou hostovala 3(.&.3avlnová,prlmadona petrohradských dvorních divadel v "Satasou Bjeplnovou", "2latíčkem"/^orvaněc/,"tornetem Otletajevem",,,1 Obecenstvo srovnávalo efektní výkony Savlnové s dramatický*! výkony Stanislavského,&r itik* je chápala jako dva protichůdné směry ruského herectví.1 Březen 1903 V ateliéru po říz i vány snímky z představení "Ha dně" /v té době se pořizovaly výlučně fotografie herců v rolích,konclpované jako statické pozy/.tmfělecké divadlo pomýšlelo na celistvost,proto se v ateliéru aranžovaly mlzanscény a davové výjevy. StenislavskiJ a Němirovič^Dancenko oblékli bosácké hadry a vznikl snímek, jak je odvádí policle.zatímco obyvatelé noclehárny marně prosí o smilováníw V řadě fotografií z "Na dně" kupodivu tenhle snímek byl zveřejněn bez titulku,takže byl chá#án jako vyjev ze líry.' Úspěch Uměleckého divadla přiznán i ve hlášení výboru pro tlsk^kde konstatováno,že mezi 11 moskevskými divadly a dal?í<»l 4 scénami těšilo se nejv|tšíwu úspěchu "Na dně" v Uměleckém divadle a "Vanušinovy děti" v JSoršově divadle,podobně jako "Na dně" v U*»ěleo* ké8,..2ájem o dílo ^.Gorkého připisován "psychopatické* mu obdivu" motivovanému "exotlčností tematiky". 7.duben 1903 Započalo se hostování Uměleckého divadla v Petrohradě, kde bylo uvedeno "Na dně", "Strýček Váňa" a "Tři sestry' nájezd skončil koncem měsíce /23.4.03/a přinesl nesporný úspěch. -60- XíQDen 1903 Technicky nadaný Stanlslavsklj si vy zkoušek cesta automobilem.V zápisníku uvedl,že stroj byle nutné během cesty po Petrohradu dvakrát opravovat. Vadil mu zápach benzínu a pracnost vedle otřesů^ ISUíS Automobil děsil chodce,plaš 11 koně a nepohyboval se příliš rychle .testování dro Skon, fi*krem se mu zdálo výhodnější .Od tohoto názoru podnikatel Stanislavskij neustoupil,Jak dokládá historie automobilu,který mu věnoval M^fiainhradt a který skončil na dvorku domu v b^v,Xeontěvské ulici - jako nepohyblivé monstrum, iívěten 1903 Divadlo se změnilo jobbs v něco mezi knihovnou a muzeem,ponořil© se do studia dějin fííma v souvislosti s přípravami "Julia Caesara" v* .ShakeTspeara.Vzniklo něco na způsob mimořádného stavu dl mobilizace* část souboru shromažďovala hodnotila, Část ^přinášela materiály a informace.Herci si zkoušeli togy, napodobovali gesta podle známých soch a kreseb, Stanlslavsklj připravil režijní knihu tří dějství jako podklad pro V,'l«Nemirovl5e«4)andenz2i,kde věnoval pozornost především davovým výjevům .Situace se obrátila, dříve Němlrovič-Bsnčenko odváděl Stanislavského od kopírování,nyní Stanlslavsklj varuje před "topografií dějiště0,která by vynášela do popředí dílčí namísto celistvého.Ně^lrovlc-i>anoenko pooýval v Itálii,odkud přivezl bohatý materiál /napodobeniny vojenských oděvů a j .'/.' Červenec 1903 Odpočívá v Tissentukách.kde tfřipr*vil program slavnosti v souvislosti se 100.Výročím zdejších lázní, Zde začal soustavněji pracovat na knize "Abeceda dramatického uměloe*vv8tupni kapitolu nazval "Hercova práce zdá se lehká...". Po návratu do Ljubimovky zaznamenal s pomocí fonografu zvuk pastýřovy ní staly pro IJdSjství "višňového sadu". Cechov ne^ěl námitek,protože sám pastýřovy produkce obdivoval." Korespondence obou zakladatelů dokládá zcela rozdílné názory na vyklad Shakespearovy tragédie* Stenislavskéh lákala mimořádná scenérie,široký prostor římských náměstí navozující dl jem svobodomyslnosti - Hěmlrovlče -Dančenka dramatická zápletka, narůstání Intrik a zápas o moc. Koncem měsíce zemřel jeden z ředitelů Alexejevovské továrny /Buohgejm/,eoz mělo nepříjemné následky pro Stanislavského,který se musel více věnovat provozním záležítostem.Sám si poznamenal* že nemůže opustit divadlo a pro kupeckou Činnost nemá potřebné předpoklady, lec s ohledem na materiální zájmy rodiny se ji nemůže vzdát. Srpen 1903 Intenzívní příprava "Julia Caesara ".'V době krutých střetů a diplomatických not počátkem třicátých let sdělil irěmirevdč-©aacenko urazenému Stanislavskému, že přec nemůže zapomenout na to,že najvýraznejší vyjel v "Juliovi Caesarovi" navrhl mu on sám /zasedání senáte,davové výjevy sj,/.Ze se přidržoval nejméně ze tří čtvrtin školy Stanislavského! Září 1903 Před generálními zkouška*! podle zvyklostí posledních sezon znovu čtená zkouška /soubor se scházel za stolen «61- 2,ří jen 1903 ll.^říjen 1903 19.říjen 1903 Sijen 1903 a zamýšlel se nad vlastním smyslem hry,kbnír©ntoval východiska a výsledky/.tfeneráliy Aä.,59»,30.9.03/ se protáhly do pozdních nočních hodiň.Přěkrásný, efe&tní Erutus .Stanisl&vského více připomínal Hamleta,,,3 Pátá sezona zahájena uvedením "Julia Caesara" W,*Sha-kespera v réžii v.I.líémirovice-Danôenk a e.S.Burdžalo-va,výpravě VÁBimova.1 Poměrně chladné přijetí,postup ně vSak publikum ocenilo výtvarnou stránku i vyhraňuj íoí se herecká výkony. Jistou chladno st podminovala vnější stránka představení, je ž dovedla k maximální dokonalosti výtvarné principy Meiningenského souboru /pochodující vojsko,' ' z něhož publikum sleduje tfooze hlavy 8' přílbicemi a j .7, Ifepěeh souvisel s hereckým výkonem V,'I,KaČFlova v roli Julia Caesara^iitanislavskiJ hrál Eruta příliš efektně a vnějšikově.Scházela zde vypjatá míra her o ismu odporující názorům Stanislavského , tím do§lo k posunu a zvýraznila se úloha Julia Caesara s nádherným přednsem Kačalova.Opravdového tragéda, ätenlslavskij v duchu oelo životních představ považoval Bruta za snílka,který vnutil svobodomyslná stanoviska lidu /a tes podle StfenislevskéhO nemohl přemítat o ničem jiném než o svobodě/.Zatímco římské ulice překypovaly živote**, procházely tu průvody patriciů, tančily otroKyně,na terasách hodovaly mládež, senátoři s nosítek děkovali za přízeň davu atd, ~ Hole Bruta melf však vývoj ,který kritika nezaznamenala, Usojhé nasvědčuje* že se §tanislavskij odpoutával oď poz a teatrálnosti.,.tí.iSagilev považoval výkon K.1S.3 Btaaislavského za ideální a dával mu přednost před gačalovem.Proto nesouhlasil s tím,abv Se' Stanislavskij role zřeknul a přenechal ji V«V#l»užské>u, Domácnost K,B,Btanislavského se osamostatnila, přesídlila do domu kupce Markova v Karetném r jedu, odkud bylo blíže do Uměleckého dl vedla tohoto domu převzal zřejmí "rytířský"pokoj" v německém stylu d© bytu v Leontěvské /dnešní muzeum K.B-Stanislavského. roli Bruta za totální neúspech a hrál ji džle,aby nepoklesl zájem publika,a tím návštěvnost,dostává se mu do rukou "ViSnový eed".CeChov jej poslal manželce, která jej okamžitě předalff,Tespektive Stanislavskij ji hru "vyrval z rukou*.Bázem se změnil jeho stav a nastoupilo nadšení,vrátila ge chuí do práce, záchvat euíbrie.Unipperova napsala Čechovovi,Že se Stanislavsk pomátl nadSením /což se nestalo v připrdě "Racka", ani "Tří sester",zde dlouho zůstával rezervován a spí Se vyčkával/. S#t>.^amontov napsal v článku "Brutus-a tanislavskij *, že výkon Stanislavskéh© během títšm třicáté1 reprllžy nelze vůbec srovnávat s počátečním pojetím, flyní vystoupila do zsisdi popředí duchovní vyspělost Bruta,jeho něžnost vůči ženě,tolerantnost ve vztahu ke Kassiovi a pochopení k Antoniovl.Tente Brutus hovoří k lidu jako profesionální řečník,i když lze postřehnout, nakolik-plní povinnost. Filigránske 62 prác©* supernedaného herce,k takovému přesvědčení dospel zkalený režisér s zakladatel soukromé operní scény *kd* tyla dána příležitost zneuznanému P.Salja-p ino v i* S.S. faamonto v. flázor jistě nezanedbatelný.' 22.'říjen 1905 Od původního názoru*že "Višňový sad" je nádherná komedie 5i spíše ťraška*dospôk k jinému pohledu a chápal hru jako tragédii bez ohledu na záblesky ve ctrvtém dějství .Tragédie našeho života, tragédie loudění s kulturností.tragédie prosazující se převahy materiálního nad duchovním* Qvšančenka*protoŽe jednak oslabovala jeho sebevědomí, áednak hrozila Stffnislavokému závratěmi z úspěchů*? tanislavsklj okamžitě vzplanul*leč záhy zapomínal na křivdu - Hěmlrovle~X>ančeako podobné pocity ukládal do paměti a obtížně se jich zbavoval.' ~ Kdyby oba nepamatovali na společný zájem a společné dílo*rospadlo by se 0*ělecké divadlo po několika sezonáoh.&ožná i dříve.; aJCéaX Cechov měl starsstl s obsazení*' Lopachina* -postavy považované" jím za rozhodující.'/ pokud by se nezdařila*pak propadne celá hra .Herecké obsazení by mělo pamatovat*že to není křlkloun.ani hrubý kupec* ale "jemný člověk".Pro to původně přepokládal, že by Lopachina hrál S tanislavsklj * jemuž se však líbila role 5ajeva."AtypÍčnosti" kupce Lopachina sa S tanislavsklj obával a domníval se* že nemá dosti výraznou tvář /uvažoval o kontrastu mimiky a gestlky/, Musel přeobsadit některé role v HWa dně", "Juliovi Caesarovi" a IBSMíX "Osamělých" díky tomu*že z Umělec-' kého divadla odešla skupina v čela s V.^B.UeVjercholdem, Listopad 1903 JtRežijní knihu'"Višňového sadu" vytváří postupně, nikoliv v prvém náporu dojmů.flespôchá,korlguje a -63- přihlíží k přínosů* zkoušek.'Určuje písemně pouze "nálady* e "východiska",charakteristiky postav a jejich jednánl.tiizanscény až při zkouškách. Hežijní kniha je v této podobě nanejvýš stručná: příjezd, z bloku pokojů*kávu budou pit na starám divanu .výjev /ni s Var jeu na lehátko..." Postupne v£ak opustí umíněnou stručnost a třetí dějství rozvrhuje nanejvýS podrobně v ©vzduší nevydařeného plesu .Sestavuj e podrobný sezná* hostí,' charakteristiky chování*typická gesta,intonace apod.4 Nenachází "správný tonus",zkouSky se mu nedaří, nškteré herce podrobuje zdrcující kritice: L.aí.Leonlďova v roli dk>p^china,K.U^Alex^ndroTa jako Jasu A.PjCechov měl na zkoušce v polovině prosince množstv: připcrmínek.Druhé dějství považoval za nudná /i nečinnost musí s jeviště působit v něčem přitažlivě/.4 24ále se mu přilil roztažená do Šířky a nekonečná.4 51.prosinec 1903 Veselý silvestrovský program v budově Uměleckého divadla,tzv.kftpustnik,kdy si všichni vyměnili taačiliÄzí diváky mj.C^cfOT»Gk)rkij,3afltX» Ssllapin, Uuléržiokij a dokonce mezi mehatovskými herci' SyS.1 Bauman,který se skrýval před policií v bytě V.I. Kačalova.ľence*improvizace /výtečné parodie' zakladatelů a jejich oblíbenců£/,nevázaná veselí. Leden 1904 V.Y^Lužskij převzal roli Bruta*která pro 3tanislavská ho se stala "muřivou přítěží*^ Provozní ohledy vytvářely stav "trvalého přetížení", v době generálních zkoušek se hrála dopoledni /tznípolední /představení. V.I.^emirovič-D&nčenko nesouhlasil s požadavky il.tí.btar.islavBkého,který tradičně požada"bal,aby byla před premiérou zrušena všechna představení a začínal defekte zkoušet znovu.'Boril v§e dosud vytvořené,bičoval vysílené herce,které nutil mnohokráte opakovat to,co se podle jeto názoru nedařilo ' Stanlslavskij odmítal podobnou kritiku a obhajoval frávo na "umelecké veto".zatímco si podle jeto názorů ě^.jrovič-Denčenko ponechal "veto" literární" a snažil se přisvojit také "veto umělecké". 17.leden 1904 Premiéra "Višňového sato" v režii X.S.^tanislavského a V.?I.líěmiroviče-Dan5enkft,výpravě VjA.^imova.* V programech a na plakátech vsak nebyla uvedena jména režisérů, tak daleko dosgě^r rozpory, la se uváděla a# od sezony 19*5íl9?o « Přemi ára se změnila v ovace na počest přítomného autora,na scénu přinášely dárky,četly se pozdravné dopisy a telegramy .'Profesura moskevské univerzity koncipovala pozdrav v duchu $ajeveva oslovení staré skříně, co ž se Čechovovi zalib ilo.ttoav* vSak naznačovala 5ah© skutečný zdravotní stsv,který nesliboval cokoliv potěšujíofho.tfznání jej však teSilo,ostř5tně se mu jej příliš nedostávalo od literární kritiky,která mn stále připomínala nenapsán: román hodný tradice £V&.£>ostojoTOkého či L.lí^Oolstébo, -64- Umělecké divadlo ma poskytlo úspěch v době,kdy literární kritika jej označovala sa "uplak nka" ny jí čího po starých dobrých čaaeohjtliiiflt Pesimista a dekadenta libujícího si v závislosti na moderně,aniž by jí rosumněl;ťEpech Uměleckého divadla rozhodl o tom,že Cechov nezanevrel na dramatiku,oož bylo po T>rcgadmrtí "Racka'" v Alexandrinském divadle zákonité.1 V.'r.^aôalov,Lopachina; I..^,I^niäov#Jepichod©va I.U.Moskvin.Firse A.R.tetem>«iaíIžt» Charlotta J.P,^urntovová,Slmeonova-Pi?Čika V.FjQribunin, Představení se hrálo do 5 •4.1950 v mndha přeobsase-ních - dosáhlo 1209 r epríz.čogmatické proletkultov-ské instituce s jpjleh odporem k Čechovovi je strpěly na' mchatovské scéně jako Jediné z čechovovskéhi repertoáru^ 26.1eden 1904 Přerušeny diplomatické styky s Japonskem. 28 .JÉJ 1.1904 podle :práv v tis kw napadlo japonské lodstvo přestav Port-Artur. Napadené Husko oplývalo bujarým optimismem,který podporovala většina politických stran a tisk.V divadlech před či po představení mítinky*živé obrazy,prohlášení, V prostředí /Moskevského uměleckého divadla zmíněné události vyústily v návrhy dalekosáhlé reformy domácího u^ění. Válečné ^události zákonitě odvedly pozornost publika jiným sběrem,zákonitě klesala návštěvnost - mim© WCHT,' Únor 1904 Stanislavakij rozpracoval dřívější úvahy o 'obnově" ruského divadla.Navrhuje vytvořit "pobočku" Uměleckého divadla,která by pravidelně zajížděla do provincie s hodnotným repertoárem JI samotné provincii měla vzniknout asociace tohoto typu divadel jako ochrana před soukromopodnikatelskou svévůlí a ignorováním uměleckosti^ve jwénti zisku. Ka základě úvah £.i>tan 1 slavakého tentokráte Již velm: konkrétních /Včetně návrhů repertdáru'ustavena v rámci Uměleckého divadla kóm£se,která by měla připravit pooočnou scénu pro sezonu 1905/1906.Měla hrát v budově Loveckého klubu a hostovat zprvu v továrně /lezejevových a Morosovových.Stanlslavakij požádal ' herce I. A „ T1 eho m trov á , aby se ujal pedení prvé skupiny v Předpokládalo se, že by kolem Uměleckého divadla se soustředilo í?-6 takovýchto souborů,které by představení připravovaly v Moskvě a střídaly se v zájezdech do provincie,Smyslem nebylo nio jiného,než zvýšit uroven a postupně připravit "mladou krev" podlo zvyklostí Moskevského uměleckého divadla,tzn,akcentová estetická kritéria a etiku. Jistý otřes vyvolal odchod herečky ^JP.Andrejevové. která si přestala vážit Dměleckéh© divadla a hledala útočiště v provincii.^ěla tu málo příležitostí; nevyhovovala jí stále více předvládaíící vliv majetného publika a diplomatické tahy vedeni, je ž přijímalo četné kompromisy, Eřezen 1904 ľkouší "Višňový sad* s řadou debutantů /Wikolajev, Andrejev,Ädurská aj,/. Jedná s K..I>J3almontem o překladech Maeterlinckových her,především "Modrého ptáka" a "Slepců". 19.březen 1904 Duben 1904 Kolem 10.4.1904 24. J*. duben 1904 -65- Uzevřena pátá sezgna Sfoskevského uměleckého divadla predstavením "Višňového sadu*. Divadlo odjelo ff*"záje£d do Petyohredor,který zahájil "Juliem Caesere** •Stonislavski j se""/28.1.04/navrátil k roli Brute*kteTť^io sehrál v jiném maskování a s "jiným akcente*** v f>elecké divadlo zde dále? uvedlo "Vi*oový sad", který letitý odpůrce 5iCF$#kritik /Jft.Wel#charakte-rizoval ja&6 tradiční výplod čechovovského peaimis-^u.Xeč komickou interpretaci připsal k dobru staniBlavskénu jako režisérovi i představiteli tajeva.Zevrubně popsal jeho po Jeta pochopené v duchu bonvivánského vstrhu k žlvotu*uadrazeaému a nereálnému.V očích litanislav^ského a ve vráskách na tváři zahlédl ironizující us*ě§ky,žel nedotažené a příliš je*né... V řade rozhovoru /L.J.^arevič#V.'A.TČljakovskij aj./, v několika intervieweoh vysvětloval smysl reformy divadla v provincii a zveřejnil metodiku přípravy •sehatovských představení od zkoušek u aaxa stola až po generální skonšky.Shodné myilenky obhajoval na- schůzi akcionářů Moskevského uměleckého divadla /7.'4jb4/,ns dal 5 f pak prosadil jako bodjpravomoce VJI.^ěwlroviče^ančenka /l6.^J04/.%řeJměv souvislosti s předchozí korespondenoí^a jedné "straně kladně oceňoval jeho podíl v "uměleckém i administrativním -dění",na druhé v5ak se snažil li omezit v rámci "literárního veta".^svrhl v?ak zvýšit plat V.'1.1?ěmiroviče^)ančenkft i jeho podíly. Kolize Moskevského uměleckého divadla s uorkým. Norirovi č-i> a nČe nko v obšírném dopise označil "Letní hosty" spíše za materiál než hotovou hru a zevrubně kritizoval "uměleckou metoda dramatika horkého" jako príliš tendenční ve vztahu k ruaké inteligsaei,předpojatou a zbavenou láskyplného pochoponí.o házela mu precizně zformovaná dějová řabule^nožství žánrových scének a banalit; vadila tezovitost p profclarcativnost namísto živého děje. -i.Gorkij s podobnými názory nesouhlasil a chápal je jako vzájemně neslučitelné,diametrálně proti-chůdnéjTudíž' nemohl svěřit hru divadlu,v jehož čele byl V.I.Rěmircvič-Dančenko. Korespondence odporovala chkalebným výkladů* dramatiky áž.Sorkého jako zakladatele socrealismu,protoze se publikovala okrajově a neúplně,1 ymitt^Stteiai^natum zahájení provozu v divadle továrny EoTOryšstvfi V. íl»zejeva,P.Vi?nakovaaXtpX 8 A.bamSina. Bylfi tu zbudována £vlá*tní přístavba se scénou, čítárnou s skromnými"Šatnami přibližně pro 500 diváků.Jeviště o rozm arech 14 krát 21 er$fnůJ Uáklsdy ve vý^i 50 000 rublů uhradilo Tovaryšstvo,' stanislavskij tu nikdy nerežíroval,pomáhal s výběre her e navštěvoval občasně zkoušky.S ochotnickým souborem z řad dělnictva pracoval vedoucí prodejního odd.Ä&.lSikol£jev,výprsvu měl na starosti-T.VjSerbin* 'zalovené pozadí a běžný nábytek/.' Vstup byl bezplatný pro'ízamě&tnance,hosté platili podle vlastního uvážení. -66- Defakto vzniklo lidové ochotnické divadlo' s nepravidelným provozem orientované díky K*S*Sta-nislavskému ne ruský klasický repertoár. Květen 1904 Básník e překladatel K.P.Bclnsont seznámil meha- tovský soubor s Maeterllnckovými malými dramaty "Spéci", "Nezvaným hostem1* a "Vnitrno ".Předčítal hrozně,ícokrtal,preříkával se,ztrácel se smysl textu,tudíž zákonitě vznikly pochybnosti/ Umělecké divadlo nemělo zkušenosti s pedobnýs žánrem a většina souboru považovala rutina spojenou s' čechovovskými představení za záruku aspěchu. Zakladatelé vytušili nebezpečenství a prosazova symbolistické hry jako kontrastní protipól. Od poloviny "třicátých let,kdy převládla ždanovo ^ká^ negace modrenismu interpretovalo ae zmíněné úsilí jako nebezpečné koketování a principy "cizími* mchatovskému realismu. Jako něco na způ sob "zakolísání* Stanislavského,který však záhy prohlédl nebezpečenství moderny a navrátil se na "pevnou pudu realismu** Ve statečnosti Stanislavskij chtěl akta obohatí mchatovský styl s pomoci "nadrealismu* odvozová ného s her Wa^terlinckovýoh,/ndrejevových, HamsunovýehJ iné je* že toto zákonité umělecké snažení zkomlikovaly společenské události, důsledky prohrané války, ne zdařených pokusů o piTlamentarismus,nedostatkn,nlada a revoluční výbuOhu.Tudíž ve scholastickém, přímo čar éw chápání vývoje společenského, a uměleckého autom tlaky vyhlíželo analogické úsilí jako proti-společenské.1?ezbylo,než je interpretovat jako krizi AULU uměleckého divadla, jež však mela jiné příčiny /závislost na šablonách čechovovsk dramatiky nastolené v inscenační praxi - ~ a nemožnost důsledněji realizovat svobodomyslný program ruské inteligence v poraženeckém ovzduší pp roce 1905,a navíc v době odklonu od revolučního hnutí v*eobecn"ě,protože demokratiek kruhy se setkaly s násilím, zárodky budoucího "rudého teroru*/.** Stanislavskij při přípravě režijní knihy uaetez linckových her konkretizoval představu o "nadrealismu" jako mnohem náročnější fázi,dovolujíc se vymanit ze zemské tíže a svobodně plachtit nad realitou.Vznášet se,a nikoliv pokulhávat. Některé z představ o stylizaei rozpracoval V.^.Mejerchold v Divadle-studiu a predstavenie* Činoherního divadla VJF.lEomissarževské* Stanislavskému se více dařilo se konkretizovat ve spolupráci s výtvarníky /Dobužinakij,ulja-nov,Rerich,Benois/,než a herci* stavy bezvýchodnosti překrýval v režijním pláne s pomoci huďby,majestátná a poklidné. Názory K.S.Stanislavského potvrdila kerespondei ce s Balmontem,který jednal v Paříži a Maeterlj okem.Autor považoval všechna dosavadní představení za neuspokojivá,nechyboval vůbec o~možsos1 uvedení "Slepých*.^minoval se "zvláštním přední -67- sa textu * ani romantickém , ani realistickém. . . Květen 1904 šbncem května se Stanislavskij naposled setkal 8'A,1 P.CeChove** , který odjížděl do zahraničí.Vyprávěl mn o témata zftwý^léné hry,re*gujíeí ne krajňosti moha-toTakého stylusmuž a jeho přítel jsou nemilováni ~d© stejné ženy, řeší vzniklou r> neúnosnou situaci tím, že se vydávají na severní pól .Poslední dějství ae mělo odehrát na palubě lodi,oba hrdinové pohlíželi do dálky,kde si vysnili obras milované.Hemohl tu cvrkat cvrček, hryzat myši,výt psi... Červen 1904 V Ljubl^ovce koncipuje vstupní kapitoly TlByayTIllěJ "Abecedy dramatického umělce" .setkává ae s úskalími danými nepřesností pojmosloví,proto veškeré potřebné termíny opisuje s pomoci vedlejších vět,popHpadě nahrazuje pouhým popisem zkoušek a pokynu-Sílí pocit beznaděje,spojované s vlastní nevzdělaností a snahou pouštět se do něčeho tak nepropracovaného Kupa popsaného a roztrhaného papíru narůstala, stránek nepřibývalo. Re«oc matky,J.V^Alexejevové,donutila jej přerušit práci a vydat se s flí do francouzských lázní Xontre*-xvlUe.Před odjezdem se dověděl o smrti A .^Čechove, Přestože znal zdravdtní stav Čechovův a očekával tragickou událostvpřesto je otřesen a několik dnů ae cítí jako "osiřely* a stěží zdržuje slzyíStále jel pronásleduje myšlenfca,ee bude a Uměleckým "divadlem po smrti cěchova.když linie repertoáru nemůže pokra-čovat.Cec^ov ze*"řel,&orkiJ na umělecké divadlo zanevřel...'^orozov opustil akolovou společnost a zřekl ae účasti ve vedení .sána aa rasou* Z když mnohé ae později vyřešilo,tak Morozov nesměni názor, ale přenechal svůj podíl vedení 14 300 rublů/ íEragické události však pomohly přitlumit krizi 1 v souboru#kde mj.aEačalov chtěl následovat sa ttjří Andrejevovou«^e vzniklé situaci se odchod rovnal zradě,proto většina zůstala. V zahraničí se seznámil s principy elektrického osvětlení ve francouzských divadlech a uvědomil si nutnost výroby potřebného zařízení /vodiče*žárovky, kabely/. , , Červenec 1904 Diplomat V.I.Ně^irovič-Danoenko uznal nezbytnost jednání s Gorkým a požádal jej .aby poskytl Oměleckén divadlu dokončené "Letní hosty* .Ostatně právo uvádět gorkovská dramata ai Umělecké divadlo zasloužilo dík lěštákům" a **a dně*.4 (Jorkij odpověděl lakonicky, že až hra vyjde asla ji imatŽlUmiXm mohou ji uvádět divadla/podle llbostivfbn dopisu nevěstil mnoho dobrého. —4 Srpen 1904 Stanislavskij se trápí a Vaeterlinckem." Výjevy pate- tické vycházejí jako komické,a naopak.Všechno mu připadá těžgopádné,postrádá "vzdušnost* a "nadpozemskost"» Mění koncepcí "Abecedy* a namísto zobecnění píše jakýsi deník,záznamy ze skoušek*zozhovory atd. Laciná tušit obrysy "pedagogického románu",kde by s popisů vyrůstaly zákonitosti,' »69» Zahájení sezony t Uměleckém divadle představením Maeterllnckovyeh dramat *SJepí", *Nezvaný host* a "Vnitro" m režii K.B#Stanlalavskáho#a.S.Budraalova, ff.fr 'Alexandrova a výpravě VJA firnová. Představení nemělo úspěch, dokonce *lfe zvaného hosta" po 17 reprízách odvolalo vedení divadla,takže dalSích pět repríz se hrály jen dvě malá hry.^ělo vlak význam pro přaorientování^stylu,odklon od natureliotioké linie. Neúspěch podminovala jednak nemožnost divadla dospět k vys$í míře stylizace.naníž soubor nebyl připraven, a jednak snaha Kj&.Stanislavského překrývat "pesimismus" optimistickými polohami v duchu cechovovskýoh představetfí.^íládí mělo vítězit sad slepci,mrtvý duchovní musel zmizet v posadí, jeviště zaplavi^ příva] světla a velebné hudby .Herci spíše zaujímali pozy, hovořili pomalu a důrazně. Spisovatel Vjaěeslav Ivanov vyslovil oolitování, že moskevské obecenstvo nepřišlo na chut "velejemné maeterlinokovské poezii * .naopak, *»edik V TJBogorod-skij obvinil Umělecké divadlo ze zrady ideálů tak důležitých pro společenskou 1 mravní výchovu mládeže,' Scházela mu v nastudování východiska,přecizně formulo' vané ideje,rozhrani6ení dobra a zla.Tím významnější, že ve vzduchu se daly vycítit dalekosáhlé zněny, společenské povědomí dozrávalo k zásadní mm protestu s dosavadním uspořádáním sociálních poměrů... Představení Mae ter Háčkových dramat nepronikla k di-vákovi.mezl hledištěm a scénou převládal "mrtvolný chlad a nezájem". Oba zakladatelé přesvědčovali soubor o správnosti nové repertoárové linie,v souboru vsak aílil nesouhlat protože vynaložená energie neodpovídala výsledku. Záporným ohlasům v tisku 1 hledišti,* II 4 i Premiéra hry A.PjCechova "Ivanov" "v režii V.I.Tíěmiro-viČe-EanČanka a s výpravou VjA.Simova.Stanislavskému se role'"ďábelského' líbila,leč do cesty Se postavily osobní momenty.Zemřela matka S tanielavského,generální zgouSka nrobehla po pohrbu.'Pochopitelne se obtížně soustředoval, i~když se choval nanejvýS disciplinovaně Hole přinášela s sebou jisté nebezpečenství,možnost fopakovat rysy ttajeva.^tanislavskij ji odmítl a sehrá ebelskébo jako majestátní postavji s chováním kos* lorda,nanejvýS důstojné.Leo obnosený oblek a slova nabývající podoby trází fiaznaóovalyjže "zestárlý baron může skončit v gprkovském "na dně"#momek kry. pozůstatek starého světa/, šlechty změněné v příživníky ale nezbaveni ještě citů. Mchatovský přívrženec,kritik N^Mros,považoval postav Sabelského za jeden z nejvýsnamnějSícYř výkonů Sta-nÍ8lavského jako herce dokonce 1 v rákci čechovovakéh repertoáru* '. Annu Petrévnu hrála G.X.Káapperová, Ivanova V.I.ftača- lor,Lvova I.M.14oskvin,Lebeděva I.Íf.Hoskvin,Borkina L.ÍI.^eonidov... - • Po 110 reprízách derniéjra 7.5.1924. araatizuje Čechovovy povídky - "Wrtvé tělo", tába Pri*ibějev", "Chameleón","Sny", "Chirurgie"; Snaží se vytvářet "scénické miniatury",z nichž tři byly uveflehy.nadále sní o ' dramatizami úryvků románů P.TÍ.i>o8tojevského,L.TT.4lblstého a A.PJCeC^ova.1 4 i Díky V ' I #TIěm iro v i čov i -D « nČenkoxi si uvědomuje pravdě-podobné potí So b cenzurou i neúprosný fakt, ze v souboa ru nenajde představitele Aljoši i Mí ti Eeramazova i Sněgireva.Dramatizace románu Dostoiefrského se objevi-na mchatovskéacéně až počátkem desátých let a dramatizace románů L.N^Tolstčho až v letech třicátých* Pomáhal tfěmirovioovi-Daněenkovi při nastudování •Ivana Mlronyče" J.TC4 C triková. Poprvé si vedl přesné záznamy o tom,co vyžadoval od herců a co povazoval za zdařilé.Věnoval pozornost f rmulaci požadavků z hlediska vnější herecké techniky.A přemítá,jak od vnějškové charakteristiky dospět ke vnitřní.Ideálem zůstává "oduševnělá hra* počítající s výrazností očí,tváře,polohou hlavy. - m Spisovatel "irikov zaznamenal,že se zúčastnil zkoušek a všechno probíhalo hladce bez nějakých komplikaci,11 Když se objevil Stanislavskij,začínalo se všechno od začátku,všechno se měnilo a přestavovalo .Takže měl ohavy,zda se b«^ premiéra vůbec konat. Konflikt s U.Oorkýw měl pokračování t autor zakázal, aby Umělecké divadlo dramatizovalo-povídka "Piráte-líilkové*.nesouhlas motivoval tím, že chování Vjl; irě^irovlče^ančenka k jeho osobě vylučuje spolupráci*1 Kě^irovič-Dano^nfco s tímto stanoviskem seznámil akcionáře Tovaryšstva v prosinci 1904. 21 .prosinec 1904 Premiéra dramatizovaných Čechovových povídek "^lomyslník", "Chirurgie", "Štába J&l Prišibějev" v režii &.3.£tanislavského/s výpravou V.A.bimovaJ Večer doplňovala aktdvka PJI.Jarceva "D s$ěh kláštera v režii v.í.T?ěmÍroviče-Dancenka a výpravě N.A#Kolu-pajeva. Poměrně nesourodý celek se postupně rozpadal,takže Jarcevova hra byla stažena po l6ľreprízách. Čechovovské miniatury se líbily,leč spoléhaly spíše na komediální situace s variace předchozích vykonů^K nějaké výrazové hutnosti nedospěly,oož si Stanislavskij příliš dobře uvědomil a v zápisech se zabýval otázkou *kvintesenceN,zestručnění a zhutnění tak potřebného v gogolevském a čechovovském repertoáru.snažil se definovat rozdíly mezi fraškou a komedií,otázku groteskna si tou dobou nepřipouštěl a prakticky se jí zabýval až díky JjB.vachtangovo- vi od poloviny dvacátých let.1 V "Abecedě* přemítal o krásna v životě,přírodě a na soéně^Krése tváře,těla,mimiky,gestiky,hlasu a nevyčerpatelnosti tvarů krásna v samotné životní realitě.Z klasicismu odvozoval ^nesmyslnost dogmatických požadavků a kritérií,aby úvahu ukončil výzvou* zapomeňme ne pravidla a poddejme se přírodě,kde krásno je zastoupeno v nejpřirozenějsí podobě.' Leden 1905 Zkouší hru "Ivan Mironyč" J.ff.Sirikova .Dráždi jej amatérismus souboru,nekonečné a nudné příchody na scénu.^Proto mění rytmus a hraje ji střídavě v rytou melodramatické plačtivé komedie, ašky , vaudevillu. Dráždí jej stereotypní komediální situace.ubohá ■čirikovská lyričnost", snaží se hru zaehranit důrazem na komičnost. 9:ieden 1905 "Krvavá neděle" v Petrohradě.IJia Mnohatisícový průvod petrohradského dělnic tva s oprávněnými -70- sociálními požadavky zmasakrovalo četnictvo,policie, kozáci a vo jako. Odpovědí byla všeobecná stávka, rázem pozbyl prestiže,vláde ztratila vliv nad udlloatmí Tak se začaly dny revoluce,jež postupně zasáhly většinu měst. Leden 1905 Soubor l^ěleckého divadla sympatizoval se svobodo- myslnými požadavky v tisku, rátonitě Se však obával důsledků násilí ve vstanu ke kultuře,1 Stanislavskij pod doj^e* dobových událostí akcentoval *otiv usurpátorství Ivana Mlronyče utiskuj ísího veškeré okolí.V jádru dobrý jedinec,bohužel však stále více pohlcovaný pedant3 tv í o,samo1ibostí a myšlenkovou nepru žností.Přesun akcentů však obnažil povrchnost textu, jeho ž hranice se nemohly rozestoupit*1 Na mf, místo myšlenek pouhé záchvěvyjmísto citů odvar, a tak nezbylo než se zaměřit na autorovy prd test; proti existující konvenčnosti.Podle názoru Staaialav-ského hrfi neděla závěr /dáky ohledu na cenzurní požadavky a malému nadání autora tohoto "díltaV a dramatik neznal odpověa na stěžejní otázky /oo se stane s manželkou Ivana Mironyče,když jej opustí/..,; 28.leden 1905 Premiéra hry "Ivan ^ironyč" J.fl.'Girikova v režii V.VvLužského společně se' kxs krou "EtScený syn* 3 . A.rejděno v ax v režii V , 1.1í ěm ir ov i ôe -D snoenka . Výprava Y,*ančenko jako nosný základ pro dramatické napětí.1 4#x!nor 1905 Státní smutek v souvislosti se zavražděním bratra Alexandra III ..knížete Sergeje Alexandroviče, moskevského gubernátora,zastřeleného esere"? I.&aljajeve**.1 Vedení se příliš nerozhorčovalo nad atentátem,více starostí vyvolával předpokládaný deficit /2000 rublů za představení/a oprávněné obavy z dalších komplikací provoz V režijní knize "Strašidel* zevrubný popis úvodního -71- výjevuiprší,mlha,nepřijemné vlhko .V posadí jen obrysy horských velikánů,u vchodu opravují dveře,v hale mlátí s nádobím.V dálce údery zvďnu. Je slyšet houkání- parníku,pak šum vody,jek se blíží k přístavišti atd.v duchu naturalistických žánrových výjevů z ^ěStaků".:Eoloritnost aěla oslabovat statiunost,průniky slunečních paprsků mezi mlhou násobit nade je. Nádher a severská přírody,majestátnost hor a ponurost počasí,posadí pro analogickou' kontrast* nost životních pocitů matky a nemocného syna.4.. Patriotická nadšení v siuvialostix s průběhem rusko-japonské války přisedlo Stanislavského na myšlenku, jak napsat hru *Port-Artur" o hrdinství obránců a ksžiiett proradnosti útočníků. 17.břpEen 1905 Vsel na sebe dobrovolně povinnost, t j .'přípravu referátu o vlivu soudobé oensury na divadelní taiění - společně s V.äXjK&ô«love**,který se vSVk práce nezúčastnily Pro zvláštní komisi vytvořenou Literárně uměleckým kroužkem* Heferát pod názvem "0 cenzuře"7 přednesl 2. dubne 1905 a vzbudil oprávněnou po třebnou.vznač11 podstatu divadelního umění za ryze demokratickou a ve společenském smyslu ryze perspektivní, čemuž nemůže bránit ani cenzura,ani ubohé postavení umělců samotných." zevrubně analyzoval různá cenzumí zákoutí, souvise jící s přesahy různých kompetencí ministerstva vnitra, tiskového dohledu,policejního dohledu,církevních institucí a Školské správy.Povolení k tisku neznamenalo automatický vstup na sc^na,dvorská divadla se řídila jinými pravidly než městská,v provinci řádila svévůle policejních direktora,kněžstva a učitelstva. Prakticky každou hru bylo možné znemožnit a zabránit Šejí*u vstupu na scénu, lošltost cenzur nich vlivů podporovala zákonitě jistou neódpov&dnost jevištní pt^xé,která dávala** předně nost dílům bezmySlenkovitým,krotkým a nevýrazným. Dvorské scán^ se řídily vkusem panovnického rodu a primadon^estské požadavky guberna torů, soukromé snahou dosáhnout maximálního zlskuJOmělecké divadlo jako scéna "demokratická a všeobecně dostupná,prese veškeré limitující fakzore*zůstávalo osamělé a jeho zkušenosti se zásahy Cenzury představovaly trapnou historii nepochopení a přehnaných obav od "Cara Fjo-dora loangovíče" až po "Ivana &ironyče". Přehnané úsilí adrc initrativních míst,neustálá kontrola nemohla prospívat divadelnímu umění .Cenzura "bránila normálnímu pohledu na realitní dělník tu nesměl hovořit o dělnické proble^szice,vařící o církevní,••užlk o agrární.student o studentskéJ>o"voleny byly výlučně abstraktní debaty o ni Čem, 00 by meh}© vyvolat ohlas v hledlSti^astrace mySlenek,upadek uměleckého vkusu,zdfc odvádění HlediStě od sociální problematiky.' Zachránit divadlo *ůže pouze zákonná ochrana před svévůlí a institučních vlivů s jejich vžitým ochranáře vím "veřejného záj^u a pořádku".' * Není náhodou, že tato přednáška K.S .Stanislavskáho u né nikdy nevyŠla,proto£e cenzumí praxi eartsmu převzal stalinismus běže zbytku a vtiskljí mnohem dogmatičtější podobu dílqr trestním následkům... -72- 31«*březen 1905 Premiéra Ibsenovy hry "Strašidla" v režii Ji.S.sta- nlslavského p V.I#^3wlrovi5e-Dandenka s výpravou V,A,£iwova. # . - . Přss veškeré přechozí uvahy,vědomí nebezpečnosti statiČnosti působilo představení znační nevyrovnane, fcfnoho se tu filozofovalo,detailně propracované dějové akce neděly organickou podobu,oprávněné obavy z osudu člověka determinovaného dědičností vyhlížely poněkud naivně. í^nad také díky společenské situaci,která vynesla do popředí osud národů, osudy davu,v ně?ž se jedinec ztrácel a stěží mohl pro sebe cokoliv rdklamcvfit,^ituace,která se v jiné podobě zopakovala počátkem dvacátých let a uvedla do jiného kontexte dramatiku Čechovo vuv^urgenevovu, Blokovú - narozdíl od tezovitých her MJ&orkého odvozených z analogicky roxhrmlčeného konfliktu bohatých a chudých", P rdpríz do 16.11,1905 okládá nanejvýš průměrný úspech. Duben 1905 iHsi-isiavskéh© pomohlo nastudování hry E,'Ibsena přesněji formulovat dosavadní pocityipředstavu o ' krizovém stavu divadla, jež se ocitlo na křižovatce. Opadl záje^ o divadlo jako takové,divadlo není již tribunou nastolující společenskáu problematiku a umělecky tápe,Btaré nevyhovuje a nové nevzniklo. Repertoárová linie c^chov,Gcrkij ,Ibsen,Hauptmann vyčerpala' možnosti a nová dramatika je příliš literární .Proto nutno hledet,J|ledat~ a zase hledat. Pověst V,^í,%éJeroholda jítfoo režiséra seznámeného se sy mho 1 is^et,kdy jako zakladatel tovaryšstva nového dramatu záhy opustil napočU$bování stylu Uměleckého divadla a věnoval pozornost mo dera ismu, přivedla stanlslavského na myšlenku defakto zopakovat historii vzniku Uměleckého divadla; Dva vedoucí /stanislavskij - Mejerchold/,dvě skupiny herců ji*si p H vedené, orientace ca repertoár,s nímž nejsou velké scénické ziaiíenost 1 .namísto pravidelného provozu však studiové experimentování, 'fak vznikl plán studia^lnboratoře zaměřené na "hledání nových cest v tmění V Vzniku studiové scény však neprospívala výhrocenost • politického dění,krterá odvedla stranou zájem mecenášů, Nejistota se promítla do izolacionismu.majetný svět nechtěl podporovat cokoliv,00 mohlo vyústit v komplikace, Mimoto se vyhranily protiklady a obnažily rozpory,5 Herecké mládí v Uměleckém divadlo podporovalo levicové požadavky a neustále schůzovalo,«íti nk za mítikem,mnohoslovná a rázná prohlášení,požadavek za poŽadavke**,' ítpdikalis^u bez ohledu na názory Stanlslavského poznfr menal přípravy i osudy Stadiaľ ^ JJ*. . Stanislavskij získal předběžný souhlas V.K, *íe jercholái znaveného podmínkami v pro víne i i, kde se nedalo experl mentovat.Pronajal budovu tfě^činovova divadla v řoverské ulici /dnešní Divadlo filmového herce/ a pověřil přípravnými pracemi tí.A,3*opova jako ředitele, V,'I%Ně*iroviČ-Dančenko neskrýval rozladění a nesouhlas s tím,aby se Stanislavskij věnoval cemukoliv,c© jej -75- odvádelo od mateřské scíny.zimoto mezi Němirovicem--Dančenkem s \*ejercholdem existovaly dosti napjatá vztahy od dob jeho stadia v Moskevská filharmonii. mď^XAAiUI»^A.&ž)^ Vztahy učitele a žákatkterý mál příliš samostatná násory. 10.duben 1905 Dopis V^.X{ejorcholda obsahující souhlas sex záměrem K,3.S tanislavsk^,přechodem většiny souboru Tovaryšstva nov'ho dramatu do studia.Jeho poslání definuje jako "obnovování provinčního divadla" pohlceného rutinovaností.Vstahy s Umělec!^* divadlem'chápal jako "nanejvýš těsnéB,proto£e důvěřoval tvůrčímu ovzduší' a příkladnosti představení^ tohoto ojedinělého souboru.1 ^ejerchold 'pokračoval v úvahách X»^JStan"lalavského# avšak s tím rozdílem,že je Odvozoval z modernistické dramatiky.Namísto "chrámu umění" v pojetí Uměleckého divadla - poustevna pro rozjímání,kde se nutno uzavírat a odříkat. Herec,který splane při veřejné produkci,a okamžite se musí uchýlit do klášterní cely a zde obnovovat síly..Klášterem je míněno prostředí uzavřené před vnějším světec, nikoliv církevní instituce,1 18.duben 1905 Umělecké divadlo zshájilo "Ivanovém" testování v Petro- hradě. Hrálo se v Malém /ouvoriaově/divadle. V napjatém oveduší kole* l,%áje řada listů neděla pochopení pro Secbovovu hru.itonzervatlvní listy spojovaly podobn, repertoár s bezvýcho cinos tí, cyničnost: a hyperk*iticismem,v němž spatřovaly příčinu nepokojů, me n ifes tací, stávek a střetů s vládnoucím režimem. Představení charakterizován© jako "žákovské", "diletantské","amatérské" zamaskované s pomocí režisérských triků.Nedozrálé,kyselé víno místo lahodněl •woku.&lova nanejvýš nepřiznivá,leč částečně oprávnená, nikoliv v^ak v souvislostech tako upravovo-vaných a ryze tendenčních. Petrohrad bouřil;obavy majetného světa sílily, stávkové hnutí se dalo do pohybu - a v tomto kontextu konzervativní tisk hledal viníka:demokratické Umělecké divadlo **u zde připadalo zbytečné a nebezpečné,? V Moskvě mělo nastudování "Ivanova" úspěch,zatímco " ^aeterkincksvy hry Tále^ propadly - ¥ Petrohradě to**u bylo naopak^ublitom nepřihll elo k tratícím Uměleckého divadla a posuzovalo představení nezávisle ne předchozích výsledcích. J ako samotný umělecký artefakt. , . Květen 1905 otanislnvskij přesvědčil básníka VSJ .Br j osová, aby se ujal ve studiu "literární části .Společně s tfejercholde* debatoval 3 výtvarníky /Děnisovem, 3ad.£jktnem»Sapunove**UISanoVem/o jiných principech výprpvy,n«i5 bylo ebyfcem y O-ěleckém divadle. Podařilo mu přesvědčit T>í,horkého*aby Uměleckém* divadlu svěřil hru "iíěti sl'>nce#.lutor si kladl za podmínku,ahy o«e£Íli vliv tfčtIrovi Č©-£>ančenka a jeho předpojatostí. , . 13.květen 1905 V Meze spáchal sebevraždu ľ>.T.Vi©rozov,protikladná osobnost ruského kapitálu,nadaný podnikatel,to árník a mecenáš,kt«rý T*«šlecké"*n divadlu věnoval novou 0 ' budovu a většinou hrázo val schodky jednotlivých sezon, Těžká rána pro Stsnislavského i příští dny Jím vedeného divadla. ^onóasně přišla správa o porážce 2.tlchooceánské flotily v bitvě a Cnsimy.Lodstvo posílené o křižnil z Baltu prokázalo neschopnost odolat lépe vysbsrojc nému protivníkovi„£«3 taralost techn ická . ko nzerva-tlvnost velení a špatná informovanost překryla tradiční obětavost a Ijrdinstvf ruských námořníků.* i&nik celé flotily otřásl společenským vědomím, ež muselo reagovat n^> národní porážko a hledat ejí příčiny. květen 1905 btanislavsfcij společně s ^Jercholdefc se podíleli ne předčítání Hamsucovy hry "Drama života"" a navrhli nový způsob studia tohoto dílaJBez rotfborů u stolu-bež širokého vtby ětlování , zapo čít přímé* se zkouškami ne scéně.více důvěřovat herecké improvizaci než Intelektuální analýze* V.I.17ě^irdvič-I>aiií5enfco veřejní protestoval proti takovéto metodice přípravy,odmítl Ji jako nebezpeča a chaotickou nerusující"ustálené zvyklosti. Co "*ohou hrát herci pří*o na scéně,kdyš Je neoboha-tila režisérova fantazie.Jedině předčítání,rozbory *©"ou zaručit jednotný postup. Podílí se na pííprpvách "Hoře z rozumu" na mateřská scéně a hry a.Hsuoťpanna "trunda a Lajda" JffflffilmWX A>chluck und Jťiu^e studiu. J.červen 1905 studio zahájilo zkoušky v Msmontovce,nedaleko Puškina ve stodole' nápadně připomínající misto*kde se zkoušel "Racek".Podobně divadlo nedaleko Arbatsk brány připomínalo T5rwitá»,kd> Umělecké divadlo působilo po tři sezony.5Je zjevné, že StenislaeskiJ s snažil zopakovat historii. Ně^irovič-DflnčeaVo adresoval Stanislavskému diplome tickou notu v rozsahu 28 stran rukopisu* obhaj uje zde vlastní režisérské výsledky a konstatuje,že jeho úspěchy dráždily 3tftnislavského.Snaží se obhájit prvenství v uvádění symbolistického reperto ru díky uvedesf "3 stěn kláštera" a nejvíce však pozornosti věnuje ^ejercholdovi.;Charakterlzuje jej jako průměrného žáka,který stanul na straně nových proudů , pro to že v poctivém, starém umění ztroskotal a nemohl tu vytvořit cokoliv pozoruhodné ho.* **ftohé nedostatky a 3po*y připisuje "temperamentu" K»1S.StanÍ3lavského,jeho neschopnosti se ovládat v ľ; Ivo tě 1 na scéne.Vyjadřuje však ochotu ké spolu-prdci,po&ad Stanisiävskij dospěje ke shodnému názoru a -venuje se mateřské scéně, • ' .otnnislovokij na Kěmlrovičův dopis z 0.-10*6.1905 odpověděl tolika okamžitě a všechno vinu za neshody vzal na sete.Označil se za hlupáka a diletanta pesec.letroTová,O.I# ireol»a^nská,J.V.3afonovováftí.A.%karev8ká,K.L.Silov- ská,J.%»£loharevová$A.P;Anlsimov,^ AvPjBčckxj # If.Kostromski j ,P.IvI*ontěJ ,A . V„!Logiaov, ff.*IfurÍn,V^ < Se zahájením b* pofcftelo kolem 15,10.1905,předprodej byl zahájen 12,10.V$ny vstxupenek se pohybovaly od 5 rublů do 40 kopejek. V MoskfS se politické Události vyhrotily v polovině října díky nemilosrdnému chování místní policie s ôetn tva, které rozháněla manifestace a střílelo do demonstrují cích .radikální živly využívaly situace k pogre-mům#ktsxÉr zaměřených na židovské obchodníky a studenstvo. Stanislavskij zaznamenal v zápisníku,že nastoupila "neklidné a rozhodující doba*,kdy se politické záležitosti řeSí na ulici a neúprosná konfrontace nepředán vuje ideální řeSeňí.wže vést pouzfc ke krveprolití a chaosu.*?© se s^alo po pohřbu K,Tí.3aumana#kdy policie napadla účastníky smutečního obřadu. Až 20.října obnovilo Moskevské umělecké divSálo provoz, do té doby se scházely soubor v setmělém hledišti, kam doléhala střelba.Zkoušek se nedalo,zbývaly jen zoufalé obavy o osud Rudka. dopolední 24. říj en 1905 A v takovémto ovzduší proběhla generální zkouSka a večerní představení *Dětí' slunce" >i.£©rkéh© v režii V^IvHěmiroviče-Dančenka a $tahislavskéhe,výpravě V.AJSimova. Davový výjev pronásledování dr.lrotaBeva pochopilo publikum v takovéto souvislosti a domnívalo se,že do divadla vtrhli čeraoeotěnei.íást feledlStě ehránila herce, část se snažila dostat z hlediStě.' Jak možno uvažovat o umění,když na ulicích tekla krev a když se rozhodovalo o budoucnosti země. Divadlo rázem ustoupilo do pozadí a ztratilo na dosave ní "přitažlivosti, jak ji podminovalo jefto demokratické zaměření a polemika vůči konzervativnímu car ismu. Rozladěný a zoufalý Stanislavskij,práve*" se obávající o-budoucnost Uoskevského umeleckého divadla,v předtaSe nemožnosti dále realizovat de^okrrtický program ohrožovaný jak zastánci car ismu, tak radikály * bohužel podlehl momentální náladě.A ta nebyla příznivé experimentování . Přesto že Jej **e j ^rchosd zevrubně informoval o průběhu zkouIek,přěstože sám stanislavskij byl nadšen dílčími výsledky,kate&oricky nyní -78- popřel předchozí stanoviska a rozpustil Divadlo--stodio.^ěco dříre nemyslitelného.1 ~ Stanislavskij se zděsil hereckého amatérismu, krajní stylizovanootl předstarení,náznakové výpravy, která v osvětlení - podle jeho pokynů - vyhlížela nesmyslně. Během Jediného večera se okázala rozdílnost koncepcii stanislavskij přemítal o stylizaci odvozené ze symbolických her jako o sedem,co pomůže překlenout naturalistické výstřelky a obohatit v jádru realistické herectví|Me jerchold zmíněnou stylizaci chápal jako východisko,Jež mělo realismus popřít.?© zdej i Bejerchold přiznával, že rozporuplnost pro§ramuv musela poznamenat výsledky v duchu bajky *Lafcut, rak a' 5tikaw, tzn.nemohly překonat existuj ící-pro t i- ffegativní roli sehrálo stanovisko V,'I.%ěmÍrovl&V» -©aněenka,který nepráší experimentálním výbojům a čemukolív,co odvádělo Stanislavskéh© od mateřské 2oufälý,rozladóný a vybičovaný Stanislavskij ,na něho2 doléhaly politické udalosti jako na podnikatele i umělce,sáhl 1t nezvyklému řešení *ro spustil Divadlo-studio s tím, že souboru z vlastních prostředků uhradil úbytek za celou iinHÉslsf sezonu. Později Stanislavskij i Uejerohold litovali,Se Divadlo-studio nemohlo dále fůsoblt.A Stanislavskij v třicátých letech Se programově navracel k jeho výbojům' v představám nového experimentálního divadla^novu v době nepříliš přízAávé,na samém poěátkn tažení proti domnělému formalismu * a na sklonku vlastního života,Uemoonýí*Ízolovaný vzor M Zánik studia představoval tragédii pro ^ejeroholda, na "seíném poěátkn úsilí o'nový tvar představení nemohl v díle pokračovatel to eoe,která jej bohužel doprovázela celým" ~ živo tem Stanislavského odvedl na čas 6d experimentování^zvýrazní 1 pozdější příklon k akademlsmtt zvýrazněný mentálními důsledky porážky revolučního „hnutí a demokratického umění všeobecně. Nelze podceňovat 1 materiální důsledky /honoráře do l.května -příštího roku znamenaly výdaj kolem 80 000 rublů/... 7» listopad 1905 Definitivní likvidace Sivadla^tudia.^ruSen pronájem, rozpuštěn soubor i orchestr. Po veřejné schůzi jednal Stanislavskij s dirigentem, skladatelem I.A.Sacem,zda by se nenašlo nějaké kompromismí východisko a Studio mohlo pokračovat v miniaturní podobě /jenom několik herců a hudebníků; Tato eventualita odpadla. Stále více se ukazovalo* že se Stanislavskij obával nejen "profanace principů Uměleckého divadla* /formulace ffěmlroviče^ančenka/,ale také možných kolizí experimentálního studia s povolovacími; lnstituoemi.-Doba prostě nepřála podobnému záměru. Vyzvedávat výlučné motivace umělecké v neprospěch VvB.Mejereholda nelze^l když zde zůstává dostatek navyklých argumentací. -79- Listopad 1905 Vedeni Moskevského uměleckého divadla správně odhadlo nepříznivé důsledky dobových událostí a orientovalo se ne klasický rfpertoár~a" domácí dramatika nahrazovalo především hrami H.Ibsefla a K.^amsuna.^aôaly se přípravy k svedení "Hoře z ro zu*u*,obnovily se zkoušky přeobsa-zeného "Cara Jřjodora Ioannovice . ^DStl slunce" ve vynikaj lei 11 obsazení: V. I^aôalov /Pavel JProtawv/^u^jAndrejevová /I4zey,M,lI,4ermauevová /Jelena/,& V.V.Lažskij /Cepurnoj/#0.^^ipper©vá /Melánie/, I.9i,IIo3kvln /Nezař AndrejeviěAVJff^ribunin /Jafcov/,,,1 - zasáhly dobová rozpory,Pro oást kritiky zůstal nepřijatelný tf,ttorklj#pro další část demokratické feilí "zakladatelů uměleckého divadla,lo,o© ledněn vadilo a nemohlo být přijato,druhým nedostačovalo? zimoto představení poznamenal nepříznivé vlivy, přerušení prípravy vynucené stávkou .Málokdy se generál* zkouška a premiéra odehrály beliem jediného dne-řto 28 reprízách derniéra 3«3A907«v problematičnosti výsledku hovoří i skutečnost, že představení nevešlo do programu hostování v zahraničí. Na jedné straně představy, že se konečně naplní vidiny čechovovaký postav,sny o novém životě /"Višňový sad" se hrál tou dobou s jinými akcenty/ - a na druhé prohlídky, zatýkání,policejní hlídky v ulicích. To "vedlo soubor Malého divadla k úvahám,zda by se nemohl spojit s Uměleckým divadlem a vytvořit Jednotné Státní divadlo. obejítj-A jakmile bude přijata,uznává se nadvláda "mezivládí". Jako podnikatel a člen vedení' zlatnických závodů dostal se do bezvýchodného postavení.^várny^kde se zacházelo s dělnlctvem nelidsky,mohly nyní ustupovat a přijímat některé s požadavků zaměstnanců .Tam,kde však se jednali slušně>podobné požadavky se nedaly realizovat,pro to že ohrožovaly zájmy akcionářů,V zápisníků simmm o tom,že mistři požadují desetkrát více,než lze poskyt nou a "není s nimi žádná řeě", jakoby ohluchli.1 Prosinec 1905 Události spěly k tragickému zavrcholení ,7,12.1905 se Nearůstaly všemožné zprávy e fámyjNejezdily vlaky, nevycházely noviny. - -Divadle nemohlo udržet provoz a deficit hrozivě narůst /každým představením niaimálně o 2 000 rublů/. Přesto se so bor každodenně scházel a snažil se' pokrač vat ve £ ouškách "Hoře z rozumu ",tPodle názorů Standelavského - "ponořit se do práce,zabořit hlavu do dlaní a zoufale se snažit nepřemýšlet",Jen v práci hledat záchranu t Ve zkušebnách "Hoře z rozumu",kolem divadla střelba. Bojovalo se nedaleko hotelu Metropol,kolem Manéže. Stanlslavskému neustále hlásili,že se blíží oddíl policie,že se střílí atd.fc však chtěl zkoušet,,1,* -80- Leden 1906 10 .únor 190Ó 12#hřesen 1906 20 .březen 1906 22.íbresna 1906 Ze zoufalé situace se našlo jediné možné východisko* zahraniční zá j e zd. Um ělecká divadlo si nemohlo dovolit přerušit provoz z důvodů finančních,a navíc jeho demokratický program se ukazoval jako nebezpečný. Divadlo se stavalo stále více terčem politických ln-sinuaeí, právem se obávalo přepadů pogromistů. Nejistota vyústila v poněkud naivní představy,že"by se v zahraničí dalo pokračovat' v; původním programu. Iluze sáhy rozptýlen? realitou, Do Berlína se vydal A.!L.*ViSnŠvskijtv Moskvě se přeskupovala předstižení! "Strýček Vána*,"Tři sestry*, ' "Car Fjodor Ioannovič*,*Wa dně* a "Nepřítel lidu*.1 Jednání' sé zahraničními institucemi se ukázala poněkud obtížná.t>r»ělecké divndlo mělo nádhernou pověst,!^č muselo trvat na finabčních požafiaveich*l>efiait si nemohlo podolit.3,5áorozov z©mřel#3tanialavskij se zadlužil,správní rada a akcionári stěží mohli pokrýt případné dluhy.2o bylo ostatně příčinou rozpkaků kolem zájezdu do Prafay.^Navíe místní dílny pracovaly pro americké firmy a aaflaiistalá majitelé se chovali nanejvýš" zdrženlivě k f,ruskýn revolucio* nářům^^o zpomalilo přípravu rekeizit,upravy výptavy, tisk plakátů, apod. Zahaj p notai hostování v Berlíně představením "Car Jjoder lesnnovič" N budově Berliner Theater/.' - Na premiéru se sjel výkvět uměleckého světa mj*E.Duse-ová,kritik /.Xerr, dramatik Q»Hauptmann,A*Schnitsler, Hj&udermaim,režiséy M,Beinhardt aj» Kritika ocenila propracovanost představení,jeho řád, maximální pravděpodobnost scénické iluze*jedinečnost hereckých výkonů^Od prvého představení pokračoval spor, zda UméleCké divadlo je ojedinělým souborem či ~ seskupením hereckých hvezd.'VyreSený nakonec šalamounsky "divadlo hvizd".' triumfálním uspěchán ll#břesna,' ^tanislavskij a Ně^irovió-Baočenao zde pochopitelně jednali s řadou evropských osobností.X*#Hauptmaa» se po shlédnutí "Strýčka Váni" vyjádřil, že mu divadlo nikdy již nemůže něco více poskytnout atd.v*. Stanislavski se setkal mj,*? J.Ävapilem a H#Kvapilovou, kteří pozvali divadlo do Prahy* , Hostování v Dražáanech /12.-18.3./v budově Královského divadla. Poprvé se na scénu vrátila místa znemožněná ruskou cenzurou v textu "Cara Fjodora I5H loannoviôe", výjev metropolity Dionisia a arcibiskupa love. ~ Reakční ^tisk později tuto skutečnost nevybíravým způsobem připomínal Stanislavskému i Kačalovovi, představitelům těchto rolí* Hostvování v Lipsku /20.-21,3./v budově městského Nového divadla.Po představení "Cara Pjodora loannoviôe' jej ctitelé odnesli na ramenou do hotelu... Stanislavskij odjíždí do Prahy - 3,třídou /divadlo Wn?^ní^tSíaze^met Se Mvazftdly,leč nádherné -31- soubor Národního divadle v čele s J*!Kvapilem,s nápisem ""VíteJte^lovr-nél* nadšeně přivítal Umělecké* divadlo.1 V zápisníku JĹ.^«Staaislavského se "vydělaje několik dojmů*jednak skutečnost,že "Cechům shořelo divadlo", takže se nesmělo kouřit /respektive kouřilo se potají/; jednak pozoruhodná setkání s nadlenkyni W.Xaudovou--BořiooVou,spisovatelkou H .Svobodovou,historikem Jeřábkem,a pochopitelně s dvojící Kvapilových. " V. I.'Nemíro vič-Dančenko byl uchvácen pohostinstvím, líbilo se mu seřízení v hotelu "Beránek*.Oba vSak -poffěkud unavovala pozornost věnovaná jim hostiteli! Nemožnost zbavit se je' ioh doprovodu,prohlížet si Praho podle libost i,odpočinout si od mnoha hlučných banketů spod* 24.březen 1906 Zahagovaef představení "Cara Fjotora loannoviče" v Národním divadle.Souboru vyhovovalo*že po*ěrně snadno nacházel kontakt,že mu bylo rozuměno - s č^mž se v H$XX Berlině, Lipsku a Dráždanech nedalo počítat. Leč srovnání reakcí hlediště naznačovalo vět?í uměleckou erudovmnost tamějšího obecenstva,o kritických ohlasech nemluvě.' Více než 120 berlínských novin pftneslo .nejen nadšená recenze,al e taká popisy,herecké medailony»rpzhovory s tvůrci představení ,rozbory hereckého stylu,úvahy o perspektivách scénického realismu .'Přea veš&erý obdiv ke kritickému poplení 0.fischera,V.Tilleho*J,Vodálca, " 2d*Nejedlého - něco podobného v chudobných českých poměrech vzniknout nemohlo* Česká veřejnost pochopitelně vnímala moskevská ~předsta^ voní v souvislosti s místním politickým cítěním^Naivníml panslavistlokými iluzemi o aameděržaví jako zachránci Slovanstva,nebo o Rusku j$ko kolébce revolučních idejí. &ezi těmto krajnostními p^ly se odehrávaly úvahy české kritiky,která "Strýčku Vánu* pochopila jako výraz naději zatímco "Na dně" jato obraz trpícího a sténajícího Huška* V Praze byl dále' uveden "Strýček Vána* /25.3.1906/ ' a "Na dně* /2 7. 3'.1906/.Bouřlivý ohles.bourlivé ovace* Množství darů#mj.íFn^enftaierův obraz "Pohled na Hradčany podnes' umístěný u akx vchodu ~pro"~herce v historické budově.íotografie s dedikacemi,mnoŽství pozdravných adres,věnoů... - Dodatečně nutno ko na tato vat, Se zájezd Uměleckého divadla zastihl domácí umění v situa<51,kdy se obtížně vyrovnávali s drematdkou H'3enovou,HauptmannovóU,Cechovovdu i horkého *Hoa to vání konkretizovalo dosud mlhavé představy o jiném uspořádáni zkoušek,dokonalejší přípravě představení, realistické koncepci dramatické postavy režisérské inter pre tac i.Ne náhodou mnohé z Kvap Ílových režií přihlížely k přínosům mchattfvské iluzivní divadelní podívané s mnohá přesahy k modernistickému chápání, apíse vytuěenýoh něž pochopených racionálně. " Každopádně soubor Oměleckého divadla zmražený** domácími poměry ožil v slovanské Pre ze. 29.březen 1906 Hostování ve Vídni, zahajovací představení "Car fjodor loannovič" v Burgtheatru.Livadlo poloprázdné,přijetí oficiální,po pražských orgiích tím více rozpačité* -82- Během zahraničního zájezda navštívil btanislavskij ^nohá kulturní památky,muzea a galerie,ftejvíce se *u líh11e historická Praha a zámek Graf f en Schloss nedeleko Vídně,kde tyl vězněn Iíichard Lví ardcv^rzná^il se s' výkvěte* evropského divadelnictví,mj .-^.fteinhftrdte^ a J.felnzeT.Bohužel nepodařilo se ^feutečnit hostování v Paříži díky finančním zábranám .Moskevské umělecko divadlo se zřeklo pohodlí ^trnislrvskij poprvé cestoval třetí třídou t ale muselo pamatovat na í isk"při "poměrně početném souboru,nákladných dekoracích a nekalém teohnic ké« personálujv tomto smyslu se historie opakovala ržátkem dvacátých let. Berlině,]Jráždanech,Lipsku a ve Vídni poznal technická zařízení,z nichž považoval za přínos jedině ponornou scénu v Burgtheetru. 12.duben 1906 Slavnostní představení ve Ytiesbadenu za přítomnosti Viléma II,'a "Jeho doprovodu,Hrál se "tfar tjodor loannovič v* Královském divsdle#'Panovník vyznamenal po představení S*^^tanJslavskéto„řádem ůCeryeného orla. 4.stupaěu -v£ ířanHwrovnad Mohanem uvealo aosgevské'umělecké _ divadlo "Nadně%v Dasseldorfu "Cara Fjodora Ioannovioe • Poměrně krátká vystoupení,neustálé přejezdy,obtížná montáž výpravy,ko-^plikované £kou3fey. Takovéto důvody znásobené nemožností tvořit v zshraničí, nereálné se ukázalo trvalé působení v německu i Hakosku-Uhersku,vedly k návratu.V zahraničí Se dalo psát," vydávat novlny,rilozofbvat,polemizovat s oerismem~#leč nemohl se tu při životě udržet divadelní organismus,1 Iffavíc závislý na obecenstvu,Jež by mu rozumnelo,* 26,'dubna se začalo hostování ve Varšavě predstavením "Strýčka Váni" za prazvláštní situr»ce,protože diváci se chovali nanejvýš zdrženlivá k ruskému souboru z pozic zkušeností polského národa s dělením Polska atd.* Stanislavskij si poznamenal,že "rána se dosud ne zacelila*..Představení "třa dně","Car tfjodor loannovič"... Hostování se skončilo 2.května 19Ô6 a přes sebelepší pověst polské publikum představení ignorovalo, Okázala se"nutnost návratu,nepotvrdily se představy o finanční** přínosu .^Umělecké divadlo by se stěží bylo mohlo navrátit, kdyby v Berlíně náhodou nezastihlo podnikatele ff.W^arasov a jBAlijeva.kteří »u poskytli 30 000 rublů jako bez^latnou,bez3ročnou půjčku, ani ž by počítali s jejím navrácením.1 Přesto se vedení muselo obrátit na řadu moskevských finsnčníků s prosbou,aby se stall členy Akciové společnosti a vnesli potřebný podíl /m j .na 3.V,iPanlnovou,Av A.Stachoviee,Nj>.Dolsorukova/.' Květen 1906 V korespondenci a zápisníku vyjádřen názor,že se CNěled divadlo vrátilo se slávou a uznáním jako uznané za prvé divadlo na světě, j ako výkvět ruské kultury, leč zatížené dluhy a ohrožené krachem,' Soví akcionáři patřili k vys*5í společnosti o zřejmě stěží mohli posílit demokratické tendence' /hraběnka Pani nová,hrabě Cr lov, kníže Dolgorukov a j . /. Hostování přesvědčilo StEnÍskav8fc<*ho o nezbytnosti dalšího experimentování,nutnosti vzniku stadií' v* rámci Uměleckého divadla/proto se radil s básníkem V.J^Erjuso-vem,s|ladateléw I.Secem-,výtvarníkem V.J.Jegorovem, filozofe") a umělcem L.A.ttuleržickým. -aj- Mnéhé potvrzuje názor, že se Stanislavskij no zřekl hledáni vy*?í míry stylizace na základě symbolického dramata,ale pouóen historií Bivadla«-e tudia neopouštěl rámec Uměleckého divadla. Připravuje uvedení "Hoře z rozumu" na maketách a "Drama života",- Sám pro sebe sestavu 1 e něco na způsob Tsritické analýzy vlastních předpokladů a nedo statku ,l)omnív#x se, že se prosedil jako herec a režisér ,který sleduje stanovený cíl a nesnází kompromišy^ěkdy Je schopen vycházet se spolupracovníky a organizovat provoz, leč "nemá v pořádku nor vy**, je pomine zhýčkaný díky ekonomická nezávislosti a nedovede se ovládat. Takováto stránky převládají,když Je přepracovaný, unavený a podrá žděný.bb jasnení Hledal v "nenormálnosti ~* vlastního života" rozpolceného mesi podnikem a divadlem, Nenormálním vypětím^kdy dopoledne patřilo podnija, odpoledne a veěer u^ění^Proto po roce 1917 se poměrně snadno rozžehnal S otcovským závodem,! když Arpádi do závislostí na měsíčním příjmu a s obtížemi vydělá* val no léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu. Sessní ~* roce 1906 nacházel "v maximálním zkrácení všeho mimo divadla,v přesném rozdělení Oasu... Červen - červenec 1906 S rodinou ve finských lázních Aiange??/,podle svědectví O.L.Xnipgerové se vůbec "nekoupal,nechodil na procházky a sedel v zatemněné místnosti,k&e ve dne Žvnoci při umělém osvt tlení psal.iřsal a kouřil, etl hry L.Andrejeva "Ke hvězdám" a "Sewu", studoval "Branda" a především sepisoval ^kapitoly "Abecedy dramatickém um ělce * ,v eaované úvahám 10 poslání divadla a typech dosud existujících acénJVe smyslu jejich společenského poslání a postavení. Srpen 1906 Rozpracovává davové Výjevy v "Hoři z rozumu%3 před plesovým výjevem "němou scénu",kdy z poz*< doléhal Sum,zlomky francouzskýoh slov,svědectví bohaté konverzace,do níž zasáhl příchod hraběnky Chlestovové. Záleží mu na ov^dn^í famnsovovské ^oskvy,nná£í "Be"~ představou o ^nádherném plese /přestože.Jak zná*ts,mohlo jít pouze' o' me£*í oslavu s ohledem na smutek/, "" Kámitky V.X.ITěmirovice-Dancenka zahání výbuchem pro testu, de fakto Jej veřejně uráží, za což se mu záhy pokorně písemně omluvil a vyznal se "ti 2 lásky a obdivu Střídání nebilo sti a milosti pro Stanislavakéh© zcela typickej 26.září 1906 Premiéra "Hoře z rozumu" v režii VJI,^ěmirovicef Daněenka a £,&.fít8nislevskô"ho#s výpravou v.a.Símova, W./.Kolupajeva /obnovené představení v roce 1914 přivedlo do Umeleckého divadla jako výtvarníka JíjVJ Dobužinského/.1 ■ • V roli Famusova - Stanislavskij,Sofie MjFJ&ermenovová, Cackij VJIJtočalov.Líza ^.r.%illnová#^lcalln /JI*1 AdÄŠev,^a^orockij I # M .Mo skv in, Repe t ilo v V.V.Lužškij . Moskevské umělecké divadlo připravilo text ve spolupráci s literárními historiky /Pixanov aj .V,věnovalo ohromnou pozornost studiu historického posedí dvacátý©} let 19#$toletí.řředevším však odvrhlo tradiční výklad stěžejních postav /Sofie "jako nepříliš inteligentní, Líza jako francouzská komor ná,^io cel in jako nenadaný karierista, Skalo tub Jako plukovník schopný jen velet a «»84- I í 4 i a TOCho^vat.' .V.Stanislavského upoutala představa ó" ^milionu trápení ",kter# zas hlo"ceckého v jeHo milostná vztahu k Lof1-l.unar.il se prohloubit milostný konfliktov podstatě klasickotí ruskou komedii interpre-toval jako psyehólégickd drama.lřýkl&d Fa^usova v ^ÄLém divadle akcentoval aristokratické postavení významného e in i tele,který rotsasov&l příbuzné e tvrdou rukou řídil venkovské a tatky . Po lit ika #a stratéga Anglického klubu.' ijtanislavskij hrál spí^e uřetoíka a organizátora, státnický zevnějšek fcontradčoval s jeho občasnou hrubostí .Kritike jízlivě připomněla,Ze jí připadal spise ' jako prof©sor,který nově vykládá text, ne £ jako Pamusov.1 nádechu listé seholastičnosti ce však utaníslav ski j zbavoval. Obecenstvo se rozdělilo na část n£d£enou a popuzenou, zastánci tradičního pojetí pochopitelně reptali.-0 úspěchu svrdčí 205 repríz do' 26^5.19^7 a o osudu představení rozhodla nemoc £.8.1> tanislavského,kdy se musel zřeknout herecké profese. Září 1906 Připravuje nastudování "Sranda* H.Ibsena,za asistenta režie zvolil I*.A.'*iuler2ického,;jeď oho % mála režisérů schopných oběwě sloužit genialitě Stanislav-ského a nepříliš pomýšlet na vlastní kariéru.Skromný, ohětavý,sta. tečný, nadaný 3p i sova tel # odpůrce oeris^u /pomáhal tzv.d choberům's§ dostat do Ameriky ^zamilovaný do mehatovského souboru7^9 náhodou později stanul v čeře studie a tě^il se autoritě uznávané J.B.Vaehta- fDvem. v Shem zgoušek se snažil ovlivňovat "proces ve i to vání", organickou podstatu "života dramatické postavy*,7 £roto vznikaly konfliktní situace a herci odmítali úlohu králíků a drezírovaného zvířectvajospěch v Evropě povaibvali za rozhoduj ící,chut k experimentování se zmenšovala a h&rei sahali ke v šému, co jim dříve zaručovalo úspěch. Stárjlslavskij imcenkem jaraeu jícím na "Brandávi"»T^s se obnovila dřívější vyhrooenost vztahů mezi původními skupinami, jak je s Sebou přivedli zakleté lt? před osmi lety.lfeivní předpojatost,saujaté soupeření /v zákulisí se hovořilo o "branddstech"* a "dramlstech"/. Říjen 1906 Výbor pro tiskové náležitosti,censurní Instituce "i velitelství moskevské policie dalo znát vedení umělecké!] divadla, že není nakloněno trpět jrkýkoliv liberalismus.' Sly posíleny hlídky v okolí divadla,* dřívějším křeslům pro policejní dohled musely přibýt tři ' dal?í - bez ohledunna protesty Y.'I.TfČmirovloe-BančeBka. ze "policajní dozor" se nemůže vztahovat na hlediStě -85- *bě>iem uměleckých výkonů*,äle Jedině chování publika c přestávkáoh.Žakladatelé marně obhajovali názor, Že policie nepatří do hlediště.iitagialavskij si zaznamenal povzdech - v zahraničí nás zbo žnovali,považovali za zázračná umělce,leč jen se ozvrátí8 domů a hned ti srazí hřebínek.Jak obtížná j» oponovat takal hrubosti a takové neomalenosti.' i>alsí kolize s ^^írovičef^ančenlce^^terému se nezdál vhodný výbďr repertoáru sxro školu W»eleckého divadla," Preferování vaudev 111«, který StanialavskiJ považoval za východisko díky jednoduchosti po stav, takže aé mohl soustředit z"»eny rytfru * vně j §í výrajjnoot.V počáteční stadiu zřejmě nezbytnou.Protesty proti účasti RV&v Alexandrova Stanislavskij neuznal a uhrazoval Jeho plat z vlastních prostředků. Aoreapondenoe s J,Evaplle*n,který požádal o pomoc při studiu "Tří seř3ter*.íitftnislsv3kij mu zaslal podrobnou režijní partituru třetího dějství,Ikterou později J.1 Äopeckij věnoval -txxzeu MCHAT/.'Jjfcvapil konstatoval, že si nedovede vůbec představit nastudování Čechovovy hry,eni£ by nepřihlížel k pojetí K^S.Stanislavského. Rozpory mezi zakladateli znovu pronikly na' stránky tisku a stnly se předmětem *noha karikatur, Spisovatel A.A.Btachovič svaloval vinu na Hěmiroviče-Henčenka,který není ochoten sloužit géniovi Stanislav-skému.'läouiiltí i spolupráce dvou vyhraněných umělou ' piinášelr zákonitá kolize*které vsak tisk zveličoval.1 Ostatně využíval jich i ao'bor,rozdělený na přívržence a odpůrce. Stanislav ski j nepřátelsky reagoval na názor Sěmireviee--i^enčenkÄ,že by ne^ěl hrát Karena.&tanislavaklj zřejmě vyušil vlivu na akcionáře,takže Kemirovič-Dancenko byl ď nucen k diolo*eticfcé*u tahuipovolal M.^Uilinovou a sdělil jí,že akcionáři sf přejí uvidět Stanislavskéhe v roli Kwena,takže pre*i£ru "Branda* sehraje Kačalov /Stanislavskí j hlavní roli alternoval/, atacislavski j požádal ?*e * Írov i oe -Dančenka,aby výhrady k jeho výkonům na sEov>£káeh nes dělo val veřej ně,před herci,ale ^ezi čtyřka očima,pro to že to snižuje jeho autoritu režiséra a obtížně se mu poté pracuje s 0,i*^žLnipperoT-ou. Němirovič-©ano>nko projevil ochotu vyhovět,ale písemně sdělil atanislevskémut ae jedině veřejná kritika jej ^ůžq odvádět oč Ciironlckých nedostatků.. .* ~ - Spor se ro srůstal a přenesl se na výklad vet a pravomocí nepxíJemný rozhovor o podílu každého se zakladatelů na tíPBôleckýtíh výsledcích.íTě^irovic^ancenko trval na formálních momentech /Stanislavskii si určil Suleržiokého za asistenta bez souhlasu vedení a akcionářů. Gtaniaiavskij dosti jedovatě odpověděl, že se nemůže věnovat podobným £or"*álním vece**, neb musí jednat 3 autory - ľľa j děnovu*uje~v ní před sebe-uspoköJ ení m, nemístným přeháněním temperamentu a sentimentalitou 2 ' ' ' V zápisníka vyvrací argumenty VjX.&ěmiroviče-8a^oeaka, výhrady vůči obsazení OfL^sA-ppěPové /role taresity/,-samotného sebe jako Karena i nemístná kritice koncepce' třetího dějství,odvozená ze stínového čínského divadla.1 Představeni neopontalo předplatitelské* obecenstvo a zmizelo po 27 reprízách 25.%1908.wteo" dodat,|e tou dobou se deset repríz považovalo za mimořádný úspěch.1 23,uner 1907 Podává písemně abdikaci jako ředitel uměleckého divadli a člen vedení.Akcionáři vzali na vědomí názor KfiJ Stanislavského « ale nic narozhodli.Sesení odložili na neurčité. .V Březen 1907 Upozorňuje soubor Uměleckého divadla,že v nadtadování "Modrého ptáka" nutno vvstíhnout nepostižitelné.1 !íaivltu,jedJtoduohostfprůzračné veselí, dětské sny a pohádkovou fantazii.2řeknout se dosavadního chápání divadelnoati,a tomu by mohla pomoci nevšední výnrava a technické eíekty^rojev poskytl překladatel *3W VinStok autorovi,M3^^elinckovi,rterř jej povmžoval za poučný pro francouzské a anglické reŽidéry.' 23.daben 1907 Moskevské umělecké divadlo hostuje v Petrohradě s nastudováním "Boře s rozuma*.Má se,'že Stanislavskéno pojetí famuseva procházelo krajntfstními zrninami od~ ' Ironického pojetí aš k nenásilnému,více komediálnímu^ Ottoiální kritika protestovala proti "znásomění" A.s. wibe jedova*jez souviselo s' ignorováním "molierovsk tradice*,b níž *Eoř«* >ychá^lo3amíato ^Domediální hravosti ztě2ká,přízemni psychologická motivace,' Stanislavského urazil hrubý ton recenze JwBěljajeva* odmítl pojetí Pamusova závislé na vkusu moskevský a výrobců napodobenin evrčků,lrteří nieváhali přad-*t hlavní postavu v podvlékačkách^ojem ze zevnějšku Pamusova ve výkladu otanislavského lakonicky nazval -"těhotná gorila*.1 29.duben 1907 lOO.Wpríaa "TH sester" se StanisOavským v roli Verlin na.teeiá útěcha m hrubosti petrohradské kritiky, laskavé přijetí moskevského publika.V recenzích chvála na adresu "dokonalého ztělesnění" ,souznění hereckého výkonu a postavou okouzlujícího VerSiaina.- Duben 1907 Vedení za účasti Stanislavského navrhlo repertoár sezony 1907/1908* "Borise Qodunova" A.SjPuškina, "Revizora" S.v.^ogela, "Mod*rfho ptáka* S.aíaeterlincka a Byronova "Kaina". Počátek května 1907 Pokračování hostování v Petrohradě, jehož se Stanislav-* sky*jrá*em obával.lS<*hrál roli'JK^rena /4.5,-/,Astrová /93|/« nakonec Pamusova /17X2SJZä Jediné pozitivum považoval návštěvu pelrohradských musejí a nákup pntlkvámfho nábytku pro nastudování *Hevizora*#! Protože se přípravy "Borise Oodunova" protáNy.dhtěl Y.l,7?ěmirovlč-I>anoenk© společně se Staniolavskym urychlit uvedení "JSaiňa" .Obnovit legendární spolupráci v počáteční éře a během x^ázdniny společně nastudovat Byronovu tragédiiJZáméc* se nezdařll,nezbylo,než sáhnoul předpremiéra 2.HA907/ po nanejvýš průměrné hře S Jsajdenova "Stěny" a před ^^drého ptáka" zařadit *Rosinersholm% Stanislavckij se připravoval na rozchod s Uměleckým divadlem,do tisku pronikly„zprávy o přípravě Operního divadla s repertoárem F; I.Čajkovského a ff.Wagnera.5 ^nohé nasvědčuje tomu, že za rozhodující motivaci nutno považovat Stanislavského přípravu teoretického zobecnění herecké přípravy .Proto zůstal a společně s hereckou O.V.Qzovskou zpracoval teze budoucího díla. Červenec až srpen 1907 v h&sentukách chystá režijní knihu "Modrého ptáka", pro azovskou sestavil podobny plán role Psýché /ve hře "Kros a Psýché" N.Sulínrskéh©/ ohlásené Malým divadlem v režii A.P.Xenského.koncepce role se odvíjela z prudkých kontrastních zvratů "nepřipouštějících vnějškovou malebnost a melodramat!inost. ~- " ' Děsí Je i repertoár nastávající sezony okleStovaný mjj církevní cenzurou. Je ž zamítla "Kaina".1 ' ' V zdravici zaslané novomanželům &.&.%avi©fcé a CL&í m Burdžalovovi radí nestydat se za vzájemné ústupky, pochopení a občasné situace v duchu "humoristických žurnálů /muž pod pantoŕlem/,s čímž má své letité zkušenosti.' Do ttoskvy přiváží další verzi "abecedy dramatického umělce"* - . Srpen 1907 Náhradou za "Kaina* nutno uvést "Život člověka" L.tf. Andrejova v režii Stanislavské>a,ěe^už se marně bránil.Týhrady zdůvodňované zkušenostmi, odvozovanými z Hamounovy hry i závislostí na rozpracovaném "Modrém ptákovi",tj.^bezpečná eventualita opakování, nebyly uznány. ~ Ve spolupráci s výtvarníkem V^JVJegorove* objevuje zázračne možnosti černého horizontu,na~němž se postavy v černém ztrácejí a dovolují vytvářet mystické výjevy pohybujících se předmětů, zhasínajících světel, via jících závojů.Stanislavskij si hrál jako nadšené dítě a vymý§lelMnekonečné mmo^tví mizanscén pro ^ó"d»fco ptáka" i "Život 51ověka"JTechnioký prostředek mu nahrazoval-hereckou neohebnost, takže jej značně přeháněl Sametové závěsy,sametové opony vytvářely nádech jistého pesímismu,který StanislavskiJ považoval za samozrejmou nutnost. " ' * Přemítá nad dopisem L.1?.'AndreJeva,který hájil názor, ve hrách Čechovových a Maeterkincokýoh musí na scéně převládat r-alita,pak v jeho hrách - jen vzdálený odraz života a herci nesmějí zapomínat na to,že jsou heral a vystopují před hledíětemJFožadavtor pro Stanislavskáho tou dobou vzájemně stěží slučitelné. Září 1907 ^álem umučil představitele hlavní role v Andrejevově hře,I».W.!Leotnidova.ír5 pozadí černého sametu jej nutil opakovat pózy,vytoa&vat jemné nuance pohybu a setrvávat v jjfcmiyalXjrftŽaal neměnných pozá<žh.; Opravoval každičký pohyb svalů,každou změnu mimiky." Chtěl od něho,aby vyjadřoval jemné záchvěvy citů a jeho "hlas zněl jako odlitý z kovtť.ZkouSel odpoledne a doma večer,do ranního rozbřesku* , , Finanční deficit se prohluboval,uroto V.1A .^čljekovskij, ředitel dveřních divadel',navrhl Stanislavské-u IUX spojení s Malým divadlem^Stanislavskij ideu fuze zamítl, protože podle jeho názoru nelze slučovat soubor ve -89- vývoji s an8ámhle*'*který splnil své poslání á nachází £ ve staditť stagnace «^ez ohledu n« jedinečné herecké osobnosti, * Stanislavskij v této souvislosti formuloval představy o budoucnosti divadelního umšní*které projde ohromnými smenami a odpoutá se od naivního ~po jetí společenské problematiky /nemohl tušit,že tomu zahrání důsledky roka 1917/.Soukromopodnikatelné zájmy zde zřejmě převládnou,protožg dotace v plné vy51 nikdy nemůže povzbuzovat tvorbu Jäkromná dotace a výtěžek z řadového provozu se budou vzájemně doplňovatt^ateriálně zajištěný herec tu může jenom Skodit,proto ^e nemá zájem na finančním Výsledku,*V téhle souvislosti uvažoval sám o sobě a konstatoval, že herec,který "nezápasí o "skývu chleba",tu nemá "místo a měl by odedít,v konečném výsledku totiž demoralizuje ostatní,,. Koresponduje s mndha' autory, m j *!A« I.-Bachmetěvem | přemítá, jak pomoci JjKvapilovi při přípravě "Hořkého osudu "představuj e soubdru tanečnici Idu Rub inSte j novou, jez záhy okouzlí Pgřížjnane jvýS kriticky posuzuje MejercholÄovy režie v Činoherním- divadle V#lr#lomÍssar-ževské,jež hostovalo v Moskvě aj.1 Kritiku vtělil do* později zveřejněného "intervievu pod ' názvem "Nové formy* vyhrocenému "proti módnosti "v umění, Změny mody cKápal Jako samo zře jmbat,nechtěl JI* však podřizovat umělecké dílo a věnovat ~se symbolismu výlučně ze snobských důvodů.Tento moment v -*ejercholdo« vých režiích vskutku existoval .Stanislavskij se chtSL výboji modernismu inspirovat a s jejich pomocí překlenout minulost naturalismu, ani ž by ignoroval specifické stránky hereckého projevu a "materiálnost lidského těla", 10,-říjen 190? Premiéra "Borise Go dunová* Á.S.2>u§kiaa v režii V.l,' • Něm±roviče-I>an5enka a V#V»3Aižského,výpravě' V^jSimova, tírSforije l^J^skrbq^Vasllijs Sujsfcého V.V.tLužskij, Varlaama I#^,Uralov.'#,' Výprava ve stylu "Cara Fjodora loanfíoviče",kašírované dekorace, malované kulisy,pozádí kremelských chrámů i zamrzlé řeky na llteyské hranici,velebnost póz, Mam*n?l početnost davů, ~ Srovnaní se zahajovacím představením by prokázalo jisti zdrženlivost a zejména pak myšlenkový posun.ftritičnost vůči oarismu /FJodor jako slrbý panovník v nevhodnou chv£ll,která si Žádá rozhodnost/ dospěla do stadia negace. Pro to Boris marni se "snažil usmířit bojary* " politické odpůrce i lidová >taay.ír%dl na "nenáviděném trůnu" 7* to rozhodlo o v?lem dalsím^tiv viny byl přitlumen,nepřijř>telnost tohoto typu monarohistické zvůle zvýrazněna. Po 111 ^WÍMffljmmtimx zkouškách 55 repríz do 2600,1908. Pro mchatovské předplatitelské publikum nanejvýš vhodn představení,které nedráždilo novotami, Říjen 1907 Ne«trovič-Dančenko nesouhlasil s postupe* Stsnislavaké při studiu "Života člověka" ípro to že nevycházel ze hry, ale přihlížel k "nedostatkům hercf^cteré ehtěl odstra novat. -90- rdává prohlášení adresované* hercům; vy zaduj e perfektní £aždý»kdo by zavinil takovouto vynucenou pauzu,musí se odpovídat celému souboru. Později bude Stanlslavskij mobilizovat,vyhlašovat pra* covní povinnost jako při odklízení aněhn atd,'*jak se stávalo ve dvacátých letech^Hlc mu nebylo špř>tné»když šlo o výsledek,1 Ha "zkouškách Andrejévovy hry propadá chmurámtpr©toze -Jím takr oblíbené sametevé pozadí se ukázal© jako proble-matické.wvolovsld sice nádherné efektní mizanscény^ale postranní kulisy a sufity narušovaly iluzi.^usel být nalezen jiný způsob osvětlení,*by vynikly pouze obrysy, 24.1tstopad 1907 mejerchold odpovídá Stanislav ské-nu na jete kritické' názory o módnosti nevhodné v um ěnl .Charakter 4 zuj e UměleCi ké divadlo jako historický přežitek umožněný "archaickým individualismem" zakladatelujChápe je jato~divadlo,jež splnilo poslání a uvízlo v bahně naturalismu* y , Listopad 1907 ?,psroslnec 1907 ia,!proslnec 190? ■i nervozita na zkouškách dosáhla vrcholu .Herečka *f,1ř« Oermanovová vyhnala 2 hlediště 0,^£zovsko«#s níž Stanlslavskij počítal v příští sezoně a jíž se svěřoval s teoretickými opusy.Stanislavskčho vyděsila míra vulgár noeti a předpojatosti v hádce»která se ničím neodlišovala od třenic na trhu.A to se událo v uměleckém divadle, "a etika. Iragická událost:Stanlslavskij se opozdil o 10 minut na zkculkxu^emohl odejít ze zasedání správní rady podniku. Je otřesen,protose sám porušil "vlastní kréda a proklamované po žadavky.t) t řasený se všem omlouval, jednotlivě prosil každého účastníka zkoušky o prominutí^ všechno,co následovalo,pozdějl připsal sobe za vinu? Savleká v roli staré služebné křičelejBaranovská jako manželka Člověka hrála v nemožné paruce,pobíhala, dělala gr^fíasy|%ebrov jak© hudebník na plese" nenašel správný ton přadnesa£,3tanislavakij marně domlouval Beranovské a Leonldovovl,v záchvatu zoufalství přerušil zkoušku a vy^al se za Němirovlčem-©ancenkem,aby mu pomohl obnovit kázeň,utratil soudnost.nedovedl se ovládnout, propadl panice.^ákonitě vinu přenesl na Uěmiroviče--Dančenka,že mu nepomohl tak jste on sám při studiu írě^ircvič^atóenko zasáhl na generální zkoušce /9.12.7, kdy korigoval výjev s příbuznými a stařenami, Bíky technickým závadám nedařil se prolog, nefungovalo bodové osvětlení a j J Premiéra "života člověka1* L.U.iAndreJeva v režii EjS, Stanlslr>vskeho a l.a,3uleršiekého*vypreva V,J,Jegorov, hudba I.AjSac. ;*y»x.ainqriyis řdpoklady Stanislavského se nepotvrdily, i když nastudování hry L.TÍ.^ndrejeva nutno chápat jako uměleckou odporca na tfejereholdovy výhrady .Stanlslavskij hledal únosnou míru stylizace v hereckých výkonech, aby obohatil realismus - ^ejercho3:dvscoléhal na výtvarný rámec* jak tp'ostatně podminoval stav #0úboru Činoherního divadla V.F.!KomissaržeV3ké. ftrosinec 1907 25,prosinec 190? 28.prosinec 1908 31.*prosineo 1907 Koncem rosu 1907 l.leden 1908 _ -91- Kritika musela přiznat, že Stanlslavskij dosáhl mnohého z toho,o Sem pouze hovořil V«tfej erehold* Ovace po premiéře naznačila úspěšnost představeni,které však řadové publikum příliš nefiadchlo.Bpfše 5ást kritiky#přemítající o nových směrech v literatuře a umení. PO 48 reprízách derniéra d.11.1908. Ha stránkách "**éh© života v uměni ".napsaných počátkem dva cátých let.označil sám Stanlslavskij přínos tohoto představení za ryze formální spojený s výtvarnými principy,které vsak: nezasáhly herecké výkony ,0dklon od tradičního realismu zbavil herce pevného základu a neposkytl jim potřebnou jistotu.uXa? Představení se více líbilo kritice, ne ž samotným hercům, tfnava dosáhla vrcholu,pro to zavádí Mden pro podnik*1*1 Jeden den* v tydnu,kdy se cele věnuje tovaane a netříští pozornost J Odpovídá na žádost čestného soudir,který měl rozhodnout ve věci sporu V^s.Mejercholda s V.T.femisaerževskouJ Sporu režiséra modernisty s hereeaou,majitelkou divadla.1 Uznal právo majitelky divadla rozcházet se s těmi,kdož neodpovídali jejím nárokom /podstata tkvěla jinde: fedsak £o*ÍBsarSevská netušile,kam smetají výboje X^!eiereholdÄ,kter4 Se příliš neohlížely M její zájmy JaTto primadonyj jednak zde ""zapůsobily ambice bratra majitelky divadla,?3".^Ko»issarževského jako režl-s"éra/*Ale neustoupil od názoru.že spory v umění mají mít delikátní pédobu,soudní řešení se mu zdálo nevhodné, Shodně Jako snaha majitelky divadla l&norovat zákonité materiální požadavky.Yypověa uprostred sezony vytvorila pro Meíercholda nečekanou situasl a měla trapné důsledky materiální* Zveřejněna studie "Počátek sezony",samostatný úvod k přemítání o typech divadla z hlediska jejich koncepce, stylu a složení souboru .V počátcích Uměleckého' divadla hledal příčiny pozdějších omylů a návratů zpět*1 Obnoveny zkoušky "Modrého ptáka", děsí se neodpovědnoati technického personálu a nepřipravenosti' souboru z hlediska znalosti Uaeter 1 inckova díla* IsldojryBuncaa Dopolední představení tanečnice Ifoanfaass*' /"Ifigenie na Aulldě"/, která okouzlila Stanislavského plas t leností pohybu,souzněním s Gluckovou hudbou.' i.lDuncan pozvala Stanislavského večer do ho telu,kde, mu chtěla předvést slavný tanec ísedml závojů" Salómé.' Stanlslavskij se začervenal a odpověděl v tom smyslu, že se rád při jde podívat s manželkou* Večerní soaré okouzlila ^oskvu.Duncan zde tančila nahá ar podle zápisníku Stanislavského dokoSce puritánsky L.J .Suleržiekij zapomněl na anarchls-us ,hříchy kapitalismu a vášnivě s ní tančil a olizoval se jako kocour před miskou se smetanou.'** Koncipuje poznámky o herecké etice ave vztahu k nadání. Zveřejněna studie 1». flandre j eva o nastudování "Života člověka "..Autor souhlasil s výkladem,! když považoval za sparné ignorování scénických po známek.Bo zdily spatřoval v tom, že podle jeho představ hudební doprovod plesových výjevů měl být vulgární,satímoo v' Uměleckém divadle hrubost zahrnovala v sobe estetleno. V« spolupráci* s výtvarníkemx Jegorove"* aneží se.aby kestýmy obsáhly symboly reálných věofsP** v lofcajeké livrejl,Ohen v červeném šata tvořena malými praménky, -Uéte podobně a miniaturními praménky.Uukr v protflooxeném tvaru ho*ole#Voda v šatu s provázků apod^Kostým měl umožnit pohyb a jeho barevné laděni odpovídalo funkci ostavy. ^nalí se přesvědčit v# ř # Těljetovakého.aby v* rámci školy ?ři dvorních divadlech vsálala "zvláštnf třída * vedená »£uaceti,Jake %ola "taneční plactičnostl" sohdpná ©bohatl^ klasický balet. Je zajímavé,že některé analogické ideje realiaovela představení Ruského baletu v Paříži. 2feoatnstčloat dvorních scén něco podobného nedovolila. ■ "*■ Vyšel abomík *i>ivedlo*XnÍha o nov* divadle ".dofakto manifest "nového* divadla*,jehož nástup věštil nejen V.BrJuaov^,i>clotSUb^.Bei»is a V#VJeJerohold#ele také A.Bělyj a A.V.X^nacaraki j .V knihovně ^.^^Islavak^o je uchován exemplář této knihy a bohatými poznámky po straně*Většinou vyjadřují nesouhlaa a kategorickými odsudky "naturalistického uměni %i když oprávněno poukasov ly aa teadenoe*jež ignorovaly specifičnost divadla. nesouhlas s rytmiokau výstavbou textuj ní se odvíjely pozdější atatl o atyliseci a novém divadla opojeném a drametl ou ruského* symbolismu. Pozdější negace moderny a mederniamu dala přednost výlučné' arolecenskému/ pohledu aa tato pnblematiku v daeha přesvědčení ^«&orkéhe,sa Sic o aejhnumější vývojovou íási domácí kal tury,po znamenanou akepeí a poraieaeckými néladapi.Ve akntečnostl kontinuita uměleckého vývoje ogavaoiala podobné tendenoe.které piedanamenaly výboje avantgardy. V korespondenci o f jDuaoaa výraay o "otřasu" vyvolané* neamíraon Jednoduchostí Jejích tanečních kreací. -Důvěrou v pWroSenoat lidského pohybu a krásu těla. rtostováni ^.Dosoové nepřekrylo podobné dojmy #spfše odpuzovala násilnou teatrálnoatí. btanislavakij doslova propadl přípravám "bodrého ptáka". Seepí,oeJÍ*jea kouří.V noci Jezdí k íiuleršicfcé#u,aby aat se a ním podělil o nápad, jak upřesnit kostým pro Vodu a m^j^ítCiék uchovat 3emaý humor ^terlinete-vy hry,ne*bětovtrt jej "výpravné tlikopáénosti •.Stěžuje ai na nee^baost,&epružaeďt scénické techniky.Slií o fm—«""f—» rozmarných maketádh+aa nichž bý mohl ověřit změnit náklon podlahy-vý^ praktlkáblů.portál scény apod^polupráoi s Cralgem zřejmě uanadnila l&ixaom, která mu vyprávěla o snažení 3taaislavakého... ^hramážděnf akcionářů Materského uměleckého divadla věnované poměrům ve vedení .Herec V.V#l4JžeklJ tui>risaal faktický reaped vedení díky éxistujíiím rozporům mezi aekladateli.stanislarrskij odmítl podobný náaor a hovořil o "©chladnutí vztahů Vnikoliv Jejich rozpadá, a vyaaal se z lusky k líěVirovlčVrt-^enoenkovi. mu -9V 3xistenoe sporů a konfliktu neznamenala podia něho eventualitu konečného ro zchoda.Äeopak,odpov ědnost vůči ruskému umění jl vylučovala.&ají mevé je,zé Stanislavskij Proto polemizoval s výroky komise,která prověřobalé: a tav vodení a poněkud demagogicky zneužil jejího omyla. Představy, že" by se mohla zopakovat fáze příprav představen z počátků Uměleckého divadla,kdy režijní pian každého ze' zakladatelů vznikal odděleně,vet§inou **v tichu pracovny*.1 5b vývoj divadla a potřeby souboru snemožnily.VeSkeré nedostatky spojoval s nevyhranenou profesionalitou a neexistující uměleckou etikou.^Představami v duchu* Stanialavsklj to nějak zachrání jako režisérka Efipos nás jako kritik obírání,,? Konec února - březen 1908 VjÄ.'Teljakovskij zjišťoval názory členů dvorních divadel ~na použitelnost "fkoly^l^iBlavského"^ Zjistil,že Je odmítána především herel,méně již výirverníky a adninistraťivouJedni upírali vůbec Stanislavskémo právo nazývat se uměloem,druzi poukazovali na jeho světové prvenstvítěchto posic nutno uvažovat o postavení Hejercholda v těchto divadlech,ka« byl pozván jako novátor schopný prohánět líné Kapry ^Prominentní soubor se nesmířil s jeho společenským postavsním,které mx nevybíravě vytýkal /Mejerchold neabsolvoval univeritu, tudíž neměl "právo na nižSí stupen Šlechtického titulu, což jedině mohlo usmířit s jeho židovským původem/,1.. l.březen 1908 Dodatečně udělal to,co měl na nasedání akcionářů,tznj předložil konkrétní po žf^lavky s aby vedle řadových povinnost měl právo připravovat Jeden titul "jako ejperimejrt"J Výběr tohoto titulu soadal do kompetence veta V.l.%ěmirovj ôe-^anôeHka^ále pak neměl, inscenovat více než dvě hry během jedné sezony - a vracet se do divadla po prázdni nách do* 15.srpna* Tovaryšstvo akcionářů jeho požadavky uznalo,V. 4 Zápisník hýří postřehy ze stonek "3%drého ptáka".trakají se stížnosti na neochotu herců pracovat.TTe adresu kritiky se vyjadřuje nevybíravě /sukihy děti/a vytýká jí, že požaduje od' Thsěleckého divadle to, co bylo samozřejmostí' za života A.P.Ceohova.kayž inscenovalo *3&přftele lidur i nechce uznat*nakolik se změnily poměry.y. »«4 Korespondence mchatovských herců dovoluje rozpoznat, že Němirovič-DančenKo také uvažoval o odchodu do 'kalého divadla,kd© měl mnohé spolužáky a soubor si jej vážil jakc dramatického spisovatele. Hě^lrovič-Dafič^nko v projevu na vŠgruském sjezdu režisérů analyzoval uměleckou poetiku .3 tanislavskčho jako ojedinělý přínos soudobé divadelní kultury .Současně vypočetl "limitující faktory** eenzurní i provozní,které nevytvářely vhodné podmínky pro takovouto osobnost. Dubec 1908 V časopise, "Vzdělání* obrazováni je /stal A. V. Lunačarského -94-- ním divadle V.iř .Ko*» iasar ževaké .Xunačarskl j odmítl ^ejer-oholdoTo rozhráni cení veškerých představení Uměleckého divadla do dvou kategorií :na naturalisticko a stylizované.1 V rozboru inscenačních postupy samotného V.^.^íejercholda prokazoval kompilátivnost a modnost.pseudonovátorství a myšlenkovou chudobnost. Běžný polemický názor samozřejmý v době jeho vzniku poslot žil v třicátých létecs jako rozhodující dokaz formalistické předurcenosti málem" od dětských krůčků.l>ůkaz opravňují* likvidaci Mejercholdova osuda i pozdější jeho tragický -osud.TSo vSak nikdy nebylo smyslem Lunačarského polemiky^' 5.bř zen 1908 Premiéra "Bosmersholmu* a. Ibsena v režii V#I#Kěmirovioe- -Dančenka s výpravou V.J. Jegorova.Jiačalova hrál Rosmera, 0*L,Änipperová Rebekku Westovou.Krolla V.V.Lužskij...* Představení nesplnilo očekávání a po 20 reprízách zmizelo s repertoáru - 5.5.1908, Dramatika Ibsenova nelákala,domácí symbolistický repertoá] ji předběhl a jistá míra scholaatlčnoati /kontrastní zápas se seholastlčnootf,občanskou nestatečností, dogmatismem /odrazovala mnohem více než dříve .V repertoáru Uměleckého divadla podobné hry znamenaly návrat zpět, stvrzovaly dojem jpohyhu v uzavřeném kruhu .^rovnaní s na* studováním "Fepřítele lidu* nevyznělo příznivě.leč dřívější inscenaci mohlo Umělecké divadlo uvádět jen ojediněle. Duben 1903 ^lanialevskij vynutil další odklad premiéry *%dsrého p)£fca%tta zkouškách vyžadoval, r.by herci nenapodobovali ' pozy,ale vnitřní napětí,které podobnou pózu podminovalo.' 15, duben 1908 Hostování Umeleckého divadla/v Petrohradě i "Život člověka" nepřítel lidu»,"TH seätry*. ~ Zájezdu předcházel ohromný za je*, jak dokázal předprodej* kdy kole* 2000 diváků obklopilo pokladky čichej lovského divadla, "život člověka" umožnil přímé srovnání s Mejercholdovým nastudováním v Činoherním divadle V.jř.Xomissarževské bez ohledu,že odtud-musel odejít*Vet§ina se přiklonila na stranu fantazie Stanislavského,i kdyžv^ejeroholdovo pojetí divadelní grotesky nelze podceňovat.Jiné je,nakoli respektovalo žánr Xě Andrej evova dramatu. Odstup od revolučních událostí dovolil střízlivěji uvažov o přínosech i nedostatcích JK. plusům řazena nutnost pokračovat v díle i za změněných okolností.^ím důležitěji ve chvíli,kdy soubor začal stagnovat a chtěl "odpočívat na vavřínech",m j .díky zahraničnímu turnézapočala ^Be nová vývojová e"tppa,řniž je zřejmé,nakolik se aJi může uskutečnit* Stanislevskij přiznal, že čte převážně nudné,špatné hry, repertoárové výhledy zůstávají nejasné.SCechov zemřel, Gorkého vyloučila cenzura,většina nadějí-spojována se zastánci symbélismír a/ ve výtvamfm uHSnl se skupinou "Svět umění",zejména ^.V#J>obužinským a A,W,£enoisem. Květen 1908 fítanislavskij je vyčerpán.Denně odpoledne zkouší /od dvanácti do pěti /,poté Tíra 1é nebo schůzuje '/od půl sedmé do dvmáetl /lulehá kole1" třetí hodiny ranní.^álo jí, nechutná mu, Spatně spí,jenom touří papirosu za papirosou, Shodně s TSěmiroviče^.Dančenke* přemítá o dramatizaci románů ř.^Dostojevského. Červen 1908 2. obchodních důvodů vydává se do zahraničí.Z Berlína do Paříže,zastav11 se u Maeterlincka v opatství St.-Vandrlile . ~9$- 3 Mae terl incké-* debatoval převážně o s«^yslu života, podstaty lidského bytí jako součásti přírody,kteíá 1e vysoce účelně organizována a nadána "vyšším rcsimem*? Jedno představují scénické triky,jimiž lze zpřístupnit filosofické dramata druhé povrchnost? divadelní internete-ce, která uzavírá publikum v obludném kruhu návyků a bez-wyaienkovitosti? V Homburgu#kde se setkal s rodinou,podrobně si zapisuje meditace inspirované setkáním s autorem hry "Pelleas a Velisanda". V' Bedenweiieru se účastní slavnostního odhalení pomníku *«P?Cechova,který zde ze*řel *Rozpomíná se na jeho posledr slova,kdy chtěl uklidnit O.X^ipperovou a l«toby ležérní objednával šampaaské,které tak dlouho nepil,1?? Červenec 1908 Písemně formuluje představy o nové podobě Školy Umělecké* divadla,kde nutno vyvhovávat celé soubory,a nikoliv jed* notlice,ktefí se ztrácejí v dosavadních divadlech? 2a tři roky >Rožao připravit mladého herce tak,aby další tři reky vyrůstal v ovzduší uměleckého divadla? Všeobecně přístupná škola,vŠeobecně přístupné divadlo, reforma provinčního divadelnictví prostřednictvím celistvých' hereckých kolektivů - k tomu se upínala jeho pozornost,' í novu se vrací k rukopisu "Abecedy dramatického umělce*, prepracováva kapitolu**© "Vědomém a podvědomém" a "Stikxr* jako jedinou možnou zábranu,aby nebyl rozmělněn talent? V Hemburgu se při léčebných pricedurých seznámil s T? Elbeauem, jehož spisy existovaly v ruských "překladeoh,~leč Stanislavskij je neznal /Paffět v^normálnfm a nemocném stavil;Vůle v normálním e nemocném stevu/.Eaujala jej automatická úloha reflexů a obranných symptomůy eventualita,kdy chtění může »j*slsl vyústit v jednání? Zatím 5ě*iroviě-Daneenko chtěl uzákonit Jednotný oasový rozsah zkoušek - od As* jedenácti do tří odpoledne, aby si herci "^ohli oddechnout před večerním představení*, 2a jedinou zábranu označeny životní návyky Stanislavskéhc který pozdě vstával,dlouho snídal.četl novlny#kouřil nebo Se věnoval podniku .Takže mohl začínat zkoušet až pozdi odpoledne,což ohrožovalo začátek večerních predstavení* Září 190a V Berlíně shlédl nastudování "Iysistraty" t režii »? Reinhardta ftXXJQUIltt a kabaret "Hachtasyl".Představeny se mu nelíbilo,na jeho vkus ~příliS křiklavé a nevkusné? Kabaret nesnesl srovnání s moskevským "Betopýrem". 16. září 1908 Předchozí den se vrátil do Moskvy a hned další den osm hodin zasedal v podniku .Večer se podíval na zkoušku "Revizora",která se mu zdála pomalá,bez potřebného rytmu,' ' - Od chvíle,kdy se rozhodlo,že mtmwm sezonu sahají "Kodr? pták",ppnořll se do práce .Všechno, 00 se považovalo sa zdařile a hotové, znovu přezkušuje a mění.S ničím není spokojen. Spína na moskevských ulidíoh,neraHdek,chaos tak zjevný me srovnání se zahraničím,přesvědčuje jej,že divadlo musí poskytovat pravý opak:harmoničnost,krástí, řád?Jinak nemá smysl,protoŽe jen násobí morové rány domácího života?r 25'záři generálka u stolu. 28, zá*ří na scéně.Vyjednávání o dalším odkladu vedení odwítlo? -96- 1908 Premiéra "^drého ptáka* tf.Maeterlincka t režii K^S.Sta-nislarského^L.A.buleržiokáho a IJ4Jttoskvina,výprava V.J« Jegorov,hudba IjA.Sac. V roli otce ir«t).ÍIaaalÍtlaov9a8tkr - ff.1**Butevová, Tyltyl a %rtyl -a.V# Chellutin© vá a A.tijKoonenová, Čarodějka Beryluna - N.lT.XitQveevová... Moskevská umělecké divadlo prosadilo text,s nímž si netraě poradit francouzská divadla a romtýlilo obavy a jeho ne-scéníčnostl^vítšzila fantazie £3.^tanislavskáho, který se ponořil "do čistých pohádkových vod", aby -zhmotnil odvěkou lidskou touho po Štěstí a radosti; Děj na pozadí černého pozadí ,kalisy a sufity se sametu, svetelné paprsky jsou součást výpravy ,ohrysy postav ve zvláštním osvětlrní,pohybující se předměty na černém pozadí ^vyčerpatelná fantazie,nikoliv jednotlivé efekty a triky,1 ' - Po 129 zkouškách 1315 repríz do a obnovené představení se hraje padneš jako polední pro dšttJŽ manifestu scénického symbolismu se stalo dětské představení, jež si uchová stále jistý půvab - po osmdesáti letech! Říjen 1908 Obhajuje nutnost,jak zřídit muzeum a knihovnu Wěleckého dlvadla,kde by se uchovávaly veškeré přípravné materiálie tak,aby vyíávaly svědectví o tom,jak se inscenace zrodila Jedině tak lze krok za kroke* sledovat vývoj divadla a neopakovat jeho ohyby.Sám zachránil většino materiálů spojených se studiem "Julia Caesara* a "Hoře s rosomu". Hutno však uchovávat všechno nanejvýš systematicky včetně záznamů ze zkoušek*nutno zabránit, aby se materiály neztrácely v zahraničí #Ero tonutne založit muzeum a knihovnu^ Protože herci Umeleckého divadla neměli dosud možnost posedět a pobavit se po představení*sakládá klub "létopýr Arstup do šaten ^COT byl zakázán/^^října 1908 tu byla sehrána parodie na "Modrého ptáka*,kterou uváděl pěvec I^JSobinoW Vyslanec v Londýně požádal 3tanislavského,aby ulehčil přístup na představení i zkoušky Itr.Stanleye Bella, asistenta anglického režídéra Beerlíohma Xftěi Shres. žádosti o stážeipôzdravné te^ehremy.prosby o materiály ulehčující studium a nejen Čechovových her - svědčí o proslulosti Uměleckého divadla#! 14,'řf jen 1908 Desáté výročí vzniku Moskevského uměleckého divadla.J Soubor se shromáždil,vyčk»l příchodu zakladatelů,které zasypal květinamiJStanislavaM j a l^irovič-Dančenko se líbali a radovali jako dětl,*o tomto "rodinném úvodu" následovaly oficiální oalavy.^ástupci divadel i institucí předčítali ndreviOe#pozdravné adresy,telegramy.Jř#Saljapin Eřednesl "hudební dopis" od IJžflHiWMtJfXfíaohmrningrra, enskij parodoval monolog &ajeva určený staré skříni atd*1 Stanislavskij v odpovědi označil za neodvolatelné ' ' hodnoty*předpoklady a toitéria aÄkotven^ v odkaze Sčepkine a dramatickém díle~A*lP,£echova»0d prvopočátečňíh naivního realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu mno hem Hodnotnějšímu,nártfčnějíímu.^ tak stanulo na prahu další etapy.kde musí mnohem více přihlížet k zákonitostem lidské psychologie a ^fyziologie, lidské přirozenosti a zákonitostem tvorby?Bomu-má přispět vytvoření skupiny", jež by měla naplnit sny o všeobecné -97* Síjen 1908 328 .listopad 1908 Listopad 1908 dostupnosti,obnovit smysl prapivodnfho programu za odlišných okolností,.-* * ?%zl f aiwatafrl telegramy nescházel pozdrav V.frr^ojaraa cholda zmiňující se "novéetapě" nanredkované mladistvou letorou Štanlslavskéhe a estettmtm Němir^vlče-Dancei kaJVřelý pozdrav u5itelúm,pMtelům,z«pMtelům.-y V Moskve s% objevil a^^CraigÄsby upřesnil výhledy možné spolupráce JW* sam^m/ začátku uvedl, že StanislevskiJ "učinil zázrak%tzh,v dohě komerčního obchodu a podnikání zkoušky "Revizore",aby se obdivoval hereckým výkonům. £prvu se jedbalo o spoluoráel spí Se výtvarnou * scénografií Ibsenových a Hofmannsthaiových her.1 Graigovi se líbil program klubu "Netopýr",parodie oslav 10J¥ýročí divadIa.T>bdivoval demokratičnost souborUj přátelské vztahy.* ZkouSky "Revizora" koncipuje v protikladu se skoataa* aatálou tradicí a snaží se psyebologioky motivovat děj .Obával ae vsak, že sedře kůru a pod ní ae newaí ukázat zdravá tkáfi.tfeustále se navrací k záměra* jak obohacovat reálismua#promÍtat jej do' hereckých v^edhů zbavených přímočaré nápodoby reality^Při zkouškách "Revizora" předvádí charakteristické rysy.běhe* Jediného večera tak o ara rterizoval třicet poSttav přicházejících na oslavu v závěru hry.wo každou vymyslel typicky příchod a nenásilnou charakter istiku. Nespokojenost vyvolával 3tX.*Kuzněeov v roli Ohlestakeva.1 Nedovedl reagovat na podněty /představte si -Chlestakova jako osmdesátiletého starce|8ehrajte roli bes jediného' ' slbvajpčsxte ae hladovte täJr,abyste omdléval hlady atd.V, Stanialavokij jek jostil doma a pak vyžadoval*.aby se třásl hlady* co ž herec považoval za výsměch. Zasámé provolám k souboru pod názvem "Boa c t ".Patetická výzva k celému divadlu,aby ae vypjalo k obětavé práci, zapomnělo na křivdy a mello^iernoSti.ukáznilo se a podřídilo se požadavkům nových směrů.s nimiž nelze Jen toketovat.Stanislavskij konstatoval,^ jeho záměry uznává jen malá část souboru, co ž Jej unavuje a roztrpča-ja.^ajldh síly Jsou vyôarpáay~a sám Stanislavskij Je ' za hranicí vyóerpanoat i "Vzpamatujte se,dokud je čas I",1 Výzvu samí tle vedení' divadla,ktere doporučilo autorovi, aby ji nezveřejňoval.1 V zápisníku mne žství analogivkýoh výhrad a argumentů stvrzujících nezbytnost podobného zoufalého čianj Poprvé je zde naznačena příčinná souvislost meai fyzickým jednáním a psychickým atave«3s zkouškách používány pojmy odvozené z obchodní praxe s hřebfk,koleje kruh /tsm.Jffůbežné jednání,řídící ukol a tvůrčí pozornoat/.iPoprvé se text v některých pHpedech* členil na me&Si části,epizody,které se pozvolna spojovaly^ Systéa přesel ze stadietecrotisováaf do podoby realizace Bohužel Stanislavskij nevěnoval potřebnou pozornost nezbytnému objasnění,takže vznikalo nedorozumění a zbytečné protesty, proti-"učenému mudrování". _ , Korespondence a A.^Blokem o jeho hře "Osudová pí sen ".ť Stanlalavskému se zprvu text salíbil,postnpně vSak dospěl k názoru,že v daném stadiu vývoje Uměleckého divadla nemá naději na uvedení .Blok se podřídil tomuto názoru, uznal autoritu zkušeného divadelníka.' -08- 18.prosinec 1908 Premiéra "Revizora" -.v.Gogola t režii K.S.Stanislav- ského,V. I. NernÍroviče-í>ančenka a I.W.Moskvi na,výprava V.A.tfimov.V roli policejního direktora I.V.uralov, Chlestakov A.-ť.aorev/iari* Antonovna L.V.Koreněvová, Anna Andrejevna O.L.Knipperová#Osip V.^.Oribunin, Itfapkin-Tjppkin L.M.Leonidov.Bobčinskij I.H.Itoskvin, Chlopov N.».Kíorin... Vynikající herecké obsazení,netradiční výklad, polemika s tradicemi, d čít a z kladený jaa provleéiální zaostalost /divadelní praxe zvýrazňovala spí Se velte-světský ráz,jemuž dal přednost i V.^.Hejerchold v polovině dvacátých let/.Venkovská honoraoe snila o kariéře a její chování kontrastovalo se sny .Hrubost, negra*-motnost,ná3Ílí a hra na světáky před Chlestakovém.' Každý ponižuje každého,každý - kdo má moc - ji zneužívá Historický odstup dovoluje, postřehnout, že zde převládaly polohy odvozené z proísy X&Q* M.JJŠaltykova-Sčedrina. Nebylo by to umělecké divadlo,kdyby fr^fT^—* i^rozpracovalo davové výjevy do podrobností /čtení dopisu, neúprosné pokyny četnietvu,vybírání' "daně" od kupců, prosěbsícl,závěrečná němá scéna...'/.^Opětovně každičká postava jako výrazný -typ obdařeny osobitým chováním.' Spojující článek - ubohost poměrů v provincii,kde vládne bezpráví.Momenty více aktuální po roce 1906, než se dnes předpokládá. Po 93 zkouškách 57 repríz do 13,2.1911. 20.proslnec 1908 Diskuse ve vedení Uměleckého divadla,jak vyřeSit vztahy v souboru,kde narůstalo napětí a nespokojenost. Výsledek m j .'stavu, kdy po vrojaté přípravě se nedostavoval vynaložené energii umeraý výsledek.Vedení vycházelo z Jednoduchého počtu - čtyři režiséři /Sta-nislavski j , tfemirov lč-Daačenke , Lužski j ,Uoskv in/, tudíž čtyři představení,a páté "kolektivní*,jež by poskytlo příležitost nespokojeným herCůa.lCupodivu se nepočítalo se Suleržickým,neuvažovalo o spolupráci s Graigem. Stanlslavsklj se domníval, že je neustále přetěžován jalo režisér a díky tomu omezován jako herec. Považoval "novou psychofyzickou metodu* za perspektivu a znepokojovalo jej chování souboru .leho nechux pracovat 1 vlastní složení,kdy z mladej'pokolení se perspektivní jevila jediná herečka - A3oonenová.- ' Jinak mládí více diskutovalo,reptalo a méně pracovalo.* náhoda mtť poskytla důkaay:v Moskvě hostovala Sarah Bernhardt.Bez nohy s protézou perfektně sehrála Orlíka díky Jedinečné technické vybavenosti. ¥ zápisníku úvaha o metodách,jimiž lze pomoci nadání.' Škola musí herci objasnit poslání umění,jeho společenský význam,neodvolatelnou výbavu a etiku. Proto sestavil "devatero přikázání",kde se zakazovalo přicházet do divadla s nicotnými záměry, a akcentovalo vysloveně tvůrčí,Bérec měl pooitovat význam chvíle, myšlenek a emocl - uchovávat si dobrou -náladu, žít na scéně s vědomím závislosti na ostatních atd.* 10.leden 1909 Rozhorčuje se nad chováním účastníků davových výjevů, převážně žactva školy Uměleckého divadla,kteří podle záznamu asistenta režie rozbili sklo ve dveřích a -99- během představení "Revizora* se tak hlučně bavili,&e výkřiky doléhaly do hlediště. Sám hraje Sajevo ve "Višňovém sadu" a zjištuje,že technik připravující zvukové efekty /zvuk přetržené struny,zpěv ptactva aj./,klidně odešel.Technika nedodržovala pokyny pro osvětlovače, Spatně byly postaveny boční kulisy a vetve stromu. HemůžV nevidět, že se "rozpadá staré,dobré tmiělecké divadlo*. Přichází jiné po kolení, jemuž nezáleží na přesnosti."Pokyny režiséra považuje ze výmysly,zbytečnosti* sokýrování. A nejinak tomu bylo s hereckým mládím,pro něž připravil "evióení%kdy jedni hrají a druzí wzorují,poté pak korigují,aby se úlohy vzájemně střídaly. Leden 1909 Započaly se pravidelné lekce věnované systému pro "skupinu dobrovolníků" /vždy od 1-2,30 do l5,30,každo-denae s výjimkou nedělí a svátků/.DÍlčí vzpomínky naznačují,že herci sem chodili "nedobrovolně",aby si šplhli u Stanislevského.^Teho záměry se Jim zdály nepochopitelné a zbytečné.' Vedení %skevského uměleckého divadlo schválilo 1 repertoár - "Hamleta*, "Měsíc na vsi" a "Anatomu".' Hra L.N^Andrejeva vzbuzovala pochybnosti díky nesnadnosti hlavní role,proto Němirovič-Oančenko navrhl alternování /Eaoalov.Stanislavskij ,Višněvskij .leosidov/. Výprava -"Hamleta" svěřena Creigovi.přesto do Anglie - poslán V. J. Jegorov,aby připravil "druhou variantu".1 CraiK měl povést génia,leč náladového a ne vždy oohotnéí-zapocaté dílo dokončovat. PC V zápishíku si pznamenal,že je možné oprostit se od zbytečných podrobností, detailů vymýšlených jedině proto i aby herci meli něco na práci /pozdní podzim ve "Visnov v éra sadu",přesto se tu pronásledovali komáři atd.7.! - Před příjezdem tf.S.Craiga určeno obsazení "Hamleta*3 v titulní roli V.I.£ačalov,Oertruda X.^JSavleká, Claudius WW.teonidovx; a A.I*.Višnšvskij,Horatio N.O.^assalitlnov,Laertes A,ř.^orev,Ofélie V.V.^ara-novská a A.a.£oonenová,oož se záhy změnilo... •{Jpor 1909 ^ jistu j e na repríze "Revizora",že si herci dělali, 00 se jim zachce. Hedodr žu j í/msko vání,které se jim zdálo příliš náročné,mění ton hlasu a zbytečně křičí, za poměrně krátkou dobu od premiéry sklouzli k nepři J Bytelné rutinovftnostLHamísto postav galerie' zpotvořenin.* Všechno,co mělo logický smysl,zjednodusemojSupoi' se nebojí lestakova,přib ěhnou a padnou mu*k nohám .A nic vío.Xeží na zemi a brbla j í .Pol ice j ní direktor zbytečně dupal za scénou a divák mu nevěřil,pro to že se na jevišti objevoval klidný a neudýchaný atd.' * Stejné dojmy získal při repríze "Modrého ptáka". V tomto případě se protahovaly přestávky.po zazvonění se dlouho čekalo na začátek,orchestr nastupoval pozdě, řada technických novinek nefungovala.' Stanislavsklj svolal asistenty režie a uložil jim, aby zevrubně zaznamenávali sebemenší porušení a odchylky.Záznamy osobně prověřoval příští den a vyvozoval závery.í>okonce uvažoval o jiné formě pokárání /pokuty mchatovský soubor do poloviny dvacátých let -100- ne2nal,v§e se řešilo s pomoci domluv a Kritiky/. 9,únor 1909 V rámci masopustní veselice "kaoustnik" Dměleckého divadla,kde sám Staaislevskij předvedl "kouzelnioké číslo0 a nechal zmizet heroe* který nesouhlasil s jeho Únor 1909 Přezkušuje "Wodarrého ptáka", "Hevizora*,ebnovuje "Tři sestry* /v novéi! obsazení: Irena V. V.Bar anovska,KataSa Z..^,Sosminská,chůva *M,£ra8ovská aj./.Boli Chlestakova zkouší se S,l*.luzněeovem.í>naŽÍ se vracet představením původní uměleckou podobu,vypuzivat z nich šablony a podporovat "zdravou rivalitu" tím,že sem uvádí nová předstPvitele.Aby si' všichni nemysleli,že mají role přiděleny na věcnost. Přesto při 73.repríze "Vodiaréno ptáka" konstatoval L,iA.-Suleržiokij "katastrofální rozpad představeníH.TJmění se změnilo v odporná řemeslo! Stanislavskij vydal další provolání k hercům,kdey mj. vyslovil názor na specifičnost domácího herectví .%uský herec,podle Jeho přesvědčení,nikdy nebude dokonalý A ten nelze nahrazovat nedokonalou vnější technikou* Proto pozval celý souher na jeho hodin? /každý den od 13.bez omezení podle zájmu/.Opakovala se však historie s předchozími lekcemi pro dobrovolníky.Bocházela hrstka těch,kteří se domníval i, že si polepší a dostanou výhoda* role... - . Hepríza "Revizora1* s- debutantom a.XjKozněeovem jej vydesila /22.2.l909/^aznamenal si,že to není umění, že to není ani spatné řemeslo,že je to paskvil na Gogola... ,%'a^Staehovič informuje Stanislavskéhe o knize W.tBaringi "Husslan Essays and Storles",kde je kapitola věnovaná Uměleckému divadlu jako vrcholná umělecká instituci.., < Od 25,2.1909 probíhaly metodická semináře,předná5ky Stanislevského o systému /pokud nezkoušel od 15 do lo hodin/vNavštěvovat je nemohla' část souboru zaměstnané přípravou *U bran království". Březen 1909 zaujat textem m7a^l« ta ".Představu je si Elsinor jako osamělý hrad na zimní krajinou,chladným mořem a v náporech větru.Dvě hodiny Jízdy od Norska,které sem tak často vpadalo.Proto vdechne je připraveno ke střetnutí, všude dela o zbraně.Militarismus ve všem.PočáteČní výjev se odehrává ve vánic i.stráže v kožešinových vestách. Vyšel měsíc a v jeho světle se zjevil stín Hamletova otce.Žádný velkolepý generál a válečník,ale ubohý stín dřívějšího majestátu /Craig později urosazovt hrůznou pří Séru, rytíře v brnění, z jehož kosti odpadává fosforeskuj ící maso/.Na jedné straně dojemné setkání syna s otcem,ne druhí hrubost strážných,1 atanislavskému se znelíbily příchody a odchody,snil o momentálním objevování se postav* díky točně,která vsak v Uměleckém divadle ^neexistovala.aázem se měl vynořit trůn ve zlatistém to nu, stupňovitá pyramida moci,pod níž usednul Hamlet.Xfajestátným dojmem mela působit královsko dvojice a Hamlet - ostatní něco na způsob hemžící se -101- havěti.0bromný trůn pod baldachýnem, kolem stmi dvořané, v popredí stráže ozbrojená kopí 12i.Laertes měl připomínal přihlouplá šlechtice,synáčky pánů "Pobědonoscevů". Stanislavskij se nebránil politickým analogiím a jeho nenávist vůči semoděržaví se stupňovala. Režijní plán obsahuje rozsáhlá pasáže odvozená z "Abecedy dramatického umělce*,úvahy o správném vztahu, vcitování se do postavy,podílu fyzického jednání apod«* psycho Výprava měla vycházet z poznatku,že Celá země se změnili v kasárny /kamenné zdi pevností,barbarská síla středově* ku s děly a pochodujícími vojsky'."/ v tomto drsném nro-' s&ředí se mělo odehrát duševní drama citlivého Hamleta* Kontrast prostředí,doby a jedlnoesOsvětlení mělo násobi stíny,zvuky navozovat dojem mořského příboje a padajících kapek v nekonečných kasematech. Jir a j ně nevlídné pozadí celého dôJe.V závěrečném výjevu mělo řortybransc vo vojsko připomínat viku t aur vikingy,spíše zvílata než lidi díky železným krunýřům a kozím... Stanislavskij stále přemítal o naturalismu /superrealisi vhodném pro charakteristiku prostředí - o neorealismu, spojeném s jednáním Hamleta a Ofélie - a o ultrareallsmi potřebném ve scénách vojenského násilí a hrubosti. Rozlišoval tři roviny stylizace související s rozčleněním scény:Hamlet se měl spouštět z výšin, zatímco'Ofélie stoupat,aby se konečně setkali a rozešli na věky. Claudius mel klesat z výšin trůnu společně s ôertrudou. 1 *ysienky v mnohém blízké pozdějším podnětům Ci.^.'Craiga, odvozeným z prostorové makety. S.březen 1909 Uspořádal přednášku pro účastníky probíhajícího Všerus- kého sjezdu režisérů venovanou teorii 1 praxi současnému scénického umění.Fřevážně se zabýval psychofyzickým jednáním a systémem. Herce rozčlenil do tří kategorií:xxé jak© tvůroe,jako snaživé realizátory a Jako řemeslníky**? ruském prostřed se třetí typus příliš neprosadil,snad jedině díky nevho nýa provinkám provinčních divadel. Tvůrci herec se nemůže obejít od tvůrčího ovzduší, musí se vcitovat do vytvářené postavy,nikoliv Jen sehrá roli.Proces tvorby je podvědomý,leč "jlskérky tvůrčího nadšení" nutno uchovávat a fixovat. Jedině tak lze p řeko nat náladovost nadání a výkyvy v podání.Text nutno chápat jako "vybledlý záznam citů", nutno v něm ob jevová city a myšlenky. Protože něco podobného nelze uskutečnit v podmínkách ruské provincie,zamýšlel utvořit kolem Uměleckého divad pět flllálek,pracujících v hlavním městě na přípravě a vyjíždějících odtud s připraveným repertoárem... Polovina března 1909 Opětovně se setkává vs necitlivostí technického personálu při repríze "Višňového sadu* /zvuk přetržené strun Jako podnikatel se zamýšlí na změnami v chování zaměstnanců n dělnictva,které se po roce 1906 podstatně změnilo.Padly iluze o spravedlivém uspořádání společnosti bez' ohledu na jejich naivitu a dostavila se netečnost.^šno tisíckrát opakovat,upozorňovat,prosit, zapřísahat, leč nic se ne změní .V takovýchto okolnostech se nedaří přesné práci zlatnické i umělecké* *• I i I I 9.březen 1909 Premiéra "U bran království" K.Bamsuna v režii v.I. -102- Němirovióe-Dančenka a VyVVLužského.výprpva V#/#3imov.: Všechno nasvědčuje, že ffemirovič-Dančenk© přihlédl k výsledkům Stanialavského a použil tu vlastne variantu systému únosnou pro herecký se uher •Výprava těžila s přínosů symbolistického repertoáru /dekorace vyrůstající z podlahy a směřující nekam nad scénu,takže vznikal dojen Širokého prostoru/,stylizace odvozená z "bodrého ptáka" a koncipovaná jako nádherné pózy .které se pomerne rychle střídaly.£ osvedčené mchatovsljé principy v charakteristice statfcářského světa a jeho utulností letité dávnosti, s níž stěží něco může pqhnout. Vzniklo jedno s velice úspěšných představení,které se dočkalo 394 repríz do 27.í6.1941.»efarto je znemožnily válečné události, po zdě j si evakuace, stráta výpravy aj. Zahájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě představením "Modrého ptáka".^Opětovně ohromný zájem publika,studenti cekali na lístky více než dva dny. Mimořádný zájem dovolil,aby tu byla třaeterl i neková hra nesčetn*kráte opakována /22 reprízy/. Tentokráte mělo host vání více oficiální ráz a Stanlslav-ského pozvali do Carskéíjo Sela na představení 2tt "Nevěsty nesslnské" za účasti carova bratra,knížete Eonstax t lna Xonstantinoviče .0 přestávce se měl dostavit do zákulisí, což taktně odmítl s poukazem, že když hraje nemůže s kýmkoliv ro smlouvat #0 amatérském představení sehraném aajvylsíai kruhy se snažil nevyjadřovat.* £a důležitějSÍ považoval setkáni se' SJP#ÍWilevem za účasti baleríny A .$> .Pavlovove a V^Xoralli,kde nescházel "Svět umění" - V,1T jDobužinskiJ,A JÍJeaois, sJŠ^erich ají Uvědomuje si znovu rozdílnost moskevského a petrohradského prostředí, závidí Petrohradu nikoliv přítomnost panovnického dvora a atulní ta ministerstiev,ale cxistenej celé plejády básníků,přpkladatelů a výtvarnlků.Líhen i kovárnu no\ych myšlenek. V Petrohradě tou dobou vystupovala I .Dunoanová, poprv é se zde uskutečnily nejonečné debaty Stanislaaského a Craiga o *Samletovi"«3a samém pačátku se ukázala nepřesnost ruského překladu,takže oba hov#řili o něčem jinému Graig nrvrTjl,ahy k^jfcdá postava měla přesně určený "hudební ton hlasu "."Předem a s konečnou platností ^Stanis-lavskij se domníval,&e hudebnost se objeví "sama od Sebe* a nelze JI vynucovat.^ samém počátku krajně rozdílné EávažnějM rozpory vznikly při výkladu třetího obrazu. Craig považoval Ofélii za hloupočké atvořeaí,Stanislavskij ji chápel ve vztahu k Hamletovi,tudíž musela mít nějakou intelektuální hodnotu. Craiga to ne za jímalo,poutala jej stadia zkoušek; sní o nastudování Maliarových komedií ve výpravě A.^Beno^iseJtěSÍ se na uvedení Tur§eněvova "Věsíce na vsi*;objasnuJe Buncanové pojmy "kruhy" a "střely* /koleje/s hlediska systému. . .Hraje málo, jen VerSinina pětkrát za měsíc.' Po dohodě s vedením oznamuje souboru, že "Hamleta" nastuduje tf.TSľCraig.Herci nebyli nadšeni a poukazovali na rozdílnost názorů i me to diky .S tan islavski j obhajoval názor, že jedině Craigova autorita může překonat konzervativnost ansámblu.* -103- sám se plně soustředil na přípravu běsíce na vsi",pro níž vymyslel stěžejní výtvarný prino,ip:hPla se symetricky rozestavěným nábytkem v secesní tíh toneoh.Poměrně harmonické prostředí ,fcde hy se herci měli uklidnit a spolehnout se na rozporuplnost dojmu poklidu a vnitřního napětím Pro S.wGraiOT vytvořeny ideální podaínky.vedle vyhrazené zkušebny zvláštní místnost pro maketu .bbedy a večeře v domě Stanislevského #kde se výtečně vařilo. Craig vysvětlil princip pohyblivých zástěn, par avanů průsvitných při zadním osvětlení.Jako zdařilý podnikatel si jej dal patentovat a po prvém vydání "Mého života v umění", kde Stanislav ski j podrobně vysvětlil zmíněný princip .hrozil soudní žalobou.^akže v dal*íoh vydáních byl popis zestručněn,majitel patentu trval na svém^ V polovině května 1909 Konflikt s pedagogy itchatovské školy,kteří scénický přednes odvozovali z recitace hexametru a jeho mentonnostJ Stanislavskij v duchu čeohovivskéh© repertoáru vyžadoval něco j iného i ctení novin s různými význam i, tzn.vnitřní motivaci místo klasicistické manýry, je ž však v ruském divadle zakořenila a tvoří podnes základy scénického přednesu s neúnosnou míru patetlčnostl. Craig zkoušel výjev s monologem "Být či &ebýt*VVjděsll V.I.lačalova po žadavkem,aby se smál a tančil zcela bezstarostně, zatímco se za jeho zády objevovala postava Smrti.^ončlog měl být koncipován jato hudební duet4střetmrtí nadšeného Hamleta se SmrtívTa se neustále zvětšovala a v závěru monologu se změnil*- v obrovitý stín na pozadí tmavého závěsu .Miniaturní Hamlet a giganti-pký přízrak Smrti.' Počátek června 1909 Stanislavskij pracoval tak intenzívně s Craigem,že vyřadil většinu spolupráce^ néků.xJuler žického odvezli do nemocnice po ledvinovém záchvatu,Äačalov se sotva pro sebe bez alternace,oož Stanislavskij odmítal.1 Jedna z příčin pozdějšího odchodu Koonenové do Komorního divadla,Jehož primadonou zůstala až do likvidace tohoto souboru v roce 19*9. Červen 1909 Odjíždí do zahraničí.2 Berlína do Paříže,kd© pobýval ve škole I.Duncanové. .Vilionář Singer pro ni vytvořil přenádherné prostředí - podle názoru Stanislavskéhoí "řecká bohyně ve zlaté klícce zbohatlíkově".A později dokonce mnohem kritičtěji: "Venuše Vilosská na stole bohatého továrníka' vedle množství nevkusných nicůtek, namísto podložky"..* Tajemné Seto,tichá hudba,tančící děti v průzračných řízách a mezi nimi Velkokněžna,mág a čarodějka. -Nekonečné prostory a I.*Duncenová tu měla pro sebe vyhrazeny pokojíčky spíše pre služebné nebo francouzské mllestnice nižšího řádo.*.^ * . . , , Chtěl jí poradit, *by okamžitě odtud uprchla a více si vážila vlastní svobody .Aby neplatila tak draho za příležitost vytvářet vlastní skolu.^ím spíše ,aož pochopitelně taktní Stanislavskij zamlčel, že se přesvědčil o jejích minimálních pedagogických vlohách,že ze "školy nemohlo vyjít cokoliv pozitivního". 19,'srpea 1909 -104- izděiSí zážitky poněkud změkčily slova odsudku ve smyslu íastl ^ovarníka Singera na celém záměru.ätanislavsklj se totiž zúčastnil soare,kde mu Singer připomněl S.Vferozova v lepSích chvílích Jeho existence pečoval o školáky* rozestavěvši vázy a natahoval koberce.havil společnost, než se připravdlo vystoupení taneční Stoly .A po něm nanejvýš taktně ovlivňoval názory a získával sympatie pro záměr I.fcuncanové.&tanislavskij^mu s hereckým tempe4* ramentem pomáhal,takže nezasvěcení jej v závěru považovali za pána domu-Jedna z nesčetných etud Stanlslavskéh sehraných v životě,1 Přesto se mu zhnusila' přetvářka a rozhodl se "skoncovat* se vším a dále se s I.&unoan v ničem nespojovat,1 Odjel do Víchy za rodinou ,V lázních pracoval na učebnici a koncipoval tezovitý uvod pod názvem "''ůj systém*.-Rozlisuje tři směry v umění divadelním. í um ení prožívání, umění představováni a herecké řemeslo, l^.srpen 1909 V Paříži shlédl vystoupení d.Hub inS tej nové,považoval je za nemravné, nes to udné a hrubě.Ocenil však režijní -pojetí V.ířokine, ze jaéna výjevu * tanec sedmi závojů*,5 Nahota na scéně jej urážela a odpuzovala.Nelib 11a se mu také melodramatická hra "Hrbáč" a nemá náladu, aby se vydal za I.í>uncanovou^ Sávrat do Moskvy a rázem jej pohltil podnik i divadlo,1 Účastní se zkoušek "Anatomy",pomý?lí na "Věsíc na vsi", odkládá na neurčito Ibsenovu hru "Paní z námoří*. 23.srpen 1909 Obsáhlý dopis G.Craiga,něco na způsob vyznání lásky herci atanlslavakého-Prosba,aby se ujal hlavní roleV ' pro néž má všechny předpoklady. znacuje* že výkon Tfl.J Kecalova postačí pro moskevské publikum, ale pro evropské se hodí pouze Stanislavskij! V.I.TÍěmirovičnDančenko přiznal, j aké-komplikace vyvolal zmíněný dopis .Stanislavskij jako každý herec prahnul chtěl hrát cara FJodora loannovica i Hamleta,jak tomu bvlo ve Spolku umení a lí teratury.^Samozřejmě lichotivý ton Craigova dopisu lahodil Stanislavskému a vedení muselo vynaložit značnou energii,aby jej od podobného úmyslu odvedlo.Hapomohlo tomu studí um "Měsíce na vsi", přípravy "Živé mrtvoly* a pravděpoddhně také narůstající odpor -souboru vůči Graigovi.3 Srpen 1909 formuluje požadavky,jež měly napomoci většímu soustředě- ní před představením t povinný příchod nejpozději půl hodiny před začátkem podle obtížnosti role,deset minut soustředěné přípravy,minuta ticha před zvednutím opony v celénr divadle mimo hlediště a prostory vyhrazené obecenstvu. Září 1909 Zkouší v domácím prostřetí "Věsío na- vsi* s O.L.Xnippe- rovou,L.^^renevovou,a^A#l^nenovouÄl.VÄBoleslavským aj. 5a začátku zkoušek si pochvaluje* j oký je zájem o systém výsledky má v krátké době. Izillsi Ri .ohu Iziltwl Rakitina studoval s režisérem I.V.¥oskvi-nem a byl nadšen jeho taktem a delikátností sdělovaných připomínek.TJvědomuje si, že rutina zasáhla také jeho herecké výkony v míře analogické jako Všechny ostatní členy souboru.I když to nerad přiznává. -105- "erně pátrá po příčinách,proč prvotní nadšení se tak rychle' vytrácí e namisto vypjetého hledáni nestupaje rutina.^zanscény v Turgeněvově hře vytváří tafc,aby herci měli minimální prostor pro pohyb.Wuaeli usedat, popíjet kávu neho ca j,debatovat - a všechno záviselo na jejich schopnosti vytvářet vztehy,hovořit očima,jemnými nuancemi řeci i odstíny v pohybech tváře.Mc více jim nebylo povoleno ,re žisér záměrně je nutil "směřovat do nitra", , , 2,ří jen 1909 Sezona 1909/1910 zahájena premiérou hry L.TT. Andrej eva "Anatéaa"' v režii V.I.Trě^iroviče-DanČenka a V.V.LužskéhOi výpravě V.A.iSiiBova? Nic se však nezměnilo v jeho kritických názorech na zmíněnou hru,s jejímž uvedením v Uměleckém divadle nesouhlasil JPovažoval ji za pesimistickou,uměle mystickou a spiše literární .Dával přednost "Kainovi* r,B.Byrona, zakázanému církevním syno dem.Homan t loká tragédie mu přepadala ideální,domácí symbolistická hra spiše trapná? Dan modě omluvitelná v literatuře, nikoliv na scéně. Respekte val zaujetí V.T?1fěmiroviče-I>ančenka,s pochopením sledoval výkon v?I?Kacalova. - ' Po 89 zkouškách 57 repríz do 6.1.1910? 5íjen 1909 Stanlslavskij se rozhodl ztrojnásobitjpožadavky na umě- leckou urovem mchatovských přědstavení?Proto přenesl zkoušky *>fěsfoe ne vsi" do prostředí R©vé scény,mimo Umělecké divadlo,kam nikdo kromě účinkujících neměl přístuj>?Nesměl sem ani $ě>iro v 1 č-^>ancenko .Zde zevrubně vyjasňuje nejen příčiny žárlivosti Vatálie Petrovny vůči Běljajevovi a Věročce,ale sleduje průběh těchto ' vztahů. Je j leh zárodky, v znik,peripe tle, výbuchy i útlumy? Vedle obvyklého ženského koketování vyžaduje žeaskost, něhu jako protichůdnou polohu žárlivého běsnění, lomu vyhovovaly návrhy kostýmů M,V .!Dobažinského,které vedle dobové módnosti vnášely sem barevné odstíny poněkud nezvyklé a ladící s celkovou výprevou?NamÍ8to simo-vovské detailizace a impresiinlstioké barevnosti, nápor secese s její přebujelostí.V tomto případě decentn přitlumenou? Výprava .Dobužinského kladla značné nároky na dílnp, vyžadovala přesné zpracování každičké maličkosti.^usel se respektovat výběr látky,barevný odstín,střih aj? Přestože v mchatovských dílnách pracovali' odborníci na slovo vztetí,přece to nebylo pro ně lehké .Dříve se totiž více důvěřovalo mnohosti detailů, nyní výběru a xpracomáa Po devadesáti zkouškách přistoupil k Smontáži" 'tz .^sestavení v ledlný celek dřívějších "kousků"/ dvou dějství "Věsíce na vsi"? Wěmirovič-DančenkD si zaznamenal, že si neví rady, jaké "politiky* se má držet^dyž obnaží nedostatky,zapřéhnou jej do práce a všechno se začne znovu?Spory se Stanislav 6k^,uržž3sy,omluvy...A když z diplomatických důvodů * pochválí problematický výsledek ,převez*e odpovědnost? Obával se především výkonu#0. L.Xnipperová,která se zhoršovala od sezony k sezené a nebyla ochotna vyslechnout sebemenší kritickou po známku .Obával se krachu Stanifllavského jako režiséra,což si umělecké divadlo nemohlo z mnoha důvodů dovolit,,? Po zkoušce se mu- ulevilo ?Ofcouzlila jej výprava a kostýmy M.V.fcobužittského.Přesto měl dojem,že po dvou* měsících zkoušek je výsledek horší.Líbil se au Běljajev?Běročka, Rakitin.O Knipperové se vyjádřil v korespondenci jako o "prázdném místí ".Její výkon neexistoval?? -106- Listopad 1909 29.1istopsd 1909 9.proalnec 1909 Prosinec 1909 Obehddně zdatný ^."^.Craig sl kladl další finanční požadavky, v tomto stadiu příprav "Hamleta *,nezbylo vedení Uměleckého divadla než "vyhovět. Stanlslavskij nadále pozdě vstával,četl noviny,kouřil. Kolem desáté přicházel do továrnyJOd dvanácti hodin do půl páté zkoušel ?*'e z 1 pátou a sedmou obědoval a odpočíval? Od sedmi do půldvanácté v noci v divadle .Xdyž nehrál, sledoval repríizy.Doma pracoval obvykle do dvou až tlí hodin,?. ' ' Nevyhovel žádosti F?V?Dr i zena, redaktora H o Čeněk dvorních divadel,aby mu poskytl materiály o připravovaných představeních. Odpor o válo to jeho přesvědčení,že jedno je vlastní záměr,a druhé konečný výsledek,který prochází dalším vývojem,Pokud je představení dokončeno a zveřejněno. 2kou5ky ^řešíce na vsi" jej jako obvykle vyděsily .Chce začít všechno znovu,©d3unout premiéru,změnit obsazení. A v téhle situaci opětovně jako obvykle se ujal zkoušek čtvrtého dějství V.I.Němirovic^Uančenko,ťomohl dokonce O.L,Kjaipperové,která Se příliš ponořila do stavů utrpení turgeněvovské renské postavy a popřela její půvaby, a Stanlslavskij ji znervózňoval "vědeckými pojmy". Leč situace se dala napravit opět jako obvykle omluvou Stanislavského a velkolepou kyticí? Naopak vedení Uměleckého divadlo rozhodlo o přeobsazení role ^.Karenové v nastudování nV bran království*, kterou iSliny - převzala ''.^.Kiermanovová. Lilinová zůstala v záloze? Rozhodnutí motivované častým onemocněním* ^.P.Lilinové považoval Stanlslavskij za nespravedlivé? , , Stanlslavskij se opozdil na zkoušku o pět minut,0?L? £nipperová o dvanáctJOpětovně se hroutil a omlouval se zdravé tni m4 stavem ?Předtím několik dnů opravdu chořel, dokonce ^,Íl?mu3ela l>ýf odvolána skouška,Ždá se#že opětovně pracovaly nervy, fremiére "''osice na vsi" I,S?Tnrgeněva v režii K.S.Stanislavského e I.M.^Ioskv i na, výprava \?,Y?Dobužinski j . V roli Natálie Petrovny 0,L,Íaipperová,aakitin Stanlslavskij, Věr očka L^^^eněvcvá^cljajev R,V,lBoleslav-sklj,IslRjev N.O.Masoalitinov,2plgelskij v.f,^ribunln. Opětovně netradiční výklad ruské klasiky,aniž by porušovaj "turseněvovskou nehu a utajenou krásu".típoutaly výjevy zachycující odumírání vztahů mezi Hatálii Petrovnou a Rakltinemlzeujal Stanislavského výklad Rakltlna jako rafinovaného a zhýčkaného estéta,íehož pocity vyjadřoval především obličej,nikoliv gestajlíbila se Věročka jako probouzející se zena,,. Kritika tentokráte považovala režii K,S.Stanislavského za originální a nenasilnou,promyšlenou a vtělenou do jemné tkáně představení,nikoliv násilně akcentovanou. Po 114 zkouškách 131 repríza do 27,4,1918? Akcionáři a vedení podniku schválili radikální reorganizaci továren,kde se vedle zlatnických výrobků stále více zhotovovaných s pomocí mechanizace zaváděla výroba tabelu a elektrických vodičů včetně telefonních. Objem výroby se měl zvýšit o 15©^, Stanlslavskij" osobně realizoval tuto etapu dalekosáhlé reorganizace a rekonstrukce cechů. -107- Jedině Stanislavskému se dařilo uchovávat soubor' a odvádět herecké osobnosti od myšlenek na odchod* Koncem roku 1909 mj.V#I.£ačelova,jehož A.tP.^Lenskij lákal do Welého divadla příslibem jedinečného novoroman-tického repertoáru* skutečnost,že v souboru Umeleckého divadla byli k dispozd-ci čtyři,£efakto dva re žisé M , do nutila S tan islavského k řadě jednání, m j .také s i^.ttocissarževským, který se sám ucházel o spolupráci... 5•leden 1910 Prekérní situace před koncertem V. La ndovské v Umělcckéa divadle, ^a místě nebyl technik,ode5el vedoucí provozu, nebyli zde elektrikáři a scházely klíče od rozvodných skříní.^novu se ukázalo* že kázeň technického personálu upadla.A navíc se vnucovala představa, co by se stalo při havárii nebo požáru?! 19.leden 1910 Podání vedení Uměleckého divadla,v němž si klade podmínky, za nichž lze pokračovat v hledání zákonitostí hereckého uměníjPředevSím vyžadoval,aby vedení konečně upustilo od představy, že se dá vystačit s minulostí a nechápalo Jeho eacperlmentétorství^ako něco zmateného,komplikovaného zbytečného.Co znesnadňuje provoz a výtěžky.1 Leden 1910 Jednal s ^.2elverovičem o mocnosti nastudovat "Balladynu* J.^lowaekéholnavštívil výstavu *Světa uměni "Thrál v rámci uměleckého progranu matiné k pO.'narozeaí A.1v8echova| studoval Juskrvičovu hru "Wserere".^ začal studovat postavu JErutického v komedii "I chytrák se spálí" A.1T.* Ostrovského* jahodou musel navštívit "sirotčí soud* a tam potkal uíední3sÄ*který po celý život sestavoval nepotrebné návrhy, utěrce, který usilovně psal,psal a psal, aniž by zpozoroval, že zestaarnul.Jakoby vypadl z oka Krutlckému.Stanislavskéb zarazil zvláštní ovzduší klidu úřední instituce,kde se po staletí nic nezměnilo a kde se všechno řídilo jinými zákony.Postavy úředníků jakoby zarostly mechem, jenom hlgupé výrazy naznačovaly,že jsou jeětěamižtzaji na živu.lJčesy připomínaly počátek století, pro Šoupané uniformy předěl minulého století,vousy a lioousy se tu dále těšily oblibě. Podivoval se, pro č mnozí mladí herci nenavStěvují "hodiny plastičnosti pohybu ",kam nedocházel m j .*Chochlov,Gotovcev, PavlovU)něprov a j JLekce vedla /.U.Xoo nenová se souhlasem Stanislavského a 0 .L.Xnipperové.Setkávala se sestejným, ne—li větním neporozuměním* j ako autor systému.^rci ae chtěli předvádět a na plastiSnost pohybu příliš nepomýšleli.' - , , 13. únor 1910 Smuteční matiné věnované herečce V . ^.Komise ^r že vské, která zemřela v Taškente- lO.unoro tr.l^idemieneStovic zkosila jedinečný talent.ztráta nedozírná,zejména pro Umělecké divadlo,kam zamýšlela vstoupit.A zakladatelé její příchod stále o dkládal 1, pro to že ji nechtěli odradit "amatérismem* souboru.&emřala ruská Sarah Bernaardtová i B'Uuseová,hereókft s jedinečnými technickými předpoklady e přitom nesmírně emotivní.1 Únor 1910 G.lS.Creig se vrátil do 'toskvy a obnovil zkoušky .Předtím znovu požádal o úpravu honoráře s ohledem na obtížnost přípravy tak náročného titulu. 008 8 .březen 1910 U.březen 1910 Březen 191Ú kabaretní pořad v rámci tradičního "^fejpustniku*1, tentokráte přístupný %n vstupná /výtažek ve prospěch nezaměstnaných her ců/# Prob íh&l od rána do pozdní ' aoeitměl jedinečný! úspěch po všech ■ Am\ém^f y j f > r stránkách,© j .Vynesl 20 000 rublů.Stanislavskij tu vystupoval v roli cirkusového krotÍtele,který bičem popoháněl a trestal neposlušné* herce .Ve fraku s feSác posunutým cylindrem,lakových polobotkáeh,bílýoh rukavičkách a s hůlkou^Jako ředitel ciskusn vystupoval v čísle se cvičeným koněm /hercem Visaěv-ským^ .číslo se několikrit opakovala aš do čtyř hodin ráno.-Ä utiskovaný soubor řádil,výbuchy smíchu nedovolovaly uslyšet text. ' * Herec a zakladatel kabaretu "Ne topýr " , H .^al i j ev , sem přinesl novinku.Zprávu o tom,ze Duaa zvolila za předsedu re akcionáře -A.l.Uučkova.Herci zvoleného předsedu družně vypískali* £apus,tniki nepředstavovaly jen nevázanou zábavu, uvolňovaly napětí a obnovovaly demokratické ovzdaSí. Nikdo neušel jejich slebům$ a chytrým 3tanislavskij je předvídal a sán parodoval neoblíbené stránky Ekou§ek,lekoí,předná?strovského *!' chytrák se spálí' v režii V.IvTíěmirovico-i>anoenka a V«VJLužského# výprava V»A.Simov a ii.N.íJapunov . atanislavskij sehrál Krutiokého jako byrokratického úředníka,který přežil veškeré reformy a usedl nyní' ve státní radě jako zastánce pravicových požadavků, Dávno ztratil představu o politice, zůstala mu jen nenávist k jakýmkoliv zrněcam.Připomínal veličinu prožranou moly a páchnoucí- n*ftelí nem.vyfco tlaný pařez na pokraji dávno pokáceného lesaj%bs©lutttě dokonalé ztělesnění konzervativního generála,© jehož aktuálnosti se hedalô v desátých letechnoohýbovat.' / Jiné je*že poněkud' sastinovel Glumova /V.l.ÍKačalova/« Hežljní výklad V.I.^ěmiroviče-Baneenka naznačoval,Se se žádná společnost neobejde o patolízalských existei oí,které proklely ideje a ideály- «ládí,aby pokorně sloužily ve jménu kariéry. Výborné herecké výkony .Vedle Stanlslavského /žrutlo-kij/ -V.I.Kačalov /Glumov/*I.^.Hoskvin Aiolutvin/, sf.u.iaavická /Turuslnová', *T.3.$uto*ová /tfanefa/, V.V.Xužskij /"amajev/fc.'.y 235 představení do 19^0.1927. Kritiku ,přes tradiční výhrady vůči I^ěleckému divad] z hlediska naturalismu či porušování tradicí*zaujala neuvěřitelná míra detinskosti ve výkladu' Krutického.* Majestátní stařec s rozumem nemluvněte..1, Stenislavskij posílil věhlad Uměleckého divadla, obecenstvo přicházelo za pověstí o jeho výkonu.' GJS.Craig pracoval s ohromnou maketou v přístavbě Uměleckého divadla.Nikdo tam nesměl mimo Stasislavskt Suleržického .překladatele Llkiardopullo a několika asistentů.Zdé ověřoval posuny zás ten,ro zrní st ění postav /zvláštní ze dřeva vyřezané figury/.Připravovi ^Hamleta" dve roky a nijak nespěchal.wta obou zakladatelů k proslulému anglickému režisérovi zabraňovala rozumnému' řemení,bránila určit nekompromisně termín premiéry .Humorné stránky lyslisk této -109- spoiupráee vystihla povídka "Stanislavskij a pas" V.v>>ro*eviče. Březen 1910 onaží se pomoci nr^toe a sestře V.F.tgbmissarževské^které zůstaly "bes penes.&Ägl* Organizoval dobročinné předstcy veni v jejich prospěch. Nalezl pochopení u herce I.V. I^aareva,který vyučoval ve Škole ^.V.Chnljutiaová.je^u^ se osvedčovalo pracovat podle Ssýstémov Pripravoval al tor naci A ,0 m%oo nenové v roli Věročky -v představení "*/3SÍc na vsi". Počátek dubna 1910 Sdělení v tisku, še Craig pokračuje v přípravě "Hamleta a Umělecké aivadlo nelituje prostředků v případě tak nárožné a oasově neomezené práce .Vedení bylo jiného názoru a naléhalo na oba rezis<íry,aby ukončili pří právu Utanislpvskij zasáhl,ale v jiném smyslu 1 pokusil se pomoci v ^dí i nach, kde srovnával Craigovy návrhy s kostýmy a odstraňoval nepřesnosti.^ niž by o tom Craig vědci, pomýšlel na pt^stiž Umeleckého divada i v tomto ohledu.' 19,duben 1910 uhájeno hostování Uměleckého divadla v Petrohradě v budově \?iohffljlovského divadla inscenací "Ivanova", ä ohledem na zájem organizována polední a večerní před-stave»ií,ool kl^dlg- na herce nemalé nároky.Tak Stanis-lavskij hrál ráno S*belsk*%o a večer* Ver činina, dopoledne Astrová a večer Krntickrfoo.^ni netušil,že se tak připravuje na pomsry ve dvacátých letech,kdy "Sffff^ jej o! olnosti donutily *Chlehařit".:Aby uživil rodinu a umožnil léčení nemocného syna ve Švýcarsku,Tehdy hrával i tiikráte daná denně v klubech za honorář vyplácený v potravinách. V prostředí Petrohradu s nekonečným počtem státních institucí vyznívalo pojetí Krutického mnohem aktuálněji, protože jeho prototypy se zde vyskytovaly mnohem častěji Proto vznikl názor, Že iitanislovskij parodoval generála Dltatlna»známého jeho šovinistickými názory a nenávistí k reformám. Tím lze také vysvětlit poměrně chladné přijetí "běsíce na vsi",jímž se hostování uzavřelo 14.^j. .Duben 1910 Vedení Uměleckého divada prosadilo alternaci hlavní role v "Hamletovi".Vedle V.l.Kačalova také X*,V,rI«onidova Heree,jehož vlohy pro tragické role* zůstávaly nevyužity iLvěten 1910 V redskci Ročenek dvorních divadel se započal mnoho let pokračující spor Stanislavskéhe s Jevrdlnovem,který odvodil z antické trřidédie představu o neodvolatelné katar s i - v současně s očištěním a mravním probuzením také rozkoši,jež musí umělecké divadlo přinášet jeho tvůrcům.^tanislevskij se domníval,že jedno Jejposlání divadelního umění,které se pochopitelně pozměňuje* a druhé' samotná reakca publika závislá na množství faktorů.Z' nichž některé lze odhadnout a jiné není možné předvídat.Zamítl snahu poměřovat vše kritérii odvozovaný mi z antické éry,kde existovaly jiné vztahy a zákonitě také odlišný typus divadelního představení. cítí se smrtelně unavený,protože během 25 dnů hrál 29 krát.boubor odjel ne prázdniny,zatímco Stanislavskij musel s lfardžanove>m připravovat "Hamleta" /provedení zástěn, kam *%rdžanov vnesl podstatné zrn ěny, kos týmů, rekvizit/osvětlení aj./. 6,červen 1910 Odjíždí do BÄSentuk*odkud si dopisuje s Craigem.'&učest- -110-nlX se zde otevření nové budovy sanatoria dr.*Zernova, jehož si nesmírně vážil. Starostí mu neubylo,protože onemocněl syn Igor. Připravil zde úvahu c mchstovskéra repertoáru*kde vyslovil názor,že pokladnice ruské-dramatické klasiky je vyčerpána a nutno se zaměřit na dramatizace - Ilustrace velkých románů.Soudobou dramatiku považoval za krajně problematickou diky její úrovni,takže se mu zdálo vhodnější "uzavřít divadlo", ne ž uvádět Juškaviôe,Sol©guby ft André jevy ."Rozcházel se zásadně s NěmiroviČem-Dančenkem v názoru na hru "Wiserere",kterou považoval za nevhodnou pro mchatovskou scénu. Jediný důood#pr©č' ji sehrát, spjovnl s právem režiséra ji prosazovatľLeč zdála ae mu cynická a nemravná,tudíž oponující zásadám Uměleckého divadla. Červenec 1910 Radí O.V,(isovské,která konečně vstoupila do souboru Uměleckého divadla,jak pracovat s režisérem Ifardžanovem na roli Ofélie*tzn.rozělenlt text na malé epizody, určovat jejich rytmus a ladění,vypilovávat je a postupně vzájemně spojovat.Varoval ji před domýšlivostí "ardžanova a uzavřenosti Suleržického Korespondence s V.y.7lndrejevovou napomáhala obnovit spojení s v;uorkýa Srpen 1910 Potíže s ubytováním donutily rodinu &.S.Staníslevského* aby skrývala nemoc syna Igora.Vyčerpaný Stanislavskij se nakazil tyíem,oož touvdobou byla takřka smrtelná choroba." Horečky kolem 40 stupňů, obavy o osud "Hamleta", nemožnost návratu do Moskvy .Rada osobností vyjádřila obavy o život Stenislavského,m j.^orkij,Craig,^ndrejevová, Němirovič-Dančenko /poslal dokonce do T&sentuk J.P. *furatoveviu,aby pomáhala L11 lnové pečovat o nemocného/j TTěmiroviíHDenčenko jej informoval o přípravě dramatizace románu F.**.Dostojevsk?ho a přiznal, že stále více sahá k metodě 3tanlsl«vského« iáří 1910 Potěšily j*j recenze "Iři sester" v Alexandrinském divaď které uznávaly prijoritu Uměleckého divadla.Bez něho by totiž dvorní sc^na sebrala eechovovskou hru jako vaudevil s provinční tematikou.lb nepopíral ani Vjfcy Mejerchold,který hrál liizenbacha v podstatě ve shoda s výkladem K.S.Stanislavského jen poněkud rozšířenýma Pracoval na dramatizaci románu L.ff.'To Istého "Vojna a mír", do cho val se jen tezovitý nástin v j jevů a návrh obsazení .Představení se mělo uskutečnit k výročí roku 1812. sděloval z hlíny postavy "Hamleta" a nedoved^ si vůbec představit, že nebude přítomen na zahájení-sesony. 12.'září 1910 Premiéra dramatizace románu "Bratři Karemezovl*, zahe|ivací představení nové sezony v réžii V.I.Hěmirovii -©aneenka a V.V.I^žskéhe,výprava* VvA.Simova. lírálo se po dva večery /12.<»lV9./.3taniBlavakij nevydal o studiu l>ostojevského,a tak se stále obával,že sezonu zahájí f*"is*rere".'"ezi Moskvou a lázněmi Basentu? výměna obsáhlý telegre^ú » ko •:- ©3po ndenoe t Stanislavskij blahopřál SlÄälÄl iP^irovičovijDančenkovi,a naopak.1 Bez Stanislavsk^ho se musela' obejít dvoustá repríza '•Cara Fjodor© loannoviče" nj. 3íjen 1910 Lékaři zakázali Stanislavskérnu odjerd do *foskvy.A tak nezbylo nic jinčho,než se podřídit a svěřit se kswfsa -111- 7.prosinec 1910 Prosinec 1910 17.12.1910 korespondenci .zarmoutilo 3tanlslavskéhe,že azovská se nezdaril debut v ttsěleekém divadle i litoval, že nemůže spolupracovat s výtvarníkem Bobužinským; mar n ě se chtěl setkat s herečkou a ředitelkou u.Regen.která chtěla v Paříži inscenovat "Modrého ptáka" podle mchotov skáho představení /nakonec tento záměr realizoval Suleržickij s Vachtangovem /. - - Je otřesen podrobnostmi o odchodu L.Tf.Tolstáho z Jasná Polány a jeho smrti .neskrýval nenávist vůči duchovenstvu která se snažilo zneužít skonu génia a smýt tak svoji vinu spojenou s exkomunikací, ffěmirovie-ttančenke mu poskytoval podrobná informace o přípravách repertoáru, zkouškách podle systému, ohlasu představení, jednání vedení .Ho zmôrná,mnohastránko-vé dopisy /Stanislavskij je označil za "monstra"'. Bohužel nebylo tomu tak v případě továrny,kde zřejmě společníci i vedení závodu nemělo velký zajem r využívalo situace* V úvahách o systému se Stanislavskij nejvíce věnoval tomu, iak podněcovat hereckou představivost a xrartr s její pomocí navozovat analogické citové stavy." Jak napomáhat "procesu ztělesnění", tzn.1sepětí osobních vzpomínek, €0Jmů, zážitků přímých i zprostředkovaných o emocemi vytvářené postavy.' Odloučení od divadla dovolilo au střízlivě pohlížet na stav souboru a jeho složení,kde nescházelo mládí .'ALe nevynikalo ani nadáním,ani dyahtivostí po poznání,ani pracovitostí. Cím více přemítal o dalších osudech Oměleckého divadla, tím více preferoval návrat k původnímu poslání všeobecní přístupné scény,která by netárala pro majetné kruhy a kritiku.Kávrat ke vzdělávacímu programu nemyslitelnému bez poboček zaměřených na činnost v provincii. Konečně se vrací do Moskvy .Pohublý, pro šedivěly, s tváří poznamenanou utrpením,Rie nadále dychtící po práci. Herno o však neustupovala, chořel dále, stoupala teplota a nesměl vycházet. Choroba' oddálila premiéru "Hamleta",uvedení malých kome- •Ždravým nemocným" a "lartuffe**"/.repertoár moskevských divadel,kde převládala bulvémost,upevnil jej' v názoru na mnohem přísnější kritéria mchatovské scény .Bez ohlede na sebevětší těžkosti a překážky. Když chystal vlastní stručný životopis pro Slovník společnosti příznivců ruské slovesnosti,uvedle že pracuje na "velkém díle",knize pod názvem "Omení prožíváníkam vstoupí je*n to,co prověřila praxe.!. >viče- ^aseeáte a^vVv^Szskáfio^v^^ava Í.StSegorôva^íentokrť se nemoc Stanislavskému hodila,pro to že se zarazenia teto hry do repertoáru nesouhlasil a názor' nezměnil. Po 7? zkoaškáchžftXSX 26 repríz do 3.5.1911. Potvrdilo se názor Stanislavskéhcže nepůjde nic o jiného než zopakovaní předchozích inscenací.5 tím rozdílem, že hra neobstála při kritičtějším názoru.Ue-nirovič-Bančenko Ji obhaj o val, pro to že chtěl získrt nové autory a nic jiného k dispozici nabylo.Krize soudobé ruské hry se prohlubovala..V ■112 12,leden 1911 Z obchodních důvodů se vydává do Berlína a využívá tobetkrsetkání s Běmirovičem-Damčenkem vlno ^oskvu^ Aby v klidu mohli přemítat o perspektivách Uměleckého divadla.1 Navštěvuje představeni */»*Reinhardta,předev?5ím "Hamleta" a "Vladaře Oidipa".Stydí se sa herce,jejich neprofesionál i tu, zbytečný patos,přehnané maskováni,snahu spoléhat na nákladnou vygravu apodJV podstate" "dětské hříchy" počátečních seson T>něleckého divadla^ ' ' Setkání s ffěmirevioem^ancenkem se uskutečnilo 16.1^ v hotelu "Ruský dvůr".Zprávy o něm existují nanejvýš rámcové. Leden 1911 Pobývá v £íaě,kde si prohlíží architektonické památky /místo,kde řečnil Brutus,kde pohřbívali Caesara aj.7. V podstatě Kapitol a Fórum.Upoutala jej zoologická zahrada,kde zvířata měla větší pros tor .Ze tří stran ohrazeně prostranství se skazami a stromy,oddělené od návštěvníků hlubokým příkopem .nemohl se nabažit pohledu na skotačící mlada ta a skoky tygrů,nanejvý8 plavné a elegantní. V korespondenci s A.Benolsem vyslovuje pochybnosti o srny-skuplnostl dramatizace románu b .S .^er e žkovského 2Petr a Alexej". Ke bazaru a v antikvariátech kupodivu nic nekoupil. utratil zájem o historické reálie. Díky jednání WA.Suleržického s Cralgem se dovídá,že mu dává plnou důvěru,Jak dokončit představení.1 Craig se odvolával na Spatný zdravotní stav,nechtělo se mu do moskvy^tanlslavsklj se hrozil představy,jak adůvod* ní vedení Umeleckého divadla náklady i honorář vyplacený anglickému režisérovl.^ám chtěl popřít ve výpravě i v kostýmech náznaky souvislostí s jihem a Itálií,které nakonec Craig prosadil; SulerSlekiJ si zoufal při studiu "bodrého ptáka" v divadle Began díky rutinovanosti francouzských herců.1 Dokonce uvažoval,že na plakátech nebude uveden Stanis-lavskij jako režisér moskevské inscenace. *í.ttorklj se zastavil v Símě cestou z Paříže na Capri, pravděpodobně se chtěl setkat se 3tanislavským."Starci" dlouho mlčeli,ponořovall se do vzpomínek a lltfralllt lichotili jeden druhému.StanislavskiJ se, vydal za Gorkým v polovino února /17.2,/a předčítal mu úryvky z práce venované herectví .Gorki j mu navrhl.aby založil studio a zde vytvářel nové hry 1 nový atyÍ.*Tak jak to dělali kdysi potulní komedianti ."Pro j evil ochotu napsat pro takovéto studio scénáře .StanislaTSjcého naujal nápad, jak obnovit principy komedie dell arte /k analogickým závěrům dospel V.*R.%ejerchold v petrohradských studiích/.' Shoda názsorů naznačovala,že krizový stav domácí drema-Ä tiky vynucoval si jiný podíl praxe.tzn.'jají aktivní účast na vytváření nového repertoáru.5 24.únor 19U Vedení Uměleckého divadla za neúčasti Stenislavakého jednalo o řízení souboru.^ioskvin,Ložskij ,EumJ enoev a Visněvskij se zřejmě dohodli a chtěli převzít vedení.1 Odstranit oba zakladatele a společně s dalšími lesti herci vytvořit "kolektivní vedení".Kačalov s nimi odmítl spolupracovat.-Zakladatelé potlačili vzpouru na podzim tar*,kdy byl schválen nový rád,podle něhož Se vedení ujali Stanislavskij a Wěmlrovic-Dančenko. 3 ami pak rozvířili pravomoce Tovaryšstva a snažili se obnovit -112 8 - Stanislavskij v sezóně 1910/1911 sůstal Jako režisér stranou,! když se podílel aa mnohých přípravách a jedná-ních.Situeei zachraňoval ffěmirovio^ančenko,který nastudoval dramatizaci romámi ř.TI.I>o«tojevskéh©, Jušfcevičovu hru a delší část volné trilogie &.Hamsuna. r 4 28.unor 1911 Premiéra Hamsunovy hry *V' zajetí života" v re2il Fěmirovide-Daněenka n K,A.*fardJanova,výpr*va V#A^ Simov^ íslstentrežie ^rdžanov se ta ©svěděli a stal se s něho nadějný režisér ."Po zdě ji pomohl Stanislavskémtr dokončit "Hamleta" a vyřešit gbtížná jednání s Craigea. Jeho gruzínský temperment /Vard^nišvili/.ruskájraltl-vovanoat,znalost vývoje evropského divadelnictví odvozená z Německa,taktní vztah k hercům a onoho dalších kvalit Jej předurčily k mimořádné úlozeJJak známo, založil Svobodné divadlo.přímého předchůdce Talrovova Komorního divadla, a uvedl počátkem dvacátých let Lope de Vegovu hru *luente Ovejuna" jako manifest revolučního divadla... Hemsunova hra dosáhla po 63 zkouškách 163 reprízy a hrál se do roku 1933#^apomohla tomu proslulost jejího autora,kriticnoat pohledu na městečkou společnost a jej i osobitou morálka,herecké výkony a přemíra zájmu o nové literární směry. -113- demcrVtlcké poměry Stanislavskij trval na podmínkách formulovaných v březnu,' jež měly ulehčit jefeo orgfnlzátorskou i uměleckou činnost. Mohl hrát maximálně čtyřikrát za týden, neměl být obsazován do tragických rolí,potřeboval v polovině aesoay nsěsíčný odpočinek a chtěl dále pracovat a menší skupinou podle systému, Repertoár tohoto interního studia uvnitř Uměleckého divadla měl preferovat aktovky .Vyžadoval zněnu vztahu k Suler žiokému , kterého považoval sa Ideálního 11X112 a pedagoga,' Sřesec 1911 9**břesna 1911 lO.^března 1911 7.'dubna 1911 Po návratu do Moskvy prosadilvga vedení Tovaryšstva spojeních továren V. /lexe jeva,P«Visnakova a A«3emšina podstatné rozšíření výroby kabelů /mj,*tak reagoval ha požadavky ministerských institucí \ Na schůzi akcionářů Uměleckého divadla,Jeho *R6vého Tovaryšstva" byl zvolen do vedení a přiznáno mu právo poradního hlasu.' Poprvé začal zkoušet v sezoně 1910/1911 *herci jej uvítali nadšenými ovacemi.^otéž se opakovalo večer při představeni "Strýčka Váni*«*$emoo vnesla do jeho výkladu Astrové, nové tony?touhu dožít se toho dneykdy se rozprostřou lesy a překryjí nekul tur nost provincie. Poprvé se Setkal s J^.lTachtangevem,kterého v dubnu 1910 přijal V. I „Tí emirovi č-Denčenke, L>o volu j e *u navštěvovat lekôe a záhy v něm poznává spřízněnou duši. V.^orkij mu poslal rukopisy scének nebo scénářů pro zamýšleni studio:"Scéna a opilcem^,"Setkání","Hálem světec", V oblínaném mchatovskéa "kapustnlku" sehrál mameluka ve írešce pod názvem "Bapoleoh I." V dalším jednání s Craigea děsí se drlšfho výkladu Hamleta Jato Krista,spasltele a ochránce před hrůzami středověkn.faeustálé změny,náladovosť,neochota tvořit v kontaktu se souborem se strany O^t'Craiga unavily zakladatele uměleckého divadla .Vize bezmezné autority ae rozplývala,©čekávání na pomoo re $13 éra* nezasaženého zvyklostmi se stále více neopravňovalonastupovaly obavy a uměleckého fiaska a deflcita. Craig si neuvědomoval důsledky neustálých odkladů.občasně posílal nové a nové nývríqr kostýmů, zdokonaloval zásteny, měnil koncepci všeho neúprosně žádal další a další peníze, ^e zaslaného výtvarného materiálu se však nedala vyčíst jakákoliv koncepce.dílny nechtěly dále pracovat na zbytečných zaká alkách, jež se měnily dři ve, ne ž byly vyhotoveny. v ' Zahájeno hostování v Petrohradě Inscenací "Strýček Vána"J Stanlslavskij zde získal otisk stati L.OnreTÍÔo*ré b současné literatuře a novém dramatu.radil se s V,A ' * Těljekovským o studiovém divadle i 'kole při divadle, stanlslavskij se snažil os labit nepřátelství A#l.«Južina-Sumbatova,který se snažil přetahovat mchatovské herce, zasahovat do veběru repertoáru /dvorním divadlům zůstalo monopolní právo premiér.pokud o heu projevila zájem/,' Takovéto nečestné soupeření nemohlo pochopitelně prospět vztahům aezi Uměleckým a Malým divadlem. Těl j akovskij jako ředitel dvorních scén uznal oprávněnost stížnosti Stanislavského 2 -114- I>uben 1911 Caalg se domníval, že Stanislavskij zbytečně akcentoval problémy s dokončením "Hamlete41 .Vel se více starat o dodržovaní smluvních podmínek. íiuleržickij na rade Uměleckého divadla navrhl, aby sami dokončili představenívdaoaž napomáhá dokonalá znalost názorů G.tejCraiga.^. I#*Němirovič-i)ančenko prosadil, aby Crafeovi byly poslány peníze,jež mu patří podle smlouvy 3 podstate vyučte vání, a' nic více* nelíbí se mu výprava' navržená A.lf^Benoisem k Turgene-vovým malým komediím.ä2.dá se mu příliš teatrální, nadnesená, vhodná snrd pro operní představení nikoliv pro miniaturní komedie. ' ' Připravuje se na uvedení hry X..U.%lstého *Zivé «řtvola" studované paralelně v alexandrinském divadle a umělec* kém divadle, Pro interní studiovou scénu navrhuje repertoár odvozený z literatury:dramatizaci aaytzAJL úryvků z "Bílých nocí", "pražených a ponížených*,"*fasky","Odvržené lásky" aj.1 Počítalo se především s L>ostojevským,5echovem,3aligrfeo-vem^čedrinem,Gri^roviČem,t3spemsk^ **slé miniaturní dílko,koncentrovaný přfbeh,který lže sehrát v rozdílném rytmu4 a' různém Žainru.Hned tragédie* hned komedie .^Divný sen ií.B.Stanislevského neuskutečnitelný na mateřské scéně, Květen 1911 Odjel na léčení do Karlových Varů.Cestou se zastavil v Berlíně i^XKitelMff lWXWŕ*^w1ŕii,aeÍnhardtova představeni tentokráte neviděl,*Dbytoval se v hotela "audolíshof ",kde žil V.l^lmftrovič-^čenko.dohodli se, že více budou odpočívat v karlovarské přírodě, než debatovat o divadle .Shodli se však, že by Unělecké divadlo mělo vykonat "triumfální taženi* po ruské provincii a nejen každoročně zajíždět do Petrohradu, stanislavskij dohodu nedodržel a neustále zasvěcoval >iěairoviče-í>anoenko do synt émujPřes to že Jej to nyní nenajímalo a mnohé nelogičneatÍ,včetně škrobené řeči, jej více zarážely.Stanlslavskij však žertoval # ' měl více než dobrou náledcu^ituacl zachránila V.lí.-Jermolovová.které StanlslavskiJ Četl připravovaný spis o herectví dokonce v lázních^římo u vany..1. Dokonce záhy I.A Južin-Sumbatov jej zasvěcoval do tajů systému,toto to že neušel pozornosti Stan islavského jTakze líemirovlMí^nčenko neuniknul ~náporu poznatku. Jimiž *v Stanislavskij zahrnoval vešker e okoli.^Bez ohledu, zda mu naslouchalo. Červen 1911 Odjel s Karlových Varů za rodinou do PrancÍe.*V aaint Luniere se ssaatřsdxl setkal mj.% J*čalovea, I»itovoevovoc *fessali t ino vem » Efr o sem a j nevydal se však do Londýna na ilifiWlil oběd pořádaný na oslavu tf.'SjCraiga.r Unělecké divadlo tam zastupoval překladatel a tajemník ředitelství , V.^ , Likiardopullo . V zápisníku meditace o nebezpečenství řemesla,které může zahubit sebenadsnějšfho herce. lfnohé naznačovalo, že systém vstoupil do stadia zevšeobec není a začal se zbavovat "naučného balastu", jemuž se nevyhne žádný praktik na počatu podobného díla.1 - - V středověkém zámku na hoře sv.%iehalla nabádal V,-Z^ Kačalova,aby zafixoval dojmy z podzemí,kam mohla sestupe bat lady Macbeth se svící v ruce donutil Kecalova, pby sestupoval po schodech a vyhledával lady /K.A.Bmirnovová kterak bloudila mezi sloupovím...1 -115- stanislavskému celý výjev připomínal něco posvátného, mystického a stěží vysvôtlitelnéto^Pozdejiípo návratu do Moskvy se ponořil do studiau jogy.Zaujala jaj dochová cvičení,schopnost ovládať srdeční tep a zpomalovat dl zrychlovat životní funkce. Cervenec-srpen 1911 Ä" Ätanislavského Sekala náročná sezona 1911/19112, kdy měl dokončit Turgeněvovy malé komedie,uvést *Zív©« m»tvolu* a uzavřít příprnvy "Hamleta*.5 V Berlíně shlédl v Německém divadle "Fausta" v režii U.1 Relnhar dta.Obdivoval jeho fantazii a nelíbily se au rutinované herecké výkony. 1. srpen 1911 Vrací se do %skvy plný energie a nadšení .f*ři pohledu do zrcadla v Šatně si_ uvědomuje,že zešedlvěl. . Paralelně zkouši "Sivou mrtvolu* a "Hamleta*. Irvá na názoru. žV systém je promyšlen a ověřen.Tudíž hodí se pro 2kou*ky.soubor je jiného názoru... V.'I.líemlrovič-^ančenko neprotestoval proti tomu,aby za Štmlslavského "zaskakoval* «I.B#Vachtan©5V.?Vylucně fa zkouškách "Hamleta*, ada komických momentů při zkouškáchJRozhovor o Poloniovl, Mardžeitov,který zapisoval Craigovy názory 4upozornil',že výjev se odehrává na pozadí ba siny,kde kuňkají žáby. Nemirovič-Oančenko žertoval a po znamenal, že zába má také duli a snaží se prosadit její city a záměry. Stanislavskij to nepochopil a v duchu vysvětlování systému pronesl celou řeč o tom,iak hrát žábu? Ze ji nelze hrát,ale postačí,kfira herec najde sprdvnou tóninu a ta jej přivede k žábě..1.5 4.srpen 1911 Pověřil Vachtangova,aby s herci procvičoval systém a navrhl postup. Přestože Němiroviče-kančenka neopouštěly pochybnosti, zdůraznil na večerní ~ zkoušce "Elvé mrtvoly* význam úsilí Stanislavského, jemuž nutno napomáhat a chápat je jako "novou metodu práce** Varoval však Stanislavského,aby se stále neobracel k většině souboru,ale začal pracovat s menšími skupinkami^ Získával je na svoji stranu a rozšiřoval svůj vliv,1 Nikdy však neměl počítat s masovým zájmem a okamžitým ' přijetízj^Stanislavskij bohužel podobné momenty podcenil.1 6.srpen 1911 Kbnkurs na místa v mchatovské škole za nepřítomnosti V.X^ěmiroviče-©ančenka,který se vydal do kláštere v Zagorsku /2re j lce-Sergéj evská lávra/.&tanislavskij namísto zkoušky vysvětloval základy systému. V korespondenci naznačil V.I^Iíě^irovič-Dančenko, jak obtížné je korigovat Stanislavského s jeho tvrdošíjností a schopností sprvu získávat,nadchnout a neméně tak brzy odpudit mírou dogmatismu. Stanislavskij se tou dobou opájel vidinou studií v provin* cil v souvislosti s úspěšným hostováním jedné skupiny v Kóvgorodě N čele se Suleržickým a Vachtang?ve«/ a' v Cernigově /vedenou 'J.V.Pe trove*/ »' kočující skupinou V-V-,Qotoveeva,která hrála na vesnici...^Povazoval to za zárodek "všeobecně dostupného divadla",za vítězství systému... Polovina srpna 1911 Prvý vážný konflikt Stanislavského se souborem,který odmítl zbytečné komplikace se systémem a chtěl připravoval "živou mrtvolu11 .Většina zapřísahala Stanislavského* aby se nechoval jako o tec, který nekriticky prosazuje vlastní -Hodí tě. Aby si uvědomil nedokončinost a nepropraeovanost syst<*ara,který spíše brzdí práci na předs tavení # ne ž jí prospívá. 3 tanislavski j se twa*il,stahl se do sebe* mlčel a tvářilm se trp i telsky, tfám sl zapsal, že herci ztratili zájem o "laboratorní práci** a dávají přednost dosavadní rutinovanosti.Boky práce na zkouškách, přesvědčování v šatnách,demonstrování dílčích výsledků, tohle všechno nezapustilo kořeny Rapech se nedostavil, ' protože se nemo>il se souborem domluvit a přesvědčit jej. Postupně si neúspěch vysvětloval in trikami,bez nichž se neobejde žádná divadlo./ tím více důvěřoval Suleržlckému a Vachtangovovi jako "věrným a obětavým" spoluprecovní-kfimikteří uvěřili v perspektivnost systému. A tak 14.srpna 1911 pověřil Vachtangová,aby utvořil ' starinu sympatizujících m pracoval s ní podle systému. Prověřoval j^j,bral to,co se hodí,ostatní ponechával stranou.Měl soustředit v$echny,kteří mu věřili a zahájit praktické lekce.V podstatě za půl roku,co poznal Vachtangova,svěiil mu otanislavskij takovýto ukol. skupinu části souboru,která připravovala "Sivou mrtvolu", svěřil Utanislavskij herci N.O.ffassalítinovovi. Něm iro v i č-*Janče nko tím nebyl nad Sen,pro to že se soubor rozčleňoval na skupiny a skupinky nejednou dokonce mimo provoz.^ám rozpracovával cvičení,které měla prospívat efektivní paměti a soustředění .Spojovací článek mezi esperimentováním v učebně a zveřejněním hereckého výkonu hledal ve schopnosti analýzy vlastních citů a orientaci "ve vlastní dusifl .Objasnění značně mlhavá, btanislavsklj se všrk navzdUvalva na pomoc si pozval &.M.vblkonského,který tu zdůvodňoval "rytmickou gymnastiku" v pojetí různých tanečních ikol. Hada Moskevského uměleckého divadla doporučila Stanis-lavskému,aby se soustředil na roli Abrezkova v "zlvé -mrtvole" a výlučně ve volném čase se věnoval metodice. "Hamleta**,který měl být dokončen nejpozději v prosinci tr.&ěmiřovič-Baneenko měl podle vlastni úvahy pomáhat Stanislavskému, a"by se dodržely určené termíny. .V Později /5.9./NěniroviČ-Dančenfco se ujal Stanialavskéh© a vyžadoval pro něho potřebné místnosti,aby se mohl' věnovat systému a ezper iraentování s hereckým mládím.' Premiéra "Živé mrtvoly" na počátku sezony 1911/1912 v režii V.l.^ěmiroviČe*í>escenka a &.S.Stanislavského, výprava V.'A.Simov. Hežie se zaměřila na ovzduší nev^pověditelné nudy, všednosti' a banálnosti,jež podminovala tragédil lédi x*rotasova.Pokrytecká morálka donusila jej,aby se ' obětoval a aby proměnil mrtvolu živou na skutečnou.1 Kritik M.^íros povaaoval herecký výkon S tanislavského sa ideální,leč většina nesouhlasila.5 Přesto musela přiznat, že se tu objevily mimořádné hereck výkony,mj.^l6skvin v roli ^di Protasova,«ása - ajA. Eoonenová,Xarentn ** V.I.Kačelov,I»ísa - M.P.Lilinová, Vyšetřovatel * I.TT.Berseněv.A pochopitelně kníže Abreztov v podání at-nl3lavske1io.ftm^fIzlfffětiy Prošedivělý a elegantní ^upjatý a adivený. b mohutnými licousy.v módním Sake tu a nervózně si nasazující skřípe c .Pre c í z n £ vypracovaná charakteristika , detaily př«sně podřízeni*' její kDncepci.&taníslavskij nehrál,ale žil na sc^ně... -117- Září 1911 *ada příjemných i m^ně příjemných povinností jako účast nn panychíde venovane zemřelé prlmadohě petrohrad xxký sktfob divadel/-*?S.*Ssvinové v kostele na Tiovopanen-skem hřbitove!jednaní s ředitelstvím varšavských divadel o hostování;atudiUT her G?Culkova a ^^.^emisova, je 2 posidtíjiT.'n/^ejerchold považoval zrn vrcholy novodobé dramatiky,-Narozdíl cd £ tanislavskému,jemuž zde scházel základ děje a představa o postavách nahrabovaná Imp^cvlzovanými výstupy, "Rytmická gymnastika" se zalíbila a starší pokolení v cvičebních úborech nastupovalo do foyeru,aby se mohlo rozcvičit před začátkem zkoušek?aozsah od deseti *o půl dvanácté nutil k vypětí a vydaná energie zprvu scházela na zkouškách? Říjen 19U Hada *feskevského uměleckého divadla doporučila,aby Stanislavsklj se věnoval výlučně dokončení "Hamleta* a v rolích Ver^inina,finjeva^rutieké1ho i Hakltina jej nahradily alternace, stanislevsfcij zanedbával podnik a celé dny i noci ' trávil v áivndle,^e měl čas ani na dětl,na přátele? ' Ho žírovpl,hrál,pracoval podle systému s mladými herci? Přesto sledoval reprízy a s nelibostí zapisoval do ' "deníku predstavení* veškeré nepřesnosti a prohřešky? 3ywbol "modrého ptáka** mxx připomínal díky zvetšelosti "starého špačka" atd.7cálo se mu, že místo demokratického divadla s uměleckým programem postupně převládl byrokratický mechanismus dvorních acén.BIIgXJižgaJiiaXŽ Dílny se stále méno zajímaly o výsledek,technika absentovala,notné změny a opravy se musely vymáhat atdj Provoz pohlcoval umělecké saměry,leč Stanislavsklj si vyhracoval právo "zápasit s takovýmito poměry do posledního čiechu"? I to byl důvod^proč nesouhlasil se zájezdem do^ Londýna c Parise v sezoně 1911/1912. Listopad 1911 Při skou^káoh "Hamleta" pronásleduje stylizované pozy © nutí herce,aby vycházeli z přirozeného jednání, kterévv konečném vý&ledkum^ůže podobnou stylizasi podminovat?Ale nemaže fflaudius usedat na trůn a , zaujímat aepohodl.nou,nepravděpodobnou a neladnou pozu, V záznamech ze zkoušek lze rospozaat dvě1 stránkyí ohromnou životní a uměleckou zkušenost K?S,Stanlslav-ského,e snahu vtěsnat ji doat poněkud scholastického rámce rodícího se systému.Viz rady Kačalovovi před výjevem "v pastl",£dy měl hladu perel postupné přebíral a navlékat je ne šnůru?Prvá perlička mu prozradila, že má být energický a bodrýjdruhá, že chtěl uštědřit poliček králo,ale musel je zavčas zamaskovat}třetí, m analoslcgy s Oŕélíí* a Poloniem musel-skrývat i naznačovat - a neustále pozorovat krále*další perlici mu napovídá,že Hamlet se bojí předčasně zastrašit králi amd.atd? ■ ... _ R.žif>ní vvkl^d stále více opouštěl eraigovskou abstrak< /Hamlet v pa-orscích ynrti marně zdolávající zemskou přitažlivost pozemka existence/a jeho filozofický základ vrůstal do ruského prostředí ívášnivý,nadaný, ně^aý Hamlet donucený se pxetvarovat,aby mohl vyplnit sválené mu poslání.Hamlet vystupující z reality rozUánénýoh demonstrací,krvi zalitých náměstí,iluzí o pnrlamentariimx a straohu a další války.Hamlet prahnoucí po změnách,jichž se však stále více obával,1 4.1istopad 1911 Listopad 1911 Prosinec 1911 -116- Samozřejmě, že zmíněné motivace neměly podoba přímočarých analogií,ale vznášely se v ovzduší jato výraz obav, předtuch i nadějí. Stanislavskij se obával ko^p 1 ikac £ , pro to že si uvědomoval, natolik ce predstavení vzdaluje od Craigových požadavků. Vážil si jej j^ko čelného evropského režiséra a právem předpokládal,Se konflikt by přerušil dalSí nožnou spoln* práci JI fcdy£ srn bylo zřejmé, že smysl'Jeho pozvání de Uměleckého divrdla se repro sadil, t sn.pomoc v zápase s rutinou a objevování nových' cest v umění ulehčené autoritou sehráničního tvůrce. Bada uměleckého divadla v Srk rozhodla jin^ktodmítla, aby Craijg byl pozváft ve stadia ?ávČrečných zkoušek* Ostatně ani příprava repertoáru neproběhla hladce, ''' l-tanislavskíj nesouhlasil s uvedením "Paní z* námořf *.*.V J.Xvrpll uctivě děkoval za pomoc s přípnavoa *2ivé mrtvoly" v praískén? fiárodnítt div r dle ."Osp ^ch připisoval přikladu '"hostí z Húska1*,kteří změnili rázem představy 0 vSeffi^epertoáru,příprf5vě představení i jejich stylu.1 St&nialavskij je smi1 telce unav©ný,obává- se fiaska a znepokojuje jej náladovost V^I.íCečalova.^énSí schopnost £lxov$t nesporné přínosy,taki^e převládala kolísavá uroven a nejednou se' všechno začínalo znovu .Jako bezvýchodný pohyb v kruhu^ 12.«22^proslneo 191i S ohledem ne závažnost preri^ry "Hamleta* zruSila rada Moskevského uměleckého divadla v této době všechna předatavení,aby se mohlo nepřetržitě zkeuSet,odpoledne 1 večery , , 19»prosinec 1911 Generální zkouška za účasti G.15 JCralga,který poměrně pasivně přijímal změny v jeho prapůvodní koncepci /mnohokráte náhodně měněné jím &amý»/»!Leč obhajoval osvětlení některých výjevů#které' se měly ponořit do přítmí či probíhat takřka ve tmě.Konflikt dozrál ve výjevu *past*,h&e podlé Craiga mělo světlo vycházet z postranních oken a někdo pod stropem' vznikat přítmí, schopné zveličovat ďbrysy celého zámkn,t)sv8tleni vSak bylo příliš rozptýlené a vyslaný dojem nemohl vzniknout. Craig se neohlížel na Kačelova.přeskoČil přes řadu sedalel a vyběhl z hledi§tě.^kou^kn museli přerušit a zahájit diplomatická jednáni s rozzuřený© ďniea. Knoha nedorozumění mola ua svodoví jazyková bariéra. Stanislavskij se snažil s Graigem domlouvat německy nebo francouzsky,ten však oběma rečea příliš nerozuměl. Anglické výhrady a franeduzské pr o t iargumenty zněly v hledišti od rána do noci a unavovaly ve stejné míře S tanislavakého 1 Craiga. Kupodivu nejméně sc Craig sr jím*l o herecké výkony, zatímco opravoval maličkosti ve výpravě,kostýmech i osvětlení.nezajímalo j j,že nebude vidět Hamleta,ale dával přednost velebnému pro e toru, kde se děj měl odehrdvr,t.4iejm é se s&e střetávaly protichůdné názory a v evropském div r dl g sc nevěnovala taková pozornost hereckým výkonům. 23.*prosinec 1911 Konečně premiéra ^ffaaleta" v režii a.l5.fereiga#KjS.^ta- ni&lavského' L#/.Suler2ického,ve výpravě Craigově a 3 kostýmy &.l^m>unova. alternoval Haaleta hrál V.TjKačelov AjosdSji jej «l«ays*Vftt Stanislavskij /.Královnu tfetrudu O.ZÄipperová,krále Claudia •119» ff.o^%ss*lit in*vř^f*li 1- %>V^vs^#P©leni*t v.V^traSskiJ, Laerta *í.V. ;iol^l*vaki;}. .. - Představení Po 142 zkouškách iiásledovnlo 4? iv^ríz.miigftm se hrálo «26. ^19i4.0hnovil jr* «1 r^sčleoěný sehntovsfcý soubor po^atkeřs dv cátýoh l^t»^čřOovovoká di pražská skupina. Uhlaa p&sd&tftvení soIíso aha^lrtarisovat jinak než jako krajně ros^Utý a protich»^tf.i'»hoda vznikla v odporu proti sá^tějiá^kt-srč vadily .bránily pohybu a pňsooily polárně fíi^ě.Výrimrtjý ps»ínei*) 3« sáhy sprotivil díky u Joe> ^-raiet^otoáo se postupně oprosti od mací^ultó ^ťsvdí^podobHíf *o vákla&ti^krajnosti aáale&ajd cí po orai^váké abtrsrr&oi. /vafelov vystihl "tw^éViii radřnsenébo ril ororarí 9 jonuž osobní lyffl^ty.smrt otoe 1 sebavrnMa Cféli*»ntsd^st»jné ovívání m*tcino poskytuj* i*>ase pcfc8tr/,-"cy mohl prašněji s&wdtastz* uvažovat vyrovtjávt s pocfrt^hTOtffcnl* Obecenstvu víc*? arud^v^^-ni v*afc orsigr>V8ký výtvarný princfp nř*v*HHJL a netálo s& «13»%* dokonce MjaĚ>fc|» urytíhlnje ^pád děj« ft vné*í se« aramfitictsé napětí, '.ři?j*<3 Jp*?** ooskávúttí na obou stranách nenaplnilo* Cr**?gr pf^*klád*l»£e *#»súř£%1nte hvěs&a na nebi ruského vmmí a nlJtfM díry nandtvéfai chování nesíslwl zds netřebnon *ator£tor •* p vf3*mte« názoru zf&la&atel&t kteH j^o jednání te{^pitalně 2 realistického tonce|>oe iluzivního ptedatavaní se všemi mó&i szé&ýr&X př-sařhy mtšrm k moderní.Cíl posvání se nenaplní vy^jfftá jedsáni i fSnrrord rtréty se vSeic vy] v to© e«rart»#!# r*© otósmla naivní dÉvěra v sal experta .^reání wa sebevědomí ^skladatelů divadle* Jistě vÝrnawné, Ostatně 50tvrdilo je hostováni v *ATAp5 i /*eriee#*yT vyrocené důslt revoluce a obdan&ké války... Promlrmc 1911 J.B. vwcht^?v;cv uhájil ?.áki»dě pověření &.S.Sta- i&rafivského l*»koe v prvém rojíku studia systému. PrneoveX 0 »?lndý^i h#rci17X>ln>iř*ní Bakladatělů Jei ifíno-rovnlo.*. t*1to aktrpiríy w*5.klo Braé studio *%skeVSibfho utiíěleokého divadla#írtwé j^ahájilo 15.1«dn^ 1911. Studio ar^dohnut^ +vmaaijmm ^.rt.-tile^M*ého.wtoa k fy^lofc^ práoi s sn?íhoi3 n**$m tvořit^akr neméně tak si vy&ělš^t m Mvobytí vlastní«1 rukawi.^ tí« phMjf neut Vúmwt vey^lítmt n u^il5ifm*v podstatě s poaom tolstojfívoteé tomjCT. >#loden 1912 V.i.íísiroviS-tivnévrte® intovm nl akcionáře XSsěleckéto divadle o tanass í^.^tanislav^ktlho saloiitstudio^kde by se s^býval vý^udně čyBUrr.o^ " uváděl předatnresí/ k^r.sultant.Ja^o terec s© zříká velkých rolí a m&£* hrát pouze oostavy dílčího výsnamu /kníše /breskov^. ' schůze vyjáiřilfi politování nad tímto rozhodnutím JL^v btf»nislav3k^i<». 13*ledea 1912 Eahájil akou??ky Tur^eeSvovy kcrse&le "Venkovanka** a jednal s I.A.bacem o hudební stránce představení. -120- Leden 1912 l.únor 1912 2.únor 1912 Únor 1912 5.březen 1912 V korespondenci a interviewech vysvětluje nezbytnost vzniku studia,jež musí připravit takové inscenační postupy odpovídající požadavkům novodobé dramatiky.Herecká generace zakladatelů Uměleckého divadla "bohužel o něco podobného neprojevila zájem.Proto autonomní studdá je jediným možným řešením,jedině zde bude možné na základ systému vychovávat mladé herce. Při zkouškách Turgeněvových malých komedií se snaží s pomocí literárního,umeleckého a historického rozboru určit motivy klíčového významu pro pochopení stylu budoucího predstavení. Dodatečně formuluje podobný zámer ve výkladu "Hamleta": princ Hamlet jako Kristus zbavuje zámecké prostředí všeho negativního,a tím připravuje příchod spravedlivého vládce,Fortynbrase. Analogicky určuje takovýto záměr v případě "Venkovanky": nadvláda ženskosti,která nelze odolat. Zásadne odmítá spojení lyričnosti Turgeněvových komedií s přemírou melodramatičnosti,před níž má herce zachránit "aktivní vnitřní jednání". Varuje herce před přímočarými motivacemi,pojetím Gorského jako milovníka /Kacalov/,Darj i Ivanovny jako venkovské paničky s velkými ambicemi /Lilinová/. ''Buše role" je podle něho mnohem složitější,zahrnuje v sobě přečetné vrstvy,do nichž musí herec pronikat. Mejerchold reagoval na zprávy o vzniku studia a obtížném postavení Stanislavského,který musí zápasit s naturalisti; tickou minul&stí Uměleckého divadla a vytvářet novou etapu studiové práce.Ujistil ^tenislavského,že v tomto nelehkém zápolení je na jeho straně.3tanislavskij mu pode koval a zmíněný zápas chápal jako přirozený jev... Zapisuje do deníku představení radikální odsudek výkonu N.'A.Podgorného v roli Trofimova.Nedovede pochopit, proč inteligentní herec hraje idiota,aniž by pochopil, nakolik Péta Čeká na Raněvskou,jak se skrývá před ostatními ve skleníku,jak jej vyděsí její hysterický záchvat.. Klade so otázku,jak uchovat ''scéniský^život" představení, když herci mají tendenci vše zjednodušovat.Sám si uvědomuje,nakolik jeho podání Gajeva ztratilo nádech lehkomyslnosti a naivity... ti ohledem na blížící se premiéry určil dvě z&oušky denně: odpolední /od 12,nejpozdeji do 5*20/a večerní /od 8.15 do nočních hodin/. Tradiční kolize s Nemirovičem-Bančenkem,který zasahoval do výkladu K.tj.Stanislavského,obešly se bez skandálů a omezily se na výměnu písemného varování. Herec Stanislavskij se snažil zbavit nánosu dřívějších rolí /ďábelského stařeckosti apod./,hraběte Ljubina chápal -jako krasavce pokořujícího ženy,aniž by pozoroval, že se dostává dor-otrccké závislosti na Berje Ivanovne. Sám korigoval snahu zdůrazňovat švihácke rysy... Znovu si zoufá,proklíná vlastní nedůslednost,přemíru temperamentu,herecké šmíráctví,snahu za každou cenu na sebe upozorňovat a okouzlovat. Premiéra "Turgenevovského večera":"Příživník" v režii V.I.TTěmiroviČe-Bančenka; "Tak dlouho se chodí se džbánem .'ľ' v režii V.I.Němiroviče-BanČenka a K.S.Stanislavského$ "Venkovanka" v režii K.S.Stenislavského,výprava M.V.' Bobužinskij. Opětovně zajímav* herecké kreace,mj.'O.L.Knipperová /Anna Vasiljevna/,V.I.Ka.čalov Arorskij/,0.V/5zovská Březen 1912 26.1>řezen 1912 -121- Protože se jednotlivé-části večera připravovaly postupně,lisí se oděje o zkouškách /od 31 do 48/, podobáš jako v některých představeních se jedna s komedi vypouštěla /počet repríz od 137 do 1Ó2/.Hrálo se do 8.7.1922.' Sám Stanislavsklj se domníval, že stěží může sehrát hrabě te Ljub lna /podobně jako Pamusova/,protože jeho demokratickému cítěni se příčí nadřazeno8t,povyšování se nad ostatní a snaha je ponižovat .Podobné jednání' je na cizí, chápe však jeho příčiny a adie je Ironizovat JSííru tohoto ironického vztahn nutno všakr kontrolovat .jaroto Že se snadno a poměrně lehce zveličuje.stanislavsklj se v tomto případě musel zapírat,nemohl využívat předností vlastního zevnějšku.Vysoká postava,zvučný hlas,energická chůze se tu nemohla uplatnit .Tíaopak, musel ji nahradit stařeckou nemohoucností lidské nuly. která však lpěla na rcdevýeb výsadách. Karikatura v prostředí úřednické honorace splnila svůj učel, takový byl názor kritiky." Hádherná herecká dua /Lilinová-Stanisiavskij ,£ačalov -azovská/,originální výprava,vystižená komičnost přitahovala obecenstvo,takže se hrálo při vyprodaném hledišti. 3*anlslavsklj nebyl s£m se sebou spokojený a domníval se že nasadil "falešný ton" .Příliš snadný,trochu vulgární. Chtěl postavu zjemnit a více ji sblížit s nanejvýš jemně filigránsky vystiženou světáokontí.Změnil maskování, leč zdálo se mu,že dokonce ovlivnil ve špatném smyslu výkon Lilinové.'Trásľ sa hrůzo u, kdy ž zjistil, že v hledišti usedl kritik A#*R.£ugel,který Umělecké divadlo nenáviděl od jeho počátků^Chybu spatřoval v tom, Se vyšel z vnější charakteristiky a nenalezl potřebnou rovnováhu. Při páté repríze našel jiné držení rukou /lokty připažen k tělu takřka po vojensky/. Dokonce v průběhu tradičního kabaretu a karnevalu, tzv.1 kapustnikn,v Uměleckém divadle,kde hrál voskovou figurínu zakladatele*jemuž se nedařilo aetorvávat v neměnné po ze, snažil se napodobovat také hraběte Ljub lna. Vučivé aebe analýzy podle systému jej znepokojovaly* "Kruh" se mu nedařil, "koleje* se bortily, "kontakt* se ztrácel.Xeč hlediště bouřilo a smálo se tak, jak nebyv lo v Uměleckém divadle zvykem. Zahajovací představení v Petrohradě - polední :"Hodrý pt ák" , večer ní t Tur gen ěvovský večer. Následovala "Zívá mrtvola*,která poskytla zajímavé srovnání a Uejercholdovýa nastudováním v Alexandrinském divadle.Poté "Tři sestry" a "Měsíc na#vsi". Z recenzí zaujala .Sten ialavsktfhd úvaha A.Benoise o posledních mchatovských inscenacích .okušený literát a výtvarník vysvětloval problematické výsledky mylnou orientací repertoáru,kde se objevovala díla nesoénlcká, hry Tolstého a Turgehěva.V představení "Hamleta* se Umělecké divadlo "zřeklo sama sebe".T*e náhodou zde nehrál Stanislavsklj,pro to že v tomto vyumělkoveném světě zlatlstvých zásten a nadpozemského osvětlení nemohl by se uplatnit s jeho bytostně živým herectví a.1 Vycítil zmíněný nesoulad a jistě se sebezapřením se odřekl Hamleta.Nelze sloužit současně božstvu ax yp vyabstrahovaného krásna a idolu životní pravdivosti.1 btenlslavsklj si zaznamenal, že přivykl tvrdým úderům -122- kritiky i nepochopení,ale t tomto roce se príval výhrad podstatně zvýšil. L oheň 1912 Rozpomínal se na představení v Berlíně, Římě a Paříži, která nevynikala hereckými výkony, i když z hlediska režie obsahovala nezanedbatelné po dn í ty/Scházela ttr však oealistvost a harmonlčnost uměleckého výsledku." Pezaftj* R§inh«rdtovo pojetí "Vladaře Oidipa" *u připadalo doslova bezmocne a zachraňovala Je výlučně mlaořádaost prostředí,cirkusová aréna.A moskevské-publi-fcum jím bylo nadšeno. Třicet let se snažil vychovávat moskevského diváka a bez podstatných výsledků.Co dělat?0dejít do kláštera nebo do cirkusu? Hev zdává se v Sak a publikuje stati o divadelní škole, odlišně koncipované a vzdálené usanoí dvorních institucí .Tam se přijímal konstatní počet žáků,dostávalo se mu školení hladového a pohybového, m in ima etikety a ■ postupně se utvářel typus herce" pro zavedenou praxi,1 Kic,oo by se v něčem odlišovelo,*tráeela ae osobitost, výraznost talentu. Stela Uměleckého divadla považovala za základ princip' výboru,soutěživosti a formování herecké individuality.1 Skupina žáku se neustále zmenšovalxa,odpadali slabší i ti,co se nemohli podřídit nasazenému terna stadia,' Bepertoár odpovídat požadavku žánrové šíře /od vaudevillu po tragédil a áryvky z oper /a přihlížel k nadání tak, aby se dapet mohl pro j ev it. Po s tupn ě vznikala skupinka, která se mohla mak prosadit jako samostatný soubor. Takto byl koncipolán plán Uměleckého divadla a Jeho filiálek, stál e odkládaný a nerealizovaný díky nevhodným materiálním ppdmínkám. , , 16.duben 1912 Ostudná historie zaznamenaná V#V.5Lužským v deníku před- stavení: dva herci se opozdil i,hrál i v částečném maskování a kos t ýmo vání,pohádal i se s ostatními účastníky davového výjevu,křičeli za seénoa tak, že to doléhalo do hlediště. Na napomenutí asistenta režie reagovali hrubě a napadli jej,.V Něco v mchatovském prostředí nevídaného a svcdčíeího* podle názoru Stanislavakého, že sem stále více pronikají mravy z ulice,Měnilo se publikum,měnilo ae chování mladých herců.Stanislavskéfao zoufalé pokusy,, jeho četné provolání,lekce,výzvy se ukazovaly Jako neúčinné. 25.duben 1912 Stávka na' závodě tovaryšstva V.71exejeva,i' Visnekova a /.sam?lna.V deset hodin zazněly sirény a dělníci vyhlásili stávku na protest proti potlačení manifestace v dolech a rýžovistí ch kolem Leny .Stávka měla výlučně politický ráz.Zúčastnila se jí většina,pouze asi jedna šestina pracovala.Příští děn byl provoz obnoven. Počátkem dubna stávkovali horníci v dolech kolem Leny, zasáhlo četnictvo a zmasakrovalo kolem 500 dělníků.^a protest vzniklo stávkové hnutí,které mělo podle dnešního pojmosloví charakter výstražné celodenní stávky. Stanislavsklj stávka považoval za samozřejmost.lískové jsou poměry,a lepší zřejmě nebudou.Spíše naopak... J.fcvěten 1912 Hostování Uměleckého divadla ve VarBavě.Po skončení f&llv?,feeř^^ -123- hlediště*sebemenší zprávička v tisku se nemohla objevit, natož pak recenze.Oficiální kritika dokonce vracela vstupenky,která jim zaslalo ředitelství Uměleckého divadla.Rozumní intelektuálové se omlouvali a poukazovali na neodvolatelné požadavky národního hnutí.Unělecké divadlo se doslalo do prekérní sltuace,protože se chtě nechte muselo účastnit banketu^který uspořádal ruský gubernátor.Po skončení posledního přecstavení,po "Třech sestrách" obecenstvo zůstalo v hledišti a před divadlem, kde dlouho protestovalo proti ruskému násilí. Je nepochopitelné,proč Umělecké divadlo hostovalo Ve Varšav ě.^fělo přece předchozí zkušenosti, znalo situaci a pře&to vyhovělo oficiálnímu po zváni .*Sohly zde zapůsobit kompromisní ohledy,které se v prostředí tohoto divadla také prosazovaly.Íto soubor představoval zájezd trapnou epizo&u ,pro to Se hrát před nepřátelsky naladěným hledištěm není maličkost./, řeč umění zde zůstávala němou,narozdíl od pozdějších představení v Paříži,kde Kfflo^ttŽEěliHS emigrantské obecenstvo vítalo staré dobré známé a záhy zapomnělo na připravované provokace,boj koty apod. 24.květen 1912 zahájena představení v Kyjevě inscenací "Na dně", Souboru prospěla změna ovzduší,přátelské uvítání, bankety.proj í ždky po jjnepru organizované Kyj evským spolkem umění a literatury.závěrečné představení "Tří sester" se změnilo v triumf#scéna byla zasypána květinami, herce odnášeli z divadla nadšení obdivovateli. Po polském mrazivém chladu,přívětlvé ukrajinské Jaro.' Červen 1912 btanislavskij poměrně často chořel,jeho organismus se brábil trvalému přetížení .Ve chvílích,kdy musel zůstávat doma,vždy pracoval na svodní kapitole knihy o tšech směrech' v uměni,kterou nakonec přenesl do "pedagogického románu".' Gervenec-srpen 1912 Léčí se v %saentukách,poté v Kislovodsku.Přijíždí tam mj.'Kačalov,SCfiBtlřfŽ^fros,Smirnovo vá. Vše* vysvětluje specifické stránky ruského divadla a jeho "přirozeným pro žíváním", neodmyslitelnou emotívnost domácího herectví, jež nutno technicky zdokonalovat.Leč nikdy nepopírat citovou podstatu. tfěmirovic-Bančenko pronajal pro studio budovu na roku Tverského bulváru a Gne^dikovovské ulice, ätanislavskij překypoval energií.těšil se na práci ve studiu a plno jej zaměstnávala příprava molierovského večera,kde měla být uvedena komedie "Lékařem z donucení" a "zdravý nemocný". Studuje uoethova pravidla určená hercům,knihy Diderotovy a Leasingový,promýšlí "osvícenskou koncepci" divadelního umění,z níž se odvíjí tradice evropského divadla.^ejen ruského. &áří 1912 Přípravy studia vstoupily do fáze realizace.Stanislavskij opětovné vysvětloval poslání studia jakc nezbytnost pro budoucnost celého Uměleckého divadla. Vedl e konkretizace delších stadií systému považoval za nutné zde ověřovat možnosti prostoru a o světle ní,obohacení pohybu s pomoci pantomimy a dokonce jiné administrativní metody /reklama,nepřetržité představení v* duchu italské' improvizované komedie,orientace na lidové hlediště atd.7.' £aždý,kdo se chtěl stát členem' studia,musel se písemně zavázat vlastnoručním podpisem. Lekce a cvičení zprvu probíhaly v bytě Stanislavského, v druhé polovině září v nové budově.Suleržickij zde -124- vedl tréninková cvičení „změřená ne soustředěni, obohacování představivosti a pamět /respktlve postřehl nutnost zapamtcvat si věci "během krátkého okamžiku, rozpomenout se na jejich umístění na stole,tvar i barvu/. Studio začelo zkoušet "Sa velké cestě" A.PjCeehova a korespondovalo s w.v*orkým,aby poskytl scénáře, což přislíbil utanislavskému. Slibně se vyvíjela spolupráce s A»Benoiaem,kterčho ffěmirovio~I)enčenk© povazoval za umělce blízkého jeho myšlení .Benois se Stenislavským analyzoval text "zdravého nemocného "rozčlenovaný na "malé kousky". Stanislavskij pomohl z vlastních peněz ".ttor kému, aby mohl setrvat na Capri,I z tžehto důvodů se zlepšily vztahy, i když přetrvávala averse vůči Něm Irovi covi-DanČenkovi. 9.říjen 1912 Sezona zahájena premiérou mměZWáiaX "Peer Qynta" fí. Ibsena v režii V.I#Němirovlc^-X>eiicenka,K#A#llardžanova a G .$,Burdžolova, výprava Hefter lch*? V titulní roli L#^#leohidov, L.V.'Korenevová jako Solvejía, a.^^oonenová Anitra,J.V ' * Po 105 zkouškách 42 reprízy do 15.5.1913. Stanislavskij do příprav nezasa^ovalvpouze upozorňoval m rozdílnost scénických návrhů,které se mu líbily, a konečného výsledku .iSpcut^le jej barevnost pozadí a kostýmů.Ssmotný výklad hry se mu zdál příliš doslovný a litoval,že nepokračoval v intencích ^Modrého ptáka".1 v linii "scénické férie" prostoupené mnoha efekty a nevyderpeteknými nápady.1 Sí jen 1912 Pomohl Něm iro v i co v i-i>ančenko v i , aby mutovaryšstvo akcioná řů poskytlo nenávratnou půjčku ve výši 30 000 rublů na pokrytí dluhů rodinného statku na Krymu. Podstatně změnil pojetí hraběte Ljubina.V maskování se ne zřekl mohutných llcousů bez ohledu na negativní názor výtvarníka *?.2)obužittskébo,ale více zdůrazňoval fysickou nemohoucnost tohoto záletníka .brněna maskování se vztahovala na vousy nad a pod rty,aby vynikly smyslné rty. ffn programu molírovskéh© vešero se měl objevitxiuryvek z "Tartuffa", hle\ ní roli zkoušel V.IJfoČalov a KJVjBravi Orgona V. V.Lužskij ,I>orinu 0 .L.Žnipperové,^lmíru LJŠJ Koreněvová.v.řrotože předatsvitelka Toinetty v "Zdravém nemocném ".0 » Y#3zo vská, onemocněla , akouŠel se převážně "Tartuffe",! když jeho zařazení v programu večera zůstávalo problematické^Mhle však po operaci,na rakovinu žaludku zemřel &.V.UraviS»eož urychlilo negativní roshoi ntrtí Jastatnc do obtížné situace Se/ dostala připravovaná premisa "Jekatěriny IvanoVny" L.^Andrejeve,kde Bravič byl obsazen do hlavní role. , , Nečekaně zemřel hudebrsík,skiadatel a dirigent I.A.Sac, což pochopitelně zkomplikovalo přípravu mollerovského večera /kde hudbu připravoval člen komédie iŕranceise, Charpenti©r/a zejména pak studia. Repertoárová krize narůstala,protože "Peer öynt" zklama a mohl se uvádět maximálně jednou za týden.£lesl zájem o turgeněvovský večer a neméně tak o "Hamleta".Hledí Š tě nejen že nebylo vyprodáno,ale zelo prázdnotou. -125- Listopad 1912 Ve studiu se začala zkoušet Heydermansova hra "Zánik ""Naděje"" * /Naděje je název parníku,který ztroskotal.takže nelze uvádět název jako "Zánik naděje" Stanislavskij od samého začátku vyžadoval,aby herci vycházeli z vlastních zážitků přímých i zprostředkován ;^h. Aby nelhali a nepřehrávali,ale' snažili se pronikat do tajů "života lidského ducha*.3 Miniaturní prostory studia vylučovaly složitější výpravu,proto Stanislavskij zde zavedl jednoduchý princip plátenných závěsů.které se poměrné snadno mohla přesouvat a měnlt.V té době novinku,k níž se uchýlil vlastně jen ^ejerchold a Xomissftrževskij.Sy^m způsobe*! vycházela z prinoipu^mčnících se zásten v "Hamletovi". Vedení ^Moskevského uměleckého divadla zahájilo jednání prostřednictvím A.A#S8aina,aby se Stanislavskij vrátil na mateřskou scénu.zřejmě díky tomu,se více zapojil do příprav "Zdravého nemo oného" po boku A.Beoni&e* Iľ.prosinee 1912 Premiéra hry "Jekatěrina Ivanovna" Andrejeva v režii VvI.NěmiroviČe-©ančenka a V.V.Lužského, výprava V#A„Simova. Inccenrce v linii spíše naturel istieké,která neděla úspěch .!Po 92 zkouškách 36 repríz.hrála se do konce sezony 1912/1915,tzn.do 14.5.1913. Stanislavskij považoval uvádění takovéhoto repertoáru za omyl a plýtvání silami souboru.Něm4rovlo-Uančenko trval na zastoupení soudobé dramatiky. Prosinec 1912 Na doporučení IT.uorkého jednali se Stanislavským zástupci na sjezdu lidových dlvad**l,představitelé sekce "pomoci dělnickým a vesnickým divadlům * ,s$¥ g*t*lžfFÍrp^ zrteří požádali o pro- fesionálni pomoc.Stanislavskij určil několik členů mchatovského so boru ^uškevi8e,^čeledova,Lezareva/, kteří vedle metodických' seminářů později sami organizovali lidová divadla.' Stanislavskij -ctudoval knihu (*,ÍFutíhse "Äevoluce divadla.1? í s tor i e Mnichovského umeleckého divadla" a nejvíce se zajímal o scénografické návrhy a technické podrobnosti. ^oethova "Pravidla pro herce'1 jej přesvědčila znovu, že také "velkého ljunenistu" donutila herecká lehkomyslnost a nekázeň k opatřením krajně nehumánnim. ^ávrliy V.'I.TÍe^iroviče-^anôenka.aby se přistoupilo k dramatizaci "Běsů" doplňuje upozorněním na B neméně tak závažnou dramatizaei "Ponížených a uražebýo a "Vsi Stěpancikovo".V archívu Stanislavského se docŘo val nástin zamýšlené dramatizace ve dvou částech pod názvy "Bomán Nataši" a "Román Nelly*. V zápisníku se množí poznámky v duchu,zda herec hrál či nehrál podle systému.I^č Stanislavskij si uvědomuje nebezpečenství sc^olastismu a přiznává* Se Višněvskij sehrál strýčka Vánu podle systému, ale v konečném výsledku připomínal spí*e nudného Serehrjakova. Luležité jsou poznámky v seznamu mladých herců, a nimiž počít*!'L.A/3uleržiokij ve studiu.'Tak vedle jména JjB. VaChtah£ova poznamenal: "Studio se bez něho nemůže otjejít.^ttže ž neho vyjít výborný pedagog a režisér.Jako herec se neprosadil,"Neobsazovat -126r 5.1«d«n 1913 Leden 1915 15«1eden 1913 18.leden 1913 21.1eden 1913 jej do podřadných rolí.ff*jít pro noho něco pořádného?. pořádného.Nemůže být pochybností o jeho nadání. ?M sara.Křsděje pro budoucnost studia .Kutno jej podpořit, Je v krizi. Všeobecně se představy K.3 .Staiiialavského potvrdily, většinou' správně odhadl talentová předpoklady A'&>j Dikého, A ,D. Pohova. LfIéií6 jkuno ve*, V.V.^otoveeva#S.^.1 Birmanové,S.V.<^acintové «j. íjtanislevsfcij se dožil padesáti let .Oslavy probíhaly tdomácím prostředí pomerne skromně za účasti SJIl aljapine aj.T divadle oficiální oslavy nepřipustil, zřejmé mu ;kuirté* výročí* nebylo po chuti a cítil ae mnohem mlrd*í. Rozpory ve výkladu postavy ^míry v •"Tartuffovi",1 Stenislavekému se pojetí ^.íí.wermanovová zdálo príliS ruská a zbavené francouzského půvabu .U&n ir o v i č*t>aněenko pochopitelně obhajoval psychoanalytičky výklad,3tani-slavšfcij více divadelní.Jak vidět,stanoviska obou zakladatelů se měnila TOměrfcě kontradtně a ne vidy **aohem závažnejší se ukázala kolice a výtvarníkem A^^Benoisem,který navrhl vý^rrvu ve stylu Ludvíka XIV.! Nádherný sálmokna od podlahy až nahoru,ohromná zrcadla, s nábytkem po, stranách, Takováto pojetí zákonitě vyžadovalo pozy eiiÉalimsslt a deklamaci v duchu původního "Ôlierova divadla. Díky těmto rozdílným názorům konala se poslední zkouška "Tartuffa* 11.ledna 1913 a 3 t&nislavskij ae ke komedii vrátil až ve třicátých letech,kdy musela nehradit zakázanou Bulgakovovu "Svatou kabalu*.' Premiéra * Eániku "rtftodeje*w * ve studiu Bměleckého divadla /dodatečně nasvaném Prvé studio/. Nesporný úspěch hereckého mládí,re žisára H.V.!Boleslav3kého# Z- ht?rců a hereček vynikli - u.O^irmanová /llatylda/, S-V.'Qiacintovová '/Klementýna/,V.A.Popov /íelle/, I*.jkunová^B.^r.Suěkevič. Utudio záměrné preferovalo hry,které vye'ázely 2e všedního života, aby v něm hledaly "paprsky jasa a záblesky východisek*' spojovaných s humanitou v nej Širším smyslu slova .Prip iso vat^L. A #Buler Žiokému nějaká negativní ovlivnování,zvýraznovat závislost ne tolsto jevském - "neprotiveni se' zlu* /dokonce v rozporu a připravující se revolucí /nelze-'Jisté tendence tohoto typu «de existovaly,ale měly krajně positivní význam.1 21idBtovaly-obracely pozornost k milosrdenství, 2á#mo o blikni,»» Představa o idealistickém filosofickém směřování-1.studia vyhovovala odprůcům pozdějšího Il.^CHAT a jeho likvidátorům v polovině třicátých let. Obnoveny zkoušky "Zdravého nemocného* *kde za chorou O. V.azovskou nastoupila ä$ V.P.Lilinová v roli Toinetty. Na nasedání rady tovaryšstva prosazoval do repertoáru* Pu^inovymPlé tragédie - "Kamenného hosta*, "Skoupého rytíře","Hodovas v dobe moru* a mfozrte a Sakieriho"! pohádky I..^Tolstého, "Sílené peníze* A.ostrovského, drrmatizpci "Vsi Stěpančifcovo* ./ffěmiroviě-Dancenko nepovazoval za typické pro £o3tojevského/.Y, -127- tínor 1915 Březen 1915 l6.březen 1913 27.hřesen 1913 Stanislavskij začal zkoušet Argana.V zápisníka poznámka, jek snadno se fcraj^ a zkouší,když je známo,-že rol nakonec sehrána nebude a musí ji převzít někdo JinýjštanislavskiJ totiž podceňoval vlastní vlohy komediálního herce a považoval se výlučně' dramatické!*© um šice .Re žil "Zdravého nemocného" převzal A.Benoia,který z Petrohradu posílal pojyny a návrhy výpravy i kostýmů j2kou Sel pote orně ojediněle a zastupoval jej K.ä.atanislavsklj. Zkoušky probíhaly nepříliš soustavaě.Benois si nedal říéi a neustále měnil obsazení.V roli BelIndy - Xnipperová, iíokolovová,Lilinoválv roli Angeliky - Koonenova#Solovje-vová,Kre3tovozdviženská,Säšä Baranovoválv roli Beralds -Massal itisoVfjUuvan* Samotnému Stanislavskému se během zgousek udělalo nevolno a zažal se mu nervózně trhat sval ve tváři,tik. neskrýval se s rozčarováním,že představení,o němž snil 00 tři roky,bude nyní uvedeno po 15 zkouskách,podle aagilevovýeh zvyklostí. , , Ve studiu,ze úěasti spisovatele A .N.^oIstého, improvizace na zadaná témata podle nanejvýš volných scénářů, mj.' pojetí v rozdílných žánrových rovlnáchJŽ chudáka král,' z krále žebrák.V' tomto ohledu se' shodovaly postupy L.'A.: SulerMckélio',J,B.Vachzan^cva,H.V.Boleslavskél^ s tím,co ověřoval V.TS.^ejerchold v petrohradských studiíehJS tím rozdílem* že nekompensovaly kompromisy,k nimž se musel uchylovat režisér oficiálních dvorních divadelne studiu měly organickou podobu radostných her,které předznamenávaly vznik "Princezny Turandot"* , , skandální přednáška kritika Mt J.I./jchenvalda "ffegaee divadla",která odsoudila divadlo jako d~uh závislý na lite* ratuře k zániku ^Takováto závislost popírá 4akoukoliv samostatnost, takž Bérec je odsouzen k potupné úloze pouhého ilustrátora .Samotná podstata divadla je pasivní a nemůže postačit bouřlivému vývoji modernistických smórů.Staré divadlo polil til naturalismus,nové nemůže vzniknout a veškeré pokusy jsou odsouzen k nezdxaru.Dlvadlo se přežilo a vyžilo - takový byl závěr přednášky*s níž polemizoval mj.Něairovié-Ořencenko. Liborem hereckého výkonu £.$.Sta-aislavského piakimtx v roli Sabelského /"Ivanov"/ prokázal samostatnost in t er pretaoe,obohacení dramatického textu ve smyslu Čechovove zámoru.stanislavskij byl více a"eechovovský než -sám Cechov". To -nemohlo cokoliv změnit na přesvědčení ěásti kritiky, že nastala ddba "smrtelné krize divadla",od něhož se odvrá« t i la většina autorů i podstatná část publika, utratilo společenský význam a umělecký dosud neobjevilo.witělo vychovávat a nevychovalo ani sama sebe, jak dokládá prudký pokles úrovně větvin* představeni během repríz,1 Premiéra molierovského večera - ""a n želem z donucení" a "idravý nemocný",Prvá ôáet v režii V^Aěmirovlce-X}andenka,druhá v režii K.^.StanislavskÄho.lTa plakátech v programu se vSak režiséři neuváděli,pouze výtvarník A»!Benola;Později se uváděl /.Benois jako inscenátor a zakladatelé jako režiséři. Stanislavskij zvítězil pojetím Argana,výkladem nanejvýš" originálním.Nechtělo se mu akcentovat pouze Chorobnost Argana,a tak přijel na myšlenku "domnělého nemocného".1 Usarpátóra,který si hraje na nemoc a za každou cenu -128- ji vnucuje celému okolí*aby se na jeho hře podílelo ♦'Proto záverečná apoteóza vyznela tak přesvědčivě,Argon se stal sám sobě konečně lékařem, Množství lakviček od léků. a krabiček s mastčkami na policích, křeslo s instalovaném v něm nočníkem,Argas v supenu svíjející se v bolestech a vynucující si pozornost bes ohledu na hádač protivenství se strany Toinetty.lJcba. však vtiskla pojetí £jS. Stnislavského závažnější kontext, pro to že nastoupil čas vhodný pro šarlatány,mastičkaře,mystiky a všemožná podvodníky. Stránky novin hýřily nabídkami léčitelů nabízejících zázračné prostředky tibetské medicíny - a v prostředí carského dvora se dařilo Rasputinovi.který měl dobrý vliv na nemoc následník trůnu a těšil se důvěru' carevny^ez ohledu na jeho negramotnost a nemožné chování... Obrovitý měšták,chlap jako tors a sténal jako nemluvně* zbohatlík okrádaný šarlatány,kteří jej utvrzovali v jeho hře na nemocnost...iKritika shodně ocenila jedinečný výkon - ' K,S,ste.nislfívského v- roli Argrna'Líbila se Toilwtta . Lillnová/,B^linda /O.L.KnipperováAngelika /^.V.BarajjoVská/í méně již V.'P.lBoísilevskii /Cléraťhe/*l>jDiivaa /BereMe/.V.' "enská část Souboru Evft^zila a svým způsobem soupeřila a výkonem Stanislavského* údaja o zkouškách se' li^í,prvá část se zkoušela čtyřicetkrát. druhá asi dvacetkrát..Po 10 reprízách se představeni hrálo do JL 28.5.1914.V sezoně prvého válečného roku se zdálo příliš bezstarostné a hravé, pro to sem nevstoupilo .stanlslavskij se ně mnohokráte rozpomínal, ale odhodlal se k návratu až v polovině tHcátých.ftávratu k principům hravé improvizace.' stanlslavskij se tak prosadil jako komediální herec, přesvědčil kritika i hlediště,Se není schopen jen nekonečných meditací a psychicky zdůvodněných' rozborů,ale také umí hrát ve frošce,parodii a grotesce.«Toho karikovaný Argan xmojt zahrnoval v soba různé žánry,aniž by působil kompilativn nebo rvznorodě.l)obrácký, trochu plačtivý,nepříliš inteligentní hlupák nadaný schopností poroučet a manipulovat s okolím * odpovídal dgmoksaťickčmu přesvědčení jeho tvůrce. Podnes tak ^yhiíží ne fotografiích:kulatá tvář,malá očíčka, pootevřená ústa,malý knír pod nosem a ježatý pod dolním rtem, rozcuchaní vlasy vyčnívající pod vyšívaným čepcem, bohatý límec, župan z brokátu © pod krkem něco na způsob slintáčku..V ".a.cěchov zaznamenal v mersoácech kr^ch Improvizovaného výjevy v apoteóze,kde here ké mládí hrálo doktory,^ ludví-kovských kästýmeeh s obrovitými rekvizitami 'zvětšené stříkačky a zařízení pro výplach žaludku ^snažili se pobavit T ledlště.I>okonce založili sázkovou kancelář,která nejúspěšněji šímu komikovi přinášela zisk,JJednou,před nástupem Stanislav* ského,zařádil si a.i>»i>ikij,který sopakoval všechny předchozí komické výstupy v exaltovaném tane i . S tan isle vsklj chvíli nochapal .proč j ego nástup zůstal bez ohlasu. A, pochopitelně radikálne omezil improvizaci ^.a.C@chova,A.lĎ^)ikéh©,A.^í Popova aj. Duben 1913 jjfky statím,předná*kám,debatám i vlastní herecké praxi w vyvrací převládající názor,že naturalistické divadlo podceňovalo hlediště a vnucovalo mu celistvou představu,kterou nemohla obohacovat divákova fantazie.Edyž by se přiznala oprávněnost podobného náboru,pak nutno položit otázku,zda stylizovaná hra "mejoroholdovských neživých manekýnů* necím obohacuje hlediště*? Stanlslavskij přemítal o divadelnosti a scéničnosti,což ohápa jako rozdílné stupně jedné o s tet i cké - kategorie .Prvou jako 5#äub©n 1913 .X7.dubsa 1913 Buben 1913 -129- Pochválil herce studia na zkoušce "Světského svátku" a#Hauptf!jannft#Br« považoval za Eixstarakou a nudnou,herecky výkony za živé.Tím mppt spíše,že většina členů stadia hrála ve zdravém ne?wcnáa" a nemohla po večerech akonšet. Skončila se ssaofs sezena 1912191? představením * zdravého nenooného * ?Ľ tan islav ski j m 51 příj^ný pôoit*protože se do hlediště vrátilo obecenstvo.hav-ílo se,smálo a reagovalo nanejvýš živě. V zápisníku strohé konstatování,§e přes všemožnou chválu nepovažuje Ar^ana za dokonalý výkon."ěl příliš mnoho práce s ostatními a nemohl se jí patřičně věnovat. "Studiový princip" práce na textu a představení chápe jeto perspektivní .Autor přinášel pouze teze vit ě formulovaný "plán liry** t zrno zaaávené dó herecké pudy.2 jeho strany vycházela Ínicl^tiva,kterou přebíral soubor společně s sx režisérem.iCaždý mel právo navrhovaťjpždý mohl diskuto-vat,taždý přinášel nové a nové varlecejEftaolera režiséra bylo nenásilne je třídit a tříbit,nebránit vzniku dalčíeh? Kejbbtížnější se Stanlslavakému zdálo stadlum,kdy bylo nutno zasáhnout do přípravy a svolit některou#z možností? I když připouštěl, ze bý v duchu commedie dell arte nemusel tento proces popřít další improvizaci /což se ovšem stele i v tomto typu improvizované komedie,jak dokládají scénáře^ btudlo melo úspěch, ml uvil o se o něm a získávalo na popularitě. To znepokojilo wstarce" v souboru Uměleckého divadla včetně tfěmirovičeT^ančenka.Přesto^e neustále opakoval,že výsledky se mohou costavit za tři ro&y,přiznávalt že je wmile překvapen".Je otásfcou,kdo vyvolal potíže nepříjemné pro další~provoz studáa?Ji3té je jen to,že sem přišla komise,která zak'zela veřejná představení s ohledem na požární předpisy a bezpečnost diváfcfc.^Studio bez obecenstva ztratilo smysl,takže Stanislavskij hledal' jinou budovu. Diplomatické mise vyjednavačky se ujala JP ?Andrej evova. která nabádala Stanislavskéíio, rby nezapomínal na Umělecké divadlo a věnoval se mu s novou silou.Stanislavskij pochopil taktický manévr a pozval Andrejevovou,aby se podílela na představeních studí a, kde můsse podstatněji ovlivnit pějí výkony.Uemusí se zde totiž řídit řadami nejrusmějčídh institucí i jedincůřrozhoduje zde sám, přihlíží jen k přáním kolektivu? zahájeno hostování IMěleetóho divadla v Petrohradě předsta flla "zdravého nemocného ".Hlxadiště vyvolávalo režiséra a když se objevil A.Uenois vynutilo a i, aby se tratil pro Stanislav akého a společně se s ním děkoval? Prožívá rozchod s A.U,Koonenovou,která nechtěla po leta ixk čekat v souboru Uměleckého divadla* na příležitost, jak se prosedí t .Odešla za A, J.TairoVem^tanlslavskij al^ ^ poznamenal, £e nemá štěstí na' herečky,které jej ssaailliji opouštějí a neznají vděčnost.On přece objevil Koonenovou, poskytl jí příležitost ve škole i několik zajímavých rolí. Po dl e jeho názoru příliš spěchala a chtěla se za každou cenu uplatnit.lvr£en£iže příčinou odchodu byl názor Stshislavského, jako by Julii mohla sehrát až po deseti letech,není zrela potvrzen*! když není nepravděpodobný podobný výrok,proteze Stanislavskij nesnášel "přílišné sebevědomí" neohlížející se na kázen,sonstavnos1 a pracovitost.išnahu dosahovat uspěchá kdykoliv a jakkolivj Pslrvskému t^xt hry "Bůže a Kříž", idal,r>by tu mohl hru přečíst pouze za /.Blok svěřil l>tm respektive jej po. -130- přítomnosti A.V.^emizova.stanislavskij onemocněl,setkání se odkládalo .Autor trval na požadavku,protože' chtěl, přesvědčit 3tanislavského#aby se njal role Bertrana...' 25.duben 1913 V Petrohradě hostovalo studio Uměleckého divadla s Heyderman-sovou hrou a mělo úspěch .Kritika objevila shodu uměleckých principů molierovského večera s impřovizovaností studiového představení* i 7. duben 1913 Konečně se uskutečnilo as tkání Bloka se Stanisl*v8kým.lAutor mu přikládal ohromný význam,jak dokládá obsáhlý záznam v jeho .Autor předčítal a nemohl překonat ostych a trému.^áhy měl dojen, ze mu Stanislavskij nerozumifCO£ se později potvrdilo. Kdys Maník objasňoval dějové situace vlastními slovy,pak nedorozumění pominulo,Po osmi hodinách se vyjasnilo,že~ Stanislavskij neví, jfek podobný text inscenovat a nechce mu v sebemenším u Škodit ."Nesetkal se dosud s podobným dílem, neví,nakolik je literární či schopné uvedení.£ tanislavského zaujalo téma Bertrana jako ponižovaného jedince,téma sousvučné hledl^i.&aždopádně si vážil Blokový poezie#kterou chápal jako součást tradice A.S.Puškina. Po jistém časovém odstupu si A.Blok po znamenal, že hru psal více než rok a pak ji přečetl citlivému tvůroi,který vsak nic nepochopil,nic neuznal a nic nepocítll.Přesto jej nadřazoval Mejercholdovi a kladl si otázku,zda má vůbec smysl psát pro divadlo,které převádí Jemné záchvěvy do podoby hrubých náporů a vulgarity .úvahy o "novén divadle" se mu zdají směfiié,vymyšlené a zbytečné . Po shlédnutí molierovského večera napsal Blok rozměrný dopis* v němž se přiznal Stanialavskému,že se mu představení nelíbili Podle jeío názoru ^bliere se přežil,připnda^mn příliš napudro-vaný a vyu«ělkovaný.1?aopak,představení studia jej uchvátilo přirozeností hravého mládí. Blokův názor nebyl ojedinělý,Část publika i kritiky polemizovala se samotným faktem repertoárového výběru a označovala molierovskou komedii za přežitekyProto A.Benois v článku "Ifoliere a pedanti* obvinil hlediště z nekultúrnosti, neschopnosti pochopit ohromnou' tradici.bez níž se nemůže obejít žádná divadelní kultura .Hledi £ t ô řvalo smíchy, bavilo se jako sálkady málokdy, ale několik vztyčených ukazováčků pedanskýeh kritiků je přesvědčilo o pravé® opaku, ^esouzvučnosti # zastaralosti a nezají mrtvost i tohoto typu, 'statického divadla*,které se neobejde bez efektních poz a členitého přednesu v duchu dvorní etiky. Květen 1913 V Petrohradě během zájezdu připravoval "Paní hostinskou'* C.ítoldoniho společně s A.Benoisem a výhledově zamýšlel uvést "úklady a lásku* Jfr.&chiUera s výpravou V.v.Dobu-žlnského. 18,květen 1913 £ Petrohradu odjelo Umělecké divadlo do Oděsy.kde zahájilo "Višňovým sadem*. Opětovně marně zápasí s upadající kázní technického personálu i herců /bouchání dveřmi během představení,návštěvy v Šatnách, nesprávně rozestavený nábytek. Po skončení zájezdu odjel parníkem z Oděsy do 3evastopolu v doprovodu syna Igora .dodatečně se k němu přidali J.B.' Vachtangov,X..A. išuleržickij a Q.3. Burd žalov, kteří hledali vhodné pozemky pro hereckou komunu v okolí Batilimanu /zátoky nedaleko Sevastopolu/.V Ghersonu prohlíželi archeologické vykopávky m j .Hrwakŕka id Indiu antického chrámu a divadla. -131- v představení soukromopodnik^telskéh© divadla V.T.Nlkulina "Bíte lásky* Jej zaujal herecky výkon KJ&JSejflft jun* Syna známého herce Alexandrinského divadla,kterýpozději emigroval do USA.kde působil jako herec filmový a podnikatel Sejn jun?jej seznámil s pojetím Trepleva a Stanislavskij mu poradil, jak pracovat podle systčmu.Kdyby nezačala válka a nebyl -sob ilizován, pravděpodobně by se stal hercem Uměleckého divadla.Stanislavskij byl nadšen jeho nadáním*1 Červen 1913 Přesídlil do Jalty.kde pokračoval v práci na rukopisu rukověti pro herce,volnáho pokračování částečně zveřejněné "Abecedy"zaměřeného na "tři směry v umění"* V korespondenci s ^.Benolsem navrhl,aby se v "Paní hostinské objevily mezihry v duchu italské improvizované komedie* Zdalo se mu nezbytností oživit emancipační komedii něčím nezvyklým a živelným* Uděluje synovi &gerovl,který mezitím přesídlil do Kaněva do rodiny SulerHckých,písemné rady*iak Sít a nechápat svobodu povrchně.i>obecky a vulgárne. Zít svobodně, tzn.! ctít svobodu o s ta tni ch, chápat ji altruisticky. Červenec - srpen 1919 Koresponduje s administrativou Uměleckého divadla, která Se příliš nevěnovala vyhledávání vhodné budovy pro studio. ' ' Pracuje s 0.V^zovskou,představitelkou Virandoliny, a označuje za výchozí moment scénu,kdy uctívá Hdpafratta. Nejen z hlediska jeho vztahu k ní,ale ve smyslu rafinovaného předstírání . G zo veká připravovala nějakou lahůdk*t,Stanislav-sfcij přicházel s někým z členů rodiny, aby se mohl započít rituál.tízovská - Virandolino se předváděla jako dobra hospodyně,veselá společnice a prvotřídní dáma.2 tohoto žertovného zázemí měla vzniknout postava Qoldoaiho komedie.' Cte "Běsy",které V. I.Nômirovič-X>ancenJÄ© prosazoval místo "úkladů a lásky". Po návratu do Moskvy /kolem 24?ô./věnoval se přestavbě budovy pro studio v Tverské ulici z bývalého kina Lux. tldaje se různí, zdá se však, že šlo o prostory,kde dnes sídlí Studio u Nikitské brány M.Jiozovského. Září 1913 Začíná zkoušet "Paní hostinskou ".Nikoliv rozborem u stolu, ale individuálně s jednotlivými herci.Dokonce mimo pořadí výstupů a dějstvíJSnaží se předev§ím,aby pochopili ovzduší rozverné italské komedie, její styl a půvaby^kouSí doma a klade důraz na odlišení taktiky */irendoliny ve vztahu ke třem nápadníkům /merkýze di Forlipopoll hrál ä'*S# Burdžalov a hraběte Albafiorita A.l.TiSnžvskij/. iinažil se,aby se cítili jako v pokoji hostince' s ukládal jiz vSemožná cvičení na téma,00 bych udělal,kdýby..V Měli si zvykat na bydlení v hostinci, popí jet čaj.dívat se z okna,nudit se,naslouchat za dveřmi.Za rozdílných okolnosti ve dne i v noci.v paprscích oslňujícího slunce 1 ve tmě. Burdžalovovi určil jako průběžné jednání snahu, jak uchovávat vlastní důstojnost - taksíe musel překonávat svoje pochyfcno-sti;íi$něvskému - snahu,jak se zmocni* ^irandollny, takže se musel krotit a skrývat vlastní samolibost a domysli vost. Jednání kontrastovalo s povahovými předpoklady, aám vsak musel přiznat,že zápas s rutinou vedl nejednou k pravému opaku,kdy jedna Šablona potlačovala či nahrazovali! druhou. 22.září 1913 "Huské slovo" zveřejnilo otevřený dopis *f,Oorkého •♦0 kar amazo v §t in ě " , pro tes t proti uvádění dramatizací románů Jj.V.bostoJevského Mejmě v souvislosti se zprávami~o -132- Moskevské divadlo mu odpovědělo a objasnilo důvody .pro č považuje dramatizace za ne zbytné, pro to že jedině "Velká literatura" může udržet repertoárovou linii,gož bohužel soudobá dramatika nedovoluje.? odpovědi zazněl ton výčitky, pro ô právě Vj&orklj nechce pochopit obtížný stav a nepomůže tfaěleckémn divadlu.Proc je nechce pochopit. Vzniklá polemika,která pokračovala.pochopítelně neusmířila obě strany ajaěla vážné důsledky pro výklad přínosu ^HAT. V sovětském údobí,jakmile převládla glorifikace díla *C &orkého,od%ozovaná z *%jt&y",poslonžila jako důkaz anti-spolpčenské^koncepce a úpadku' Uměleckého divadla.Odklonu od jeho proSrsívního programu.' ,řnohé nasvědčuje, že polemika v.Oorkéh© s lostojevským 'dramatizace posloužily jen" J ako podnět/měla hlubSí^příčiny.-Qorkij polemizoval sám se sebou,zavrhoval' stránky ruské povahy,které sám idealizoval ve "Zpovědi ".Argumentace v duchu uvah o nástupu revoluční vlny,která se musí vyrovnat s pasivitou a sebezničující skepsí, j e v každém případě problematická .pro to že klade společenský' vývoj a umelecké dění do příliš zjednodušené souvislostl^llmoto M.Uorkij neviděl nastudování "Bratří Karamazovovych* a neměl sebemenší predstavu o koncepci dramatizace "Běsf*»Neehlížel se na jedinečný výkon V^l.lačelova v roli tttiP- Ivana, Wífíieonidova jako "íti.V.V.ttotovoeve Aljo^í.V.V.tužského jako řjodora Pavlovioe#L.w.Koreněvové Lízy.UgSgireva %skvina,J£ateřiny Ivanovny O.azovské i Srušeaky ^.V.Ueraano-vovév&vality představení ověřilo později hostování v zahraničí. Gorkého odsudek pochopitelně roztrpčil soubor Uměleckého divadla.stěží mohla potěšit skutečnost, že na jeho-ochranu vynaložily vysloveně reakční ^isty nemalou energiiľProto že tím maskovaly letitou nepřízeň vůči autorovi šestáků* a "Na dně"'.i»ze předpokládať,že se znovu ke slovu dostala averse ".^Gorkého vůči V.í #1f ěm ir o v ičovirSanče nkoVi, který si dovolil mít výhrady k jeho dramatickému dílt^imoohodem mnáhem taktičtěji formulované než připomínky A#r.Čechova k "VěSfákům".1 - - wnehé nasvědčuje timu,2e polemika a T&aěleokým divadlem vyplynula z protikladných názorů ".Gorkého,který na jedné straně všemožně podporoval a propagoval revoluční dělnické hnutí,a na druhé se děsil negramotnosti a nekultúrnosti proletariátu.Jak dokládají jeho reakce na zkušenosti s sekcemi o ruské literatuře na Capri,určenými výkvětu ruskýd revolocionářů.Ostatně z těchto poznatků a obav vyplynula pozdější polemika s V. I.Leninea, negace rudého teroru a antlhumánního jednání většiny bolševického vedení. Názory popírané po více než 70 let a zveřejňované v celistvosti teprve v éře glasnostij Uměleckému divadlu polemika neprospěla,protože vyústila v obranu.%espravedlivdst výtek automaticky nastolila ' představy o Tjtiiwstt»výjimečnosti,nevděku a zneuznání. Navíc bedle č^nzOTnfeÉ opatření zabránila na dlouhou- dobu Inscenovat hry MjGerkého.Až do počátku třicátých let." Ale i tehdy Gorkij nesvěřil "Eegora Bulyčova" Uměleckému divadlu*,ale jeho premiéra se odehrála ve Vachtangovově divadle* 25. září 1913 Vedení tovarySatva* schůze akcionářů i vedení shodně jako celý soubor vyslovil souhlas s uvedením dramatizace románu F3JBostojevského pod názvem "Nifcjolaj 3tavrogin".Po tomto rozhodnutí následovala odpověd w#xJorkého ve formě kolektivní' ho stanoviska.' -153- ZáH - říjen 191? Stanislavsklj připravil alternaci . _ I»^,1foskvina,takže Jopichodova £rál M.-A.*Cechov% "Ve shodě s režisérem mnohem agresívnej i, zdôrazňoval jejio neomalenost a hrubost. Lučastnil se zahájení "Svobodného divadla".vedeného ^Ji.^ferdzanoveat /7.10./,premiéry "Soojočínského jarmarku0 V.r.^usor^^ého.mbilÄ se mu úprava hlediště, opona sestavená z útržku ve stylu lidových koberců, živé herecké výkony.Predstavení posílilo jeho optimistické názory na perspektivnost divadelního umění," oslabené převahou opačných hledisekJPřemírou skepse, meditací o krizi a zániku divadla jako takového/ ll.říjen 1913 Nepríjemná schůze v továrně,kde vedení mělo výhrady k rozšiřování výroby a zveličovalo nedostatky spojené se zhotovováním kabelů a vodičů. Neuvědomovalo si, že továrna obtížně proniká na světové trhy a musí zápolit ■ iMaiii-iiasv j aasýa wadkjr lam sa snižuj íoía se odbytem. Takže změna profilu výroby znamenala jediné možné východisko .Stanislavski 1 prosazoval m j ^výrobu volfrámového drátu,speciálních kabelů pro námořnictvo apod.v,kde byl zaručen odbyt státními objednávkami.3 ' Narážel však na nepochopení,závist a konzervat ismus.' ~' V zápisníku si po znamenal, že je to horší než v divadle, Akcionářům jde totiž o nemalý zisk a nejsou ochotni pochopit, že změna výroby jej neohrozí .Spíše naopak.1 14. říjen 1913 V souvislosti s 15. výr očí m Uměleckého divadla zveřejnil K.S.Stanislavskij historizující články, kde charakterizoval vývojové etapy.Od historického realismu "Cara Fjodora* k společenské linii "Na dně*, od čechovevského repertoáru k dramatizacím ř.^f,1, Dostojevsk4ho. «*Přese všechny omyly,ztráty a neúspěchy zůstávalo Umělecké divadlo věrno původnímu programu zafixovanému v jeho názvu,^3 tím, že ohledy materiální se dostávaly do rozporu s posláním všeobecně pi^stupnÄio,lidového dlvadla»tPřesto však divadle ovlivňovalo publikum ve smyslu přemýšllvdsti, náročnějšího vkusu a citu .O d vnějšího realismu dospělo Umělecké divadlo k realismu vnitřnímu,! když jeho vývoj může připomínat pohyb v uzavřeném kruhu.' Zbavovalo se však schematičnoati naturalismu , impresionismu a symbolismu,aby spělo k mnohem koncentrovanějšímu stylu - "vniřnímu realismu". Při oslavách v prostorách scény a hlediště se Stanislav ski j objal"ô Fěmlrovičem-Dančenkem.oož vyvolalo bouřlivé ovace t 15. Hjen 1913 Premiéra "Světského svátku* /Slavnost usmíření/ Cx.Hauptmanna ve studiu Uměleckého divadla.Režie J.E.Vachtangová. Roberta hrál E.Tf.Su,charazrt^rmst,analýza,Sebeanalýza,jak zacházet se sys ternem, po známky a pojmosloví. Ha prvý pohled je zřejmé,že sem vstoupily kapitoly napsané do "Abecedy dramatického umělce- a knihy pod pracovním názvem *Iři směry v umění ".Tíeméne tak je zjevné, že metodické uspořádání částí vzniklých samostatně ěiniío Stanisla skéiau potíže. íitále více se zabývá historickými' souvislostmi kolen realistického herectví v pojetí M.S.Sčepkine.S tu^nje monografie,memoáristikn a zjiStuje asalogicnost úsilí reformátora kalého divadla s počáteční fází uměleckého divadla /tsn.Ve snaze ukáznit soubor.vytveřit základy přípravy představení, trvat na maximálním pře tělesněni, -nehrát roli,ale vytvářet celistvou dramatickou postava/.1 Á z těchto pozic přemítá o tradici herectví představování, odvozovanému z francouzského divadla a typu domácích dvorních scén.Zpbývá se klsicismem, čte monografie věn' vené Mollevovi i práci V.TtJVsevolodsfcého-äfiHfc^ Gerngrosse o divadelním školství v Hušku. Souboj divadla s filmem chápe tak, že v prvé fázi kine zvítězilo a získalo publikum.napomohly tomu naturalisticko dekorace i naturalistické herectví .To je jeden z hlavních důvodů.proč divadlo musí' zvolit jiné řešení a odmítnout podobny vulgární přístup.Y twěleckosti,x5áročněj^ím repertoáru,harmoničnosti představení je Jeho největSí síla a přednosf.I^č tomu brání zstím nevýrazná profesionalita a návyky. Leden 1914 Něwirovičovi-DanČenko se zdá Stanislavskéh© pojetí Hipa- fratta poněkud t ěžkopádné.Boporučuj e mu jiný vykladl kavalír je v náladě,pod parou,chová se nevázané a ženy ani nepozoruje.Nebojí se j ich,momentálně vzplane a zamila* Je, takže upadá do závislosti pro něho nanejvýš nepře jemné! Taková je příčina Jeho nenávisti k ienám.Stanislavsklj podobný výklad zamítl. Ekpuší *Paní hostinskou1* každodenně více než osm bodla bez přestávky /od jedné do devíti/a poté pracuje s některj mi herci samostatně.Všichni jsou vyčerpáni a rozladěni. Stanislavsklj reaguje tak,že nehodlá v ničem ustupovat a zkouší od devíti večer takžke do rána.'S ranním rozbřeskl se rozcházejí pobledlí herci do svých dom vů a Jsou štasti že nepatří k t e*, které StanislavskiJ odvěji domů, aby * tam pokračoval v práci. 21.1eden 1914 Představení "Višňového saduM se začalo se zpožděním jedenácti minut.&tanislavskij byl ne no cen a neměl sílu se dostavit v Čas. Opětovně se všem omlouval,prosil o odpuě* tění,hrozil se následků,když aám přestává být příkladem.' 4 Hrál verslnina s teplotou 39#4,v*rně Jej přesvědčovali, pby se vrátil domů,proton mr-zitím se dostavil L^f.^Leoftldo e mohlse u >*out role.Odvezli Jej z divadle v wdíobejanefru ^*w,Sempe-rová,^pbrizÍa R . V. Bo los lev ski j i zaujala nádherná výprava *.Benoise /sál v třemi rozměrným; okny od země do stropu,!CTi^^z^>ffwwi>itsimaiwgKmtfsttt-ar kde se u malých stolků rozmístil nápadníci,s lodžií na úrovni balkonu a rozmarným stolem uprostřed místností.' Tapety výrazných barev,lustr jako obrovitý lucerna.1 Souhra barev a stínů v střídajícím seosvětl^ní od časného rána až po noční přítmí/. St&nislavského herecký výkon byl převážně označován za pozoruhodný, jeho směšný kavalír vyvolával soucit,pro to že trpěl a musel snášet us trky .Bez ohledu, nakolik je sám přivolavši díky jisté nrivitě či hlouposti^roohu přihlouplý,!ec milý člověk,velké díte v milostném okouzle ní Mirandolinou... odebral • 1 Po představení *TH sester*' aotkzx± se M.^orkij a nfii Andrejevová v doprovodu K.S tanislavskéh© do Studia, kde bylana programu * světské slavnost*.Sorkij neznal kritické stanovisko 3tanislavského, sám byl dojat a označil studiové představení za nej zajímavější v Moskvě.1 Kadchlo jej také obecenstvo,které sem nepřicházelo náhodně.Naturalistickou výpravu chápal jako souôast ' ( záměru,snshy karikovat,pprodovat » blížit se grotesce.- Delší rána pro Stanislavského,po loňském rozchodu s A.&.-Koo ne novou, nyní odchod O.Tr#Uzovské.Pátrá po příěinách, proč jej opouStějí žačky.Cítí se opuštěný a zrazenýj Sám jim pootevřel "bránu k um Žní", sám je objevil a vychovával a jakmile se dostavily uspěohy,opustÍly Umělecké divadlo a v sebe,?»n?ím se neohlížely na důsledky. Co se stalo s jejich rolemi,co s předst^veními.xnovu Se aAzzjLjs utvrzuje v představí,že rozhodující je etika a ' cTice ji zavést jeko samostatný předmět ve škole i studiu, Chce jí věnovat samostatnou knihu. Valná hromada zakládajících členů spolku všeobecně dostůj ných divadel v provincii za účasti btanislavského,l?ěmiro* viče^anôenka,^.I.*!a!?!onto^ VJU.Polenova nj.Základ melt vytvořit odchovanci mchatov-ských studií. Vedení Uměleckého divadla využilo příležitosti a dalo zde schválit žádost hlavní tiskové správě é povolení hry V.KVolken?tejna * 1'ouIrví ubožáci* . -137- Stanislavskij korigoval nastudování míněná hry a současně chystal aktovky P.leriméa. tt^byl proti tomu, aby studio sehrálo hru V.fy.Vol&ígnStejna v Petrohradě. VolkenStejna Zprávy o odchodu O.V.ttsovské svýSily zájem obecenstva, které právem* předpokládalo*že "Pani hostinská* zmizí s repertoáru. , . , , 17.březen 1914 Premiéra brv L.Hf.;AndreJeva *%Slenka* v režii V#Í.Hěmiro- viče-I>ančeitayvýpr*vě K.ir.Bapunova a A.A.tPetrov«? Stanislavakému se hra nelíbila,nesouhlasil s jejím zaraze* ním ne repertoár,protože nepilnáSela cokoliv nového. Proto se premiiry nezúčastnil.1' ' Jeho názory se potvrdÍ2y,hra L.^.tÄndrejeva záhy **>»■* ilzX zapadla. ' * * Po 63 zkouškách 19 repríz do ll.!5.X914. Její scénický život se skončil v probíhajímí sezoně 1913/1914. zbytečná námaha, zbytečné roztrpčení souboru* 21.březen 1914 Zádá ředitele Němirovice^afičenka,aby co nejpřísněji potrestal asistenta režie A.9.1Fegavu,který se opoždoval na představení,neplnil své povinnosti a dokonce nevedl deník představení .^tanislavs^jfkterý odmítal pokuty, upozorňoval líěmirovioe-Dančenka, že v takových f**pffc případech ae v zahraničí sahá k pokutě ve výši měsíčního platujPagava dokonce odmítl se podřídit Stanislavskému a naznačil mu, že se má starat pouze o roli Hipaíratta. 7.duben 1914 zahájeno hostování v Petrohradě představehím "Nikolaje ttavrogina* . EežisáV F.P.Komissarževski j se znovu' nabídl a chtěl působit v ttněleckém divadle i studiu.^tanislevskij nanejvýš" taktně mu sdělil,že sám nemůže rozhodnout. 20.duben 1914 Literární spolek,organizátor intimního divrdla pod názvem "toulavý pes",středisko petrohradské moflerny, uspořádalo banket na počest Uměleckého divadla.'Zde se po lotech setkal Stanlslavskij s "ejercholdem a iQZIBIX s dojetím vzpomínali na Divadlo-Studio. 1.květen 1914 Vedení Uměleckého divadlo se muselo navrátit dočasně do Moskvy na schůzi tovaryšstva,kde se projednávaly perspektivy při5tí se Bony .Uvažoval o se o obnoveni *Hoře z rozumu*, takže Stanislavskij musel vyvracet kategorické požadavky literárního historika íJ.&.Piaanova ,který trval na doslovném výkladu scénických poznámek.StanislavskÍj sde obhajoval praxi moderního divadla, jež se podobné doslovnosti zřeklo ve jménu režijního v^ýkladn texte i hereckého výkonu. Ukázalo se v5ak,že pro seznu 1914/191$ přichází do úvahy jediný text - "Pezuchinova smrt*' V.J.Saltykova--Sčedrina a výhledově malé tragédie A.S.Pu3kÍna,které prosazoval Stanlslavskij .Repertoárová krize vrcholila. Umělecké divadlo se varně bránilo "akademické orientaci*, protože soudobá ruská dramatika neodpovídala jeho požadavkům.U hry Haupzmannovy,Hamsunovy, Ibsenovy ztratily obecenstvo,jejich tematika přestala být aktuální. zájezd do Petrohradu skončil 13JkvětnaJStanislavskij zde znovu onemocněl - mil trvalé dýchací po tíže,snadno se mohl nachladit a ztrácel hlas. 17.^květen 1914 Zahájeno hostování v Kyjevě představením "1 chytrák se spálí *J*řístní publikum živě reagovalo na repliky Kratičkého prostoupené nenávistí k jakýmkoliv reformám.^akfie místní honorfce byla znepokojena,ostatně v době neuskutečněných Stolypinovych reforem mela podobná slova vskutku -138-aktuálni význam. Evěten 1914 Prestole zájezd měl úspěch*nepopřel sílící ohavy o bodcu nost Ifctôleekého divadla. Nsdále hrozila eventualita rozkolu a ok odchody Stanislavského dé, Studia, jež se stále více osamostatňovalo 3.červen 1914 Jeden z mála radostných dnů.Syn Igor absolvoval gymnázium, co ž se Stanislavsljému nepodařilo ^Posílá mu nadšený telegram,kde synův úspěch spojuje s "občanskou odpovědností",a přeje mu,aby tak dále pokračoval a stranil se povrchnosti. , , Červen 1914 Odpočívá v Ljustdorfu nedaleko Oděsy,kam mu LjJ^Grurevi- cová přivezla antologii ,kterou sama sestavila s prací a výroků něfneck^ oh.franciuzských, italských*anglických a španělských dramatiků a herců ve vztahu k dramatická literatmře a divadelnímu umění.1 V Sevastopolu se setkal s Wěmirovičem-I>ančenkem* několik dní pobýval v rodině Suleržického v Batilimanu.* 21#-červen 1914 Odjel do Mariánských Lázní.kde se léčila VfrÍLIliww&l Později se tu zastavil WěmiroviO^Dančeskoo' po cestě do Karlových Varů; p H jel sem V«X1tačalov* ».%.'Sfipoo , I..^í.iLeoaidov,L.J.aurevičová ajJSpoleone' se procházeli, společně večeřeli*obřadně vyprovázeli Stanislavského do hoteluľV zápisníka po známka: Jen at se Kěmoi diví, jak spral ruští umělci uctívají sváno ředitele. Ludovica V mlariánských Lázních studoval antologii a zaujaly jej názory Luigiho tfHfyXIByaiocoboniho,který v roce 1737 obhajoval' to*co Stanislavskij nazval jako "umění prožívání*2 Oblíbil si spisy jeho syna.yr^aiccoboniho* z níž odvodil názor, že herec nesmí spoléhat na Inspiraci, ale musí se neustále zdokonalovat. Zřejmě otřesen nedůvěrou a nepochopením souboru Uměleckého divadla vyhledával v historii všechno*co sousnělo s jete představami a co mělo potrebnom autorita. V' knihovně Stanislavského se z' té doby uchovaly spisy LvRicoobo niko ,Är .H iccoboniho *D «to idero ta * R .Xekaina, ř.J.1?aliay,I..iTieoka,E.E:.iCoquelina a j .některé jsou opatře* ny po známkami,které potvrzují dojem, že Stanislavskij je chápal jako "hlasy z dálky" stvrzující oprávněnost jeho systému. * * — — * Červen 1914 Z her přeoetlB^S.^erežkovského "Bude radost" a Zj Gippiusové "Zelený prsten" .*Uva žoval o nich v souvislosti s repertoárem Studia. Červenec 1914 Stanislavského děsila představa možného válečného konfHkta*nespal a propadal chaurám.^aopak M^P.^Lilinová so mm vysmívala a označovala jej sa nenapravitelného psnikářě.PřeLto se však "ruská kolonie* zmenšila a zůstal zde Jen V.I.fcaôalov a L.J.^urevičová^ Nakonec se rozhodli odjet,ale neexistovalo již spojení směrem k hranicím s Huškem .Přestaly docházet dokonce ruské noviny. Eačalov dospel k názoru* že zde se všichni obávají ruského vjádn.a v Huško zase revoluce .Takže si nevybereš. 19;i6%vyhláoilo Německo válka Hušku,takže všichni ruští občané se dostali do nezáviděního situace. Stanislavskij s manželkou,Kačalov,Gurevičoyá odjeli okamžitě do wlchova*odkud se chtěli dostav do neutrálního Švýcarska,1 -159- títanlslavskij za znamenal, jak obtížně se opatřovaly lístky*' Jak se bojovalo o místa ve vagoně.fcolikrát museli prestu-povat,kolikrát ^im prohlíželi zavazadla.Bázem se rozplynula představa o útulném pobytu v německých lázních; SaŠtí umělci byli vystaveni předpojatému davu,který je považoval za nepřátelen Vnic&ově neexistdvali nosiči, všade vylepeny mobllizační vyhlášky .fcdyž se zdálo, že se nedaří dostat do ^ýcarska, zatkli Stanis^vského a ZQ&ZÍ&IA je společně' s ostatními válečnými zajatci eskortovali do lindau.Ceatou k nim připojili manželky,1 Zavřeli je do vězení v tereziánské pevnosti.Postupně se objevili známí,dokonce výtvarník V.V.Xandinskij sem byl při vezen z Wnichova.Po mnohr prohlídkách a obtížném vyjednávání,kdy se k nim připojili další členové Uměleckého divadla - Podgornyj a 'íassalitlnov, za přispění německých divadelníku podsřilo se nakonec odcestovat do Svýcarska.Ovšem na hranicích- opětovně museli čekat na povolení vstupu do ÄS Bernu,1 Postupně se ukázalo,že vul&a zastihla v zahraničí značnou část souboru /Stanislavského,Id.linovou#Chf*ljutinovou, Podgornf^,^^salltinov8,Hajevs^u,.I^nÍdova/,takže stěží se dalo uvažovat o zahájení sezony. v Bernu se sloe zbavili nepříjemném německého dohledu a davové psychózy nenávistné vůči Husům,leč scházeli jim zde peníze /výměna peněz včetně francouzských byla zástavena,ruaké akreditivy banky neproplácely/* Členové Uměleckého divadla se živili v k^vátoě mlékem a chlebem - číšníci dokonce talíře s chlebem uklízeli, protože se sa "prílohu ke kávě* neplatilo .^Postupně však místní obyvatelstvo přinášelo mase*sleploe*ovee»vajíčka, hrách. - - ■ Stanisl«vskému zůstala z původního oblečení smačkané ' sako bez vesty a kalhoty k žsketu vytahané na kolenou v ffa prvý pohled bylo zřejmé, že je nemocný,unsvený. o t řeseny.^ohle se stalo ruským umělcům,které obdivovali němečtí divadelníoi.Co bude za takovýchto okolností s kulturou?Přesto že pobývali ve Švýcarsku,přece * neušli nenávisti se strany německého obyvatekstv a,' Ne již tak brachlální.ale citelné. ijny a týdny čekání-žová cesta a ponižování v bankách, na konsulátu a poštách.Postupně shromáždili potřebnou sum na jízdenky,leč situace ae každým dnem měnila ar nebylo zřejmé, zda se lze přes Dard&nelly dostat domů; Oslabený organismus zachvátila nemoc, nekoueo jej zachránil synem; Hakonec se podařilo vyoestovat ze Ženevy do lyonu,odtud do Warseille a parníkem do Odě^ytará jLéa se zmítala na moři,strašidelně v ní skřípalo a pochopitelně všichni neušli mořské nemodle *'slta,ne břehu u La Valettx, ' se místní kluci potápa li za Uncemi hasenými s paluby.1 3tanislavského to urazilo a* napomenul ruskou skupinu* že chová jako *ímané v cirkaset?ranoouzský důstojník sebral drobné a předal je dótem.stahlalavskij si uvědomil, že jeho zásadovost je mohlr poškodit ,proto poděkoval důstojníkovi a věnoval mu vizitka. Kolem li. 9.1914 konečně dore.zili do oděského přístavu a za dva dýy poté do "Moskvy. -140- ló.září 1914 Schůze aScionářů ^varyšstva TJměleokého divadla,která dospěle k názoru, že válečné" události nesmějí narušit provoz a zejména uměleckou uroven představení .Tfázor krajně naivní a neuskutečnitelný.Tálka přerušila kontakty s divadelními dílnami v Berlíně a Stoichově.kde se zhotovoval dekoraoeJOdknd se dovážely harvy a potřeny pro místní malírny a j stejně jato mibllizace musela oslabovat soubor, i kdys díky známostem V.l.Ketr.irovioe-CanÔenka Se podařilo většinu mužského souboru vyreklamovat+ 21. září 1914 Vrátil se k práci v divadle, obsov&val "Hoře z rozumu",käe se ve výjevu plesu objevila většina Henu Studia** Nepodařilo se au prosadit, aby se všichni herci a herecky soustřeďovali nejméně půl hodiny před začátkem zkoušek a rozcvičovali se pohybově 1 v dikci.1 adeptům ve studiu vysvětloval,že herec obvykle se snaží za každou cenu dospět k potřebnému duševnímu stavu bes ohledu na to, co se kolem něho odehrává .'Tak vlastně znásilňuje "fyzickou 1 dušení přirozenost",izoluje se /stmislavskij to charakterizoval slovy, že se' "zazátkuje'1/ uzavře v sobě,čímž ztrácí kontakt s~partnerem. *rěl by postupovat epačněfuklidnit se,pozorovat okolí, klidně vnímet,oo se kolem něho děje,vytvářet citový vztah k těmto událostem.Toto prvé stadium charakterizoval slovy "Já jsem". V drtuté fázi musel přecházet ,přibllžovat se k postavě.1 Mohl by si např.klást otázku,co by se s jeho postavou stalo právě dnes,oo by v ten den udělala a co by cítila.- V duchu hasla "Já chci* se možno přeorientovat a vytvářet můstek mezi pocity vyvolávanými okolní realitou a cítěním postavy v daný-momenty. V zápisníku hořké výroky, že od Němiroviče-OančenkA jej odděluje kamenná stěna jako dříve a že zkoušky* "Hore z rozumu" prokázaly opětovně neslučitelnost názoru. Němirevič^Denčenko dospěl ke stejnému názoru a konstatoval Že Stanislavskij respektuje jeho připomínky jen jako herec když s« t kají jeho role .Jakmile se však vztahují na ostat ní,okamžitě se naježí a protestuje ľVere j ně před soubérem a obhajuje jpajral mu vlastní režisérskou autoritu,kterou mu nxkžav nikdo neupírá. 3íjen 1914 Repertoár Uměleckého divadla: S alJykov-Sčedr in, Puškin a nová dramatika,pravděpodobně *lerežkovskij . Stanislavskij si uvědomuje důsledky změn, jež vnesla válka do života.Jiný rytmus práce .patriotické představy o snadné vítězství,nemožnost umění reagovat na dobové události a jeho zbytečnostjDo popředí se dostaly elementární otázky lidského bytí t život, utrpěn J a smrt.* Ve výkladu Famusova zvýrazňuje jeho aristokratické rysy, kontrast mezi společenským postavením a hloupostí* V maskování zvýrazňuje opuchlou tvář poznamenanou "dostatkem a nenávistí ".Neodmyslitelná součást staré Hoskv; která bdhužel nevymrela a má své pokračování v existenci ministerských veličin. Listopad 1914 Výtěžek eaztzs zváni představení "%&rého ptáka" předán M.Ufaeterllnckovl pro Belgičany,kteří uprchli před německým okupanty* Většina moskevských divadel uvedla patriotické hry sešité horkou jehlou,které se dočkaly několika repríz.Díky neslučitelnou naivních představ o válce a drsné reality.' -141- **oskevské umělecké divadlo odmítlo podobné řešení e hledalo východisko v klaslce.Puškinovský večer prostupovala jediná myšlenkatproteet proti nespravedlivosti,aktivizaoe duchovníc hodnot jako mm reakce na príval katastrofických událostí, 24.1istopad 1914 ÍÉauÍt£hr^l#Suchlnova smrt" ^Jvfaltykova-Scedrina v režii V.I^ěmirovice-^1^ a -I^.^skvi- na,výprave É.^.l£uetodijev.V titulní roli Prokorije Pažuchina Iv^.%dkvía*řurnaOov V. F.Grlbunin,íven Pazuohin-L%^Leo«idov«Naô^ja Ivanovne Furnacevbvá - tf.VjSevčenko-vä»íobaatOV *V.T^Isfcij,Leao5ka * S.ajBirmanováJí **avra - ff.XľBazllevská.Kustodijevova výprava vycházela z nutnosti vytvořit patriarchální prostředí pro prvé dějství /nízký strop^kachlová kamna, mal é okno, židle kolem stěn,po8tel s kupou polštářu.,uzké pruhy domácích koberečků/ a velkomětske pro třetí dékství /pokoj pro hosty s vysokým s tropem ^třištálovým luetrea*pohodlným nábytkem kolem stolu^prohledem do dalších místností/.Prostředí kontrastovalo s barevností ryze kustodi j evskou,odvozenou z lidových jarmareěních tioků,? Představení připomínalo slavné inscenace prvého desetiletí a poutalo hereckými výkonyJ^imo to jeho kritický pohled na konzervativní stránky národní povahy,neochotu měnit ustálený řád i odpornou hamížnost,vy£níval nanejvýš aktuálně. Dočkalo se 198 ropríz do' 3.1 .l941,i když Se po roce 1918 hrálo poměrně sporadicky .Opravdová premiéra ■• 3,13*19Í4.' Stanlslavskij se premiéry nezäÔastnil,oprašoval "Venkovanku* a věnoval se Studiu,kde ae završovaly přípravy nového představení "Cvrčka u krbu" /premiéra 24.11*/, .Dramatizaci Blek&nsovy předlohy nastudoval B.lf.Luškevič, hudbu složil ff*T?,lla ehma nov , v ýpr ^ vu navrhl ^.T.I.ibakov a ^.OzunoV, horkému se představení líbilo a považoval je za strhující, dojetím plakal' a děkoval souboru .tfohna hrál AJD.ÍDikij* Tekl tona «* J^#Yaehtan^v,**ary «• **JÄ*?>urasev^vá, Autorský komentář přednášel fi^JSultevlč^ Sovětská divadelní historie se obtížně vyrovnávala s pozitivním výkladem tohoto pozoruhodného představení z prostého důvodutve dvacát ch letech je navštívil V.I#Lenin, který opustil hlediště.'Jednak mu nevyhovela melodrama-tičnost literární předlohy,jednak zájem publika é jeho osobu,co ž nftsnášel*Leč,jak interpretovat podobný fakt překotného úprku z divadla v dobo glorifikace státníkovy osobnosti a jeho vlivufA tak se našlo východisko * díky nepřítomnosti J.B.Vec^tangova, nevhodné alternaci, došlo k posunu směrem k neúnosnému sentimentu.Vlk se nažral tak iaam se tomu říkalo v lidových příslovích, víra sentimentu souvisela zákonitě a předlohou i snahou Studia utočit na hlediště náporem emocí,jimž realita nepřála* Listopad - prosinec 1914 Ponořen do příprav Puškinova veoera,režie "Skoupéhi rytíře" a "Hodokvasu v době moru**Původně chtěl malé tragédie vzájemně propojit /o něco podobného se pokusil v roce 1989 J.^»I«jubimov v Divadle dramatu na Tagence/, postupně dal přednost tradičnímu uspořádání* Když zkoušel Salieriho snažil ae rozpomenout na jeho Z&U dětství,kdy dal přednost hudbě před vědou.Představová si archaický nástroj*ae němž vytukáv*! melodie jako snaživ žemeslníkftkterý se díky poddajností vypracoval na dvorního kapelníka a skladatele okázalých'oper an&Eauk přizpůsobených vkusu urozeného obecenstva.Při prvém setkaní s Mozartem vytušil nebezpečenství spojené s je&o genialitou,schopnou ohrozit jeho postavení... -142- 3.prosinec 1914 Prosinec 1914 21±prosinec 1914 Premiéra "Paznchinovy smrti" v Uměleckém divadle.5 Někdy je za ni považována verejná generálka koncem llstdpadu,po níz následovaly ještě podstatné změny. NěmiroviČe-Ďančenka neuspokojil rytmus představení, příliš rozvláčny a nevhodný pro satirickou nadsázku.' Zdálo se mu, že herci zbytečně přehrávají a oh tí žně se vžívají do tragikomických situací. Snažil se využít postúpi,které znal ze zkoušek KjS? Stanlslavského /soustředění a sžívání se s postavou, přirozené jednaní jako předpoklad pravdivosti citových stavů apod.7.V interviewech akcentoval,že Jeho výklad systému je volnější a ponechává hercům právo se rozhodovat a uchovávat individuální rysy projevuj Stanislavskij se opětovně představení nezúčastnil a nevyjadřoval se o něm. Jeho interpretace postavy Saiieriho vynutila si změny ve výkladu Ho zař ta, čehož se ujal sám ve spolupráci s představitelem této postavy,*'A,\fejrotem,eoŽ vyvolalo protesty se strany A .'Beno ise.Tovažoval podobné jednání za zásah do jeho pravomocí režiséra představení. Stanislavskij se urazil e stroze oznámil,že přestává zkoušet a vy&rá příjezdu Benoise do **oskvy z Petrohradu, kde působil..'. Zaznamenává do deníku představení výhrady vůči technické mu personálu,který se domníval, že muže měnit osvětlení godle momentálního nápadu či nálady, utno si uvědomit,že technická stránka souvisela s jedinečným vybavením mchatovské scény,ojedinělý» nejen v roce 1901. Po měrně žtwrtá scéna /12,5 metru/, hluboká množství náročných efektů umožněných točnou a vysouvacím praktikábly,'ľoena o průměru 17 metrů tou dobou představovala technický zázrak.Eoraplíkovanost zvukových efektů a náročnost osvětleni vyžadovala přesnou práci technického personálu.Tte ustalé konflikty £J3.* Stanislavského podminovala nejen jeho známá náročnost, ale také skúsenosti podnikatelské, stál v čele otcovského podniku, znal pracovní podmínky' v náročné zlatnické a elektrotechnické výrobě>takže od zaměstnanců Uměleckého divadla vyžadoval dochvilnost,přesnost a taktní vztah k bo úboru. Jeho demokratičnost nekladla dělítko metl technický a umělecký personál,pro obě strany platu Konec roku 1914 jevx^xnx misix,x0&Tymer sj. Demoralizace dělnické třídy v důsledku nerealizovaných požadavků roku 1905,související s krveprolitím ve válce s Japonskem i během prvé světové války .rostoucí nedostatek životních** potřeb a důsledky Inflace znemožňovaly ideál K.S.Stanislavského2existenci profesionálně zdatného technika zamilovaného do umění. Navíc se nejednou nepodarilo uchránit personál před povolávacími rozkazy,00ž pochopitelně profesionalitě také neprospívalo, Podrikntel Stanislavskij o tomhle všem přespříliš dobře věděl,ale smiřovat se s následky nezamýšlel,Taková je příčina častých sporů,stížností,skandálů apodj Stanislavskij se zúčastnil seance "zvukového filmu", kdy firma Siné-iono předváděla film za doprovodu zvuku na desce díky přesné koodrlnaci obrazu a zvuku.' -145- Stanlslavskému nevaiály technické prohřešky, ale nesoulad mezi stylem hereckého výkonu a zvukem.Považoval za možné, pokud by se technická stránka podstatně zlepšila, že by "mluvicí film" nahradil divadla orientovaná na melodrama tlckou produkoi.Zásadně v&sk nepředpokládal, že by film mohl nahradit divadlo s jeho živým sepětím s hkedistěm. Harezdíl od mnoha jiných praktiků i' teoretiků,kteří opětovně předpovídali zánik divadla.1 Leden 1915 V Petrohradě zaměstnaný A.Bencis pověřil Stanislavského, aby za něho vedl zkoušky "*%>zerta a Selieriho". ' Stanislavskij ov€řoval možnoSf alternací,Vedle A. A. Gajrcta také T*.3 A.'Čechova a A.A.Hustejkise, V zápisníku ei poznamenal,že Salieri není nikdo jiný než závistivý člověk.'íb vsak nelze preferovat,protone by automaticky vznikla představa v duchu negativních divadelních typů.Pracovitý a snaživý Salieri vŽok právem žárlí na geniálního Sfezarta,jemuž se všechno daří samo od sebePovažuje to ze nespravedlivé a sám se snaží napravit podobnou křivdu **bzar t boří tradici,"6zart se nekoří božstvům,nemusí diky jeho nadání,avtím nejvíce pobuřuje .Géniovi není v$e dovoleno a rovnováhu obnovuje ten,kdo mu nejvíce závidí.'.'J 29.leden 1915 Stanislavskij se obrátil na veřejnost,aby dary přispěla a- ulehčila existenci ruského vojska v zákopech.V domě .Stanislavského museli vyčlenit zvláštní mÍ8tnost,kde se ukládalo a balilo teplé šatstvo,tabák,cukr a čaj, 31.lede n 191> Začíná si uvědomovat, jak se změnilo obecenstvo .Do hledišti vtrhli novodobí zbohatlíci a chovali se zde jako doma. Keni si jist,zda se nachází "v konírně" chtěl jím připomenout, se Jsou ve ohrámu.^usel se premáha t |abj nepřestal hrát a dal spustit oponu./ před ní s< diváky, že představení může pr bíhat jen za určitých okol ností .Podobná situace se opakovala v rcce l?18*kdy do hledišti vtrhlo publikum bez jakýchkoliv kulturních zkušeností .bledlo zde,sdělovalo si poznatky,vstávalo a odcházelo .Bérci museli yKnkfctkfczsl reagovat na hluk a zvyšovat hlasy,hěco v ©chovovskéra repertoáru nepředstavitelného. ž.unor 1915 Hada Oměleckého divadla ae usnesla,že je nezbytné usnad- nit Stanislavskému přípravu Puškinova ve čer a. Zbav i t jej fovinnpfití režiséra "Ho do kvasu v době moru" a nahradit ej I.->!.%skvinem.' Únor 1915 Odpočívá několik dnů v Cernigovském klášteře nedaleko IroiceeSersajevskoi Xávry.Tehdejší fláStery počítaly s přílivem poutníku a těch,kteří chtěli okřát v církevnín pros t ředí, takže tu existovaly skromně zařízené hotely, kde se mohli ubyto vat. Nechá zel i se v kláSteřey^ přece se nemuseli plne podřizovat^ jebo zvyklostem. 15*"únor 1915 zaznamenává v deníku přepis tavení, že divan v představení "Hoře z rozumu" je hnusně Špinavý a že bjdhz reálie tu mají značnou cenu .Tudíž nutno s nimi zacházet jako s drahými předměty.1 Nedovede pochopit, jak je možné,že kulturní instituce se chová tak nekultúrni .rozpomíná se na nevrácené knihy, zničené gobelíny,nádherný nábytek pořízený pro třetí dějství *Vifnové&o.' sadu" aj.'£Ólik věcí bylo zničeno, ukradeno, zmizelo. V. ťfeor-březen 1915 Účastní se několika "patriotických koncertů** ve prospěch -144- vadle. Výtěžek na dobročinné účely,provo« nemocnie a útulků pro zmrzačené vojáky.' Armlo&lcky se podílí nr? večeru Uměleckého divadla uspořádaného ve prospěch belgických a francouzských herců živořících v důsledku' válečných událostí.2 p účasti o.^esprés a Lugné-Poe. 2 .březen 1915 Rozmlouvající divadel, účastníky sjezdu svolanéhoHftsÉou divadelní společností* Poslání divadla v tomto prostředí definoval jako převážní výchovné,přesto však vyprávěl o vysloveně experimentální činnosti Umeleckého divadla i vlastním úsilí v tomto směru.zdůrazňoval nutnost příprovy,rozčl- není role na "kousky* a jejich postupné spojování v oelek.Přisnal se k tomu,že sní o nádherné budově,kde zkouší pět,Sest souborů,ktffré postupně vyjíždějí do provincie s dokonale gřipraveaým repertoárem. 8.březen 1915 zádá vedení Moskevského uměleckého divadla,aby odložilo Pu^kinův večer,který nutno dokončit.lředení vyhovělo jeho žádosti částečně a pověřilo V.I.ftemiroviče-Eančenka, aby se ujal zkoušek ".Kamenného hosta*, Březen 1915 Ha zkouškách ve škole Lfciělňckéh© divadla pova ročník K.t)^Masaalitimva,IT.^.Äle3caná3M>va a K.A.ľodgor za dobrý základ Druhého studia. . . 20.b řešen 1915 schvaluje záměr j,.lA.^uleržickéhQ s J.fc.lTaohtangova zřídit na zakoupených pozemcích nedaleko ďevpatorle hereckou komunu studia Uměleckého divadla^Žde se mělo pracovat, vydělávat na živobytí a současně zkou8et,hrát pro venkovské publikum.líáklady uhradil sám Stanlalamskij /315O rublů/.Tak &e měla naplnit tolstojovská mySlenka o umělcíeh,kteří nezneužívají práce ostatních. 26.1b řeše n 1915 Premiéra Puškinových malých tragédií* "Hodofcvasi v době moru* v režii K.S#t>tenislavského a A#TT#!BenoiSeÍ "Kamenného hosta* v režii V. I^ěmlroviče-Dančenka a A.w^Benol&el ' *%zarta a Salieriho* v režii K.ÍS.Stenislevského a A.fr* Benoise /zakladatelé Uměleckého divadla opětovně nebyli na plakátech a jxrngrrmech' uvede*i/,s výpravou ,kostýmy a rekvizitami A.Tr.Táeľtois*.' " Absolutna negativní 6hlas předs-^veflí,JeS se změnilo ve statieký,kr*jně nedokonalý přednes Puškinova textu s krajně problematickým výkladem postav.^Sám StanislavskiJ v roli Salieriho propadl a j<»ho výkon vzbudil nejvíce výhrad.Jednak &e snažil střídavě psychologizovat poatafcu, jednak upadal do patetického deklamování.nezdařilo se mu dokázat, že halieri je hluboce trpící člověk,zklamaný ve víře a pracně dosahující výsledků na poli dvorní kariéry. Pamětnici zaznamenali, že StanislavskiJ seděl v křesle obrácen zády do hlediště a chmurně přednášel monologJ Když sypal jed do sklenice změnil se v melodramatického alodttdha se. zkřivenými raci* rty. -v # M Představeni í tratilo lehkost,vyprrva je zatížila aasívnín dekoracemi*ohromná brána sámku,obrovský sál se aoaohou a kašnou a přístavky pro "Bodokvas sv době moru"... Část hereckých výkonů byla laděna jako statický přednes veršů /Stanisl.?vskij,Eačalov/»část Jako psychologické •145 psychologicky motivovaná žánrová obrázky, v nichž vynikla nezkušenost hereckého aládí /předseda hostiny P *A. Bakšejev/J Kritika spojovala neúspěch představeni 3e systémem KjS; Stanislavskřho*který dokonce sklamal i samotného' tvůrce S změsilgeniálnfho herce v recitu4íeího školáka.5 Představeni sa změnilo, v soudní sín,kde se rozhodovalo o vině Staalslavského«K takovémuto názoru dospěl představital Balieriho no čtvrté repríze. Kritika nebyly ochotna cekat na další reprizy,uvaževat o perspektivách představení .Mimo to sám Stanlplavskij onemocněl,špatiiě 3pal,nejedl,léčila se hypnózou.' Bál se příchodu do divadla^neischl se soustředit,vadil au hluk v hledíšti,které dávalo najevo nelibost.' Všechno nasvědčovalo tomu,že jádro sporu souvlselo s tradičním úsilím Stanislsvského odpoutat se od šablono vitého výkladu,což se však podařilo jen částečně* A právě tato polovlčctost popudila příznivce i odpůrce Umeleckého divadla.Chtěl sehrát Salierlho jako trpícího jedince,nikoliv teatrálního zloducha.nakonec však jeho pojetí obsáhlo v sobě obě stránky, ^fožaá, že přeháněl zbytečnosti skrývané díky dosavadní kariéře a úspěchům... Jiné je, že kritika si vyřizovala učty s tí m,kdo se snažil "znásilňovat živelnou podstatu" divadelního umění, spoutat ji vymyšlenými metodickými postupy B&xf? atd.' V tomto ohledu převzala srgumentaci praktiků neochotných se podřizovat řádu a náročné přípravě představení. I>íky mnoha dalším okolnostem kritika považovala za nej-úspešnejší představení s^Eofiy 1914/19x5' nastudování "Cvrčka u krbu" v režií J.^E.vachtangova.4 údaje o zkouškách i reprízách se různí díky tomu, že jednotlivé malé tragédie se zkoušely samostatně a dokonce později hrály v jiném pořadí a složení."Hodokvas" měl $0 zkoušek^ rt^amenný host* - 62,reprízy se pohybovaly od 41 do 4/^kaado^ii.dně se^ PuŠkinův večer hrál uo x3*2. 1916,ooŽ nenasvědčuje neuspěchá. Každopádně reakce na herecké pojetí Salier iho otřásla sebevědomím Stanlalavského.Přastose vynikal více než dobrou pamětí,musel mít po ruce nápovědu/dokonce i na literárních večerech ve dvacátých leteeh/.Salierim se uzavřela herecká éra StanÍslavskélio,od té doby se neujal žádné velké role a jen během zájezdu do OSA vypomohl * ©kolika "zásko^yrt .Pozbyl důvěry v sebe Jako herce a neho4ial zpochybňovat další osudy systému hereckými neúspěchy .Skončil se herec Stanisiavskij, který se obětoval, režisérovi Stanislavskému. Premiéra hry I.2)JSurgučeva/ "Housle podzimu" v režii V.I.řřěrnirovlúe-Eaněerúí^ a U ,L/'če ledová, výprava B .V.&u© to dij ev a . Nabízí se otázka, j ok hodnotit tuto produkci ruských dramatiků, která kolísala, mr*2i' (#hroa ze života" a symbolistickými literárními útvary .nepříliš závažná sociální problematika-okázalé hledpcství* nového tvaru dramatu, statičnest děje a mlhavost postavce,co znamenalo výhodu pro modernistickou reSii,jež nanejvýš volně interpretovala text spíše považovaný za nezávazný scénář, znamenalo pro režii Omeleokého divadla aábrany. ýíky doslovnému výkladu,snaze obnažovat pozadí a dospívat k celistvým dramatickým postavám. -146- ŽO.Mnben 1920 Květen 1915 4.květen 1915 zmíněný repertoár inscenoval výlučně Sómirovič-Danóenko, Stanislavokii ma nerozuměl a ostentativně se od něho dáatanacval.$remiéry ignoroval,nefcyjadřoval se o sloh ' a najsMôoval* že j sott výsledkem literární orientace V.*I^ Nôoirovice-Dancenka.Xonstatoval vždy, že je příliš nevzděli ný a Se díky nedokončenému vzdělání nerozumí literatuře..; Po 140 zkouškách 109 představení do 17,12,191*,' V zoufalé repertoárové situaci doporučoval Stanlslavskij návrat k ruské klasice,uvedení hry A.H.Ostrovského "Vlci a ovce V P© představení'studia věnoval Stanlslavskij herci a režisérovi J.B.Yachtangovovi fotografii s nadšenou dedi- kací.v níž mu děkoval za "obnovováni naSeho umění", ma schopnost ukásnovat sebe i ostatní, sa sňata překonávat nedostatky,za skromnost a věrnost.Vyslovil tu přesvědčení, že Vaehtatjgovem svolená cesta přivede jej k zaslouženému vítězství, Stanislavakij' měl někdy sklon nadsazovat,málokdy vlak tak činil písemne4Věhování je výrazem úcty a nadějí,které skládal do 3tudia,kam se sám chtěl uchýlit.. Tím spise*že záhy se prohloubily rozpory mezi vedením a částí so boru Uměleckého divadla a členy Studia.' Hômiroviô-Cancenko,1fcskvin,lÄŽskiJ^ipperová aj.' oficiálně varovali Stanislavského, aby sama 11* se zřekl představ o osamostatnění Studia. -eventualitách Požadavky byly formulovány ve čtyřech bodechíStudio mělo okamžitě přeruSit činnost,protože nlo pozitivního nepři-nesloimělo být odděleno od mateřského divadla; mohlo být rozBířeno podle plánu Stanislavského; popřípadě ponecháno t současné podobě ^Skupina ve vemdení podporovala likvidaci.^Němirovid^ančenko prosadil, že se ustavila zvláStní komise /Lužsklj Soler žiokiJ ,%skvin,9assalitlnov,Bntovová - tzn.' tři odpůrci a dva zastánci/,ktera měla prověřit výsledxky Studia.1 Soubor Imiěleokébo divadla vydráždllo pochvalné hodno dcení výsledků Studia kritikou,jež se ve vztahu k nim samotným příliS elegantně nechovala.Tfemohli pochopit, že Onělecké divadlo vstoupilo do druhého desetiletí existence a díky akademickému repertoáru,vynucenému oenzurníml vlivy i stavem domácí dramatiky, ztrácelo postupně sympatlevTy se přenášely na studiová představení nadhodnocovaná a vychvalovana,protože měla přec jětf větSí kontakt s hledištěm a mohla víee experimentovat^ Na stránkách tisku diskuse na téma,zda mělo umělecké divadlo vůbec pravé sáhnout po Puškinových malých tragédií eh.Téma spise akadem ické.proto že, j ak známo, a tímto typem dramatu zde neexistovaly jakékoliv zkušenosti a • jeho specifičnost odporovala stylu Oněleckého divadla.1 Pokud byl chápán jako vykrystalizovaný a neměnný. Studio zahájilo' hostování v Petrohradě představením "Cvrček u krbu" .Obecenstvo vyvolalo Stanislavského a SuleržiokéhoJV hledišti Uejerchold a L5lAndrejev.<«ejerchold později označil Vachtengova za spíSe vlastního žáka, jemuž je blízký žánr divadelní groteskyjSnad proto poslal Stanislavskému konpletní ročník časopisu "Láska ke třem pomerančům" .^ejerchožd zde ironizoval na učet naivních recenzentů,kteří zapomněli na divadelnost studiových představení* a opájeli se obrázky átsissnkmx dlokensovské Anglie .Ostatně název stati hovoří jedno- ó.fcrěten 1915 Květen 1915 10?červen 1915 Červen 1915 12.-18,září 1915 -147- značněíCvrček n krbu,aneb 0 klíčové dírky.?. Blok navštívil predstavení Puškinových malých tragédií a přemítal o příčináeh.proč si se Stanislavským nerozumějí a proč je vlastně dobře, že jeho lyrické hry zde nebyly nastudovány ?Na druhé straně Stanislavskij zůstává pre neW autoritou a obdivuje "kulturnost" celého představení... Při přípravě nastudování "Vlku a ovcí" vyjasňuje lokalizaci děje a místa.ftozhoduje se na základe rozboru w pro rok 1375 a města ve "zlatém pásu* kolem tbskvy. % výtvarníků dává přednost B.^&asodijevovi díky originální barevnosti připomínající jarmareční podívané . Mnohé z těchto názorů uplatnil v nastudevání "Horoucího srdce" v polávně dvacátých let. ifepěch zájezdu do Petrohradu vynutil si jeho prodloužení do 2?červaa?Válečné události pochopitelně vyloučily jeho tradiční pokračování ve var Savě a Eijevě.Tím se zhoršila bilance finanční9 zájezdy uměleckého divadla prodkužovaly sezonu a přinášely nemalý zisk,potřebný pro uchování- existence souboru. Odjíždí s dcerou Kirou do Jevpatorie«kde se věnuje herecké komuně,kam se odebrali členové Studia. Studio zde žilo po tri roky prvobytným způsobem, prací získávalo potřebnou^strava,nocovalo pod. sirým nebes a ubohým přístře^&em?Zivot v panenské přírodě/rodoví, že se herci mohou sami uživit vlastní prací na polích, mělo překonávat důsledky vyhraněné specializace? ~ Program $tudla#kabaretna výstupy v městském divadle, Stanlslavského nenadchl ?Pova2oval jej za nenadaný, nudný a rutinovaný, připravený ve chvatu a s vědomím, že v^rovinei se vždy všechno z mbskvy přivezené bude Ifemůže zahnat ánavu a ro ztrpčenost,nemůže se soustředit a pokračovat v práci na rukopisu "teorie systému"? zachraňuje se tím^že se nebrání všemožným pozváním, předčítá a hraje úryvky z "Hoře zx rozumu" .stále více si uvědomuje bezvýchodnost situace Om|leckého divadle, které uvádí jednu, dvě premiéry za sezonu a kde větSiaa představení mizí sa scény během jednoho roku.HepodÄ^ilo se na; ít novou repertoárovou orientací po s^rti A?P? Šechova a po rozchodu s &?&orfcým,pře^nÍra akademismu poznamenala styl předstfvenl,která se rozcházela s představami o vsedcstupném divadle?Děsí se zbohatlíků a neknltarnfhe obecenstve,s nímž nenachází společnou řeč? Hemží se úpadku vknsuv samotném divadle, dalSího poklesu pracovitosti a kásně«%echoe si připustit a sociále zahán: že nastoupila bezvýchodná krize a blíží se divadla? teda Iteěleckého divadla se usnesla podstatně rozšířit jel působnost a vedle představení v základní budovf uvádět reprízy v lidových divadle a na závodech. Výtěžek ve prospěch dobročinných skolků a válečných invalidů? a?Beneia vyjádřil pochybnosti,zda bude moci nadále spolu pracovat s Uměleckým divadlem?Za Války nebylo snadné pohybovat se mezi Moskvou a Petrohradem,a mimoto přijal náročnou objednávku - výzdobu Kazanského nádraží? -148- Zahájeny zkouěky hry A .N.Os trovského "Viol a ovce*, roli **urzavecfcé zkoušela N*S.Butov^vá,Vurzave<*ého -I*i!,%skvin,Glafíru - 0. VJGzovská,Cuguno va - V4T,%i-bunln,Iynajeva - Stanislavskij ,Ber katova - Leonldov, Pavlína - Lužski j.^fisjipokládalo Se',že Stanlslavskému pomohou režiséři V.YÍLužskij a {*«?äbskvin* "Gera řjodora Ioannoviôe* a PuSkinovy malé tragédie* Slada j a představeni "Dělnického dlva*la*#vedenéhc A;: A.!Brenk»/vou/,"Bouři" A .^Ostrovského, ä na ží s© konkretlzc vat představy o tomto typu demokratického divadla a leho obecenstvu-S ohldém na plány rady Uměleckého divadla*1 Z^hájena^sezona 191519*6 představením "wěsfe na vsi*. Lituje, že se, nepodařilo dodržet tradici premiér na samém počátku sezeny*! když existovala omluva,dřívej3í datum, oasový posun o měsíc,což vyžadovaly finance divadla, které se snažilo vyhovět zájmu publika. Situace se radikálně změnila díky nedostatku životních potřeb,díky válečnému utrpení vracelo se obecenstvo do hledlJHó.Äahnulo po estetických zážitcích nadřazených kruté realitě* Jako podnikatel zji?íuje ohromný vzestup zisku daný twuami ob j ediiévzM i Svažovat o nemravné vlastní Časti na obohacování se na úkor t Žeh, kteří krvácejí ' * sákepe^^arozdíl od všech členů vedení a akcionářů.1 Začíná obnovovat "Tři sestry" a "Bev i zor a ".Debut O.U*1 azovské jako XXsft v "Hoři z rozumu* vyvolává dalSí konflikt e Něm iroviČem.Dance nkem .stanislavskij pozměnil výklad postavy, zvýraznil více jeli snahu zapudit vlastni Spatné svedomí.iVoto ponižovala Cackfiio,trápila feo a mučila s takovou liilismtr zuřivostí*VoJetí víoe agresii a v absolutním rozporu s existující tradicívk níž ně-lecké divadlo dosud v jisté míře přihlíželo? S^nislavskiJ obhajoval zmíněný výklad.který odpovídal ireoškým kvalitám OjV^sovské* její schopnosti ironizova' komizovat^Premr?tlná Sofie musela být směšná,jak si tt zasloužila tía.že dala přednost karléristickému Molcall novi před zásadovým Čackým." Prostudoval liru VX'Vlnsyčenka "Ukřižování",který po rozmluvě se Stejaiskavským se rozhodl hru přepracovat*1 Důležitý rozhovor ve Studiu o aplikaai systémová téma* Jak uchovat "život a duši* postavy. Jak se uchránit před rozpade* postavy díky ne zajímavosti repríz, jak udržet a posilovat kontakt a partnery* Na základě prosby V^A.Tšljakovského začal pracovat s mladými členy Velkého* divadla*,Kupodivu na úvodní přednáška se dostavil celý operní soubor v čele s priaa-donamijStanislavského to juratt potě5ilo,přivykl totiž tomu,že starSÍ pokolení^jeho lekce v Uměleckém divadle ÍSnorovaloJAle nevěděl,jak pracovat právě s xistv touto části souboru,pro to že měl připrav lva t mladé pěvce jako heroe#nikoliv zhýčkané primadony.- Zasáhl do přípravy Bergerovy "Potopy" ve Studiu, co ž vyvolalo nesouhlas SulerŽiokého i vachtangova.Na omluvu Staníslavského nutno uvést, že jednal v duchu letitých -149- zvyklostí sakladatelA,kteří vróiemaě korigovalijeden druhého bes ohledu,sda to mělo cl nemele smyBl«?Prostě ne základě interních informací se objevovali na skoušce, chvíli přihlíželi e pak ji převsali do vlastních rukou.1 Vachtaugov .obdivoval Stanislavsfcého, fanaticky věřil v mngický učin aystému*k němuž měl kritický vsteh a-sa-ehásel a nífcpodle vladtních predstsv.leč něco podobného jím otřáslo.? jeho sápdsníka se objevila krutá slévat snažil se dospět k ryfce proífe&ienéxaíini výrasu^leč neušel dobrodiní * zásahu1* a záhy se proti němu postavil i Sularšiokljí^esiohl se zřeknout idolu,takže si vypomohl vyxsv '"tlení* 2* jednak Stanisl^vskij nepochopí! jeho záměr* a vracel Studio do počáteční íäSle*-Jednak vlastně Stanielavskij jednal proti 3tanislavaké?sa. Lse předpokládat, že Vrch tancov v roce 1915 patřil k ortodoxním vyaaavačúo svatém a a těchto pcaia nesouhlasil se saméthýa faktem aásahn*käy Stanislatskij přepracoval tři čtvrtiny dokončovaného předBtsvení zřejmé chtěl 2vý5it Jebo výraenou divadelaojrt*kt«rott důsledná aávis-lost n» sytému mohla oslnbit.%k jako ▼ pffppdě PuSkinova frotest* adresovaný W^Suleržiakému las pochopit jato obranu vlas tni tíh po sie.Vyplynul s pocitu sfeauy^protože Suleržiekij nejprve představení m obhajoval a pote souhlasil a« Stánls: »Í5afný „ potopě světa,která r^fesíle v«a*r přízrak 4vodní vztahy! Premiéra "Potopy" ^"Bergera ve studiu Oméieckéh© diTadle v relii J.B.V*ohtengoTa,výpra*a ^V.XÍb*kov\e F?»í Usánov. Prošedivělý St^nislavskij vítal uáv5těvníky#roNesa2oval je a TSechio nazBačovalo,kd© je Odbíhal sa kulisy a choval se kupec na narozeninách vlastního BsrBwrova hra vychází z předat* směna chováni mocných f^boha' katastrofy se ro splyne,obnoví Se necltelnost*poni2^vání»ne2ájpia o živoření sociálně ohromených vrstev* \ Vachtangov koncipoval režijní výklad v měkkých poloione Strnislavskij sem vnesl prvky Satirického odsudku. Podle Vachtangova mál se dostavit i postupně a nenásilně, podle Stanislavakého programově* ] \ Přes zmíněný ro spory vzniklo po^oaNhofi^predstavení* které procházelo vývojem a mnobé a^s&ašuii&se ilsssiái členové studia se navraceli k© kon«»pflÍ ,J^*VnchtangoV) Sám Stanislavskij si posnemenrl^S^ jej pré}cvapllo,jak je vůbec možné tak dobře hrál 5patné\hře. Lichotilo mu, že Studio mělo áspScfe a veřej se hlásil k jeho aytóému jinde aavrhovan^mutWěI radôs* a uapěcrhu ale nemohl nepozorovat* že jeho dítě dospělo h sáhy se mu zachce odejít a \ * Rada íioskevského umělecké^to divadla zastavila zkoušky *¥lk» a ovcí%protože kolidovaly ä pHprtrrqu ary C'.K *!©režkovského a obnovováním dHvěj^í* představení,1 Požádala Stenislavs&ého*aby ae vensral dramatizaci a pHjjrevš nastudování "Vsí Stěpaněitovo* ve spolupráci s I^BT^Sfeskvinem. 4 ■ - ^ zaduji Otřásla jim swrt 0?#BalviaiheM m&e v římskokatolickém chrámu sv^etra a Psvl-a. Eondoloval italskému vyslanci a věcně konstatoval, Se kreace Salviniho jej inspirovaly jako herce. -150- Vážné rozpory xUSil %e Studia,kde nerůstal odpor proti mechaničnosti t uplatňování systému.Qdpor motivovaný rozdílností generačních stanov isek.btanislavskému zde neustále volal po diskusích a připomínkách, ale mnohdy nedovedl odpovědět a jeho argumenty nebyly vždy příliš přesvěd6dvá.Sláva,uznání a proslulost,na níž se podíle* la pochvalná stanoviska kritiky,odváděly od soustavného tréninku a systému jako takového.Členové studia uznávali oprávněnost technického zdokonalování, negovali vlak etiku.Snad díky naivite Suleržickéh© s jeho zbožněním fyzická práce a života v přírodějsnad díky Stanlslpvskámu s jeho pojetím divadla jako chrámu .mládí žilo v letech prvá světová války a mělo před očima rozpad společenského systéap.který obnažila válka a zákonité neúspěchy na frontáchjDíky špatné organizaci zásobování ,rézkra* dacství,Špionáži.neschopnosti vojenského velení, Mohlo sledovat přímo v hledišti chování štábních důstojní' ků a zbohatlíků,kteří sem přicházeli ,aby dokumnetovali vlastní význam a "hráli se na příznivce umění.1 Stanovisko zárodečných tvarů ruského futurismu bylo jim pochopitelně více sympatická ne S projevy Stanislavského o citová obrade hlediště* Němirovič-Dančenko varoval Stanlalavského, Že ve Studiu se zmocnila vlády skuplna,která se chce osamostatnit a není naladěna ke ko-npromisům.líůležitá je pro ně vlajka Uměleckého divadla,která jim poskytuje Jinohá výhody /mi .ochranu před povolávacími ro zkázy, ohradu pronájmu budovy, řadový rozpočet apod.7.T?ě«Írovič--Dancenko žádal Stanislavského» aby v zájmu vlastní auto* rity skoncoval se Studiem,čím dříve,tím lépe. Situaci mateřskéssoény sharakterizoval s pomocí příměru odvěšeného s ruských bylin:dáš se napravo,zahubíš autora - dáš se nalevo ,po zbydeš darů Stgnislavského -a dáš oe střední cestou, zahubí tě plíseň! Nemiroviě-JJancenko nepovažoval za pozitivum, že se oba zakladatelé vydali vlastními cestami a že se jssaží vzájemně izolovat.Podle jeho názoru většina úspěšných představení vznikla z jejich spolupráce a shody.' Závěr roka 1915 Pokračuje v práci na rukopisu knihy *Třl směry v umění*, kde zevšeobecňoval výsledky prvého desetiletí uměleckého divadla, sna žil se vyjasnit problematiku opravdových a falešných tradicí, specifičnost i ruského herectví, světla a stíny* diametrálně ro zhraněného umění představová! ní a pro žívání,2ukopis neustále prepracovával, takže sán neodlišoval staré a nové redakce .Ukazovala se stále více jeho malá literární erudice»n ep řipravenost km teoretickému zobeonění.Eez ohledu na ohromné praktické zkušenosti a výsledkybylo důvodem.proč později zvolil žánr "pedagogických románů*,kde teorii odvozoval n obsáhlých popisu praxe. Dopisoval asi s mnohými diváky i herci uměleckého divadla, odvedenými na vojau .Dávno pochopil,že pseudopatriotická kampaň měla zastírat neúspechy a menši schopnost domácího průmyslu oponovat vojenské mašinérji viláaovského NěmeokA.Snažil se*aby v době.kdy nemecká materiální kultu-ra degenerovala, aby ruská našla cesty k srdcím a duším lidového publika.Stále se domníval*že divadlo jako katedra je schopno obdodit společnosti -151- b .leden 1916 Domnívá se, že probíhající sezona je "alieriho,přezkušuje ůajeva. Nesouhlasí s rozhodnutím vedení Uměleckého divadle,které zrušilo předplatné s ohledem na minimum premiér. _ -březen TTBHHiyi9l6 3.^nor 1916 Březen 1916 22.březen 1916 -152- Při zkouškách "Val Stěpančikovo" varuje herce před tím,aby "idyličnost nechápali příliš buržoázne", t zn.po vrchně jako konečný výsledek, ale aby jednania vystihovallsnahn k takové idyličnostl dospívat. Ne zazem snovali cíl a prostředky Vedouc: k němu /v tehdejším pojmoslovíi kruh - koleje/.1 Vedení Uměleckého divadla zařadilo na repertoár Blokovo lyrické drama "Růže a Kříž",p řas to že o možnosti scénického uvedeni existovaly potíhybnoati.Tro ěmiro vlče-Dance nka zůstával rozhodující autorův názor,že hru psal pro Umělecké divadlo - pro Stanislevského příležitost, jak inscenovat ne-inscenovatelné. , , Analyzuje postavu Mizinčl ova a výkon N.P.Aslanové označuje za povrchní,něco na způsob pojišťovacího agenta* Stanlslavského zaujala ta skutečnost,že nenápadná postava požádá o raku* způsobem,jakým si obvykle lidé říkají o sklenici čajeJPřljde a odejde,jako by snad ani neexistovaly Geniální nula,která vymyslela jedinečný plán a je ochotna čekat,aniž by vynakládala nějakou námahu. 2učastn51 se amatérského představení "Cara Fjodora loanno-vlče *, nastudovaného dělníky textilní manufaktury nedaleko Moskvy, v režii P ."F Jsarová .Obdivoval odvahu, s Inkou sáhli po náročné hře,i důslednost,s jakou ji uváděli. Preniára hry "Bude radost" /Radujme se A> . Wer e žko vského v režii V.I.Namiroviôe-^ančenka^^.I^žského a V.L.^čele-dova," Stanislavskij uznával mimořádnost nadání spisovatele Merež-kovského s jeho snahou na základě historických příběhů pronikat do smyslu současného dění,kdy právě dějinné paralely prokazovaly nejen opakování,ale zejména problematické stránky národní povahy ^Přiznával se, že mnohému zde nerozumí .Pokud šlo o dramatiku vrcholné fáze ruského symbolismu,^dálo se mu,že stratila původní smysl a změnila se v pohrávání a něčím,co' setrvávalo v poloze nepříznivé pro jevištní konkretizaci^Zknšený inscenátor her Ibsenových Hauptmannových 1 Hamsunpvýoh postrádal tu nezbytné dějové schéma a obrysy postavJA vadila mu proklamovaná literárnost kterou avsohl režisér pouze oolabovet.A neméně tak nesnášel snob ismus publica 1 kritiky, jež podobná díla nadhodnocovala Premiéry se nezúčastnil. 4 * ' Po 1^0 zkouškách 38 repríz do 21.*5.*1917«*V Časovém rozmezí 1916^1918 však statistické údaje ztratily původní výrn^m. Ůteělecké divadlo bylo vyprodáno,představ*ní se udržovala na repertoáru bez* ohledu na jejich uměleckou hodnotu. Nastudování hry D ľtfer e žko vského vyvolalo protikladnou reakci kritiky5 zastánci tradic tmiěleckého divadla jé odmitly,obdlvovatelé modernismu považovali za východisko.' Předčítání Blokový hry "Růže a Xříž" za autorovy přítomnost Všichni nadšeni jeho fantazií, taktem .vtipností - méně již způsobem předčítání .V kuloárech zaznívaly výhrady,mnohé se zdálo nesrdzumitelné,mnohé nerealizovatelné. , , Ceohovovský večer ve Studiu v režii V.L.Včedělova a V.V.1 Qotovceva. Stanislavskij se po zkaz ta a f představení nevyj ádřil,pouze formálně blahopřál.l^ecítil se zde již "domácím pánem", proces osamostatnění probíhal zcela vlditelně.Pozděj 1 hovořil o protikladných dojmech,směsici amatérismu a nesporného nadání,horoucnos,ti mládí i jeho snaze méně pracovat a více se pyšnit uspechy.Rozladení však UXI zasáhlo obě strany...' -155- Cítí se anavený.Ua přehled březnového repertoára napsal J přežít a vyspat sel ŽkouSí denne od jedná hodiny do Šesti § nepozoruje,že se na něho herci domluvili.Vždy je upozorňován předčasně, že technika potřebuje' fjevi?tě,aDy mohla dokončit přípravu večerního představení. Radost mu uděl"! ".V.l)ebužinskij návrhy kostýmů pro "Ves Stěpančikovo*.teč záhy se ukázalo,Se výtvarník příliš detailně charakterizoval postavy a vznikal dokonce dojem, že vnucoval herci vlastní vyklad.Dúsledek stafcu,kdy výtvor nik nemohl navštěvovat zkoušky a neznal jejich vývoj. Proto se inspiroval osobitou módou roka 1859, ani ž by z ní odvodil stránky výlučné,typická.1^žná, že se do těchto rozporů promítla nervozita stanislavského,který zamítl realistický výklad textu,ale nevěděl si rady se satirickou nadsázkou.' Duben 1916 Vedení Uměleckého divadla odvolalo zájezd do Petrohradu, který vždy sledoval zájmy materiální vedle pochopitelné prestiže umělecké.Nvní podobné starosti odpadly díky tomu, že bylo neustále vyprodáno* Stanlslavskij upadl do střídající se hysterie a- letargie díky tomu,že syn Igor obdržel povolávací rozkaz. V zápisníku zaznamenal, že si nedovede představit stále nemocné dítě v roli vojína bojujícího s nerřítělem. Vrál Salieriho ,VerSinina ^Krutického ,Ripa £ratta,Ljublna, řamusova a Setina,1 zkoušel "Ves Stěpančikovo" a ověřoval na scéně varianty výtvarného řemeni hry "Hůže a £říž".v Složitými cestami se k němu dostávají dopisy t ech, kteří uvadli do německého zajetí, Květen 1916 Z vlastních prostředků poskytl 900 rublů aa peonájem půdy pro hereckou komunu nedaleko Jevfraterie,5' ' Loučí se zesnulým^hercem tfeěleckého divadla A.'RtArtěmem, pohrbeným ve "višňovém saíu" na Sovopanenském hřbitově.' £ textů přečetl Volkeaštejnovu "Marinku" a MliWyxxxxxi Koserúa "Heporažený koráb". Ha4a Oměleckého divadla mu nabídla roli Saryncove ve hře L.*.%lstého "A světlo ve tmě svítí".Stanlslavskij ji nepřijal,ale naznačil,že je ochotem se ujmout režie této hry ve spolupráci s A.A.Saniaera. Napomohl organizaci Druhého studia Uměleckého divadla v cele s N.u.Vassslitinovém /z ročníku vedeného tímto Z.\jlpplusové.Jeho členové zachránili mateřskou scénu v polovině dvacátých let^oslabenou rozchodem s tzv.pa-řé&skou skup iaou.PředevSím' A.1^Tarasovová,N#!P.1Chmeljov, v&lBateaor,.v#^^ Jelanská aj .Prakticky druhé pokolení mchatovských herců, z něhož v roce VfSi 1990 hrála jeStě E.HJJelanská. Text hry Z.Sippiusové se dostal do rukou E..^ .Stanisiavskéí v červnu,kdy mu jej věnovala autorka v Kislovodsku^ Sarven 1916 Léčí se v ^ssentukách,kde vzniklfe "umělecká společnost*, - , mjjRechmaninov,Sa 1 japin,Sanln aj*1 11. červenec 1916 Podílel se na vystoupení pod mámm názvem "Imtěloi *%skvy ruské armádě a obětem války" společně s 0.L.Knipperovou, A.A,Jabločkinovou,V.M.iokinera aj. 10.'září 1916 Schůze akcionáře Uměleckého divadla,spkojenýoh pochopiteli s materiálními výsledky sezony 1915A91o.! -154- V samotném Uměleckém divadle ae vyhrotily rozdílné názory vedení divadla, vedení Tovaryšstva a tovaryšstva na stěžej otázky další existence/vedení nemohlo akceptovat názory akcionářů,v jejichž zájmu bylo další zvýšení poetu apod. Stanislavskij zastával názor, že akcionáři nemohou zásahov do umělecké problematiky e za vlastní poslání označoval "vyrábět pouze prvotřídní' zboží* - v duchu pojmosloví, které tovaryšstvo zavedlo.1 Odmítal pšedstavy,které jej chápaly jako nepraktického génia ohrožujíc^rozpočet^ivadla.Nevyhovovalo mu,že vede ní je zbaveno rozhodující hlasu /jako jeden s ředitelů měl v Tovaryšstvu pouze hlas poradní!/ ejv V or&ahizačnioh otázkách odmítal snahu V?I.TfěmirovioeT Dančenka,aby se Studio spojilo s mateřskou scénou.Haopak, prosazoval pro ně větsé nezávislost? A pokud by s« dosavadní poměry nezměnily;měle se Tovaryšstvo ujmout řícení a převozu, šlohlo přece režírovat a hrét,když neustále zasahovalo , zakazovalo ,havrhovalo, odmítalo,varovalo atd? Tjto myšlenky obsáhla korespondence s Hěm irov ičem^Dančen-kěm,v níž také protestoval proti obnovení her i^.S.'Uerež-koTOkého,L#^.Andréjeva,^.J.Juškeviče.které by mohlo vyústit jedině v další krizi celého divadla .Považoval to za nevhodné z hlediska uměleckého 1 finančního. Hašení hledal j Inde, v uvádění hodno tnéhn repertoáru /her Euripidových,Tagore,ruské klasiky/?Heni nes zajímavosti, že v tomto směru jeho kritéria vynikala nad názory druhého ze zakladatelů,byt 1 obdařeného "literárním V zápisníku "sobecká poznámka",že podobný repertoár, tj? míodní symbolismus, nedovél 11 by mu pokračovat ve zkouskácl podle systému a klást základní kmeny herecké metodiky? Polovina září-1916 Valná hromada akkionářů sdružených v Tovaryšstvu schválila finanční plán na sezonu 1916/1917 s výhradami, nesouhlasila se zvýšením nákladů o 100 000 rublů v důeledJ Inflačního růstu cen a zvýšení platů personálu /ze 55 na Repertoárová rada doporučila dokončit "Ves itěpančikovo" připravovat "Růži a kříž", "Krále temných komnat% ' obnovit "Strýčka Vánu" a *Ivanova"^Zamítla hru D?S?Were^; kovského "Homantikové* z podnětu V?I.¥ěmirovlče-i>ančenka? stanislavskij v korespondenci vyjadřoval obavy o další osud. souboru.S ituace na frontě vyžadovala stále větší počty branoů.votšina souboru byla zařazena do domobrany a musela se účastnit cvičení?Proto se staly nutností alternace, a pokud by se odvody vztahovaly na základní soubor,pak by se nepodařilo udržet provoz? 15.září 1916 "Hořem zaz rozumu" zahájena sezóna 19l6/1917,opětovně se nepodařilo připravit premiéru a ani se o to nesnažilo ? l6?září 1916 150.reprízou "CÍčka u krbu" zahájilo Studio Uměleckého divadla .Stanislavskij po představení pronesl zdravici a přislíbil zlepšení materiálních podmínek.Záhy navrhl zvýšení platu J?B.1faehtangovovi. , , Září 1916 Kolize s Hěmirovičem.Bančenkem ohledně her L.N.'Andrejevax "Samson v poutech" a "Psí valčík".Považoval podobné hry za neslučitelné s posláním Uměleckého divadla a jeho estetickým programem? -155- V tisíca správy o přípravách Akciová společnosti **loakevská všeobecně přístupná divadle* schválené ministerstvem vnitra a moskevským policejním guhernétorem.*'šly sem vstpupit delší soubory /divadlo A#A#Brentevé/,studia TJměleckého divadla aj,3 — Jako zakládající tieňové uvedeni? SjI^Samontor^ížm aelioyn,fcníže A;i»1SwBhatovWuŽin,VjD.fiolenov,0#JAle»jev, Y#XÄlRemirovie^TO aj.! Mnohé naznačuje,že nove vzniklá akciová společnost měla pohltit postupne společnost Uměleckého divadla,jejíž sloze* ní stále méne vyhovovalo veoeijí tohoto divadla díky nadutosti, ziskuchtivosti a amuzičnosti. líjen 1916 Vachtangov zahájil ve Stadiu přednášky na téma *C© žádá Stanislavskij od nového herce*,v podstatě volný kurs lekci a seminářů věnovaných systému. Vernisáž sku iny výtkvarniku pod názvem "Bubnový kluk", jednoho ze sdružení modernistické koncepce .*fezl vystavenými ohrazy eátlgí Konstantine vny A lézej evové, dcery 0; Stanislavakého. 24#llstópaá 1916 Premiéra "Zeleného prstenu ** Z.Uippiosové v Druhém studiu Uměleckého divadla v režii V^^eeledeva,výprava S.Ej Sikritin a A.^V.Sokolov.1 *Hádež kolem * zeleného prstenu*,student i,gymnazista, absolutně věrohodný dojem mladistvých radostí a starostí. Ani stopa po fmjatÉri8m^,V5emt>Inýeh šablonách .nádherný herecky výkon A.S^TarasovovéJ ' ' Pod dojmem tohoto představeni svěřil L .H. André Jev Druhému studiu hru "Äédí*. Stanislavskij skfeomně stanul v pozadí ^přea to že záznamy ze zkoušek doklazují jeho výrazný podíl na samotném stylu předs tavení .Právě on vyržaáo val, aby členové Druhého studia se přestali pitvořit a spolehli se na mládí,jeho tronra iluze#tefnperaT!ent,mravní čistotu aj.! Jako ředitel Uměleckého divadla odmítl jakékoliv vztahy a závislost na tovaryšstvu, tím spíše jakoukoliv materiální odpovědnost.tfohl ji převzít Jedině za podmínky, že se k němu bude tovaryšstvo slušně chovat,nezasahovat do jeho práce umělecké 1 organizátorské,a předek ší%poknd bude zde mít rozhodující hlas Jako právní osoba.lřikDliv jako podřízený zaměstnanec Tovaryšstva,Jež žádnou odpovědnost za chod Uměleckého divadla neneslo < *• • Prosinec 1916 LjA.Soler žicki j se před smrtí rozloučil dopisem s KjS. Stanlslavským a požádal jej,aby podle možností pamatoval na jeho rodinu.Stanislavskij sl v téhle souvislosti uvědomil, nakolik právě zesnulý navracel Směleck^ divadlo k ideálům humanity a vlastním příkladem naplňoval ideje lidskosti. ~ . - - - - Když stál čestnou stráž u rakve zesnulé>«>,vystavené ve Studiu uměleckého divadla.nemohl zadržet pláč.lfe zemřel ' jen twěleo,8le Člověk,jehož si vážil a s ním si rozuměly Ponořen do vzpomínek nevybavil si Jediný moment,kdy by se pohádali,nemluvili spolu,urazili se atdj V kores^Bdenci s Iíômirovicem-Dančenkem obhajuje vlastní umělecké pravomoci, vyjadřuj e pocit, že Jsou mu opětovně svazovány ruce a přistřlhována křidla .nesouhlasí se snahou ffěmirovioe^andenka vzít vedení do vlastních rukou a *u$moat se diktatury*. -156- Němirovič-Bančenko odpověděl t dopisu,který nakonec neodes-lal#kde vysvětloval příčiny sporů rozdílností umeleckých principů.Dopis měl podobu ob žaloby»pro to snad zůstal v domácíb archívu. fe btanislavskll se s radostí věnoval výstavě a$%6 továrny na výrobu kabelů Tovaryšstva V.Alexejev^P.Visnakov a A9 Samšin v Podolská. Po zemky v Moskvě jlj& nestačily .fdrma se rozhodla pro řešení vysloveně perspektivní, j ak dokládá existence podniku,který se zde uchoval podnes a by^ poměrní záhy zestátněn díky významu pro armádu a vojenské účely* Přestože válka/přerušila styky s Lancií,dopisoval si Sta-nlslavskij s J.Copeau,který j^j informoval o zahajovací sezoně "Starého holubníku" a analogičnosti mnohých názorů na poslání dlvadla.Stanislavskij na oplátku se svěřil sex záměrem okamžitě po válce vytvořit "mezinárodní divadelní studio".jež by prohlubovalo vzájemné styky meai umělci a oponovalo národní uzavřenosti či předpojatosti.1 & tomuto návrhu se navracel zejména v roce 191? a počátkem dvacátých let /Akademie dramatických uměni/,jednal o něm' během zájezdu do UuA a zdá,že ztroskotal na neochotě bt&nislavského přenést těžiště vlastního působení do zahraničí,jmenovitě do USA. 4.leden 1917 V Kyjevě vzniklo polské studio podle vzoru Prvého studia Vyškovského uměleckého divadla v čele mWPBeraymxx se S.Wysoczkou. jjf 15.leden 1917 Požár v Nezloblnově divadle zasáhl značnou část scény**; hlediště, sho rely kostýmy .Vznikl zřejmě díky nepořádku ve vedení kabelů a traníbrmátorů.' Stanislavskij se obrátil k technikům Uměleckého divadla se zvláštní výzvou, aby zabránily podobnému neštěstí a vykonávali povinnosti nanejvýš odpovedně.Jako odborník prohlédl stav sítě,vydsl se na osvětlovací mosty, nezapomněl na rozvody v šatnéeti a vyděsil aa.v zápisníku slova nanejvýš ostré /kdo dovolil vést dráty po dřevěných přepážkách .kdo pohazuje kabely po hranách železných schodů apodv/» 26.leden 1917 Něco na způsob vzpomínkového večera či literární tryzny v den prvého výročí smrti L. /,3uler žického.stanislavskij nemohl zdržet pláč,přesto se snažil vyprávět o Suler-žického smyslu pro humor,je&o divadelním žertování. Leden 1917 Jako zakládající člen Akciové společnosti Moskevská všeobecně přístupná divadla" vypracoval návrh na zřízení lidového divadla v £ř>moskvorečí, nedaleko Bachrušinova musea* 12. únor 1917 Analyzuje původní koncepci "**>dréhojptáka" z hlediska scénografických návrhů a sepisuje všemožné nedostatky, které se tu nashromáždily .Lituje# že nenajel podporu v řadách hereckého mládí,které se s podobnými nedostatky smířilo /špatně postavené kulisy,nevhodné osvětlení, zjednodušené kostýmy, aby se usnadnily převleky - nemluvě o rozpadlém rytmu celého představení a převaze "špatného řemesla"/. 13. únor 1917 Projev na schůzi členů avaz "Umělci %skvy - ruské armádě a obětem války". Požádal přítomné,aby se zamysleli nad budoucností a svěřil se lim s plánem "celosvětové umšxeké aliance"xx MnxfcxXjaffaeJtsxxi]^ -157- za áča3ti Cr aiga,Reirihar dta,Copeaua aj.UejlepH evropští režiséři by mohli pracovat s dleny stadií v *%skvě, Paříži,Londyně. Jedině uměni v takovémto celosvetové* kontextu mohlo by kultivovat publikum a zabránit katastrofám válečným. Doufal,že jakmile utichnou zhraň§ najdou se prostředky na vystavte "uměleckého městečka" v %skvě,kam by mohli přijíždět zahraniční soubory činoherní,operní,cirkusy a lidová divadla.Předpokládal, že by městečko vzniklo opodál moskevských parků /? Izmajlove.Kaskově apod.7,aby se mnohá představení mohla sehrát v přírddním areálu. V závěru vyzval přítomné, Pbz každý den alespoň deset minul věnovali pozornost tomuto námětu a snažili se 'jej uskutečnit na samém počátku morových dnů,1 Není zapotřebí uvádět příčiny,jež zrbránily uskutečnit podobny námět.opíSe společenské,ideologické než materiálni Divadlo národů v nové budově Moskevského uměleckého divadla.na jehož scéně hostují zahraniční so bory,je ve srovnání s původním projektem K.ä.Stanialavského pouhým torzem. , 25.-26,unor 1917 Kupodivu jej nepřekvapily událostí,které vyústily v "noro* vou revoluci. Neděsila jej střelba,manifestace,demonstrace a stávky chápal jako nutnost přímo historickou^protože jednou musely nastoupit "poslední dny carlamu". Jen se obával,aby náhoda nezasáhla negativně a neoslabila mchatovský soubor .Zapřísahal vS^chny členy Uměleckého divadla,aby byli opatrní. 2.březen 1917 Schůze souboru Uměleckého divadla společně s herci Valého divadla a některých moskevských scén, Stanislavskij,Němirovič-Dančenko,Lenskij vyjádřili souhlae s pádem car ismu a postavili ae za burzo a znět demokratickou vludu,od níž jako umělci očekávali podporu.Únorová revoluce mu mela poskytnou úplnou svobodu, zrušit jakoukoli cenzura a diktaturu carské byrokracie v dvorních divadlech Na samém počátku vznikla myšlenka jiného organizačního uspořádáni - sdružení akademických divadel. V prohlášení uvedeno,že ruStí divadelníci v nejhorSích dábách temné reakce zůstávali světlonoši a uchovávali v hlediSti záchvěvy svobodomyslných idejí,tudíž je jejich povinností,aby se postavili za novou vládu a vytvářeli nové.svobodné divadlo.Takové,jemuž bránila svévůle a násilí svrženého carismu. # Míra pato&o zmíněného prohláSení je úměrná slavnostnosti doby na počátku demokratického vývoje v Hušku* Březen 1917 Stanislavskij obnovil zkouSky "Vsi Stěpančikovo* a přesvěd doval vSechny,že prvořadou povinností je nyní pracovat, pracovat a zase jen pracovat*1 leč jeto podání Bostaněva se rozcházelo s představami jednoho z autorů dramatizace natolik,Je Nemíro v ič-Dančenko roli přeobsadil' /^^^^salÍtinovew/*Tak se skončila herecká dráha X^S.Stanislavskéh© na scéně Uměleckého divadla bez ohle&i, jak" obtížně se vracel ke, studia role Bostaněva poté, co se za řekl nehrát díky neúspechu Salleriho.^dá se*že ztratil potřebnou sebedůvěru a byl ochoten pouze dohrávat dříve uvedený repertoár.Konflikt měl závazné důsledky ve vztazích obou zakladatelů nikdy již zcela nepřekonané. V zápisníku trpká* slova o nepochopení literáta Němiroviča Daa&nka,který vyžadoval přesnou kopiJ,nikoliv samostatný výklad textu,kde nyní jen více zvýrazňoval rysy penzlonove nevyvolal potřebné pochopení. Z hlediska dobového odstupu a dalších zkušeností s taktický* i činy obou zakladatelů je zřejmá, že se tu střetlo nekoli$ vlivů a predstavia prvá:stanislavského remiaiscei oe na úspešná nastudováni Spolku umění a literatury.kde sehrál roli Bestanáva ve vlastní dramatizaci,ovlivněná etickými názory L.N.'ib Istého /proto vyzvedával pozitivní rysy v záporném typu/; za druhé samostatný režijní výklad "vsi Stepančikovow během stadia hry zejmén* v roce 1916, do něhož Němiroviě-iDanoenko nezasáhl dž 13^2.19171 m třetí literární představy Iřěmiroviče^aaeenka jako jednoho ze drematizátorů, znásobené aktuálními poznatky posledních měsíců,jež nebyly právě nakloněny etickému výkladu postavy HostaněvsjKaždopádně vzniklé lepení, kdy Stanislevskéýu byla odebrána role a přeobsazena , tředstavuje precedens v celých děj inách uměleckého lvadla. Stanlslavskij byl zbaven role,kterou miloval #a kterou hrál s obrovskou rozkoší /a podle vzpomínek účastníků zkoušek nanejvýš živě a zajímavě/,byl ponížen jako realizátor systému,který zklamal v případě jeho samotného. íJa druhé straně pamětníci generální zkoušky A28. J.1917/ přiznávají* že se ve Stanislavském něco zlomilo a nebyl schopen se převtělit do postavy Bostaněva.lféc© m bránilo, něco jej spoutalo a nemusely to být příčiny výlučně umělec ké důvody .totanislavski j trpel a neovládl se v posledním' obraze#kdy se rozplakal, älzy zničily maskování a líčení.' Němirovio-Danóenko mlčel za režijním stolkem.^tanislavskij si utřel oči a tvář, zavolal asistenta režie a po žádal, aby spnstili oponu.Naairovič^Dancenko dosáhl svého a plným právem odebral Stanisl^vskému roli Rostaněva.Stanislavskij nereptal a podřídil se,přestože celé divadlo se obávalo nejhorSího. Nakolik se na celé nepzbierané aféře podílely intriky ffěmi-rovi5e-J>nnčenka a jeho mistrná strategie,která chtěla zlomit odpor Sta islavsk^ho s jeho planýma osamostatnění studií a' sny o celosvětové umělecké asioi>>ci,lze stěží prokázat.A nakolik sem vstoupila nejistota autora systému, který obtížně překonával úskalí scholastické metodiky v je. ích zárodečných stadiích,aby sám na ně doplácel v míře nejmětší*také lze obtížné ověřovat^^QQQSf Nesporný je jedine výsledek: konec herecké dráhy .Stanislavského v tíšěleokém divadle s definitivní platností .Sebevědomí ztracené po neúspěchu Salleriho a po re^iokých perípe- ' tiích přípravy! ^Vsl Stěpančikovd* nedalo se již obnovit.* Jistou kompenzací se stalo pro ^Stanislavského předehráváni na zkouškách obdivované v*emi účastníky i památníky.5 ^0.březen 191? Stanislavského zvolili za akadenika v sekci múzické sloves nostl oddělení' ruského jazyka a slovensfcti Akademie věd společně s A.I#JSumbatovemWuŽinem,hercem»dramatikes» ředitekem Malého divadla.£e zásluhy o domácí umění, jako reformátora divadle ve jménu pravdy.Pt>ctur Akademie věd v jiných sekcích pHjalimj.^orkij a ř^IJÍepjapdn, cbŽ proletknltovští seholastkové považomvali ve dvacátých letech za kolaboraci a buržoázni vládou. Stanlslavskij byl potěšen a s radostí čestný titul '' přijel,aniž by tušil, že mu zkomplikuje další život... Březen 1917 Seční na mnohých mitincíoh,m j .před Pu3' lnovým polníkem, před Oogólov^! jpomníkem.V?Mde propaguje myšlenku vzniku dalších a dalších- studií jako životodárné krve v lilách divadelního umění. -159- 4. duben 191? 8 .duben 1919 I7.duben 1917 IS.duben 1917 přesvědčení Duben 1917 díky směně společenských podmínek a utvářejícím se vztahům obchodním i kulturním. V deníku pžedstavení *I chytrák se sp^lí* uvádí,že se nutno soustředit a ukáznit bez ohledu ne vzrušenou dobu.Ze není možné,aby herci dupali,bav111 se za scénou a zejména pak mysleli na cokoliv jiného jen ne na inscenaci. Podpořil záměr,aby výnos ngkterých představení byl určen propuštěným jwliticteým vězňům /od 7,4.l9l7,kdy byl uveden rtVi3nový sad" pro tyto účely/.1 Blok se zúčastnil zkoušky hry "ílůže a EHž" po obědě se Stanislavskij si zapsal,2e je to jediný "velký umělec* v tomto divfldle.''ra je pro ně nepochopitelné a zbytečná, ale je natolik taktní,že není schopen sdělit pravdu. Jak se dostat z prekérní sltuace»hra by atanislavskélzzmu' nepřinesla sebemenší potěšení a zbytečně by jej trápila, .V V' úvahách o repertoáru Prvého studia zamítl "skalce* GjH*uptmanna.%dle j**ho podobná hry měly smysl před revelue: a nyní jsou zbytečné.tiplnily poslání a mohou se v nové společenské Situaci jevit j#ko smě*mé,násilné,tesovité atd^ NaoprJc souhlasil s uvedením "Kaine" jako hry souzvučné romantickým ideálům osvobozeného národa /později si hru přivlastnilo Umělecké aivsdlo a režisér St^hislavskij se přesvědčil o pravém opaku,! když mnohé měly na svědomí technické nedostatky podmíněné občanskou válkou/. Ve v Šech jednáních,porndách%schůzích prosazuje ideu "koncer tu",sestavov^ nýoh z úryvků poezie»povícek,uryvků z her,hudebníoh číselJ&oncertů vysloveně "agitačních", jejichž přípravě se mel věnovpt vsnik^jící Svaz moskevských herců .Koncerty se mely zaměřit nr vrstvy,které se satím dostávaly do styku s uměním jen ojediněle Pohlcuje jej organiSční činnost v podniku i v divadle, je zvolen za afmsdadm předsedu mnoha institucí veřejnýo , akcíonážskýoh.uměleckých. Smutně se rozloučil s OJV.Usovskou,která definitivně odešla z Uměleckého divadla. Uzavřel jednání s kulturně výchovnou komisí Ba tanislavského a V.I.NěmirovičevEančeiika. Xo bylo důvodem,pro č se Stanislavakij vrátil do Moskvy po strastiplném putování ze Samary /přeplněné vlaky, nemožnost opatřit jízdenky apod./J Srpen 191? Koresponduje s V.T5 .**e j er oho Idem , který se přimlouval za přijetí š.R.^ejendorfové do školy tJmeleckého divadla. Koncipuje prohlášení "svazu umělců",věnované jedinému problému s výchově lidového publika,jemuž se dosud věnoval minimální pozornost." v tomto sm^ru předvídá gigantické možnosti a nutnost gigantického ušili.1 Domnívá se,že je prvořadou občanskou povinností každého umělce pomoci v tomto patriotiekém díle,které v konečnén výsledku napomůže "kolektivní výstavbě nového Buška". Vedle dřívějších návrhů doporučuj® vznik divadelního studia v rámci "svazu umělců". Zatím je poměrně skromně vyjasněna otázka,nakolik pokolení stanlslavského pochopilo demokratizaci Buška jako ideální příležitost pro realizaci původního program "všeobecně prístupného divadla ".Zdá se. Že tomu bránila protikladmost politického dění,vzájemná nealučltelnost programů politických stran a především nedostatek pro- ' středků,neochota podnikatelů dotovat umělecké instituce, Září 1917 Obnovuje "Racka" v novém obsazení: Ni nu žarečnou hrála A .&. Tar asovová, Třep leva *• M. A. Čechov , Trigor lna - £.P.; Choohlov,Arkadinováu - O.L.ljiipperova,!** Vášu -"?.A.,Kryžanovské,Vedvedě0ka - A.D.Popov. Za změněných politických okolností nebylo nakonec představení uvedeno.1 t ¥;'A.tteehov slíbil K.S.Btanislavskému^že se zřekne alkohc lu,který mu poskytl "poslední šanci". Jinak by musel IV opustit Prvé studio. V dochovaných záznamech ze zkoušek "Racka" je zajímavé, nakolik stanislavakij vycítil změnu společenského ovsdui -161 e začal vytvářet jisté analogie mezi postavou Hamleta a ^repleva.Ocitá se v obtížném postavení,může se spolehnou pouze na matku^která jej zklameJOdhoálává se k sebevraždě nikoliv proto že , nechce žít. ale právě naopak*' Chce žít, ale život mu uniká .protože se nezříká nároků estéta .Je to v jádru nanejvýš bodrý,energický,aktivní člověk,ale není schopen tyto kvality uplatnit,proti)že si nerozumí s okolním světem. V. I # Kěm lro v i č-#ančenko považoval za nutná písemně vysvětlit S t an islavskému, pro č musel sáhnout k nepopulárnímu rozhodnutí a přeobsadlt jej v roli Hostaneva^ Považoval za .voji povinnost zasáhnout,když se Stanislav sklj nedařilo dospět do stadia,jež odpovídá nárokům generální zkoušky.Smutná a nepříjemná stránka režisérových povinno stí, kterou by měl režisér Stanlslavskij po chopit, ani ž by se zkomplikovaly jejich vzájemné vztahy.' Stanislxavskij odpověděl,že nastouoilo^"obtížné údobí* v jeho uměleckém vývoji,které jej naplňuje smutkem. Nevidí východisko a domnívá 8e,že jen herec na scéně l^něleckého divadla no uspěl .Bez ohledu na předchozí uspěchy.Proto Se hodlá věnovat výlučně studiím,herecké-mu mládí a vlastním režiím* ^.i .André j e vo vá požádala Stanislavského jménem dělníků Husfco-Baltícké loděnice,aby do HeVelu delegoval Studio Uměleckého divadla,pro to že zde dosud neexistuje profesie nální scéna* Blížící se premiéra "Vsi Stěpančikovo" zhoršovala jeho psychický stav.Tffedovedl si představit,že v ní nebude hrat.Chodil kolem- divadla, čekal, že jej snad přece pozvou a dají mu možnoat,Oeniální herec v postaveni žebráka.' Leč Němirovič-Dančenko nepatřil k těm,kteří rusí původní rozhodnu^í.Přf»sto2e Stanislavského zásoboval diplomftt ickými notami,jemnými náznaky, že jeho^íl vložen de představení se neztratil apod. Stanlslavskij přednesl ve Studiu obsáhlý program na téma jak vychovávat nového herce a pracovat podle systému.' Zopakoval zde názor na existující tři typy divadel a neustále se vracel k myšlence, že pro herce "typu prožívání" je nezbytností sehrát roli,porodit dramaticko postavit a nenosit ji v sobi jako mrtvé dítě.^říhodino-vou přednáška vyslechlo početné publikum z řad studentů a "teleného ma#dí". V tentýž den se konala poslední generální zkouška "Vsi Stěpančikovo" a Stanlslavskij byl v myšlenkách na scéně zahajovací premiére dvacáté sezony 19i?/1918,premiéra "Vsi Stěpančikovo* podle předlohy ř.V.SostoBevského v dramatizaci V.I.^emirovič^Mnoenka a V.v#SolkenStejna. Režie K.S.Stanislavskij' a V.TJffěmiroviČ*4>ančenko, výprava V.V.Wbužinski j.Jména obou režisérů nebyla uvedena na plakátech 1 v progranech. Přívrženci stanislavského jej informovali o "chladném výkonu" IT.O.^assalitinova v roli Hostaněva ,takže se pozornost automaticky pienesla na Pornu Pomlce v podání I.Sí.^skvina.1 Stanlslavskij nazval jednu "kapitolu v pozvolna dozrávajících igemoárech "Ves Stěpančikovo" - moje tragédie f Po zdej i od ní upustil a do "Vého života v umění" nevstoupila. -162- l?říjen 1917 12.říjen 1917 Říjen 1917 25T-26.říjen 1917 28. říjen 1917 Snaží se ponořit do práčem,v podniku 1 v divadle, a zaromenout.PJe zkušuje "Wa dně", zkouší dále "Racka*. Analyzuje "Višňový' sad" a chce obnovit zkoušky Blokový hry "Růže a Kříž"... Tovaryšstvo akcionářů sfeskevakéh© uměleckého divadla Sanovalo Stanislavakého a Němirovdoe-Eandenka stný členy rady až do konce jejich čivota.Oba jmenová ní přijeli, Stanislsvskij současně blahopřál ffěmirovlčovl^ančenkov díky "zájmu o divadlo",pro něž se obětoval... Hraje ttsjeva v představeni "Višňového sadu" uvedeném v Zim lnově div adie ,1 ýv.tiolodovnlkovském.Xírčeném obecenstvu z řad delnlctva.Sad jevištěm vyvěšeno: Divadlo rady dělnických delegátů .Rada skutečně takovéto divadlo organ 1 zo vala,nemalo však scénu,ani soubor* A omezovalo se na uvádění dříve uvedených inscenací v tomto prostředí ,kam přicházelo dělnické publikum Přezkušuje' "Ppuí hostinskou","I chytrák se spálí" a *$s dne : Prevzal do*svých rukou dokončeni "Večera třílprálového" ve Stadiu Uměleckého divadia.Tfázory na jeho účast se různí: jedni ji o dmi tají jeto kategorický zásah,který nepřihlížel k oaavadní ■■—jtfwpc koncepci /Vachtangpv, W^Cechov^ldruzíjsou nadšeni fantazií Stanislavakého, jeho hereckým předvádění*. Zúčastnil se čtení hry ^Gorkého "Stařík" ve Studiu-/tzn?írvém studiu',kdé autor vysvětloval smysl díle. Znovu vyslovil politování nad zbytečným rozchodem se spisovatelem,který $ohl zavhránit Umělecké divadlo. Ve dnech Říjnové* revoluce Umělecké divadlo nepřerušili provoa,ostatně události politického převratu se odehrály nejprve v Petrohradě a do Moskvy dorazily s Jistým zpožděním .Během těchto vdbů hrál Pamusova v "Hoři z rozumu" a ůajeva ve "Višňovém sada"? Boje se přenesly do *«oskvy#V Uměleckém divadle probíhá-hal obvyklý sobotní předprodej ,v osolí se střílelo a do vedlejšího domu /tzv.dúm Liánozova,kde byla umístěna neleníce,dnes je v této buddvě škola a muzeum/přinášeli raněné.Stěží se dalo poznat, kdo s kým a kde bojuie.Hdo je na straně Prozatímní vlády a kdo straní bo 1 se v ikům ?Polední představení byle odvoláno,na večerní se už do divadla nikdo nedostal. Boje probíhaly v okolí Kremlu,kolem Manéže,ho tela ^tropol/kde tou dobou byl ubytován T?G?*lasaryk/ a v okolí Tverské ulice .Prvé studio obsadili bolševici, kteří je í menili ve štáb? neklidná situace,ho je,přerušené zásobování ,ne j istota, obavy obyvatelstva 2 možných represí vynutily si přerušení provozu .V době* od 27. října do 21 .listopadu Umělecké divadlo nehrálo* , V denících mohatévských herců zaznffmy vyj ad lu jící straeh,aaťsjt obavy a lítost.Nikdo si neuvědomoval dosah událostí, pres to se flerci právem děsili bojů v ulicích.Střílelo se ve dne,střílelo se v noci? &aeali řádit bandité,kteří vykrádali obchody a movité domácnosti,přepadali banky. Až J.listopadu se herci dostali do budovy Uměleckého -163- divadla s mnoha potížemi.oklikami.^a ulicích sklo z rozl tých výkladů a oken,opadai3á «mítka,všude stopy po ' výs t řexlech.-Dělostřelba satím feíjela okolí divadla. Telefonické spojení p^eruSeno.nerun^jvala doprava, elektřina,voda.Dcjem úplného rozvratu násobil ohavy o osudy Ruska.fts divadlo se pomýšlelo mgně,že by se mohlo zkoušet,nebo hrát nepřicházelo v úvahu. Zít a přežít, to bylo hlavní v těchto dnech sňatku.' 5.listopad 1917 Schůze souboru Uměleckého divadla v hledi§ti.Stanislav- skij konstatoval, že probéhají nedozírné události, jej ich smysl i dosah zatím nelze vůbec pochopit.Zjevné je,že zvítězki bolševici a padla Prozatímní vláda.2da lze za vzniklé situace hrát,otevřít divadlo a pokračovať v práci * o tem existovaly krajně rozporne představy.1 Schůze delegovala V,*VVGo tovceva. aby v **oskveské radě dělnických a vojenských delegátů zjistil,zda Umělecké divadlo je vůbec potřebné o za Jakých okolností může obnovit provoz.Ke základě kladné odpovědi začaly se další diskuse ve dnech č«až ľ.listopadu 1917. Není pravda, že soubor projevil sympatie či pochopení pro bolševickou vládu.Ie^ení politických otázek cestou tajszskiiny ozbrojeného oovstání zůstávalo pro demokratické pokolení zakladatelů Uměleckého divadla zcela nepřijatelné.bdliSné stanovisko mohlo zastávat herecké mládí na základě zkušeností z války,leč to zde bylo zastoupeno minimálně.' Umělecké divadlo chtělo pokračovat v dosavadní práci a byla pro něho rozhodující otázka,zda je či není možné uplatnit dosavadní demokratický program v nových okolnostech,které mohly přát lidovému divadku a všeobecně přístupnému alvadlu.Ale to bylo záležitostí uvah po zdejších. V tuto chvíli se muselo ro zhodnout, zda hrát či vyčkávat, eventualitu bojko ta nastolila dvorní divadl až později a díky jejich dosavadním prdvilegovanosti, závislosti na car ismu N prostředí těchto divadel nebyl ani odstraněny carské symboly,pouze byly zastřeny po únoru 1917 rudou látkou/ - mela poněkud zvláštní pozadi Moskevské umělecké divadlo se nemuselo stydět za minulost a mohlo se odvolávat na demokratickou orientaci, prokazatelné střety 0 cenzurou a vládnoucími kruhy.1 to se však záhy ukázalo jako nedostačující a nové vlád* vyžadovala plné po dři zení. Něco pro Mí nepředstavitelného. S.listopad 1917 Schůze souboru pověřila V.1.1fěmiroviče^anoenka,aby předal Malému divadlu "materiální pomoc" /peníze* kostýmy, technické zařízení/.Jek známo,budova Malého divadla byla poškozena dělostřelbou. Po mnoha Jednáních vzniklo společné stanovisko přední cl moskevských divadel - velkého.lelého a Uměleckého divsi schválené na spoléčeném zasedání, 9.11stopad 1917 ¥ tomto stanovisku byly formulovány tři zásadyl divadlo jako instituce celonárodního významu a neoddělitelná součást národní kultury musí zůstat nezávislá na politických událostech.Představení nutno obnovit, jata i le bude zaručena bezpečnost a normální podmínky.^ názor na možnost obnovení provozu' závisí na shodném stanoviska rtekademickýchrt divadel. V Uměleckém divadle byly 10^11^1917 obnoveny zkoušky. Obdobné stanovisko schválili^OTgWmel^MIxmxUX svaz profesionálních herců,svaz režisérů... -164- 21.11stopad 1917 Obnovene představení,hrál se ***odrý pták" odpoledne, "Tři sestry" večer.Poměrné málo* diváků vydesených a stále se ohlížejících,z které strany se střílí. Policie zmizela,ulice ve večerních hodinách se směnily v divoký západ*tramvrje jezdily jen do devíti hodin.* Takže dostat se domu po představení představovalo ne-bezpečné dobrodružství; Ha jedné straně iluze Otanislevského, že Umelecké divadli se konečně otevře pro lidové publikum, a na druhé důsledky politického převratu,tznjchaos,nepořádek, nejistota^Dřívější obecenstvo se do divadla bálo* nové se dosud neobjevilo a popravdě nutno přiznat, že melo jiné starosti /kontrola železniční dopravy* ochrana skladů,bank,telegrafních stanic,převzetí továren nebo kontrola jejich provozu/,.. Listopad 1917 Vyjednává se zástupci Malého divadla o společném postu- pu, jak přenášet představení na jeviště předměstských divadel* oá*5 vystupoval na mnoha náhodných se tkáních, po představení,předčítal a přednášel bez ohledu,kdo jej pozval; Povahoval si za čest, že recitoval po schůzi droIkarů v čajovně na Tagenském náměstí .V souladu představami uměleckého nokolení druhé poloviny 19;století,která se snažila zpřístupnit vlastní' umelecké výboje /hnutí peredvf£niků,mohutná hrstka a j .V.Lid přišel za námi, nesmíme jej zklamat - takové bylo jeho přesvědčení; V čajovně pochopil,že většina přítomných neznala vůbec dramatické dílo A.S.Gribojedová a stěží mohla pochopit Famusovův monolog*takže začal uvažovat,jakým způsobem dosáhnout vzájemného pochopení .Vinu hledal u sebe* nikoliv v řadách posluchačů. i>okončil přípravy nového nastudování Prvého studia, "Večera tříkrálového" .konflikty,které zde vznikaly měly poměrně náhodné motivace a většinou pramenily z tc ho,že Stanislavakij se nesmiřoval s poklesem úrovně představení.Bez ohledu,že většina herců musela během dx pracovat, trpěla nedostatkem tepla,jídla.Jak za takovýcí okolností udržet eaperiisentárorský ráz studia? Stanislavsklj neznal řešení a zřejmě oodcenoval příčiny "utilitárního vztahu" studia k jeho účasti na přípravě představení.Není bez zajímavosti*že herce "Večera tříkrálového" odváděl od popisnosti,*'.Čechova neustále kritizoval,le se nevěnuje divadlu atd. Zaujal jej návrh nového zákona o autorském právu, snaha Hady lidových komisařů preferovat vydání' klasick< odkazu.^ doslechu znal "nesoučasné myšlenky" "J&orkého, vyhrocené proti "rudému teroru", kra j nostem tehdejší e typy diktatury proletář iá tu. 3 ta t i , z nichž se odvíjela tolemlka s V .T .L© n i nem , kter ý "třídní násilí" schvalova: tati zveřejněné v BSSR až po desmdesátiletéa odstupu! Prosinec 1917 začátek představení ""bdrého ptáka" bylo nutné posunou protože obeoelstvo pozdržely pouliční manifestace* 31eduje průběh stávky dvorních divadel v Petrohradě,vy; provokovaný byrokratickým aparátem.Zásadne s ní nesouh! £íí. Zasahuje do sporu o delší účasti na repertoáru Divadla rady dělnických delegátů,kdy část ochatovského souboru nechtěla zde dále vystupovat a hrát pod hlavičkou -loj- skupiny*která se zmocnila vlády "hrubým násilí*V Podle Jeho přesvědčení:nutno hrát pro lidové publikum bez ohledu na politické převrfity.Posláním divadle je "sloužit a napomáhat demokratii%a nikoliv se zabývat politikou .Díky je*1 o autoritě pokračovala představení v Divadle rady dělnických delegátů. Obsáhlý zápis v deníku p ředs tavení - upo zornú j í cí na nepořádek v šatnách .Spatné uchováváni Kostků, špinavou uniformu uvaděčů,neuklizený chodník před divadlem* spatně osvětlené foyery .vytlučená okne.zvhlé dekorace. Nepořádek,chaos,neodpovednost a nezájem.' 0 těchto jakoby dílčích záležitostech hovořil mi* na' schůzi profesionálního svazu mosjevských herců Ušpiněné koruny stromů višňového sadu je.f přesvědčují o tíTohlubující se krizi Uměleckého d i vadla. Takovýhle saď právem* lehne pod sekyrami í 0 tomto a j .informoval J .X.^%1 ino vskon , po v ô řenou vedením moskevských státních divadel. V projektu reorganizace Uměleckého divadla navrhl,aby na mateřské scéně se uváděla představení studií, co ž H"lm l£o v i č-4)fl nče nko odmítal a poukazoval na H ne vyrd vnadnou uroven" a poměrně nepravidelný provoz obou studií. stanislavskij se změnil v přísného dohlížitele,který takřka denně z j letoval nepořádky a snažil se o nápravu bez ohledu na obecný ne zájem .'Špinavé koberce,kou že vodj před šatnami,nepořádek vSude.lía sedadlech prach, v ložích na zemi odpedky.srěoo v Uměleckán divadle nep ředs taltttslwflwvltelného . Premiéra "Večera tříkrálového" & .Shakespeara » Prvém studiujpEX v režii IV .Suškeviče,výprsvě il.V-Anurejeva a V.Y.Íibskova,hudba íí.W.Äachmaaov. Veselé představení,romantická láska,slavnostní pocity, které dávaly zapomenout na dobové potí že.Látkové pozadí.opony.minimum rekvizit' dovoloval střídání dějiště a zrychlený spád děje.1 ,fládí opětovně vítězilo a zásahy Stanislavského představení prospěly,pomohly totiž skrýt amatérské prohřešky J Tovaryšstvo Uměleckého divadla projednalo další návrh £»í>.Stansslavského,jak reorgansmnňcfcízovat mateřskou scénu:tentokráte polomen důraz na "autonomii" studií, navrženo ustavit další studio - třetí,řízení měl ulehčit samosprávný orgán,komise nadaná pravomocemi, v níž tsělo Výt zastoupeno vedení VCHT i všech studií. Němirovlč*&ančenko oponoval,.. diskuse kolem budoucnosti studií prokázaly nesporné přednosti tohoto typu divadla.kde Se pořítalo s mladistvým nadšením.vystačilo bez početného aparátu a velkých provozních nákladů. Stanislavskij chtěl nejprve inscenovat hru na studiové scéně a po jistém době ji přenést na sc'nu Uměleckého divadla,nebo na základě předchozích zkušeností ji tu nově inscenovat,^ám kategoricky prohlašoval, že takovýto postup považuje za jediný možný.Jinak- sám nebude na mateřské scéne ani hrát,ani režírovat. Hěmirovič-Dančenko obhajoval ryze "divadelní koncepci" mateřské scény nezávislou na výsledcích studií a Stanislavského v korespondenci označoval za "bolševika* schopného natropit značné škody díky neustalým reformám. «166- Leden 1918 V Petrohradě rozehnáno vedení dvorních divadel a usta- ven prozatímní výbor Aleaandrihského divadla. Stanislevskij preštudoval knihu F.P.Eomissarževského "Xfeiělecké divadlo a romantismus na scéně.l>op is £/o#< atanislavskému", vydanou v předchozím roce .V textu četné poznámky,jez "bohužel nebyly zveřejněny s výjimkoi polského tisku. Množství nesouhlasných "výkřiků",hojnost vykřičníků a otazníků,výroky v duchu "nesmysl%*lež","koho' by to mohlo napadaout","to je ale nestoudnost* apod.' Stanislavského komentář vycházel z praktických poznatki a nepublikovaných výsledků systému v desátých litech, a Komissaraževskij více z principů literárních, proto odmítal systém označený za "všední psychologický naturalismus".Stanislavskij se vskutku rozhorlil a zaznamenal na okraji vytištěného textu polemické výkřiky, že celé jeho umělecké snažení vycházelo z fant zle a směřovalo k přetělesnění/ztělesnění/. Sada kategorických opatření,výeev a činů, j im ž Stanis-lavskij nerozumel,m j .-článek "Sociální revoluce a Maxim Oorkij"»vyzávajíeí proletárskeho autora,aby se navrátil do řad proletariátuipropušt&aí herců - členů stávk vého výboru v Petrohradô|stat A.Bloka "Inteligence a rev©luce",kritizující samoděrž^ví a pravoslaví,což podnítilo část inteligence,aby autora článku bojkotová la apod. £ná,a v tom je neoblomný,povinnoBt Uměleckého, divadla ve vztahu k lidovému publiku/oroto prosadil účast mchatovskýoh herců na **demokratických předstsveních" Vojenského divadla. Opětovně řádí,kdy ž po opravě klavíra se objevila ve "třech sestrách" nenalaková deska.Právem,leč doba mu stále častěji nedává za prevdu^Technický personál je deaoralizován nedostatkem všeho,inflací,a umělecký není také vzdálen podobných, vlivů*Jak za takovýchto nepříznivých okolností udržet prohoz na patřičné úrovni? Několikrát musela být odvolána představení /střety na ulicích kolem výročí událostí "krvavé neděle", 9.iedna/,kdy se průvody manifestujících vzájemně utkávaly díky různým politickým představám.Nakonec "proletariát a vojáci ovládli ulicemi". Několikrát se ^šmirovič-D*nčenko obrátil do hlediště s dotazem, zda za daných okolností chce shlédnout představení.Prořídlé řady větvinou odpovídaly kladně.' Doma v bytě začíná zkoušet s xmos clony Druhého studia dramatizace Leskovových a Turgenenových podídek,' dramatizaci XEXX "Bílých nocí* F . V.Dosto j evskdho. nachladil se a onemocněl /zánět ledvin/,zkoušel nabalený do přikrývek a s teplotou.Cítil se hrozně. Členové studie mu chtěli udělat radost a vyprávěli o přenádherném představení "Ves Stěpančikovo". Stanislavskij se ještě více zachmuřil a poznamenal,že "tohle představě í neviděl*.Ton jeho konstatování naznačoval,že členové studia nesňali pozadí a raději se neměli do věcí plést... ló.unor 1918 Nemocný Stanislovskíj organizoval v domácím prostředí schůzka komise Svazu moskevských herců,která se dohod -16?- tW 19ia a,mm únor 1913 2J„ -28 .'2.1916 Březen 1918 22.hřezen 1918 že připraví repertoár pro představení vhodná na scéně lidových divadel na předměstí. Moskevské* umělecké divadlo počítalo zatím s obnovovaným HEacketfl**dofcončením "KuŽe a £říže%nastudováníig "Kaina* Jak vidět,značně mýlilo v odhadu diváckého zájmu a srozumitelnosti představení. Technická zkouška Blokový hry záhy vyvrátila podobné názory .protože princip krátkych výjevů vyžadoval poměrně nárécné řešení /satím vjaniktaly dlouhé přestávky, do hlediště zalehal ^luk při přestavbách'.Proto se I^J.Gremislavskij ujal technické stránky spolu s režisérem J.^vIonsem.*Takonec Stanislavskij zavrhl dosavadní výpravu M.V.B hužinsk^o a rozht>dl se 2ačít "znovu a bez ohledu na předchozí návrhýíp. *# Ne^oc eu nedovolila sehrát aajeva v 300.repríze Višňového sadu*. Vznikají komplikace s bytem, pro to že tou dobou se ruSí velké domácnosti představitelů dřívějšího režiaw,část z nich je vystehována,části odebrána většina bytů,které jsou zasidlovány početnými rodina* i. Viz "řsí srdce* '-"".'B ul&a ko va . J . Ií ^ klinov ská , v e do u e í moskevských státních divado 1 »vyiržz3nff vydala Stanislavskému "ochranný glejt*, ypor probíhal dála o dvě' nadměrné místnosti,kde Stani-slavskij obyvkle zgoušel. Novou výpravu "tuže a Kříže^používajíci výlučně závěsů a opon#zko Šel na zvláštní maketě v poměru H4#! Uremlslrvsklj později využil hř^iř*¥ 'f»i"«*f■ tyto pozná* ky v návrhu "zjednodušené výpravy* pro tzv.ksealovovsko' skup i ni M, která takto inscenovala *Hamlete"»i>tanÍ3lPVSkií snil o projekci houští s růží,momentálním objevování a zmizení rekvizit,siluetě hradu někde ve výšinách nad jevištěm,na což nemohlo být ani pomyšlení pri tehdejším' nedostatku všeho .zejména pek látek«berev aeod* A .1). Pope v chtěl odejit z Prvého studia a věnovat se organizování divadelních představení na venkově.; Stanislavskij jej přesvědčil,aby zůsta^céž se n^obe^lo bez křiku. Stanislnvskij připravil koncepci "Intimního divadla* v budově Jioraorního divadla,které přeneslo představení ' jinwa,protože po dvě sezony,1917^1919»nemelo ne nájemné, zde chtěl realizovat představy o experimentálním naft* divadle komorního rázu. Výzva Hady lidových komisařů "Socialistická vlast v nebezpečí" - mcbillzpoe na fronto proti německé armádě. Redakce .kulturní instituce aj.měly nastoupit e ujmout se pomocných prací v tylu;haopak divadla' měla pokračovat v provozu a zaměřit se na agitaci. Prvá koníteence moskevského Proletkultu věnovaná vztahu proletariátu k dosavadní kultuře.Proletář iát měl podle jejího názoru zaútočit na kulturní iron tu a vytěsnit "buržoázni pseudokulturu" novou tvdrbou. V.Oorkij a A.Blok se věnovali přípravě repertoáru Velkého činoherního divadle v Petrohradě /Gosdrame namísto 'leacandrinského divadla/,chtěli preferovat žánr tragédie a komedie vysloveně Klasické schůzi Tovaryšstva ,řCHT přednesl S.L.Bertenson reřer* E^fí.atanislavskr'ho na temp 'Panteon ruského umění". -168 btanislavskij se snažil vyburcovat občanská svedomí mchatovského souboru v době,kdy podle jeho názoru "hynulo ruská umění".A záchranu spojoval s uchováním tradicí, uchováním toho nej lepšího, co vzniklo v Uměleckém divadle Proto navrhoval, aby Umělecké divadlo získalo úplnou auto nom i i , mohlo se obklopit studii,s nimiž by jej spojovala "společná tvůrčí metoda" .Nejlepší studiová představení měla vstupovat na mateřskou scénu,kde se pochopitel ně nemohou uvádět banální představení jako "Housle podzi mu" či "V sevření života".Smyslem nemůže být nic jiného, než vznik náročných představení dostupných lidovému publiku. Schůze zamítla podnět Stanislavského,aby se utvořilo "Intimní studio , spoju jící pokolení zakladatelů a hereck mládí,Podle názoru Stanislavského "prvý stupínek vedoucí k "Panteonu ruského umění". Květen 1918 Fa základě prosby Sěmiroviče-Bančenka vyjádřil souhlas s představou, že by se ujal "úlohy diktátora",který by realizoval reformu Uměleckého divadla.Stanislavskij se zdráhal' a dal souhlas po naléhání se strany hereckého soúboru.A v tomto duehu bylo koncipováno prohlášení adresované schůzi Tovaryšstva,které nebylo přijato. Vztahy mezi Tovaryšstvem a zakladateli se dále komplikovaly ,podstatná část pokolení zakladatelů nebyla nakloněna reformám považovaným za zbytečnost. červen 1918 Přerušeny zkoušky "Racka",které- nebyly již obnoveny. Představitelka Niny J^ečné,A.K»^arasovová,onemocněla a léčila se na Krymu.Zpět se dostala jen do Kyjeva, válečná fornta ji zabránila v návratu.Vimoto si Staniole ski j uvědomil náročnost představení mjítaké' po technicko stránce,takže záměr byl chtě nechtě odložen.%u dobou se p říp avovalo uvedení "Růže a Kříže",kde se počítalo s tím,že pořízené závěsy se uplatní v dalších inscenacích. Nedostatek potřebných materiálů neúprosně diktoval po žaídávky.Ostatně to byla jedna z příčin krachu nastudování **Kaina"» Moskevské umělecké divadlo přeneslo zkoušky do Puškina, kde se předpokládalo,že se podaří snadněji opatřovat potraviny .zimoto se poněkud romanticky doufalo,že v mí stech, kde se poacala historie divadla /usedlost Ařchipovovýeh nedaleko I*jubimokky ' , po dv» ří se obnovit také dřívější v mnohém idylické vztahy .Vlastně šlo o něco na způsob "návratu k pramenům",2de se slavil 14, červen, datum zrodu Uměleckého divadla /z hlediska zahájených zkoušek/. ä tanislavski j se domníval, že příčinou rosepří je chaotická činnost divadla,kde stále scházel repertoár, takže nezatížený soubor více intrikoval a méně tvořil. červenec 1918 Trávil prázdniny na penzinátu nedaleko Tučkova /netfaleko Moskvy'a' vedl obšíanou korespondenci,m j a J.B.Vachtangovem.Po premiéře Prvého studia,které uvedlo "aosmersBolm" /21.4.1918/,připravoval se sde Byronův "Kain" a Shawův "Čokoládový voják".Představení, která měla se studiové scény přejít na mateřskou. Září 1913 Vede 2XHX?t zkoušky obnovovaných představení: "Cara Fjodora IoannoviČe","Tří sester","Boře z rozumu", "Višňového sadu" a "I chytrák se spálí*. Sezonu zahájilo Umělecké divadlo "Carem Fjodorem -169- . IoannovičemV 12.-9.19X8/«' Září 1918 V rámci lidového komisariátu osvětlo vzniklo divadelní oddělení,jež mělo řídit divadelnictví z hlediska "státního zájmu",tzvľTEO.V dele stanula 0.D.Kameněnová Dnes se díky tragickým oaudům Kameněva,Zlnověva,Jiy$ Bucharina aj.-znacně idealěje jejioh ulehá v počátcích sovětského státo,přestože je známo,Jak / inověv pronásledoval Gorkého ,nako 1 ik Kameněv podléhal radikálním požadavkům Prolerkultu ,podobně Jako Buchar in atd.' 0«D.Sameněnová nevynikala právě pochopením pro apeci* fické požadavky divadelního umění a přála formálním požadavkům /obnovení provozu,nový repertoár,zájezdy spod*1/,' 30. září 191Ô Stanislavskij na generální zkouškee židovského studia *Habimah*»které uvádělo dramatizace povídek /"Starší sestra" S.AšefirtPcžár* LJBIHftlHfl Perece,-"Slunce" ncelsona, "Nápor" I.Berko vlče'V režii J.B.Yach tango va» Stanislavskij nanejvýš taktně idealizoval představení amatérského studia a zopakoval zde ideu sítě studií kolem Eoóleckého divadla schopných šířit porozuaóní ' mezi národy, co ž stěží mr hou naplnit záměry politické.' V záznamech meditoval o národnostní uzavřenosti a fředpojetosti,ocenoval na jedné straně iroMčaost idovského humoru/a na druhé odsuzoval zjevnou uzavřenost a snahu inspirovat se výlučně1 židovským folklorem Mnohé z jeho obav se sáhy naplnily. "Posedlost studiovým hnutím* se promítla do debaty po představení "Záře" J.Xarpova v flubu závodu na výrobu železničních vagonů /"yt i Seino', kde hrálo delnicko-rolnické studio .Stanislavskij zde doslova agitoval za vznik nejrůznějších typů divadelních studií včetně dělnických,rolnických,vojenských apod. S.říjen 1918 "Habimah" pozvala Stanislavského na premiéru "Večera studiových pfcacl* jako "duchovního rýdce a učitele*1,' Stenlslavskému to zřejmě lichotilo,naopak s Prvým studiem postupně ztrácel kontakt,jak dokládá fakt, že nevěnoval pozornost premiéře "Zázraku sv.Antonína" V.*íaeterlincka /15.9.1910/v režii J.B.Yachtansova. Je to svým způsobem paradoe,proto že režisérem obou představení divadla "Babimah" i Prvého studia byl práve VachtangovjRezhodoval zřejmě vztah souboru k osobě Stanislavskébo a tendence přehnaně izolacionistické. ;íí jen 1918 Repertoárová sekce TSO doporučila některé z nových her mj .'"Páni* V.N.Vsevolodského-Oernsgrosse»"Neporazitelný koráb* I.Kosařa aj.Stanislavskij napsal vedoucí moskev ské sekce J#&.Valinovské, že uměleckému divadlu zatím bohužel nezbývá nic jiného,než obnovovat dřívější repertoár,pro to že vyhovující hry dosud neexistují. V deníku představení množství připomínek K.S.Stanislav sk<*bo,které brojí proti nepe řádkuj nep řesnoa t i , lrjdéctví /chybějící rekvizýxve 3.dějství "Tří sester" nevyhovující zvuk káceného sadu atd./. J.K.\*alinovská požádala vedení Uměleckého divadla, aby se podílelo na přípravě hodnotných operních představení ve Velkém divadle .Stanislavskij souhlasil, ale vymínil si pokračování lekcí o systému;Sěmirovič- ' Dančenko a Lužskij projevili ochotu ujmout se rejfcií. -1/0- 27.říjen 1918 12.listopad 1918 Listopad 1918 Prosinec 1918 UanejvýS skromná oslava dvacátého jubilea Uměleckého divadla .nesrovnatelná s předchozím desátým výročími Tehdy *celé kulturní Huško* blahopřálo významnému souboru, tentokráte se ansámbl shromáždil ve foyeru. Zakladatelé obdrželi po obchánku bílého chleba.který Stanislavskij rozdělil na desítky miniaturních soust. Bílý chléb tehdy představoval vzácnou poohouktku. Vedení Uměleckého divadla si vážilo několika pozdravů z řad umělců jako tf.fl.Fedctovové a ze studií /Prvého studia^Oritojedovovského studia/. Dva dny poté hrál Stanislavskij Famusova a zděsil se, že tu ubiděl neustále se střídající herce bez sebemenší přípravy na zkouškách N roli domovníka Su^keviS -Svarožlc - Pablov/.Zapisal do deníku představení,že samotný fakt alternace beze zkoušek navrací Umělecké divaflo někam do daleké provincie,kde neplatí zákony umělecké tvorby a nezbytné požadavky. Co mu v£ak zbývá, než se smiřovat .Počátkem listopadu se začátek "Vsi StepanČiljo vo* musel posunout o dvě hodiny, protože Se čekalo na účastníky zasedání VI'sjezdu dělnických,vojenských a rolnických delegátu.,. Premiéra obnoveného "Ivanova" A .P^Cechova, Stanislavskij hrál Sabelského.Parnětnici konstatovali,že akcentoval mnohém více stareckou bezmocnost /pohled upřený do neznáma .přepečlivě nalíčené skxnxkiaf svrasklé ruce, tvář s vráskami/a bezmeznou nudu samolibého jedince zbaveného majetku. Na schůzi svolané Svazem dělnických organizací a věnované problematice proletárskeho divadla,kde pohřbívali szaré umění, Stanislavskij se hrdě přihlásil ke "starému burzo a zní mu divadlu" a snažil se prosadit stanoviska více liberální a ro zumná , tzn.korigo vat názory předpokládající momentální vznik nového divadla a nové dramatická literatury.Ovhrjoval nezbvtnou míru profesionality jako nezbytné východisko.vponoval mu P.^.leršenoev* v druhé polovině třicátých let snaživý realizátor "ždsnovovské* kulturní politiky, likvidátor *%jereholdo-va divadla.I3©dle Krrženceve neplatily pro divadlo nijaká zvláštní zákony:revoluční proměnu uskut čnilí nikoliv profesionálové a stejně tomu bude v divadle.Rozhodující je svobodná tvorba osvobodných mas,a nikoliv staré umění poplatné buržoázni éře. V době nemoci J.B.Vachtangova věnoval se představebím jDruhého studia, zejména nastudování Andrejevdvy hry •Mládí%kde posiloval optimistické vyznění,které odvozoval z pocitů mládí věřícího v budoucnost. Proto neustále polemizoval se členy studia a tvrdil,že inscenují'vlastně "Stáří* od někoho jiného než I*J$J Andrejeva.Zkoušel zde ráno a pozdě večer,většinou po představení v Uměleckém divadle. divadelně hudební sekce Hady dělnických delegátů připravovala ustavení nového lidového divadla.vedeného J.B.Vechtangovem,který sem chtěl zapojit Prvé a Druhé studio,herecké mládí Uměleckého divadla.Kázev "Umělecké' lidové divadlo" považoval za předčasný a příliš závazný, Stanislavskému se líbil a přiznal se,ze o něco podobnéht marně zatím usiloval.* 12«prosÍnec 1918 50.prosinec 1918 Koncem roka 1918 Leden 1919 13.leden 1919 IS.leden 1919 -171- tví, ně přístupném umění" jako o novém náročnějším nábožensla jemuž se chtěl věnovat. Jestli že dříve považoval za nutní otevřít hledišti Uměleckého divadla davu,pak nyní nutno pomýšlet na lid.To však předpokládá značng nárogy a je vyloučeno,aby podobné záměry uskutečňoval nevzdělat herec,navíc jest S hladový a bez peněz.*Herei uvadají přec očima,zabývají se podružnostmi a pohlcuje je bažina šmíry.&a par grošů prodávají se soukromým filmovém podnikatelům,kazí vkus sobě 1 obecenstvu.Jestliže herec má být součástí společensky potřebné kul tury, pak je mu nutno pomoci. Porada TSO se však věnovala jiné problematice a Stanisle kij zde neuspěl."Jednak sem proniklsy proletkultovské tendence.preferace nového uměni za každou cenuJ jednak Se proíedionální^umění stále více podceňovalo bes ohledn na stanovisko samotného /.B.Xunečarského.1 V takovýchto okolnostech vyhlížel stanislavskij jako Idealistický mystlk.neschopný pochopit požadavky revoluí ní doby .Přes to Ke měl pravdu a pomýšlel na věci mnohem závažnější,1 1 ■ Ha tom mnoho nezmínilo ani stanovisko V.I^^Lenina',který shlédl "Ves Stěpančíkovo" a "I chytrák se spálí"é jemuž sek líbil Stanislavskij v ralí byrokrata a odpůrce reforem Srutického. Oficiálně zahájena spolupráce Uměleckého divadla s Velk$ divadlem .radostná nálada.poměmě slušné pohoštění podle možností Éissátiskusta' válečných let.slavnostní projevy ^.V^N§ždanovavV'%R#Petrova aj.lbpěch I.X^oskvi*-na a V.I.KaŽelova i K.S.Stanislavského jako recitátorů.1 Věnoval pozornost organizačním o ta zkám , m j .upla t n ě ní Y,V,'Lužské*ho jako režiséra v Prvém studiu.kde měl Inscenovat Cervantesová inter media. Pokračoval v práci na rukopisu "Tři směry v umění % který neustále přepisoval a rozšiřoval. Profesionální svaz básníků zvolil Stanislavského za řádného člena. Zahájeny "pondělky" Uměleckého divadla,věnované diskusím' a predná škára, kde mohl každý sdělit vlastni názor* J.*F.£ranepolská referovala na téma ''Umění našich dni", ' přiznala se k pocitu.že umění mohatovsjcé scény pobledlo. wěmirovič-Dančenko objasňoval pokles úrovně nechutí mladého pokolení pracovet.spoléhat na "ulrarealistickou všednost" .^Jládí se ne zdokonalovalo eticky a esteticky, a tomu odpovídaly jeho umělecké výsledky .nakolik však obnovovaný repertoár poskytoval tomuto mládí potřebný ' prostor,takovéto úvaze se ffemirovič-Dančenzo nevěnovaly Něm*rovič- Denčenko se uchýlil k politicky motivované demagogii a vytýkal mládí,že se neinspiruje dobou, že mezi nimi nevidí "patetické vůdčí osobnosti" schopné sáhnout k protestu či povstání, "Strýček Vána",mehatovská inscenace přenSená na scénu v Polytechnickém muzeu.^tsnislavskij si znovu uvědom11,co znamená miniaturní jeviště,kde nelze spoléhat na tradiční výpravu.Hakolik jsou zbytečné popisné dekorace,přemír a rekvizit apod.Později se toto představení uvádělo v klubu dramatického studia pracujících. 0 0 Stanislavského podnítilo k úvahám o maximálně účinné výpravě,možnosti hrát pouze na pozadí gobelínů. -172- e tak soustřeďovat pozornost na herecké výkony,Začal domýšlet požadavky na takovéto herectví orientovaná k umění prožitku a v$ělované* do Ideální scénická podoby*' Později se o něm zmiňoval jako o herectví Maximální koncentrovanosti". Sám přiznával,že k něčemu podobnému sám nemůže dospat, protože má ruoe i nohy svázaná ohledy na početná príbuzenstvo a rodinu,která si zvykle na jeho příjmy plynoucí dříve z otcovské"ho podniku.1 Březen 1919 Lenin navštívil představení "Strýčka Váni** uváděné v Prvém stndlu»Wjadřoval se o nem nadšeně" « odmítal názory, jako by ^lo o nudného autora .Xe č to nlo nezměsnllc na negativních názorech proletkultovskýeh institucí, které postupně vypudily Čechovovská představení s repertoáru větviny divadel.Názorech,že Cechov nezachytil revoluční perspektivy a že se zabýval výlučně malo* buržoazním prostředím nesougvučným poslání proletariátu.' uveřejněna sta? J.B»Vachtangova poď názvem "Těm, kdo ž pí5í o systému -Stanislavakéhow /cas.Yestnik teatra 1919*čA4/>Polemika se subjektivní interpretaci celoživotního úsilí £#S.3tan islav akého,jak se objevila v knihách' T^TT. Jevreinova a F.P.'Komissarževského, statích V.TS.tyejercholda.Vachtangov především obhajoval "nrodfcolatelnost systému1* jako nutnost i, jak vytvářet metodický základ představení a vychovávat herce jako tvůrčího umělce,s nikoliv pouhého řemeslníka .Názory oprávněná,ale v kontextu doby odsouzené k nepochopení, protože se dávala přednost všemu radikální mu,momentálními jakoby revolučnímu. Duben 1919 korespondence Kj3.Stanislavského obsahuje výroky v duchu, že se z něho stal proletář,který díky *rej§dvačkám" netrpí nedostatkem,ale nemůže souhlasit s úpadkem ' profesionality .V případe vlastním i celého souboru. Znovu povzdechy na adresu rodiny,příbuzných a známých, kteří na n?*o zřejmě naléhali,Později se situace je^te více zhoršila tím,že mus^l xfttx opatřovat prostředky na léčení syna Igora ve švýcarském sanatoriu,kam se za ním uchýlila část rodiny. Na pondělcích Uměleckého, divadla debaty o "divadle představování n, nádhernýoh pózách,ušlechtilých gestech a patetickém přednesu.Zřejmě taká v souvislosti s představeními Komorního divadla.&tenlslavsklj tento týním divadla zavrhoval.Tím nemělo být pochopeno,že negoval vnějSÍ technika nerozpracovanou však dosud ve vztahu k "umění prožívání*.5 Reagovalo se zde mjjna představy tisko,jako by Umělecké divadlo se ocitlo ve stadiu "smrtelných křečí11 .t>tanislav< sklj naděje spojoval s mládím ve studiích,která se mělo postupně odamostatnit a pokračovat v hledačství zakladatelů. Znepokojoval jej zvětšující se počet herců, kteří neprošli potřebnou metodickou přípravou,a narůstající administrativa. atanislavskij zde několikráte formuloval vztah k "novým směrům", zejména futtrismu,který označil za defrewl * zvrácenou gen iálnos tt .kraj no stní akcent ve vztahu k formě»>nÍž by-dospíval k obsahovosti^Tím XI nemělo *ýt pochopeno.že zde nemohou vzniknout pozoruhodná podn#t£, jak dokládaly výbdje Komissarž^vského « ^ejercholda^.v -173- Květen 1919 v "Ivenovovi", Astrová to "Strýčkovi ^erSinlná ve "lrech~sestrl£h^ ve hře ló.červen 1919 íervenec-srpen 1919 19,'červenec 1919 "I-chytrák se spálí rt, L j ub lna ve ^Venkovance ",Paousova v "Hoři z rozumu",Gajeva ve "Višňovém sadu", Je smlwrtsi smrtelně unavený a konstatuje,že ne zkoušky něčeho pořádného není' ani pomyšlení«*Nutno udržet provoz za každou cenu^Tíemyslí na seba#ale znepokojuje jej přetíženost pokolení zaklsAatelů, "staříku* umeleckého divadla.' Ve věku 56 let musel se smířit se strátou materiálního postavení*! když se během prve* světové války zřekl dividend a nechtěl týt s utrpení "krvácejícího národa V Navracel se do mlúdí,kdy hrál takřka každodenně*' Eevldoval svá představy o umění a neopouštěl kritéria vyspělého profesionála/Ve věku,kdy se obvykle usavírá život a bilancují výskedky,musel obhrjovat samotnou existenci Uměleckého divadla a hledat cesty,jak je uchránit před nepochopením a vyvést s prohlubující se krize .Tfoivně přeapokladal, že nastala konečně déba, kdy se podaří realizovat představy o "všeobecne" přístup ném uměleckém divadle",o dalekosáhlé reformě ruského divadelnictví s pomocí "Panteonu ruského uměnív Bez ohledu na únavu spolupracoval s řrvým a Druhým studiem,Orlbojeddvským studiem.Ceehovovským studiem, židovským studiem "Habimah",Velkým divadlem aj,1 Jeho energie byla více než obdiv uhodná, podobno jako nesmiřitelnost vůči všemu,co porušovalo chod představen: a rozmělňovalo kritéria "starého Uměleckého divadla", zejména pak nekázni hereckého mládí* Diskuse o připravovaném znárodění divadelní sítě. Většina přítomných * zejména Němirovič-i>ančenko,Tairov, Komissarževskij,Južin a j ľ ~ zdůrazňovali nutnost, jak materiálně zabezpečit divadla a vymanit je z vlivu ziskuchtivého soukromého podnikání,leč idea zestátnění přinášela nebezpečenství zvýšeného vlivu státu, hrozila ztrátou svébytnosti a samostatnosti. Stanislavskij zde vyprávěl o tom,jak Umělecké divadlo zápasilo s nepochopením městské rady a muselo stále pamatovat ne rozpočet.Jak tristní byly zásahy do repertoáru světských i církevních Institucí a jak si vážil ušlechtilé podpory S ^toro sova Jesienka zestátnění se mu zdála na prvý pohled lákavou,leč v důsledcích probléme* tiokou. PMtomní'nbjěřli JJfíä Novom irského t aby formuloval dopit určený V.u^Leninovi.Prosbu,aby nepodepsal příslušný výnos dříve, ne ž se poradí s odborníky, alespoň /.I, Južinem«3umbatovem z "al<*ho divadla a KJŠ.^Stsnislavským, prvdtřídním odborníkem a člověkem "loajálním ve vztahu k sovětskému režimusetkáni nedošlo,podařilo se však změnit formulace a termíny* Odpočíval v sanatoriu místního' proletkultu,kam jej doporučily moskevské instituce •'v SX&jfcX Saveljově nedaleko města MffiWXffiioftj|ž. &imry.Í>o stával potraviny a vzorně plnil závazky, tzn.^učast v estrádních a literárních programech^kde předčítal klasickou* prózu a úryvky z představení Uměleckého divadla*r Účastní se další porady o připravovaném znárodnění divadel za předsedniotví AtV.Iunačarského.Návrh počítal -174- 8 centrálním řízením /Cetrotěetr/,ale ponechával značnoi vůli tzv,akademickým divadlům,mizí niž se počítaly všechny významné soubory, dvor ní divadla i Umělecká divadlo ,Be e ohledu na Leninovu nepřízeň vůči "starká řské kultuře" sem vstoupilo 1 Velké divadlo.Xunaearskij přislíbil, že by se tato akademická eivadla mohla řídit odděleně a záhv dosáhnout autonomie.^ tím souhlasil StanislPVskij,Saljapin#JuSin#lÍQmirovicVDancenko,.; 26ísrpen 1919 Výnos sovětsko vlády *0 sjednocení divadelnictví*, podepsaný V#'I.Leninem.! Divedlo chápáno jftko součást výchovného působení a z těchto důvodů mělo být znárodně* no /záhy se ukázalo,že bylo zestátněno se všemi důaledkj Bvdrnl scény - Velké divadlo,Malé divadlo,Ale; andrinské divadlo,MariŔn3ké divadlo a některá další jako Umělecké divadlo,£omorní divadlo - zařazena mezi "autonomní1* soubory dotované ze státního rozpočtu^Studiová divadla musela obstát a mohla spoléhat pouze na vlastní pracovitost a nadšení .^Soukromá divadla v provincii se sestát-novela postupně,v údobí nové ekonomické politiky se jejich počet podstatně zvětšil díky zájmu Sstsrého puOtKX publika*,přibližně do roku 1929.likvidace nepu přinesla jejich zánik.' Srpen 1919 Na saram počátku sezony 1919/1920 nečekané komplikace* část so úboru, ho s tu jícího na jihu Huška, zastihla zde bšlogvardějská vojska,"Složitými cestami přes Balkán dostávala se do Prehy,kde se ustavila jako tzv^Kačalovo< va skupina,která hrála v Německu,Československu, Hakousku,Bulharsku a Jugoslávii v letech 1919*1922; Setrvávala v zahraničí a hrála dokonce pod hlavičkou Uměleckého' divadla z jména "Hamleta" a dramatizace románů F.V^osto jevského.Jednak se obávala možných represí pq návratu,jednak se snažila přežít v zahraničí ne jhorši údobí hladomoru .'Po obsáhlé korespondenoi,kdy zakladatelé hrozili exkomunikací z Uměleckého divadla a odnětím aázvu.podstatná část se navrátila v roce 1922* aby spojený soubor se vydal na zájazd do Evropy a USA.1 Část setrvala v Paříži /Pavlov, Ure čovová. Ber ano vská/, kde hrála až do sedmdesátých let.Po roce 1945 hledala crsty k návratu a pařížská skupino hrála v Praze pod patronací sovětského velvyslanectví.-Záhy však,když poznala osudy ruských emigrantů mizejících ve vězení NKVB a odvezených z Československa bez ohledu, zda získali zdejší občanství * navrátila se do Paříže, Stanislavskij neohtčl a uítí vstupovat do kontaktu, protože nechtěl zkomplikovat osudy základního souboru* v duchu přísně dodržované lějJUtfo loajality. Pro mateřskou scénu vznikla však nezáviděního situace* protože moskevská skupina stěží mohla udržet provoz, litpnislavskij spoléhal na Prvé studio,které vsak nezamýšlelo ustoupit od vlastních plánů,takže záehranoec se stalo Druhé studio .Situace byla natolik zoufalá, že Němirovič-Bančenko chtěl nabídnout Stanislavskému,aby hrál Rostaněva ve "Vsi Stěpančikovo".** 50.srpen 1919 **oskevská Seka zadržela Stanislsvského a *feskvlna, tfěmirovič-Dpnčenko zatieni ušel,protože nebyl v Voskvě, Po mnoha dramatických jednání nakonec propuštěni, Stanislavskij si v*sk uvědomil,Jffk labilní-je jeho postrvení a jak naivní je spoléhat na světové uznání. Nádherný pozdrsvný dopis poslal ^tanialavskému AJJJ Ta ir o v, který se nebál skandalizovat Ceku.' XP£X - 175 Fehem celého roku 1919 neustále vydává v ý?, vy , kor e s p o n clu j e s herci, zapisuje do p nalít divadla kritická poznámky a vvtky."emůže se spirit s rozpadem představení,odřenými rekvizitami,špínou a nepořádkem. Pře d jeho očima hyne milované divadlo, chce se mu plakat prcliat pred náporem Šmíry. •. Pracuje v operním stsdiu Velkého divadla /"HusalkaV,zkouší s členy druhého studia MCHT,rozpracovává součásti systému, jedná s vedením Moskevského uměleckého divadla. ľe do v e de vůbec pochopit, že herec může zmeškat výstup, zapomenout slova textu.Podle jeho názoru se na scéně umírá a nové hlediště si nezaglouží,aby bylo ignorováno.Výchova diváka nepredpokladá přece totální pokles požadavků a kritérií... bkromnost výpravy nutí k výraznejší míře styiizovanosti,leč dobové okolnosti neprojí soustředění.A podle otanisiavského měl herec myslet výlučne na tvůrci problematiku 1?.leden 1?20 5.unor 1920 - vyhladuje "válečný stav" během zkoušek "Kaina" a mobilizuje vSechny herce,osvobozené od vojenské povinnosti.Všechny povolává na zkoušky,určuje t alternace pro případ,že by herce odvedla z divadla pracovní povinnost /odklízení sněhu anod./ zpozdil se o půl hodiny na zkoušku,proto ze jej vystěhovavši i z bytu v rámci otcovského podniku.černěl možnost se zavčas omluvit,telefon nefungoval.Opětovně se zhroutil a styděl se pred ostatními,protože porušil vlastní zásady 7.unor 1920 - hraje Astrové a nedaří se mu se soustředit,Vadí mu kašel a hluk v hledišti.nehodlá se dále s něčím podobném smiřovat.0 týden později vychází před oponu a vysvětluje nezbytnost ticha pro herecký výkon, z^ádá diváky,e.by se přestali bavit,jíst,sdělovat dojmy.Pozdržel třetí dějství,dokud z hlediště nevyvedli opilce,který tu pokřikoval 14.březen 1520 - komentuje představení "Výšivky z růží" F.Ooio^uba v Druhém studiu MChT,režie V.V.Lužskij 4.duben 1920 - 16.kveten 'ľv-aaam An^ox" Ch.Lecocgua v Hudebním studiu w*/lkého divadla,režie V.V.Lužskij,výprava ?/.P,Cjortýnská. Hežijní stránku řídil V,I.NěmiroviČ-Dančenko, hereckou - K.S.ätanislavskij 2.července 1920 píše A.V.'Lunač upozorňuje na mimořádný význ'am materiální situaci,vytvářet pr za okolností nepříliš přízniy m a ter iálů .Velitel j*-era xu, 9Mb nároků na náhradní byt K.b.bta kde budoval garáže a technicko vyhledat ttpft důra v teíntěvské u otcovskému příbytkuT^de našel uchýlilo Ox^erní studio arskij Leninovi^o Stanis^vském a jeho díla.^nnží se 5ELÍft*t£Í* jeho ostor pro pokračování jeno tvorby ch - hlad,nedostatek veškerých V+'l> , h o n Č - hr u j e v i č, n e z ř e kl s e nislavského /Ka%tnyj r j ad/, u základnu,přesto se podarilo licijkterý se v mnohem podobov^l útočište s celou rodinou,sem se 1 4SSB -176- 14.říjen 192(\^lkce věnovaná etice v židovském studiu "Habimah"/ Rozpracováváno téma "lži" a "pravdy11 v umení a realitě.",7 Postupne se zde soustředila všechna čtyři studia a Stanislavskij Rozebíral "Hoře z rozumu" z hlediska určení hlavního řídícího úkolu,průbežného jednání,schématu role,detailizace jednotlivých "kousků",perspektivy role Paralelně .zkouší úryvky ze "Pskovitanky" a "Vŕerttfra" v Operním studiujv domácím prostredí připravuje "Hevizora" 26,'březen 192l\^.B.Vachtangov formuluje kritická postřehy o Stanislavskžm,němlrovičovi-Dančenkovovi,mchatovskem stylu. Díky vyhraněné kritičnosti zveřejněny až v roce 1957 /Teatr 1537, Č112/-podle názvu sanatoria označovány za "vsechsvjatskije" záznaray.Vachtangov dospěl k názoru,že Stanislavského epocha se uzavřela,typus divadla jím vytvořeného se přežil v nových sr>qlečanskvch okolnostech.Proto preferoval Mejercholda,9*4iPfcii$ LmuJcLá v a 1/ p ře dno s t jako osobitému režisérovi,géniovi,který vsak bohužel ne^&sĚíí Oe taj© hereckého povolání/.'." Vachtangovovy záznamy nepronikly do tisku narozdíl od statí V.'E.Mejerchold8,V.:Bebutova a K.Děražavina.Stanislavskij se nebránil a neodpovídal přímo,zvolil postup volné interpretace vlastního díla.řroto publikoval část rukopisu "Remeslo".Náhodou se stalo, že tak vznikla vlastne nepřímá odpověd na staí V.E.Äfejercholda a V.Bebutova "Osamocenost Stanislavského" 4.květen 1921 - zahájilo Operní studio.Nejprve vysvěceny prostory části bytu K/S,Stanislavského /zachovány v rámci dnešního muzea/ a započaty zkoušky "3ugena Oněgina" P,I.Čajkovského květen 1921 - během zkoušek "Hevizora" vyniká herecké nadání M.^iCechova.Stanislavskij plně akceptoval jeho výbušnou excentric-nost-a vymýšlel takové mizpnscény, jež uváděly podobné scény do shody s požadavky textu,Pii prvém setkání s policejním hejtmanem se Chlestakov roztřásl pláčem,přiznával vinu,proto Stenislavskij oddělil obě postavy dveřmi,aby zachoval nádherný herecký výkon a současně uchoval potřebnou motivaci dalšího vývoje děje Při zkouškách v Druhém studiu HCKT,kde se připravovala dramatizace pohádky L/N.Tolstého o SHHMJ|ÍÍÍ0MM hloupém Ivanovi^ požadoval od představitelů Čerxů,aby se^odpoutávali od zemské přitažlivosti a létali ve vzduchu,A současně trval na pravděpodobné motivaci,tzn.aby věděli,proč vyskakují z kotlů,.'/ *v Operním^^ Paralelne se podílí na přípravě "Noci před Štedrým dnem'y— ;"Zázraku sv.Antonína" a "Svatby" T Tfetím studiu.Znatelně oohladly vztahy s Prvým studiem červen 1921 - situace mateřské scény-se dále zhoršila,nepřítomnost tzv.íražské skupiny /Části souboru vedené V.I.KaČalovem,jež se bellem občanské války musela uchýlit na Západ a sfftrvávala zde,vyčká Ve la/se nedala dále opravňovat a stávala se neúnosná z důvodů provozních.Studia nemohla nahrazovat mateřskou^scénu a udržovat zde provoz,Proto vznikla korespondence mezi KaČalovem a NěmiroviČerc-DanČenkem,komplikovaná jednání o návratu, obnovení souboru "během zahraničního turné apod.J 8.říjen 1921 - "Revizor" r.V.Gogola,režisér K.S.Stanislavskij, výprava K/3?. Juon.?**,Cechov jako Chlestakov, I.M.Moskvin v roli policejního hejtmana. Kritické ohlasy se zásadně nemohly shodnout v názoru na výkon A.Čechova,zda je realistický,nebo excentrický - W" -v 13."listo,pa(í 1913 - otevřeno Třetí studio MCET v budově na Arbatu, montáž uryvků.,recitace, zpěv.Stanislavskij tu přečetl monolog ■jn*JPHPK Barona ze "Skoupého rytíře'1 21 .'listopad I92I - situace si vyžádala * aby ISudako v fsel u .i al role Popela v nastudování "ffa dně".Eez jediné zkoušky,přímo před představením mu Stanislavskij udělil několik rad.nezbytnost diktuje podobná zásahy Prosinec 1921 - organizována Moskevská divadelní rao£,do níž tyl jmenován vedle Stanislevského také Mejerchold,Južin,Sobinov aj. Současně diskuse na téma,zda proletariát potřebuje akademická divadla,označená za zastaralá,nechápající revoluci a anti-raarXistická.Stanislavskij zde obhajoval názor,že namísto kritiky nutno se od akademických scén učit apeodmítat profesionální umění jako celek. Hada lidových komisařů zrušila vládní výnos,podle něhož mělo být uzavřeno Velké divadlo 30.prosinec 1921 obnovené nastudování "I chytrák se spálí" A.N.Ostrovského,Stanislavskij hraje Krutického Leden 1922 " *WBjSBjpjMBzm>v repertoáru XíGHT se* opakuje "I chytrák se spálíll,,lHevizorT,í "Příživník" a "Venkovanka",ostatní nelze obsadit díky nepřítomnosti tzv.Kačalovovy skupiny.stanislavskij hraje Ljubima a Krutického,výstupu je v úryvcích "Strýčka Váni" Uále se zhoršují provozní podmínky,26.2.1921 v představení "Modrého ptáka" upadla dokonce celá kulisa.Stanislavskij to právem považuje za symtomy zániku,Vedení &CHT požádalo Americkou administrativní pomoc /AHA/o plátno,barvy,elektrické zařízení aj 22.březen 1922 - "Fotiádka o hloupém Ivanovi" v Druhém studiu ^CBT, dramatizace k'.A.oechov,režie B^I.Versilov. Stanislavskij hrál,nemohl se zúčastnit a byl průběh ne informován telefonicky Duben 1922 - zahájeny přípravy k odjezdu do Anglie a USA. Kačalovova skupina dostává ultimatum,bud se spojí s mateřskou scénou,neto nesmí vystupovat jako součást mchatovského souboru 17.květen 1922 21.květen 1922 27."červen 1922 Kolem 20.'července 1922 - odpočívá v sanatoriu pod Moskvou.Předčítá zde prof .P.N.Sakulinovi, znalci ruské literatury, rukopis práce věnované systému vzdělanosti" L.N. poslední zkouška "Ploduj Tolstého,přípravy přerušeny s ohledem na zahraničn: turné navrátila se Začalovova skupina,podstatná Část souboru obnovila jednotu MCHT ÉbbbjsjbbjbjsjIí 1?ěhem zkoušek "Cara Fjodora IoannoviČe" sahá K.S.Stanislavskij k politickým analogiím .'Borise charakterizuje jako chytrého bolševika,za nímž stojí stranaTf^'irovnává jej k náčelníkovi štátu, kam se stíhají veškeré správy 1 - *7S— 14.září 1922 - Moskevské umelecké divadlo se loučí s Moskvou a odjíždí přes Rigu do Eáelína.Stanislavskij se stydí 2a ubohé šaty a nevychází z hotelu,pokud se nepodařilo zalátat díry a vyžehlit žaket,Tisku sděluje,že se životní podmínky v Hušku zlepšily, poukazuje na slušné podmínky,zájem publika aj,; 26.sárí 1922 - V Lessingove divadle zahájena pohostinská představení "Carem Fjodorem Ioannoyičem".I>o té|t dobv;vse přezkušoval] a vylepšoval celý uváděný reuertoárs"Višňový sad", "Fa dneVfTři sestry" /do 10.října 1922/.-Od 17.10.' hostovalo Moskevské umělecké divadlo, v Prase,kde Stanislavského přijal prezident T.G.&asaryk^ účastnil se zkoušky "Kati Kabanovové" L.Janáčka i představení "Svatby Erečinského" ve Vinohradském divadle .V zápisníku si poznamenal nadšené výroky spojené s hereckými výkony V.Vydry a B,"Zakopala. Z Prehyvodjel >£CHT do Záhřebu, zkouštfC zde alternaci ve "Višňovém sadu",&de jej nahradil V.I.Kacalov jako Gajev.Znovu projíž<& Prahou,kde jej na nádražipozdravuj Jaroslav Kvapil s manželkou,a míříj, doYPaří2e.: Irssy hostování určovaly finanční ohledy,hostování nebyla lacinou záležitostí při tak početném souboru a nákladné výpravě... 24.listopad I922 - v 1'oskve zahájilo Operní studio Velkého divadla nastudováním ""Sušena Onégina" P.I.Čajkovského, v orostorách Tového divadla /dnešní Ústřední divadlo , pro děti/.Předpremiéra 15.6.1922 v/aaaM Stanislavského V Režie K.S.Stanislavskij a Z.S.Sokoiovova,dirigenti V.H.Eekalejnikov,V.l.SadovnŽi!tov a ^.K.Zukotf, výorava E.a.^atrunin a F.'P.jjjodorovskij.orchestr Velkého divadla.Představení bylo obnoveno 24.12.192o v tzv.Dmitrovském divadle /dnešní Moskevské akademické hudební divadlo K.S .Stanislavského e V.I.tfěmiroviěe-De.nčenka/ 5.M»prosinec 1922 - zahájeno hostování v Paříži za dramatických okolností.Výpravu "Cara Fjodora Ioannovioe" dovezla nákladní auta půl hodiny před predstave ním.Díky nepředstavitelnému vypětí se podařilo vše zvládnout. Staniolavskij si zapsal "Hurá,Rusko je uchráněno před ostudou í" V dalších představeních hrál bojara Ivana Petroviče Sujského,Satina,Gajeva,hrabete Ljubina. Hostování probíhalo za napjatých okolností.Jednak onemocněl L.M.'Leonidov, jednak herecké mládí nesouhlase lo s ubohými finančními podmínkami. Stanislavskij vzde vedl ^jednání o utvoření mezinárodní*- divadla a řadě studiových scén kolem ně§o.scházela však pomoc mecenášů,rozhovory se omezily na vize a nádherné návrhy 2?.prosinec 1922 odplouvá na jalÉŮÉsa "Majestic" do Spojených států severoamerických.lía palubě se seznámil s francouzskem lékařem T3.Kuhe,s ní a» ž debato vel o po drjí nonýck reflex x chk ko > mí<-\ , j < 1: rozi-Kově ovlivňovat emoce * i^^Eerl inj a poté -179- C.leden 1?23 - zahajovací představení "Cex Fjodor Ioannovíč" v "ew Yorku.Stanislavskij zde sehrál Sujského, Satina,Grajeva,Versinina,Lj:ubina 5tj,v fjmfjg|pB£ Chicagu,Phiiadephii,Bostonu,kde měl možnost poznat americké divadlo i hudbu.Zde uzavřel smlouvu s' bostonským nakladatelstvím,které se zavázalo vydat memoárovou knihu "Můj život v umení1';zde si '■uvědomoval výhody přesnéhovřádu a technické dokonalosti,které jej poněkud,děsily chladem a neúprosnými požadavky ve vztahu k čemukoliv kulturní mu a duchovníku.Pohostinská predstavení roku 1923 se uzavřela 2.června v Vety Yorku.íTevýhodné smluvní podmínky,nutnost hrát denně^dvě až tři představení přinášela s Sebou ohromnou/únavu BsjBJi celého souborujkterý nemohl jen reprodukovat nastudované.1 Ve shodě s požadavky K.S.S^anislavskáho se muselo pře zku s" o vat, opravo vat ,vylaaovat, pře obsazovat. V souboru zrála vzpoura a Stanislavskij ji potlačoval krutými-.opatřeními.Nutil soubor žít klášterním řádem,kdo se opozdil do hotelu,tomu hrozil návrat do *éosÍc/y apod. Během hostování se Stanislavskij setkával seW zpěvákem Saljapinem,skladatelem Hachmaninovem, režisérem -Kpmissar ževskýrn,podnikatelem Eelijevem, choreografem Pokinem,výtvarníkem Baxtem rvýkvětem ruské emigrace na Západe.^ Cestou spet zajíždí do Švýcar ^kde se léčil jeho syn, Igor.Fa jeho záchranu sfrromažaoval peníze ještě Ž?ioskvě a nvn^nani ohětoval většinu zahraničních onorářů.Ve RHMK Tíernwaldu se sešla celá rodina K.S.Stanislavskélio Srr)en 1523 - ^řezku^aje některá představení pro novou seronu: |"Paní hostinskou",nepřítele lidu","Bratry Ksramazovy" - v okolí Berlína.Tam za ním přijíždí M,Cechov,aby jej informoval o vzaměření Druhého studia stále více se osamostatňujícího^ J.A.Závad-skij,zástugce Třetího studia.Tam taká pípe "ÄÄJ život v umení".Později zkoušky přeneseny do divadla v Paříži 27.říjen 1923 odumřela ve" dnech socialistické revoluce /čas.Zrelišca 1923,č.59/ řííjen 1923 - hostování v Západní Svrope skončilo deficitem díky neustálému vzestupu cen,prohlubující se inflaci v Němedku a výpomoci Třetímu studiu,jež nemělo na cestu zpět.celková ztráta 25 C00 dolarů,která bylo nutné kompenzovat během hostování v usa r**\ 5«listopad 1923 - oficiální oslavy 25.výročí ŽŽCHT v Moskve. Projev A.V.Lunačarského o významu Moskevského umělec kého divadla pro ruskou kulturu.Dokonce dlouholetý odpůrce MCHT,kritik A.H.Kugel,uznal jeho přínos ve vztahu k současné literatuře a dramatice minulého čtvrtstoletí 7.listopad 1923 - Stanislavskij se souborem přijíždí do New Yorku, Zahájeny zkoušky předpokládaného repertoáru: "Feorítele lidu", "Bratří Karamazovových", "Paní hostinské","Ivanova","I chytrák se spálí", "Višňového sadu","Na dně".Představení zahájefca 19.12.1923,skončena 10,5.1923 Během hostování se Stanislavskij zúčastnil odpoledního čaje ve společnosti ruských emigrantů,Fotografie "ruského bazaru",kde se prodávaly ikony a umelecké předměty vyvezené z Huška,objevily se na stránkách sovětského tisku.Nepřijemná byla přítomnost knížete Jusupova aj.1 Stanislavského podvedli,zveřejnili snímky,s^nimiž nesouhlasil apod. Ohlasy v sovětském tisku jej urážely,protone zpochybňovaly ttritf jeho celoživotní dílo,uváděly jej do souvislosti s belogvardějským hnutím apod. Lube n 1924 - v bostonském nakladatelství vyšel ";/(£j život v umění" nákladem 5 000 exemplářů,sovětské neúplné vydání o dva roky později (MzlzlzMBzlHzVzlHl^HzV 16.červen 192# - v tisku sdělení o reorganizaci mchatovských studií: Prvé studio se osamostatnilo jako Nové umelecké divadlo]Druhé splynul^s, mateřskou scénou; Ířetí a 2£,tvrté se MWbÉHÉÉV osamostatnily... Na reorganizaci se podílel A.V.Lunačarskij, Stanislavského představy nebyly respektovány. •Třetí studio marně lákalo V.3,Mejercholda,aby převza vedení Červen 1924 - Stanislavskij se cítí osamělý a má dojem,Že jej všichni zrazují.Nechce zahubit mateřskou scénu, láká jej ezperimentátorství,leč^studia nevy/pikala pracovní kázní a obětavostí.Lesí se hereckéKo intrikování a neochoty tvořit.Zapisuje si:"nemám rád herce" 4,'září 1924 - koriguje "Zápas o život"■Ch.Dickense v Třetím studiu.Převádí do mchatovského souboru řadu herců,mj a.F.tir ibova, a.0 .S t ěpanovovou, v. a .Orlova, v.*d.Eendi-novou,I.M.Kudrjavceva 11 .'září 1924 - "Pazuchinova smrt" z^H£ J»Saltykova-2čedrin.a v MCHT,re2ie mmĚĚĚĚiĚĚtmmm v.T.ttěmirovič- Dancenko.Obnovena představení v Moskvě,při zkouškách "Cara Fjodora Ioannovice" vrací se Stanislavskij k nerealizovanému filmovému scénáři /poct pracovním názvem "Hrozný" a "Fjodor"/,kde si ověřil nutnost vzájemné vazby mezi jednotlivými díly trilogie, vetaí hutnosti a dramatičtějšího spádu. Fifcrrfnebyl natočen zřejmě díky důslednosti a náročno£ ti Stanislavského,který trval na tom,aby byla zachována filozofická koncepce a nesouhlasil s se zvyklostmi filmové výroby -151- l6.září 1924 - obnovené nastudování "Cara ffjodora Ioannoviče" v novém obsačení ;MtittHBWIMttttNM A.O.Stěpanovová /kněžna Ivfetislavská^B.N.Xivanov /Andrej &ujskij/, N.P.Chmeljov Aíicbáll Golovin/,V.J.Stanicyn /kníže bachovsko j/aj ..Roli Fjodora převzal V.T.Eacalov 1.říjen 1924 - zahájilo Studio uměleckého divadla,kde byla uvedena Calderonova komedie "Dán?* skřítek",nastudování Druhého studia MCHT /původní premiéra 9."dubna 1924/. Hežie B.I.VerŠilov a L.I.Zujevová,výprava I.Nivinskij 14.listopad 1924 - po představení ve Čtvrtém studiu /"Vlastní rodina","Země obětovaná","ÄavárničkaVdiskutuje s herci a vysvětluje význam "pravdy v umění" 17.listopad 1924 - generální zkouška "Hamleta" Ví.Shakespeara v Druhém KKHAT.Stanislavskij nesouhlasil s pojetím hlavní role; domníval se,že Rf.Ä .'Cechov nemá předpoklady pro tragickou roli.Příčinou rozdílných stanovisek zůstávala negace grotesknosti a excentřičnosti,související s post-expresionistickými tendencemi v prostředí tohoto studia Listopad 1924 - komplikovaná jednání kolára rukopisu "Mého života v umení.Nakladatelství Academia jej odmítlo,Státní nakladatelství taktéž,iniciativy se ujalo vydavatelství ekonomické.Nakonec kniha vyšla po dvou letech v Akademii uměleckých věd.Příčinou nebylo nic jiného, než obavy z práce idealistického divadelníka &2 mnoha míst v rukopise,jež se rozcházela s tehdejším scholestisaiem 1.leden 1925 - V.TUJČejerchold označil za příčinu veškerého utrpení ÍÍOsamocený Stanislavskij " 24,lgden 1925 - obnovené nastudování "Hoře z rozumu" A.o.Ĺrribojedova, režie V.I.Němirovič-DanČenko a £.3.Stanislavskij 20.únor 1925 - "Tajný sňatek" L.Cimarosy v Operním studiu.fta pleká* tech přeškrtnuto - režie K.S.Stanislavskij - a dopsáno: Z.S.Sokolovová 29.březen 1925 - "Jelizaveta Petrovne," L.Smoliče ve Studiu ľv'CKT, režie L.V.Earatov a V.L.Kčeledov.Díky Stanislavskému přešla sem skupina nadaného mládí z Druhého studia,mj, O.N.Androvská,N.P.Chmeljov,M,'N.ICedrov,M.M. Janšin, V.J.Stanicyn 8.dubÉ4|Vv tisku oznámení, Že a'CHT zahájil přípravy představení "Osvobozený Prometeus" v režii K.S.Stenislavského a V.I.NěmiroviČe-Dančenka.Zatím se vyjasňovala "ideologická stránka" inscenace Následovaly dopisy diváků protestujících proti uvádění "K'odrého ptáka" jako "hloupé pohádky"Bkterá odvádí od dreraatičnosti života a propaguje snění 10.září 1925^ív tisku sdělení A.V.Lunačarského, že většina mchatovských souborů A'CHAT I.,?/CHAT II/,4.studio, UCHA?,Hudební studio MCBM/ bude zbavena státní dotace,co2 umožňuje vysoká návštěvnost 19. září 1925 - "Pugačevská vzpoura11 K.Treneva v KCRT.Stanislavskáho urazila reklama na mm sadní straně programu,kde se vyzvedávaly přednosti knihy "Můj život v usnění1' a doporučovalo se předplatné.Marné vyžadoval,aby program "byl stažen 4.říjen 1925 - "I chytrák se srjálí" A. N. Ostrovského,obnovená představení, Eehem zkoušek zdůrazňoval K.13#"Stanislavskij,Že odpůrci reforem jako Krutickij ne láteří na rok 1361,ale na rok 19171 13.říjen 1925 - Stanislavskému se líbilo představení "Mandátu" v afejercholdově divadle.Fejprve Mejerchold pobýval na "Hoři z rozumu" a ''Pugacevská vzpouře","ooté Stanislavskij navštívil Sdrmanovu komedii.íinohé nasvedčovalo tomu,že se obnovují vztahy 31."říjen 1925 - M.A.Eulgakov předčítal hru "Bílá garda11 na základě stejnojmenného románu.Za přítomnosti vedení, dramaturga P,A.;£arkova a většiny souboru.Tematika se zdála příliš odvážná a vzdálená zkušenostem rachatovských herců 14.listopad 1925 - pětistá představení "Cara Fjodora Ioannoviče", pozdravné petice a telegramy z celého sveta 15.listopad 1925 - při Operním studiu se ustavil kruh přátel, snažící se popularizovat vážnou hudbu 25.leden 192Ó - "Horoucí srdce" t- .IT.Ostrovského,režie K.S.Stanisla^-é-kij,V0Ti/Jľarchanov a I,J.Sudakov,výprava tf.P.Krymov. V roli Sredobojeva - íř?V# Ťarche nov,Chiynova - I.M.a'oskvin, Kuroslepova - V.F.Gribunin.jtfejerchold shlédl generální zkoušku a před předváděcím představením "ŽvijCíno" ve vlastním divadlevodvolával se na jedinečnost nedávných dojmů.Zmiňoval se o Stanislavském jako o "všemocném mágovi",s nímž se >.*e jercholdovo* divadlo nemůže srovnávat,Koncem ledna došlo k setkání titanislavského s Mejercholdem a všechno nasvedčovalo, že bude obnovena PM sPolupráce3tanlslaTSklJ v té době propracovával linii "psychofyzického jednání", snažil se potlačovat jednáním nadvládu slova 11.květen 1926 - obnovené nastudování "Strýčka Váni" A,P.Čechova, Stanislavskij prohloubil humanistické rysy v -podání Astrová, zdůrazňoval životní moudrost a tfMA^^B vír7i v pnsti 19.květen 1926 - Květen 1926 "Mikuláš I.a děkebristé11 A.Tt.Kugela podle románu D.S.^erežkovského,režie T^F.Litovcevová, výprava V.'Ä.Simov.V titulní roli V.I.Kacslov.btsnislflvskij korigoval jednotlivá dějství,snažil se zapůsobit na metodickou stránku mmémmm^ představení,které postupně obnovovalo pravidelný rytmus přípravy dalšího repertoáru. To bylo důvodem obsáhlých připomínek souvisejících s delšími verzemi "Bílé gardy7'. Cenzur ní instituce nesouhlasily s názvem,autor navrhovaliEíiý prosinec, 1918jBobytí.r.íněsta,Eílá vichřice - Tv'chatovská dramatu: gie:"Před koncem",s Čímž Stanislavskij souhlasil, protože nechtěl,aby se na^plakátech objevilo cokoliv co souviselo s "bělogvardějským hnutím". taktně odmítá nabídku japonské společnosti,která ^ se chtěla ujmout příprav filmu "Car Pjodor Ioannovič Konstatuje,že ve veku 63 let nemá dostatek sil, 4 a z rodinných důvodů dávájpřednost evropským zemím,aby se mohl opětovní setkat s nesocnýia ř-ynen, s nímž se neviděl i:.ůldrub<^ho roku 3.červen 1926 - obsáhlé připomínky během zkoušky Eulg&kovovy hry.' Odmítá "hru na city",předstírání a MMMfetifcf he: nerec^ manýry,Vyžaduje,aby všichni jednali,a nikoliv trpeli,utápěli se v hysterii,zatímco postavy se setkávaly v příjemném prostředí domácnosti,kde se cítí jako doma 6.Červen 192Ó - repertoárová rada vázala další osudy připravovaného nastudování "Plodů, vzdělanosti" na Stanisiavského rozhodnutí,zda bude hrát Lvesdinceva.Stanislavskij nemohl roli přijmout,protože byl^přetížen,plnŠ zaměstnán režiemi a pomocí studiím .1-2,červen xy 1926 ristických pro buržoázni společnost.Přes mnohé výhra o menty 26.'červen 1926 - uzavřela se sezona 1925^1926,v qíZHCm uvedlo Šest premiér a získalo nesporný úspěch díky "P.igacevské vzpouře", "Kikui-áši I.a dekabristům", a zejména "Horoucímu srdci" a "Obchodníkům se slávou Upevnila se prestižvdivadla i jeho materiální situace .Přitom mateřská scéna ne u s t ále rxrikv i 1 c y c 1 u dluhy studií ,mj ."Hudebního studia v zahraničí epod. X3EÍXX -184. Mnohé však naznačovalo,Že "vnitřní krize nebyla fine* překonána.Lze tak usuzovat podle nerealizovaného nastudování čtyř vaudevillů z doby Velké francouzské revoluce /"Ty a tebe"j"Král Jindřich se zbláznil", "Pád Paříže" a "Demokratem z donucení"/,které prosazoval V.V.Lúžskij.Herce vsak nráce nezaujala,zkoušky se rozpadly bez ohledu. Že [režie ^sel u.iala IT.K.Litovcevová, K.M.Gorcakov a I, Kotlu ba jo vá Srpen 1926 - Stanislavskij koncipuje stěžejní kapitoly knihy "ľ>Zoje výchova k herectví" /Práce herce na sobě/ 16.srpen 1926- Operní studio K.S.Stanislavského přesídlilo do vlastní "budovy býv.Dmitrovskáho divadla v Puškinove ulici 22.srpen 1926 - příprava repertoáru k 10.výročí lííjna.Vedení MCHT pozachovalo,aby se Stanislavskij zřekl studiových scén a zaměřil se nadále výlučně na mateřskou scénu 2.áří 1926 - vyšla kniha "Můj život v umění" ,nákladem 6 000 éxenrolá- řu.-V dobových okolnostech vysoký-naklad, dobry papír a kvalitní tisk 13, září 1926 - vedení ?*CHT rozhodlo,abyV^odznak zasloužilého člena" s vyobrazením racka uděloval jen tem,kdo2 VffcHsSM mají mimořádné zásluhy,a nikoliv v souvislosti s Životními jubileji a lety strávenými v divadle... 14. září 1926 - zevrubný rozbor představení hry äS.Bul&akova.Stanislavsk: chápal zánr "Bílá gardy" jako lidové představení o osudech revoluce.0 zveřejnění rozhodovalo předváděcí představení - generální zkouška 17.9.1926.Stanislavskij vyžadoval,aby se celé hlediště zaplnilo známými,příznivc divadla,a tak se podařilo překlenout trapný dojem zvláštního představení pro hrstku rozhodujících Činitelú.Fublikum mělo pomáhat hercům v jejich "nelehkém díle".Stanislavskij veřejně prohlašoval,že pokud představení nebude povoleno,pak odejde a divadla. Za. rozhodující považoval to,že HHI herecké mládí zde vyjadřovalo vlastní názory a defakto tu vznikla ,QO/f "nová tradice" Uměleckého divadla.následovala další 23#zári ±Jdo »U2avfená generální zkouška",2J.9.1926,pouze pro —■ členy vlády,repertoárovou správu a zástupce tisku, IA.V.LunaČarskij tu vyjádřil názor,že hra může být zveřejněna V září 1926 K.S,Stanislavskij zkoušel "Carskou nevěstu" v Onernío studiu,"Figarovu svatbu" ve MCHT,podílel se na dokončení "Dnů Turbinových", obnovoval rozpadlé představení "bodrého ptáka".Hrál Satina a Astrová inscenace" Krátký časový odstup nepřál koncepci románu i hry II., Eulgrkova.Proto byl organizován "soud" v duchu mítinkové ho divadla,který vynesl negativní rozsudek.'Kolem představení se rozpoutala bitva,část hlediště tleskala, část pískala.Milice vyváděla prvé,proto V.V.&ajakovskij požadovaljaby byly postihováni i tleskající diváci. -185- flást stranického vedení /Zinpvěv/.Kameněv/hru pronásledo< v a 14, a považovaly ji za "prdcgovětský pamfleť'.J.V. Stalinovi se líbilo představení,které sledoval více než desetkrát.Bez ohledu,že nepatřil k obdivovatelům nadání M.Eulgakove,spíse naogak,konstatoval,že hra podává objektivní důkazy o převaze rudých a příčinách Jejich vítězství.Stalin obdivoval herecké výkony a vyhovovala mu melodramatická koncepce ^káam představení.2de ÄÄkAr lze rozeznat příčiny pozdější jednostranné orientace na mchatovský styl,prosazené administrativní místy v druhé polovine třicátých iet.: V přímém kontrastu s likvidací modernistického a avantgardního proudu 23.října 1926 - vyhlašuje v Operním studiu "válečný stav",mobilizuje všechny^kdož se podílejí na přípravě "Carské nevěsty" a vyhrožuje dalekosáhlými tresty.Tak se snaží překonat rozpad disciplíny ^Hlm^BBÍÉMÉHÉBÉtt 3.0.'říjen 1926 - provolání k hercům Moskevského umeleckého divadla: Stanislavskij zpozoroval,že mnozí herci usedali během představení v hledišti,nebránili návštěvám v šatnách apod.lstjřnislavskij se odvolává na "tradice Uměleckého divadla'^jež něco podobného neznaly a měly na pametijAimelecký výsledek 15.listopad 192Ó - L.Leonov předčítal na společném zasedání vedení a repertoárové rady hru "Untilovsk".Stanislavskij obhajoval podobnou renertárovou linii.schvaloval orientaci na v ý znamné \bvltory ou cas n 4/kte ří na sebe upozornili v próze 28.listopad 1926 - zahajovací představení Státního operního studia K.S.Ste.nislavského, "Carská nevěsta" 1<.A. R im s kého --.Korsakova'^režie K.S.Stanislavskij a WtĚHĚtí.^ t Alexe j€V za spolupráce Z.S.Sokolovové a V.V.Zalesske, •ara Fjodora Ioannoviee",podařilo se mu prosadit požadavky hudebního dramatu,rovnováhu mezi hudební a divadelní stránkou.Tisk se shodl v názoru,že představení je významným přínosem "v zápasu s operní rutinou" 30.listopad 1926 - Prezidium kolegia komis^íiáíu lidové osvěty jmenovalo Stanislavskdho. ředitelem Moskevského akademického, umeleckého divadla.S ohledem na nepřítomnost V.I.T*Těmiroviče-La.nčenka i neochotě V.V.Lužského ujmout se této funkce 30.listopad 1926 - předváděcí zkouška "Spoutaného Prometea" rozptýlila iluze o vhodnosti podobné repertoárové prientace.Ukázaly se neodstranitelné nedostatky přednesu i pohybu,násilně pochopené divadelnosti,,. 12.prosinec 1926v- Stanislavskij znovu upozorňuje na utrolněnou kázeň.Fa hluk,smích a řev v bufetu,nezájem na zkouškách, kde mladí herci usedají y nevhodných pózách,Kemluve o chování V zákulisí aj.1 XäGÓtX -186 7.leden 1927 - V.Katajev předčítal hru ,tDei>audantiM,Stanislavskij Ji považoval za "výraznou a nápaditou" 21.únor 1927 - účastní se porady organizované lidový™ komisariátem osvěty,venované problematice dalšího rozvoje sovětské!: divadelnictví.Stanislavskij byl toho názoru,že návWiji 4nnriMMdal^í vývojová fáze,kdy nelze vystačit s jednoduchým agitecním repertoárem.Odvolával se na zákonitosti uměleckého vývoje,nebezpečenství toho,Že W lze vyhovět požadavkům a pouze se přizpůsobit.Znepokojovala jej nemístná míra řemeslnosti, rutinovanosti Eřezen 1927 " množí se zápisy o porušení kázně,nepřipravenosti kostýmů,špinavosti paruk,Jednak díky nezájmu personálu, jednak s ohledem na byrokratické návyky řídícího aparátu.Stanislavskij zesílil dohled, vyžadoval přesné záznamy o sebemenším narušení chodu predstavení.Bohužel kázní nevynikali ani asistenti režie a především herecké mládí .Povrchní vztah k umění,írásovitost,naivní důvěra v ideologické řešení,neochota k vypjaté a dlouhodobé práci -komplikovaly vztah K.S.Stanislavského k členům studií. Stále více se obával, že zde zvítězí MMI ?mira 12.duben 192? - "Bohéma" ä.Puccini v Operním studiu,režie K.S.Sta- nislavskij a V.S.Alexejev,dirigent K.P.Erauer, výprava V.A.Simov.Stylotvorně se představení blížilo tomu,covje dnes označováno jako italský neorealismus,což nenašlo pochogení ve dvacátých letech.Historikové operního umení povazují tuto inscenaci za počátek"nové éry v ruském stylu,kde po staletí převládala koncepce výpravných,historických představeníva kde se orchestr vydeloval,aniž by vědomé sloužil pěveckým výkonům 19.'duben 1927 - 5M přípravě "Májové noci'J K,3.Stanislavskij varoval pred nebezpečenstvím foll&rismu,idealizací "maloruské-ho stylu" 26.duben'1927 - "Bláznivý den aneb Eigarova svatba" P.A.C.EeauÄiarchaise režie K.Stanislavskij,J.S.TěleševovárJB.I.Yeršilov, hudba 3.M.Glier,výprava A,!J.dolovin.VÉMÉBMM|t Výklad pokračoval svým způsobem v linii "Horoucího srdce",takže akcentoval komediálnost,parodii, výraznou divadelnost 17.kveten 1927 - podílí se na rozhodnutí repertoárové rady,aby fcCET uvedl k 10.výročí Října liru V.Ivanova "Obrněný vlak 14-69".doporučuje,aby byl^ rozšířeny výjevy spojené s železničním depo,scény vsnoury vesničanů, na Srpen 1927 kontrastující s panikou těch,kteří se uchýlili poslední výspu a nemají kam ustoupit předčítá kapitoly z knihy o "systému",formulované jako dialog s pomyslným posluchačem.Později jej nahradily konkrétní dialogy s konkrétními žáky.Ti,kdož poznali přípravná stadia,dávali přednost předchozímu výkladu XJJJXX -187- 11.srpen 1927 18.září 1927 3.října 1927 iO.říjen 1927 29.říjen i$27 - kategorická stanovisko repertoárová si^rávy;: nesouhlas s dalším uváděním "Dnů Turbinových", nezbytnost přepracování posledního dějství "Obrněného vlaku" tak,aby bylo zachyceno vítězství proletariátu,a negace Čechovových her."esouhlas s přípravou "Vijnového 'sadu" a uváděním "Strýčka Váni" - V,I.lTemiroviČ-Dančenko,otřesený smrtí přítele, herce a režiséra kalého divadla,A.I,Južina, telegrafuje z Hollywoodu: "nad čerstvou mohylou druha gBMtafcntiifiBapřahu j i *■» ruku ke smíru a jsem ochoten zapomenout na staré,Yzájemnémmmáňšm křivdy..." - podává zprávu o přípravách "Obrneného vlaku" a polemizuje s rozhodnutím A.V.Lunačarského, který jej učinil odpově&nýra za dodržení termínu. Poukazuje,ge je sice nemocen,,lečwodpovídá MBi^ Wk především za uměleckou uroven tohoto představení ohroženého přetížeností "starej" nahrazujících nepovolené představení "línů Turbinových". Díky takovéto důslednosti podařilo se nakonec oslabit výhrady a Eulgakovova hra se navrátila Idp repertoáru. JMMM^^ggMpía lednu Sňznmi/ - prvé představení "Obrneného vlaku 14-69",režie I.J.Sudakov,F.ľv,Litovcevová K,výprava V.A,Simov,; §ÍBiléf Žn?6""'^ podalo vyl K, o". Vor o i i j. ov o v i '--n Slavnostní premiéra 6.11.1927 - na části plakátů Stanislav,skij uveden jako "vedoucí představení". Ohromný úspěch V.I.Kecalova,".'P.Chmeljova a ^talova "t" V.Tíasse podle melodramatu - Sestry Gerardotovy "Dvě siroty",režie N.&.Sorčakov aJ.S»Těleševová, výprava podle návrhů architekta *W A.V,SČuseva, Stanislavskij vysvatloval 2,Hajchové a V.E,:Ue jer-choldovi potřebnost podobného repertoáru tím,Se "pomáhal léčit nemocné herce".Cdnaucoval je přehnané mimice a gestice,učil jednoduchosti výrazu,kladtdůraz na pravděpodobnost citových stavů nikdy Kritické chlasy nevynikaly aÉfcc pochopením pro "stará divadla", přestožečást kritiků přihlédla k nadšenému ohlasu v hledišti a jedinecnýía hereckým výkonům /výjev na věži venkovského kostelíku, ve skleníku,na náspu/,MĚĚK levicově orientované listy vytýkaly . "závažné ideové nedostatky",Prílišnom pozornost věnovanou -sfettSuftárfCJA, jež v revolučních událostech nesehráfo rozhodující úlohu,a neexistenci 1 zde výjevů vskutku revoluČních,revolucního patosu apod. 5.prosinec £927 - Stanislays$ého zvolili za cestného clena Státní akademěO uměleckých věd Leden 1928 - pokračují zkoušky "Othella","Defraudantů", zahájeny přípravy k uvedení "útěku" M.Dulgakovs, do záverečného stadia vstupují zkoušky "Májové noci" a "Strýcínkova snu",iíejvětPÍ pozornost věnoval "Untilovsku" XXp - 188 19.leden 1928 - "Májová noc" l^A.Rimského-Korsakova v Operním studiu,režie K,S.Stanislavskij,V.S.Alexejev, V.F.Vinogradov a V.V.Zalesská,dirigent V.I.Suk, výprava M.I.Kurilko 22.leden 1928 - 31.1eden 1928 lO.unor 1928 po návratu V.I.KemiroviČer^ančenka z USA prohlašuje na nádraží,že má stejné pocity jako v roce 1893 a je těhotný nadějemi* Lee podobné nadšení d|ouhovnetrvalo,2$,iedna sledoval V.l.Nemirovic-XJancenko "Horoucí srdce" a vyjádřil zásadní nesouhlas s "podobným stylem'1 i^O.repríza Eulgakovovy hry "Dny Turbinových", ovace v hledišti,před divadlem shromáždění odpůrců po generální zkoušce "Untilovsku" vyjádřil K.S. Stanislavskij přesvědčení,že mítinkový styl, vnějškové podání revolučních událostí,nahradí záhy "pojetí vnitřní^,odraz revolučních událostí v lidské psychice 17. únor 1923 ů.březen 1925 "Untilovsk" L.Xeonova,režie K.S.Stahislftvskij a V.G. Sachnovskij,výtvarník F.P.Krymov.Autor se vyjádřil v tom smyslu,že jde o jeho "nejhorsí hru" v "nejlepšíc nastudování".Chladné přijetí premiéry, tři "opony,skoupý potlesk.Stanislavskij chválil autora i herce,sna žil se jim dodat sebevědomí Kritika se neshodla v elementárních názorech,zda archaický styl prospívá hře L.Leonova, zda mcliatovskí symbolika ^■^■■^■■^p autorovu neznalost scénickýc] ^oslabuje požadavků .dramaturg iJ jarkov inscenaci považoval za ideální z hlediska autorovy poetiky Stanislavskij rezignuje na funkci ředitele ve prospěch V.I.Kěmiroviče-Eanžíenkp po jeho návratu ze zahraničí 6.duben 1928 licímu --------------------- ------- „ „ _ —podílet na zkouškách "Deírandautů",shodne jako jeho manželka, ^.P.Lilinová.Idyla se skončila,rozpory mezi zakladateli se znovu obnažily 20,duben 1928 - "Deíraudanti" V.Kata;jeva,režie I.J.Sudekov,výprava I.;ví.3$binovÍč.Přestože Stanislavskij vedl přípravu, jeho jméno nebylo v programech uvedeno.Kritika vytýkala "nicotnost" tématiky,nadsazení významu podobných hříček v repertoáru.Stanislavskij oceňoval přínos Katajevóvy komedie pro mladé herce 13.kveten 1928 - nové vedení Moskevského uměleckého divadla,Opětovné dva ředitelé /Stanislavskij a Němirovič-Dančenko/, šestnáctičlenná "rada",omezena administrativa 15.kveten 1928 - obnovené nastudování "Višňového sadu" připravené Stanislavskýra,který se znevu ujal role Gajeva XX3HC - 189- 28.srpen 1928 - radostná zpráva,M.&orkij sdělil,že repertoárová správa ustoupila od výhrad a souhlasí s uvedeny Bulgekovova "Uteku".Zpráva se později nepotvrdila a veškerá snažení £.S,Stanislavského nevedlo k výsledku 11.sárí 1928 - 2C0.repríza "Dnů Turbinových" 22.září 1928 - Setkává se tf,A.Čechovem v Berlíně a přesvědčuje jej,aby se vrátil,Lnes je známo,že hlavním důvodem odchodu do zahraničí nebyly jen důvody umělecká, tzn,nemožnost založit vlastní divadlo,ale oprávněná obava ze zatčení 5.říj6*i 1928 - M.Heinhardt věnoval Stanislavskému přepychový automobil,s Čímž byla spojena řada potízí:clo, převoz do Moskvy aj.Nakonec stál na dvoře v Leontěvsk< uličce jako památník na kozách ^^.říjfift 1928 - žádá prezidenta Státní akademie uměleckých věd, P.S,Iío£ana,aby mu doporučil důležitá Leninovy práce a stati o vztahu zakladatele sovětského státu k umění.Kogan mu doporučil stati o Tolstém,sborník "Lenin o umění a literatuře" aj.' 27.říj6ft 1923 - slavnostní zasedání jvsnovang 30.výročí Moskevského umělec - - - - - .....- kij se uměleckého divadla.PozdravnS^řeČi^telegramy.Stanislav cítil špatně,nespal,měl potíže s dýcháním 29.říj€4l 1928 - naposledy vystupuje na scéně íl'CKT jako herec v roli Veršinina.Prudká bolest u srdce,mdloby,jedině ohromná odpovědnost mu umožnila dohrát představení.' Příští den konstatován srdeční infart a Stanislavskij se ocitnul na hranici života a smrti,Záchvat se opakoval s týdenním odstupem,nastoupilo delší zhoršení.Denní tisk přinášel zprávy'o jeho stavu: teplota,puls,celková charakteristika nemoci.,, , Prvé reakce nebyly právě nejpřítemnější,mj. y lAWwwg organizátor mchatovských pohostinských vystoupeny L.13,Leonidov,sdělil,že bez Stanislavského nelze něco podobného organizovat,Taková byla autorita Stanislavského jako herce Prosinec 1928 - Stanislavskij nesmel pracovat^přesto si tajně připravoval poznámky o repertoáru.Zrejmé je,že odpadne zájezd" do Pobaltí,Nemecka,Holandska a Anglie 5.březen 1929 - "Boris äodunov" íií.P.A'usorgského v Operním divadle, režie K.S.Stanislavskij a I,*'.í.;l.íoskvin,B4I.VerŠilov, V.V.ZalesskájV.F.Vinogradov, ,P,I.RumjcAcev, dirigent M.'N.Zukov,výprava S,I4 Ivanov, ^ Stanislavskij -musel zůstat doma a^růběhu premiéry jej informovali telefonicky CJLŽ květen 1929 - S ky manželky M.P.Lilinové a lékaře -J. F. Bis taková. Rodina se spojila v BedemveilJteru XXXJGL - 190 - 5. září 1929 - jmenováno vedení UCm:tH ředitelé - Stanislavskij, Němirovič-Dančenko a "člověk odjinud'1, ,M,S.Geitz, obdařený právem rozhodování.Zformována kolegium,jež mělo funci poradní.Záhy se ukázala nesmyslnost podobného uspořádání,mimoto M.S.G-eitz neftiěl ^emmmim. pochopení pro specifické stránky uměleckého provozu.Zaváděl zde tvrdé normy,neohlížel se na stáří generace zakladatelů, miloval strohé příkazy apod.Záhy si vysloužil přezdívku "rudý ředitel" ve smyslu pejorativním 28.říjen 192§ - s ohledem na zdravotní stav byla prodloužena dovolená K.S.Stanislavského o jeden rok a musel dále setrvat v lázních,později v Fizze.TalW vzniklepodrobná režisérská partitura "Othella",koncipovaná jako v počátečním stadou MCHT.Rozbor dokládá,že «*» se kladl důraz na maximálně pravdepodobné okolnosti,logicky motivované psychofyzické jednání,schopné dospět k emotivním stavům.Zde nadiktoval režijní plán "Rigo-letta'yjíoznámky o grotesce odvíjející se ze vzpomínek na spolupráci s J.B.Vachtangovem Leden 1930 - obsáhlá korespondence s Operním studiem /Stanislavského se dotklo,že studio nechtělo čekat a studovalo "Zlatého kohoutka/,s ředitelem Gejtcem o repertoáru a neodvolatelných vlastnostech mchatovského režiséra,s L,\£,; Leonidovem jako představitelem Othella.neustále jsou upřesňovány jednotlivé výjevy "Othella",rozpracovávány do sebemenších podrobností mizanscény a poskytovány technické rady /jak dosáhnout toho,aby voda šplouchala ve vesle gondoly aj./.Později reaguje na sptóvy o úspěšném nastudování dramatizace "Vzkříšení",kde V.I.Měmirovič-DanČenko využil zkušenosti z amerického --. filmu 26.únor 1$$0 ~ "Pjková dáma" P.I.čajkovského v Operním studiu,plán resie K.3.Stanislavskij.režie B.TlVeršilov a P.I. Humjancev, dirigent B.*5, Cha j kin, výprava ľi'.P.Zandin. Stanislavskij neměl WHí možnost realizovat původní záměry 14."březen 1930 - "Othello" íí.Shakespeara,plán režie K.3.Stanislavskij, režie I.J.Sudakov,výprava A.J.dolovin.^echno nasvědčoval íomu,že role pro L.M.Leonidova "přezrála"."ezvľládl ji technicky,navíc neměl vhodné maskování a zevnějškem připomínal unaveného černocha,Tragédie se změnila v sled více či méně výpravných výjevů,uchvacoval tcát\y ^ÉrtÄnikoliv celek.Eez Stanislavského se nepodarilo uskutečnit jeho záměry Březen 1930 - Stanislavskij dokončuje režisérskou partituru "Othella'V reviduje ji z hlediska korespondence.Představení vyvolalo ohromný zájem,J.V.Stalin navštívil druhou generálku, v hledišti se střídala generalita.Problematické stránky způsobily,že po desáté repríze bylo představení odvoláno, zimoto 28.5.1930 zahynul V.A,Sinicyn,představitel Jaga. Stanislavskij mnohé vytušil,hořkou pravdu však před ním skrývali.Až dopis il.K.Ta.mancovové přiznal vzniklou situaci a Stanislavskij okamžitě požadoval,aby jeho jméno zcizelo s plakátů,Žádal,aby rau poslali recense a přiznali barvu.'. xx^ga -191- 4,květen 1930 - děkovný dopis adresovaný A.S.Eubnovovi /za poskytnutých 13.000 franku na léčení/. V korespond-nci obhajuje studia jako nezbytné zázemí Uměleckého divadla,jeho mládí a budoucnost č-ervenec-srpen 1930 - předčítá kapitoly z knihy "'/oje výchova k he- herctví L.U.Leonidovovi,který za ním přijel do Eadenweileru."Systém" chápe jako něco,co uvolňuje herce,zbavuje jej zábran a poskytuje mu možnost aktivně jednat.Systém nevytvořil Stsnislavski^j,ale sema příroda.Je to prostředek,a nikoliv samoúčelný cíl.SčyŠlenky popřené administrativní propagací od poloviny třicátých let - píše ;/.A.Eulgakovovi,vítä jej v prostředí &CHT jako asistenta režie.Jeho další osudy chápe 2 hlediska molierovské tradice,jako sepětí režie a herectví s dramatickou literaturou 4.září 1930 Listopad - prosinec 1930 - nemoc se nevzdává.Btanislavského zasahuje chřipka,zápal plic,zánět ledvin 3.listopadu se navrací do Xíôskvy a opětovne/je uzavřen yevětyřech stěnách domova s tím rozdílem,že je povolovfco více návštěv.Pokud jej cv-em nerozčilují a souhlasí s pravidly hry:nic znepokojivého nemá pronikat k jeho vědomí.Princip později dovedený do absurdity a související s politickými událostmi i zájmy jednotlivých skut)in uvnitř KíGKT Koncem roku 1930 - studuje dějiny filosofie a práce I.&.Sečenova, venované funkci mozku /vytváření podmíněných reflexů, a řízení motorických pohybů/ 12.leden 1931 - v rozhovoru s I.fó.&óskvinem a L.M.Leonidovea upřesňuje repertoárové plány.znepokojuje jej zpomalený rytmus přípravy nových pre ds t p ve ní ,SSi narůstající rozpor mezi poetem sjfousek a repríz 2^.leden až 4,únor 1931 - HAPP organizoval divadelní poradu,"/„referátu A a Afin OŤ" ^ n,*^"t7'f* nr* O V"1~esY» T C.ŕ-it7 n G-rC + ÍV 9, Stanislavski ryze ideeli; 31.leden 1931 ~ Stanislavskij s ohledem na nemoc určil jako zástupce •v Operním studiu tf.A.Podgorného,mehatovského herce 3. u nor 1931 - zaujala jej hra A.F.Af inogenova "SÝrach", takže ji chce inscenovat,Opětovně se zde uplatnila rafinovaná strategie V,I,Němirovice-Dančenka,snaha přitahovat odpůrce k práci v rámci MCHT.Pozornost K.S.Stanislav-ského poutala příprava dramatizace tvých duší" a "Zlatého kohoutka".zkoušky probíhaly zatím na domácí scéně 22.únor 1931 ~ důležitý rozhovor s americkým hercem J.Loganem, který myšlenky K.S.Stanislavského přenesl do předmluvy • k pozdějšímu anglickému vydání "Herce práce na sobě" Aíoje výchova k herectví/. V hereckých pvwí\á.$tí postřehy o nemoci K.3,3ta-nislnvského:leží mrtvolně bledý v posteli,jakmile začne zkoušet,překypuje energií a vyhlíží dobře XXliX - 192 - li.hřeben 1931 13. b ře ze n 1 9 3 1 protestuje proti šetřílkovské mánii ve člení VoKT, snai-íe přelive.t staré kostýmy používané v ,ř3evisorov:i' a "Hoři z roznmiť^Ozra^aje je za "tíivadelní klenoty"^je ž nutno uchovat.!Tesabat na cokoliv, kravatu^" ál,rukavičky a.pod. rneklidnuje jej bohorovnost dílen,kde musí neustále urgovat samozřejmosti /korzety,vložky do bot^ úpravy paruk aj./.stejně jako záznamy o průběhu představení Operního studia.:Tmavění se v šatnách a. zákulisí ,pi^ zíra.vý v stah sólistek k mládí, |porušování mizanscén a. obracení se přímo do lile-cist e dopis u.A.Buli/akova,který opustil Divadlo revoluční mládeže,kde nemohl vy dr že t. 0 dv olává se na možnost nejen režisérské spolupráce,Äle i herecké. Jtanislavskij vyjádřil souhlas 19.4,1951 po řade konzultací Prázdniny 1931 i?, záí-í 19?1 11.říjen 1931 provozu,analogie s jinými divadly,jež přivádějí na mchatovskou scénu kr útko de c h é hry, nebezpečenství rutiny a konjuktury ohrožuje estetickou výchovu nového diváka.Jako starý kormidelník zná gelěiny a VJft ska 1 iska ^pr o to varuje a žádá o pomoc, •ávahy v sanatoriu naznačují, že jej vzrušovala absence žáka5:0dchovance,schopného ujmout se jeho odkazu.Dokonce se vyjadřoValtfV tom^smyslu,že za celý živflt "měl půldruhelio žáka" a že mu rozuměl jen Suleržickij a částečné VacTitfcngov - po setkání s A.,!T,A.?ino^enovem,L.;^.Leonidoveii a. J .V. Áaiužským ujímá se přípravy "Jtraehu" a navazuje na zkoušky přerušené v květnu,Při vlastních zkouškách zjiŠtuje "pokles všeho,umeleckého provofcu, technického zázemí i administrativy,Ép 15.9.1931 po dlouhé nemoci poprvé píic-iází do MCHT, 0 den po zdej i se setkává s "ví.horkým,který mu doporučil liru I". ordmana "Sebevrah" .lkával přednost MCHT před Uejercholdovým divadlem,kde se mohla změnit v hrubou ŕrašku. sleduje nastudování "otrýčínlruv sen1' a "Vzkříšení". Odmítá fJtaeJHMii excentrické výkony,žádá,aby byla fpřeobsazena role hraná M.O.Knébelovou aj.' Suří,protože herci "podléhají publiku",vynucují si potlesk apod. Otanislavskij zkouší "Vrtvé duše","Borise Sodunova", "Strach", "klatého kohoutka".J^ri^uje rukopisy vlastních knih,zabývá se mnoha věcmi souvisejimi s divadlem /mj.petice zaslaná J.V.Stalinovi, reagující na nesmyslné snohy nevést SachruSinovo mzem mimo MoskvuA z3oga - 193 - Jeho poŽavky zůstávají neúprosné,mj.odvolal 0,L,Knippere-vou-íechovovou z příprav "Strachu",odehrál ji roli staré členky strany, líiáry Spasovové. Souhlasí raj,s obsazením "Sebevraha" a jako režiséry určuje V.tf.' Sachnovskélio a E,A,?;'ordvinova 24.prosinec - "Strach" A.Afinogenova^režie I.J.Sudakov,výprava N.A.bifrin,Jméno S^anislavského se «ob jevilo v programech|i až pozděj i.Stanislavskij "/.pokračoval v práci na představení,vyžadoval od autora korekce, radil se s režiséry,Stále mu nevyhovoval rytmus maigé inscenace,její nevyrovnanost l.le řídící den 1932 - výzva K.S.Stanislavského adresovaná všem mchatovským Členům,Konstatuje rozpad všeho,zejména pracovní kázně,1 Veškeré výzvy,varování,napomenutí se míjely účinkem,' Nepomohlo ani rozčlenění sduboru na "desítky",jež měly vedoucího,s nímž bezprostředné pracovalo vedení,' Proto musel Stanislavskij požádat MHč instituce, aby UCKÍ nepovažovaly; nadále za vzorné divadlo a v^8š^s88íři5í4uřsžsnÉi48ts,BU vrátit 3eho vte^mt 2, únor 1932 - ředitelství MGKT zakazuje všem členům souboru,aby se podíleli na šmíráckých představeních mimo *'CBT. Navrhuje se vedefeí sledovat během února všechna mchatovská představení,navrhnout alternace a přecbsa-zení,Zostřit dozor na všech představeních, dodržovat potřebnou pracovní disciplínu i vhouiié cl ová/;í v it.kulisí 23.duben 1932 - protože rappOYské instituce nevynikaly pochopením pro specifičnost umění.Leč důvody likvidace byly jiné a* zřejmě tu "Dřey^Ládla snaha,^ak zlomit odpor v kruzích proletárskg. wmmĚHŠ umělecké inteligence,která představovala jisté nebezpečenství v politickém smyslu 4,květen 1932 - "Zlatý kohoutek" N.A,aimskélio-£orsakova,režie L,S, Stanislavskij,V.S,Alexejev a V.F.Vinogradotí,dirigent ;ií.N,Zukov,výprava M.S.barjan a S.I.Ivanov. 24.květen 1^32 - L,J.Gurevičová odmítá dále pracovat se Stanislavski na rukopisu knihy "Koje výchova k herectví",Neustálé zřéeny,snaha dopisovat to,co bylo považováno za - botové,^^jj- a foxší doplňky nedovolují se vůbec v díle vyznat,,. červen 1932 - s ohledem na vyčerpanost svěřuje K.N.Iíedrovcvi přípravu představení - dramatizace "Lo sveta" M.iorkél 3äxx —194- 28.srpen 1932- s ohledem na vlastní nemoc i časté rbsence V.l. Femirovice-^anČenka poveruje V, I,Kačalova,L,M, Leonidova a I.M,K'osk"vina,aby sestupovali vedení. Administrativní místa dodatečně určila V.G.Sachnovské-ho jako náměstka umeleckého šéfa,jako vedoucího provozu I.J.Sttdalrovo.Trojice herců^neměla zvláštní pravomoce a "byla chápána jako zvláštní komise pověřenou obou zakladatelů 1.září 1932 - na počátku sezóny uvědomil si-JC.S.Stanislavskij nutnost systematické výchovy celého souboru podle rukověti,kterou zamýšlel sám sestavit.Cvičení měli vást:J.'Telešovová,J.'Zavadskij a M.Kedrov. Výhrady vzbuzovala funkce I.J.Sudakova,považovaného za málo seznámeného s mchatovskou tradicí 17.'září 1932 - Vládní instituce rozhodly,aby Moskevské akademické umělecké divadlo neslo mtéátke Jméno ÍJ.horkého. Cechovovská tradice počátkem třicátých let zůstávala nedoceněna a chápána jako bezideová 23.listopad 1932 - "Sir tvá duše" F.V.Gogola dramatizované U.Pulgakovem režie V.G.Sachnovskij,J.S.Tělešovová,výprava V.fi. Simov.Stanislavskij uveden jako "umělecký vedoucí" Poznámky běheft zkoušek "Mrtvých duší",záznamy ze zkoušek "Lazebníka sevillského" a "Sluhy dvôu pánů" dokládají |HMpH|l postup v se/notném chápání podstaty psychofyzického jednání.Stanislavskij je koncipoval jako akci a protiakci^ve vzájemném sepětí,jak mj. potvrzují záznamy V.O.Toporkova /návštěva CiČikova u gubernátora, kdy se situace radikálně smění:nejprve zadržoval CiČikov gubernátora, poté naopak/ 14.-nrosinec 1932 - generální zkouška "Talentů a ctitelů" v režii F.Litovcevové a-V.A.Orlova.Stanislavskij představení obsáhle komentoval a ujal se dopracovaní Prosinec 1932 - Stanislavskij publikoval několik důležitých článků. Srovnání západního a sovětského' publika,ufeahy o mchatovske'm repertoáru,o Škole Uměleckého divadla v souvislosti s neodvolatelnou mírou profesionality. Všechny předměty cháaal v souvislosti praxí,a tím se odlišoval od ustájené praxe domácí i zahraniční, která se nedovedla ^s^fe^KSti^osvěťbvého zaměření. zřeknout ( Proto vyložil představy o herecké výchově a naznačil, v jakém pořadí "Budou následovat jeho knihy s takovouto tématikou 6.leden 1933 - zahájeny zkoušky "Jegora Eulyčova. a těch druhých" kl.Gorkého.ľacíná si uvědomovat^důs 1 edky ^rozrůstání" mchatovského souboruOH^^MBÍifcBBft "do šíře", a nikoliv "ďo hloubky" 12.leden 193? t JJSOC - 195 U příležitosti narozenin propůjčen K.S.Stanislavskému řád - "Rudý pragor práce" a vládní instituce svěřily *.íCHAT další "budovu,býv. &orsovo divadlo jako filiálku vhodnou raj .pro představení žáku a odchovanců.sedmdesátiny umožnily bilancovat,jak souboru,tak kritice, kde nadále doznívala,dřívější averse a nadnesená idecvé výhrady. Záhy nahrazené antipodními stanovisky ktejnostních pochval,jak si vynutilo ovzduší politických procesů a idealizace všeho nepříliš politického. Stanislavskému oslavy spíše vadily.Snad proto se věnoval uva&ěčům a vysvětloval jim důležitost jejich profese.Aby diváka uvítali, uklidnili,zasvětili do obřadu.divadelního představení,nenásilně jej dánu til i k učte a taktu ve vztahu k umení apod. %^MIláBÍ Wsmue fi HŘjprovosu novo scér^,v1?VíV#vÄ Akademii JJereckého a scénického umení ,BbíVäé neustále lituje, že není mladší,,, 28.leden 193? - 25.výročí vzniku Druhého stzdia,MCHAT II; V pozdravném poslání vzpomíná na L.A.-Suleržiekého a VHBV vyvrací většinu výhrad, jež za několik let převládly a rozhodly o likvidaci tohoto pozoruhodného divadlaprosa zttýi&fo samostatný výklad domácích dějin "bez ohledu na vkus státnických veličin aj. 26.únor 1933 - generální zkouška Eizetovy "Carmen" v Operním studiu režie E.S.Clipjkin a P.I.Rumjrf|cev.Ôtenislavskij i v tomto případě formuloval řadu připomínek e, \iouíj..-1. se r.«a (Vilrích zkouškách Březen - duben 1933 - pokračuje ve zko-škách "Jegora Bulyčova", dopracovává "Talenty a ctitele","Lazebníka sevillského","Carmen", "řskoviíanku","Goliera" /Kabalu svatých/.účastní se příprav "herecké akademie "a formuluje C00 /a vzdálenosti dělící publikum od scény /35 metrů/,Y takovémto prostoru nezáleží na hereckém umění! 1,-10,červen 1933 - I.mezinárodní festival v SSSR,Fa "orogram byly zařazeny raj .mehatovské inscenace: "Obrnený vlak 14-69'' "ľi£rtvé duše" a návštěva ty.o u Šek, S t >•} n i s la v ř ľ-: i j chořelyrřesto po^rr-vil účast?-;':-:-' fes-J-.lvf\:\ písemné^ * " 14.červen 1933 " uzavřené představení iJTaientů a ctitelů",v dějinácl ;i£CHAÍ označováno za premiéru.Stanislavskij se příliš vyčerpal^nastoupilo zhoršení zdravotního stavu,teplota,Připomínky formulovány písemně a zopakovány foncem srpna:herci se mají rozcvičovat a pamatovat na "život lidského těla role", nezapomínat na sebenepatrnější motivace psychofyzickí ho, jednání,A,K.Terasová neměla setrvávat na jednom tonu,obohacovat hlasový projevjC.F.Androvská -nehrát postavu,ale jednat jako postava apod.' Premiéra se odehrála až 23.9.1933,režie T^.F.Litov-cevová a V.A,Orlov,výprava F.P.Krymov.Stanislavskij uveden jako "umělecký vedoucí" 25.září 1933 - "Bo světa" M. Gorkého v dramatizaci P.S.Suchotina, režie M.F.Ke&rov,výprava S.I,Ivanov xXXx - 196 "Lazebník sevillský" G.Rossini v Operním divadle , režie K.S.Stanislavskij,V.S.Alexe jev, V.F.Vinogrrdov a V. I.Steponovová,dirigent B ."3 .'Cha j kin, výprava I.I. ľivinskij.Stanislavskij se léčil v zahraničí, 0 výsledku informován telegraficky 27.říjen 1933 - oslavy 35.výročí založení MCHAT.V dekoraci 1.dějství "Cara Fjodora Ioannoviče" zaujali herci místa "bojarů,trůn zůstal prázdný a V, I.ITěmirovič-ííančenko zdůraznil,že je vyhrazen pro nepřítomného K.S. Stanislavského a I.M.aíoskvin přečetl jeho dopis. Hovořilo sevtu o převratných dobách válek a revolucí, zániku dřívějších kritérií,náboženství a etiky, zrodu nového života a nové kulturyVA "jubilant" zákonitě získával pochopení a měl úspěch,a neméně tak utrpěl mnohé porážky ajprohry,prožíval vítězství 1 krifce.Rozhodující je to,že obhajoval vlastní krédo a zápasil ve jménu věčných hodnot umění,,. Y rámci jubilea poprvé oficiálně oceněn B.ívovickým význam "systémUvK.S.StenisIavského".A nezáleželo,zda vznikali dříve či nyní,zda všechny ji^í součásti vycházejí z marxistické dialektilsy, důležitější je ppf výsledek, tzn .živor odý' herecký výkon - jak dokáza lo nastudování "Lazebníka sevillského".Obrat F. Po v i okého je prvým důkazem politických změn, jiné politické orientace,odklonu od nových souborů a linie \'ejercholdova divadla.Odklonu od moderny a avantgardy ve jménu klasických hodnot ruského divadelního umění Prosinec 1933 - Stanislavského pifeemne informovali o obnovených zkouškách "ľíoliera v režii r Uorčakova. Proto že I.M.Voskvin se zřekl hlavní role /považoval ji za neslučitelnou s postavením poslance rejvyššího sovětu vzhledem k polemikám kotem díla U.A.Bul^akova/ ujal se role Goliera - Stanicyn.Záhy vznikly další komplikace,když Tv.P.Chmeljov odmítl roli Ludvíka XIV,Kolem zkoušek vznikalo napětí^herci vytušiľgt' zábrany a nechtělo se jim zbytečné pracovat 6,unor 1934 - "Jegor Bulyčov a ti druzí" U,horkého,režie V,I, T-rěmirovic-I/snoenko a V,G-,Sechnovskij,výprava K.F. Juon.Stanislavskij se léčil v Kizsj^kde měl přečkat simu.O poměrech v divadle^jej střídavě informovala L.J.Gurevičová a J.S.TeleŠovová,Informace byly upravovány,aby nevyvolávaly obavy a neposilovaly neklid,Přesto si Stanislavskij mnohé domýšlel , zástupcem / l6,březen 193ÍT " známý pěvec L.Sobinov jmenován ipÉÉtolK/o, Stanislavského v Operním divadle.ÍVfcorespondenci urguje dřívější návrhy repertoápďvé,zejména uvedení "Rigoletta". f v Q**ú\\to&r-) S ohledem na blížící se čechowvckč jubileum chtěl V, I.Mě.mirovič-Dančenko obnovit "Racka" v režii Stanislavského a sám se ujmout "Ivanova" v ^aiém divadle.Stanislavskij nesouhlasil s působením "ěmiro viče-Dančenka v jiném divadle a varoval před tříštění sil»lfelákalo Jtfj obnovování starého a pro nové se mu nedostávalo energie,.. 2é.říjen 1933 - - 197 - 20."červen 1934 - 5C0.představení "Dnů Turbinových" Veškeré nadeje na uvedení dalších Buigakovových her odpadly, jedině se dalo uvažovat o "Moiierovi". Zde se však do cesty stavěly osobní antipatie hereckého souboru.Analogicky tomu bylo s hrami IT,5rdmana,jež po odchodu a smrti A.V.Lunačarského 4Ét nikdo neprosazoval...Stanislavskij mnohá vytušil,proto se o repertoárových plánech vyjadřoval zdrženlivě a^dával přednost klasice. Uvažoval o Shakespearových komediích,především "''noho povyku pro nic" odu>> , - 4.srT>en 1934 - vrací se Voskvy v doprovjflékare A.A.belagurova ------- "* " >lné známých.Jedni emigrovali do Ameriky,druhí byli pronásledováni jako £idé... Srpen 1934 zákonitosti".Většina zkouŠek,porad,rozhovorů se odehrává v domácím prostředí.Zdá se setkává s představiteli rolí Afinogenovova "Strachu'1, zde jedná se spisovatelem Pabelem /uvažovalo se o dokončované hře "ľ^aria"/,přemítá o nastudování "Racka" a "Tří sester".Znovu se navrací^k "Sebevrahovi" a neví si rady.Kadaně* dílo,nadšená stanoviska autorit jako M.Gorkého i V. "3J'.ejercholda, leč trvající nemožnost j£ uvádět.Pokud "nadřízení" nejsou ochotni hru "uvidět našima očima", nemůže se nic podařit... Znepokojuje jej dikce»^r.oha místům "Strachu" nebylo rozumět,sjsbbjbbj|ísjbi natolik oslabla významnová stránka přednesu. ííjen 1934 - zkouší "Cermen1' v Operním studiu a "Tři sestry" ■ " na mateřské scéně. A.íi.Tarasovová zkoušela &£á%, A.O.Stěpanovová Irenu,V,S,Sokolovová 01gu,0.I*. Androvska Natašu,Chmeljov Tuzebbacha,ífecalov VerMinina,Gribov Cebutykina.Hežie se ujal H.*T. kedrov.S ohledem na zdravotní stav zkoušky postupně odpadly a představení nebylo realizováno. Později V.I.Němirovič-Daneenko přihlédl k původními obsazení.Stani^lavskijvzde chtěl "demonstrovat" přednosti systému a ověřovat jeho učin 12.říjen 1934 - herec Malého divadla^A.S.Ašsnin /Sidlovskij/, organizátor laboratoře Všeruské divadelní společnosti zabývající se studium herecké psychiky, zprostředkoval, korespondenci mezi I.P.Pavlovem a Stanislavs!r>0|#Akademik Pavlov chtěl poznat výsledky systému,zamýšlel studovat hereckou psychiku jako východisko dalšího bádání.Stanisfevskij chtěl zpřístupnit zkoušky a umožnit praktická cvičení Síjen 1934 * podílí ee m zkouškách s?aaat "Dob PesqjuOe", "Veselé paničky windsoraké',x t Operním rtadiu#přer4a*euje •Strach" a "íCalenty & ctitelé" na mchatovské scéna*SaažI m pokračovat v příprav© "Maliara" & "Tří*. sester11 „.Je stéle viee unavený e dospívá k názoru*že filiálni scéna nelze udržet ^o#leden 1955 - obnovené představení n lipového sadn"#v roli Reněvské * OV^Knippercv&WJeÄovová-uajev * YJlj Eaôalov#LopechiB- vjíJ>ohcwgwor*ŠÍ£% * MJtf Tercfaanov#Jepiobod t * I^*ioekTÍn,J>uDaSa - OAŕ ÄtorvaJcá.VerjÄ • L^^^c^aivev^^^ereeká gener saldLadAtelů#ochatovEká stará garda doplněná Im středního pokolení ínor 1935 • věnuje se přípravě repertoáru a trvá aa názoru,že vsichai režiséři ASachnovskij JCédarov^l^o^fiornyj, Sudakov/muaí jdtaaar pracovat J>eperucuje» "Poslední ob£f" A^Dstrovskeho a ohoe dokončit "Mbliera" 5 .hře zen 1935 - po generální zkouSce "Sfcliara* dospěl k ttázaru.že hru satao přepracovat,a ěíaž U.A.Bulgakov amafaU* sil»stanislavskto se nezdálo Poistí hlavni postavy, neolopovídající představě e geniálním dramatikovi a herci»PoJetí príliš akcentující životní nesnáze a drobné epizody .Podle Bulgatev* *M61ier" aapo citoval vlastní genialitu a žil jako prostý amrtelnilU' Stanielavskému vadila řade detailů aj^ženitba m s vlastni doeroo#chápanýoh jako zbytečně intimní^ Sonoepoe dreiaatikcvft a reMaárovm se kategoricky roacii^ly.Btanislavakl j vstoupil do zkoušek dodatečné a jeho připocJnisy vracely autora do poČátečfl íáze^Proto netsěl již cdvaim začínat znovu a bránil vecrzi jako konečnou 4»duben 1935 - Biaetova Stanislav dirigent aaoeva _____ a ^Äp#tnjanov* ltoarová. iitanislavsMJ vychází a doaova jen ojedinělo^ětšinu náStěv přijímá zde*sde probíhají atoušiy a předvádějí se výaledkyj&ílí jeho izolovanost a'asm vždjr možnost spojovat ae m těoi«kdož jsou pro n^potrebnOfelem n&e so vytváH stála víoe nepropustný kruh* lékařský pereonál^aoistenti.vyvolení hord pHalusniir^iní^raátoři^Tfelse předpokládal něco podobného nopro&léfll ,Soháaola asi však šjcvnS potřebná energie a projevovala ae v 4isté mixe stařecká Benmta^oWraíie dokládají, nakolik aestárnul ffitwasy 2« zkoušek hovorí o mutuchající predstavivosti a ohromné praktiafcé zkusenoatijEia& názorově stál* viee aaěřoval k počátkům IíCdiAT,oslablo jeho jgodbopeni pro nová aměry a tendenoewA toho byl© ajevně zneužito v po&taíQb propagační kafflpaně»která aa Stanislavakého vytvářela postupně povinni sedal hodni náaledováaí#Lolíonoe stanislavskij prosil her a#, kteří se účastnil zkoulek *yblisra%ahy vyřídili a,^vOralgovi#so úy a ním rád setkal*1 se Okolí tomu nepřálo tatojvýoh příkladů existuje nespočet* Duben 1955 skouší Bulgnkovovu bera *lfoliere"*1J3í herce darakýa dvorským urervůs /jak saekat,jak sacháset s holí* jak se sdravit/ Jcxxx - 199 - ľevýhovuje mu chmurný nádech většiny výjevů, schází mu dramatický nerv,konkrétní symptomy tažení proti Voliérovi. "Kabala svatých" se mu jeví jako nadměrně nadnesená a nepravdepodobná. Přesto se snaží pokračovat v práci,přestože hru sám nenavrhoval a sám ija ní zprvu nepracoval .Hledá čestná východiska únosná pro nadaného autora i soubor 22,duben 193í? - A.Bulgakov kategoricky odmítá další přepracování testu jkteré (podle jeho názoru^se) dostává do rozporu s jeho z ám or y. b t a n i s i r. v b >i x g j re č e Jí autorův dopis na. zkoušce 2S,4,1S'35 a doporučíte zachovávat text, ale vyhrocovat situace.Při zkouškách výjevu "lí-ahala svatý cli" snaží se "vysvětlovat principy vlastní metodiky,kde se klade mnohem vetší důraz na improvizaci ľ;uben 1935 -dále se zhoršuje zdravotní stav.Trpí nespavostí, Cesto v noci křičí ze snu a probouzí se smrtelně se mu .'Olest:* na. prsou.osxizne stotua cio sc"rioc.u.o"cari dává stale v í ce ó ztrácela zrak a mohla oslepnout.otale více se Stanislavskij ponořuje clo vzpomínek r.a dětstv: nou vnučku. 1 opetřebovanes t1 organismu, ce jména cév a srcl.ee .sklerotické procesy probíhal" WĚĚKĚĚĚŠ intenzívní unavený.Stěžuje si^na "bolesti v_ hlavně,těžko vybavují jména a. některé pojmy.Pocitu je -bolí____ >u,obtížné stomá do schodů,Stáří dává stá! sobe z nát. b'a n že lká, her e oka " .P.Lilinová, osudy vlastních dětí,zajímá se obrnilován Lékařské vyšetření potvrdilo značnou "op c-o ,ici m prost ŕe c.i iio von o o samo ce nos oi, v - ■ ici..n i zrační a op u s t •aji propasti,a Oů l^i. , *> ili. VGKA '.p t a. n; í 1 tak nutno ~rcinat i-:~ovu» Cpe Lovné vytvářet novv Ti s o' ■ b or, e zp er i m e n t c v a t, t v o 'ty,Postupně nabývá na la t nespoj.ei.iat na. povesti a. mL konkrétnosti preístave "experimentálního divadla,kam chtěl zapojit V.TD.Mejercholda jako režiséra Iíedrova jako metodika /nikoliv jako režiséra a vedou c ílu souboru,jak se stalo po smrti zakladatelů/. Tížila, jej ":rr."-" Prváko ót.-r. litoval smrti J.S. Vsch^engova,rozporů a rozchodů s Mejerchoiden. otanfc^lavskij dále hubnul, ze šedivěl, v tvár' ■ -"■ zesinalý.Leč vyzařovala z neho £ 1 r — duševní převaha .Jeho pohyby udivovaly ieiikostž a graciézností. znepokojuje jej,že kolem něho umírají dávní přátelé -Lunacarskij,Sobinov,Simov,.. 'dij Oi.eclt ii ušlechtilost Přímý styk nahrazuje korespondence nanejvýš obsáhlá^/* rozhovorech s žálvy rozeznatelná tendence * vydelovnt hlavní,objasňovat smysl Života a umělecké poslání Listopad 1935 - po mnoha knmplikov-ných jednáních zří b á se účasti na závěrečných zkouškách "Voliéra" .^or-oručovrl, r by premiéra byla odložena a zaháji??no dal'í jednaní s autorem,Z provozních důvodu so ujal další práce V, I.lTčmiroviČ-!iančenko - 200 24.1eden 193$ - obsáhlý dopis V?I^ěmÍroviče-Dančenka,který se snaží orientovat v poměrech a vztazích.toomnívá se, že Stanislavskij přílišně důvěřoval řediteli N?VÍ Jegorovovi,který si bohužel prisvojil jeho prawomoce.1 Ukazuje se,že Stanislavskij vůbec není informován a zmíněný Jegorov těží z jistá averse rozpory mezi zakladateli jsou charakterizovány jako administrativn: 7ty lze vyřesit7a umělecké, jež jsou zásadního rázu^ A nejde jen o to,že Stanislavskij ustoupil od požadavku,aby herec znal na počátku zkoušek perfektně text - že odmítá "předvádění" jako součást režisérovy praxe aj?,ale především o důsledky toho,že soubor má jen mlhavá představy o systému ílřaví c snaha ode jít.pracovat jen s částí ansámblu.orientovat se na mistry může mít zhoubné důsledky^Brozí rozkolem a zánikenulKupodivu OjSWefremov při reorganizaci v polovině osmdesátých let k těmto názorům nepřihlédl a napomohl tomu,že se soubor rozčlenily «VHÉfeaé skupinu nanejvýš nadaných a skupinu řadových 5í&nor 195$ - odmítá návrhy kostýmůt a maskování připravených pro "Pikovou dámurt.^ysbětluje^XlJ.ÍPanrilovovi,že stará hraběnka se nepodobavšia čarodějnici nebo kuehařce^I ve stáří si zachovala pozůstatky krásy a výjimečnosti .Snaží se na sebe upoutávat pozornost neúměrnou jejímu věku /slavnostní oblek a klobouk na plesu/,chodí na koturnechJPřed očima publika se stane malou a stařičkou,nikoliv však hrůzně obludnou llMnor 193$ - "Moliere" M?A.^ulgakova,režie NľM&orčakov,asistenti režie U^^ulgakov,B.lT^ivanov,V?v"/Protasevlč, hudbô B."Miller.výprava V^V.tProtasevič.ľremiéra na pobočné scéne,býv^Eoršovo divadlo ^Stanislavskij pracoval s herci na základě metody psychofyzických jednání;Rěmirovlč-Dančenko podle osvědčené metodiky. Herci se chovali k textu nanejvýš osobitě,tak Livanovovi "vadila slova" apod^ozpor mezi autorovým záměrem a interpretací MCHAT se nepodařilo překlenout .Samo zře jme, že změna režiséra vyhrotila VJkmĚĚé pověsti a intriky.Mnohé měl na svědomí N^V#3Jegorov, bývaký účetní alexejevovské zlatnické továrny, nyní jeden z ředltelů,adminlstrativní náměstek,který se choval jako poverenec K&Jfetanislavského,1.'.1 líásledovaly nanejvýš nepříznivé kritiky, Bulgakovovo úsilí nemohlo být pochopeno v Mhhéí ovzduší podezíravosti,strachu a demagogie3"Vnějškový lesk a falešný obsah* recenze z pera O.tLitovsljáho se nelišila od pMPM "ždanovovských úderů" s pádnými názvy P j ako "chaos místo hudby" apod.1 Vedení divadla reagovalo poděšeně a představení odvolalo - 9.13.1l938'.TIikdo se neozval na obranu autora,většina mchatovskáho souboru souhlasila s "moudŕjŕmi stanovisky" I3*5foskvina a NÍPJChmeljova, kteří předvídavě vrátili role.1!*? V ovzduší nespravedlivé kritiky Sdstakovičovy opery "Lady Macbeth mcenského újezdu",diktátu nově utvořeného Státního výboru pro umění,rušených 6 d£adťw3?í° "SFfc1 - lzS Podobné jednání chápatjNikoliv vSak opravňovat J JGjjgUC - 201 28.'unor 19J6 - Stanislavskij jednal s herci UCHAT Il^měl oprávnené ohavy o jejich osud.'Zboršil se jeho zdravotní staví Zůstával na lůžku,zde přijímal návštěvy^Eroto soustředil všechny rukopisy do jedné skříně, pro to si pořídil stojánek na postel,aby mohl číst a psát v leže .Rukopisy věnované systému svěřil papírovému kufříku,který měl neustále po rucefKeskrýval obavy o osud milovaného divadla a nedokončeného díla.* Přestože měl kritický názor na situaci UCHAT II.1, přestože nesouhlasil s odvratem od původního programu, přípravo val podání pro vládní instituce .s Likvidace divadla zabránila rozumnému řešení I4.1)řezen 1936 - Méjercholdova lekce v Leningrade - "Méjercjoold proti mejercholdovštiny",svým způsobem vyznání ucty a obdivu vůči Stanislavskému,s nímž jej spojovala touha tvořit a neuzavírat se ▼ hranicích rutiny, stereotypu a konvenčnosti llíduben 1936 - písemně odmítá prvopočáteční praxi,kdy sestavoval podrobné režisérské partitury 7v souvislosti 3 vydání* "Cara Fiodora loannovičeV.^Jyní dává přednost volné fixaci záměru a zachycení nouze výchozích bodů ."Všechno ostatní vzniká v průběhu zkoušek, během improvizace." Systém mnohokráte charakterizuje jako "přírodu*, jako zobecnění dlouholeté praxe,do něhož se promítá znalost herecké psychiky.Zvláště akcentuje význam hlavního řídícího úkolu a průběžného jednání, všechno ostatní je podružné 26?duben 1936 - zdravotní stav se nadále zhoršuje,Stanislavskij jevtrvale upoután na lůžko ^Izolovanost od ostatního světa se dále prohlubuje^Nemá dokonce ani možnost sám telefonovat,je spojován s těmi,kdož jsou uznáváni za vhodné^Všechno je motivováno tím,aby se neroz5iloval?Uzavření v domácích stěnách vyhovuje administrativní propagandě,která postupně mění dílo Stanislavského v didaktický soubor pouček^ Analogický osud stihl odkaz VjlyLenina a mnoho dalších vedců,vynálezců,myslitelů?Iíastela doba zjednodušené popularizace,kdy pro každou sféru lidské činnosti byl určen povinný vzor JStačilo jej následovat,nic více 29.*duben 1936 - obnoveno představení "Modrého ptáka" tf^líaeterlincka, režie I.lí.ttoskvin a M.M.Vanšin IScvětna 1936 - zemřela sestra KJS^Stanislavského,Konstantina Sergejevna3áhle,na infarkt.'Před Stanislavským utajeno Květenyčerven 1936 - pokračuje v práci na rukopisu druhé knihy "Mé výchovy k herectví ".Dostavily se dýchací potíže, otoky 18;' erven 1936 - zemřel M.^orkijjtaké utajeno před Stanislavským. JJglX - 202 - Proto musely být zadržovány noviny, informovány všechny návstěvy,aby se něco neprozradilo Přes všechna zmíněna opatření se o smrti Mifcorkého nakonec dověděl 5Ízáří 1936 - lékaři zakázali &tanislavskému Jakoukoliv činnost včetně literární Síarně 6éJzáří 1936 - Stani8lavskému»Nefflirovicovi-Daneenkovovi,£aealovovi a Moskvinovi propůjčen titul "národní umělec SQSRní Výher režiséru a herců dokumentoval orientaci na akademické soubory a negaci avantgardy 15?zářf 1936 - koncipuje úvahu o přípravě představení v Operním studiu .^Odmítá chvatnost.trvá na zásadě promyšlené pHpravy,odpovědného výběru představitelů, dostatečném poetu zkoušek 22ízáží 1936 - zahájeny zkoušky "Tartuffanrežisér Kedrov interpretoval metodu fyzického jednání .Stanislavskij jej upozornil,že musí hrát na "rozladěném Hbék klavíru" ,tj ^pracovat s nepřipravenými herci,kteří si neosvojili potřebné metodické minimum Druhým domovem Stanislavského se stává sanatorium Barvi cha ?Seo za ním přijíždějí herci,odtud koresponduje a vyžaduje podrobné informace ."A nejsou to zprávy příliš radostnévtJsnesení Všesvazového výboru pro umění o hře DíBědného "BohatýM",kritika Komorního divadla aj? líleden 1937 - v sanatoriu obnovuje spolupráci s mateřskou, scénou, if^.^Kedrov a L.WKorenevové sem přivážejí úryvky "Tartuffa "•'Zde jedná s vedením Operního studia a neustále varuje před šmírdu a povrchností 16.-březen 1937 - v Moskvě se podílí na zkouškách opery L^B^Stěpanovi "Qarvazská soutěska*vMladým hercům určuje studijní úryvky odvozené z klasického dramatu,tak I^Rozanovo' studovala Hamleta.^Později ii NÍP;Oehlopkov lákal do souboru Divadla V?V3íajakovského a chtěl j svěřit hlavní roli v Shakespearově tragédil? •"předváděcí zkouška "Rigoletta",připomínky projednav s režisérem P^I^Rumjancevem.'Schází mu patřičné ovaduší,napětí,zlom ve vývoji děje rozsáhlá zkouška "Tartuffa",Stanislavskij zkoušel s iCN^Kedrovem a L3*3Koreněvovou /Tartuff a Elmíra/. v Neustále zdůrazňuje*že mchatovské umění se musí obnovovat,pro to -vyžaduje odlišnou metodiku a vypětíÍKazdý herec se během pěti let musí zbavovat návyku,zrodit se znovuľMusí se zbavovat koketérie, ješitnosti,urážlivosti MCHAT propůjčen Leninův řád.Stanislavskij písemně vyjádřil názor, že každá pocta znamená nároky a néročnost.4J5.1937 Leninův řád propůjčen Stanislav-skému,Němirovičovi^Dančenkovi,Kačalovovi,Moskvinovj a Leonidovovi llíduben 1937 -23&uben 1937 - 28 .'duben 1937 - -íg2X - 203 - Květen 1937 - od mchatovských herců i členů Operního studia vy zaduje, aby po každé zkoušce vzali do ajuky houbu a smazali všechno s výjimkou "hlavního úkolu*J Za rozhodující označuje "vnitřní linii jednání"? Stále měně lpí na původním pojmosloví systému, vysvětluje je nanejvýš volne 8 pomocí obrazných srovnání 2láfcvěten 1937 - zkouška "Sněhurky" v Operním studiujíPolemizuje s Woskvinem,který nadřazoval hru A?N?Ostrovského partituře Rimského-KorsakovaÍErval na názoru,že studují "novou Sněhurku" a musejí vycházet z logiky utajené v hudbě,nikoliv.v textu 29."květen 1937 * zkouška prvého d/ějství "Maáame NWK Butterfly" G .Puccini v Operním studiu.4 V domácím prostředí sleduje filmový záznam zkoušek "Tartuffa" .IPodle názoru rodinných příslušníků vyhlížel tu příliš staře s unaveným hlasem 2 ."červen 1937 - v posudku "Pravdy" AÍKornějčuka otevřeně píše o nesmírné obtížnosti dané tím,že postava Lenina je v živé paměti JÍEroto nelze vystačit s vnějškovou nápodobou,ale nutno usilovat o "vnitřní shodu" V prostředí Operního studia,reorganizovaného jako "Onerníj-áramatickél: studia" posuzuje výsledky domácí přípravy a nastudovaní úryvků "Hamleta* a "Vifnového sadu" .Každá zkouška začínala desetimlnutovou pří pravou,soustředěním,pak muselo následovat aktivní jednání.' "Plody vzdělanosti" vzbudily zásadní výhrady,Stanislavskij[ se zřekl připomínek,protože neuspěl jako pedagog LvM?Leonidov.Pozdeji spatřoval neúspěch v tom, že pedagog měl na mysliT.konečný výsledek, nutil žájy nápodobovat sama sebe jako herce. 2i červenec-srpen 1937 - odpočívá v sanatoriu Barvicha,mnoho čte, pokračuje v práci "na druhé části knihy "Moje výchova k herectví".tJvědomuje si, že mnohé nemá nosnost ověřovat v.~ra.~i/:>roto přertčítá kapitoly většině návštěvníků,kteří"* za ním přijížděli .Stále více se obává nepochopení, znepokojují jej tendence zjednodušovat a napodobovat, jez koncem třicátých let převládaly 9&íjan 1937 - obnoveny zkoušky "Tartuffa", varu je před tradičním výkladem molierovských postav v duchu masek.' Vyžaduje "já v předpokládaných okolnostech", "já v konkrétní situaci"iiRasputin se usídlil v Arganově domě a nedá se vyhnat.Mak za takovýchto okolností existovať* 263Hjen 1937 -rozbor úryvků "Hamleta" ífctanislavski j zvýrazňuje význam scény setkání s duchem,po níž Hamlet -začíná jednat v odlišných podmínkách^Začíná chápat, co musí vykonat a děsí se toho^Hledá podporu u okolí,proto se tak raduje z příjezdů herecké družiny. lO.^listopadu 1937 - neustále jej ohrožuje chřipka a zápal plic.* Zatížení srdce je nemístné,proto nemá vycházet? SäJÄi - 204 Z£stává na lůžku,smí hovořit tisa a nesmí pracovat.1 Tajhě čte noviny .Doma také odevzdává hlas ve volbách.1 V ojedinělých setkáních opakuje výhrady vúôi scholastickým vykladačům jeho díla 17Íprosinec 1937 - 3tať Pífcerženceva "Cizí divadlo",8&&938 zrušeno Mejercholdovo divadlo?V tisku články režisérů a herců potvrzujících názor,že se Mejercholdovo divadlo přežilo, zkrachovalo,sklouzlo na antisovětské pozice apod? 18.leden 1938 - 75Äisrozeniny K^i^tanislavského^lóře oslavných článků,pozdravných peticí,telegramů?Stanislavskij na divanu a kolem neho defilovaly delegace moskevských divadel,později v posteli;fanaveny a vyčerpaný prohlašuje,že rok 1938 nepřežije.Leontěvská ulička přejmenována na ulici KÍSíStanislavského Druhá polovina ledna 1938 - telefonuje Ifejercholdovi a přemítá,jak mupomooiľZve jej na zkoušky Operního studia a zapojuje do reformovaného Operního divadla Stanislavskéhoľ Podílí se na zkouškách žáků operního studia - "Hamleto vi " a Romeu a Julii ".koriguj e "Tartuffa11,sleduje zkoušky "Rigoletta",?Veselých paniček windsorskych" a "Jlarvazskl sout esky ".Samozřejmě občasně, nesystematicky podle zdravotního stavu^&bžnost spolupracovat a ním se stává svátečním dnem,přestože je stále podrážděnější,náročnější a otevřenější 27.duben 1938 - zkouška "Tartuffa",kde Stanislavskij zevrubně analyzoval koaedii jako "hru o velkých citech",kde každá postava se ocitá na hranici jejích možností 7;května 1938 - dává zápočet posluchačům Operního studia,kteří • pod vedením M.'NíEedrova nastudovali "Tři sestry".4 Pro Stanislavského to byl důležitý poznatek,protože si ověřoval,nakolik režisér Kedrov pochopil jeho metodické principy a je schopen je realizovat. - V přípravné fázi /zvané "tualetV mělilstudentiV \seT těšit na oslavu narozenin,vymýšlet si dárky a pozornosti^Poté Stanislavskij pozměnil situaci, jinak rozmístil nábytek,aby si ověřil schopnost bezprostřední reakce v odlišných okolnostech? Udělalo mu radost,že žáci nic nepředstírali,ale jednali ll^květen 1938 - společně s V^^fejercholdem zkouší "Rigoletto". Svěřuje se mu se záměrem uvádět Mozartovy opery, především "Bona Giovanniho".Shodli se,že každé operní představení by mělo■obsáhnout více než dvacet výjevů následujících v ryjilém sledu za sebou, bez přestávek a technických chyb 15.fcvěten 1938 - posluchači GITIS /státní divadelní školy/ předvedli Stanislavskému dvě dějství "Tří sester",-Začínalo se opětovně "přípravou",pokračovalo jmeninami v domě Prozorovových^fezi studenty - GjA.Tovstonogov, B.A.Ýokrovskij,V.^.^exjaJwvová,A3.^ěkrasovová a&.1 -205- Květen 1938 V dbmáeím prostředí pracuje b T.Orlovovou,J» Široce rozváděl a motivoval situatl v dome Prozorovo-vých před příchodem Nataši, Za hlavní svůj objev označoval metodu psychofyzických jednání a slovního jednáni. Ha některá zkoušky /"windsorská paničky/přicházel spolu s VejerchoIdem a Sostakovičem. Přestože oplýval nápaditostí a fsntazií.hlásily se stál< zřetelněji příznaky nemoci a sJdřige?U,fiS«Xnemohl .Nejednou přijít včas.protože si musel odpočinout,jindy ieho melodioký hlas skřípal a chroptěl,! i a častěji se dostavovala únava. 'ff,P.Lilinová s obavami odjížděla na zájezd do í*eningradi a nechtěla nechávat Stanislavskáho o samotě.1 Rýd usedal v sadu za domem pod ■■žutými topoly* 1 když se musel chránit před jejich protivným chmýřím, Zůstával pohroužen do myšlenek,vznikal dojem,že Vůbec nereaguje,Ale myšlenkové nezestárnul tak,jak by se dalo p ředpokládat ,^Kni žní vydání re žij nich po známek k "Rackovi" považoval za nevhodná a zbytečná, pro to že se jednalo o "minulou etapu*.Autorská samolibost se neprojevovala,naopak převládal kritický vztah k vlastnímu diln. Častokráte se rozpomínal na L."A#6uler2ické*ho,vzpomínal na Salviniho,I>useovou,Bnncanev©a»Tracel se do vzpomínek na rodiče,dokonce 1 na zlatnickou továrnu,s niž se tak poměrně snadno rézžehnal po roce 1919. 1. Červen 1938 Ha generální zkonšce "Vadame Butterfly" v Operním studiu,Nanejvýš taktně upozorňoval zpěváky,že se nemohol zříkat tvorby a výlučně napo dabovat „to, co se jim dařilo na zkouškách .Opravo val d i kc i, upo zor no val na nesprávná držení těla.Některá pozval' k sobě domů,kde s nimi pracoval obvykle dopoledne. - Červen 1938 13, červen 1938 -206* Dal souhlas, aby Puocindho Madame Butterfly* se uváděla na scénách v klubech jako studijní ^představení Operně dramatického studia v režii V,G,B*fuIkova a A.7JBogolepová. Předa t svení bylo korigováno v -rooe 1940' a část souboru s ním ve S la do Hudebního dívrdla £#JS Stanislav-skéh© a V.I.TT&ciroviče-Cancenka. Analogioky schválil nastudování "Windsorských paniček" v režii 0;a ^er asimova, G .*V#«ríetl,.Vasilova, Představení hraného.do roku 1949. Snažil se pomoci B .Soet^kovičovi,otřesenému neepra-Vedlovou kritikou opery "Lady *řacbeth moenského 4jezdu" , proto vyžadoval,aby s ním'vedení studia uzavřelo smlouvu a objednalo "novou operu" ^To seneodváŽilo žádná z operních divadel! Účastní se předváděcí zkoušky sfiyilÉ posluchačů operního studia,kteří nastudovali úryvky z "HXIfiUt "Hamleta**Chtěl některá výjevy předehrát,ale musel usednoutJVyprávěl o spolupráci s Craigem a objasňoval, jak-obtížné je sehrát tragédi i,kde se herec nemůže ttejft bez "velkých slov a velkých citu", V domácím prostředí obvykle usedal na rozměrný divan s bělostným pdtattem,Pohodlne ee opřel,rozložil na malém stolku poznámky a začal přednášet^samocení y do* mácnosti,odkud mohl jen občasně vycházet,zákonitě znásobilo některé mentorské rysy,podmíněné také stářím? 9a jedné straně zákonitý obdiv k živoucímu klasikovi, na druhé zjevná snaha jim manipulovat a uvádět jej do takových situací,kdy se ponořoval do vzpomínek a zapomínal na čas a prostor kolem sebe-'Je otázkou, zda vůbec dostával noviny a věděl o politických procesech, i když mnohé vytu Sil z truchlivého osudu Vejercholdova divadlaÄmohl nevědět o likvidaci IIJMCHAT. převedu Studia J^Zayadského almo Moskvu,honbě na časo-dějnloe rozpoutané fianovem, VyS* inským a Kreženoevem. Nepopiratelným faktem je vsak to,že se stále více ponořoval do sebe a pomýšlel na jediné: dokončení životního teoretického díla. Při přípravách 40>ýr-čí ^skevského uměleckého divadla nabádal ke skromnosti a šetrnosti •'Hrozil se pompézních oslav,které mohly jen demoralizovat.1 V úvahách o možné rekonstrukci Uměleckého divadla zakazoval, aby se cokoliv měnilo v hledl§ti#*Změny se mohly vztahovat výlučně na scénu,kam měla vstoupit "soudobá technika"* olem 17. června 1938 Prudké zhoršeni zdravotního stavu, ddstavila se arytmie a dýchací potíže nespal celé no«i,lež^l v posteli a marně přemáhal' kaael^Usínal k ránu zcela vyčerpaný,5 Telegrafoval ^CP.Xilinové^že se nu daří dobře a že zrušil vSeohna předváděcí představení neměla spěchat s návratem,' Zdravotní stav se' radikálně zhoršoval,Dokonce se nemohl dostavit k volbám,"což mělo v podmínkách SSSR své důsledky.Obvody soutěžily,fcd© dříve odvolí,přeháněly se v hlášeních o stoprácentní účasti atd,'£a Stanlslavsk museli přijít,nebyl schopen opustit dombvvSíH Obtížně dýchal a s potížemi usedal na- posteli,•* Rodinný lrfkari* pHtel/^r.I/CSarkisov -S^razini, obdivoval jeho statečnost,disciplinovrnost a bezmeznou důvěru v lékařskou vědu. O^červenec 1918 Ohromnou radost mu udělalo,když se na stránkách "lite- -207- rárníeh novin" objevily úryvky knihy "Voje výchova k he rectví" /ftabota aktéra nad sodo j/.nakonec se však zamys lei a podle svědectví dcery Kiry prohlásil s "bose můj, je je to nezajímavé*. Kemoo aeustupovala.Střídaly se návaly energie 1 ochablo sti.Jakmile mohl,okamžitě se vyptával na Operní studio snažil se psát.Pomáhaly mu v tom rukopisy shromážděná v malém kufříku a zvláštní stojánek,takže mohl psát via V rozhovorech s členy studia i novináři snažil se podpo řit Vejercholdovu auxoritu,otřesenou uzavřením jeho divadla; Srpen 1938 Jeho okolí je stále více zřejmé, že je na hranici mezi životem a smrtí .složná, že bude mooi ještě psát, ale do divadle se již nevrátí. Sohválil do tisku knihu ''•Moje výchova k herectví*1 v naději*že se dočká vydáníí Chtěl se dolít) dokončení práce a s neuvěřitelnou' energi rozepisoval kapitoly íal*ího dílu věnované etice. Zdravotní stav nedovolil,aby odjel do sanatoria /Barvlcha ^ Tfret?Miqnf«^ Stoupla teplota* zesílily potíže s dýcháním.1 Hovořil obtížně a měl starost, zda se dočká vydání knihy /signální exemplář se objevil tři t#dny po jeho smrti/a co bude s tfěffiirovicem-Ďančenkem,když zůstane sám v divadle. 7.srpen 1938 Když mi chtěli ve 3#*5 změřit teplotu,nebyl již na živu.infartJ 9.srpna pohřeb na Novopanenském hřbitově,kde spočinul po boku výtvarníka Slmova a £ • *VCe ohova -'Bdhu žel po zdej slávománle narušila klid "višňového sadu* nákladnými náhrobky. Pitva prokázala patologické jevy na srdci a cévách, které však nezasáhly mozek. Rakev byla vystavena 8,srpna 1938 od l6fhodis v uměleckém divadle.kde do večera se přišlo poklonit ?amátce zemřelého vice než 35 000 lidí, den pohřbu se se Stanislavským nejprve rozloučil soutaoté kladly oficiální delegace věnce a znovu se Stanislavakým loučily davy, Pohřební kondukt se protáhl na několik set metrů -i před Ho vop anenským hřbitovem se k němu připojil VJí; Nšmirovič-Dančenko,který promluvil nad hrobem o nesmrtelnosti otanislavského,který po celý život obhajoval uměleckou pravdu,...5 Chronologicky koncipovaná kronika zahrnuje hlavní data ze života a díla ~tí&} 3tanislavsk4iogaobf do roku 1919 j# zpracováno podrobnejl#protože udě le zveřejněna většina faktů . bes ohledu na jejich rozdílnou interpretaci? V dvacátých a třioátýoh leteoh zůstávají je*tě nezveřejněna některá závažná fakta zejména o způsobu, j akým vyl Stanislavsklj odsouván do domácího pro* s t ředí, aby nemohl zaujímat stanovisko k probíhajícím událodtem a zpěčovat se uměle vytvořenému raodelu.Povinnámu příkladu,vzoru socrealisty pro ostatní divadelníky .'V tom není rozdílu mezi osudy M.^orkého a ^Stanislav Bkého I když Staníslavského nemoc probíhala po deset let a nezdá se*že by byl uměle odstraněn^ždopádně bude dále upřesněne*jfik se vyvíjely vztahy a jak byl Isolován v domácím prostředí,z něhož se pochopitelně snažil ' vycházet.V tomto ohledu budiu zřejmě postupně zveřejňovány další údaje* Dnešek přeje sice otevřenosti a kritickým názorům, ple* samotné archívy nevydávají svá tajemství .zimoto mehatovský archív Je WxiáJU#s/ nepřístupný díky rekonstrukci celé bodovy,podobně jako muzeum "CHAT,' •208- Kronika vycháEÍ z ádajů zahrnutých do' čtyřdílné? práce I.^inogradaké,přihlíž k veškeré dostupné literatuře a tisku^Byla dopisována v době* krajnostníoh výkyvů,kdy v sovětská odborné literátaře se vzájemně popírají stanoviska letitého nadneseného optimismu 8 novodobou negací neméně tak krajnostního rásn^Konantář života a díla K.S^tenislavsk^ho,který žádný z dosud existují cích chronologických přehledů neobsahuje » vychází z vlastního stadia -této problematiku ve stadia dokončování knihy "epocha K^S.^tanislavského"? Na kroniku by měl navásat soupis literatury o Stanlslavském a recenzí představení Uměleckého divadla,který je připraven.5.7 Prosinec 1990 209- Prameay - publikovaná spisy Kj3,^tanielavského OH lUHimimiMHlIfHMIHlHlHU H H ŕ H Chudo žestvenny j e zap is i,18 77*18 9 2 #*toskva-LenIngrad 1939 Sobranije soc,iněaijÉd#l->oVbsfcva 1954*1961 Sobranije soSinSnij v devjftti tonách, d,l-2 t*«oskva 1989 Hežisserskije ©kze«pl(3ary,d.l-5,í'6skvB 1980-1988 Iz zápisných knižek,d,l-2,Moskva 1986 Stanlslavskij repetiruJat»Moskva 1987 Teatrálnej e nasledijejt.l/'oskve 1955 ,řoskovskii Chudo še c tv p nn v j těstr v illju&trrcJjach i dokumentech , IS 98 -1 ? *8,' 'o t-kva 1??8 "o 5: "kov ski j Chudo žestvnrinvj tšatr v sov-tskuju epochu/'.1962, ?-M974 Archívní prameny! ľond E.S.Stenislavsk^ho v *'ueeu 11 "CH/.T jVmd EjS .'Stanisle.vf,:.:^- o v dcrae-muĽeu .Fonva: £.:S.SteniGlavskčho v Ústředním divadelním museu A. A JE c chru í ina